Réva vinná - pěstování

Réva vinná (Vitis vinifera) patří mezi nejstarší člověkem pěstované kulturní rostliny. Tato popínavá dřevnatá liána se pne po oporách a uchycuje se na nich pomocí úponků. Divoce rostoucí odrůdy mohou dosahovat výšek až 30 metrů, kulturní odrůdy na vinicích však dorůstají maximálně 4 metrů. Kulturní odrůdy (V. vinifera subsp. vinifera) jsou jednodomé, divoké odrůdy (V. vinifera subsp. sylvestris) pak dvoudomé. Réva vinná kvete žlutozelenými květy, které vytvářejí bohaté laty.

Rostlina patří do čeledi révovitých a jejími plody jsou bobule, zvané hrozny, kterým se však často nesprávně říká hroznové víno. Hrozny jsou určeny jak k přímé konzumaci, tak je možné je i sušit či kandovat. Přibližně 90% hroznů je však zužitkováno při výrobě alkoholických nápojů, jako je víno i nealkoholických nápojů, např. moštu. Pravlastí vinné révy bylo s největší pravděpodobností Zakavkazsko a oblast Střední Asie. Kulturní odrůdy jsou dnes pěstovány v mírném pásu po celém světě. V České republice jsou dvě hlavní vinařské oblasti – česká (podoblasti Mělnická a Litoměřická) a moravská (s podoblastmi Mikulovskou, Slováckou, Velkopavlovickou a Znojemskou).

Druhy vína

Z divoce rostoucí vinné révy vznikly samovolným křížením i šlechtěním tisíce kulturních odrůd. Které se od sebe liší velikostí, tvarem, barvou a chutí hroznů. Barvy jsou velmi rozmanité, od zelené, zelenožluté, žluté až po červenou a tmavě fialovou. V České republice patří mezi nejčastěji pěstované odrůdy Aurelius, Chardonnay, Irsai Oliver, Müller Thurgau, Pálava, Rulandské bílé a šedé, Ryzlink rýnský a vlašský, Sauvignon, Sylvánské zelené, Tramín červený, Veltlínské zelené a červené rané. Pro pěstování na zahrádkách se nejlépe hodí odrůdy jako Chrupka bílá nebo červená, Julski biser, Panonia Kincse, Diamant, Prim, Rubanka, Vitra nebo Olšava.

Jednotlivé odrůdy révy vinné je možné třídit podle řady kritérií, jako je například místo vzniku, nebo účel použití. Třídění dle použití:

Moštové odrůdy – určeny na výrobu moštu a vína, mají menší bobule a je u nich kladen důraz na vysoký obsah aromatických látek, jsou také odolné proti houbovým chorobám a cizopasníkům.

Stolní odrůdy – určeny k přímé konzumaci, mají většinou velké hrozny, které jsou sladké a mají pevnou dužninu, nemusí obsahovat mnoho aromatických látek, proto se nehodí pro výrobu vína.

Podnožové odrůdy – jsou používány jako podnože pro sazenice běžných odrůd vinné révy. Důležitá je především odolnost proti houbám a cizopasníkům (révokaz). Musí se umět přizpůsobit půdním podmínkám a mají předpoklady pro štěpování. Kvalita hroznů není podstatná. Často bývají podnožové odrůdy „potomkem" americké révy (Vitis labrusca), která hrozny netvoří.

Pěstování hroznového vína

Kulturní odrůdy vinné révy se pěstují na vinicích. Daří se jim na teplých, dobře rozpustných půdách, které jsou bohaté na živiny. Pro pěstování je nejvhodnější jihovýchodní, jižní a jihozápadní orientace chráněná před větrem. Jako nevhodná se jeví severní orientace. Svažité pozemky jsou pro pěstování hroznového vína podstatné, zejména na jaře a na podzim dokážou ochránit rostliny před mrazem. Na rovinatých pozemcích příliš kvalitní produkce nedosáhneme. Vinná réva není příliš náročná na vláhu, protože si ji dokáže sama opatřit. Aby však dobře plodila, potřebuje dobrou zásobu živin, především pak fosforu, draslíku a hořčíku. V půdě je pak nezbytný vápník. Pokud některý z minerálů chybí, projevuje se to žloutnutím listů, nebo špatnou plodností.

Vinnou révu vysazujeme na jaře, nejlépe v dubnu až květnu do teplé půdy. Při výsadbě musíme myslet i na kůl či drátěnou konstrukci. Pokud se zadaří, tak réva nejenže vyroste, ale bude mít i plody, které by neukotvená rostlina neunesla. Sazenici uložíme do jamky hluboké 40 cm, na jejíž dno jsme přidali asi 2 kg kompostu. Nepoužíváme nikdy čerstvý hnůj, protože by spálil kořeny. Sazenici před výsadbou zkrátíme, tedy sestřihneme hlavní kořeny na délku asi 10 cm a ostatní kořeny odstraníme úplně. Výhon seřízneme na dvě očka a sazenici do jámy uložíme tak, aby místo štěpování zůstalo max. 3 cm nad zemí. Sazenici asi do poloviny její výšky zahrneme zeminou, přišlápneme a důkladně zalijeme. Ze spodiny upravíme hrůbek a překryjeme s ním roub asi o deset centimetrů. Takto navršený hrůbek rozhrneme v době, kdy réva vyraší. Z vyrašených letorostů je třeba vybrat dva nejsilnější a zbylých se zbavit. Letorosty následně vyvazujeme k opoře.

Důležité je vědět, že bez řezu vinná réva neplodí. Stříhat by se měla v únoru nebo březnu, později se nedoporučuje. Hrozny se objevují pouze na jednoletém dřevě. Pokud bychom keře neřezali, měli bychom velkou úrodu, ale špatně vyvinuté a vyzrálé hrozny. K řezu se používají vinohradnické nůžky a pilka, tzv. ocaska. Každá odrůda potřebuje jiný řez. Stolní odrůdy se většinou seřezávají na 6 až 8 oček, případně na 8 až 12 oček, zatímco moštové odrůdy stačí seřezat na 4 až 6 oček, podle výšky opory. Čím vyšší je opora, tím ponecháme více oček. K lepší úrodě hroznů kromě jarního řezu pomůže také zastřihávání konců letorostů v červenci a v srpnu pak ještě odstraňování zálistků a listů okolo hroznů. Zajistíme tak bobulím dostatek slunce. Sklizeň hroznů nastává z pravidla v půlce září a trvá do poloviny října.

Hroznové víno a účinky na lidské zdraví

Hroznové víno příznivě působí na lidské zdraví. Obsahuje sacharidy (glukózu a fruktózu), vitaminy skupiny B (B1, B2, B3, B6), vitamin C a E, provitamin A, rozpustnou vlákninu, proteiny a esenciální aminokyseliny a spoustu minerálních látek, jako je draslík, železo, vápník, hořčík, fosfor a měď. Nechybí v něm ani flavonoidy, což jsou silné antioxidanty, stejně tak jako antokyaniny. V bobulích je obsažena také kyselina ellagová, která má vysoký protirakovinný účinek. Hroznové víno dodává buňkám energii ve formě jednoduchých cukrů a má příznivé účinky na cirkulaci krve v arteriích. Je možné jej označit za mírné projímadlo, které pomáhá při chronické zácpě způsobené zpomalenou funkcí střev. Pomáhá udržovat rovnováhu střevní flóry a omezovat hnilobné procesy zapříčiněné stravou bohatou na živočišné proteiny. Hrozno má rovněž močopudné účinky a vyplavuje z organismu jedovaté látky. Hroznové víno by měli pravidelně konzumovat lidí trpící dnou a obezitou, doporučuje se také v případech selhání ledvin. Hroznové víno je zejména ve formě rozinek velmi bohaté na železo, je tak prospěšné pro jedince s anémií (chudokrevnost). Pravidelnou konzumací rozinek je možné zdravotní stav výrazně zlepšit.