Po skončení 2. světové války došlo ke změnám ve vývoji těžebního průmyslu. Ke změně došlo v důsledku soustředění sovětského vlivu na Československo. Dalším faktorem bylo znárodnění podniků báňského průmyslu. Extenzivní využívání nerostných zdrojů a rostoucí surovinová i energetická náročnost průmyslu, vedly k využívání chudých a často nekvalitních domácích zdrojů, do kterých proudily státní dotace. K zabezpečení surovinové bezpečnosti byly vynakládány finanční prostředky na průzkum nerostných surovin na našem území.
Vyhledávací průzkum byl prováděn u Rudy, Tvrdkova, Horního Města, Rýmařova a od Dolní Moravice po Malou Morávku. Byl zaměřen na polymetalické rudy obsahující olovo, zinek a stříbro. V okolí obce Horní Město bylo pomocí vrtů zjištěno zrudnění v délce 1400 m, které zasahovaly až do hloubky 300 m. Tyto vrty byly provedeny v roce 1954 v hlavním ložisku v Horním Městě, později přímo v zástavbě a v zahradách této obce. Na základě průzkumu prováděného Českomoravským rudným průzkumem byla stanovena přesná poloha rudného ložiska a mj. i poloha starších důlních děl nacházejících se přímo v katastru Horního Města jako například sv. Magdalena Kluft, jáma Ignác. Postupně bylo celé ložisko v katastru Horního Města pokryto 115 povrchovými vrty, přičemž jeden z nich dosáhl hloubky až 1200 metrů. Tento vrt se nalézal v blízkosti silnice ve směru Skály – Rešov.
V severovýchodní části Horního Města byla vyhloubena šachta Jaromír, která dosáhla hloubky 175 m a bylo z ní vyraženo 2200 m chodeb. Na jižním okraji Horního Města byla vyražena štola Josef s ústím v nadmořské výšce 614 m, která sledovala rudní ložisko, zjištěné vrty z povrchu. Dále byla vyhloubena Nová jáma v jihozápadní části obce, která dosáhla hloubky 147 m a byla propojena komíny a chodbami se štolou Josef a šachtou Jaromír. Hlušina vytěžená během této hlubinné těžby, byla drcena a ukládána na odval v blízkosti Nové jámy. Podrcený materiál se průběžně odvážel a byl využíván pro potřeby obce a jejího okolí, proto nedocházelo ke zvětšování odvalu.
K 1.5. 1965 převzaly ložisko Rudné doly Jeseník jako těžební podnik od Geologického průzkumu n. p. Brno. Následovala etapa technické přípravy těžby, budování nebo úprava povrchových objektů a ražení důlníchděl. Práce byly zajišťovány pomocí pracovníků ze závodu RD Horní Benešov, ke kterému byl provoz Horní Město připojen. Působili zde také techničtí pracovníci n. p. RD Jeseník, kteří spolupracovali s výzkumnými organizacemi a vysokoškolskými pracovišti. Hornická činnost z dobývek byla započata v roce 1966 a byl stanoven dobývací prostor o ploše 0,9 km2. Těžba probíhala do roku 1970, za toto období zde bylo vytěženo 216 617 tun Zn-Pb-Ag rudy o průměrné kovnatosti 2,50 % Zn a 0,50 % Pb. V roce 1968 bylo dosaženo nejvyšší těžby 60 330 tun. Celkem bylo vyraženo 2 130 m chodeb a 1 221 m komínů.
Kovnatost vytěžených rudnin byla přijatelná a pro dobývání ložiskových těles byla využívána metoda dobývání na skládku. Další dobývací metodou byla metoda s volným vyrubaným prostorem, která se využívá v ložiskách s pevnou průvodní horninou. Metoda umožňuje dosáhnout při nízkých nákladech vysokých výkonů a získaná ruda je minimálně znečištěna. Vyrubané prostory po ukončení těžby zůstávaly volné. Pro dobývání ložiskových těles s úklonem menší než 50° byla využita metoda dobývání komora-pilíř. Metoda spočívala v těžení ložiska v komorách pravidelných tvarů, které byly odděleny pilířem v pravidelných řadách.
V roce 1970 byla těžba předčasně ukončena a to z ekonomických důvodů, které zahrnovala i klesající kovnatost. Vytěžená ruda nebyla v Horním Městě upravována, pouze se na povrchu drtila a dočasně skladovala. Nepříznivě zde působila nutnost přepravy vytěžené rudy z Horního Města do téměř 40 km vzdálené úpravny závodu RD Horní Benešov, kde se vytěžená rada zpracovávala selektivní flotací společně s rudou z hornobenešovského ložiska. Celkové výnosy z těžby byly nižší než se očekávalo, proto byly k 30. 9. 1970 hornické práce v Horním Městě zastaveny. Následovalo zajištění dolu a likvidační práce. Důlní prostory byly zatopeny vodu, vybraná otvírková důlní díla např. jáma Jaromír, byla zasypána kamenivem.
V listopadu 2006 byl zrušen dobývací prostor ložiska Horní Město a byla zřízena stavební uzávěra nad vydobytou částí ložiska. Legislativní práce spojené s ukončením hornické činnosti na této lokalitě zajišťuje DIAMO s. p., prostřednictvím odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka, provoz Rudné doly Jeseník se sídlem ve Zlatých Horách. Od roku 2007 bylo změněno stávající chráněné ložiskové území, které zahrnovalo dvě ložiska: č. 3130300 Horní Město a č. 3130401 Horní Město-Šibenice. Nově stanovené chráněné ložiskové území bylo označeno č. 3040100 Horní Město o rozloze 88,77 ha. Na území obce Tvrdkov se nachází další chráněné ložiskové území č. 3231100 Ruda u Rýmařova-sever o rozloze 13,7 ha.
