Jestliže se některá těžní věž v OKR svým neobvyklým pojetím zcela vymyká běžnému standardu, pak je to věž na výdušné jámě Dolu Staříč 1 ve Sviadnově. Strojovna těžního stroje je zde umístěna v proskleném komolém kuželu, který je osazen na válcovém železobetonovém dříku vystupujícím z jámové budovy.
Tato věž, postavená v letech 1963-1966 podle návrhu Ing. Iva Langeho z VOKD, je středoevropským unikátem. Tvar těžní věže byl v době výstavby zcela novým a v uhelném průmyslu ČSSR dosud nepoužitým prvkem. Svou formou byl tento tvar používán spíše při výstavbě televizních věží nebo jiných víceúčelových staveb, např. zásobníků či vodojemů. Rovněž kruhová strojovna byla u nás tehdy novinkou. Válcový tvar věže s kónickou hlavou byl volen proto, že z hlediska statického výpočtu lépe vyhovoval při velkých vodorovných složkách sil v etapě hloubení bez pomocných vyztužujících plošin v dříku věže, a jednak proto, že zdivo je vlastně přímým pokračováním jámového zdiva nad povrch.
Generální projektant Báňské projekty Ostrava vyprojektoval v roce 1962 pro výdušnou jámu na závodě Staříč 1 montovanou železobetonovou těžní věž včetně šachetní budovy. Tyto objekty měly být realizovány až po ukončení otvírkových prací a likvidaci provizorního zařízení. Pro hloubení bylo původně uvažováno s provizorní věží a po vyhloubení jámy měla být provedena úprava hloubicího zařízení na klecové těžení pro účely vlastní otvírky až do doby zahájení těžení na vtažné jámě.
Na základě zlepšovacího návrhu pracovníků VOKD byl dne 1. 8. 1963 investiční komisí Dolu Staříč projednán nový, změněný návrh těžní věže a jámové budovy na výdušné jámě, zpracovaný a předložený VOKD. Nově byla navržena definitivní železobetonová válcová těžní věž se strojovnou v hlavě, zakotvená samostatnou patkou na jámovém zdivu. Hlavním účelem nového návrhu bylo zkrácení doby výstavby urychlením zahájení otvírkových prací. Časová úspora se získala hlavně nerealizováním provizorního klecového těžení v provizorní těžní věži při přerušení prací v jámě a využitím nové definitivní těžní věže. Ta sloužila jednak pro účely hloubení jámy pomocí bobinových těžních vratů, umístěných na zemi, a jednak i pro ražbu otvírky pomocí definitivního těžního stroje umístěného v hlavě těžní věže. Stavební dokončení hlavy těžní věže se provádělo v průběhu hloubení a montáž definitivního těžního stroje v průběhu hloubení a vystrojování jámy.
Ekonomika tohoto řešení proti klasickému způsobu hloubení a ražby prokázala, že v období od začátku do propojení diagonální a centrální jámy se získala časová úspora cca 7 měsíců, investiční náklady se snížily o cca 2 mil. Kč, uspořilo se 1 917 odpracovaných směn a řada objektů i technologických dodávek se odsunula na pozdější léta (např. dodávka a montáž definitivního těžního stroje).
Charakteristický tvar věže s sebou pochopitelně nesl i některé nevýhody. Věž v monolitickém provedení se základovou patkou pod ohlubní jámy nebylo možno rektifikovat, kruhový půdorys strojovny byl méně vhodný pro využití všech prostor při rozmístění technologického zařízení a neumožňoval zabudování mostového jeřábu pro plné využití v celém prostoru strojovny, a obrácený kónický tvar hlavy věže navíc komplikoval vnější čištění oken.
Experimentální realizací definitivní válcové železobetonové těžní věže na výdušné jámě závodu Staříč 1 bylo prokázáno, že lze s výhodou použít definitivní věže pro účely hloubení jam nejen na vtažných, ale i na výdušných jámách.
Konstrukční řešení věže
Výstavba těžní věže byla prováděna metodou betonáže do posuvného bednění (tato metoda nebyla u VOKD do té doby v širším měřítku použita) a probíhala od června 1964 do září 1966. Podle základního rozdělení těžních věží, zpracovaného Báňskými projekty Ostrava a daného výškou a účelem, řadí se tato věž mezi věže malé.
Dřík věže je válcovitého tvaru a je proveden jako prodloužené železobetonové vnitřní jámové zdivo, založené na samostatné železobetonové patce v hloubce -17,30 m. Ze statických důvodů je patka mimo jámové zdivo kónicky rozšířena.
Železobetonové obvodové zdivo nad kótou patky po úroveň terénu je 45 cm silné, dále až po střešní desku 30 cm silné. Konstrukce střešní desky je železobetonová, křížem armovaná, střešní spády jsou vytvořeny škvárobetonem.
V dříku věže byla v průběhu betonáže vynechána řada otvorů, které byly určeny pro uchycení a osazení nosných konstrukcí lanovnicového roštu provizorního těžení, plošiny obsluhy, sýpů a lan těžních vratů. Po demontáži provizorního těžního zařízení se nepotřebné otvory dobetonovaly.
Celková výška věže nad terénem je +35,30 m. Mezi střešní deskou a železobetonovou deskou na kótě +23,50 m je po obvodě upnuta ocelová prosklená stěna. Mezi těmito plošinami jsou dvě meziplošiny – plošina brzd (+25,55 m) a plošina strojovny (+28,05 m). V dříku věže v úrovni +12,20 m se nachází spodní hrana nárazníkového roštu.
Vlastní konstrukce proskleného obvodového pláště hlavy věže je provedena ze svislých „jeklových“ profilů, z nichž jsou rovněž provedeny i vodorovné příčníky. Tyto příčníky vytvářejí uzavřené prstence, které ztužují celou konstrukci. Zasklení spodní a horní části obvodového pláště je provedeno barevným světlemodrým opaxitem, ostatní části zasklení jsou provedeny determálním sklem. V minulosti byl na jihozápadní straně zasklení nápis „DŮL STAŘÍČ, k. p.“.
Na jihovýchodní straně obvodového pláště je umístěn vstupní otvor pro montáže technologického zařízení, který je uzavírán ocelovými dvoukřídlými vraty o velikosti 300×500 cm, posuvnými na kolejové drážce. V horní části vrat prochází krakorec montážní podvěsné jeřábové drážky o nosnosti 6 tun s otočným systémem.
Vstup do hlavy těžní věže je řešen ocelovým točitým schodištěm, izolovaně odděleným od ostatního prostoru těžní věže, a výtahem o nosnosti 250 kg. V prostoru schodiště je zavěšena olovnice, sloužící k průběžným kontrolám svislosti věže.
Vzhledem k tomu, že závod Staříč 1 se nachází v blízkosti vysoce frekventované dopravní tepny, byla věnována v rámci dokončovacích prací pečlivá pozornost i vzhledové stránce věže a závodu v souladu se závěry investiční komise SOKD.
