MLOK SKVRNITÝ V BRDECH

Brdy, pohoří na rozhraní Středočeského a Plzeňského kraje, jsou známé svými rozsáhlými bukovými lesy, které jsou domovem mnoha druhů rostlin a živočichů. Součástí Brd je také přírodní park Hřebeny, který chrání cenné ekosystémy a biotopy. Tam žije i mlok skvrnitý.

V Přírodovědném spolku Dobříš se snažíme každoročně zmapovat v okolí Dobříše nějaký zvířecí druh, nebo rostlinu. Letos, vzhledem  k dostatku zjištění a pozorování padla volba na mloka skvrnitého. Na Hřebeny jsme vyrazili na lokalitu, o které jsme věděli, že se tam salamandři vyskytují. Abychom se přesvědčili, jak se mlokům daří, zvolili jsme také příhodnou dobu pro jejich pozorování.  Na místo jsme dorazili těsně po dešti.

Mlok skvrnitý je obojživelník, který se vyskytuje v Evropě, Asii a v jihozápadní Africe. Je to jeden z největších mloků, dosahuje délky až 28 cm. Většinou má černou barvu se žlutými nebo oranžovými skvrnami. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Skvrny slouží jako varování pro predátory, protože mlok skvrnitý je jedovatý. Jeho jed však není pro člověka nebezpečný. Pokud se ovšem dostane do očí, způsobí silné pálení.

Obývá výhradně vlhké lesní lokality, mnohdy v blízkosti vodních toků. Preferují bučiny nejlépe se suťovitými svahy v sevřených údolích s potůčky. Vyskytuje se v listnatých nebo smíšených lesích v podhorských lokalitách do nadmořské výšky 1 200 m n. m, nejčastěji 200–600 m n. m. Aktivní je převážně v noci nebo po dešti. Přes den a za sucha se zdržuje v podzemí v různých škvírách, dutinách a pod pařezy nebo kořeny stromů. Hlavní hrozbou pro mloka skvrnitého je ztráta přirozeného prostředí, odvodňování lesů, vysazování smrkových monokultur nebo znečištění vody. Je citlivý na změny teploty a světla. Proto je důležité zachovat jeho přirozené stanoviště a respektovat jeho potřeby.

Potravu mloky skvrnitého tvoří drobní bezobratlí živočichové jako jsou žížaly, červi, pavouci, slimáci apod.

Mlok skvrnitý je vejcoživorodý. Vajíčka se vyvíjejí v těle samice. Ta na jaře klade do vod potoků, studánek a jezírek larvy, které tam žijí až do své přeměny v dospělého mloka v červenci a srpnu. Larvy jsou masožravé, živí se drobnými korýši. Častý je u nich také kanibalismus.

Mlok skvrnitý žije poměrně dlouho a může se dožít až 50 let. V přírodě je to ovšem podstatně méně. Tam se dožívá v průměru 20 let.

V okolí Dobříše je mlok na příhodných lokalitách překvapivě hojným druhem. Chcete-li spatřit tohoto krásného obojživelníka, není nic snazšího, než vyrazit do přírody. Vyberte si lokalitu a čas podle “nápovědy” v článku nebo podle našeho videa.  Jistě se s ním potkáte 🙂

Antonín Janča a Vítězslav Palan

VIDEO O MLOKU SKVRNITÉM