Vstupenka na představení Český kalendář Michala Horáčka ve Švandově divadle! Unikátní projekt a jedinečný koncert s plejádou vynikajících zpěváků.

Dost bylo Citových investic. Michal Horáček usoudil, že by tu Mohlo být i líp a když se pod vlivem mayského kalendáře začal cítit jako Ohrožený druh, chvíli hledal Kudykam a pak napsal Český kalendář, který má příznivější poselství.

Netradiční kulturní zážitek vás čeká ve Švandově divadle, kde je pro vás připraveno inscenované představení a koncert villonských balad Michala Horáčka z projektu Český kalendář!

Na výběr máte květnové nebo červnové představení, na kterém vedle kapely a stálých členů vystoupí vždy nový exkluzivní host. Některé z balad zaznějí z jeviště zhudebněné, jiné zinscenované, další jen v náznaku jevištní skici a asociace. Výjimečnost projektu potvrzuje fakt, že ani jeden díl není totožný s tím předcházejícím nebo budoucím.

Balady jsou věnovány jednotlivým obdobím kalendářního roku, přičemž neopomíjí ani aktuální témata, jako je například hokej („…mám úkol hlídat svatyni, náš malý ale drahý chrám, už sjíždějí se zlosyni a brousí zbraně proti nám…„).

Za přítomnosti autorů skladeb se vám v divadle představí vynikající zpěváci, šansoniéři a muzikanti. Ke stálým členům, kterými jsou František Segrado, Ondřej Ruml, Petra Hřebíčková a Lucia Šorálová, přibyde v květnu excentrický Viktor Dyk a v červnu vás pěvecky překvapí Csongor Kassai.

Na scéně nechybí ani samotný Michal Horáček v doprovodu živého orchestru!

Viktor Dyk je český zpěvák, skladatel, muzikálový herec a textař. Znát jej můžete z pražského divadla Ta Fantastika, kde hrát Lancelota v představení Excalibur nebo krále Kreona v rockové opeře Antigona. Je bratrancem Vojty Dyka, který také zazpívá na souběžně připravovaném albu Český kalendář.

V červnovém termínu se můžete těšit na herce Csongora Kassaie známého především z role židovského mladíka z filmu Jana Hřebejka Musíme si pomáhat nebo Lucifera z pohádky Čert ví proč.

O projektu Český kalendář

Básně Michala Horáčka mají formu tzv. villonské balady, která je formálně náročným básnickým žánrem s mnoha pravidly. V minulosti se jí věnoval například Vítězslav Nezval. Jednotlivé rodící se básně uveřejňoval autor postupně na webu s výzvou, aby se všichni, kdo se cítí inspirováni, pokusili tato dílka zhudebnit.

Tak se vedle Petra Hapky nebo Ondřeje Brzobohatého podíleli na výsledné podobě díla například talentovaný montér z Českého Těšína, plavčík nebo zvukař z malého studia. Celkem se pro texty sešlo přes tisíc hudebních podkladů z Česka i zahraničí. Projekt nyní zahrnuje vydanou knihu, chystané album a také nabízená představení ve Švandově divadle.

Devadesát minut bez pauzy nabízí neopakovatelnou hru se slovy a obrazy, přičemž lze přitakat refrénu poslední z Horáčkových balad, že totiž „žijeme v nádherné době“ – pokud jsou ještě lidé schopni a ochotni okouzleně naslouchat poezii.