Prakticka Elektronika 2006-12

1
Praktick elektronika A Radio - 12/2006

RONK XI/2006. SLO 12
V TOMTO SEIT
seditelem spolenosti MEDER
electronic CZ s. r. o. panem ing.
Petrem Kratochvlem u plei-
tosti 15. vro psoben firmy
vesk republice.
Praktick elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,
r edaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Markov.
Redakce: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 31 73 14.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje Prvn novinov spolenost a. s. a
soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastou-
pen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.media-
servis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej re-
publike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
ustekova 10, 851 04 Bratislava - Petralka;
korepondenci a P. O. BOX 169, 830 00
Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33
- predplatn, (02) 67 20 19 21-22 - asopisy;
email: predplatne@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci pijm redakce - Michaela Hrdlikov,
Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11,
tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR E 7409
AMARO spol. s r. o.
Vae firma nen po patnctile-
tm psoben vesk republice
pro nae tene urit neznmou,
mete nm ji pesto v krtkosti
pedstavit.
Spolenost MEDER electronic CZ
s.r.o. je dceinou spolenost holdin-
gu MEDER electronic AG se sdlem
vjihonmeckm Singenu. VR p-
sob od roku 1991, v souasn dob
zamstnv vce ne 90 pracovnk.
Hlavn npln innosti firmy je vroba
a prodej jazkovch rel, senzor
a kontakt.
I po mnoha letech psoben na
eskm trhu nen veobecn
znmo, e je vae prask po-
boka zejmna vrobnm zvo-
dem.
Ano, nam hlavnm pedmtem
innosti vesk republice je pev-
n vroba jazkovch rel a senzo-
r. Asi 15 % na produkce prodv-
me vtuzemsku, zbytek (tedy 85 %)
vyvme do celho svta, pevn
do Evropy, ale vznamnm trhem
jsou pro ns i USA a stle vce zem
jihovchodn Asie.
ZAsie se elektronick soust-
ky snad pedevm dovej?
Krom bnch spnacch rel vy-
rbme adu specialit, jakmi jsou vy-
sokonapov a vysokofrekvenn
rel, nebo rel snzkm termonap-
tm, o kter je vAsii velk zjem.
Vzhledem kjejich menm vrobnm
dvkm a pomrn nronmu v-
robnmu procesu nejsou asijskmi, ji-
nak velmi aktivnmi vrobci, vyrbna.
A i vn je velk zjem o kvalitn
evropsk soustky. Mimo jin tam
vyrb ada svtovch nadnrodnch
firem, kter si velmi peliv vybraj
dodavatele pro sv vrobky. Nae
prodejn kancel vHong Kongu pat
vrmci MEDER Group knejrychleji
se rozvjejcm.
Od naeho poslednho rozhovo-
ru uplynulo pt let, zmnilo se
za tu dobu postaven va firmy
na eskm trhu?
Podailo se nm zachovat a pos-
lit dominantn postaven na trhu ne-
jen vesk republice, ale i v ostat-
nch tzv. vchodoevropskch zemch,
kter z Prahy obsluhujeme. dn
znaich hlavnch konkurent zde
nem ani pm zastoupen, ani v-
robn provoz. Dky zzem naeho
vrobnho zvodu proto meme jako
jedin vrobce v R nabdnout plnou
technickou podporu zkaznickch apli-
kac a rychl dodvky vzork i zkaz-
nicky specifikovanch vrobk. Na
objemu na produkce se tak tyto
zkaznicky specifikovan vrobky po-
dlej ji tm 70 %.
Vjakch oborech pedevm na-
chzej uplatnn vae vrobky?
Jazkov rel jsou nejastji po-
uvna vzabezpeovac, mic a re-
gulan, telekomunikan a zdravotn
technice, senzory pak v tzv. bl tech-
nice, automobilovm prmyslu, ale
i vad jinch prmyslovch aplikac.
Vposlednch letech jsme zazname-
nali znan nrst poptvky zejmna
vjazkovch senzorech a kontak-
tech pro automobilov prmysl a do-
mc spotebie.
Jak jsou pednosti rel a sen-
zor MEDER oproti jinm v-
robcm?
Pedevm je to e sortimentu.
Neorientujeme se pouze na levn,
nejbnji pouvan rel, tak jak to
dlaj nkte asijt vrobci, nebo
pouze na urit segment trhu, tak jak
se profiluj jin evropt nebo amerit
vrobci. My se sname obshnout
opravdu kompletn sortiment od nej-
bnjch miniaturnch rel a po
vysokonapov nebo vysokofrek-
venn rel, pop. speciality typu rel
svelmi nzkm termonaptm. Stejn
tak vjazkovch senzorech nalezne-
te vnaem sortimentu nejen nejb-
nj okenn, pop. dven spnae,
ale i hladinov senzory, bistabiln sp-
nae, tzv. magnetick mstkov sen-
zory. U tch ji kaktivaci nen nutn
permanentn magnet, ale postauje
jakkoliv magneticky vodiv materil.
Rzn typy a dlky kabel i s konek-
tory dodvme bn podle zkaz-
nick specifikace. Pi dodvkch
samostatnch jazkovch kontak-
t, spnacch i pepnacch nabzme
Ing. Petr Kratochvl
N rozhovor ....................................... 1
Nov knihy ........................................... 2
Svtozor .............................................. 3
AR mldei:
Zklady elektrotechniky ........................ 4
Jednoduch zapojen pro voln as .......... 6
Imobilizr pro osobn automobil ............ 9
Pasivn uml zt 4,7 /240 W
s aktivnm chlazenm .......................... 12
Tlumen magnetoelektrickho pstroje .... 13
Bezdrtov mikrofon
VKV (FM tnice) ............................... 14
Minutka aneb univerzln asova ........... 16
Regultor ventiltoru k PC...................... 17
Nf zosilova s digitlnym ekvalizrem .... 18
Elektronick ruleta ................................. 23
Inzerce .................................. I-XXVIII, 48
Obsah ronku ............................. A a D
O zkreslen ........................................... 25
Antna Yagi - Janus .............................. 28
Tiny nabje NiMH ................................ 30
Mni pro LED Luxeon Star ................... 32
PC hobby ............................................ 33
Rdio Historie ................................... 42
Z radioamatrskho svta ................... 45
2
Pipravil ing. Josef Kellner.

Knihu si mete zakoupit nebo objednat na dobr-
ku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5,
100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax:
2 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Pra-
ha 1, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51 a Veve
13, Brno, eskobratrsk 17, Ostrava, e-mail: knihy-
@ben.cz, adresa na Internetu: http://www.ben.cz.
Zsielkov sluba na Slovensku: Anima, anima@ani-
ma.sk, www.anima.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Nrod-
nou bankou SR), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6011262.
pesn tdn podle citlivosti, ohb-
n a zkracovn vvod podle pn
zkaznka. Samozejmost je i nabd-
ka irokho sortimentu permanent-
nch magnet zrznch materil.
Pro a kdy pout prv jaz-
kovou technologii?
Samostatn jazkov kontakt se
skld ze dvou kontaktnch jazk,
kter jsou zataven ve sklenn tru-
bice plnn inertnm plynem. (Vyso-
konapov kontakty, kter mohou
spnat ss napt a do 15 kV, jsou va-
kuov.)
Oproti mechanickm spnam
jim nevad vlhko, prach, spnaj ne-
slyn, bezdotykov.
Pi pouit jazkovch rel jsou
hlavnmi pednostmi zejmna: spo-
lehliv spnn malch proud, do-
konal galvanick oddlen dicho
a vkonovho obvodu, mal pkon
potebn pro sepnut, monost spnat
vysokofrekvenn signly a v nepo-
sledn ad vynikajc spolehlivost
a dlouh ivotnost.
Voblasti jazkovch senzor sp-
nanch permanentnmi magnety jsou
hlavnmi pednostmi krom zmn-
nch navc tak mal rozmry, sku-
tenost, e vklidovm stavu nen te-
ba napjen, a hlavn velmi pijateln
cena.
Jak jsou posledn novinky ve
vaem sortimentu?
Krom neustl miniaturizace na-
ich produkt se sname uspokojit
velk zjem o miniaturn jazkov
kontakty v provedenSMD, a ji za-
stknut vplastu, nap. ady MK15,
MK16, MK17, nebo nov ady MK23,
kde jsou pouity jazkov kontakty
splochmi vvody.
Nejvt novinkou jsou vak nae
miniaturn rel CRR a CRF pro vyso-
kofrekvenn aplikace.
Jsou to nejmen jazkov rel
na svt (s pdorysem 8,6 x 4,4 mm
pi vce 3,4 mm), kter mohou sp-
nat signly do 7 GHz s impedanc
50 . Maj zcela ojedinlou kon-
strukci na zkladn z korundov
keramiky.
Jak mte plny do budoucna?
Vroce 2007 bychom rdi pedsta-
vili nov miniaturn jazkov kontakt
sdlkou sklennho ztavu pouhch
5 mm.
Rdi bychom zachovali co nejvt-
i naeho sortimentu a pokud
mono stabiln ceny.
Jak je veobecn znmo, ceny
vstup neustle rostou - n obor za-
shl nejvce rst ceny rhodia, mdi
a nkterch chemickch vrobk.
I pesto ctme tlak na neustl snio-
vn cen naich konench produkt,
kter vsouasn situaci ji nen mon.
Skutenost, e se na svt ron
zpracuj piblin 2 biliny jazko-
vch kontakt, svd o tom, e jde
o soustku svelkou perspektivou.
Odbyt naich vrobk tak nen
zvisl na jednom oboru, ale je rozlo-
en do ady odvtv. Nejsme ani z-
visl na jednom regionu. I pes tradi-
n velk objem prodeje vEvrop nae
jazkov rel, senzory a kontakty
pouvaj zkaznci tm na celm
svt.
Budeme se snait neustle zlep-
ovat nae vrobky a sluby tak, aby
vppad poteby pouit jazkov
technologie vvojov pracovnky a kon-
struktry napadlo jako prvn jmno
MEDER electronic.
Kde je mon zskat informace
o vaich vrobcch?
Ji adu let se pravideln zast-
ujeme veletrhu AMPER vPraze.
Kompletn sortiment je mon tak
nalzt na naich internetovch strn-
kch www.meder.com, rdi zaleme
na vydn titn katalog, sta
pouze kontaktovat nae prodejn od-
dlen (tel.: 234718817, 234718824).
Na Slovensku je nam distributo-
rem firma EasyCom s. r. o. a v ostat-
nch vchodoevropskch zemch
spolupracujeme sdistribunm partne-
rem Microdis Electronics.
Dkuji vm za rozhovor.
Dobe, J.; alud, V.: Modern
radiotechnika. BEN - technick
literatura, 768 stran B5, vzan,
obj. . 121183, MC 999 K.
Nov pojet pipravovan knihy si vynutil
neobyejn rychl rozvoj danho oboru, cha-
rakterizovan pedevm mohutnm pronik-
nm vpoetn techniky do oblasti nvrhu ra-
dioelektronickch obvod i subsystm
adle neobyejn rychlm rozvojem radio-
komunikanch systm.
V prvnm oddlu jsou shrnuty teoretick
zklady radioelektroniky, pedevm pak z-
klady teorie signl asystm.
pln nov je druh oddl publikace, za-
bvajc se analzou a syntzou radiotech-
nickch obvod a subsystm. Pedchoz
vydn knihy zpracovvalo tuto tmatiku je-
t klasicky, bez jakkoliv podpory potaem.
Patrn nejzajmavj je tet oddl knihy,
kter je zamen na konkrtn typy rdiovch
komunikanch systm. Strun pozornost
je zde vnovna digitlnmu rozhlasu DAB
a digitln televizi DVB. Podrobn se prob-
raj pozemn mobiln telekomunikan syst-
my, zejmna pak celulrn st, rdiov lo-
kln st W LAN apersonln st PAN.
Voblasti celulrnch st se popisuje stan-
dard 2. generace GSM, vetn svch vvojo-
vch variant GPRS/EDGE. Zven pozor-
nost je vnovna nastupujcmu standardu
3. generace UMTS a jeho budoucm verzm
HSDPS aj. Podrobn se zkoumaj tak rdio-
v lokln st W LAN, zejmna potom evropsk
standard HIPERLAN/2 a americk standardy
IEEE 802.11a, b). Samostatn kapitoly jsou
vyhrazeny personlnm stm Bluetooth
aUWB. Voblasti technologie rdiovch sys-
tm je hlavn pozornost zamena na pro-
blematiku softwarovho rdia, kter bv
oznaovno za jeden z nejvznamnjch fe-
nomn radiotechniky potku 21. stolet.
Obr. 1. Hladinov plovk
Obr. 2. Magnety AlNiCo
v plastovch krytech
3
ipov sada pro autordia
umon kvalitn pjem
I pi patnm signlu umon kva-
litn pjem nov ipy od STMicroe-
lectronic (www.st.com). Firma pat
kpednm svtovm dodavatelm in-
tegrovanch obvod pro automobilo-
vou zbavn elektroniku. Pro rok 2007
je pipravovna nov ipov sada pro
pikov digitln AM/FM pijmae.
Dmysln technika digitlnho zpraco-
vn signlu umouje kvalitn pjem
i vppad slabho signlu a mnoho-
nsobnch odraz od ternu a budov.
Sadu tvo vf obvod TDA7528 a digi-
tln signlov procesor STA3005. Na
pijmai vyuvajcm tyto obvody lze
naladit bn analogov AM a FM vy-
slae, vUSA speciln vysln pr-
bn informujc o poas i digitln
rozhlasov vysln (DAB). Signlov
procesor zajiuje akustickou kvalitu,
doplkov mikrokontrolr ARM7 d
perifern funkce, nap. detekci RDS a
zmenuje zaten hlavnho procesoru
pijmae. Vzorky TDA7528 a STA3005
vpouzdrech LQFP64 (1010) a
TQFP144 (2020) jsou ji dostupn.
Hodiny relnho asu
s kompenzac asovho
ateplotnho driftu
Firma Intersil (www.intersil.com)
dodv irok sortiment integrova-
nch obvod urench pro generov-
n pesnch asovch signl s RC a
krystalovmi osciltory a hodiny rel-
nho asu (RTC). Ty poskytuj signl
sdigitln informac o aktulnm ase
pro hodiny, obvody men spoteby
rznch mdi vrznch asovch ob-
dobch, prodejn a vdejn automaty
a dal aplikace vespotebn, lka-
sk a prmyslov elektronice. Pitom
je asto dleit velk pesnost gene-
rovan asov informace spolu s mi-
nimln zvislost na teplot a malm
asovm driftem, danch vlastnostmi
externho krystalu. Knovinkm firmy
vtto oblasti pat ISL1218 (v pouz-
de SOIC-8 nebo MSOP-8) a ISL1220
(V MSOP-10), kter umouj nasta-
vit intern osciltor pomoc na ipu
integrovanch registr. Analogovm
registrem jsou trimovny kapacity a
digitln asovac ta. To umouje
pout i pro pesn aplikace levn
krystal 32,768 kHz. K definovn sta-
vu registr slou rozhran I
2
C. Nasta-
ven, vetn programovatelnho jed-
norzovho nebo opakovanho
asovho alarmu (peruen), jsou
uloena v zlohovan 8bajtov static-
k pamti RAM. Kdispozici je asov
signl osekundch, minutch, hodi-
nch, dnech vtdnu, mscch a
rocch. Funkce obvod me bt z-
lohovna bateri nebo superkonden-
ztorem, napjec proud je 400 nA.
Operan zesilova LM4562
pro nf pedzesilovae
Dvojit operan zesilova LM4562
m podle vrobce (National Semi-
conductor www.national.com) cel-
kov harmonick zkreslen vetn
umu (THD+N) pouze 0,00003 %.
Spolu sdal novinkou dvojitm v-
konovm zesilovaem LM4702 s na-
pjecm naptm 40 a 200 V(20 a
100 V) a THD+N 0,0003 % pat do
nov ady obvod pro nron nf apli-
kace. LM4562 snapjecm naptm
2,5 a 17 V je vedle pouit vhi-fi
koreknch a mikrofonnch pedzesi-
lovach, ekvalizrech, aktivnch filt-
rech a osciltorech vhodn i pro pou-
it vprmyslovch aplikacch a
lkaskch pstrojch. Zesilovae
vpouzdru LM4562 maj tranzitn kmi-
toet 56 MHz, spektrln hustotu u-
movho napt 2,7 nV/Hz na kmito-
tu 217 Hz a rychlost pebhu 20 V/s.
Vyrb se vpouzdrech SOIC a DIP s8
vvody. Vroba jednoduch verze ze-
silovae m nsledovat.
JH
Ploch filtr pro DVB-T
Firma EPCOS (www.epcos.com)
vyvinula nov filtr s povrchovou vlnou
(SAW) oznaen X7259Z. Filtr je vhod-
n pro televizn pijmae pozemnho
digitlnho vysln a jeho stedn kmi-
toet je 36,17 MHz. ka psma
me bt pepnna mezi 7 a 8 MHz
pouitm oddlenho vvodu filtru.
Filtr je v plochm pouzdru DCC14C
orozmrech 3,9 x 11,7 mm a vce
1,1 mm. Jeho mal rozmry ho ped-
uruj pedevm do miniaturnch pe-
nosnch zazen: PDA a TV adapt-
r pro notebooky. EPCOS dle nabz
SAW filtry pro set-top boxy a televizn
tunery vpouzdrech DIP18D (typ
X7053L) a SIP5K (typ X6751M).
Loop - dlkov ovlada
spohybovm senzorem
Zazen na obrzku je prototyp dl-
kovho ovldn k televizoru od firmy
Hillcrest Labs (www.hillcrestlabs.com).
Je navrhnut tak, aby jeho pouvn
bylo snadnj ne u bnho ovla-
dae s velkm potem tlatek. Dl-
kov ovldn m pouze dv tlatka,
rolovac koleko a firmou patentova-
n pohybov senzor. Uivatel dr
ovlada v jedn ruce a ten pen
pohyb ruky uivatele na kurzor na
obrazovce televizoru. Tlatka a rolo-
vac koleko jsou pouity na pepn-
n kanl a nastaven hlasitosti. Fir-
ma pedpokld irok pouit
podobnch ovlada nejdve u peri-
feri PC a hernch konzol, kde pi hra-
n potaovch her umon takov
ovlada vce se do hry ponoit. Ovla-
da pitom nemus mit do blzkosti
obrazovky.
Patentovan pohybov senzor vyu-
v zemskou pitalivost a setrvan
sly. Senzor najde pouit i u penos-
nch handheld zazen, kde umon
pirozen pohyb po obrazovce.
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
4
Zklady
radiotechniky
a vf techniky
Veden vf signlu
(Pokraovn)
Z hlediska penosu vf energie jsou
u vf veden dleit hlavn dva para-
metry: charakteristick impedance a
mrn tlum.
Pedstavme si nekonen dlouh
veden. Toto veden m nejen inn
odpor vodi, ale tak vlastn induk-
nost a kapacitu. Induknost i kapaci-
tu meme pepotat na jednotku
dlky veden. Nhradn schma tako-
vho veden je na obr. 17.
Pipojme-li veden ke zdroji vf sig-
nlu, zane se vedenm it postup-
n vlna, viz obr. 18. Proud i napt
postupn vlny jsou ve fzi. Protkaj-
c proud vytv okolo vodie magne-
tick pole, napt ve vodii pole elek-
trick. U dvouvodiovho veden maj
proud a napt ve vodich opanou
fzi, vznikl pole se ru a veden ne-
vyzauje dnou energii. U koaxiln-
ho kabelu se elektromagnetick pole
jen uvnit plt kabelu.
Nen-li na konci kabelu nic pipoje-
no, ppadn bude na konci veden
zkrat, postupn vlna se odraz a
se zpt. Na veden se objev msta,
ve kterch se napt (proud) pm a
odraen vlny st, na jinch, kde m
vlna opanou fzi, se odt. Protoe
tato msta se neposouvaj, vznik tzv.
stojat vlna. Aby se penesla pokud
mono vechna energie od zdroje
(nap. vysla) do spotebie (nap.
antna), je nutn aby impedance zdro-
je a zte byla shodn s impedanc
veden. m vce se bude impedance
kabelu a pipojenho zazen liit, tm
vce energie se odraz zpt a stojat
vlna bude vt. Z velikosti stojat vlny
proto meme usuzovat, jak se impe-
dance navzjem li. Pomr maximl-
nho a minimlnho napt stojat vlny
udv veliina SV (initel stojatho
vlnn, v anglosask literatue jako
SWR, Standing Wave Ratio):
.
SV meme vypotat tak z po-
mru impedanc
nebo tak,
aby SV > 1. Z
0
je charakteristick
impedance veden, Z impedance pi-
pojenho zazen.
O veden, jeho impedance je roz-
dln od impedance pipojenho za-
zen, kame, e je nepizpsoben.
V tab. 1 je uvedeno, kolik energie se
penese v zvislosti na SV. V praxi
se za velmi dobr povauje SV do
1,2 a 1,5, za vyhovujc men ne 2.
Nepizpsoben veden nepsob
jen ztrty na vkonu u penenho
signlu. Energie, kter neprojde mezi
Pipojme-li veden na zdroj vf sig-
nlu, pedstavuje pro tento signl ur-
itou impedanci, tzv. charakteristickou
impedanci. Tuto impedanci meme
spotat podle vzorce
,
kde L je induknost na jednotku dlky
a C kapacita na jednotku dlky. Vim-
nte si, e charakteristick impedan-
ce nen zvisl ani na kmitotu, ani
na dlce kabelu. Vpoet charakteris-
tick impedance pro symetrick ve-
den (dvoulinku) a koaxiln kabel je
na obr. 18.
Nejbnj impedance koaxilnch
kabel jsou 50 a 75 , televizn dvou-
linky 300 a symetrickch veden ve
vpoetn technice 70 a 150 .
pstrojem a pipojenm vedenm, se
neztrat, ale odr se zpt. U vysla-
e se odraen energie pemn v tep-
lo v koncovm stupni a me zpso-
bit jeho znien. U televiznho signlu
mohou odrazy na veden zpsobit du-
chy v obraze, negativn se projevuj
i u zazen pro penos dat.
Dleitm parametrem vf veden je
i mrn tlum. st energie se pi pe-
nosu ztrc, a to tm vce, m je pe-
nen kmitoet vy, viz tab. 2. Na
kmitotu 500 MHz m uveden kabel
tlum 36,1 dB. Kabel dlouh nap.
18 m bude mt na kmitotu 500 MHz
tlum (36,1/100).18 = 6,498 dB.
Zajmav je tak zvislost tlumu
koaxilnho kabelu na charakteristic-
k impedanci a na jeho prmru. Pod-
le tab. 3 je zejm, e m m koaxi-
ln kabel vt prmr, tm m tak
men tlum. Pi stejnm prmru m
men tlum kabel s vt charakte-
ristickou impedanc. V nkterch p-
padech (nap. dlouh svod od ant-
ny) me bt dokonce vhodnj
pout kabel s vt charakteristickou
impedanc a menm tlumem i za
cenu vtho SV; celkov ztrty mo-
hou bt men.
VH
(Pokraovn pt)
Tab. 2. tlum bnho koaxilnho ka-
belu RG58C/U v zvislosti na kmitotu
Kmitoet tlum na 100 m
[MHz] [dB]
100 16,1
200 23
400 33
500 36,1
1000 54,6
1296 64,5
1800 82
2000 87,5
3000 118
Tab. 1. Penesen vkon v zvislosti na SV
PSV Penesen ztrta
vkon v % [dB]
1,0 100 0
1,2 99 0,03
1,5 96 0,18
2 89 0,51
3 75 1,25
5 55 2,55
10 34 4,8
20 18 7,45
Tab. 3. Zvislost tlumu koaxilnho kabelu na charakteristick impedanci a
prmru vnjho vodie pro nkter kabely
Typ Charakteristick Prmr tlum tlum
kabelu impedance vnjho na 100 m na 100 m
vodie pi 100 MHz pi 1000 MHz
[] [mm] [dB] [dB]
RG58C/U 50 4,95 16,1 54,6
RG59B/U 75 4,35 12 38
RG62A/U 93 4,4 8,5 29,5
RG174/U 50 2,8 30 111
RG213/U 50 7,2 6,9 25,7
[]
Obr. 18. Piblin vpoet charakte-
ristick impedance z rozmr pro
symetrick dvouvodiov veden a
koaxiln kabel.
r
je permitivita
dielektrika kabelu mezi vodii
(Uploch televizn dvoulinky
pedstavuje vtinu dielektrika
vzduch,
r
= 1.)
Obr. 17. Nhradn schma vf veden
5
Pklady zapojen ta a dli
kmitotu sobvodem 7493 jsou uve-
deny na obrzcch 128 a 131 (obr.
128 je v minulm dlu). V ppad, e
poadovan modul tn vyjden
vbinrnm kdu obsahuje maximl-
n dv logick jedniky, lze ho reali-
zovat jednodue propojenm pslu-
nch vstup se vstupy nulovn R
1
a
R
2
, jak je patrn zobr. 129 a 131.
Vopanm ppad je nutn pout
kdekdovn vstupnho stavu dal
extern hradla. Chceme-li ta pou-
t ve funkci dlie kmitotu, postu-
pujeme zcela analogicky. Pro dlic
pomry 2, 4, 8 a 16 nen poteba za-
pojovat vstupy nulovn, jednodue
sta pout signl zvstupu Q
A
, Q
B
,
Q
C
nebo Q
D
(viz obr. 128). Pro ostat-
n dlic pomry je nutno zapojit p-
slun vstupy na vstupy nulovn R
1
a R
2
, a to bu pmo (obsahuje-li d-
lic pomr vbinrnm vyjden maxi-
mln dv jedniky) nebo pes po-
mocn kombinan logick obvody.
Vstupn signl kmitotov dliky je
vzvislosti na zvolenm dlicm po-
mru kdispozici na jednom zvstup
Q
A
a Q
D
. Je-li vstupn signl o kmi-
totu f
i
piveden na vstup CLK
A
a Q
A
Obr. 129. Zapojen tae mod 5 nebo
kmitotov dliky pti s obvodem 7493
a) b) c)
Obr. 130. a) ta mod 6 nebo kmitotov dlika esti, b) ta mod 6 nebo
kmitotov dlika esti bez pouit prvnho klopnho obvody,
c) kmitotov dlika esti se symetrickm vstupem
Obr. 131. Kmitotov dlika dvancti s nesymetric-
km a symetrickm vstupem
Obr. 132. Funkn schma a rozms-
tn vvod IO 7490. Napjen: U
CC
pin 5, GND pin 10. Piny 4 a 13
jsou nezapojen a nemaj tedy
dnou funkci
Obr. 133. asov prbhy signl
dekadickho tae (obvodu 7490)
a) tajcho vkdu BCD (Q
A
je
propojen sCLK
B
), b) tajcho
vkdu 5421 (Q
D
je propojen sCLK
A
)
a) b)
Obr. 134. Zapojen kmitotov dliky deseti sobvodem 7490
a) snesymetrickm vstupem (obvod t vkdu BCD)
b) se symetrickm vstupem (obvod t vkdu 5421)
Digitln technika
a logick obvody
tae
(Pokraovn)
pipojen na CLK
B
, signl o kmitotu
f
i
/2 odebrme ze vstupu Q
A
, pro dli-
c pomry 3 a 4 signl odebrme ze
vstupu Q
B
a vppad dlicch pom-
r 5 a 8 je signl kdispozici na v-
stupu Q
C
. Pro vy dlic pomry se
pak signl odebr zvstupu Q
D
.
Vstupn signl o kmitotu f
i
/n je
obecn nesymetrick (tj. stda signlu
nen 1:1), co me bt vnkterch
aplikacch na pekku. Pro sud d-
lic pomry lze provst jednoduchou
pravu, po kter bude mt vstupn
signl stdu 1:1. Vstupn signl bu-
deme pivdt na vstup CLK
B
a bez
pouit prvnho klopnho obvodu se-
stavme dli spolovinm dlicm
pomrem. Vstup tohoto dlie zapo-
jme na vstup CLK
A
a vstupn signl
budeme odebrat ze vstupu Q
A
, jak je
ukzno na obr. 130 a 131.
Na obr.132 je uvedeno funkn
schma a rozmstn vvod obvodu
TTL7490. Je to tybitov asynchron-
n dekadick ta, kter se podobn
jako obvod 7493 skld ze ty klop-
nch obvod J-K. U dekadickho -
tae, kter t smodulem 10, mus
bt navc zajitno nulovn po stavu
9, tj. pechod 1001 0000. Jeho vnit-
n struktura je dky tomu o nco sloi-
tj a principiln odpovd zapojen
uvedenmu na obr. 124 vPE10/2006.
U integrovan verze je navc vyveden
hodinov vstup druhho klopnho
obvodu (CLK
B
), kter nen vnitn pro-
pojen svstupem Q
A
. Obvod je tak
rozdlen na ta modulo dv a pt,
kter lze pout samostatn. ta
modulo 10 tajc vkdu BCD zsk-
me a propojenm vstupu Q
A
se vstu-
pem CLK
B
. Vstup CLK
A
pak slou
ktn impuls. Propojme-li vstup
Q
D
se vstupem CLK
A
, zskme deka-
dick ta tajc vkdu 5421. Vstup-
n impulsy vtomto ppad pivdme
na vstup CLK
B
a bit snevy vahou
je kdispozici na vstupu Q
A
. Rozdly
mezi kdy BCD a 5421 ukazuj aso-
v diagramy na obr. 133. Kd 5421
vyuijeme vzapojen dlie kmitotu
se symetrickm vstupnm signlem
(viz obr. 134). Na rozdl od zapojen
na obr. 124 je navc ta 7490 vyba-
ven dvma vstupy nulovn R
1
a R
2
a
dvma vstupy nastaven S
1
a S
2
. Jak
je patrn zobr. 132, vnitn signl nu-
lovn , kter je aktivn vrovni L, je
vytven ze vstupnch signl R
1
a R
2
hradlem NAND. Je-li R
1
= R
2
= H a
alespo jeden ze vstup Svrovni L,
ta se vynuluje a vechny vstupy
pejdou do rovn L. Podobn se vy-
tv i signl pro nastaven obvodu,
kter m ped nulovnm pednost. Pi
S
1
= S
2
= H se nezvisle na stavech
ostatnch vstup ta nastav na
maximln hodnotu, kter odpovd
slu 9, a na vstupech Q
D
a Q
A
bu-
dou rovn HLLH. Oba hodinov vstu-
py CLK
A
i CLK
B
reaguj na sestupnou
hranu hodinovho signlu.
Vt pringl
(Pokraovn pt)
a)
b)
6
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS
Automatick spna
svtel automobilu
Od 1. 7. 2006 podle novch pra-
videl silninho provozu je povinnost
svtit i pes den. Popsan zazen
tuto situaci e automaticky. Svtla
automobilu se rozsvt po nastartov-
n (po zhasnut kontrolky dobjen) a
zhasnou po vypnut zapalovn.
Popis funkce
Schma pstroje je na obr. 2.
Jeho funkce je jednoduch a spolehli-
v, soustky nejsou kritick a lze je
pout ze uplkovch zsob.
Kontrolka dobjen je pipojena na
diodu optolenu ISO1, kterm je (pro
jistotu) galvanicky oddlena od za-
zen. Po zapnut zapalovn je na
cel zazen pevedeno napjec na-
pt, a pokud svt kontrolka dobjen,
je jeho funkce blokovna. Po nastar-
tovn a zhasnut kontrolky se zane
nabjet kondenztor C1 pes P1, R2 a
R3. Kdy napt na C1 doshne do-
staten velikosti, sepne pes sledo-
va s tranzistorem T1 tyristor TY1,
kter aktivuje rel RE1 a RE2. Pes
kontakty rel se rozsvt svtla auto-
mobilu. Svtla svt a do vypnut
zapalovn (do odpojen napjecho
napt +12 V) a dky pamov vlast-
nosti tyristoru ani rozsvcen kontrol-
ky dobjen za provozu vlivem nz-
kch otek volnobhu (co se u m
koda 120 obas stv) nem za n-
sledek zhasnut svtel. Pouit dvou
rel RE1 a RE2 in zazen napros-
to univerzlnm a zapojitelnm do
vtiny starch voz.
Suvedenmi hodnotami sous-
tek lze trimrem P1 nastavit as od
zhasnut kontrolky do zapnut svtel
vrozmez asi 4 a 45 s.
S uvedenm zazenm si u nemu-
sme dvat rzn lsteky na volant,
abychom nezapomnli rozsvtit svtla.
Konstrukce
Pstroj je zkonstruovn z vvodo-
vch soustek na desce s jedno-
strannmi plonmi spoji. Obrazec
spoj je na obr. 3, rozmstn sou-
stek na desce je na obr. 4. Na des-
ce je jedna drtov propojka. Spoje
ke kontaktm rel pocnujeme. Sou-
stky vroby TESLA lze nahradit
vhodnmi soudobmi soustkami.
Cel zazen je vestavno do
plastov krabiky KP 19 (GM Electro-
Obr. 4. Rozmstn soustek na desce automatickho
spnae svtel automobilu
Obr. 3. Obrazec plonch spoj automatickho
spnae svtel automobilu (m.: 1 : 1)
Obr. 2. Automatick spna svtel automobilu
nic), do kter je pilepeno tavnm le-
pidlem. Pohled na realizovan p-
stroj je na obr. 1.
Seznam soustek
R1 1 k, TR 191 (subminiaturn)
P1 250 k, trimr 10 mm, leat
C1 470 F/25 V, radiln
C2 100 nF, keramick
C3 100 nF, keramick
D1 KY130/1000 (1N4007)
D2 KY130/1000 (1N4007)
D3 KY130/1000 (1N4007)
D4 LED zelen, 3 mm
T1 BC546B
TY1 KT505
ISO1 KP1010 (PC817)
K1 roubovac svorkovnice
ARK210/2, 2 kusy
K2 roubovac svorkovnice
ARK210/3, 2 kusy
deska s plonmi spoji ARSA
Zapojen do vozu 120
Zapojen do vozu je jednoduch a
kad to jist zvldne:
Zem pstroje pipojme na kostru
vozu. Kladn pl napjen pstroje
pipojme na sbrnici napt +12 V
ptomnho pouze pi zapnutm za-
Obr. 1. Automatick spna svtel
automobilu
7
palovn (u 120 na druhou pojistku
zleva).
Vvody +OPTO a -OPTO pipoj-
me na kladn a zporn pl roviky
dobjen. Je nutno demontovat palub-
n desku, pl + je sted objmky a
pl - je tlo objmky. Toto je asi nej-
nronj kon, protoe za palubn
deskou je zm drt.
Nyn meme vyzkouet ste-
nou funkci. Nastartujeme, aby zhasla
kontrolka dobjen, a po nastavenm
ase sepnou rel a rozsvt se LED
D4. Jestlie kontrolka dobjen sv-
t, nedje se nic. as zpodnho
sepnut rel se nastav trimrem P1.
Pak pipojme kontakty rel para-
leln kmechanickmu spnai svtel.
lut vodi, tj. pvod napt +12 V,
pipojme na stedov kontakty C
obou rel. erven vodi, tj. parkova-
c svtla, pipojme na spnac kon-
takt 1NO rel RE1. ern vodi, tj.
tlumen svtla, pipojme na spnac
kontakt 2NO rel RE2. Ob rel sp-
naj souasn, take je jedno, jak se
zapoj. Pouze je dobr mt pvod na-
pt +12 V na stedovm kontaktu
obou rel.
Po pedchozm telefontu jsem
ochoten zazen vyrobit a do starch
voz koda 120 i namontovat. Kon-
takt: Ale Sklen, tel.: 604 232 587.
Ale Sklen
Minitester
IR dlkovch ovlada
Jedn se o velmi jednoduch a
pitom uiten ppravek, kterm si
meme otestovat funknost IR dl-
kovho ovladae v ppad, kdy dl-
kov ovldn televizoru nebo podob-
nho pstroje vypov poslunost.
Pro oven funkce byl vzorek mi-
nitesteru realizovn na desce s plo-
nmi spoji a vyzkouen. Fotografie
desky se soustkami je na obr. 8.
Popis funkce
Schma minitesteru je na obr. 5.
Pi osvtlen IR fotodiody D1 ovlada-
em zane touto fotodiodou protkat
proud, kter po zeslen tranzistorem
T1 rozsvt indikan LED D2. Svtlo
LED D2 tedy indikuje, e IR ovlada
Obr. 8. Sestaven minitester
IR dlkovch ovlada
Obr. 6. Obrazec plonch
spoj minitesteru
IR dlkovch ovlada
(m.: 1 : 1, rozmry
29,4 x 21,5 mm)
Obr. 7. Rozmstn soustek na desce
minitesteru IR dlkovch ovlada
Obr. 5. Minitester IR dlkovch
ovlada
je v podku. Aby byl minitester do-
staten citliv, mus bt LED D2 su-
persvtiv (erven, bodov, ir). Cit-
livost se vak nesm pehnt (nap.
volbou tranzistoru typu BC847C, kter
m vt proudov zesilovac initel
ne pouit BC546B), protoe by pak
LED D2 svtila i pi osvtlen fotodio-
dy D1 rovkou nebo silnm slune-
nm svtlem (i tato viditeln svtla
obsahuj IR sloku).
K napjen minitesteru postauje
napt 3 V, kter bylo v pvodnm
prameni zskvno z lithiovho ln-
ku pipjenho na desku s plonmi
spoji. Protoe je lithiov lnek drah
a pitom je mlo vyuit (minitester
se vyuv maximln nkolkrt za
rok), jsou ve zde popisovan kon-
strukci pouity k napjen minitesteru
dva tukov such lnky vloen do
plastovho drku. lnky tak me-
me vyut i k jinmu elu.
Minimln napjec napt mini-
testeru je asi 1,6 V, pi menm nap-
t se ji LED D2 neme rozsvtit.
Pi men napjecho proudu
bylo zjitno, e fotodioda se otevr
ji pi slabm osvtlen. Pi napje-
cm napt 3 V je napjec proud ve
tm men ne 1 A, ve tmav mst-
nosti je asi 10 A, na bn osvtle-
nm pracovnm stole je asi 50 A a
pi osvtlen fotodiody testovanm
dlkovm ovladaem je stedn nap-
jec proud asi 250 A.
Pi testu mus bt IR LED ovlada-
e v ose fotodiody testeru ve vzdle-
nosti nkolika cm. Podle vzdlenosti,
na jakou tester reaguje na ovlada,
meme usuzovat na vkon ovladae
a na stav jeho bateri.
Aby se bhem skladovn minites-
teru baterie zbyten nevybjela, mus
bt uloen na temnm mst nebo
musme lnky vyjmout z drku.
Konstrukce a oiven
Minitester je zkonstruovn ze sou-
stek SMD i vvodovch na desce
s jednostrannmi plonmi spoji. Ob-
razec spoj je na obr. 6, rozmstn
soustek na desce je na obr. 7. Sa-
mozejm meme pout vhodn
soustky i jinch typ, ne jsou pe-
depsan.
Osazen deska je piroubovna
k drku lnk a vvody drku jsou
zapjeny do pjecch bod J1 a J2.
Seznam soustek
R1 22 k,

SMD 1206
R2 470 ,

SMD 1206
D1 LTE5208AC
(IR fotodioda)
D2 LED 3 mm, erven,
supersvtiv, ir,
bodov
T1 BC846B (kd 1B)
drk s pjecmi vvody
pro dva tukov lnky
deska s plonmi spoji . KE02F9
Elektronika Praktyczna, 4/2002
Pamov adaptr
k voltmetru
Na obr. 9 je schma jednoduch-
ho obvodu, kter doke v analogov
pamti (na kondenztoru C2) ucho-
vat po dobu asi 30 minut velikost m-
enho ss napt. Obvod dovoluje re-
alizovat funkci, anglicky nazvanou
Hold, kterou jsou vybaveny dra di-
gitln multimetry, i u levnch digitl-
nch nebo analogovch voltmetr.
Men ss napt se pivd mezi
vstupn svorky J1 a J2, piem na
svorku J1 mus bt vdy pipojen jeho
kladn pl. Na vstupu adaptru je
dli napt s pepnaem S1A, kte-
rm se vol mic rozsahy. V polo-
hch 3 a 5 S1A jsou to rozsahy 200,
20 a 2 V. Vstupn odpor dlie je vt-
ne 10 k/V. Rezistory R1 a R3
dlie mus bt pesn s toleranc
max. 1 %. Na vstupu dlie je maxi-
mln ss men napt 2 V, kter je
ji schopen zpracovvat operan ze-
silova (OZ) IO1A.
OZ IO1A pracuje jako sledova
signlu a z jeho vstupu se nabj
pes oddlovac diodu D3 pamov
kondenztor C2. C2 mus bt kvalitn
8
Tmatem sla 6/2006, kter vychz zatkem
prosince 2006, jsou uiten zapojen z dlouho-
let praxe III. Jedn se o jednodu i sloitj
konstrukce z oblasti elektroniky pro automo-
bilisty, nf techniky a mic a zbavn techniky
Pjem rozhlasu DRM (Digital Radio Mondia-
le) v amatrskch podmnkch s Robot v. 1.1
s Inteligentn nabje NiCd s BTherm - ohva
kojeneckch lhv s Hlda peten malch
motor s Autotester - digitln otkomr
fliov typu MKT s pracovnm nap-
tm alespo 100 V (kvli malmu
svodu). OZ je zvolen typu CMOS
TLC272 s tm nekonenm vstup-
nm odporem, aby nezatoval vstup-
n dli. Typ TLC272 byl vybrn t
proto, e pi innosti v linern oblasti
se jeho vstupn i vstupn napt
me rovnat a zpornmu napjec-
mu napt, take OZ me bt nap-
jen nesymetricky.
Napt z pepnae rozsah S1A
se vede na neinvertujc vstup OZ
IO1A pes doln propust se soust-
kami R4, C1, kter potlauje rzn
ruiv impulsy. R4 spolu s diodami
D1 a D2 tvo ochrann obvod, kter
zabrauje pokozen OZ nadmrnm
vstupnm naptm.
Napt z pamovho kondenz-
toru C2 se snm druhm OZ IO1B,
kter rovn pracuje jako sledova
napt a pevodnk impedance. Na-
pt z vstupu OZ IO1B se vede na
vstup adaptru (na svorky J3, J4) a
odtud do pipojenho voltmetru.
Napt z vstupu OZ IO1B se t
vede do invertujcho vstupu OZ
IO1A. Tm je zavedena zporn zpt-
n vazba, dky n je na pamovm
kondenztoru C2 napt pesn stej-
n velkosti, jako na neinvertujcm
vstupu OZ IO1A, bez ohledu na by-
tek napt na oddlovac diod D3.
Dioda D3 zabrauje tomu, aby se
C3 vybjel pes vstup OZ IO1A. Pro-
to se me napt na C2 shodovat se
vstupnm menm naptm jen teh-
dy, kdy vstupn napt monotnn
stoup. Pokud se pak zane vstupn
napt zmenovat, napt na C2 se ji
nemn a zstv rovn pedchoz
maximln velikosti vstupnho napt.
Zapamatovn maxima vstupnho na-
pt je vlastn podstata funkce Hold.
Funkce Hold se vyuv pi men ss
napt v obtnch podmnkch. M-
eme se pln vnovat pipojen mi-
cch hrot do micch bod a pak po
jejich odpojen v klidu pest velikost
zmenho napt. Mme-li kon-
stantn napt, je vlastn maximln
velikost napt na vstupu adaptru
rovna menmu napt bhem doty-
ku micm hrotem.
Ped dalm menm se pamo-
v kondenztor C2 vybije zkratov-
nm tlatkem S2. Tlatko mus bt
stisknuto dostaten dlouho (asi 1 s).
Doba zapamatovn velikosti m-
enho napt je omezena vybjenm
kondenztoru C2. Vybjen svodem
C2, pes vstup OZ IO2 a pes tlatko
S2 je zanedbateln, podstatn je vy-
bjen pes diodu D3. Pokud bychom
jako D3 pouili bnou kemkovou
diodu (nap. typu 1N4148) se zvr-
nm proudem du nA, napt na C2
by zeteln pokleslo u za nkolik se-
kund. Proto je na mst D3 pouita
LED, kter m za tmy zvrn proud
du pA. S dokonale zastnnou LED
(natenou ernou barvou) poklesne
napt na C2 o 1 % a asi za 30 minut.
Pedpokladem dobr fukce obvo-
du je i jeho vhodn konstrukce. Po-
kud soustky zapojujeme na desce
s plonmi spoji, musme neinvertuj-
c vstup OZ IO2B a dal pjec body
s nm spojen obkrouit plonm
spojem pipojenm k vstupu OZ
IO1B. Tento spoj m potencil shod-
n s potencilem ivho vvodu C2,
take povrchov svodov proudy ne-
mohou protkat. Musme pout kva-
litn materil desky a nevodiv tavidlo
(istou kalafunu). Vhodnj je chou-
lostiv body zapojit na izoltorech
z teflonu.
Pesnost men zhoruje vstupn
napov nesymetrie OZ IO1A a
IO1B, kter je du mV. Zpsobenou
chybu minimalizujeme vbrem vhod-
nch kus OZ.
Adaptr je napjen ss naptm
9 V z vestavn destikov baterie
nebo z vnjho plovoucho sovho
zdroje, kter se pipojuje pes napje-
c konektor K3. Napjec proud je
men ne 1 mA. Pi vnjm nap-
jen se spnaem na konektoru od-
poj baterie. Napjen se zapn sek-
c S1B pepnae rozsah. V poloze
1 tohoto pepnae je napjen vy-
pnuto, v poloze 2 se diodou LED D6
s velkou svtivost kontroluje stav ba-
terie a v polohch 3 a 5 se m
vnj ss napt. V polohch 3 a 5 je
LED odpojena, aby se etila baterie.
Napjen je blokovno kondenzto-
rem C3, kter m bt pipojen co nej-
ble k OZ IO1.
Elektor, 7-8/1999
Automatick spna
periferi PC
Obvod podle obr. 10 zapne pro-
stednictvm rel RE1 naptm 5 V,
kter se objev po sputn PC na ko-
nektoru USB, periferii PC (spotebi).
Elektor, 7-8/1999
Obr. 9. Pamov adaptr k voltmetru
Obr. 10. Automatick spna
periferi PC
9
Kad skupina m sv vhody
i nevhody. Mechanick imobilizr
psob nejastji na ovldac prvky
vautomobilu. To znamen, e vozi-
dlo lze nastartovat, ale nen mon
snm jet. Obvykle je mechanickm
jitnm znemonno zaazen rych-
lostnho stupn (pi zablokovn bv
zaazen zptn chod). Prakticky ka-
d vozidlo je pak vybaveno uzame-
nm volantu.
U elektronickch systm je mo-
nost nepomrn vc. U od vrob-
ce je dnes kad vozidlo vybaveno
elektronickou ochranou. Nejastji
se jedn o njakou formu bezpe-
nostnho transpondru umstnho
vklku zapalovn. Mn rozenou
formou jsou karty, je se zasouvaj
i pikldaj ktece umstn v p-
strojov desce. Nejnovji pak sta mt
transpondr jen nkde u sebe. Clem
vech variant tchto zazen je co
nejvce znesnadnit jejich pekonn.
Tyto systmy pak jsou dky vzjemn
komunikaci propojeny v celek, kter
tvo uritou bezpenostn bariru.
Imobilizr je pak pmo navzn na
dic jednotku motoru, autordio, ale
napklad me bt pipojen i na
komfortn systmy typu ovldn
zrctek, sedadel, volantu a dalch.
Tam je pak mon propojen vyuvat
kindividualizaci nastaven ovlda-
cch prvk vozu. Pokus-li se nkdo
pekonat ochranu jedn z kompo-
nent, zareaguje dal zablokovnm
sebe i dic jednotky motoru. Toto je
pouze nstin obvyklch metod pou-
vanch vrobci.
Vamatrsk praxi, zejmna u star-
ch voz, jsou velice oblben rzn
tajn spnae, je blokuj napjen
zapalovn, palivov erpadlo i ovl-
dac pvod ke startru. Tato zazen
maj oproti sriovm jistou velkou v-
hodu. Ta spov prv vurit indi-
vidulnosti, kterou j udluje kad
jednotlivec, jen si podobn zazen
sm vyrob a namontuje. Neoprvn-
n osoba se pak jen tko me do-
pedu pipravit i pi znalosti zapojen
vozu na to, jak v rozumnm ase
takovouto ochranu pekonat. Pokud
ochrana odol dov jednotky mi-
nut, lze ji pokldat za spnou.
Knsledujc konstrukci mne pi-
vedl mj kamard, jemu se nkdo
snail odcizit pes dvacet let star vz
koda 120L. Nebt skryt monte
odpojovae baterie, mohl bt pokus
dokonn. Finann koda by jist vel-
k nebyla, ale i takto star automobil,
pokud je dn udrovan, jet svoji
slubu udl a na rozebrn na dly
m jet pr let as. Protoe uvm
slueb tho vozidla, rozhodl jsem se
njak podobn zazen zkonstruo-
vat. Jeliko se vak peci jen pohybuji
mezi elektronickmi systmy, zvolil
jsem trochu sofistikovanj zpsob
ochrany, ne je odpojova baterie.
Mmi hlavnmi poadavky na za-
zen byly:
- Jednoduchost.
- Spolehlivost.
- Nzk cena.
- Komfort ovldn.
U poslednho bodu bych se zasta-
vil, protoe spousta systm, a nejen
amatrskch, jej opomj. dil jsem
se tm, e nejlep zazen je takov,
o kterm nikdo nev, funguje zcela
samo a bez jakhokoliv zsahu nebo
manipulace s mkoliv. Prost idi
nasedne, nastartuje a odjede. Tam,
kde mus pro zablokovn vozu idi
uinit nco navc, se pak snadno st-
v, e ve spchu zstane vz zcela
bez ochrany a opan, pi startovn
velice zdruje rzn odemykn a pi-
kldn neho nkam. Nechal jsem
se proto inspirovat prv modernmi
systmy, o kterch jsem psal ve,
kter vyuvaj bezpenostn trans-
pondry. Tato soustka bv ve for-
m pvsk, terk, karet, sklen-
nch ampulek apod. Bezkontaktn
Michal Skivnek
Imobilizr pro
osobn automobil
Imobilizr je zazen, kter slou kzamezen manipulace moto-
rovm vozidlem neoprvnnou osobou. Imobilizry lze rozdlit na
elektronick a mechanick.
Obr. 1.
Schma
zapojen
10
komunikuje spslunou tekou. V ta-
kovm transpondru je uloeno jedi-
nen slo, kter pak imobilizr vy-
uv kvyhodnocen po jeho naten.
Dlka kdu me bt rzn, je dna
typem a urenm konkrtnho trans-
pondru. Tot plat o zpsobu pe-
nosu kdu a frekvenci, na kter se
komunikace uskuteuje.
Technick parametry
Napjen: 8 a 16 V
(napov piky podle D3).
Napjec proud: < 200 mA.
Ss proud ovldanho obvodu:
< 20 A/12 V.
Min. teplotn rozsah: -25 a +50 C
(men na hotovm vrobku).
Velikost dc jednotky:
30 x 59 x 84 mm.
Velikost techo modulu:
35 x 30 x10 mm.
Popis zapojen
Z jednoduchosti schmatu (obr. 1)
je patrn, jak vhody skt pouit
mikrokontrolru. Napjen vede pes
jednoduch filtr a ochrann diody na
stabiliztor 5 V, jm je cel zazen,
svjimkou napjen rel a piezom-
nie, napjeno. Zdic jednotky, v n
je umstn mikrokontrolr AT90S2313
spolu svkonovmi prvky (Piezo1
a Rel1), vede napjen pes vratnou
pojistku PFRA 100 mA do techo
modulu. Ten obsahuje teku ID-12
snkolika pasivnmi soustkami
(napjec filtr, ochrann rezistor).
teka ID-12 byla zvolena proto, e
ji obsahuje vechny potebn obvo-
dy pro naten kdu a pmo ho pe-
vd do podoby zpracovateln mikro-
kontrolrem, bez nutnosti cokoliv
nastavovat.
Integrovan antna umouje te-
c dosah a 6 cm (existuje i varianta
obvodu sdelm dosahem nebo ex-
tern antnou).
Jen pro plnost, komunikan
frekvence je 125 kHz a kdovn
Manchester 64 bit. Propojen obou
modul je uskutenno pes ochran-
n soustky R8 a R11 a F2. Tyto
soustky byly do zazen umst-
ny zdvodu vt odolnosti proti p-
padnmu zkratu, napklad pi poko-
zen komunikanho kabelu (zapojen
konektoru viz obr. 3). Propojovac ka-
bel je vzhledem kmal vzdlenosti
pouit nestnn. ID-12 po naten
kdu vyle sriovou informaci o kdu
transpondru (struktura dat ASCII).
Tranzistor T3 (pj se zrcadlov) slou
k povelu RESET pro ID-12 pi nutnosti
opakovat naten kdu. dic jednotka
rovn obsahuje konektor (obr. 3),
pomoc nho lze uskutenit ppadnou
softwarovou zmnu v mikrokontrolru.
Piezomni indikuje rzn provozn
stavy a slou jen pro kontrolu funkce.
Po zapnut zazen krtce ppne, aby
signalizovalo pipravenost, dal krtk
ppnut signalizuje sprvn naten
kdu. Pokud kd nen naten sprv-
n i nen uloen vpamti, ozve se
ppnut dlouh. Dv dlouh ppnut
signalizuj pekroen asu vyhraze-
nho pro naten kdu. Vymazn pa-
mti EEPROM je signalizovno temi
ppnutmi, to se provd tlatkem
uvnit dic jednotky za souasnho
zapnut napjen. Krtkm ppnutm
je samozejm tak oddleno progra-
movn novch kd. Desky s plo-
nmi spoji jsou na obr. 4 a 5.
Vvojov diagram je pomrn jed-
noduch (obr. 2) a pesn vystihuje
funkci programu. Po zapnut se za-
zen inicializuje a natenm vstupu
PD1 (vvod 3) ov, nechce-li uiva-
tel vymazat pam EEPROM, ve kte-
r jsou uloeny kdy oprvnnch
transpondr. Pokud ano, zape se
na adresu 0 hodnota 255. Na tto ad-
rese je uloen poet nauench kd,
hodnota 255 znamen, e nen na-
uen dn kd a pi restartu pro-
gram automaticky pejde do reimu
uen. Spouitm mikrokontrolrem
je maximln poet uloench trans-
pondr omezen na 20. Je to dno
velikost vnitn EEPROM. Po naue-
n poadovanho potu transpondr
sta zazen restartovat. Dle pro-
gram pokrauje natenm kdu ze
teky a nsleduje testovac procedura.
Pi nvrhu vvojovho diagramu
jsem vychzel ze skutenosti, e pro-
sted, ve kterm je imobilizr ums-
tn, me obsahovat rzn ruen, a
ji veden po napjen, tak i ve vzdu-
chu. Proto je zkladn stav po zapnut
neblokovan. Tm je umonno oka-
mit nastartovn. Tento stav je
omezen nastavenm asem (10 s).
Bhem nj je teba bezchybn nast
kd transpondru. Potno je i s tm,
e se kd nenate hned bezchybn,
take zazen umon tyikrt kd
odmtnout, pot se imobilizr zablo-
kuje a zstane tak do dalho restar-
tu. Pokud ve probhne sprvn, za-
zen zstv vneblokovanm stavu
Obr. 2. Vvojov
diagram
Obr. 3. Zapojen konektoru
komunikanho kabelu
11
a je ukonen program. Nad bhem
programu bd intern watchdog. Pro-
gram byl napsn vjazyce Bascom
1.11.7.4. Je to nslednk populrnho
Basicu zamen pro mikrokontrolry
Atmel. Jeho nejvt vhodou je jed-
noduchost a snadnost zvldnut i za-
tenky.
Zvr
Zazen provozuji ji dva roky
roku a bylo zkoueno v relativn vel-
kch mrazech, i za slunench dn, kdy
teplota ve voze pesahovala 50 C.
Lze ci, e byly splnny veker vyty-
en poadavky. Zpraktickho pou-
vn lze usoudit, e tyi odmtnut
a 10 s na naten kdu je snad zby-
ten rezerva a bylo by mon j
zmenit (vjimen se stane, e se
kd nate na druh pokus, a to jet
pouze za nejvych teplot).
Vneposledn ad je nutn pipo-
menout dleitost sprvnho umst-
n obou jednotek. dic sohledem
na jej mechanick zabezpeen (z-
brana pemostn kontaktu, vymaz-
n EEPROM a nauen neoprvnn-
ho kdu), tec na sprvn umstn,
aby voln visc kle vzapnut sp-
nac skce umonily spolehliv na-
ten kdu. Ztoho dvodu je tec
modul jen pelakovn, zataven do
smrovac burky a oboustrannou
lepic pskou pilepen zevnit do plas-
tovho krytu pod spnac skkou.
dic jednotka je umstna vbn
krabice KP19, sn je potno ji
vnvrhu DPS, nebo uveden krabi-
ka m uprosted sloupek. Pohled na
hotovou dic jednotku je na obr. 6,
na snmac desku stranspondrem
na obr. 7. Program pro IO2 najdete
na www.aradio.cz.
Literatura
[1] Va, V.: Mikrokontrolry Atmel
AVR - Programovn vjazyce Bascom.
[2] www.elateceurope.com
[3] www.atmel.com
[4] www.mcselec.com
Seznam soustek
R1, R2, R4, R5,
R6, R7, R10 1 k, 1206
R3 8,2 k, 1206
R8, R11 470 , 1206
R9 100 , 1206
C1, C8 470 F/25 V
C2 10 F/25 V
C3, C4, C11 100 nF, 1206
C5, C6 22 pF, 1206
C7 1 F/25 V, SMD TAN
C9, C10 4,7 F/16 V, SMD TAN
D1, D2 1N4007, SMD
D3 SMBJ30
T1, T2 BC817
T3 BC856
IO1 78L05, SO8
IO2 AT90S2313
IO3 ID-12 Picomax (TLM 20 Tectus)
X1 8 MHz
F2 PFRA 0,1 A
F1 PFRA 0,2 A
Piezo1 PEB 8
TL1 B6810
L1, L2, L3 100 H, SMCC
Rel1 Rel RA2PL
Klenka KF30 EM4100-NP-RD Grey
WAGO + bonice WSL 10G
Objmka 20 pin
Konektor MEBP 6-4
Krabika KP19
Konektor MP 4-4
Kabel MPFK-4-S
Obr. 4. Desky
s plonmi spoji
Obr. 5. Rozmstn
soustek
Obr. 6.
Obr. 7.
12
Zkladn technick parametry
Odpor zte:
1,175 ; 2,35 ; 4,7 .
Tolerance: 5 %.
Maximln ztrtov vkon:
240 W pro 1,175 a 4,7 ;
120 W pro 2,35 .
Popis zapojen
Uml zt vznikla na zklad
poadavku konstrukce laboratornho
zdroje. Jde o jednoduch sriopara-
leln azen rezistor.
Ve schmatu je vidt stabiliztor
pro napjen ventiltoru 12 V. Na
svorkch me bt napt dan maxi-
mlnm ztrtovm vkonem rezisto-
r, a to asi 34 V. Ve stedu rezistor
vdlii je polovin napt, co zna-
men, e stabiliztor nebude nijak
petovn. Pi napt 25 Vse ot
ventiltor naplno. Stabiliztor typu
low-drop byl zvolen proto, aby ven-
tiltor pracoval ji pi co nejmenm
napt. Vkonstrukci je sice pouit
pouze jeden ventiltor, ale pokud bu-
dete trpit zt vce jak nkolik mi-
nut, doporuuji ventiltory dva. Zp-
sob zen ventiltoru byl navren
pouze pro uritou oblast vyuit um-
l zte (stejnosmrn napt). Po-
kud bude uml zt pipojena ke
zdroji nzkofrekvennho signlu, bude
patrn nutn pout jet vnj zdroj
stejnosmrnho napt.
Mechanick konstrukce je vidt
nejlpe zobrzk, vseznamu mate-
rilu je kompletn soupis vech dl
mimo kablk. Jednometrovou zvi-
tovou ty rozdlme na 4 ks dlky
200 mm a dva kusy dlky 95 mm.
helnky, ktermi je pipevnn venti-
ltor a rezistory prodvaj, po 12 ks
za zvhodnnou cenu vOBI. Zvito-
v ty je protaena vdy tymi rezis-
tory. Na konci jsou dva helnky, za
kter jsou rezistory pipevnny ke
skce. Na spodnm dle je stejn
jako na hornm dle po dvakrt ty-
ech rezistorech. Rezistory jsou k sob
pipjeny podle schmatu.
Zde musm upozornit, e ped pi-
pjenm propojte pvody rezistor
vdy drtem - nikdy ne pouze cnem.
Detail je vidt na obr. 2.
Soustky kolem stabiliztoru
jsem propojil vzduchovou konstruk-
Pasivn uml zt
4,7 W/240 W
saktivnm chlazenm
Stanislav Kubn
Jednoduch konstrukce pro testovn bateri, laboratornch
zdroj, nzkofrekvennch zesilova apod. Nejde o nic sloitho,
ale pro vymlet, jak rezistor, jakou krabiku a jak chlazen,
kdy u to jin vymyslel.
Obr. 2
Obr. 3.
Obr. 1. Schma zapojen
c (viz obr. 3). Pro pvody od svorek
k rezistorm je nutn pout vodie
s vtm prezem. Na opan stran
od ventiltoru dr dva kusy zvito-
v tye 95 mm vrchn a spodn dl
skky.
Vppad pouit dvou ventiltor
doporuuji zakrt mezery mezi vrch-
nm a spodnm dlem skky a vy-
tvoit tunel pro dobr proudn vzdu-
chu.
Obr. 4.
13
Svorky magnetoelektrickch p-
stroj jsou zvroby opatovny zkra-
tovac propojkou, kter m za kol
ochrnit mic systm ped pokoze-
nm vibracemi a rzy bhem pepra-
vy vyuitm tlumen zpsobenho
proudy indukovanmi pi pohybu cv-
ky. Jeho innost uruje vedle odporu
cvky systmu i odpor externho obvo-
du. Nen dvodu, pro neaplikovat
stejn princip i pi vyuvn pstroje
nap. v automobilu nebo penos-
nm zazen, jak kvli ochran p-
stroje, tak i rychlmu ustlen v-
chylky.
Na obr. 1 je bn zapojen, kte-
rm je rukov pstroj snaptm
pro plnou vchylku U
M
= 50 mV a jme-
novitm proudem I
M
= 1 mA pizp-
soben pedadnm rezistorem R
P
nap. pro men maximlnho napt
U
IN
= 10 V. Protoe vnitn odpor p-
stroje je R
i
=U
M
/I
M
=50, je teba
pout pedadn rezistor sodporem
R
P
= (U
IN
- U
M
)/I
M
= 9 950 , m se
vak zatlumen pohybu ruky vrazn
omez. Tato nevhoda je odstranna
vzapojen soperanm zesilovaem
na obr.2. Ten je zapojen jako sledo-
va, m tedy velk vstupn a mal
vstupn odpor, co zaru tlumen
obdobn stavu pi pmm zkratu
svorek pstroje. Pizpsoben me-
nho napt pstroji zajist tentokrte
dli tvoen rezistory R1 a R2. Ve
stejnm obrzku jsou naznaeny je-
t dal monosti. Sriovou kombina-
c R
F
a C
F
lze dle zkrtit ustlen v-
chylky pstroje pi rychl zmn
napt na vstupu, antiparaleln zapo-
jen tranzistorov diody chrn p-
stroj ped pebuzenm (je-li rozsah
pstroje men ne asi 100 mV).
Tlumen magnetoelektrickho pstroje
Dal zajmav monost uveden-
ho obvodu je naznaena rkovanm
spojen napjecho vvodu OZ1 se
vstupn svorkou. Pi pouit vhodn-
ho operanho zesilovae s malm
pkonem se vstupnm souhlasnm
naptm sahajcm k0V a s vstu-
pem svelkm rozkmitem (rail-to-rail)
me bt men napt i jeho nap-
jecm zdrojem. Nap. pro MAX4289
sta napt 1 V, proud vlastn spote-
by je 9 A, pro MAX4470 je teba 1,8 V
a 0,75 A.
Po doplnn aktivnm bezdiodo-
vm usmrovaem, jak tomu je ve
schmatu na obr.3, lze mit i stda-
v napt. Tentokrte je nutn pout
napjec zdroj pro operan zesilova-
e a respektovat pi volb odporu R1
a R2 penos usmrovae 0,5.
JH
Literatura
[1] Bell, A.: Electromechanical dam-
ping stabilizes analog-meter. EDN.
29. z 2005, s. 100, 102.
Obr. 1. Bn pizpsoben micho
pstroje pedadnm rezistorem
zmenuje zatlumen systmu
Obr. 3. Dal operan zesilova umon mit i stdav napt
Obr. 2. Nzk vstupn odpor sledovae umon vyut
elektromagnetick tlumen
Seznam materilu
R1 a R16 4,7 /15 W, Compo
C1 1 F/50 V
C2 100 nF, keramick
IO1 LM2940CT-12
D1 BAT42
Mka vent. 1 ks, LFTG23080, GM
Svorka ern 3 ks, K205, GM
Ventiltor KD1208PTS3, GM
Zvitov ty (mosaz) M4, OBI
Matka 36 ks, M4
Podloka 28 ks, 4,2 mm
roub. vlc. hlava, 16 ks, M3x 8 mm
roub. vlc. hlava, 1 ks, M3x 16 mm
Matka 17 ks, M3
Podloka 2 ks, 3,2 mm
helnk 12 ks, 25 x 25 x 14 mm, OBI
roub. plkulat ploch hlava, 8 ks,
M4x 40 mm
Pstrojov skka KP03B, Compo
Obr. 5.
14
Popis zapojen
Bezdrtov mikrofon (obr. 1) se
skld ze t st:
- mikrofonn zesilova,
- osciltor/modultor,
- oddlovac zesilovac stupe.
Mikrofonn zesilova slou k zes-
len nzkofrekvennho napt z mik-
rofonu. Napt z mikrofonu prochz
pes odporov trimr, kter umouje
nastavit nzkofrekvenn citlivost, do
tranzistorovho zesilovae osazen-
ho tranzistorem Q3. Zisk stupn je
nastaven na asi 30 dB. Schottkyho
diody D1, D2 omezuj maximln roz-
kmit nzkofrekvennho signlu na
piblin 500 mV (mezivrcholov sig-
nl), a zamezuj pemodulovn osci-
ltoru.
Osciltor je tvoen tranzistorem
Q1 s vysokofrekvenn uzemnnou
bz (kondenztor C5). Kolektorovou
zt tvo paraleln rezonann ob-
vod C6, L1, kter vykazuje na kmito-
tu f
o
(1) maximln (ideln neko-
nenou) impedanci. Tranzistor Q1
tedy pracuje na tomto kmitotu s ma-
ximlnm ziskem. (Kapacita C
P
je tvo-
ena sriovou kombinac C7 a C8 a pa-
razitnmi kapacitami tranzistoru.)
Zavedenm kladn zptn vazby
(kondenztor C8) se zesilova stane
nestabiln a zane na kmitotu f
0
kmi-
tat. Nzkofrekvenn napt z mikro-
fonnho zesilovae, pipojen na bzi
tranzistoru Q1, posouv jeho pra-
covn bod. Tm se mn nkter para-
metry tranzistoru, pedevm velikost
kapacity C
CB
(podobn jako u varika-
pu), co m vliv na hodnotu nosnho
kmitotu f
0
.
Modulovan vysokofrekvenn sig-
nl je zesilovn v zesilovai osaze-
nm tranzistorem Q2 a pes konden-
ztor C12 veden do antny a vyzen.
Dleit funkce tohoto tranzistoru je
impedann oddlen antny od osci-
ltoru. Antna na pracovnm kmitotu
vykazuje vzsad obtn definova-
telnou impedanci (kter navc zle
na prostorovm umstn antny).
Tato impedance by se pitala ke
kapacit C
p
a nevhodn by ovliv-
ovala stabilitu nastavenho kmi-
totu f
0
.
Vzhledem k absenci vstupnho
pizpsobovacho obvodu (tak jak je
to u klasickch vysla) nelze pes-
n konkretizovat poadavky na dl-
ku antny, a tedy na jej impedanci.
Optimln dlku antny je tedy lep
vyzkouet experimentln. Vhodn
je vyzkouet i vliv uml zem (proti-
vhy).
Oiven a nastaven
Po osazen desky pipojme bez-
drtov mikrofon na napjen 9 V
a zmme odbr (asi 8 mA), m
se zrove pesvdme o sprvnm
nastaven pracovnch bod tranzis-
tor. Vyslac kmitoet nastavme
nejlpe na tai roztahovnm (kmi-
toet f
0
se zvyuje) nebo stlaovnm
(kmitoet f
0
se sniuje) zvit cvky
L1. Nemme-li k dispozici ta, hle-
dme v psmu VKV nejsilnj sig-
nl a pomoc zmnnch prav cvky
jej nastavme na voln kmitoet.
Vhodn je kmitoet nastavovat na
Bezdrtov
mikrofon VKV
(FM tnice)
Vratislav Michal
Popisovan konstrukce je kvalitn bezdrtov mikrofon, kter
dky vcetranzistorov koncepci a impedann oddlen antn
m vbornou kmitotovou stabilitu. Je navren pro pouit sous-
tek SMD velikosti 1206, kter jsou velmi jednodue pjiteln. Veli-
kost odpovd baterii 9 V. Bezdrtov mikrofon slou k rdiov-
mu penosu akustickch signl. Vyuv kmitotovho psma
VKV a modulace wide-FM (WFM) a jeho vstupn signl je tedy za-
chytiteln na bnm rdiovm pijmai.
Obr. 1. Schma zapojen bezdrtovho mikrofonu
(1)
15
pijmai bezautomatickho dolao-
vn kmitotu (AFC).
Pro sprvnou funkci je dleit
vhodn nastavit nzkofrekvenn citli-
vost odporovm trimrem R2. V ppa-
d mobilnho pouit je vhodn celou
konstrukci odstnit. Stnn propojme
splem 0 V baterie. Diodu LED D3
nen nutn osazovat.
Konstrukce
Konstrukce se soustkami SMD
se od klasickch sdrtovmi vvody
podstatn li. Nejen vnronosti na
stavbu a trplivost, ale hlavn techni-
kou pjen. Pro spnou stavbu je
vhodn vbava mikropjeka, pinze-
ta a cn menho prmru (0,8 mm).
Mikropjekou tavme cn a na
samotnm plonm spoji (na rozdl
od transformtorov pjeky, kdy si
meme cn nabrat pedem a pro pi-
pjen soustky je teba jen jedna
ruka), co znamen, e druh ruka
obvykle pidruje cn. V tomto ppa-
d je vak nutn pidrovat tak sou-
stku. Ztoho vyplv, e nemme
dostaten poet rukou. Musme si
proto njakm zpsobem pomoci.
Jak je vidt zobr. 3, nejdve si
vdy na jednu ploku naneseme
mal mnostv cnu, pot pilome
soustku SMD uchopenou v pinzet
a poslze pilome hrot ke stran
soustky, pod n se nalzal onen
nanesen cn. Tm se natav nane-
sen cn a spoj se s prvnm vvo-
dem soustky. Druh vvod ji lze
pipjet klasickm zpsobem - pilo-
enm cnu a nsledn hrotu pjeky.
Spoje zbyten neprohvejte a s c-
nem etete. Sta minimln mno-
stv.
Vvody odporovho trimru ped
zapjenm zkratme na minimum,
aby pli neodstval od desky s plo-
nmi spoji. Vvod mikrofonu, jen
je spojen s jeho kostrou, pipjme
na spoj vedouc na zporn pl ba-
terie! Cvka L1 m 3 zvity navinu-
t z izolovanho drtu (nejlpe la-
kovanho) o prmru asi 0,5 mm na
trn s prmrem 3 mm.
Zveejnn dokumentace je k dis-
pozici na internetovch strnkch
autora: www.postreh.com/vmichal/.
Pokud budete mt jakkoli problmy
se stavbou, mete se na ns obrtit
prostednictvm e-mailu.
Konstrukce bezdrtovho mikrofo-
nu je tak dodvna jako stavebnice
firmou Tipa s. r. o. za asi 150 K. Je
mon ji objednat pomoc elektronic-
k zsilkov sluby na internetovch
strnkch spolenosti www.tipa.eu
pod oznaenm PT015 (tel.: 553 624
976, i pmo vprodejnch Tipa v Brn
a Opav).
Seznam soustek
Kondenztory SMD obvykle ne-
jsou znaen, proto je poteba si d-
vat na jejich hodnotu pozor ji pi
nkupu (ve stavebnici jsou konden-
ztory oznaeny barevn).
Rezistory jsou znaeny seln -
zjednoduen prvn dv i ti sla ur-
uj odpor a posledn slo poet nul
(exponent). Nap. 473 = 47 000 .
U diod (D1, D2, D3) je katoda
(kter vede na pl 0 V) oznaena
proukem.
R1, R5, R9 4,7 k
R2 5 k, trimr
R3 10 k
Obr. 2. Deska s plonmi spoji mikrofonu
R4 820 k
R6 33 k
R7 82 k
R8, R10 390
R11 15 k
R12 1 k
C1 a C4 1 F
C5, C9, C11, C12 5,6 nF
C6 47 pF
C7, C10 33 pF
C8 12 pF
D1, D2 BAT42
D3 erven LED
Q1 a Q3 BFR93
L1 3 zvity drtem o prmru 0,5 mm
na prmr 3 mm
MIC, 1 ks
Konektor na baterii 9 V
Obr. 3. Pjen SMD
Obr. 4. Pohled na osazenou desku
2 : 1
1 : 1
16
Minutka aneb
univerzln asova
Josef Hjek
Elektrick parametry
Napjec napt: 7 a 20 V.
Napjec proud: max. 100 mA.
Vstupy: el. vstup - 5 V/20 mA,
zvukov - ppajc buzzer.
Parametry rozsahu tn:
00 a 99 minut,
as se odet po minut;
0,0 a 9,9 minut,
as se odet po desetin minuty.
(0,1 minuty = 6 sekund)
Popis zapojeni
Clem bylo navrhnout jednoduch
zapojeni jen sminimem nejnutnj-
ch soustek. Schma obvodu je
na obr. 1. Knapjen me bt pouit
napklad sov adaptr se stejno-
smrnm naptm 7 a 20 V. Toto
napt je pak na vstupu stabilizovno
obvodem IC2 na 5 V, kter napj
cel elektrick obvod. Jdrem Minut-
ky je mikrokontrolr AVR znaky At-
mel AT90S2313, ve kterm je skryta
veker inteligence zapojeni. aso-
vou zkladnou pro mikroprocesor je
krystal Q1 skmitotem 10,24 MHz,
od nho se tak odvj potn asu
vprogramu.
dln rozznuta pro ob ady vvod
displeje. Krystal Q1 je typ HC49U-H
a kvli sv vce je na DPS umstn
naleato. Mikrokontrolr je z dvodu
mon vmny firmware nebo poz-
djmu pouit v jin aplikaci vloen
do objmky DIL20.
Oiveni
Zazen by mlo fungovat na prv-
n pokus. Je vak nutn zkontrolovat,
zda je pipojeno napjec napt ve
sprvn polarit. Dle zkontrolujeme
sprvnou polaritu u elektrolytickch
kondenztor a tak u buzzeru.
Mikrokontrolr AT90S2313 je po-
teba naprogramovat. Jednoduchch
programtor procesor AVR je na
Internetu uvedeno mnoho, ale v p-
pad zjmu mohu naprogramovan
mikrokontrolr zaslat potou (kontakt
je uveden na konci lnku). Napro-
gramovan mikrokontrolr vlome
sprvn do objmky a zapneme na-
pjen. Pokud se displej rozsvt a po-
kud blik slice napravo, je ve v po-
dku a zazen je spn oiveno.
Popis ovldn
Obvod se ovld temi tlatky
SET, + a RESET. Po zapnut na-
pjen zane blikat prvn slice. Do
tohoto stavu lze zazen tak uvst
vjakmkoliv okamiku bhu stiskem
tlatka RESET. Stiskem tlatka +
se pak slo zvt o jedniku (pokud
slo doshne hodnoty 9, pokrauje
se znovu od nuly). Stiskem SET se
nastavovn pepne na pozici druh
slice. Nslednm stiskem SET se
zazen pepne do nastavovn rei-
mu tn, tedy stiskem + lze pep-
nat mezi reimem 00 a 99 minut a
0,0 a 9,9 minut, co je indikovno
pozic desetinn teky na displeji.
Dalm stiskem SET zane odet-
n asu. Po dokonen tn se spus-
t zvukov signalizace a v tomto oka-
miku lze stiskem jakhokoliv tlatka
zazeni uvst zpt na zatek nasta-
ven.
Seznam soustek
C1, C2 22 pF
C5, C6 100 nF
Pvodnm clem tto konstrukce bylo navrhnout jednoduch
asova, kter by po urit dob vypnal svtlo horskho slunce
pi vrob desek s plonmi spoji fotocestou. asovae, kter
jsou dostupn na trhu, bvaj dnes sice cenov pijateln a jejich
funknost bv na vysok rovni, tomu vak odpovd i poet
ovldacch prvk a sloitost ovldn nemus bt pro vechny pi-
jateln. Proto jsem se rozhodl pro vlastn konstrukci. Nakonec
ztoho vzeel asova pro univerzln pouit.
Mikrokontrolr AT90S2313 je vy-
baven dvma I/O porty. Port B mikro-
kontrolru slou jako budi segmen-
t displeje DIS1. Rezistory R1 a R8
omezuj proud jednotlivmi segmenty
displeje. Port D slou pro zen mul-
tiplexu displej (displeje se pepnaj
sfrekvenc piblin 40 Hz), kter
jsou spnny tranzistory T1 a T2.
Dle pak obvod obsahuje vstup na
buzzer spnan tranzistorem T3,
univerzln vstup, kter se sepne pi
dokonen tn, a vstupy pro ovl-
dac tlatka.
Konstrukce
DPS je navrena jako jednostran-
n, co se neobelo bez pouit t
drtovch propojek. Ovem ve srov-
nn s cenou vroby oboustrann
desky je tato skutenost zanedbatel-
n. Na DPS je umstna veker
elektronika, krom napjecho zdroje.
Pro vstupy/vstupy na desce jsou
zvoleny klasick potaov lmac
vidlice. Jako protikusy lze pout du-
tinkov lity. Displej DIS1 je kvli
zvednut na rove tlatek umstn
doobjmky DIL18, kter je napl po-
Obr. 1. Schma zapojen
17
Popis zapojen
Vpodstat se jedn o regulovateln
sniujc mni. Regulace otek ventil-
toru je een zmnou napjecho napt.
Napt se pohybuje vrozsahu 4 a 10 V.
Pomoc R1 je nastaveno proudov ome-
zen na asi 250 mA. Proud vyhovuje vt-
in ventiltor pouvanch vPC. V-
stupn napt se mn vzvislosti na
odporu termistoru (m vy teplota, tm
men odpor termistoru). Termistor je za-
pojen vsrii s trimrem P1 a R2. Tyto sou-
stky tvo napov dli, kter je pipo-
jen na vstup kompartoru (vvod 5) IO1.
Napt na tomto vstupu je porovnvno
svnitnm referennm naptm (1,25 V).
C2 uruje pracovn kmitoet mnie asi
20 kHz. Kvstupu (vvod 2) IO1 je pipo-
jena D1 a cvka L1. Kondenztory C3, C4
jsou filtran a omezuj ppadn ruen
na minimum. Napjec napt se pivd
na svorku S1 a ventiltor se pipoj k S2.
Sestaven a nastaven
Osate desku s plonmi spoji podle
obr. 2. Pi osazovn dvejte pozor na po-
laritu a pozice jednotlivch soustek.
Termistor mete osadit na desku nebo
jej umstit na chladi, zekterho bude sn-
mna teplota. Termistor pak propojte ten-
km lankovm vodiem sdeskou. Dbejte
na dokonal zaizolovn pvodnch vodi-
, aby se nemohly propojit sjinmi sou-
stkami (velmi dobe se osvdila smr-
ovac burka). Pokud bude termistor
ponechn na desce, bude snmat okoln
teplotu. Vtomto ppad nastane pomalej-
reakce na zmny teplot.
Po osazen desky je dobr regultor
ped zamontovnm vyzkouet. Na svor-
ku S1 pivete napjec napt 12 V a na
svorku S2 zapojte ventiltor. Pozor na po-
laritu napjecho napt. U ventiltoru
bv erven vodi + (nen podmnkou).
Trimrem P1 se nastav minimln otky,
od kterch bude regultor reagovat na
zmnu teploty. Pokud je ve v podku,
bude ventiltor zvyovat otky se zvyu-
jc se teplotou a naopak. Regultor lze
tak umstit pmo do krabiky napjec-
ho zdroje PC. Kpipevnn regultoru se
me pout tavn pistole slepidlem.
Seznam soustek
R1 1
R2 39 k
P1 50 k, trimr
TR1 termistor 22 k
L1 100 H
C1 47 F/50 V
C2 2,2 nF, keram.
C3 100 nF, keram.
C4 100 F/25 V
D1 BAT85
IO1 MC 34063 AP1
S1, S2 svorka 4 mm do DPS
Stavebnici si lze objednat za 130,- K na
adrese: Hobby elektro, KHalti 6, 594 01
Velk Mezi; tel.: 566 522 076; fax:
566 520 757; mobil: 776853 843; e-mail:
hobbyel@iol.cz
C3, C4 10 F
R1 a R8 220
R9 a R11 4,7 k
R12 10 k
T1 a T3 BC567
DIS1 HD-K121
SG1 LP-12SP42
IC1 AT90S2313
IC2 78L05
S1 a S3 DT6
Q1 10,24 MHz
Vechny soustky lze koupit
v GM electronic. Program do mikro-
kontrolru najdete na www.aradio.cz.
Mohu tak zaslat naprogramovan mi-
krokontrolr AT90S2313 (150 K);
e-mail je pepahajek@seznam.cz.
Obr. 2. Deska s plonmi spoji Minutky

Regultor ventiltoru PC
Pavel Honek
Rznch regultor kventiltoru bylo ji uveejnno mnoho. Pouil
jsem kregulaci IO MC34063, kter je pvodn uren do spnanch
zdroj. Zapojen m tu vhodu, e reaguje na teplotu a mrn k nmn
otky ventiltoru. Vyuit regultoru je prost: snit otky a tm
i hlunost ventiltoru, kdy nen poteba pln vkon ventiltoru. Pipo-
jen regultoru je velmi jednoduch, zapoj se do srie sventiltorem.
Obr. 1. Schma zapojen regultoru Obr. 2. Deska s plonmi spoji regultoru
18
Technick daje
Napjacie naptie: 230 V.
Poet vstupov: 1.
Frekvenn rozsah: 20 Hz a 20 kHz.
Vstupn vkon: max. 2x 40 W.
Skreslenie: 0,04 %.
Vstupn impedancia: 30 k.
Regulcia hlasitosti: 0 a 78,75 dB.
Krok regulcie hlasitosti: 1,25 dB.
Korekcia (basy, vky): 14 dB.
Krok regulcie korekci: 2 dB.
Psma ekvalizru: 60 Hz, 260 Hz,
1,4 kHz, 3,2 kHz a 10 kHz.
Korekcia (ekvalizr): 14 dB.
Krok regulcie ekvalizru: 2 dB.
Ovldanie: 5 tlaidiel.
Pracovn teplota: -50 a +85 C.
Zobrazova: maticov displej LCD,
podsvieten.
Pam: 4 kB FLASH,
128x 8b RAM,
512b EEPROM.
Protokol prijmaa DO: RC5.
Dosah DO: max. 10 m.
Popis zapojenia
Pre jednoduchos sme schmu roz-
delili do viacerch funknch blokov.
Podobne s osaden aj jednotliv
dosky s plonmi spojmi. Prv as
tvor nzkofrekvenn stereofnny zo-
silova, schma zapojenia je na
obr. 1. Zosilova je zostaven z5-
psmovho grafickho ekvalizru IC6
od firmy Thomson pod oznaenm
TDA7317 a digitlneho audio proce-
soru TDA7315 od tej istej firmy. Tieto
inteligentn obvody vsebe zdruuj
funkcie: 5-psmovho grafickho
ekvalizru, plynulej regulcie hlasitos-
ti, tnu (basov a vok), balanci
(medzi kanlmi) a funkcie mute a
loudness. Vaka bipolrnej/CMOS
technolgii obvody dosahuj harmo-
nick skreslenie (pri f = 1 kHz, U = 1 V)
do 0,01 % a odstup signlu odumu
106 dB. Vntorn blokov truktra
obvodu IC6 je znzornen na obr. 2
aobvodu IC7 na obr. 3. Koncov stu-
pe zosilovaa tvor dvojica vkono-
vch IO firmy National Semiconduc-
tor soznaenm LM3876. Princp
innosti je nasledovn: vstupn sig-
nly pravho aavho kanlu s ve-
den cez vzobn kondenztory C18
aC19 na vstupy grafickho ekvaliz-
ru IC6. Obidva kanly s identick,
preto budem alej popisova len pra-
v kanl. Signl zo vstupnej svorky
obvodu je veden do prvho bloku
Volume control. Vtomto bloku sa na-
stavuje rove vstupnho signlu po
kroku 0,375 dB v rozsahu 0 a
17,625 dB. Tento blok je potrebn
vprpade prebudenia alch blokov.
Signl je alej veden postupne do
piatich blokov grafickho ekvalizru.
Kad blok je nastaven na vlastn
stredn kmitoet psmovou priepus-
ou. Stredn kmitoet je dan vza-
hom:
faktor kvality:
azosilnenie:
Ztoho vyplva, e zmenou odporu
rezistorov R9,R12 akapacity konden-
ztorov C20, C21 meme zmeni
stredn kmitoet na poadovan hod-
notu. Frekvenn charakteristika gra-
fickho ekvalizru je na obr. 4.
Rozsah regulcie jednotlivch p-
siem je vrozmedz 14 dB s krokom
2 dB. Takto upraven signl postupu-
je cez vzobn kondenztor C32 na
vstup obvodu IC7. Obvod TDA7315
predstavuje efektvnu nhradu klasic-
kho koreknho zosilovaa s tan-
demovmi potenciometrami. Signl zo
vstupnej svorky obvodu IC7 je vede-
n do prvho bloku VOL + LOUD.
Vtomto bloku sa jednak nastavuje
hlasitos vstupnho signlu po kro-
Nf zosilova
sdigitlnym ekvalizrom
Bc. Michal Danek, Vladimr Popelka
Vlnku je popsan kontrukcia modernho nzkofrekvenn-
ho zosilovaa. Zapojenie sa od benho zosilovaa odliuje sp-
sobom regulcie vstupnho signlu. Vaka pouitiu modernej s-
iastkovej zkladne vsebe zdruuje funkcie ppsmovho
ekvalizru, regulcie hlasitosti, basov, vok adiakovho ovlda-
nia. Uplatnenie njde vaplikcich sTV aHi-Fi systmami.
Obr. 1.
Schma zapoje-
nia nf asti
zosilovaa
19
ku 1,25 dB v rozsahu 0 a 78,75 dB,
azrove aktivuje funkcia Loudness,
ktor umouje fyziologick regulciu
hlasitosti. Signl je alej veden do
bloku pre regulciu nzkych frekven-
ci basov. Nzke frekvencie sa regu-
luj s rezonannou frekvenciou 100 Hz
a krokom 2 dB vrozsahu 14 dB. Po
korekcii nzkych frekvenci nasleduje
blok TREBLE. Vtomto bloku sa kori-
guj vky po kroku 2 dB vrozsahu
14 dB. Vposlednom bloku obvodu
IC4 je nzkofrekvenn signl cez pre-
pna Attenuators/Mute vyveden na
vstupn pin obvodu. Charakteristika
korekcie tnu je na obr. 5.
Vstupn signl je priamo privede-
n cez vzobn kondenztor C8 (sli
kjednosmernmu oddeleniu vonkaj-
ch avntornch okruhov zosilova-
a ) na vstup vkonovho zosilova-
a IC9, LM3876. Jeho zosilnenie je
nastaven rezistormi R3 aR5. Zo-
silnenie je mon meni vrozsahu 20
a 40 dB. Tento obvod m t prednos,
e nie je nutn pouva ochrann
obvod proti pukancom arzom v re-
produktoroch, lebo v IO je zapojen
obvod, ktor tieto neiaduce javy in-
ne potla. Vstupn vkon sa pohy-
buje okolo 40 W.
aliu podstatn as zapojenia
tvor ovldanie. Jeho schma je na
obr. 6. Zosilova je ovldan pro-
strednctvom sriovej zbernice I
2
C
Bus (signlmi SDA, SCL). Pre komu-
nikciu stmito obvodmi po zbernici
sme pouili mikropota od firmy At-
mel 89C4051. Komunikcia po zber-
nici sa zana tartbitom (obr. 7).
Po tartbite sa vyle prvch osem
bitov, pomocou ktorch rozliujeme
adresu zariadenia (80H uIC6 a84H
uIC7), sktorm chceme komuniko-
va. Zariadenie potvrd prjem dt
prostrednctvom acknowledge bitu.
Po overen prjmu mikropota po
zbernici vysiela audioprocesoru ale-
bo ekvalizru alch osem bitov pre
nastavenie hlasitosti, balanci, zo-
silnenia korekci adta preovldanie
funkcie Loudness aMute. Prjem je
optovne potvrden acknowledge bi-
tom akomunikcia pokrauje bu
alm bajtom pre nastavenie funkcie,
alebo je ukonen stop bitom. Preno-
sov rchlos zbernice je maximlne
100 kbits/s. Okrem ovldania zberni-
ce m mikropota za lohu ovlda
maticov displej LCD. Je to20-miest-
ny displej so tyrmi riadkami. Kad
pole sa sklad zmatice 5 x 7. Polia
s ovldan integrovanm radiom,
ktor je prepojen sportom P1 mik-
ropotaa. Rezistorom R43 je pevne
nastaven kontrast displeja. Podsvie-
tenie displeja svietivmi didami je
ovldan tranzistorom T1. Na vstup-
Obr. 2. Vntorn truktra obvodu TDA7317
Obr. 3. Vntorn truktra obvodu TDA7315
Obr. 4. Frekvenn charakteristika
grafickho ekvalizru
Obr. 5. Frekvenn charakteristika
korekcie tnu
obr.6. Schma zapojenia ovldania
Obr. 7. Komunikcia po zbernici
20
n port P3.2 a P3.7 mikropotaa je
pripojen ptica mikrospnaov, kto-
r je nutn na ovldanie celkovej funk-
cie zosilovaa. Kondenztor C45
arezistor R56 zabezpeuje retart
mikropotaa. Vzhadom ktomu, e
v mikropotai nie je integrovan
pam EEPROM pre uloenie nasta-
ven, museli sme poui extern pa-
m 24C04. Stouto pamou mikro-
pota komunikuje obdobne ako so
sriovm rozhranm.
Aby sme zvili pohodlie, rozhodli
sme sa k ovldaniu prida infraerve-
n diakov ovldanie sprotokolom
RC5. Pri RC5 je pouit bi-phase k-
dovanie (bifzov sstava) s modu-
lciou na nosn kmitoet36 kHz. In-
fraerven prijma je pripojen na
port P1.0 mikropotaa. Portom P1.2
ovldame jednak LED1, ktor indiku-
je pohotovostn stav, a zrove ovl-
dame rel RE1.
Posledn as schmy tvor nap-
janie, vi obr. 8. Vzapojen s poui-
t dva transformtory. Transformtor
TR1 spolu smostkovm usmerova-
om M1 astabiliztorom IC1 pln
funkciu pohotovostnho zdroja. Ne-
pretrite napja 5 voltami mikropo-
ta apam EEPROM IC5. Stav dru-
hho transformtora TR2 ovldame
prostrednctvom rel RE1. Jeho zo-
pnutm sa cez didov mostk M2
nabij filtran kondenztory C48 a
C51. Symetrickm naptm napjame
koncov stupne zosilovaa. Do klad-
nej vetve je ete zaraden stabiliztor
IC2 pre napjanie obvodov IC6 aIC7.
Kontrukcia a oivenie
Na kontrukcii sme pracovali nie-
koko rokov aneustle sme ju zdoko-
naovali, preto sa obrzok osadenej
dosky s plonmi spojmi zosilovaa
nezhoduje snvrhom plonho spo-
ja. Vpvodnom zapojen sme pouili
in mikropota. ie osate dosky
vetkmi siastkami. Osate najprv
najniie siastky apokraujte
vsmere knajvym. Prepojte dosku
zosilovaa spanelom tlaidiel a dis-
pleja prostrednctvom 6-ilovho plo-
chho kbla. Obdobne pripojte aj
dosku zdroja. Niekokokrt sa pre-
svedte, i sa na plonom spoji nevy-
skytuj iadne skraty. Stabiliztor IC1
opatrte chladiom. Podobne obvo-
dom IC2, IC8 aIC9 namontujte do-
statone vek chladi, Jednotliv ob-
vody nesm by prepojen, pouite
izolan podloky. Reproduktory po-
nechajte nepripojen.
Po pripojen napjania sa rozsvieti
erven LED, ktor signalizuje poho-
tovostn stav. Voltmetrom overte jed-
notliv naptia na zdroji (v zapnutom
aj pohotovostnom stave). Zosilova
ovldame prostrednctvom krovho,
alebo diakovho ovldaa. Po zatla-
en apridran tlaidla S3 SEL. (asi
1 sekundu) sa rozsvieti displej. Po-
pis afunkcia displeja je uveden
vtabuke 1. Submenu displeja je po-
psane vtabuke 2. Vtomto subme-
nu s uloen prednastaven hodno-
ty ekvalizra (Flat, Pop, Techno,
Dance, House, Reage). Okrem tch-
to prednastavench hodnt si mete
uloi vlastn nastavenie cez Save
presets. Do uvateskho slotu je
mon uloi a 6 rznych vlastnch
nastaven ekvalizru. Tlaidlami S1
aS2 sa pohybujeme po jednotlivch
riadkoch displeja kurzorom smerom
dole ahore. Tlaidlami S2 aS4 me-
nme hodnoty vdanom riadku kurzo-
ra. Po optovnom prechode do spor-
nho reimu sa nami nastaven
hodnoty uloia cez zbernicu do pam-
te EEPROM. Pripojte reproduktory
aoptovne prejdite zspornho rei-
mu. Ako diakov ovlda mete po-
ui ubovon ovlda s kdom RC5,
vinou tak bva aj oznaen. Sk-
ali sme ovldae typu: RC-5428, RC
5471, RC 5347 a RC 54590. Pri nvr-
hu som volil tak tlaidl, ktor bez-
podmienene mus obsahova kad
diakov ovlda. Vber je nasledov-
n: tlaidlo 5 SEL., 2 UP, 8
DOWN atlaidl 4 a6 pre zmenu pa-
rametrov vriadku kurzora. Vypnutie a
zapnutie tlaidlom ON/OFF diako-
vho ovldaa. Software Z7317 do
mikropotaa si mete stiahnu zo
strnok Praktickej elektroniky. Obvo-
dy TDA7317 (stoj okolo 80 Sk) a
TDA7315 (stoj okolo 200 Sk) sme
zakpili ufirmy Nedis-Alset a. s.
Obr. 8.
Zapojenie zdroja
Tab.1. Hlsenie displeja
slo Nzov na displeji Popis seln rozsah
1 Master volume Regulcia hlasitosti 0 a 77,5
2 Spkr. balance Nastavenie rovnovhy L=R L 38 a R 38
3 Bass control Regulcia basov -14 a +14
4 Treble contr. Regulcia vok -14 a +14
5 Loudness Fyziologick regulcia ON/OFF
6 Uqualizer vol Nastavenie vstup. tlmu ekvalizra 0 a 17,2
7 Band-1 60 Hz 1. psmo ekvalizra 60 Hz -14 a +14
8 Band-2260 Hz 2. psmo ekvalizra 260 Hz -14 a +14
9 Band-3 1,4 kHz 3. psmo ekvalizra 1,4 kHz -14 a +14
10 Band-4 3,2 kHz 4. psmo ekvalizra 3,2 kHz -14 a +14
11 Band-5 10 kHz 5. psmo ekvalizra 10 kHz -14 a +14
12 Load presets ? Vstup do submenu -
13 Save presets ? Uloenie vlastnho nastavenia -
14 Shut down Vypnutie I/O
Obr. 9. Fotografia zdroja
Tab. 2. Submenu displeja
slo Nzov na displeji Prednastaven hodnoty
60 Hz 260 Hz 1,4 kHz 3,2 kHz 10 kHz
1 Flat 0 0 0 0 0
2 Pop -2 +2 0 0 0
3 Techno +10 +4 0 0 +10
4 Dance +10 +4 -4 -4 0
5 House +14 0 -8 -2 +14
6 Rege 0 0 +8 -8 0
7 User slot 1 - - - - -
8 User slot 2 - - - - -
9 User slot 3 - - - - -
10 User slot 4 - - - - -
11 User slot 5 - - - - -
12 User slot 6 - - - - -
13 Exit Presets menu Sp do hlavnho menu
21
Obr. 13. Doska s plonmi spojmi nf zosilovaa
Obr. 10. Osadenie dosky nf zosilo-
vaa strana siastok
Obr. 11.
Doska s plonmi spojmi zdroja
Obr. 12. Fotografia prednho panela
22
Pouit siastky
R1 39 k
R2, R10, R11 5,6 k
R3, R67 33 k
R4, R8, R66,
R69, R70, R74 22 k
R5, R68 680
R6, R71 3,3
R7, R72 12
R9, R29 43 k
R12, R14, R16, R18,
R20, R22, R24, R26,
R28, R30 5,1 k
R13, R15, R17, R19,
R21, R23, R25, R27 47 k
R34, R40, R41,
R42, R47, R48,
R49, R50, R51 10 k
R43, R55 4,7 k
R44 75
R45, R54, R65, R73 1 k
R46, R52 220
R53 3,9 k
R56 8,2 k
C1 1000 F/16 V
C2, C3, C7, C11,
C12, C13, C14, C15,
C16, C52, C54 100 nF
C4 2200 F/10 V
C5, C69 100 F/25 V
C6, C66 10 F/25 V
C8, C36 2,2 F/25 V
C9, C10, C22, C40 2,7 nF
C17 100 F/10 V
C18, C19, C30, C32 4,7 F/10 V
C20, C42 220 nF
C21, C41, C67,
C72, C73 100 nF
C23, C39 3,9 nF
C24, C38 8,2 nF
C25, C37 12 nF
C26, C53 33 nF
C27, C35 47 nF
C28, C34 820 pF
C29, C33 1,2 nF
C31, C44 22 F/10 V
C43, C65 220 pF
C45 10 F/10 V
C46, C47 33 pF
C48, C49, C50, C51 4700 F/25 V
C70, C71 47 pF
T1 BC548
T2 BC558
D1 1N4148
Obr. 14 a 15. Doska s plonmi spojmi prednho panela a osadenie dosky
Obr. 16.
Fotografia
dosky
zosilovaa
23
Popis funkce
Toto zapojen je velmi jednoduch
dky mikroprocesoru PIC16F84
svhodnm programem. 37 LED roz-
mstnch dokola blik ve smru ho-
dinovch ruiek jako bc svtlo. Po
stisku tlatka se blikn zpomaluje
jako u klasick rulety kulika, a se
zastav a zstane rozsvcena jedna
LED, kter reprezentuje barvu a s-
lo. Magnetick bzuk cvak s frek-
venc blikajcch LED. Po zastaven se
dalm stiskem tlatka ruleta opt
rozebhne. Po chvli bez zmknut
tlatka se ruleta uvede do sporn-
ho reimu, stiskem tlatka se vrt
zpt do normlnho stavu.
Princip innosti
Mikroprocesor se napj naptm 3
a 5 V. Vzapojen je proto vhodn po-
ut napjen ze t lnk. Ve sch-
matu na obr. 1 je kladn pl napjec-
ho napt u procesoru znaen jako
Vdd a zporn jako Vss. Je nutn pi-
vst na pin MCLR pes rezistor R13
logickou 1, jinak bude procesor trvale
resetovn. Tento pin je invertovn, tzn.
e khardwarovmu resetu dojde pi
logick 0 na tomto pinu nebo pi pe-
ruen napjen. Toto zapojen nen
nron na asovou pesnost, proto
je pouit RC osciltor. Cvaknut bzu-
ku je zpsobeno otevenm tranzis-
toru T1, kter je ovlivnn logickou 0
na pinu RA4. Obr. 2 a tabulka by mly
vysvtlit princip rozsvcen LED.
Konstrukce
Zapojen je umstno na jedno-
strann desce s plonmi spoji. Des-
ka je kruhov o prmru 87 mm,
avak je mon ji ponechat ve tver-
covm tvaru. LED jsou rozmstny
vkruhu o polomru 36,5 mm. eln
masku jsem si vyfrzoval do organic-
kho skla tlustho 3 mm, proto jsem
LED neumstil a na desku. D0 je lu-
t, D32 je erven, D15 zelen a dle
se stdaj barvy erven a zelen.
Vlevo od tlatka a vlevo od diody D34
jsou ponechna msta pro ppadn
uchycen, pod D15 je mon vyvrtat
dru do desky pro prothnut napje-
cho kablku. Tyto dry jsou oznaeny
ivnkresu plonho spoje a osazo-
vacm plnu. Procesor doporuuji pro
ppadn snadnj vytaen vloit do
precizn objmky.
Zvr
Vm, e nkterm se ruleta zal-
b a rozhodnou se si ji postavit. Vpis
programu ve formtu hex je mon
sthnout na adrese asopisu
www.aradio.cz. Konfigurace proceso-
Elektronick ruleta
Tom Benda
Existuje mnoho zapojen, kter maj za el zabavit lovka na
cestch nebo pi dlouhch zimnch veerech s pteli. Nejinak tomu
je i u tto elektronick rulety. Dky pouit mikroprocesorov tech-
nologie je tato ruletka jednodu a deska plonch spoj men
ne v zapojen s klasickmi logickmi obvody.
ru: nastaven RC osciltor, Watchdog
OFF, PUT (PWRTE) OFF, Protect
(CP) OFF. Pokud nemte monost
si procesor sami naprogramovat, je
mon mi napsat o zasln naprogra-
movanho procesoru za stku, kte-
r je soutem ceny procesoru a po-
tovnho. Tak mohu zaslat eln
masku vyfrzovanou na CNC frzce
zernho plastu nebo organickho
skla, tak jak je na obrzku. Cena je
piblin 100 K. Mohu i upravit vnj-
prmr podle pouit krabiky.
Vppad jakchkoliv dotaz m
mete kontaktovat na e-mailu
maglev@atlas.cz.
Seznam soustek
D0 LED lut, 3 mm
D1... 18x erven LED, 3 mm
D2... 18x zelen LED, 3 mm
R1 a R12 220
R13, R15 10 k
R16 47 k
R14 5 k
C1 1 nF
T1 BC557
TL1 tlatko PDT6
BZ1 bzuk 12SP42
IO1 PIC16F84A-04/P
Doporuuji:
klips pro baterii 9 V
pouzdro pro 3 lnky AA
M1 W04G
M2 KBL06
LED1 LED 6 mm,
erven
IC1 7805
IC2 7809
IC3 AT89C2051
IC4 SFH506-36
(TSOP1736)
IC5 24C04
IC6 TDA7317
IC7 TDA7315
IC8, IC9 LM3876
RE1 G2R - 1A/12VDC
S1 a S5 TS250
Q1 12 MHz
displej JM204A SFYLYNC-06
PO1 1A
Chladi pod IC1 DO1 - FK301
TR1 - transformtor EI 30/15.5 - 12 V/2 VA
TR2 - transformtor 230 V/2x 20 V, 3,5 A Obr. 17. Osadenie dosky zdroja strana siastok

24
Tab. 1. Zpsob rozsvcen LED
Spolen
Svt PIN1 PIN2 PIN3 PIN
LED D1 1 0 HI HI
LED D2 0 1 HI HI
LED D3 HI 0 HI 1
LED D4 HI 1 HI 0
LED D5 HI 1 0 HI
LED D6 HI 0 1 HI
Vysvtlivky ktabulce:
1 log. 1 (napt potebn k rozsv-
cen LED), 0 log. 0 (spojen sGND),
HI stav vysok impedance (pi na-
staven pslunho pinu jako vstupu).
Obr. 3.
Deska
splonmi
spoji rulety
vmtku 1:1
(ze strany
spoj)
Obr. 1. Schma elektronick rulety
Obr. 2. Princip propojen LED
s porty mikroprocesoru
Obr. 4.
Osazen desky
rulety
soustkami
Obr. 6. eln maska Obr. 5. Ruleta ped sestavenm
25
Pipomeme, e harmonick, tvarov
a nelinern zkreslen jsou jen rzn n-
zvy pro tot. Harmonick se nazv pro-
to, e zkreslenm ist sinusovho sign-
lu vznikaj dal sloky sdvojnsobnm,
trojnsobnm atd. kmitotem, strun
nazvan harmonick. Tvarov je zkres-
len proto, e mn tvar harmonickho sig-
nlu; ppady typickch zmn tvaru si dle
nzorn ukeme. Nelinern je proto, e
zjednoduen eeno pevodn charakte-
ristika (viz dle) nen pmkou, pesnji e
zvislost vstupu na vstupu nelze vyjdit
linern rovnic.
Mrou celkovho harmonickho zkres-
len (Total Harmonic Distortion, THD) je
pomr efektivn hodnoty soutu vech har-
monickch kzkladn (prvn) harmonick
a udv se vprocentech. Pipomeme, e
efektivn hodnota sloenho signlu je od-
mocninou ze soutu druhch mocnin
(tverc) velikost sloek; odtud anglic-
k zkratka RMS (Root Mean Square).
V tomto lnku se budeme zabvat ne-
linernm zkreslenm. Ukeme si, jak
vznik, apopeme jeho typick druhy a
projevy. Budeme se tak zabvat tm, jak
n sluch zkreslen vnm, a zmnme se
onkterch nzorech a povrch, kter
jsou s tm spojeny.
Druhy nelinernho zkreslen
Pipomeme jet, e zmnu velikosti
(mtka, zeslen) signlu za zkreslen ne-
povaujeme. Proto ji nebudeme vdalch
pkladech uvaovat ani zobrazovat.
Pevodn charakteristika je grafick vy-
jden vztahu mezi vstupem (osa x, vo-
dorovn) avstupem (osa y, svisle). Pe-
vodn charakteristiku si meme pedstavit
jako zrcadlo, vnm se vstupn signl
odr do podoby vstupnho. Podle tvaru
pevodn charakteristiky meme zkres-
len rozdlit na nkolik typickch ppad.
Soustava bez zkreslen
m pmkovou pevodn charakteristiku,
kter sinusovku pevd beze zmny
tvaru.
Takov soustava psn vzato neexis-
tuje; i sm vzduch, kter pen zvuk,
se chov linern jen pi malch akustic-
kch tlacch a rychlostech.
Nesymetrick charakteristika
pevd kadou plvlnu vstupn sinusov-
ky jinak. Tento druh zkreslen se typicky
vyskytuje ujednoinnch zesilova, pro-
toe charakteristika zesilovacho prvku je
zpravidla nesymetrick.
nho bubnku: mal sla psob mrnou
vchylku, vt sle vak struna i mem-
brna klade vt odpor, take vchylka
je men. Zd se, e zkreslen tohoto dru-
hu vnm n sluch jako pirozen a nej-
mn ruiv.
Na obr. 4b je charakteristika tvrdho
omezen, kter oste oezv vrcholy
pesahujc pmkovou st charakteristi-
ky. Vznikl zkreslen - asi pro jeho nhl
a strm nrst - vnmme jako ostr a
nepjemn.
O zkreslen
Pavel J. Panenka
Jednm z nejdleitjch parametr elektroakustickch zazen je
zkreslen. Oznaujeme jm fakt, e vstup se li od vstupu zpsobem,
kter je naemu sluchu zpravidla nepjemn.
Zvuk me bt zkreslen v zsad dvma zpsoby. Kmitotov zkres-
len - vyjadovan nap. kmitotovou charakteristikou - zpsobuje, e
rzn kmitoty jsou peneny s rznou velikost afz; tm se zvuko-
v obraz ochuzuje nebo deformuje. Zkreslen nelinern (zvan tak
tvarov nebo harmonick) zpsobuje, e iist sinusov signl po pr-
chodu zazenm u sinusov nen. Zmnu tvaru chpeme tak, e se ve
vstupu objev dal sloky, kter ve vstupnm signlu nebyly.
Obr. 1.
Soustava bez
zkreslen
Obr. 2.
Nesymetrick
charakteristika
Obr. 3. Zkreslen sudmi harmonickmi
(dole zobrazen souet prvn harmonick
sdruhou)
Vznikajc zkreslen obsahuje pev-
n sud (2., 4. atd.) harmonick:
Symetrick omezen
je typick vprod i vtechnice. Na obr.
4a zobrazen ppad je tzv. mkk ome-
zen (soft clipping): vrcholy vstupnho sig-
nlu, kter pesahuj pmkovou st cha-
rakteristiky, jsou zaobleny; vstupy smen
amplitudou prochzej bez zkreslen. Je
to pirozen druh zkreslen u relnch
strun nebo membrn, vetn naeho u-
a)
Vobou ppadech omezen obsahuje
vsledn zkreslen pevn lich (3., 5.
atd.) harmonick:
Obr. 5. Zkreslen lichmi harmonickmi
(dole zobrazen souet prvn a tet
harmonick)
Obr. 6.
Pechodov
zkreslen
Obr. 4.
Symetrick omezen:
a) mkk (nahoe),
b) tvrd (dole).
Pechodov zkreslen
vznik vppad, kdy je pechodov cha-
rakteristika zakiven vokol potku:
b)
26
Protoe pechodov zkreslen vce po-
stihuje slab signly, u kterch je ucho
na zkreslen citlivj, vnmme je jako ne-
pirozen a nepjemn.
Intermodulan zkreslen
je jen jinm projevem tvarovho zkresle-
n. Objevuje se pi vybuzen dvma i vce
signly rznch kmitot. Vtypickm p-
pad, pi pebuzen soustavy nzkm kmi-
totem, se vjeho rytmu jakoby mn ze-
slen signlu svym kmitotem, take
je amplitudov modulovn:
mic pstroje. Proto povauji za sprv-
n zmnit se otom, co vme o vnmn
zkreslen sluchem [1].
Nelinernm zkreslenm vznikaj rui-
v sloky, kter ve vstupnm signlu ne-
byly. Rozpoznn tchto cizch zvuk
omezuje tzv. maskovn, tj. pekryt nebo
potlaen vnmn slabho zvuku silnj-
m. Maskovn je nejinnj pro blz-
k kmitoty, ale uplatuje se i pro zvuky
kmitotov vzdlen.
Pi malch hlasitostech, kdy se jet
neuplatuje vlastn zkreslen ucha (viz
dle), bylo zjitno, e nap. tet harmo-
nick zkladnho tnu skmitotem du
stovek Hz je maskovna, m-li rove
aspo o50 dB men. Ztoho lze odvodit,
e u slabch zvuk ucho harmonick
zkreslen nevnm, je-li ni ne dov
desetiny procenta. Z audiometrickch
men tak vyplv, e ucho pozn har-
monick zkreslen men ne 0,3%, m-
-li monost bezprostednho porovnn
sistm tnem. Na ptomnost nehar-
monickch (kmitotov cizch, nelibo-
zvunch) kmitot je patrn sluch jet
citlivj azd se, e knepznivmu do-
jmu jich sta imn ne desetiny procen-
ta, ato itehdy, jsou-li srovnateln s hladi-
nou umu, tedy technickmi prostedky
sotva miteln.
Takto citliv je n sluch pi hlasitos-
tech do asi 70 dB. Od tto hranice u vzni-
k nezanedbateln zkreslen ve vlastnm
uchu. Souvis to pravdpodobn stzv.
stedounm reflexem - mechanismem,
kter sniuje citlivost ucha, aby se hlasi-
tm zvukem nepokodilo. Dal a jet
vt zkreslen vznik pi hlasitostech nad
100 dB ve vnitnm uchu, snad turbulenc
vkapalin, kter je vypluje. Vlastn zkres-
len ucha samozejm maskuje zkreslen
vnmanho zvuku atedy zmenuje schop-
nost ho rozpoznat. Ztoho plyne, e nem-
li bt zkreslen slyet, mus bt typu mk-
kho omezen (obr. 4a), pi hlasitostech
kolem 70 dB nepesahovat dov deseti-
ny procenta a pi nejmench hlasitostech
mus klesat knule.
Zkreslen
elektroakustickch zazen
Mikrofony a pedzesilovae
pracuj za normlnch okolnost stak sla-
bm signlem, e se u nich nelinern
zkreslen prakticky neprojevuje.
Penosov soustavy
Pi rozhlasovm penosu nebo peno-
su televiznho zvuku prochz signl sou-
stavou charakteru mkkho a tvrdho
omezen (obr. 4a, 4b). Znamen to, e pi
malm vybuzen bv harmonick zkres-
len zanedbateln, pi plnm vybuzen
me dosahovat dov procent pokud
je ovem signl dostaten siln apijma
sprvn naladn. Pi slabm signlu a roz-
ladn me bt zvlt ukmitotov mo-
dulace (FM) zkreslen a nesnesiteln.
Zznamov a reprodukn zazen
Typick pechodov zkreslen (obr.6)
vznik tak pi magnetickm zznamu;
potlauje se vysokofrekvenn pedmag-
netizac, ale pi nesprvnm nastaven je
znateln. U digitlnho zznamu vznik
kvantizan zkreslen (obr. 8); to se dle
zhoruje kompres zznamu (MP3 apod.).
Vkonov zesilovae
maj obecn charakter mkkho a tvrd-
ho omezen (obr.4a, 4b); u zesilova
s(bipolrnmi) tranzistory se vyskytuje
tak zkreslen pechodov (obr.6). Vskyt
pechodovho zkreslen se pozn ize z-
vislosti zkreslen na vkonu (obr. 9).
U zesilovae bez pechodovho zkres-
len (typicky elektronkovho) kles s v-
konem zkreslen knule (pln kivka); r-
kovan kivka (zkreslen se smrem
kmalm vkonm zvtuje) prozrazuje
zesilova sbipolrnmi tranzistory ve t-
d B.
Elektronkov zesilovae maj dky
vlastnostem elektronek pi malm a
stednm vybuzen pirozen nepatrn
zkreslen. To pi vtch vkonech pech-
z v mkk omezen (obr.4a), kter uchu
tolik nevad. Tato pirozenost je zejm
pravm dvodem jejich pznivho hodno-
cen. Povry o pjemnjm zkreslen
sudmi harmonickmi jsou prastar, t-
kaj se jednoinnch zesilova (je lep
trioda nebo pentoda?) au dvojinnch
zesilova nemaj opodstatnn: symetric-
km zapojenm se sud harmonick na-
vzjem ru ave vslednm zkreslen pro-
to pevauj lich.
U tranzistorovch zesilova je situa-
ce sloitj. Charakteristiky zejmna bi-
polrnch tranzistor jsou mnohem oste-
ji zakiven ne u elektronek avlastnosti
tranzistoru vrazn zvisej na protkaj-
cm proudu. Vzhledem kzvislosti na tep-
lot je tu snaha etit pkonem aomezit
vznikajc teplo; pi malm klidovm p-
konu vak vznik pechodov zkreslen
(obr.6), kter nelze zcela vylouit. Navc
se me vzapojen a na vjimky pod-
statn sloitjm ne u elektronek
imimo koncov stupe vyskytovat sou-
st, kter pracuje na hranici svch mo-
nost a za uritch okolnost (pirozen
zvukov signl se velice li od harmonic-
kho!) zpsobuje nepjemn sluchov
vjem, pestoe vlastnosti zesilovae pi
buzen harmonickm signlem a plnm
vkonu jsou vynikajc. Poslechov dojem
me bt prot o v p krm rozporu
stechnickmi parametry.
Reproduktory
maj pi dovolenm zaten typicky cha-
rakter mkkho omezen (obr.4a). Mlo se
vak v, e jejich zkreslen me bt
zcelho reproduknho etzce nejvt
vrobci je mlokdy zveejuj. Zkreslen,
zvisl na amplitud vchylky, zpsobuj
nelinearity magnetickho obvodu, uloen
pohonnho systmu i vlastn membrny.
Uvysokotnovch reproduktor,
unich je vchylka membrny mal, je
izkreslen zpravidla nepatrn. Stedot-
nov reproduktory mvaj pi jmenovitm
pkonu zkreslen du procent, zatmco
hlubokotnov reproduktory, zvlt sub-
woofery, mohou mt zkreslen a destky
Intermodulan zkreslen se objevuje
tak jako kmitotov modulace u repro-
duktor, kde pohyb membrny vrytmu
nzkho kmitotu moduluje signl vy-
ho kmitotu.
seln hodnota intermodulanho
zkreslen podstatn zvis na zpsobu
men; bv vt ne hodnota harmo-
nickho zkreslen, ale nelze je pmo srov-
nvat.
Kvantizan zkreslen
(tak kvantizan um) vznik pi digitl-
nm zpracovn a penosu tm, e se spo-
jit signl pevd na posloupnost sel-
nch hodnot, tedy vl astn na si gnl
schodovit:
Obr. 7.
Intermodulan
zkreslen
Skuten velikost schod je ovem
daleko men, ne na obrzku, navc
schody nebvaj stejn vysok a pi zpt-
nm pevodu do spojit podoby se signl
opt vyhlazuje. Kvantizan zkreslen je
znt u digitlnho telefonnho penosu, kde
poet rovn je mal aschody hrub.
Nemlo by bt sluchem postehnuteln
udigitlnch hudebnch nosi. dajn
jsou vak posluchai, kte digitln zpra-
covan signl poznaj - je ovem sporn,
zda je to dky kvantizanmu zkreslen
nebo jin vlastnosti digitlnho zznamu.
Jak zkreslen slyme
Akoli jsem technik, nzor typu kdy
to nejde zmit, neme to bt slyet ne-
uznvm, protoe nae smysly (o zve-
cch nemluv) jsou leckdy citlivj ne
Obr. 8.
Kvantizan
zkreslen
Obr. 9. Zkeslen zesilovae s pechodovm
zkreslenm (rkovan) a bez nj
27
procent. Naopak sluchtka pracuj zpra-
vidla snepatrnou vchylkou membrny,
aproto je jejich zkreslen mal.
U reproduktor se navc vyskytuje
izvltn druh intermodulanho zkresle-
n (obr.7): membrna pohybujc se
vrytmu nzkho kmitotu moduluje dky
Dopplerovu jevu souasn vyzaovan
vy kmitoet. To je jeden z dvod pro
pouit vhybek, kter by mly do kad-
ho reproduktoru poutt jen kmitoty, pro
kter se hod.
Pipomeme, e udvan zatitelnost
reproduktorovch soustav se odvozuje od
jejich mechanick atepeln odolnosti, ne
sohledem na zkreslen; proto je vhodn
je provozovat pi pkonu podstatn men-
m.
Spojovac vodie a kontakty
je tko hodnotit, protoe o jejich vlivu na
zkreslen se dosud prakticky nic nev. Na-
pklad vsledky poslechovch test pro-
pojovacch kabel zejm nijak nesouvis
smitelnmi veliinami, jako jsou odpor,
kapacita a induknost vodi. Nzor typu
kdy to nejde zmit, neme to bt sly-
et tady me bt chybn vtom, e ne-
mme tu sprvnou veliinu.
Je znmo, e spojen dotykem (tedy
ne pjenm nebo svaenm) m tzv. pe-
chodov odpor, kter krom materilu, plo-
chy a tlaku zvis tak na protkajcm
proudu a zpravidla se srostoucm prou-
dem zmenuje. Ztoho lze usuzovat, e
spojovac sousti a tak elektromecha-
nick spnae a rel mohou zpsobovat
znateln zkreslen pechodovho typu
(obr.6). Rozdl vmaterilu, povrchov
prav aproveden konektor me bt
proto pinou rozdlnho poslechovho
hodnocen spojovacch kabel, kter jinak
maj namen hodnoty prakticky stejn.
Jin vysvtlen navrhl profesor Hawks-
ford [3]. Ukazuje, e tzv. skinefekt (nerov-
nomrn rozloen proudu ve vodii) exis-
tuje ipi akustickch kmitotech, me
zpsobovat peskoky proudu mezi vodi-
i lanka a tedy zkreslen protkajcho
proudu.
Shrnut
Zve uvedenho plyne, e pro kvalit-
n poslech je teba, aby do hlasitosti ko-
lem 70 dB bylo zkreslen celho elektroa-
kustickho etzce neznateln; pak se
me mrn zvtovat (pedpokldme, e
jde o zkreslen typu mkkho omezen)
a nad 100 dB u na nm skoro nezle.
Vppad bnho domcho poslechu
(poslucha vzdlen od reprosoustavy 2a
3 m) odpovd tmto hlasitostem vkon
zesilovae vzvislosti na citlivosti repro-
duktorov soustavy piblin podle tab. 1.
U dostaten dimenzovanch repro-
duktor bv pi pkonu dov desetin
wattu podmnka nepatrnho zkreslen spl-
nna. Uzesilova to vak nen jist. Mit
zkreslen du setin procenta pi takto
malm vkonu (tedy filtrovat amit na-
pt du milivolt) nen snadn, a proto
se mlokdy uvd. Na zveejnnch kiv-
kch asto vidme pi vkonech pod 1 W
nrst zkreslen i na desetiny procenta.
Jen uelektronkovch zesilova meme
malmu zkreslen pi malch vkonech
uvit bez dkazu.
U reproduktorovch soustav musme
uvit, e udvan pkony znamenaj
obvykle zatitelnost, tedy spe mecha-
nickou a tepelnou odolnost. Ozkreslen pi
takovm pkonu se vrobci ani nezmiu-
j. Zatitelnost (trval, resp. sinusov)
reproduktorov soustavy by proto rozhod-
n mla bt radji podstatn vt, ne
jmenovit vkon zesilovae, kter sousta-
vu napj. Soustavy svt zatitelnost
mvaj vt prmry nebo poty mem-
brn, tedy pi stejnm pkonu men v-
chylky a tedy men zkreslen.
Kvzjemnmu propojen prvk sesta-
vy je nutno pout kvalitnch (u reproduk-
tor tak dostaten dimenzovanch) ka-
bel.
Pro konstruktry zesilova
Chcete-li navrhnout a postavit zesilo-
va, kter m pirozen (i bez siln zpt-
n vazby ajinch trik) pi malch sign-
lech prakticky nulov zkreslen, jsou jen
dv monosti: tda A a prav tda AB.
Zesilova ve td A
je charakterizovn tm, e jeho koncov
zesilovac prvky maj pmkovou charak-
teristiku aklidov proud je polovinou ma-
ximlnho. Tm je zarueno nepatrn
zkreslen pi slabm signlu, apokud se
charakteristiky jen mlo li od ideln
pmky, jen pomal nrst zkreslen a do
plnho vybuzen. Podstatnou nevhodou
je ovem pkon, kter je teoreticky dvoj-
nsobkem sinusovho vkonu . To m za
nsledek velik nroky na chlazen, take
je tk real i zovat zesi l ova tdy A
svkonem vym ne njakch 20 wat-
t, co me bt i pro domc poslech
mlo.
Zesilova v prav td AB
vyaduje koncov zesilovac prvky s pa-
rabolickou charakteristikou (jde o kvadra-
tickou parabolu typu y=ax
2
+bx+c). Jak
lze snadno zjistit, souet dvou takovch
charakteristik, symetrickch kpotku
souadnic, je pmka, viz obr. 10.
Klidov proud jedn poloviny koncov-
ho stupn je roven tvrtin maximlnho,
take klidov pkon je polovin proti stej-
n vkonnmu zesilovai tdy A. Pitom
je-li odchylka vsledn charakteristiky
od pmky mal se mu zkreslenm vy-
rovn. To umouje pi stejnch nrocch
na chlazen postavit zesilova s dvojn-
sobnm vkonem proti td A.
Problm je ovem von parabolick
charakteristice. T se bl charakteristi-
ky elektronek: bl je trioda, tu ale nelze
tolik vybudit jako pentodu. Snad je mon
najt tak vhodn tranzistory MOSFET, ale
s bipolrnmi tranzistory to zejm nejde.
Pro to nejde jinak
Pro technika (a mon i ekologa) je ne-
pjemn mylenka, e kvalitnmu posle-
chu je nutno obtovat a nesmysln vy-
sok pkon, kter se vtinou bez uitku
mn vteplo. Pro by ml domc zesi-
lova odebrat stovky watt, kdy je pro
napjen reproduktor poteba po vtinu
asu jen nepatrn zlomek?
Nejastj konstrukce koncovch ze-
silova s bipolrnmi tranzistory spolhaj
na to, e vhodnm klidovm proudem se
doshne i u zesilovae tdy B charakte-
ristiky blzk pmce. Zakiven charakte-
ristik bipolrnch tranzistor je vak tako-
v, e se navzj em nevyrovnvaj .
Vsledkem je vdy kivka, kterou nelze
pln narovnat, resp. vyhladit.
Za poslednch ticet let byla podniknu-
ta ada pokus o potlaen pechodovho
zkreslen. Jednm smrem vvoje byla
snaha zkreslen kompenzovat pmo na
mst zptnou nebo dopednou (feedfor-
ward) vazbou i jejich kombinac [2]. Dru-
hou vnkterch ppadech i obchodn
spnou cestou je v podstat pouit
slabho zesilovae ve td A, kter pi
malm signlu dodv cel vstupn v-
kon; srostoucm buzenm zt pebr
klasick zesilova tdy B viz nap. [6,
5]. Oboj je vyhnn erta blem. Tech-
nikm se takov een mohou lbit, ale
audiofilov sly, e to nen ono.
Je pravda, e zkreslen je mon teo-
reticky libovoln zmenit zptnou vazbou.
Siln zptn vazba m vak tak ne-
douc inky a krom nestability me
zavdt dal druhy zkreslen. Velice ui-
ten informace o tom najdete v publika-
cch profesora Leache [4].
Domnvm se, e jedin zpsob, jak
postavit opravdu kvalitn zesilova, je vy-
hnout se zkreslen pi malch signlech
pirozenou cestou, tedy navrenm kon-
covho stupn ve td A nebo alespo
piblin prav td AB - viz ve.
Prameny
[1] Smetana, Ctirad a kol.: Praktick elek-
troakustika. Praha, SNTL 1981.
[2] Hawksford, M.,O., J.: Distortion cor-
rection in audio power amplifiers.
JAES, Vol.29, No.1/2, Jan/Feb 1981,
pp.27-30. Najdete na: http://www.
essex.ac.uk/ESE/research/audio_lab/
malcolms_publications.html
[3] Hawksford, M.,O., J.: The Essex Echo:
On errors, low feedback and fuzzy dis-
tortion. Hi-Fi News and Record Review,
Vol.29, No. 9, pp.37-41, April 1985.
Tamt.
[4] Leach, W., Malcolm: The Leach Amp.
Na: http://users.ece.gatech.edu/
~mleach/lowtim/
[5] Bramble, M.; Self, D.: Cambridge Au-
dio 840A Class XD integrated Am-
plifier. Na: http://www.cambridgeaudio.
com/assets/documents/840Awhitepa-
per8-2-06web.pdf
[6] Walker, P., J.: Current dumping Audio
Amplifier. Na: http://www.quadesl.org/
A l b u m/ I n t e r v i e ws Re v i e ws /
Quad405WirelessW1975.doc
Obr. 10. Prav tda AB
Tab. 1. Vkon zesilovae pro poadovanou
hlasitost
Citlivost Pkon [W]
reproduktorov pro hlasitost
soustavy
[dB/W] 70 dB 100 dB
80 0,5 500
85 0,16 160
90 0,05 50
28
V aplikaci na antnu Yagi to zna-
men antnu, jej smrov diagram
m dv hlavn maxima vazimutu - a to
v0

a 180

.
Krtkovlnn radioamati znaj ta-
kovou antnu nap. zpopisu znm-
ho pana Cebika (viz nap. Google,
Antennas, Yagi, Janus nebo jet
zdvj doby viz Die Janus Anten-
ne; Funkschau, Februar 1961). Cebi-
kova antna byla konstruovna jako
2x dvouprvkov antna Yagi pro ps-
ma 12 m a 17 m, oznaen jako
Back-to-Back 12 m Yagi. V tomto
a podobnch eench se jednalo
vlastn o dv antnn soustavy na
jednom spolenm rhn se spole-
nm napjecm vedenm, kde kad
antna byla orientovna do opan-
ho smru 0 a 180 . Spolen nap-
je byl pipojen na dva untem bu-
zen diply ladn na 12 a 17 m.
Podobn jsou een i nkter Yagi
- Janus antny vostatnch kmitoto-
vch psmech.
Sprvn Yagi - Janus antna
principiln odpovdajc svmu vzo-
ru Janusovi, by mla pracovat na jed-
nom kmitotu (vum kmitotovm
psmu). Takov antna se pak hod
pro tzv. stuhovou komunikaci, tj.
nap. komunikaci vdrnm provozu
nebo jinde (nap. vtunelech), kde je
potebn pm dvousmrn provoz.
Na obr. 1 je znzornna antna
Yagi - Janus vzkladnm proveden
spti nebo sedmi prvky se spole-
nm budicm prvkem. V tabulce na
obr. 2 jsou uvedeny potebn rozm-
ry ve vlnov dlce (wl). Na obr. 3 pak
prbh SWR (PSV) vokol 50 MHz
kolem stednho kmitotu 400 MHz
(pro tlouku vodi 5 mm). Pi kon-
strukci antny pro jin kmitoty bude
teba si trochu pohrt sdlkou vodie l,
ppadn sjeho prmrem, nen vy-
loueno ani pouit skldanho dip-
lu. Pi snen kmitotu meme zvt-
it prmr vodi.
Podle diagram zen vazimutu
a elevaci (obr. 4 a 5) m antna zisk
6,19 dBi.
Srovnejme parametry Yagi Ja-
nus antny se standardn Yagi ant-
nou s 4 + 1 prvky podle obr. 6a, b.
Rozdl vzisku je +2 dBi, co je o 1 dBi
men, ne by vyplvalo ze zdvojen
zte vyzaovn do dvou smr.
Navc prostorov rozloen zisku nen
pili vhodn. Celkov dlka dvou
standardnch yagin na jednom spo-
lenm rahn, orientovanch proti
sob, je asi 1 , (nehled na nutnost
zdvojen napjen a pslunho im-
pedannho pizpsoben) zatmco
celkov dlka antny Yagi - Janus je
pouze 0,74.
Uvedenou antnu Yagi - Janus
lze samozejm eit i vuniplovm
proveden (obr. 7a). Informativn dia-
gramy pro dokonale vodivou zem
jsou na obr. 7b, c. Skuten zem sa-
mozejm zvedne maximum vertikl-
nho diagramu o nkolik stup v ele-
vaci. Vstupn impedance se nebude
podstatn liit od soumrnho prove-
den. Experimentln nastaven impe-
dance je nutn.
Tento pspvek nepovauje autor
za njak pvodn een. Vrozshl
odborn literatue nebo vseznamech
patent by se teba popsan een
nalezlo. Znamenalo by to hodn asu
strvenho surfovnm po Interne-
tu. Sta zvolit www.google.com a za-
dat heslo Yagi, antennas a mte z-
bavu na cel hodiny. Konen, jako
autor encyklopedick pruky Ant-
ny, pokldal jsem za vhodn doplnit
podrobnji heslo antny Yagi chy-
bjcm podheslem.
Antna
Yagi - Janus
Oznaen znm antny Yagi pdomkem Janus mon pe-
kvap adu ten, ale zejmna KV radioamati star generace
se jist upamatuj, o jak typ antny jde.
Ostatnm bych rd pipomenul starovkou mytologii, kde Ja-
nus byl msk bh bran a dve, tj. symbolem zatk a konc
(ehokoliv zdn ve spolenosti, zejmna potk a konc dlei-
tch udlost v lidskm ivot). Bh byl znzorovn podobou
dvou tv dvajcch se do opanch smr.
Ing. M. Prochzka, CSc
Obr. 1. Antna Yagi - Janus Obr. 2. Yagi - Janus, tabulka souadnic
Obr. 3. Anna Yagi - Janus,
zvislost SWR na kmitotu
29
Obr. 6a. Antna Yagi standard. Diagram azimut,
elevace 0,0 , kurzor 90,0 . Zisk 8,05 dBi
Obr. 4. Antna Yagi - Janus. Diagram azimut,
elevace 0,0 kurzor az. 90,0 . Zisk 6,19 dBi
Obr. 5. Antna Yagi - Janus. Diagram elevace,
kurzor el. 0,0 . Zisk 6,19 dBi
Obr. 7b. Antna Yagi - Janus unipl. Diagram azimut,
dokonal zem, elevace 0,0 , kurzor 90,0 . Zisk 9,5 dBi
Obr. 6b. Antna Yagi standard. Diagram elevace,
kurzor el. 0,0 . Zisk 8,05 dBi
Obr. 7c. Antna Yagi - Janus unipol. Diagram elevace,
dokonal zem, kurzor 90,0 . Zisk 9,5 dBi
Obr. 6. Antna
Yagi standard
Obr. 7a. Antna
Yagi - Janus, unipl
30
Zkladn technick daje
Poet nabjench lnk:
1 a 4 NiMH (NiCd viz text).
Reimy: nabjec a udrovac.
Nabjec proud:
voliteln, max. 0,8 a 1 A.
Udrovac proud: voliteln.
Metoda ukonen nabjen:
V (Delta-Peak-method).
Citlivost V: 8 mV.
Napjen: 5,3 V z PC AT zdroje
(5 V/20 A).
zen: MCU Atmel ATtiny26L-8PI.
Signalizace:
LED svt/nesvt/blik.
Popis nabjec metody
Metoda nabjecho cyklu V je za-
loena na men a vyhodnocen po-
klesu napt na lnku po dosaen
plnho nabit vrcholu charakteristi-
ky Vmax. Pokud bychom chtli aku-
multor nabjet na toto napt (vyp-
nat nabjen po dosaen tohoto
vrcholu), bylo by poteba toto napt
nejprve stanovit a tm bychom tak
zskali nabje jen pro jeden dan aku-
multor. Navc ono maximum se me
mnit nap. sasem, teplotou a st-
m. Pro univerzln pouit je lep
ukonovat nabjen po vyhodnocen
poklesu V (nebo jinou metodou de-
tekce plnho nabit, zaloenou na vy-
hodnocen nabjec charakteristiky, viz
[1]). Takto lze nabjet akumultory
slibovolnou kapacitou charakteris-
tiky budou relativn stejn, jen se bude
liit nabjec proud.
U metody V se vypne nabjen
tsn po plnm nabit lnku. Takto
lze lnek nabt zjakhokoli stavu
(mn se nap. 50 % vybit) a nen nut-
n jej pedem pln vybjet. Zde je na
mst vyvrtit dogma o pamovm
efektu! Takovto jev existuje, nicm-
n nem takov katastrofln nsled-
ky, jak se mu pipisuj, a v bn pra-
xi ho lze zanedbat, jeliko jeho vliv je
velmi mal. Navc je mono ho jednm
cyklem s plnm vybitm a nabitm od-
stranit. Nelze tud hovoit otom, e
pamov efekt zkrtil ivotnost ln-
ku nebo zmenil jeho kapacitu. To m
na svdom zpravidla patn nabje-
n, co zde popsanm nabjeem eli-
minujeme. Nekorektn jsou nabjeny
lnky zpravidla u nabje s pevn
nastavenou dobou nabjen, do kte-
rch nejsou vkldny akumultory
svhodnou proudovou kapacitou, nebo
kdy nabjme ne zcela vybit lnky.
Akumultor tak pokozuje jeho pat-
n pouit, hlavn vybjen nadmr-
nm proudem nebo hlubok vybit.
NiCd
Velmi obdobn charakteristiky na-
bjen maj i lnky NiCd, rozdl je ve
strmjm poklesu napt po dosae-
n maximlnho napt (V/t), pro-
to je lze tak tmto nabjeem nabjet.
Dokonce lze ci, e se tmto nabje-
em budou nabjet lpe ne NiMH.
Nicmn jsem nabje navrhoval, vy-
vjel a ladil jen s NiMH.
Popis zapojen
Konkrtn obvodov een vyu-
v MCU Atmel ATtiny26L-8PI, je pro
tuto aplikaci obsahuje dostaten po-
et I/O linek, kapacitu pamti a hlav-
n 10bitov pevodnk AD s 11nsob-
nm multiplexem a internm zdrojem
referennho napt 2,56 V. Pesnost
men je zvisl na tomto referen-
nim napt, nicmn poadujeme jen
pesnost u V. MCU pracuje s vnit-
nm RC osciltorem 8 MHz.
MCU pomoc linek PA[0..3] pmo
d bze vkonovch PNP tranzistor
BD140. Napt na akumultorech se
m piny PA[4..7], kter se postupn
multiplexerem pipojuj k pevodnku
Tiny nabje NiMH
Tom Solarski, www.solarskit.wz.cz
Nabje je uren k nabjen 1 a 4 lnk NiMH. Nabjen je kad
akumultor samostatn (nesdruuj se) a nabjen kadho je ukon-
eno samostatn po plnm nabit. Pln nabit je detekovno vy-
hodnocenm nabjec charakteristiky, a to hlavn jej sestupn s-
ti, kdy lnek vykazuje zpornou diferenci DV.
Obr. 1. Nabjec charakteristiky obecnho akumultoru NiMH
Obr. 2. Schma zapojen nabjee
31
AD. Piny PB[0..3] ovldaj svit signa-
lizanch zelench LED. Rezistory R1
a R4 protk proud do bz tranzis-
tor piblin 13 mA. Rezistory R10
a R13 stanovuj udrovac proud po
ukonen nabjen. Nabje po plnm
nabit akumultory pln neodpoj, ale
napj je udrovacm proudem, jm
jsou hrazeny ztrty zpsoben samo-
vybjenm. Vliv na udrovac proud
maj i hlavn nabjec rezistory RA1 a
RA4, avak jejich vliv lze zanedbat,
protoe je dov desetkrt men.
Nabjec proud uruje odpor rezis-
tor RA1 a RA4 a jeho volba je z-
visl na kapacit pouitch akumul-
tor. Diody D6 a D9 zabrauj
vybjen akumultor do obvodu na-
bjee pi vypnutm napjen.
Odpory rezistor R1x a RAx sta-
novme takto:
kde: I
NAB
je poadovan nabjec
proud, I
UDR
poadovan udrovac
proud, U
CC
napjec napt (asi 5,3 V),
U
CE
bytek na sepnutm tranzistoru
BD140 (asi 0,2 V), U
AK
bytek na dio-
d (asi 0,8 V), U
AKU
napt na aku-
multoru (asi 1,3 V).
Skuten proud bude odpovdat
zadanmu jen piblin. Vpoet je
nicmn postaujc, protoe akumu-
ltory nejsou citliv na velikost nab-
jecho proudu, pokud nen pli vel-
k. S pouitmi soustkami (BD140,
1N4007) je maximln nabjec proud
0,8 a 1 A. Doporuuji ho volit spe
do 0,5 A, aby nebylo teba tranzistory
BD140 pli chladit, tak diody
1N4007 se znan zahvaj. Pi vt-
ch nabjecch proudech je tak nut-
no zmenit odpory rezistor v bzi
tranzistor BD140, aby se zvtil
proud do bze a zmenil bytek U
CE
.
Maximln proud z jednoho pinu MCU
je 40 mA a celkov proud pes MCU
200 mA! U rezistor RAx je nutno je-
t stanovit jejich vkonovou ztrtu a
vhodn je dimenzovat.
Mnou pouvan odpory pro aku-
multory velikosti AA: I
NAB
= 0,36 A
(kapacita akumultor 1800 mAh),
RAx = 8,2 /2 W; I
UDR
= 36 mA,
R1x = 82 a pro akumultory AAA:
I
NAB
= 0,15 A (750 mAh), RAx = 18 /
/2 W; I
UDR
= 15 mA, R1x = 180 .
Akumultory nabjm proudem odpo-
vdajcm 20 % proudov kapacity. Pro
pln vybit akumultor je pak doba
nabjen 6 a 7 hodin.
Algoritmus
Hlavn sti algoritmu nabjen vy-
uvaj asova a pevodnk AD. Pro
eliminaci vlivu bytku napt na pe-
chodovch odporech kontakt se na-
pt na akumultoru m jen pi od-
pojenm nabjen (BD140 jsou
doasn vypnuty do akumultor
tee jen udrovac proud). Tm se za-
jist velk pesnost men napt, je-
liko pechodov odpory se prakticky
neuplatn. Doba nabjen je 1,98 s, pak
se nabjen peru a za 0,02 s se
100krt zm jednotliv napt a na-
bjen se optovn obnov.
Program poslze vyhodnocuje na-
men daje. Stanov se napt jako
prmr z onch 100 namench da-
j. Pi men toti poskakoval daj
ve velkm intervalu, a tmto prm-
rem se ono poskakovn eliminova-
lo do rmce 1 bitu). Pokud je napt
na vstupu PA[4..7] vt ne 1,7 V, je
smyka rozpojena nen pipojen d-
n akumultor a nenabj se. Napt
men ne 0,7 V signalizuje zkrat na
vstupu nebo vadn akumultor (hlu-
bok vybit) signalizaci tohoto sta-
vu zajiuje svm bliknm pslun
LED (Aku1 D2, Aku2 D3 ...) a tak-
t se nenabj.
Pokud je napt na vstupech
PA[4..7] v intervalu 0,7 a 1,7 V, spust
se nabjen (sepne pslun tranzis-
tor BD140) a jako signalizace se roz-
svt LED. Nabjen se vak nezapne,
pokud ji akumultor v nabjei byl!
Sprvn postup je nejprve zapnout
nabje a pak do nj vloit akumul-
tor. Pokud nejprve vlome akumul-
tor, a a pak zapneme cel nabje,
nic se nestane.
Jeliko se na zatku nabjen vel-
mi asto chybn vyhodnot pokles
napt V (8 mV), je algoritmus do-
plnn o funkci HoldOff, kter na prv-
nch 8 minut zablokuje ukonen na-
bjen. V tchto prvnch 8 minutch lze
nabjen ukonit jen vytaenm aku-
multoru z nabjee. Onen jev (kol-
sn napt akumultoru) se pestane
projevovat po zaht akumultoru,
vtinou asi po 5 minutch. Zde je nut-
no dbt na to, aby akumultor nebyl
nabit, jeliko tchto 8 minut bude pe-
bjen a tud pokozovn!
Po vloen vybitho (nebo ste-
n vybitho) akumultoru a po uply-
nut doby asovae HoldOff se zane
sledovat maximln napt. Porovn-
v se pedel zmen napt s ak-
tuln zmenm a maximum se sta-
nov jako vt z nich. Tmto zpsobem
se v prbhu nabjen nalezne maxi-
mum charakteristiky akumultoru. Od
maxima se pot odet aktuln hod-
nota, a pokud je rozdl vt ne 8 mV,
nabjen se ukon.
Jako doplnk k algoritmu V je
jet pidn 30minutov asova, kte-
r m dobu, po kterou je napt aku-
multoru men ne maximum. Po
uplynut tchto 30 minut se nabjen
tak ukon. Funkce byla pidna, aby
se akumultor zbyten nepebjel,
protoe u NiMH lnk nkdy nen po-
kles napt a tak radikln a napt
se o poadovanch 8 mV nezmen.
Pi kadm novm stanoven maxima
se vdy tento asova nuluje.
Pesnost hodnoty V je zvisl na
pesnosti referennho napt pevod-
nku AD a pesnosti men pevodn-
ku AD. Reference je 2,56 V a pevod-
nk AD je 10bitov. To znamen,
enejmen skokov zmna, sjakou
lze mit vstupn napt, je 2,5 mV
(2,56 V/1024), take lze urit zmnu
napt jen 7,5 nebo 10 mV. Zde se
uplatn ono poskakovn daje, to-
ti zmenm V = 7,5 mV (jet se
zde uplatn strojov zaokrouhlen,
take je to 7 mV) sta, aby hodnota
jednou poskoila o bit na 10 mV a na-
bjen se ukon. Neek se tedy na
zmnu o 10 mV.
Obr. 3 a 4. Deska s plonmi spoji a rozmistn soustek na desce

32
MCU nem pln vyten vechny
I/O piny, proto ti zbvajc PB[4..6]
slou jako diagnostick vstupy sta-
vu systmu. PB6 slou pro signali-
zaci etnosti peruen asovae 1.
Peruen nastv kadch 10 ms
(kmitoet je tud 50 Hz logick ro-
ve se vdy neguje). PB5 signalizuje
stav subalgoritmu pro HoldOff smy-
ky 1 (T1, R10, RA1 ). Pi log. 1 je
vyazen z innosti, pi log. 0 zapnut.
PB4 signalizuje zaten hlavn neko-
nen smyky programu (while(1){}).
Tyto diagnostick vstupy nemaj d-
n vliv na nabjen, jejich hlavn smy-
sl byl pi vvoji a nslednm ladn
kdu.
Napjen
Nabje byl od potku vyvjen
sohledem na napjen z PC zdroje AT.
Vstup zdroje 5 V/20 A je naprosto po-
staujc pro nabjen jednotlivch aku-
multor. Jeliko je to zdroj spnan
a jet navc se peruuje nabjen
kvli pesnosti men, je napjen
MCU doplnno o obvod s D1, C1 a
C8 a pro pevodnk AD je jet pidn
filtr s L1 a C2.
Zvr
Nabje byl vyvjen sohledem na
potebu separovanho nabjen ln-
k NiMH. Jako vzor pro vvoj byly br-
ny principy a funkce obvodu Motorola
MC33340, jen je monolitick rychlo-
nabjec obvod pro akumultory NiMH
a NiCd. Tvoit nabje stmto obvo-
dem se mi nechtlo, protoe um na-
bjet jen jeden akumultor (akupack)
a cenov je srovnateln sMCU ATti-
ny26 (asi 40 a 50 K).
Pipomnky a dotazy pite na
e-mail: solarskit@gmail.com.
Firmware pro mikrokontrolr je ke
staen na www.aradio.cz a na strn-
ce autora [5].
Prameny
[1] http://www.hw.cz
[2] Konstrukce Atmel avr450.pdf
[3] Datasheety Atmel: attiny26.pdf,
bd140.pdf
[4] Datasheet Motorola: mc33340.pdf
[5] Autorova strnka s nabjeem:
http://www.solarskit.wz.cz/tinych.html
Seznam soustek
R1 a R4 330
R5 100 k
R6 a R9 560
R10 a R13 viz text
RA1 a RA4 viz text
C1 100 nF
C2 100 pF
C8 470 F
D1 BAT48
D2 a D5 LED, 3 mm
D6 a D9 1N4007
T1 a T4 BD140
MCU ATTINY26-8PI
L1 10 H
Mni pro LED Luxeon Star
Inspirovn lnky [1, 2 a 3], zaal
jsem laborovat se zapojenm blokuj-
cho mnie pro napjen LED Luxe-
on Star. Zapojen je triviln a pjem-
n m pekvapilo svoj funknost a
innost. Regulace proudu bze tran-
zistoru (a tm i jasu) je zajiovna pro-
mnnm rezistorem P. Velice zle na
pouitm tranzistoru; mus mt mal
saturan napt a velk zesilovac i-
nitel. Pouil jsem typ BD243C, avak
od uritho vrobce. S tranzistory stej-
nho typovho oznaen, ale jinho
vrobce (SGS Thompson a ON Se-
miconductor) mi mni zanal uspo-
kojiv pracovat a od vtho proudu
bze, m se zmenoval rozsah re-
gulace jasu. Vhodn tranzistor m
pln oznaen CDIL BD243C MD a
koupil jsem ho v ostravsk prodejn
GES Electronics. Nemm dostaten
pehled, kter dal typy tranzistor by
byly pouiteln, take uvdm jenom
tento jeden konkrtn typ.
Transformtor je navinut na ferito-
vm toroidu o vnjm prmru 30 a
40 mm. Cvka L1 m 10 a 15 zvit,
L2 asi 30 zvit. Cvka L2 m induk-
nost 100 a 150 H a mla by bt na-
vinuta drtem o prmru alespo
0,8 mm. Lze tak koupit hotovou tlu-
mivku 0,15 mH/6 A a dovinout 15 z-
vit pro L1.
Jan Novk
Prameny
[1] Belza, J.: Minisvtilna s LED Luxe-
on a mniem s IO MAX1709.
Praktick elektronika A Radio 03/
2004, s. 21.
[2] Meca, P.: LED na 0,5 a 1,5 V.
Amatrsk radio 12/2000, s. 8.
[3] www.belza.cz - Mni pro 2 bl
LED Obr. 1. Mni pro LED
Obr. 2. Pokusn zapojen mnie
Obr. 3. Zapnut mni
33
POCTACE
a INTERNET
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
Kvalitnch pruek, vysvtlujcch podrobn v celm rozsahu zklady elektrotechniky a elektroniky,
v souasn dob moc nen. Pokud pro vs nebude nepekonatelnou pekkou anglitina, chceme vs
v tomto lnku seznmit s velice kvalitn sadou pruek, navc neustle doplovanch, a se souvise-
jcm projektem pracovnch list s eenm nejastjch praktickch loh od zklad elektrotechniky
a po nvrhy digitlnch obvod.
UEBNICE ELEKTRONIKY
Dve, ne vm podrobnji pedsta-
vme obsah pruek, ocitujeme nkter
pase z vodu jejich autora Tonyho
R. Kuphaldta, protoe hodn vypovdaj
o form tchto pruek. k:
Jako instruktor prmyslov elektro-
niky jsem v prvnm roce svho uitel-
stv byl nucen pouvat k vuce pod-
prmrnou uebnici. M studenti byli
denn frustrovni mnoha typografick-
mi chybami a obskurnmi vklady tto
uebnice a bojovali s nimi v obas mar-
n snaze porozumt pedkldanmu
textu. Navc mnoho odpovd na vybra-
n problmy bylo nepesnch a ne-
pravdivch. A korunovala to cena ueb-
nice, pevyujc 100 USD.
Po marn snaze nabdnout vydava-
teli uebnice (bezplatn) opravy a pra-
vy dalho vydn jsem se rozhodl hle-
dat jinou uebnici. Bylo to vak obt-
nj, ne jsem oekval. Na trhu sice
bylo mnoho knih, ale ty opravdu dobr
pouvaly pli sloitou a nesrozumitel-
nou matematiku, naopak ty mn od-
straujc zase postrdaly mnoho infor-
mac, kter jsem povaoval za dleit.
Nkter z kvalitnch knek byly ji roz-
prodan a ty stle dostupn byly zase
pro studenty pli drah.
Frustrovn z toho veho jsem nako-
nec sestavil sv Lekce z elektrickch
obvod z poznmek a mylenek, kter
jsem po lta shromaoval. Mm hlav-
nm clem bylo poskytnout tivou a vy-
soce kvalitn informaci mm studen-
tm, ale druhm hlavnm clem bylo,
aby pruky byly co nejdostupnj pro
vechny. Bhem let svho studia jsem
poznal a docenil nezitn poskytovn
informac a vysvtlen od mnoha lid
a mch uitel na vech stupnch kol,
pomohlo mi to na cest k spn
profesn karie a k fascinujcmu ko-
nku. Velice rd bych jim vyjdil svj
34
vdk tm, e se pokusm pedvat ne-
zitn dalm lidem to, co jsem j sm
od vech svch uitel obdrel.
Obsah pruek
Lekce z elektrickch obvod (Les-
sons in Electric Circuits) jsou rozdleny
do esti dl Stejnosmrn proud
(DC), Stdav proud (AC), Polovodie
(Semiconductors), Digitln obvody
(Digital), Doplujc informace (Referen-
ce) a Praktick pokusy (Experiments).
Licence, pod kterou autor dv tyto
pruky k dispozici, umouje kad-
mu je doplovat a roziovat. Vechny
jsou proto iv (vznikaly od roku 2000)
a zatm posledn aktualizace jsou z pr-
bhu letonho roku (2006). Vklady
jsou podrobn, velmi srozumiteln
a doplnn mnostvm nzornch ob-
rzk a schmat. Celkem jde zatm
o tm 2500 strnek.
Stejnosmrn proud (DC)
Pruka m 533 stran a 16 kapitol
Zkladn koncepty elektrotechniky,
Ohmv zkon, Bezpenost v elektro-
technice, Vdeck notace a metrick
prefixy, Sriov a paraleln obvody,
Dlie napt a Kirchhoffovy zkony,
Sriov-paraleln kombinace, Mic
obvody stejnosmrnho proudu, Typy
signl (analogov, digitln, napov,
proudov, termolnky ap.), Analza
stejnosmrnch obvod, Baterie a na-
pjec systmy, Fyzika vodi a izolan-
t, Kondenztory, Magnetismus a elek-
tromagnetismus, Induknosti, asov
konstanty RC a RL.
Stdav proud (AC)
Zkladn teorie stdavho proudu,
Komplexn sla, Induktivn reaktance
a impedance, Kapacitn reaktance a im-
pedance, RLC lnky, Rezonance, Sm-
en stdav signly, Filtry, Transfor-
mtory, Vcefzov stdav obvody,
ink, Men stdavho proudu, St-
dav motory, Penosov veden.
Polovodie (Semiconductors)
(nkter kapitoly jsou jet nepln)
Zesilovae, Teorie polovodi, Diody
a usmrovae, Bipolrn tranzistory,
Tranzistory J-FET, Tranzistory FET, Ty-
ristory, Operan zesilovae, Praktick
analogov polovodiov obvody, Ak-
tivn filtry, Stejnosmrn pohony, Inver-
tory a stdav pohony, Elektronky.
Digitln obvody (Digital)
seln systmy, Binrn aritmetika,
Logick hradla, Spnae, Elektrome-
chanick rel, Prmyslov schmata,
Booleova algebra, Karnaughovy mapy,
Kombinan logick funkce, Multivibr-
tory, tae, Posuvn registry, Pevod-
nky D/A, Digitln komunikace, Digitl-
n pamti, Principy digitlnch pota.
Doplujc informace (Reference)
Uiten rovnice a konstanty, Barev-
n znaen rezistor, Tabulky cvek
a izolant, Zklady algebry, Zklady tri-
gonometrie, Zklady vy matematiky,
Pouvn simulanho programu Spi-
ce, Teorie a praxe hledn zvad, Sch-
matick znaky, Periodick tabulka
prvk.
Praktick pokusy (Experiments)
vod, Zkladn koncepty a mic p-
stroje, Stejnosmrn obvody, Stdav
obvody, Obvody s diskrtnmi polovo-
dii, Analogov integrovan obvody,
Digitln integrovan obvody.
Zde jsou nvody, jak si vybudovat
vlastn elektronickou laborato, jak
sprvn pouvat voltmetr, amprmetr
a dal mic pstroje, praktick reali-
zace nejednoduch elektrickch ob-
vod ponaje bateri a rovikou,
mnoho praktickch velejednoduchch
zapojen doprovzench velice nzor-
nmi obrzky, men odporu, zapojen
sluchtek, usmrovac obvody, mst-
kov obvody, emitorov sledovae, nf
osciltory, elektronkov zesilova, na-
pov kompartor, zkladn zapojen
s hradly, elektronick zmek, ta
Ukzka z HTML verze pruky Experiments konstrukce nf zesilovae tdy B
35
a mnoho dalch. Vude, kde to m
smysl, je vdy uveden postup pota-
ov simulace v softwaru Spice (viz sa-
mostatn odstavec dle).
Forma pruek
Vechny pruky jsou k dispozici
v nkolika podobch. Pedn pmo na
Internetu ve formtu HTML na adrese
www.ibiblio.org/obp/electricCircuits/.
Tam mete bnm zpsobem pe-
chzet do jednotlivch pruek a ka-
pitol, kad kapitola je v jedinm sou-
boru HTML (tedy dlouhm). Celou tuto
HTML verzi si tak mete sthnout
v jedinm komprimovanm souboru
a umstit na svj pota (a opt pou-
vat prostednictvm internetovho
prohlee). Pak jsou jednotliv pruky
k dispozici ve formtu PDF, tj. zalomen
jako bn knihy s slovanmi strnka-
mi (z tto verze jsou uvdn poty
strnek v pehledu pruek). A nakonec
jsou k dispozici i tzv. zdrojov materily,
tj. samostatn texty, obrzky a pota-
ov simulace. To hlavn proto, pokud
by se nkdo chtl podlet na doplovn
a roziovn pruek, aby mohl sv
pspvky sm do pruky pmo zaa-
dit a znovu vygenerovat definitivn verzi.
Velikosti soubor PDF jednotlivch
pruek jsou od 1 do 4 MB, velikost
archivu HTML strnek je 26 MB. Ve
lze snadno sthnout podle instrukc na
ve uveden internetov adrese.
Ukzkov obrzky strnek pruek
uvdme pro nejlep pedstavu o tom,
jakm zpsobem jsou zpracovvny.
Je v nich opravdu velmi mnoho obrz-
k, a to nejen schmat a graf, ale i ve-
lice nzornch kreslench obrzk rel-
nch zapojen a pospojovn soust.
Potaov simulace
Autor pruek je pznivcem prak-
tickho poznvn a tak vude, kde je
to mon, uvd postup nebo podklady
pro simulaci zapojen obvod pota-
em. Pouv k tomu star voln en
program Spice, pracujc pod MS DOS
s pkazovou dkou. Zad se do nj
pedepsanm zpsobem zapojen ob-
vodu a vypot poadovan elektrick
veliiny v ktermkoliv mst obvodu
v zvislosti na ase nebo na nkter
ze vstupnch veliin. Program Spice
Ukzka jedn strnky z pruky Digitln obvody ve formtu PDF
Pklady schmat, graf a nzornch obrzk z pruek
Ukzka vstupu programu Spice
36
v autorem pouvan verzi si lze rovn
sthnout z ve uveden adresy, jinak
jde o stejn program, na zklad kter-
ho byl vytvoen simulan software
Simetrix, o kterm jsme psali v PEAR
slo 9/2006.
Autor uvd, e i kdy se domnv,
e nejlep prax je opravdov zapojo-
vn obvod z relnch soustek, po-
taov simulace m i vhody uet
nklady na soustky a mic pstroje
a eliminuje riziko znien soustek pi
chybch v zapojen nebo ve vpotech.
Umon tak mnohem snze a rychleji
mnit parametry i zapojen obvodu
a sledovat vsledn vliv na jeho funkci.
Jist by se naly i modernj simulan
programy s grafickm rozhranm, T. R.
Kuphaldt se vak sna velice dsled-
n o to, aby ve bylo co nejdostupnj
vem a bez jakchkoliv poplatk. A po-
uit verze softwaru Spice je zcela
zdarma a bude fungovat na libovolnm
potai s operanm systmem MS
DOS (i Linux).
Socratic Electronics
Socratic Electronics je dal projekt
stejnho autora. Ke strun charakte-
ristice tohoto projektu pouijeme opt
jeho vlastn slova:
ijeme ve svt, kde akumulace
znalost narst v ase exponencil-
n a schopnost se prbn uit a dlat
sprvn rozhodnut je podstatn pro
peit. Formln vzdlvn by mlo
hrt vznamnou roli v pprav jedinc
na spn zapojen do tohoto proste-
d, ale mnoho tradinch zpsob vuky
ve skutenosti potlauje rozvoj nezvis-
lho mylen a uvaovn, potebn pro
nsledn spch.
Nejdleitj vc, kterou me ja-
kkoliv uitel nauit sv studenty, je
schopnost uit se navzjem. Pokud ui-
tel pedvaj znalosti v tradinm for-
mtu pednek, kde studenti pasivn
sleduj a poslouchaj, zabrauj tm
hlub interakci student s pedne-
nm pedmtem (tmatem). Navc ten-
to pstup pedpokld a posiluje n-
zor, e vzdlvn me nastat pouze
v ptomnosti nadzenho vy (stu-
denti) potebujete mn (uitele) abyste
se mohli nco nauit.
Tuto zvislost lze zruit tm, e um-
stme do stedu vzdlvacho proce-
su studenty. Lty proven zpsob to-
hoto pstupu je vuka kladenm ot-
zek. Obecn je to nazvno Sokratovou
metodou, protoe ji pouval vhlasn
eck filozof Sokrates. Dalm zp-
sobem budovn vuky okolo student
je nechat je sdlet erstv nabyt zna-
losti s ostatnmi. Jak kad uitel v,
pokud nkoho ute, ute se dvojn-
sob. Zaal jsem pouvat kombinaci
obou metod stimulaci student klade-
nm mnostv otzek a konsolidaci nov
nabytch znalost jejich prezentac.
Prohlubuje to znalosti student ale
vytv to i jejich spokojenost a schop-
nost samostudia.
elem projektu Socratic Electronics
a pslunho webu je poskytnout nvo-
dy a zdroje k vuce na bzi vzkumu
(pokus) a diskuse vem uitelm.
Zkladem je rozshl kolekce otzek
a odpovd, vytvoen jako lohy pro
studenty. Po studentech se poaduje,
aby vyhledali odpovdi na tyto otzky
a vsledky sv prce prezentovali ve
td ostatnm. Studenti se tak u vy-
hledvat informace, eit problmy, vz-
jemn spolupracovat a jasn formulo-
vat sv mylenky a pi tom vem se
nau zkladn pedmt. Podklady na
tomto webu jsou pro vuku elektroniky,
ale sama metoda me bt samozej-
m pouita k vuce ehokoliv.
Dleitou vhodou tchto otzek
a odpovd je jejich upravitelnost. Ne-
muste je pouvat tak jak jsou, mete
je rzn sestavovat do jinch pracov-
nch list a pouvat pi rznch ple-
itostech. Jednoduchm zpsobem pak
pomoc skriptu vytvote svj vlastn
nov pracovn list.
Obsah pracovnch list
Pracovnch list s otzkami ke zpra-
covn (velmi podrobn zadanmi) je
na webu celkem 285. Kad pracovn
list je spe pracovn seit a m 25 a
75 strnek. Existuje vdy ve dvou va-
riantch, jedna je pro studenty jako za-
dn loh, druh, pro uitele, obsahu-
je navc i een ppadn vsledky loh.
Pracovn listy na jednotliv tmata si
mete vybrat a stahovat ve formtu
PDF z webovch strnek projektu So-
cratic Electronics na internetov adrese
www.ibiblio.org/obp/books/socratic/
index.html. Jsou roztdn do nsledu-
jcch skupin (v zvorce poet seit):
Zklady elektrotechniky (34), Stej-
nosmrn elektrick obvody (24), St-
dav elektrick obvody (38), Analza
obvod (9), Diskrtn polovodiov prv-
ky a obvody s nimi (43), Analogov inte-
grovan obvody (25), Digitln obvody
(43), Matematika pro elektroniku (9),
Animace obvod (18), Souborn zkou-
kov listy pro studenty Bellingham
College (28).
Pokud chcete mt vechno na svm
potai, lze sthnout vechny listy,
kter jsou k dispozici, v komprimova-
nm souboru o velikosti 64 MB.
Pracovn listy otzek a odpovd
jsou zpracovny stejn podrobn, n-
zorn a pehledn, jako ve popiso-
van pruky. Mus za tm bt obrov-
sk mnostv prce a je obdivuhodn
a nsledovnhodn, e to autor dv
voln k dispozici celmu svtu. Pro
uitele elektroniky je to ideln materil
pro kompletn vuku, kter by sami d-
vali dohromady adu let. Pro jednotliv-
ce, kte se sna sami proniknout do
taj elektroniky, jsou to velmi srozumi-
teln materily, neutpjc se v teorich
a matematice, ale prakticky a velice
nzorn informujc a motivujc k sa-
mostudiu.
Takto vypadaj zadn loh v pracovnch listech projektu Socratic Electronics
37
MP3 V AUT PES VYSLAE FM
Miniaturn kmitotov modulovan (FM) vyslae na VKV se ji dlouho pouvaj v tzv. bezdrtovch
mikrofonech kmitotov modulace na VKV umouje kvalitn penos signlu a jako antna dobe poslou
pomrn krtk kousek drtu. V posledn dob zskaly dal vyuit penos signlu z penosnch
pehrva do autordia. Vzhledem k jednoduchosti jsou to vdn nmty pro radioamatrsk expe-
rimentovn a proto pinme nkolik nmt k jejich stavb.
Nejastjm zdrojem hudby je dnes
urit miniaturn MP3 pehrva nebo
mobiln telefon se zabudovanm pe-
hrvaem. V autech jsou vak zatm
stle klasick radiopijmae nejve
s kazetovm magnetofonem nebo CD
pehrvaem. Jen mlo novjch auto-
rdi umouje snadn pipojen exter-
nho zdroje signlu, nebo dokonce p-
mo USB pamti s nahranmi skladba-
mi. Proto zaaly vznikat adaptry, kter
signl z vaeho zdroje vyslaj na velmi
krtkch vlnch a na radiopijmai
v aut si je mete naladit a poslouchat.
Maj minimln dosah a tm i spotebu.
Strun vs seznmme s nkolika ko-
mernmi produkty a dle uvedeme n-
kolik nmtu z Internetu ke stavb jed-
noduchch FM vysla (obvykle jsou
navreny pro mikrofon na vstupu, nic-
mn jednoduchm zpsobem msto
mikrofonu pipojit ze sluchtkovho
vstupu MP3 pehrva jist kad
z vs zvldne).
Komern vrobky
Vybrali jsme jako pklad nkolik FM
vysla z jakchsi Top Ten (nejlepch
deset) jednoho z internetovch server,
zamench na MP3, a doplnili jsme je
o TrekStor, kter je i na naem trhu.
Znan st tchto zazen je zame-
na zejmna na populrn iPod, kter
mezi MP3 pehrvai s pevahou do-
minuje svtovmu trhu. Nkter tvo
jeden celek s konektorem 12 V do z-
suvky pro zapalova v aut, jin jsou
samostatn a ke zmnn zsuvce se
pipojuj kabelem. Logitec LAT-FM110
a nkter dal maj zabudovn i nab-
je akumultor pro iPod nebo jin pe-
hrvae, podporujc nabjen z portu
USB. DLO TransPod zase pat k tm,
do kterch se iPod pmo zasune a nen
zapoteb ho propojovat samostatnm
kabelem. Krom toho je na nm ale
i konektor (jack) pro vstup signlu z ji-
nch pehrva (ze sluchtkovho
vstupu). Speck MobileTune je kon-
struovn jako velk knoflk (o prmru
5 cm) , zasouv se pmo do zsuvky
pro zapalova a k propojen s pehr-
vaem m kabel 60 cm. Podobn se
pipojuje i iRock Beamit 440FM, p-
vodn kabel m kroucen a zakonen
jackem, kter lze pipojit do slucht-
kovho vstupu jakhokoliv pehrva-
e. Monster iCarPlay Wireless Plus
m na jednom konci metrovho kabelu
autokonektor 12 V, na druhm konektor
Obr. 1. Nkter komern vyrbn FM vyslae k MP3 pehrvam
pro pipojen iPodu. Asi 30 cm ped
tmto konektorem je ovldac panlek
s displejem a esti tlatky. Podobn
je konstruovn i Griffin iTrip Auto, je-
ho neobvyklou vlastnost je volba ze
dvou nastaven kvality zvuku. Na roz-
dl od ostatnch je iPDA FM napjen
z vlastnch bateri a dvaceticentimetro-
vm kablkem se pipoj do sluchtko-
vho vstupu pehrvae. TrekStor se
od vech ostatnch pstroj tohoto typu
odliuje tm, e m zabudovn i pehr-
va (MP3 a WMA). Mete s nm tedy
pouvat nejen samostatn MP3 pe-
hrvae, ale i USB flash pamti (tzv. kl-
enky) s nahranmi skladbami.
Vtina vyrbnch adaptr m
jednoduch LCD nebo LED displej,
kter obvykle ukazuje kmitoet, na kte-
rm je FM vysla nastaven (abyste si
mohli na stejn kmitoet naladit autor-
dio). Vyslaj v kmitotovm rozsahu
88 a 108 MHz a jsou bu voln pela-
diteln, nebo jen s nkolika nastavitel-
nmi kanly. asto obsahuj i redukci
pro nabjen pehrva pes konektor
USB. Lze je samozejm pout nejen
v aut, ale kdekoliv v dosahu jakhoko-
DLO TransPod
Logitec LAT-FM110
Speck MobileTune
iRock Beamit 440FM
Monster
iCarPlay
iPDA FM
TrekStor
38
Vysla s deseti soustkami
irokopsmov FM vysla pouit
ve funkci bezdrtovho mikrofonu je na
obr. 5. Jsou uvedena dv mrn odli-
n zapojen, fungujc zcela identicky.
Jedin dv kritick soustky obou za-
pojen jsou ladic kondenztor 12 pF
(6,8 pF) a zptnovazebn kondenztor
2,7 pF (1,8 pF). V prvnm z obou zapo-
jen (obr. 1) je pouit cvka vinut
z drtu na prmru 4 mm, v druhm za-
pojen (obr. 2) je cvka vytvoena na
plonm spoji. Antnou je kus izolova-
nho drtu dlouh asi 60 cm, pipojen
na odboku (prvn zvit) cvky. Protoe
je antna pipojena pmo na ladn
obvod, budete-li se j (nebo baterie i
jinch soustek) dotkat, bude se kmi-
toet vyslae mnit. Je to da jednodu-
chosti tohoto zapojen.
Autor SM0VPO pouv tento vys-
la pipojen k sluchtkovmu vstupu
komunikanho pijmae a jeho signl
pijm na kapesnm rozhlasovm VKV
pijmai me se tak pohybovat po
dom a pesto pod poslouchat pij-
manou stanici. Uvd, e je to vdn
a atraktivn nmt i pro dti a skauty
a e jich bylo v takovchto kolektivech
mnoho postaveno. Vysla lze nap.
pipojit i k elektrick kytae a bn
rozhlasov pijma pout bez propo-
jen kabelem jako zesilova.
Dosah vyslae je asi 100 m a d se
snit (co by bylo pro pouit s pehr-
vaem MP3 vhodn) zvtenm odporu
emitorovho rezistoru 220 . Odpor
rezistoru ovlivuje odbr vyslae a jeho
dosah asi nsledovn:
odpor odbr dosah
100 30 mA 500 m
220 11 mA 120 m
330 8 mA 100 m
1 k 5 mA 50 m
V zapojench je pouit elektretov
mikrofon, napjen pes odpor 4,7 k
stejnosmrnm proudem z baterie.
Odpor me bt i vt, podle typu mi-
krofonu (obvykle ale potebuj elektre-
tov mikrofony ke sv funkci protka-
jc proud asi 1 mA). Pi pouit dyna-
mickho mikrofonu mete tento odpor Obr. 2. Schma jednoduchho FM vyslae podle R. Elliota
liv VKV FM pijmae. Udlte to ovem
jen v nouzovch ppadech, protoe
kvalita reprodukce je pi penosu FM
zeteln hor, ne pi propojen kabe-
lem, kter je obvykle kdekoliv jinde ne
v aut snadn.
Pklady zapojen vysla FM
Vybran pklady zapojen vysla
FM jsou mnny jako nmty pro vlastn
experimentovn a dn z nich nebyl
navrhovn pro ve zmnn el. Nej-
astji byly navrhovny jako tzv. bez-
drtov mikrofony, co je ovem velice
podobn funkce, lic se jen zdrojem
signlu. Budete-li je zkouet a upravo-
vat pro pipojen MP3 pehrvae nebo
jinho zdroje nf signlu, nezapomete
si uvdomit rozdl v impedanci pipojo-
vanho zdroje signlu. Nzkofrekvenn
vstup pro sluchtka m obvykle impe-
danci nkolik destek ohm, zatmco
typy mikrofon se mezi sebou velice
li a maj impedance od destek kilo-
ohm a do mnoha megaohm, pi-
em charakter jejich impedance je
asto ist kapacitn a tud pro stejno-
smrn proud neprchoz. Nkdy se
jejich kapacitnho charakteru vyuv
i pro modulaci FM vyslae, tam pak
samozejm prost nhrada slucht-
kovm vstupem nen mon.
Vysla podle R. Elliota
Zapojen je na obr. 2. Prvn stupe
je osciltor, ladn promnnm kon-
denztorem C3. Zvolte nkter rozhla-
sem neobsazen kmitoet. Nastavov-
n je velmi citliv, a je proto snaz do-
ladit pozdji penos na stran pijmae.
Vechny kondenztory mus bt kera-
mick (krom C1). Osciltor s tranzisto-
rem Q1 je typu Colpitts. Jeho kmitoet
uruje krom kondenztor C2 a C3
induknost L1. Vstup osciltoru je
z emitoru Q1 piveden do oddlovae
a zesilovae Q2. Ten krom zeslen od-
dluje antnu od osciltoru a zvyuje
tak jeho stabilitu. V jeho kolektorovm
obvodu je ladn obvod L2/C6.
Vstupn nf signl, pivdn na bzi
tranzistoru Q1, by neml mt vt na-
pt ne 100 mV. Ovlivovnm kolekto-
rovho proudu tranzistoru mn i jeho
impedanci a tak kmitotov moduluje
vyslan signl. Kapacita C1 330 nF
omezuje vstupn kmitoty pod 50 Hz,
pokud by vm to vadilo, lze ji zvtit
na 1 F, m se umon vstup kmito-
tm od 15 Hz. Cvky L1 a L2 maj 10 z-
vit mdnho vodie o prmru 1 mm
a jejich konstrukce je na obr. 3. Maj
induknost piblin 130 nH.
Zapojen neobsahuje obvody tzv.
preemfze a protoe pijmae obvykle
maj obvody deemfze, me dojt
k potlaen vych kmitot. Komu by
to vadilo, me tyto obvody (filtr) zaadit
do vstupu nf signlu. Pklad takovho
zapojen s operanm zesilovaem je
na obr. 4. Tento pedzesilova by ml
bt dobe odstnn ped vysokofrekven-
nm signlem z vyslae, nejlpe cel
zabalen v hlinkov flii.
Obr. 3. Konstrukce cvek L1 a L2
Obr. 4. Pedzesilova s obvody preemfze
Obr. 5. Zapojen jednoduchho
FM vyslae s vinutou cvkou
Obr. 2. Zapojen jednoduchho FM vyslae
s cvkou na plonm spoji
39
Obr. 7. Jednoduch bezdrtov mikrofon
detail vazby k antn
Obr. 8. Pohled na sestaven vysla
ze strany spoj a ze strany soustek
zcela vynechat (ale nic se nestane, po-
kud tam zstane). Citlivost tohoto vys-
lae nen nikterak ohromujc, nelze ho
v tomto zapojen pout nap. k odpo-
slouchvn cel mstnosti (pro provoz
s pehrvaem je ale vyhovujc pozn.
red.). Je pvodn uren k vyuit jako
jakkoliv bn mikrofon mluv se do
nj z mal vzdlenosti.
Nemjte u tak jednoduchho zapoje-
n pli velk oekvn ani pokud jde
o stabilitu. Tyto parametry se u tak jed-
noduchho vyslae vzjemn velice
ovlivuj. Kmitoet je urovn obvodem
LC a mus bt z principu nestabiln, ji-
nak by nebyla mon jednoduch kmi-
totov modulace (FM). Stabilitu me-
te zvtit zmenenm vazby na antnu
posunutm odboky na cvce vrazn
tm ovem zase klesne dosah vyslae
(to ovem pro provoz v aut samozej-
m nevad, proto to doporuujeme
pozn. red.). Hodnoty soustek, uvede-
n ve schmatu, jsou podle autora pr-
v optimlnm kompromisem mezi po-
adavky na stabilitu a dosah. Stabilita
stoupne, jsou-li nap. pvody k baterii
blzko neho uzemnnho. Pome
i dal antnn drt, ppojen k jedno-
mu z pvod baterie. Naopak pokud
budete pstroj dret v ruce, bude velmi
nestabiln.
S uvdnm do chodu by nemly
bt dn problmy. Mete pout ta-
kov soustky, jak mte po ruce
rezistory vyhov s odporem v rozmez
-50% a + 200%, jako vazebn nebo
blokovac kondenztory lze prakticky
pout cokoliv mezi 270 pF a 10 F. Ka-
pacita kondenztoru, pemosujcho
mikrofon, by nemla bt vrazn vt
ne 2,2 nF (pli velk kapacita oee
vysok tny).
S udanmi hodnotami soustek
pracuje vysla na kmitotu asi 106
MHz. Pokud ho nemete na pijmai
najt, zkontrolujte nejdve pvody k ba-
terii a odebran proud (viz ve uve-
den tabulka). Dotknte se cvky rukou
a sledujte odebran proud pokud se
bude mnit, je to znmkou, e oscil-
tor kmit. Pokud jet pod nemete
signl na pijmai najt, zkuste umstit
vysla i pijma do njak kovov (od-
stnn) krabice. Mon, e jeho signl
pekrv njak siln mstn FM stani-
ce. U verze s drtovou cvkou mete
zkusit i zmnit mechanick rozmry
cvky (stlait nebo rozthnout zvity)
zmn se tm kmitoet vyslae.
Vysla pracuje dajn docela dobe
i v radioamatrskm psmu 10 metr.
Cvka m v tom ppad 14 zvit s feri-
tovm jdrem pro doladn a ladic
a zptnovazebn kondenztory maj asi
trojnsobnou kapacitu.
Autor zapojen jet vylepil pi-
dnm mikrofonnho zesilovae a vko-
novho zesilovae a poskytl jako nmt
k dalm pokusm. Pro pouit s pe-
hrvaem MP3 to jist nen zapote-
b, pro zajmavost vak zapojen tak
uvdme (obr. 9).
Pokud vysla nefunguje, zkontroluj-
te cel zapojen, zvlt orientaci tranzi-
stor. Zkratujte roubovkem cvku L1
a zkontrolujte, zmnil-li se proud odeb-
ran z baterie. Pokud ano, je osciltor
v podku, pokud ne, zkontrolujte hod-
noty a pipojen kondenztor. Odboku
na L1 nastavte na maximln velikost
napt na rezistoru 330 v emitoru
tetho tranzistoru. Je-li modulace pli
hlubok, bude slyet zkreslen, mluvte-
li do mikrofonu pli zblzka.
Konstrukce je vytvoena na destice
s plonmi spoji o rozmrech 50 x 25
mm, jen o mlo vt ne u pvodnch
jednoduchch variant. Cvka L1 m
3,25 spirlovch zvit a je vytvoena
pmo na destice s plonmi spoji. Dva
Obr. 9. Zdokonalen
varianta FM vyslae
podle SM0VPO
Obr. 10. Osazen destika vylepenho
FM vyslae podle obr. 9
Obr. 11. Detail tpacho kondenztoru
k doladn kmitotu osciltoru
tranzistory typu BC547 lze nahradit
prakticky jakmkoliv malm tranzisto-
rem n-p-n, jako nap. 2N2222. Koncov
stupe je osazen univerzlnm tranzis-
torem p-n-p typu BC557. Pouijete-li
jin typy tranzistor, mli byste nastavit
odpor rezistoru mezi kolektorem a bz
prvnho tranzistoru tak, aby na kolektoru
tohoto tranzistoru bylo stejnosmrn
napt +5 V. Rezistor mezi kolektorem
a bz tetho tranzistoru by ml mt ta-
kov odpor, aby na kolektoru tetho
tranzistoru bylo napt 3 a 4 V. Vysla
odebr z baterie asi 30 mA a tento
odbr se mn, dotkte-li se ladnho
obvodu (je to dobr test, zda osciltor
kmit). Pouvte-li dynamick mikro-
fon, mli byste odpor 4,7 k v srii s mi-
krofonem odstranit.
Na obr. 11 je vidt proveden tpa-
cho kondenztoru (dva zkroucen izo-
lovan asi 2 cm dlouh vodie), umo-
ujc doladit pesn kmitoet vyslae
(je pipojen paraleln ke kondenztoru
12 pF).
To byly dva ponkud podrobnj
nvody v druh sti lnku v ptm
sle pineseme jet nkolik mnohem
mn propracovanch nmt.
40
DIAGNOSTICK PROGRAM AIDA32
AIDA32 je jeden z nejlepch obecn diagnostic-
kch program pro PC. Zjist a pehledn zobraz
pop. vytiskne o vaem potai ty nejdetailnj
informace, a to jak o hardwaru, tak o softwaru. Navc
automaticky u vech komponent (kde to pichz
v vahu) zobraz i jejich vrobce a iv odkaz na
jeho internetov strnky.
daje jsou roztdny do 14 zloek. V sti Pota
najdete nejzkladnj daje jmno potae, operan
systm, procesor, BIOS, zkladn deska, ipov sada, pa-
m, pevn disky, porty, grafick a zvukov karta, sov
karty a adresy ad. Jsou zde i daje teplotnch senzor a na-
pjecch napt. Nsleduj detailn daje o Zkladn desce
v podkategorich CPU, zkladn deska, ipov sada, pa-
m, BIOS. Pod zlokou Operan systm jsou krom daj
a nastaven operanho systmu i pehledy nainstalovanch
ovlada a prv bcch proces. V kategorii Server jsou
pslun pihlaovac daje, sdlen sloky ap. Pod nad-
pisem Zobrazen uvidte monosti videoprocesoru, kodeky,
monitor, desktop a fonty. Zloka Multimdia informuje o na-
instalovanch multimedlnch ovladach. Pod nzvem Nosi-
e dat se skrvaj vechny disky, mechaniky a jejich syst-
mov ovladae. Vstupn zazen zahrnuj informace o kl-
vesnici, myi a hernch ovladach. Zloka S uvd veke-
r daje o zazench a nastaven potaov st a Internetu.
Samostatnou zloku m DirectX. Pod nadpisem Hardware
se skrv mnohem detailnji to, co v systmovch panelech
Windows pod ikonou Systm podrobn seznam vech
hardwarovch komponent potae a piazen port a IRQ.
Software zobrazuje vechny nainstalovan programy, updaty
OS, automaticky spoutn programy a antiviry. Konfigurace
zahrnuje vechny systmov adrese Windows a systmo-
v konfiguran soubory jako nap. system.ini, win.ini, hosts
ad. s monost jejich okamitho zobrazen. V Rznm je na-
staven spoteby energie a regionu (jazyk, asov a formto-
vac daje ap.). K dispozici jsou i dva testovac (bench-
markov) programy pro ten a zpis z/do pamti.
Detailnost a uspodn informac
vm mon trochu pibl nkolik ukz-
kovch obrzk.
Program AIDA32 si mete zdarma
sthnout z nkterho z eskch share-
warovch server (nap. Slunenice,
Stahuj ad.), velikost archivnho souboru
aida32pe_380.zip je asi 2,5 MB.
Vechny shromdn informace jsou v tchto kategorich
U komponent zobraz AIDA i internetov odkaz na vrobce
AIDA zobraz
i seznam vech
aktivnch proces
(nahoe) a seznam
i obsah systmovch
konfiguranch
soubor (vpravo)
41
TECHNICK ZAJMAVOSTI
Schma linuxovho mikrosystmu FOX Board
Tentokrt vnujeme tuto rubri-
ku celou pouze jedin technick
zajmavosti linuxovmu mikro-
systmu FOX Board od firmy
ACME Systems.
Je to takov mal technick zzrak
kompletn pota s bnmi univer-
zlnmi porty jako jsou USB a Ethernet
a plnohodnotnm operanm syst-
mem Linux (kernel 2.4 nebo 2.6). Je
cel sestaven na mal destice o roz-
mrech 66 x 72 mm (!) a v pouhch
37 gram.
Hardware pracuje s dvaaticetibito-
vm procesorem Axis ETRAX 100LX
(100 MHz), m RAM a 64 MB, pam
flash a 32 MB, sov adaptr Ethernet
10/100 Mb/s, dva USB (v. 1.1) porty
kompatibiln s vekermi externmi USB
pamtmi, s pevodnky USB/RS-232,
s adaptry pro Wi-Fi nebo Bluetooth,
webovmi kamerami ad. Dle jsou na
destice dva 40 vvodov konektory na-
bzejc signly pro rozhran IDE, SCSI,
I
2
C, seriov a paraleln porty, obecn
I/O porty (ne vechny lze pouvat sou-
asn). To ve je napjeno naptm 5 V
a pota m celkovou spotebu asi 280
mA, tj. nco pes 1 W.
Podrobn schma desky mikrosys-
tmu FOX Board vidte na vedlejm
obrzku.
Na tomto hardwaru je nainstalovn
plnohodnotn Open Source operan
systm Linux s jdrem 2.6 se serve-
ry FTP a WWW, Telnetem, DHCP, SSH
a PPP.
Podrobnj informace o linuxovm
mikrosystmu FOX Board a detailn do-
kumentaci najdete na webov adrese
www.acmesystems.it. V e-shopu na t-
e adrese si ho mete i zakoupit (za
130 Euro). Najdete ho ale i na naem
trhu, spolenost ACME Systems zde
zastupuje HW-group a FOX Board
koupte v jejm internetovm obchodu
na http://obchod.hw.cz za 4179 K.
Konektory a vvody FOX Board
Linuxov
mikrosystm
FOX Board
v mtku 1:1b (66 x 72 mm)
FOX BOARD
42
Myslm, e kadho radioamatra,
kter pat ke generaci, kter se mimo
vysln zajmala tak o klasickou radio-
techniku, pot, kdy si me zblzka
osahat zazen, kter bylo v kursu za
mlada. Vtinou se tak setkvme
s rznmi Csary, Emwecy, kr-
nami atd. - navc pekuchanmi pro
amatrsk rozsahy a poteby. Jet
vt radost je pak pi spaten naprosto
neporuenho - navc mezi radioamat-
ry pomrn mlo rozenho zazen,
jakm byl vysla s typovm oznaenm
30WS.a, pouiteln pro rozsah 1120 a
3000 kHz ve tech podrozsazch. Pot-
stilo se mi to v lednu t.r., kdy mi napro-
sto neporuenou bednu s tmto zaze-
nm pivezl na ukzku jeden znm;
mm pocit, e se jednalo o zazen ze
skladu, kter nebylo nikdy v provozu -
alespo vzhled, zachovalost a tak pi-
loen technick popis v neporuen
pruce psan jet kurentem (by
z roku 1941) tomu napovdal.
Nejprve nco z takticko-technickch
dat. Jedn se o vysla pro AM a CW
provoz s vkonem 30 W, s pepnatel-
nmi rozsahy 1120-1540 kHz, 1540-
-2140 kHz a 2140-3000 kHz (take pro
radioamatry jedin s vyuitelnm ps-
mem 160 m), ke ktermu byl uren pi-
jma Mw.E.c (a vyuvn tak Torn
E.b). Paprov dosah 70/25 km (CW/
fone) pi pouit s dobrmi antnami a
RDIO HISTORIE
protivhou (oboj bylo soust soupra-
vy), 40/15 km pi mobilnm provozu
(v amatrskch podmnkch vzhledem
ke kmitotovmu rozsahu meme ci,
e vyhov pro bn evropsk provoz).
Osazen elektronkami je 3x RL12P35
(jedna v osciltoru, dv paraleln v kon-
covm stupni), dvma RV12P2000 za-
pojenmi paraleln jako nf zesilova pro
AM provoz, RL12T15 se zcela vjime-
nm zapojenm bu jako kalibran os-
ciltor 776 kHz, nebo pi vysln foni
jako genertor zpornho pedpt pro
3. mky koncovho zesilovae (mimo-
chodem - a do doby, ne jsem tuto
elektronku vythl ze stnicho krytu,
jsem netuil, e se vyrbly ve dvou
provedench - j ji znal s mohutnou uhl-
kovou anodou a tlustou katodou, jej
nahavovac doba byla nezvykle dlouh
- ml jsem s nimi osazen vkonn zesi-
lova ke gramofonu; tato mla zcela
normln vzhled a lehkou kovovou
anodu).
Dal - eknme zajmavost v zapo-
jen pstroje je, e modulan elektron-
ky pi vysln telegrafi generuj nf
signl asi 1 kHz, kter slou coby odpo-
slechov tn. Cel vysla je konstruk-
n poplatn tictm ltm, kdy byl vy-
vjen; jednotliv sti nap. nejsou
propojeny konektory, jak je znme
nap. z FuGeXVI, EL10 ap., ale kabelo-
vmi svazky zakonenmi na svorkovni-
Inkurantn vysla 30WS.a
Obr. 2. Vysla bez krytu shora. Zleva oscilan elektronka,
kryty ladnch obvod, pod nimi (na obr. nahoe) ladic kon-
denztor, koncov zesilova, vstupn ladn obvody (pod
nimi druh ladic kondenztor), dle RL12T15 v krytu, pod n
dvojice RV12P2000 a pln vpravo vzduchov variometr
cch pod roubky! Tak vstupn antn-
n obvod je een dnes prakticky nev-
danm zpsobem - na vstupu je vario-
metr s pomrn irokm rozsahem
induknosti a spolu s pepnatelnmi ka-
pacitami umouje dobr pizpsoben
nejrznjch antn.
Vlastn dvoustupov vysla m na
katodov vzanm osciltoru vkono-
vou elektronku, vechny cvky jsou vinu-
ty na velkch kalitovch formerech se
stnicmi kryty, ladn je dvojic mecha-
nicky vzanch dul a vechny pevn
kondenztory v rezonannch obvodech
jsou 2 % teplotn kompenzovan. Kon-
cov stupe tvo dv paraleln spojen
elektronky uzavran mkovm ped-
ptm, kter se pi klovn spojuje se
zem; na vstupu jsou dva ladn rezo-
nann obvody a vazba s antnou je
pes pepnateln kapacitn dli a vari-
ometr.
Ponvad vysla je een jako uni-
verzln i pro vyuit v mobilnch pro-
stedcch, pedpokld napjen 12,6 V
z akumultoru pro haven elektronek a
+400 V z rotanho mnie s oznae-
nm U30b, ze kterho se jet odebra-
lo -48 V pro blokovn osciltoru; toto
napt vznikalo na rezistoru prchodem
proudu v zporn vtvi v tomto mnii.
Pepna funkc ovld i propojen ant-
Obr. 4. Elektronky pouit ve vyslai
Obr. 1. Pohled na pedn panel - vlevo kontrola napt, vpravo
nahoe pepna rozsah, mi antnnho proudu a vstupn
antnn svorka, pod n knoflk variometru, kapacitnho dlie
a vlevo pepna antnn vazby. Vespod zdky pro kl, mik-
rofon, ladic knoflk, pepna funkc a konektor k pipojen
zdroj
Obr. 3. (Vlevo) Kabel po sejmut stnicch kryt. Povimn-
te si svorkovnic se roubovanmi spoji, vlevo pepna funkc
43
ny se zdkami pro pipojen pijmae
(jak v poloze AUS tak Empfang - p-
jem, v poloze Tn (fonie) odpojuje blo-
kovn osciltoru a dal ovldn je
mon spnaem na mikrofonu. Mikro-
fon byl uhlkov (napjen z okruhu ha-
ven) a mohly bt pouity i krkafony
(dvojice mikrofon piloench na krku
v mst hlasivek). Pi poloze Tg (tele-
grafie) je pvod antny k pijmai zkra-
tovn se zem stejn jako v poloze Tn,
modultor se pepne do reimu tnov-
ho genertoru a telegrafnm klem se
ovld zporn pedpt z mnie zkra-
tovnm na kostru vyslae. Jak velikost
havicho, tak anodovho napt je kon-
trolovateln micm pstrojem vybave-
nm pepnacm tlatkem.
Instruktn pruka D 974/2 s titu-
lem Der 30-Watt-Sender a 30WS.a
vydan vrchnm velitelstvm pozemnho
vojska (skupinou pro vvoj a zkouky)
v Berln na 35 stranch velmi podrob-
n popisuje funkci jednotlivch st,
uvdn do provozu a zkouen obslu-
hou pi problmech, jako i zpsob od-
O
b
r
.

5
.

S
c
h
m
a

v
y
s
l
a
e
straovn drobnch zvad a upozoru-
je, e asi 150 ks tchto vysla nese
oznaen 30WS.ax s pesnjm dle-
nm stupnice. Tyto vyslae byly nmec-
k armd dodvny od konce 30. let,
ovem vyuvny byly nejen ve vlce,
ale jako vlen koist (zejm ze skla-
d na zem Protektortu) jet dlouho
i v na armd.
Podle uveden pruky zpracoval
OK2QX, schma hodnotami soustek
doplnil ex OK2BOA
44
Rarity z archivu OK1AA
Jak jsme ji informovali v PE 10/06 v rubrice Rdio historie, podailo se na
redakci zskat psemnou pozstalost po Ing. Mirko Schferlingovi, OK1AA, drite-
li prvn radioamatrsk koncese v eskosloven-
sku (byla udlena spolen s pti dalmi dne
5. ervna 1930). Ve volnm serilu vm postup-
n pedstavujeme nejzajmavj dokumenty.
Do r. 1930 bylo radioamatrsk vys-
ln v eskoslovensku sice zakzno, ale
nebylo to nic platn. Dokazuj to mj. QSL-
-lstky v pozstalosti OK1AA za spojen
navzan v druh polovin 20. let a sch-
ma Mirkova vyslae (viz PE 10/06), kter
tehdy muselo bt soust koncesn listi-
ny, nese dokonce datum 18. 4. 1926! Je-
den z tchto QSL-lstk je na obr. 2 a je
na nm vysla ilskho radioamatra,
kter sm o nm napsal the tremendous
TX. Nm dnes pipad jako pvabn.
I kdy srie prefix OKA a OKZ byla
eskoslovensku pidlena Mezinrodn
telegrafn uni ji v r. 1920, nai radioama-
ti - tehdy bez koncese - si tvoili znaky
sami a obas je i mnili. Ing. Mirko Sch-
ferling (obr. 1) pouval od r. 1925 volac
znaku CSAA2, pozdji ECAA2 (E - Eu-
rope, C - Czechoslovakia; podobn v ru-
kopise na obr. 2 znamen S - South Ame-
rica, C - Chile). Tato problematika a
historie s. radioamatr a do konce 2.
svtov vlky je podrobn zpracovna
v knize Za tajemstvm teru od Dr. Ing.
J. Danee, OK1YG (NADAS,1985).
V USA bylo radioamatrsk vysln
povoleno ji r. 1912 a tamn radioamati
zaloili organizaci ARRL (American Radio
Relay League), kter je otevena zjem-
cm o lenstv z celho svta. M. Sch-
ferling se stal jejm lenem jako tyiadva-
cetilet, jet pedtm, ne v SR dostal
koncesi, a sice v lednu 1929; viz obr. 3 -
vimnte si podpisu prezidenta ARRL,
slavnho Hirama P. Maxima, W1AW. Vi-
dme, e Mirek etl asopis QST, kter
vychz letos ji v devadestm ronku!
V souvislosti s obr. 4 je zajmav, e Q-
-kd QST (sdlen vem radioamatrm)
u na psmu neslyte a zmizel i z naich
radioamatrskch uebnic a pruek.
2 1
4
3
Na obr. 4 vidte pozoruhodn QSL-ls-
tek z roku 1932, tedy u pro OK1AA, za
telegrafn spojen s Kartgem, lecm na
zem Tuniska, kter bylo v t dob fran-
couzskou koloni (1881 a 1956) a pou-
valo prefix FM. Text zan cittem z fran-
couzskho klasika, obdivujcm krsu
severn Afriky, a pod volac znakou
FM4AB vidme, jak vznikl dnen report -
- RST z Q-kd QRK a QSA. Q-kodex
se v t dob pouval - jak u jsme na-
znaili - i v radioamatrskm provozu
oproti dneku mnohem bohatj, vznam
nkterch Q-kd na lstku u je dnes za-
pomenut: QSS - Pouvm pracovn kmi-
toet ... kHz; QSC - Vyslm z nkladn
lodi; QSX - Poslouchm na kmitotu ...
kHz. Nsleduje popis technickho vyba-
ven stanice vetn daj o elektronkch,
pouitch ve vyslai i v pijmai, antna
je typu Zeppelin pro pjem i vysln, vy-
sla s pkonem 60 W.
pfm
45
Vkoncovm stupni pouit KV/VKV/
/UKV vkonov MOSFET tranzistory sN-
-kanlem typu SD3933, kter maj v kata-
logu udvan minimln vstupn vkon
300 W se ziskem 28 dB na 30 MHz, jsou
sice zajmav, ale pece jen ji v souas-
nosti bn sriov typy. Jejich katalogo-
v listy, celkem sedm stran, nalezneme
na internetu snadno, nap. na adrese
www.st.com. Prvn strana tohoto katalo-
gu je uvedena na obr. 3.
Znkresu pouzdra vyplv, e se jed-
n o obvykl proveden vkonovho vf
tranzistoru skovovou pozlacenou zklad-
nou, kter slou k pipevnn na chladi
a k odvodu tepla. Odvod tepla z tranzisto-
ru se nedje prostednictvm 4 psko-
vch vvod na zelenou desku plonho
spoje koncovho stupn (viz PE 10/2006,
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
s. 45, obr. 5), jak se jeden ten domn-
v, ale prostednictvm jeho kovov z-
kladny na hmotu chladie, jeho tleso je
tud umstno pod zmiovanou deskou
plonho spoje. Na obr. 1 je fotografie ro-
zebranho koncovho stupn ve sklen-
n vitrn vexpozici firmy HILBERLING
na leton ervnov vstav ve Friedrich-
shafenu. Vlevo od koncovho stupn le
pomrn mohutn turbna. Ve smontova-
nm stavu pak turbna pilh kprofilu
chladie, kterm protlauje objem vzdu-
chu potebn kjeho chlazen, a jej ot-
ky jsou zeny v zvislosti na teplot chla-
die. Odraz v prav vnitn stn
sklenn vitrny zase napovd o ebro-
vanm profilu chladie.
Profil a hmotu chladie jsem ble ne-
zkoumal, nebo cel proveden tohoto
koncovho stupn ve mn pocity neob-
jasnn zhady nevyvolvalo a psobilo
na prv pohled vrohodn. Charakter od-
bru koncovho stupn radioamatrsk-
ho transceiveru vnejbnjch druzch
radioamatrskho provozu (CW a SSB)
ostatn zdaleka trvale neodpovd jeho
maximlnmu vkonu, take rychlost nu-
cenho proudn vzduchu takovmto
chladiem nemus bt vbnm provozu
nikterak vysok. Chlazen tohoto konco-
vho stupn je vak zcela jist dimenzo-
vno tak, e zvldne i odvod tepla odpov-
dajcho trvalmu zaklovn vyslae
v provozu CW nebo FM pi maximlnm
vkonu.
Cel tento transceiver ovem obsahu-
je adu jinch, zajmavjch a tko uv-
itelnch prvk a parametr, ne je odvod
tepla z koncovho stupn jeho vyslae.
Firma HILBERLING vak sdotazy a n-
mitkami potala, a soust jej expozice
na vstav proto bylo i laboratorn mic
pracovit, viz obr. 2. Pan Hans Hilber-
ling, DK7LG, a jeho tm tam exaktnm
menm vmnoha ppadech prokazovali
nvtvnkm rozdly profesionln pro-
vedenho radioamatrskho zazen
oproti bnm zazenm, nap. Made in
Japan, realizovanm zpsobem charakte-
ristickm spe pro spotebn elektroniku.
OK1SQK (foto OK1MOW)
l GOLD METALLIZATION
l EXCELLENT THERMAL STABILITY
l COMMON SOURCE CONFIGURATION
l P
OUT
= 300 W MIN. WITH 28 dB GAIN @ 30 MHz
DESCRIPTION
The SD3933 is a gold metallized N-Channel MOS field-effect RF
power transistor. It is intended for use in 100 V dc large signal appli-
cations up to 200 MHz.
PIN CONNECTION: 1. Drain; 2. Sou-
rce; 3. Gate; 4. Source; 5. Source
K transceiveru PT-8000
Obr. 1. sten rozebran koncov stupe vyslae Obr. 2. Mic pracovit v expozici firmy HILBERLING
Kprvn sti lnku o transceiveru PT-8000 (PE 10/06, s. 45) se na ns obrti-
lo nkolik ten sdost o bli informace tkajc se proveden 600 W verze
koncovho stupn vyslae, zejmna pokud jde o pouit tranzistory a jejich
chlazen, co nkterm pipad jako technick zhada. Autor lnku nm ktmto
dotazm sdlil nsledujc:
Obr. 3. Vez
z katalogovho
listu tranzistoru
SD3933
46
Jednm z nejtypitjch pouit po-
tae v ham-shacku je veden staninho
denku. Pro tyto ely existuje mnoho
program s rznmi monostmi a v rzn
kvalit, take vybrat si me tm kad.
Mtko kvality zde ale neexistuje, nez-
le na tom, jestli je to program bezplatn
en (freeware nebo dokonce Open
Source, teba pod GPL licenc) anebo po-
mrn drah program, u kterho firma
slibuje podporu, vvoj, pidvn novch
funkc a pravideln aktualizace.
ada freeware program je po vech
strnkch lep ne nkter programy, za
kter zaplatte 50 USD a vc a nkdy je-
t muste platit pravideln ron aktualiza-
ce. Kad program m pitom adu fa-
nouk, kte vm ho budou doporuovat
horem dolem, take hledn toho pravho
programu se me stt zbavou na nko-
lik let. Spolehnout se nemete ani na
recenze, drtiv vtina z nich je optimis-
tick a pozitivn, avak maj nulovou infor-
man hodnotu - podle nich je vechno
dobr, take jsme tam, kde jsme byli, a
meme hledat dl.
A pro si me vybrat tm kad?
Odpov je jednoduch - naprost vti-
na program je urena pro operan sys-
tm MS Windows. Ten je vak znm
celou adou nedostatk, zejmna v bez-
penosti, je uzaven a vyuv proprie-
trn formty. To je dvodem, pro se ne-
lb stle vtmu potu uivatel, kte ho
odmtaj mt na svm potai. Denk
pro Linux/BSD i MacOS je vak velmi
mlo a vtinou jde o velmi jednoduch
programy, kter nejsou vybaveny ani n-
ktermi zkladnmi funkcemi. Proto se
leckdo sna pout njak denk pro
Windows pod jinm operanm syst-
mem, co je ovem spojeno s celou a-
dou problm a ne vdy to je mon. Pro
Linux dosud neexistuje denk, kter by vy-
hovl nrokm vtiny DXman a lovc
diplom, kte potebuj rychl a jednodu-
ch zadvn dat s maximln mrou au-
tomatizace, ovldn ady periferi a iro-
ce konfigurovateln statistiky. Proto je
pravdpodobn, e pokud se nechcete
vzdt Linuxu, BSD i jinho ne Micro-
soft operanho systmu a mte na pro-
gram vysok nroky, nevyberete si.
Na mst je nkolik poznmek. Pokud
nen pota pipojen k internetu, nemus
Windows se svou zranitelnost vadit. Pro-
blmem je pipojen k DX-clusteru, stle
rozenj je pipojovn pomoc telnetu
pes internet a pota s Windows pi
bn rovni zabezpeen je prakticky
jako oteven dvee. Antivirov program a
firewall na sebe vou urit systmov
prostedky, co me bt znt na rych-
losti denku, zejmna kdy je v nm 100
tisc QSO a vc. Pokud se pipojujeme
pomoc paket rdia, meme si dovolit
tyto nezbytnosti nemt, otzkou je vak
stav a budoucnost paketov st.
Druhm problmem je formt dat.
Standardn, dobe zdokumentovan for-
mt, zaloen na ASCII (tedy lidsky itel-
n) je podmnkou spn zchrany
v ppad jakkoli havrie. Proprietrn
(tj. nezdokumentovan, ppadn zmr-
n utajen) formty, kter pi oteven
pipomnaj rozsypan aj jsou naopak
poukzkou na problmy. Vtina denk,
kter pouvaj binrn proprietrn form-
ty, je pouvaj proto, aby byly rychl.
Zpracovn textovch dat toti bv po-
mal, a to nejen z dvodu znan redun-
dance (tedy v denku nen jen to nezbyt-
n) a dosti rozmailho kdovn. Jako
optimln se jev jakkoli formt, zaloen
na ASCII s binrnm indexovacm soubo-
rem, pokud vlastn program umouje re-
indexaci.
I pes ponkud omezen vbr se po-
kusme probrat jednotliv programy pro
veden staninho denku a ve strunosti
shrnout jejich zkladn vlastnosti. Prvnm
a nejznmjm programem, kter je
pravdpodobn nejoblbenj na svt,
je
Pota v ham-shacku XXXIII
Obr. 1. Logger32 zpracovv velk mnostv daj, z nich vtinu lze zobrazit v sa-
mostatnm oknku. Obrazovku si proto mete uspodat podle vlastnch poadavk
Stanin denky
(Pokraovn) RR
Logger 32
(autor Bob Furzer, K4CY)
Zkladn vlastnosti:
l Freeware (zdarma - ke staen na http:
//logger32.net/), zdrojov kdy nejsou
k dispozici.
l Je uren pro 32bitov Windows (Win-
dows 95/98, Windows 2000, Windows
ME, Windows NT a Windows XP). Exis-
tuje i 16bitov verze.
l Kapacita denku je pes 1 500 000
QSO. Denk me bt vce, program
podporuje vce uivatel s rznmi zna-
kami.
l Formt dat je binrn, indexovan.
l Import je mon pouze z formtu ADIF.
l Exportovat lze do formtu ADIF, UQF a
CSV (Comma Separated Values).
l Program podporuje snad vechny zn-
m druhy provozu vetn mn obvyk-
lch digitlnch a prci pes satelity.
l Editovateln databze Country, County
a IOTA.
l Konfigurovateln zobrazen, nastavitel-
n velikost vtiny oken, monost zmny
barev a psem.
l Podpora vce .INI soubor pro rzn
nastaven (bn denk, contest, atd.).
l Podpora vstupnch soubor pro eQSL
a LoTW. Export QSO oznaench pro
QSL agendu.
Program nen uren pro zvody, pesto
s nm lze v zvodech velmi pohodln pra-
covat. V zvodech, kde je soust slo
spojen, lze slovat a do 999 999.
Dal funkce:
l Spoluprce s vtinou transceiver
ICOM, Kenwood, Yaesu, Ten-Tec a Ele-
craft. Program um naladit transceiver na
kmitoet spotu a podle kmitotu i nastavit
odpovdajc druh provozu v souladu
s bandplnem IARU, kter je editovatel-
n.
l Spoluprce s callbookem na CD ROM
(RAC, QRZ, Flying Horse) pro zskn in-
formac o QSL-manaerech (ty lze zskat
i z internetu z QRZ.COM nebo Go-Listu
W6GO/K6HHD). Pro vyhovujc rychlost
vak nen mon natat data z CD ROM
disku, ale je nutn data z nj nakoprovat
na pevn disk potae. Program vak
hled mdium (C:\; H:\; Z:\ atd.) a nikoli
adres. Nastaven programu je proto
nutn upravit, nejlpe v .INI souboru.
l Podpora rottoru. Program automatic-
ky nato antnu podle azimutu, vypote-
nho ze znaky v logovac obrazovce.
47
15.12. Russian 160 m-AGB Party CW/SSB 21.00-23.00
16.12. OK DX RTTY Contest RTTY 00.00-24.00
16.-17.12. Croatian CW Contest CW 14.00-14.00
16.-17.12. International Naval MIX 16.00-16.00
24.12. RAEM CW 02.00-09.59
25.-26.12. UFT Contest? CW viz etapy
26.12. DARC Xmas CW/SSB 08.30-11.00
30.12. RAC Canada - zimn MIX 00.00-24.00
30.-31.12. Original QRP Winter CW 15.00-15.00
1.1. AGB New Year CW+SSB 00.00-01.00
1.1. HA Happy New Year CW+SSB 00.00-21.00
1.1. SARTG New Year RTTY RTTY 08.00-11.00
1.1. New Year Contest (AGCW) CW 09.00-12.00
1.1. Aktivita 160 SSB 20.30-21.30
6.1. World QRP Party all 00.00-24.00
6.1. SSB liga SSB 05.00-07.00
6.1. EU CW 160 m Contest CW 20.00-23.00
7.1. EU CW 160 m Contest CW 04.00-07.00
7.1. Provozn aktiv KV CW 05.00-07.00
7.1. DARC 10 m Wettbewerb MIX 09.00-10.59
7.-8.1. ARRL RTTY Roundup DIGI 18.00-24.00
8.1. Aktivita 160 CW 20.30-21.30
13.1. OM Activity CW,SSB 05.00-07.00
13.1. YL-OM Midwinter CW 14.00-20.00
13.1. PSK Test PSK 00.00-24.00
13.-14.1. NAQP CW 18.00-06.00
14.1. Old New Year Contest CW/SSB 05.00-09.00
14.1. YL-OM Midwinter CW 08.00-14.00
20.-21.1. HA DX Contest CW/SSB 12.00-12.00
20.-21.1. NAQP SSB 18.00-06.00
20.-21.1. BARTG RTTY Sprint RTTY 12.00-12.00
27.-28.1. CQ WW 160 m DX Contest CW 00.00-24.00
27.-28.1. French DX (REF Contest) CW 06.00-18.00
27.-28.1. European Community (UBA) SSB 13.00-13.00
Podmnky vech zvod uvedench
v kalendi (uvdme pouze ty, kterch se
mohou zastnit i nai radioamati) na-
jdete na internetov adrese
www.aradio.cz
Kalend zvod
na prosinec a leden (UTC)
1.1. AGCW Contest 144 MHz 16.00-19.00
1.1. AGCW Contest 432 MHz 19.00-21.00
2.1. Nordic Activity 144 MHz 18.00-22.00
13.1. FM Contest 144 a 432 MHz 09.00-11.00
21.1. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
21.1. AGGH Activity 432 MHz-47 GHz 08.00-11.00
21.1. OE Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00
OK1MG
Kalend zvod
na leden (UTC)
Pkn hromdka medail z mistrovstv svta v ARDF
Obr. 1. Reprezentan tm esk republiky
Obr. 2. Pavel ernk si dobh do cle
pro stbrnou medaili (psmo 3,5 MHz).
Celkem zskal medaile tyi: dv stbrn
v hodnocen jednotlivc a dv zlat
v hodnocen drustev
V polovin z se konalo v Bulharsku
na pobe ernho moe s centrem ve
mst Primorsku mistrovstv svta v rdi-
ovm orientanm bhu (ROB, ARDF -
Amateur Radio Direction Finding). Pijelo
pes 400 zvodnk z 30 zem, vetn ta-
kovch DX, jako je BY, JT, VK atd. Zna-
ku OK reprezentovalo 27 zvodnk a z-
vodnic v 9 kategorich a vybojovali 26
medail v hodnocen jednotlivc a dru-
stev. Podrobn vsledky, statistiky, mapy
s tratmi, obrzky atd. si mete prohld-
nout na www.ardf.wz.cz, zde jsou nai
zlat medailist v klasifikaci jednotlivc:
psmo 3,5 MHz: Ma Omov (D21), Ma-
rek Mysliveek (M19), Jakub Oma (M21);
psmo 144 MHz: Veroni ka Krl ov
(D21) a Jana Omov (D50). Tak 17len-
n vprava ze Slovenska pivezla 4 me-
daile, z toho dv zlat zskala v kategorii
D19 Albta imekov.
Zvodilo se v hornatm ternu s list-
natmi lesy na tratch dlouhch od 5,5 do
7,5 km (podle kategori, meno vzdu-
nou arou). Pro ilustraci: Veronika Krlo-
v ubhla v psmu 144 MHz tra 6,6 km
s pti likami za 66 minut!
Naim likam blahopejeme!
pfm, foto TNX OK2VF
Adresy k odesln denk pes internet
(Adresu si ovte na www.sk3bg nebo p-
mo na internetovch strnkch poadatele
ped odeslnm; mn se asto v posledn
chvli ped zvodem.)
AGB-N.Y.: eu1eu@qsl.net
AGCW QRP: qrp-test@agcw.de
AGCW New Year: hnyc@agcw.de
ARRL RTTY: rttyru@arrl.org
CQ 160 m: 160cw@kkn.net
Croatian: hrs@hztk.tel.hr
DARC 10 m: 10m-contest@darc.de
EUCW 160 m: f6cel@wanadoo.fr
HA DX: contest@enternet.hu
HA HNY: ha5oj@radioklub.puskas.hu
Int. Naval: g3lik@dormic.freeserve.co.uk
Midwinter: jckoekkoek@home.nl
NAQP CW: cwnaqp@ncjweb.com
NAQP SSB: ssbnaqp@ncjweb.com
OK DX RTTY: okrtty@crk.cz
RAC: canadawinter@rac.ca
(ASCII text v ploze)
REF: cdfcw@ref-union.org
Russian 160 m: contest@radio.ru
SARTG NY.: sm7bhm@svessa.se
UBA: berger@cyc.ucl.ac.be
Xmas: Xmas@darc.de
Pokud jde ve podle plnu, mte pr-
v ve dnech, kdy vychz toto slo PE,
posledn monost navzat spojen s jed-
nou z nejvzcnjch zem, ostrovy Lad-
shadweep (Laccadive, esky Lakadivy).
QX
Expedice Lakadivy - VU7RG
48
Seznam inzerent v PE 12/2006
A+A - plastov krabicky aj. ......................................... XVIII
ABE TEK - technologie pro DPS ............................... XVIII
AEC - TV technika ....................................................... XXI
AME - elektronick pstroje a soucstky ......................XIII
ANTECH - mic pstroje, STA a TKR ........................ XX
ASX - vvojov prostedky a soucstky .................. XXVI
AV-ELMAK - elektronick pstroje .............................. XVII
A.W.V. - zdroje ................................................................VI
BUCEK - elektronick soucstky ...................................XII
DEXON - reproduktory ................................................. XXI
DAMETRAL - zdroje a pjecky ....................................... III
ECOMAL - elektronick soucstky .............................. XIX
ELEKTROSOUNUD - plosn spoje, el. soucstky aj. XVIII
ELEX - elektronick soucstky aj. .............................XXIV
ELFA - optoelektronick cidla ................................... XXVI
ELX - radiostanice ..........................................................V
ELNEC - programtory aj. .......................................... XVIII
ELTP - elektrosoucstky ............................................XXIV
EMPOS - mic technika ...............................................IV
ERA components - elektronick soucstky ................. XXII
EZK - elektronick soucstky a stavebnice .................. XXI
FSHER - elektronick soucstky ..............................XXVI
Flajzar - stavebnice a kamery....................................... XVI
FULGUR - baterie, akumultory, nabjecky apod. ........ XIV
GES - elektronick soucstky........................................... II
GM electronic - el. soucstky ................................... X - XI
HADEX - elektronick soucstky ..................................VIII
Hanzal Josef - BitScope ............................................XXVI
JABLOTRON - zabezpecovac a dic technika................ I
KONEKTORY BRNO - konektory ...............................XXVI
KONEL - konektory ....................................................... XIV
KOTLN - indukcn snmace ......................................... XIV
L& - elektronick soucstky ......................................XXVI
MCRODS - elektronick soucstky ............................ XX
P & V - vinut dly ........................................................ XIX
PaPouch - mic a komunikacn technika .................XXIV
PH servis - opravy a prodej PHLPS .......................... XVII
PMEC - elektronick soucstky ......................................IX
Pozvnky na veletrhy .................................................... IX
Pijmac technika - antnn a satelitn technika ...V, XX
RLX COMPONENTS - elektronick sciastky ........... XVIII
RTV - vvoj a vroba elektronickch zariaden ...........XXVI
SNAGG - nabdka LED .............................................XXVI
T.E.. - Formica ........................................................... XVIII
TEROZ - antnn technika .........................................XXIV
TPA - elektronick soucstky .......................XV, XV, XX
Ronk XI, 2006 - obsah
fredaktor Ing. Josef Kellner
Praktick
Konstrukn
elektronika A Radio
LEGENDA: Prvn slo oznauje strnku, slo za lomtkem seit. msk slice oznauj oblky pslunch sei-
t, pp. zaazen v inzertn ploze asopisu; DPS znamen, e v lnku je deska s plonmi spoji, M oznauje
lnek v modr ad - Konstrukn elektronika A Radio, E lnek v roence ELECTUS. Nen-li seln daj dopl-
nn psmenem, jedn se o lnek v zkladn ad Praktick elektronika A Radio.
INTERVIEW, REPORTE, KOMENTE, RZN
N rozhovor
s editelem firmy SE Spezial Electronic Ing. Martinem Pekou
o novinkch v sortimentu ............................................. 1/1, II/1
s ing. Aleem Skoepou, editelem firmy ASM ................... 1/2, II/2
s ing. Pavlem ulckem, jednatelem firmy INFRASENSOR
o novinkch v prmyslovch snmach ...................... 1/3, II/3
s editelem firmy MANSON, kter se zabv vrobou
elektronickch pstroj, panem C. Y. Liu ..................... 1/4, II/4
s Vojtchem Vorkem, OK1XVV, a s ing. L. Mladenovem,
jednateli firmy Elix spol. s r. o. ...................................... 1/5, II/5
s ing. Ivanem Zajcem, jednatelem firmy PH Servis ............ 1/6, II/6
s panem Radkem Vclavkem, pracovnkem nvrhovho
centra firmy ON Semiconductor ................................... 1/7, II/7
s Ing. Petrem Prausem, OK1DPX, editelem Q-klubu
AMAVET Pbram a vedoucm opertorem dtskho
QRP radioklubu OK5PQK .............................................. 1/8, II/8
s ing. Pemyslem Hejdukem z firmy Micronix
o novm zastoupen, kter zskala jejich firma ............. 1/9, II/9
A
MIC TECHNIKA
Termistory PTC .......................................................................... 4/1
Vf genertor s priamym slicovm
synteztorom (DDS) (DPS) ...... 10/1, 22/2, 30/3, 27/4, 22/5, 25/6,
28/7, 25/8, 25/9
Mluvc teplomr (DPS) ............................................................. 20/1
Doplky pro men kapacit a induknost ............................... 25/1
Jednoduch genertor obdnkovho signlu ....................... 32/1
Genertor signlu s prbhem rampy ...................................... 6/2
Jednoduch indikcia logickho stavu ................................... 28/2
LC metr - genertor (DPS) ...................................................... 11/3
Monitor teploty a spna ventiltoru (DPS) .............................. 32/3
Nov technologie zpesuje men teploty CPU...................... 3/4
LC osciltor s hradlem CMOS 4011 .......................................... 6/4
Component tester (DPS) ........................................................... 9/4
dkov indiktor bodov s 20 LED (DPS) ............................... 6/5
Mi ss pkonu HiBox (DPS) ........................................ 10/5, 28/6
Difusn senzor IRS (DPS) ........................................................ 14/5
Elektronick termostat (DPS) ................................................... 31/5
Akcelerometry nejen pro spotebn elektroniku ........................ 3/6
Polovodiov senzory teploty pro nzkonapov systmy .... 3/6
Elektronick krokomr (DPS) ............................................ 9/6, 25/7
Digitln teplomr pro dlkov men ...................................... 16/6
Pizpsoben menho proudu micmu rozsahu
rukovho pstroje ........................................................... 16/6
Automatick pepna rozsah voltmetru (DPS) ...................... 6/7
Indiktor logickch rovn L a H ................................................ 8/7
Pesn celovlnn usmrova bez diod ................................ 13/7
Spektrln analyztor L-Band .................................................. 21/7
Zkoueka polarity napt ......................................................... 6/8
Nf milivoltmetr NFV (DPS) ................................... 14/8, 17/9, 25/10
s generlnm editelem spolenosti ALCAD panem Antonem
Galarzou o souasnosti a poslednch novinkch ... 1/10, II/10
s panem Liborem Jankem, kter u fy Fulgur Battman m
na starosti Cadex Electronics inc. ........................... 1/11, II/11
s ing. Petrem Kratochvlem z firmy
Meder Electronics CZ s. r. o .................................... 1/12, II/12
Vsledky Konkursu PE 2005 o nejlep
elektronick konstrukce ...................................................... 3/1
Ronk 2005 na CD ROM ................................................. 4/3, 1/2M
Vyhlen Konkursu PE na nejlep elektronick
a radioamatrsk konstrukce v roce 2006 ........................ 5/3
Veletrh Amper 2006 .................................................................. 3/5
Diagnostick metody v lkastv a elektronika .................... 1/E, II/E
Amatrsk elektrolba ped dvnmi asy ............................ 3/E
Radioamatrsk udlost roku - HOLICE ............................... 52/E
Digitln stopky (DPS) .............................................................. 18/8
KV osciltor s invertorem 74HC04B1 ....................................... 8/9
Postavte si bezdrtovou meteostanici (DPS) ................ 9/9, 17/10
Jednoduch digitln osciloskop pro PC (DPS) ....................... 9/10
Genertor dvky impuls (DPS) ............................................ 14/10
Mi doby pipojen k Internetu .............................................. 6/11
Invertor ss napt s tranzistory ............................................... 9/11
Men proudu integrovanmi snmai proudu
pi velkm napt ............................................................. 13/11
Napov zznamnk (Datalogger) (DPS) .......................... 14/11
Jednotlatkov asova pro plynov
nebo elektrick kotle (DPS) ............................................. 21/11
Digitemp - elektronick digitlny teplomer k potau (DPS) . 22/11
Genertor impuls s PIC a displejem LCD (DPS) .................. 32/11
Minitester IR dlkovch ovlada (DPS) ................................. 7/12
Pamov adaptr k voltmetru ................................................ 7/12
Pasivn uml zt 4,7 / 240 W s aktivnm chlazenm...... 12/12
Tlumen magnetoelektrickho pstroje .................................. 13/12
Minutka aneb univerzln asova (DPS) ............................. 16/12
Krystalov kalibrtor kmitotu (DPS) ................................... 38/2M
Jednoduch achov hodiny (DPS) .................................... 32/3M
slicov miliohmmetr s funkc zkratmetru (DPS) ................. 35/3M
Zbava a men (DPS) ........................................................ 37/6M
Digitln nf genertor sinusovho signlu
s malm zkreslenm aneb sinus bit po bitu (DPS) ............... 6/E
Hodiny relnho asu (DPS) ................................................... 18/E
Synchronn usmrova ......................................................... 26/E
Pevodnk sinus/TTL do 80 MHz .............................................. 26/E
Test internho osciltoru ATtiny15L ........................................ 40/E
NF TECHNIKA, ZZNAM ZVUKU A OBRAZU, ELEKTRONICK HUDEBN NSTROJE,
BAREVN HUDBA
ROZHLASOV A TELEVIZN PIJMAE, PIJMAC TECHNIKA,
PJEM SIGNL Z DRUIC, PROFESIONLN VYSLAC TECHNIKA,
ZAZEN OVLDAN RDIEM, TELEFONY, FAXY
TECHNIKA A METODIKA RADIOAMATRSKHO SPORTU, CB
B
Elektronick telefonn zvonek (DPS) ......................................... 7/1
pikov komunikan technika v na armd ...................... 45/1
Call Box - GSM hlsi s minimln spotebou (DPS) ............... 14/7
Bezdrtov mikrofon VKV (DPS) .......................................... 14/12
Vstupn jednotka VKV FM s dvojitou triodou ECC85 ........... 24/2M
Doplky k domovnmu telefonu (DPS) .................................. 23/3M
Non spna pro pepnn rovn signlu z kytary ................ 7/1
Zosilova s MOSFET - simulcia elektrnkovho
nzkofrekvennho zosilovaa (DPS) ............................ 26/1
Digitln kamera Gigashot s pevnm diskem............................. 3/2
Elektronkov zesilovae
pro hudebn nstroje (DPS) ............................ 10/2, 20/3, 30/4
Korektor hloubek s pepnaem .............................................. 10/3
Zosilova so surround maticou (DPS) .................................. 16/3
Ttnov osciltor (DPS) .......................................................... 7/4
Korektor vek s pepnaem ................................................... 8/4
Audiopepna s korekcemi a dlkovm ovldnm (DPS) ..... 13/4
Kompresn mikrofonn zesilova k PC (DPS) .......................... 19/4
Fyziologick regultor hlasitosti ................................................ 9/5
Velmi jednoduch nf zesilova ve td A (DPS) ..................... 6/6
Stoln pehrva MP3 (DPS) .................................. 18/6, 30/7, 30/8
Duplexn interkom ...................................................................... 6/8
Penos audiosignlu po ss napjec lince................................. 6/8
Pota v ham-shacku ................................ 46/1, 46/4, 45/5, 46/6,
46/7, 46/8, 45/9, 46/12
Vzpomnky konstruktra - OK2JI .................................... 47/1, 46/2
OSCAR ............................................. 45/2, 45/4, 45/6, 45/8, 45/11
Provoz APRS ............................ 45/3, 47/4, 46/5, 47/6, 47/7, 47/8,
46/9, 47/10, 47/11
Enigma II (DPS) ........................................................................ 29/2
Tabulka zvod na VKV v roce 2006 .................................... 46/3
Historick aktualita: OL74CAV a Den aktivity AV ................ 43/4
Majk OK0EA v psmu 24 GHz na ern hoe ...................... 45/7
VPOTY OBVOD, NOV MATERILY, NOV TECHNIKA A TECHNOLOGIE,
POUIT NOVCH PRVK
MCP 3905 a MCP 3906 - kompletn een
pro men elektrick energie.............................................. 4/1
NUS2045 - pepov ochrana s integrovanm
vkonnm MOSFET ............................................................. 4/1
LTC3422 - 1,5 A, 3 MHz zvyujc mni se
synchronnm detektorem .................................................... 4/1
OZ v miniaturnm pouzde lze zatit proudem a 2 A ............. 3/2
Analogov front-end pro bezdrtov aplikace ........................ 3/2
Miniaturn varistory s velkou kapacitou ..................................... 3/2
Alkalick baterie ORB ................................................................ 3/2
Nov ada referennch zdroj s malm pkonem................... 3/2
Tos akcelerometr s volitelnou citlivost ................................. 3/3
Subminiaturn nf zesilovae tdy D .......................................... 3/3
Mni pro bl LED s vysokou innost ................................... 3/3
Budic stupe pro zesilovae tdy D s velkm vkonem ......... 3/4
Pesn operan zesilovae ..................................................... 3/4
Dva analogov spnae v pouzde 2x1,5 mm .......................... 3/4
Miniaturn displej ........................................................................ 3/4
Superkondenztor umon proudov impuls
i z knoflkov baterie ......................................................... 24/4
Aktvny subwoofer (DPS) ....................................................... 22/8
Zesilova pro nedoslchav (DPS) ........................................ 13/9
Zesilova ULTIMATE AMPLIFIER s aktivnm nastavenm
klidovho proudu (DPS) .................................................... 22/9
Barevn hudba ........................................................................ 6/11
Dozvukov jednotky (DPS) ................................................... 19/11
Pepna vstup A/V ............................................................. 25/11
Wider - regultor stereofonn bze (DPS) ............................ 26/11
Nf zosilova s digitlnym ekvalizrom (DPS) ..................... 18/12
O zkreslen ............................................................................. 25/12
Korekn zesilova ovldan ss naptm (DPS) .................. 30/2M
Stereofonn zesilova 2x 15 W s tranzistory (DPS) ........... 32/2M
Nf zesilova 0,4 W/8 s tranzistory (DPS) ........................ 35/2M
Barevn hudba s LED (DPS) ................................................ 29/3M
Nf technika (DPS) ................................................................. 22/6M
Mal aktivn reprosoustavy (DPS) .......................................... 27/E
Diskobliktko (DPS) .................................................................. 31/E
Trofej z mistrovstv svta ve fotbale v Nmecku 2006 .......... 47/7
Expedice Rotuma a Fidi ......................................................... 47/8
Diplom Hrady a zmky esk republiky ............................... 45/9
Transceiver FT-2000, dal nabdka pro KV od Yaesu .......... 47/9
Zhada elektronky PL509 ..................................................... 43/10
KV/VKV transceiver PT-8000 ........................ 45/10, 46/11, 45/12
jen 2006: Expedice na ostrovy Revilla Gigedo .................. 46/10
Zesrozumitelova ei (DPS) ................................................ 7/11
OK1AGC: 33 let pe o pevd OK0B.............................. 44/11
Pkn hromdka medail z mistrovstv svta v ARDF .......... 47/12
Zklady digitln televize ........................................................ 2/4M
Mic TV pijma (DPS) ......................................................... 9/4M
Univerzlna sada pre mobiln telefny (DPS) ........................ 23/E
Pozicionr DiSEqC-XT (DPS) ................................................... 41/E
Amatrsk radioteleskop ........................................................ 47/E
Operan zesilova s malm ofsetem a driftem ....................... 3/6
Digitln potenciometry ............................................................... 3/6
Nf zesilovae pro keramick reproduktory............................... 3/7
Programovateln budi 4 LED s nbojovou pumpou ................ 3/7
Integrovan vkonov zesilova PWM..................................... 3/7
Pesn napov monitory od STMicroelectronics .................. 3/7
Digitln potenciometry na vt napt ...................................... 3/8
Nov ada zesilova pro sluchtka
bez vstupnch kondenztor ............................................ 3/8
Nov tranzistory IGBT jsou odolnj vi prrazu .................. 3/8
Nov Freescale procesor MC9RS08KA ................................... 3/8
Budi pro bl LED ..................................................................... 3/8
Prostorov sporn univerzln IO pro nabjee bateri Li-ion 3/10
Integrovan obvody pro digitln fotoaparty ......................... 3/10
Jednotky pro zen a 20 LED ................................................ 3/10
Digitln potenciometry s malou spotebou ............................. 3/10
Nov operan zesilovae ...................................................... 3/11
Spnan regultor napt pro penosn pstroje .................... 3/11
Low-drop regultor pro mal napt ....................................... 3/11
ZDROJE, MNIE, REGULTORY
RZN APLIKOVAN ELEKTRONIKA, ELEKTRONIKA VE FOTOGRAFII,
PRO MOTORISTY, MODELY, HRAKY
C
Soumrakov spnae (DPS) .................................................... 16/1
Inteligentn spna pro autoelektroniku ...................................... 3/3
Signalizcia osvetlenia auta (DPS) ........................................... 6/2
Indiktor bouky ......................................................................... 9/2
Miniaturn svtilna s blou diodou LED (DPS) ............................ 17/2
Semafory (DPS) ...................................................................... 27/2
FAVO FLASHER - peruova svitu
smrovch svtel (DPS) ..................................................... 8/3
Tyristorov zapalovn pro mal motocykly (DPS) ................. 23/3
Obvod zrychlujc ptah rel ..................................................... 8/4
Hlda vlhkosti zem v kvtini ................................................ 8/5
Palubn pota (DPS) ..................................................... 18/5, 30/6
Automatick lampika (DPS) ................................................... 27/5
Svteln efekt Knight Rider (DPS) ....................................... 29/5
Domc zavlaova ................................................................. 30/5
PI detektor kov s dvojitou cvkou - twin loop ........................ 13/6
Odpuzova krtk (DPS) ........................................................... 15/6
Indiktor svtel v aut - Pskle 5 (DPS) ................................... 17/6
Spoutc obvod pro fotografick blesk ................................... 6/7
Batoh se solrnm panelem ....................................................... 4/1
Elektronick anodov baterie .................................................. 21/1
Regulace topn vody stednho topen (DPS) ...................... 29/1
Ochrana integrovanch stabiliztor napt ............................ 8/2
Elektronick obdoba tavn pojistky ........................................... 8/2
Regultor napt 12 a 42 V/80 A (DPS) ................................ 15/2
Nadproudov ochrana pro linern regultor napt ................. 4/3
Indiktor podpt napjecho zdroje (DPS) ................................ 9/3
Zesilova tdy D pro zen motorku ....................................... 15/3
Regulovan zdroj ss napt s tyristory ..................................... 6/4
Nabjeka olovnch akumultor ze zdroje PC (DPS) .......... 16/4
Pepna zlonho zdroje ......................................................... 6/5
Budi pro a 6 blch LED napj baterie Li-Ion ........................ 3/6
Elektronick Zenerova dioda ..................................................... 6/7
Vtipn sov napje s pedadnm kondenztorem ............. 9/7
Napjec ss zdroj 4x 12 V/200 mA (DPS) ............................... 10/7
Napjen bl LED z 1,5 V ........................................................ 13/7
Jednoduch elektrizan pstroj (DPS) ..................................... 7/8
ZABEZPEOVAC TECHNIKA
US sirna (DPS) ........................................................................ 7/2
Hlukem spoutn genertor vstranho zvkuku (DPS) ....... 7/6
Elektronick sirna .................................................................... 4/7
Kdov zmek s profi klvesnic (DPS) ............................... 28/9
Mni DC/DC (2 V/300 V/9 W) .................................................. 8/8
Stabiliztor s LM317 s omezenm proudu ................................. 8/8
Univerzlna rchlonabjaka (DPS) ........................................ 27/8
Nastaviten oddeovac transformtor ................................... 5/9
Spoi baterie ............................................................................ 8/9
Sov spnan napjec zdroj (DPS) ...................................... 19/9
Jednoduch indiktor vybit akumultoru ................................ 6/10
Stabiliztor low drop 2,5 a 7 V/4A (DPS) ............................. 6/10
Regultor topen grilu a ostatnch
tepelnch spotebi do 2 kW (DPS) ............................. 19/10
Mni napt 12/35 V pro zesilova v automobilu (DPS) ... 20/10
Jednoduch nabjaka........................................................... 32/10
Regultor ventiltoru PC (DPS) ............................................. 17/12
Tiny nabje NiMH (DPS) ........................................................ 30/12
Mni pro LED Luxeon Star .................................................. 32/12
asov spna pro elektrick pmotopn spotebie (DPS) 34/3M
Napjec zdroj pro run radiostanice .................................. 40/3M
Automatick spna svtel (DPS) ............................................ 17/7
Zvonkov tlatko (DPS) .......................................................... 19/7
Odpuzova komr ................................................................. 20/7
Jednoduch balann detektor kov Baby (DPS) .................. 9/8
Jednoduch hlda svtel v automobilu .................................. 29/9
Automatick svtilna ................................................................. 6/10
Semafor pro nejmen ........................................................... 23/10
Jednoduch automatick spna svtel automobilu (DPS) ... 28/10
prava asovho spnae podruh ..................................... 29/10
Aquamat - automatick hladinov spna (DPS) .................. 10/11
Automatick spna svtel automobilu (DPS) ......................... 6/12
Elektronick ruleta (DPS) ....................................................... 23/12
Elektronika v modelstv ........................................................ 3/3M
eleznin modelstv (DPS) ................................................. 3/3M
Automobilov a leteck modelstv (DPS) .......................... 16/3M
elovka s bateri 9 V (DPS) .................................................. 30/3M
Automatick rozsvcen svtla v gari (DPS) ................... 31/3M
Uiten zapojen z dlouholet praxe .................................... 3/6M
Elektronika pro motoristy (DPS) .............................................. 5/6M
POKYNY A POMCKY PRO DLNU
Komplexn vvojov systm EdWin XP................................... 22/1
Zanme s EdWin XP ........................................... 25/3, 25/4, 25/5
O spjen .................................................................................. 23/4
Imobilizr pro osobn automobil (DPS) ..................................... 9/12
Bezkontaktn identifikace, verze 2 s procesorem PIC (DPS) .. 33/E
Alarm GSMAp1 (DPS) ............................................................. 36/E
zen navjeky z PC .............................................................. 21/8
Pomcka pro kreslen DPS ...................................................... 24/8
Domc dlna a laborato 2 ...................................................... 3/2M
LNKY PRO MLDE
Digitln technika a logick obvody .............. 6/1, 5/2, 7/3, 5/4, 5/5
5/6, 5/7, 5/8, 4/9, 5/10, 5/11, 5/12
Navrhujeme desky s plonmi spoji (DPS) .. 5/1, 4/2, 6/3, 4/4, 4/5
4/6, 4/7
Jednoduch smykov alarm ................................................... 4/8
Kruhov blika ........................................................................... 4/8
Tester tranzistor ...................................................................... 4/8
Zklady radiotechniky a vf techniky ............. 3/9, 4/10, 4/11, 4/12
HISTORIE
SLICOV A VPOETN TECHNIKA
D
Textov VGA grafick karta (DPS) ............................... 18/2, 27/3
Resettor (DPS) .................................................................... 25/2
Spna rozhran USB (DPS) .................................................... 15/4
Programtor a debugger pre HC08 ......................................... 22/6
Urob si sm PMD-85 (DPS) .......................................... 30/9, 30/10
Obojsmern prevodnk USB na RS232,
RS485 a UART (DPS) ..................................................... 29/11
Automatick spna periferi PC .............................................. 8/12
Programovn a aplikace mikroadie ATtiny 2313 (DPS) ..... 3/5M
Potae a Internet
Vvojov kit pro CHARON ...................................................... 33/1
Aplikace pro sladn barev ..................................................... 36/1
ME consultant .......................................................................... 38/1
Technick zajmavosti ...... 41/1, 41/2, 41/3, 37/4, 41/5, 41/6, 41/7
41/8, 41/9, 41/10, 41/11, 41/12
Freemind - mapa mylenek ..................................................... 33/2
Sov disk Landisk ................................................................. 36/2
Fonty na Internetu ................................................................... 38/2
Zajmav weby ...................... 40/2, 40/3, 40/7, 40/8, 40/10, 40/11
Zapojte se do svtovho vzkumu ........................................ 33/3
Video A/D pevodnk TX-100 .................................................. 37/3
Room arranger ........................................................................ 38/3
Bluetooth v domcnosti ........................................................... 33/4
Oddly na pevnm disku .......................................................... 38/4
Prohle obrzk XnView ..................................................... 40/4
Elektronika pro robota (DPS) .......................................... 33/5, 38/6
Bezpen online ...................................................................... 37/5
Pbh elektronky ....................... 42/1, 42/2, 42/3, 42/4, 42/5, 42/6
Rdiov vybaven nmeckch ponorek .................................. 44/1
Cvkov dvoustop magnetofon
TESLA SONET DUO, APN 210 .. 44/2, 44/3, 44/4, 44/5, 43/6
K nmeckm vojenskm elektronkm (Ohlas na seril
Rdiov vybaven nmeckch ponorek) ....................... 43/5
Novodob inkuranty R105, R108, R109 ................ 42/7, 42/8, 42/9
Radiotechnick ble trhy v nmeckm Mellendorfu............... 43/7
Reakce na seril Rdio historie - pbh elektronky ............ 44/7
Historick radioklub eskoslovensk vs zve
na vstavu v Teti ........................................................... 42/8
Sonet nebo Sonet Duo? .......................................................... 43/8
Ze sbrky DJ0AK: odposlechov pijma FUHEc ................... 44/9
OK1AA - prvn s. radioamatrsk koncese ....................... 42/10
Ze sbrky DJ0AK: pijma-vysla 15W SE b ....................... 44/10
Fullerfon - vojensk telegraf pro dlkov spojen ................ 42/11
RUBRIKY
Nov knihy .................................... 32/1, 32/2, 2/3, 12/4, 32/5, 2/6,
2/8, 2/9, 2/10, 28/11, 2/12
Z radioamatrskho svta ....... 46/1, 45/2, 45/3, 45/4, 45/5, 45/6,
45/7, 45/8, 45/9, 45/10, 45/11, 45/12
OPRAVY A DOPLKY KE STARM LNKM
Oprava k lnku Doplnk vodnho
chlazen PC z PE 11/05 (DPS) ......................................... 28/2
ikovn rozen Firefoxu ............................................. 38/5, 36/6
Koprovtko na USB pamti .................................................. 40/5
Informace v obrzcch ............................................................ 33/6
S po sti .................................................................................. 33/7
Pro je skuten rychlost penosu v sti vdy men
ne rychlost teoretick? ................................................... 34/7
Web sourceforge.net .............................................................. 37/7
Virtual lab ................................................................................. 33/8
IP kamera ................................................................................. 36/8
Aerocool gate watch .............................................................. 37/8
Software k vyzkouen ........................................................... 38/8
Nvrh a simulace obvod ....................................................... 33/9
Sov disk WD-NetCenter ...................................................... 37/9
Ve o kalendch na webu .................................................... 38/9
Hudebn klvesnie ................................................................... 39/9
How stuff works - jak co funguje .......................................... 40/9
Sinclair ZX81 - 25 let ............................................................. 33/10
K emu je VGA/DVI splitter ................................................... 37/10
DJ6900 ................................................................................... 37/10
Synergy - sdlen klvesnice a myi ..................................... 38/10
www. want dbest . com .......................................................... 39/10
Kancel na webu ................................................................. 33/11
Vtrn tunely ......................................................................... 37/11
Emultory ZX-81 .................................................................... 38/11
Uebnice elektroniky ............................................................. 33/12
MP3 v aut pes vyslae FM ................................................ 37/12
Diagnostick program AIDA32 .............................................. 40/12
Rarity z archivu OK1AA ....................................................... 44/12
Inkurantn vysla 30WS.a ..................................................... 42/12
Logaritmick pravtko (J. Napier),
Hermann Ludwig Ferdinand von Helmholtz ........... 1/1M, II/1M
Mal obrazov prvodce radiotechnikou Luftwaffe.. 3/1M, IV/1M
Mlo znm prkopnci u zatk rdia (N. Stubblefield,
J. Ch. Bose, O. J. Lodge, A. Slaby) ........................ 2/2M, II/2M
Ernst Mach - Machovo slo, J. H. Poincar ................. 1/3M, II/3M
Vda a men teploty - D. G. Fahrenheit ..................... 1/4M, II/4M
Vda a men teploty -
- Ren A. F. de Raumur, Anders Celsius ............. 1/5M, II/5M
Pjotr L. Kapica................................................................ 2/5M, II/5M
Nikola Tesla .................................................................... 1/6M, II/6M
Mobiln spojovac prostedky eskoslovensk armdy
v letech 1945 a 1965 ...................................................... 59/E
Svtozor ............. 4/1, 3/2, 3/3, 3/4, 3/6, 3/7, 3/8, 3/10, 3/11, 3/12
ANTNY, ANTNN ZESILOVAE, PSLUENSTV
Symetrick rmov krtkovlnn pijmac antna ...................... 8/1
Software pro vpoet antn .................................................. 40/1
Aktivn antna MiniWhip s napjecm dlem (DPS) .................... 5/9
Antna Yagi - Janus ............................................................. 28/12
Krtkovlnn analogov antnn analyztor ......................... 36/2M
Procesorov zen rottoru s napovou
zptnou vazbou (DPS) ..................................................... 54/E

Prakticka Elektronika 2006-12

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2006-12

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

Praktick elektronika A Radio - 12/2006

Pipravil ing. Josef Kellner.

Obr. 2. Deska s plonmi spoji Minutky

Praktick elektronika A Radio - 12/2006

Praktick elektronika A Radio - 12/2006

You might also like