N A K L A D A T E L S T V B R N A

2002 by J osef Guter

Published in agreement with AVA international GmbH, Germany
Translation J an Hlavika, 2005
I SBN 80-7243-263-X
Pel oi l J an Hl avi ka
Originln vydn
Lexikon der Goiter und Symbole der alten Chinesen
Handbuch der mystischen und tnagischen Welt Chinas
A-j u-wang Vchodn od msta
Ni ng-po v provincii e-iang stoj na
hoe J u-wang-an klter A-ju-wang
pojmenovan podl e i ndi ckho krle
Aky (asi 273-232 p. n. 1.). Tento
velk pznivec buddhi smu dal daj-
n vystavt 84 000 stp a do nich roz-
dlil Buddhovy ostatky. Klter byl
zaloen v 5. stolet n. 1. u j edn tako-
v stupy. Za relikvi, l omkem Bud-
dhovy lebky, putovali i etn v-
znamn kaligrafov ajejich umn lze
dodnes obdivovat na ad stl.
A-ma V jin n a mezi zahrani-
nmi any v j i hovchodn Asii ve-
lice uctvan bohyn moe znm t
j ako Ma-cu, Ma-ku nebo Tchi en-
-chou (Nebesk c saovna).
A-mi -tchuo-fo viz Ami t bha
A-nan nsk j mno Buddhova bra-
trance nandy.
Abakus nsk poi tadl o (suan-
-pchan) j e symbol em bohatstv .
Adi buddha V mahj novm bud-
dhismu Prabuddha", z nj vznikli
vichni ostatn buddhov, prapvod-
ce veho ivho i nei vho. J e pova-
ovn za personifikovan absol utno
a zobrazovn j ako pl amen stoupajc
z lotosovho kvtu. Me se vysky-
tovat ve dvou podobch - j ako Vad-
radhara (Ten, j en dr ezl o")
a j ako Vadrasattva (Di amantov
j soucnost").
Akbhja Neotesn", j eden z pti
nadsmysl ovch buddh, dhjnibud-
dh, jeji ch kult v n vzkvtal za
vldy dynastie Chan (206 p. n. 1. a
220 n. 1.). Vldne rji Abhirati na v-
chod vehom ra, m modr tlo,
dr vadru nebo lotosov kvt a j eho
j zdn m zv etem j e slon. J e povao-
vn za ochrnce vchodu a za bud-
dhu, kter zvtzil nad bl em
Mou. Zobrazovn bv vsed, v lo-
tosov pozici.
Al chymi e Neexi stuj e dkaz, e by
alchymii do Evropy pinesli Arabo-
v z ny. Oproti tomu lze prokzat,
e u v 8. stolet p. n. 1. se v n
vi l o v monost fyzick nesmrtel -
nosti a od 4. stolet p. n. 1. se hleda-
la bylina nesmrtel nosti . Po marnm
hledn se an snaili vyrbt rz-
n liva. Soudilo se, e nesmrteln
maj elixr, kter se skld z drobou-
kch steek zlata a perel. Zl ato-
djstv" a experi mentovn se zlatem
byl o v n vdy spojeno s kul tem
nesmrtel nosti . Evropsk a nsk al-
Ami t hha 6
chymi e se mon podobaj metoda-
mi , nikoli vak c l em.
Ami t bha J eden z pti nadsmysl o-
vch buddh (dhjnibuddh), bud-
dha Nekonenho j asu", nebo se od
nj svtlo, j e se rozlv po ce-
l m vesmru. Soud se, e je odvozen
od perskho boha Slunce. Ami tbhu
uctvaj v cel n a je znm pod ti-
ncti j mny, napklad Buddha ne-
zmrnho lesku", Buddha vnho
i vota" nebo Pn Zpadn ho rje".
Kult buddhy Amitbhy se v n roz-
il zejmna pro svou j ednoduchost,
nebo sta pouze vysl ovovat j eho
j mno (A-mi-tchuo-fo) a toto soucit-
n bostvo uvede dui do Zpadn-
ho rj e" neboli ist zem". Uen
vychz z textu Ami tbhastra",
kter do nti ny pel oi l i ndi ck
mnich Kumrad va (344- 413), kult
vak propracoval a a rozila pede-
v m kol a i st zem za dynasti e
Tchang (618-907). V J aponsku j e
vzvn j ako Ami da. Z st se mu pr
l i ne vn kvti n a z pr zas vn
santal u. J eho barva j e erven
a vl dne zpadu. Zobrazovn bv,
j ak sed na kvtu lotosu a rukama
vyjaduje gesto (mudru) medi tace.
Nkdy m ruce sloeny v kln nebo
v nich dr ndobu s vodou vnho
ivota. J eho atributem je lotos, j zd-
n m zv etem pv a pat k nmu
bdhi sattva Padmapni . Tak m v
na hl av korunu poszenou drobn-
mi tyrkysy a vyesan vlasy mu vt-
inou spadaj ve tech pramenech
pes ramena. Od hi stori ckho Bud-
dhy ho lze odl i i t podl e krl ovskch
klenot nebo podl e drdol u ozdoben-
ho drahocennm kl enotem. V chr-
mech m v po boku dva nadsmysl o-
v bdhi sattvy (dhj ni bdhi sattvy),
a to Vadrapni ho (s hromokl nem
v ruce") a Padmapni ho (s l otosem
v ruce"). Podl e mahj novho bud-
dhi smu exi stuj e stej n j ako ostatn
dhj ni buddhov odj aki va, a proto
mu v chrmu pat hl avn m sto. J eho
hypostaz j e Ami tj u. Na m stech,
kde nkdo ne astn zahynul , se
vztyovaly (v Hongkongu a na Tchaj-
-wanu dodnes) stly s npi sem A-mi -
-tchuo-fo. Kol emj douc si npi s pe-
etl a tm se u bezdky pomodl i l
k Ami tbhovi .
Ami t j u Ami tbhova hypostaze,
bdhisattva Nezmrnho i t ", Ne-
konen vkem". Uct vn byl pede-
vm v severn n, dnes hl avn
v autonomn oblasti Vni tn Mongol -
sko. Ami tj u pomh pekonvat
vechny vn, j eho i konografi ck
tl esn barva j e i ntenzi vn rud
a j eho i vl em j e ohe. Zobrazovn
bv vsed s pohrem npoj e nesmr-
tel nosti . Dl e ho l ze poznat podl e
esti ozdob - koruny, nuni c, etz
kol em krku, psu, spon na rukou
a nohou a dl ouhho provazce, j e
symbolizuji j eho ctnosti , pohrouen ,
odevzdanost, trpl i vost, slu, vhl ed
a mravnost. V Ti betu se vzv stoos-
mi nsobnou formul a me se pak
zjevit ve sto osmi hypostaz ch.
Amghasi ddhi spn dokonal ",
j eden z pti nadsmysl ovch buddh
(dhjnibuddh), vl dce severu. J eho
ikonografick barva je zel en a j eho
znakem dvojit vadra. Rukama vy-
jaduje gesto nebojcnosti . J e znm
j ako buddha, kter se t neochvj -
n blaenosti.
Amghavadra Patri archa nsk
sekty en-jen a j aponsk koly in-
gon. Po studich v I ndii se roku 746
navrtil do ny a zaslouil se o -
en buddhi smu.
Amul et Kad an m val amul et
nebo talisman a mnohdy ho ani neod-
kladal. Mohl o se j ednat o zvec fi-
gurky z nejrznjch materil, ko-
toue pi . p vsky s osmi trigramy,
hlavn vak o nefritov figurky taois-
ti ckch boh nebo buddhi sti ckch
bostev.
An Mal buddhi sti ck klter, asto
t nzev enskho kltera.
An ' -kao Pi zavdn buddhi smu
v n dochzel o asto k nedorozu-
mn m, nej asnostem a rozporm,
protoe indit mi si oni " ili ue-
n Probuzenho j en stn a chybly
kvalitn pekl ady nej dl ei tj ch
sanskrtskch text. Tohoto kolu se
k asu vech podjal j eden parthsk
princ, kter se stal buddhistou a vzdal
se trnu ve prospch svho strce.
Ovldal nkol i k j azyk, procestoval
etn zem a nakonec roku 148 n. 1.
piel do ny, kde pijal j mno An
'-kao. Bhem dvaceti let pak v Luo-
-jangu peloil do ntiny nejdlei-
tj stry ve 34 knihch. Propagoval
jet hnajnov buddhi smus, poloil
vak zklad pro pozdj vzestup
mahjny.V pokroi l m vku chtl
it buddhi smus i na ji hu a nedopat-
en m byl v Kantnu zabit pi bitce
dvou zneptel ench stran.
An- j ang Msto v provincii Che-nan,
znm od roku 1899 j ako j ednaznej -
vt ch nskch archeol ogi ckch
lokalit. Ve vesnici Siao-tchun severo-
zpadn od An-jangu byl o nal ezeno
mnostv vtebnch desti ek. J edn
se o npi sy na zv ec ch kostech
a el v ch krun ch, kter poskytl y
dleit poznatky o ranch formch
nskho nboenstv . Mnostv mi-
l odar nal ezench ve vel kch hro-
bech angskch krl dokl d, j ak
vznam ml An-j ang ve 2. tiscile-
t p. n. 1,
Anal ekt a Mezi nrodn pou van
vraz pro sbrku Konfuciovch vro-
k sestavenou j eho ky a znmou
j ako Rozhovory a vroky i Hovory
Konfuciovy (nsky Lun-jii).
nanda Buddhv bratranec a pobo-
nk, j eden z j eho deseti vbornch
uedn k. Kdy se Buddha dva roky
po vel km procitnut nakrtko vrtil
do svho rodnho msta Kapi l avas-
tu, nanda se rovn zekl svta
a stal se mni chem. Vyznaoval se
vynikajc pamt . Kdy Kjapa Ve-
lik shromdil roku 487 p. n. 1. na
prvn m koncilu v djinch buddhi s-
mu 500 Buddhovch k, podal
nandu, aby zpamti zrekapituloval
kompl etn Buddhovo uen . nanda
se kolu zhostil tak pkladn, e cel
druh ko Tri pi taky se zakl d na
j eho vzpom nkch. V chrmech st-
Ani ruddha 8
v spolen s Kjapou na olti ved-
le Buddhy. Lze ho poznat snadno: je
to ten ml ad mni ch s vyhol enou hla-
vou a velice m rnm, soustednm
vrazem.
Ani ruddha Buddhv bratranec a j e-
den z j eho deseti vbornch uedn-
k. Kdy Buddha doshl osv cen
a vrtil se dva roky po velkm procit-
nut do rodnho msta, stal se j eho
kem i Aniruddha. asemsi vyvinul
asnou schopnost pedvdat budou-
c udlosti a byl povaovn za vizio-
ne.
Ao Obrovsk a siln mosk elva A o
j e myti ck zv e, j e spojuje zemi
s nebesy. Podl e j i nho podn nese
zemi na hbet. Rda po r ohe,
a proto ji lze asto vidt na hebenech
chrmovch stech.
Apotropej n pedmty U z velice
ranch dob se dochoval y nesetn
figurky z kamene, bronzu, kerami ky
nebo deva, j e ml y odvracet zlo.
V kl asi ckm p pad j de o strce
hrobu a duchy zem, kter dvali ze-
snul m do hrobu za dynasti e Tchang
(618-907). J edn se bud o voskov
vojky ve skvostnch uni formch,
nebo antropomorfn bjn tvory, kte
pochzeli z hlubin zem a spojovali
v sob lidsk, zv ec a dokonce
i rostl i nn prvky. Existuj vak
i ztvrnn, j e pedstavuj monstra
asto tak j edi nen ohavnosti a d-
sivosti, a di vk ped nimi bezdky
couvne. O to prv lo. Uml ec nebo
umleck emesl n k se v tomto p-
pad nemusel podi zovat dn nor-
m. A u se j ednal o o nestvru
s vypl azenm pedl ouhm j azykem,
nebo o myti ck zve s pedi menzo-
vanm paro m, chystajc se k to-
ku, m vt hrzu tato dla nahn-
la, tm lpe.
Apsary Nebesk taneni ce vl dce
boh I ndry lze povaovat za vly
i hetry. Patily k pol obostvm, j e
se vznel a v povt, ale mohl a se-
stupovat i na zem a pebvat v l o-
tosovch kvtech. Buddhi smus j e
pevzal, a proto tyto elegantn, asto
svdn bytosti meme obdivovat na
mnoha nskch nstnnch mal -
bch, na nich se ozdoben okrasn-
mi stuhami vznej j ako prvodky-
n bdhisattv.
Ara dy Dva bursk oky v tstov
tatice (iao-c) jsou symbol em dlou-
hovkosti . Rovn symbolizuj pl-
nost rodiny. S j uj ubou, mandl emi ,
sem nky lotos a dn pat mezi tzv.
astn pl ody".
Astrol ogi e Cna byla odedvna zem
astrologie. Za vynl ezce astrologic-
kho kal ende j e povaovn bjn
vvoda Cou. K sestaven horoskopu
je teba osmi znak (vdy dva znaky
zastupuj rok, ms c, den a hodi nu
narozen), dvancti pozemskch vt-
v (ti -
1
) a deseti nebeskch kmen
(tchi en-kan). S jejich vznamem se
pak pracuje podl e teorie ji nu aj angu,
podle pti zkladnch prvk apod. Za
nejdleitj horoskop v ivot -
ana se povaoval horoskop svateb-
n, kter asto nemi l osrdn rozhodo-
val o satku nebo rozchodu. Astrolog
Azal ka 9
zjioval, zda se rodn znamen eni-
cha a nevsty k sob hod . Srovnval
nejen znamen zverokruhu, ale i m-
sc, den a hodinu jeji ch zrozen.
Aval ki tvara Nej znmj a nej -
oblbenj bdhisattva buddhistick-
ho panteonu, j eden z hlavnch dhj-
nibdhisattv a bosk patron Ti be-
tu. J edin, kter ped vc pedstu-
puje v musk i ensk podob (viz
Kuan-j i n). V sanskrtu j eho j mno
znamen Pn shlejc na svt".
J ako Mahsthmaprpta j e povao-
vn za pomocn ka buddhy Amitbhy.
Symbolizuje nekonen soucit a mi -
l osrdenstv a zachrauj e vechny,
kte ho pros o pomoc.
Azal ka Symbol ensk krsy a obl-
ben moti v malstv.
Babi ka Meng J ednou z nezapome-
nutel nch postav buddhi smu j e
vzneen dma, j e stoj po boku de-
stho pekel nho krle a du mois-
tenm stral i vmi mukami podva
npoj zapomnn , kter sluuje
vechny chuti - sl adkou, kysel ou,
hokou, ostrou i sl anou. Kdy due
tento npoj poije, nepamatuje si po
znovuzrozen pedchoz pozemsk
ivot ani muka, j e musel a v pekl e
vytrpt. Podl e povsti byl a babi ka
Meng velice zbon buddhistka, kte-
r ila za dynasti e Zpadn Chan
(206 p. n. 1.-25 n. 1.) a nabdal a
k mrumilovnmu a vegetarinskmu
ivotu. Kdy v osmdesti letech sko-
nala, nakzal Nefri tov csa, aby
v pekle nastoupila slubu j ako milo-
srdn dma, j e sm pi pravovat n-
poj zapomnn .
Bal dachn J eden z osmi buddhi sti c-
kch symbol tst, pedstavuj e
Buddhovy plce. Zrove star n-
sk symbol nebes.
Bambus Symbol skromnosti , hou-
evnatosti , vytrval osti . Kdy vane
vtr, bambus se skl n . Kdy boue
pomi ne, opt se narovn,
: :
prav sta-
r pslov. Stal se tak symbol em pe-
it v nepznivch dobch". Bam-
busov dtsk kon k symbol i zuj e
mld. Bambus je stle zelen a po-
t oko i v zi m, a proto se borovi -
ci, bambusu a vestce v i stedu
k ti ptel v chl adn zi m".
V kresb tu bvaj astm tmatem
tyi ulechtil", a to bambus, vest-
kov kvt, chryzantma a orchi dej .
J estlie se vak na obraze vyskytuje
vestkov kvt s nkolika bambuso-
vmi listy, pedstavuj mue a enu.
Buddhi sti ck bohyn mi l osrdenstv
Kuan-jin asto dr stblo bambusu.
Bambusov vhonky se veobecn
povauj za lahdku a bambusov lis-
ty se j ako koen pidvaj do v na
a j i nch npoj. V j i hozpadn n
- v provi nci ch J un-nan, S'-chuan,
Kuej-ou a Kuang-si - ij ve vysl o-
ven bambusovch oblastech nrod-
nostn meni ny Mi aov, I ov, Tajo-
v a Tungov, kte bambus dodnes
uctvaj j ako bostvo, nebo svj
pvod odvozuj od bambusovho
praotce. D ve v tchto provi nci ch
exi stoval y etn chrmy zasvcen
bambusovmu bohu. Bambus m
rozmnoovac slu, j e hrani se z-
zrakem, a proto za tmto zzranm
rstem spatovali bostvo, je kado-
ron prosili, aby je poehnal o dtmi,
a j emu dkovali za to, co j i m denn
hojn dopvalo (surovinu na vrobu
pedmt denn poteby a p pravu
lk a sten i potravu).
Bambusov vhonky Symbol th-
lch enskch prst, ale i zmrzae-
nch enskch nohou.
Banka podsvt Npi s na paprovch
penz ch, kter se pl pi uct vn
mrtvch. Tyto pen ze pro zesnul "
j sou v LR sice zakzny, pesto je
mal tiskrny tisknou dodnes.
Bardo Posmrtn mezistav, kter trv
49 dn. Nvod, kterak se v tomto me-
zi stavu sprvn chovat, podv Ti -
betsk kniha mrtvch (Bardo hodol).
Barvy na j e zem barevn symbo-
liky.
Nejdleitj barvou je erven, bar-
va zd mnoha kl ter a pedev m
zd Zakzanho msta, barva ohn,
lta, j i hu, tst a bohatstv. erve-
n sml ouva" byl a dn oven
a oraz tkovan edn dokument.
ervenm d ttem" se mnilo nah,
naprosto zdrav neml uvn. 14. dne 8.
lunrnho ms ce se dtem mal oval a
na elo erven teka j ako ochrana
ped nemocemi . Oproti tomu erve-
n teka na ensk tvi se povaova-
l a za znamnko krsy. Kdy nkdo
poteboval, aby mu njak bh rych-
le piel na pomoc, zael do chrmu
a j eho soe povsil kol em krku er-
venou rku". Na c saskm dvoe
se nosila pevn erven roucha.
A protoe ervenaj e i barvou slun-
ho chovn , nos val y se o svtcch
erven aty. Dary se balily do erve-
nho papru a pou val y se erven
navtvenky. Na divadle symbolizu-
je erven barva ctnost a upmnost.
l utaj e barvou taek na stechch c-
saskch palc. Znamen slvu a se-
trval vvoj ; stala se estnou barvou,
j i bn oban nesml nosit, nebo
byla vyhrazena pouze csai. Symbo-
lizuje sted, zemi, obdob mezi j arem
a l tem, podek, d, ale i vrnost
a vru. Na divadle znamen bohy.
Zel en symbol i zuj e vchod, j aro,
dobro, i vot. Naznauj e nejvy
vnitn klid a je rovn barvou, j i si
ada bohy zvol i l a pro sv roucha.
V di vadl e maj zelen obliej dmo-
ni a blov.
Modr je barvou oblohy a moskch
vln, touhy po vzdl n a pedzvst
dosaen vysok hodnosti . Na diva-
dle symbol i zuj e dmony a zporn
postavy. Modr obliej m i bh
l i teratury Kuej -si ng. V nejstarch
textech neexi stoval pro modrou sa-
mostatn termn, slovo chi ng zna-
menal o kl u od tmav ed pes
modrou po zel enou.
ern pi nl e severu, zi m, vod,
tm, ale i moudrosti a cti. Divadeln
hrdi na se zaernnm obl i ejem j e
up mn, estn mu.
Bl je barvou smutku, podzi mu, z-
padu slunce, st. Hrdina na divadle
s nablenm obliejem bv falenk.
Ve vlasech se nem nosit nic blho,
protoe to pin netst.
Baant Symbol dobrho vkusu a lite-
rrnho nadan, pozdji pro svou kr-
su byl vel i ce obl ben mezi uml ci
a nakonec se stal j ednou z dvancti
csaskch insigni, v nich symbol i -
zuje c saovnu. Zl at baant byl za
posledn dynastie (1644-1911) zna-
kem civilnho edn ka druhho hod-
nostnho stupn, kter ml na obad-
nm odvu vyito j et devt drak
o pti drpech a na pice klobouku
nosil kuliku z korl u. Stbrn ba-
ant byl zase spolu s osmi draky
0 tyech drpech a kilovou ku-
likou na pice klobouku symbolem
civilnho ednka ptho hodnostn-
ho stupn.
Bhai adj agurubuddha Buddha
Mistr litel". Existuje cel kem osm
buddh l i tel stv , mezi n pat
1Gautama kjamuni, nebo se as-
to oznaoval za lkae trpcch svta
a o svm uen tvrdi l , e je l kem.
Bhai adjagurubuddha je v tto ad
druh nejdleitj, nebo sm k-
j amuni ho oznaoval za vel kho
krle lkastv". Se dvma pomocn -
ky, bdhsattvy Srjaprabhou a an-
draprabhou, tvo skupinu t vzne-
ench uitel l kastv ", j i m se t
k ti svat Vchodu". V n je
tento dleit bh znm j ako J ao-'-
-fo a asto ho lze vi dt spol en
s Ami tbhou a Buddhou.
Bhi ku Buddhi sti ck mni ch, len
mni sk obce. ensk rod je bhiku-
n.
Bl dagoba Tato pagoda na kopco-
vitm ostrov v parku Pej-chaj u pe-
ki ngskho Csaskho palce je vidt
j i z dlky. Postavit ji dal roku 1651
mandusk csa un-' na poest
nvtvy ptho dalajlmy Ngawan-
ga Lozanga Gjamccha, kter se usku-
tenila v roce 1652. Vysok je 35,9
metru a korunuje ji bronzov detnk
a thl vika. Tikrt byla zniena
zemtesen m (1679, 1731 a 1976)
a vdy obnovena. nsky se nazv
Paj-tcha a je obkl opena adou bud-
dhistickch staveb, mezi nimi i chr-
mem Vnho mru.
Bl rosa (paj-lu) Men svtek, kte-
r rolnci slavili 27. dne 7. l unrn ho
ms ce (778. z).
Bl zleitost Poheb, nebo bl je
barvou smutku.
Bl msc J edenct ms c lunrn-
ho kalende zvan t drsn. J menu-
je se tak prvem, nebo na severu
ny le snh a rybnky a j ezera za-
mrzaj. Do tohoto ms ce spad
i zi mn slunovrat, kter se na csa-
skm dvoe slavil d kvzdn m.
Bily tygr Dmonsk a velice obva-
n taoistick hvzdn bostvo (Paj-
-chu), j e pr por plod v mati n
ln. Aby ho pzniv naladili, zob-
razuj jej asto j ako ml adho gener-
la, vti nou v i votn vel i kosti , ve
skvostn zbroji a s magi ckm meem
v pravici. J inak je symbol em zpadu,
podzi mu, ochrncem zemdl stv
a strcem ped zl mi duchy. J eho
protj kem j e Zel en drak, kter
vldne vchodu.
Boby blaenosti Na poutnch mstech
dve eny obtoval y bhem chr-
Bohov bohatstv
movch slavnost pi kadm vzvn
Buddhy j eden bl bob. Z tchto
bob, mrkve a vrbovch vhonk se
pak v chrmovch kuchyn ch pipra-
voval chutn pokrm pro poutn ky,
ktermu se kalo boby blaenosti".
Bdhi dharma J i hoi ndi ck mni ch
z brhmansk rodiny, kter roku 520
piplul do jin ny, kde rozvjel sil-
nou pedagogi ckou i nnost a zaloil
kolu medi tati vn ho buddhi smu
chan. Pod nskm j mnem Ta-mo
je uctvn j ako prvn nsk patriar-
cha. J eho uen pozdji zskalo v J a-
ponsku velk vznam j ako zen.
daj n se vyznaoval vel kou du-
chovn silou a p mo magi ckmi
schopnostmi. Lta meditoval v Sao-
linskm kltee v poho Sung-an
a v nm propagoval nejen chan, ale
i bojov umn , j e klter tolik pro-
slavila. dajn ve sto padesti letech
byl otrven.
Bdhi sattva Dosl ovn bytost (sat-
tva), kter doshla duchovn ho pro-
buzen (bdhi). Pouv se v rznch,
ale pbuznch vznamech j ako
- hi stori ck Buddha ped probuze-
n m,
- vichni po sob j douc buddhov
ped probuzen m,
- bytost, kter j i doshl a probuzen ,
ale oddaluje sv posl edn zrozen ,
aby pomhal a ostatnm i vm bytos-
tem na cest k duchovn mu osvobo-
zen.
Bdhi sat t va zraku Ve star n,
v n byly znan rozeny on cho-
roby, se vzval bdhi sattva J en-
-kuang pchu-sa. J eho socha v chr-
mech bval a ovena papry nebo
tky s vyobrazen m o, kter pin-
eli vc j ako projev dk po uzdra-
ven. Taoi st zase uctvali bohyni
zraku J en-kuang ni ang-ni ang a po-
vaovali ji za estou dceru Nefritov-
ho c sae. V provi nci i i ang-su se
k n uchyl oval y thotn eny, aby si
zajistily, e se j i m nenarod d t
s on vadou.
Bdhi vrka Strom probuzen "; f-
kovn k posvtn (Ficus religiosa,
pchu-tchi ), pod n m Buddha roku
528 p. n. 1. doshl probuzen (bdhi).
Bohov bohatstv Touha po zajit-
nch p j mech, sl unm i vobyt
a bezstarostnm st vedl a v n
vzhledem k neustle hrozcm prod-
n m katastrofm a vl km k uctvn
etnch boh bohatstv, a to j ak civil-
nch, tak vojenskch. Na ji hu ny,
na Tchaj-wanu a mezi zahrani n mi
any se dodnes rozliuje mezi bo-
stvy, kter se vzvaj vhradn pro
pravideln pjem nebo vhru ve he,
obchodn zisky nebo ddi ctv . Uni -
verzln bh bohatstv je Cchaj-en,
ale rozl i uje se cel ada boh, j e
maj zvl tn j mna, daj se poznat
podl e uritch atribut a lze je vz-
vat pi j asn danch pn ch. Dl e
existuj speciln bostva, kter udr-
uj j i existujc tst, nebo bostva
pro p pad, e stav povaovan za
stl nhl e skon a l ovk je odk-
zn na nov tst". Cchaj-en m na
sob vti nou oficiln odv uence.
V rukou dr audi enn ezl o nebo
zlat stevc", kter se podob dv-
nm zl atm prutm. Obas ho lze
vidt j ako dvojit bostvo, toti boha
bohatstva civilnho a vojenskho, kte-
r zejm poukazuje na obranu zska-
nch pokl ad. Olt boha bohatstv
mla ve star n snad kad rodi-
na a v kad provi nci i byly etn
chrmy. K tomuto emi nentn dlei-
tmu bostvu patil i strom penz",
jaksi stromeku, otes se", ove-
n mi ncemi a zlatmi pruty, a vza
pokl ad, j e pi nel a tst. Lze j i
vidt na etnch novoron ch blaho-
pn ch. Na nich asto bvaj i dv
dti , j edno nese vzu a druh tla
vozk naloen poklady. Za novoro-
n noci kad nsk domcnost vta-
la boha bohatstv. Soused nebo zn-
m zakl epal na dvee a volal:
Pichz bh bohatstv !" Nato pan
domu otevel a a pohosti l a v tanho
posla chutnmi tatikami s masem
a zel eni nou ( i ao-). Posel potom
pedal zlat stevc" z erven nebo
pozl acen l epenky. V Peki ngu byl
dve znm ptinsobn bh penz",
kterho zpodoboval o pt bratr po-
vench na bohy. Ptka zde nen
nhodn. an, j ak znmo, znaj
pt svtovch stran, pi em tou p-
tou je sted. Toto bostvo uctvali
pedevm obchodnci, kte cestovali
za obchody do vech svtovch stran.
Kantonci , j i m se pi suzuj e znan
obchodn smlost, uctvali navc j ed-
no speciln bostvo, kter zajiova-
lo vel k zisky. Kdo si chtl pouze
udret pravideln pjem, uchyloval
se k bohu dobrho p j mu", j en
asto nese v nrui dt. K legendr-
nm, navsost lidovm postavm pi-
nejcm pen ze pat i asto ztvr-
ovan Li ou Chaj , kter mv nad
hl avou rou minc. Provz ho t
noh ropucha, j e j e symbolem dlou-
hovkosti .
Bohov buvol V zemi, kde je pede-
v m v rovch polch nezbytn
pomoc buvola, nen divu, e existuj
i dva bohov buvol, kte chrn tato
ui ten zv ata ped nemocemi .
V nkterch chrmech bvaly sochy
buvol v ivotn velikosti, j i m rol-
nci pineli obtiny v podob er-
stv vody a avnat trvy. Vedle nich
stvala socha paska rovn v ivot-
n velikosti. Tito bohov se jmenoval i
chun-ni ou a Ni ou iang-un.
Bohov dve Dleitou lohu pi za-
jiovn domu ped nev tanmi ve-
tel ci , zl mi duchy a dmony maj
bohov dve. J ejich pestr a nepe-
hl dnutel n zobrazen v pln zbroji
lze vi dt na pravm a l evm k dl e
vnj brny. Vtinou maj pl se
irokmi rukvy a na nm vyity pi-
voky, v toulci na zdech pak tlust
svazek p. Obma rukama dr ty
S l ampi onem nebo l ampou. Maj sv-
tit j ednat hostm, j ednak du m ze-
snulch, jeji ch nvtva se oekv
pi Svtku lampion 15. dne 1. lunr-
n ho ms ce. Na l ampi onech bvaj
jeji ch j mna, t m se zvyuj e hrza
dmon. Mnohdy vak sta, kdy je
j mno boha pouze na dvech.
Bohov krupobi t Tchto boh byl o
v Cn nkolik, je to zejm dno roz-
manitost podnebnch psem. Zobra-
zovni bvaj dokonce j ako blov,
protoe na polch dokou zpsobit
znan kody.
Bohov literatury nsk synkretis-
mus vedl k tomu, e se v prbhu
stalet uctvali hned dva bohov lite-
ratury. Pvodn se j ednal o o dv sa-
mostatn hvzdn bostva, kter vz-
vali uenci i studenti a kter ml a
napomhat l i terrn mu spchu.
Kdysi se zejm j ednal o o uence,
kolem nich se ovinul vnec legend
a kte byli pozdji zbonni. Prvn je
Wen chang- un, uenec, kter il
v provi nci i S'-chuan. Taoi st ho
opedli mnostvm povst, prohlsili
jej za svtce, kter m za sebou
sedmnct znovuzrozen a doke se
pevtlit v hada. Povili ho dokon-
ce na patrona vech, kdo usiluj
o vdomosti a ady, a pisoudili mu
pbytek v souhvzd Velk medvdi-
ce. Zobrazovn bv vti nou
v modrm hedvbnm rouchu
a s ezl em v ruce. J ede na bl oui
a provzej ho dva sl uhov. Podl e
uven pi dl uje rozum a literrn
schopnosti . Druh j e Kuej-si ng, j e-
den z nejpozoruhodnjch boh n-
skho panteonu. I on bval nesm rn
nadanm studentem a uencem, vy-
znaoval se vak mal ou postavou
a erednm vzezen m. Pi c sa-
skch zkoukch byl ze vech nejlep-
a ml zskat zl atou ri, c sa ji
vak ohavnmu sketu upel. Odm t-
nut kandidt se chtl utopit, ale za-
chrnila ho mosk obluda a dopra-
vila na pobe. To svdilo o tom, e
se zaadil mezi nesmrtel n. Byl pi-
jat na nebesa a trn v souhvzd, kte-
r se j menuj e stejn j ako on. Znak
pro kuej vak znamen ducha i bla
- a proto je j eho j mno dvojznan.
Bv zobrazovn j ako ertk s l a-
kovn zvednutou nohou a s modrm
obliejem.
Bohov l od Nesetn dunky, n
luny, sampany a vory mly ve star
n sv bohy, ped nimi se kad
veer rozsvcel y svce a plily pap -
rov obti . Mli chrnit ped zlmi
duchy, nep zni vmi vtry, skrytmi
tesy, vry a podobn.
Bohov manel stv Manelstv chr-
n cel ada boh, pat mezi n i bh
radosti Si en.
Bohov nakal i vch nemoc an
vili v pt takovch boh, tyi
z nich byli pes nakal i v nemoci ,
kter pi chzel y v rznch ron ch
obdobch, a jeden pes epidemie, j e
mohly zemi postihnout kdykoli. Tato
obvan bostva (wang-jie) se muse-
la usmiovat obmi, kter se konaly
vdy 5. dne 5. lunrnho msce. Vz-
vala se pouze v nutnch p padech
a netzal a se na radu. Uct val a se
plae a vdy j ako skupina, nikdy j ed-
notliv. Tito bohov j sou velice roz-
dln zobrazovni, j ednou s odstrau-
j c m vrazem, j i ndy j ako psn
ednci. Vichni vak sed v dstoj-
n pozi ci na trnech. asto maj
znan neobvykl zbarven oblieje,
od zcela bn barvy pleti a po lu-
t, zelen, ern a kiklav rud od-
stny.
Bohov nemoc an vili, e p-
vodci nemoc j sou dmoni , a proto
vzvali ochrann bostva, aby je ped
ni mi chrnila neboj e zahnala. Boho-
v nemoc spadal i na nebes ch pod
dv mi ni sterstva, pod mi ni sterstvo
veobecnho lkastv a ministerstvo
bostev npomocnch pi epidemich
a porodech. Mnostv nemoc si dle
vyadoval o i speciln bostva j ako
boha moru a boha cholery. Pednos-
tov nebeskch mi ni sterstev mli
k ruce asistenty, sluhy a posly. K dru-
in tohoto tak dl ei tho bostva
patilo i deset sl avnch lka, kte
fungovali zrove j ako j eho asisten-
ti. Za nejoblbenjho boha lkastv
lze povaovat J ao-wanga (Krle l-
iv). Dal bh, dokonal Wej ", se
staral pedev m o i nn pilulky
a tinktury. J ak u tomu v n asto
bv, cel ada lkaskch boh j sou
historick osobnosti , kter byly po-
zdji zbonny. Tak nap kl ad J ao-
-wang bval poustevn kem Sung
S'maoem, j en j i v ml d prosl ul
velikou uenost a snail se pijt na
kl oub taj emstv m l kastv . J ednou
uzdravil hada a dostal od nj kni hu
s tajnmi nvody na len nemoc .
Kdy pak vylil nkol i k csa dy-
nasti Suej a Tchang, byl kanoni zo-
vn. Na obrazech ho vidme vtinou
sedt v l krn u stolu, na nm sto-
j ndoby s lky. Podobn je tomu
s dokonal m Wejem". Taoista Wej
an-un il v stran na pel omu
7. a 8. stolet a dosahoval vel kch
spch v len. Zbonn byl na
pel omu tiscilet, protoe ob j eho
duchu napomohl a vyl en c sae
en-cunga.
Bohov non hl dky Nebesk csa
vysl kadou noc estnct boh, kte-
neviditeln chod svtem a vid ve,
co ve dne vidt nen: skryt al, hoe,
b du, starosti , ale i zl skutky. Tito
bohov ho pak svdomi t informuj,
a tak napomhaj ke zmn dl u
nebo k napravovn kivd.
Bohov opery a inohry Mi modn
naden pro divadlo tchangskho c -
sae San-cunga (vldl 712-756),
kter si u dvora drel dva tisce hu-
debn k, ti sta herc a stovky pv-
ky, vedlo po j eho smrti ke zbon-
n hudebn ka Si ang-kunga a herce
Lao-l anga. J edn se zejm o ojedi-
nl p pad v nboenskch dji-
nch.
Bohov pti hor Pt posvtnch hor
taoi smu je od pradvnch dob pova-
ovno za trny boh. Bh Tchaj-
-anu na vchod m titul krl
Tchien-chi", bh Cheng-anu na jihu
krl S'-tchi en", bh Chua-anu na
zpad krl Tin-tchien", bh Cheng-
-anu na severu krl An-tchi en"
a bh stedn hory Sung-anu krl
Tchi en-ung". Pestoe by krli
Sung-anu mla psluet est prvn-
ho mezi rovnmi , byla j eho hodnost
vdy ni ne krle Tchaj-anu, ne-
bo tato hora se povauje za nejcti-
hodnj ze vech.
Bohov roku V nskm edestile-
tm cyklu pedstavuje kad rok jed-
no bostvo a je patronem lovka zro-
zenho v tomto roce. Tchto edest
boh tvo druinu boha astrologie.
Bohov rol ni ck domcnost i Rol -
nick domcnost ml a za patrony
boha mlatu, boha spky a boha chl-
v a stj. U jejich nohou v dme n-
doby na obil a j i n plodiny.
Bohov Severn ho a Ji n ho korce
Hvzdn bostva; bh Severn ho
korce rozhoduj e o smrti lid a bh
J i n ho korce vlastn byl i nu nesmr-
telnosti.
Bohov zel ench vhonk Bohov
uctvan rolnky a tc se veobec-
n ct. Bval i zobrazovni s travi-
nami a klasy a jejich prvodci s ri
a j i nm pol n m ni n m.
Bohyn blesku Hrom v n vyvol-
v musk bostvo a bl esk ensk.
Bohyni blesku se t k Matka bles-
k nebo Cti hodn matka zl atho
svtla. V chrmech ji lze spatit j ako
ml adou enu ve velice krsnch a-
tech a se dvma zrcadly, j i mi vyvo-
lv blesky. Matka blesk j e bostvo
poas, j e pomh bohu hromu pi
steen prva a podku na zemi .
Svmi paprsky prosvcuj e i ta nej -
temnj zkout lidskch srdc a po-
mh tak vyhl edvat zl oi nce, kter
pak bh hromu zabj.
Bohyn hedvb O est bt patron-
kou tch, kdo maj co do inn s cho-
vem bourc a vrobou hedvb , se
dl vce bohy. Tato bostva j sou
znma j en v koni nch, kde se cho-
vaj bourci moruov - v provincich
i ang-si , i ang-su a e-iang a na
dol n m toku J ang-c'- i angu. J menuj -
me pedev m bohyni Lej-cu, zn-
mou t j ako Si Li ng-', o n se k,
e nauila lidi chovat bource moru-
ovho. Stejn zsl uha bv pit-
na i chen-', zbonn hlavn man-
el ce prvn ho c sae dynasti e Chan
(206 p. n. 1.-220 n. L), a za patron-
ku hedvbn k je povaovna i kon-
kub na Nefritovho csae Ma-tchou-
-ni ang.
Bohyn chovu bource moruovho
Cchan-mu ni ang-ni ang bv zobra-
zovna v dvorskm odvu a se temi
sluhy, kte dr vje, a se sluebnou
nesouc oatku, j ak se pou v pi
krmen a chovu bourc.
Bohyn krsnho poas Sao-ing
ni ang-ni ang zahn mraky a d.
Bohyn kvtin Existence bohyn kv-
tin v nsk lidov ve svd o dvou
zkl adn ch skutenostech. Zaprv
0 veobecn lsce an ke kvtinm
a zadruh o prastar ve, e ve m
dui, tedy i stromy, kee a kvtiny. 15.
dne 2. l unrn ho ms ce se oslavuje
bohyn sta kvtin (Paj-chua-en).
Bohyn Ms ce Bohyn Ms ce za-
stupuje na nebes ch ensk pri nci p
(jin) a je nestrann stejn j ako slun-
ce, protoe v noci svt dobrm lidem
1zl odj m. J estl i e sl unce pi nese
horko, pi chz s Ms n bohyn
chlad. Zobrazovna j e j ako laskav
pan, ped n hopk msn zajc.
Bohyn mi nce Minci mli specil-
n bohyni chi n-l u eng-kchu, zva-
Bohyn npomocn pi porodu a nemoci 18
nou Svat pan zlat pece". Zobra-
zovna bv s etnmi spolenky,
kte dr pee, dzu, planouc kle-
not a minci. Na obrej e asto npis
K ve zlat peci ohe po tisc let
nevyhasne, aby se pen ze mohl y Sit
po cel zemi ".
Bohyn npomocn pi porodu a ne-
moci Kdy ena toui l a po dtti
nebo ji byla thotn, mohl a se uch-
lit k devti bohyn m taoistickho pan-
teonu, kter se vzval y j ednotl i v
nebo najednou. Na novoron ch ob-
razech bval y zobrazeny spol en
a uprosted nich trnila vla Tchien-
-sien, j e pinela dti. Ty dal byly
bohyn zraku, bohyn potomstva,
bosk chva, patronka dt, bohyn
porodu, bohyn urychlenho porodu,
bohyn sply a bosk matka opat-
rovnice.
Bohyn netovi c Kdy dti dostaly
netovice, vzval a se bohyn neto-
vic, kter pak vysl al a bratra neto-
vi c" a sestru netovi c", aby je vyl-
ili. Bohyn netovi c sed na trnu
a ped sebou m pr svcn, vykuo-
vadlo a obtn dary. Bratr netovi c"
dr v j edn ruce misku plnou neto-
viek - a v druh j edi nou netoviku,
co znamen, e zbavuje dt j edn
netoviky po druh. Existuj i dal
bohov netovic, od nich vak me
vychzet nebezpe . Prav se, e na
konci dynastie Sang nakazili bohov
netovic neptel sk vojsko.
Bohyn ovocnch st rom Tato bo-
hyn bv zobrazovna s vtv ovoc-
nho stromu a se dvma ochrannmi
duchy, ochrncem ovocnch strom
a ochrncem borovi c a vrb.
Bohyn porodni ct v Za dynasti e
Sung (960-1279) pr ila vel i ce
spn porodn bba chen, kter
byl a pozdji zbonna.
Bohyn pdy U za dynasti e Chan
(206 p. n. 1.-220 n. 1.) se vedle obt
bohu pdy pi nel y i obti bohyni
pdy Chou-tchu, kter m val a i sv
svatyn.
Bohyn eky Luo Bohyn eky Luo
byl a zobrazovna j ako rozmarn,
svdn ml ad ena. Vdy odm tal a
lsku smrtel n k a t m pri vol val a
mnostv netst. J e symbol em roz-
marnosti ek, j e poklidn tekou, ale
dovedou se rozbsnit.
Bohyn sucha Nu Pa doke pemo-
ci boha vlky, nebo vysu j eho
zbra - d.
Bohyn svtla Cun Tchi pochz p-
vodn z hi ndui smu a je znma t
j ako Tun Tchi, Tchien Chou a Tchou
Mu. M velk vznam v tantrickm
buddhi smu. V j edn ruce dr slunce
a druhou zved ms c. L ze ji vak
vidt i s v ce rukama, v ni ch m
vdy tyto atributy: luk, otp, vle-
nou sekeru, me, vlajku, dra hlavu,
pagodu, l otos, kol o, vl en vz,
slunce a msc. Me mt i ti oblie-
j e.
Bohyn zchodu 15. dne 1. lunrn-
ho ms ce se slavily narozeniny bo-
hyn zchodu Mao-ku. Uct val y j i
vl un eny, protoe zchodov
vdro vymval y ony. Plily na jej
poest vonn tyinky a pinely j do
Bosk nvtevy 19
on mstnstky obtn dary. Dti byly
nabdny, aby se tto, tak vznamn
bohyni hluboce uklonily. Veobecn
se o n mluvilo j ako o milostiv pan
C'-ku" (Purpurov pan ). Souasn
jsou v tto souvislosti znmy ti pan
zchodu". Zchodov vdro j e asto
obl benm svatebn m darem, nebo
se pou v i k vtn , a k se mu
ist dber". Mao-ku pr byl a p-
vodn konkub na j ednoho edn ka
v provincii an-si v 7. stolet, a kdy
ji j eho hlavn manel ka na zchod
ze rlivosti zavradila, Nefritov c-
sa ji povil na bohyni .
Bn- po Stoupenec boni smu.
Boni smus Pvodn pedbuddhistick
nboenstv Tibetu, kter byl o a do
8. stolet j edi nm nboenstvm v Hi-
malj a potom byl o vytlaeno bud-
dhi smem pronikajcm z I ndie. J ed-
nalo se o tibetskou odrdu asijskho
amani smu, j ak znme ze Si bi e
nebo z Mongolska. V mnohm ovliv-
nilo l amai smus a v odlehlch obl as-
tech Tibetu se udrelo dodnes.
Borovi ce Symbol dl ouhovkosti
a odol nosti . Obraz s borovi c vyja-
duje pn dl ouhho i vota, stejn
tak j eb stojc pod starou sukovitou
borovic.
Boty Symbol harmoni e a manel sk
svornosti . Ve stedn n ptel
a pbuzn vymuj enichovi a ne-
vst boty a tm vyjaduj pn, aby
spolu setrvali a do pokroi l ho
vku. Bohm lze j ako obtinu ped-
loit i stevc, protoe se tvarem po-
dob tradi n m st brnm hi vnm,
j i m se kalo stbrn botky. T mto
zpsobem se tak vyjaduje prosba
o hmotn bohatstv . Kdy ena
v chrmu obtuje dtsk stev ek,
pros o potomstvo. J estlie se vak na
hrobech pl pap rov boty, chtj
pozstal obout duchy zesnul ch.
A kdy se o njakm mui ekne, e
roztrhal i el ezn boty, znamen to,
e podni kl velice dalekou a obt nou
cestu.
Bosk rodi na Jang V nboen-
skch djinch se j edn o ojedinl
ppad zbonn rovnou cel rodiny -
otce, matky a sedmi syn. Za bouli-
vch dob, kdy Mongol ov ze step
nebezpen ohrooval i dynasti i
Sung, ila pr na severu zem v pro-
vincii San-si rodi na J ang, kter se
vetel cm postavi l a na odpor. Otec
J ang J ie nejd ve porazi l Mongol y
u Cheng-anu a manel ka a sedm
syn se pod j eho veden m vycviili
ve vl enm umn, padli v boji nebo
v beznadj n situaci spchali sebe-
vradu. Kdy J ang J ie padl, csa ho
vyznamenal titulem Sung-pao J ilan-
-uaj " (Marl , kter chrn Sungy).
Netrval o dl ouho a na bohy byla po-
vena cel rodina.
Bosk nvtvy V mnoha provi n-
c ch j e pi vznanch chrmovch
slavnostech dodnes zvykem penet
na nos tkch sochu boha do j i nho
chrmu na nvtvu". V se, e
bostvo si tak uv ivota a ruchu pi
osl av a di vadel n ho pedstaven
v m st nvtvy a navrac se pak do
svho chrmu pl n novch doj m.
Bosk tabulky 20
Sochy mlad muov penej asto
na znan vzdlenosti.
Bosk tabul ky V mnoha men ch
taoistickch chrmech stvaly nams-
to soch boh devn tabulky s krs-
n vyezvanm j mnem bostva, j e
bylo v chrmu uctvno. Dl o se tak
z nedostatku finannch prostedk,
nebo kvalitn sochy byly drah.
Bosk rolnk viz en- nung
Bostvo vel k spky Tebae bv
ochrncem velk spky drak, na ob-
razech se v tto funkci objevuje vdy
v lidsk podob. Sed v edni ckm
odvu za stolem, na nm je etn
kniha a ndobka na ttec, a v prav
ruce dr ttec. Naznauje se tak, e
pesn zaznamenv, kolik se do sp-
ky uloilo a kolik se z n odebral o.
Obas bv ve spolenosti ty ni-
ch ednk. Pee na obraze zna-
men, e bez j eho svolen nelze nic
uloit ani odebrat.
Bot krl ov Bosk krle (dva-
rdi) pevzat pvodn z I ndie lze
ve skvostnch dstojnckych unifor-
mch vidt ve vech vel kch n-
skch chrmech j ako sochy strc
v nadivotn velikosti. J sou to Dhrta-
rtra (Mo-li-ou), vl dce vchodu,
j eho atributem je li hermel n, Vi-
rdhaka (Mo-l i -chi ng), vldce j i hu,
kter t m me poszen kl enoty,
Virpka (Mo-l i -chung), vl dce z-
padu, j en dr hada s kamenem mu-
drc, a Vairavana (Mo-l i -chaj ),
vl dce severu, s v tznou korouhv
nauky stoenou j ako detnk. Dva-
rdov se netv vdy vldn, pro-
toe maj odpuzovat zl duchy. J sou
povaovni za patrony buddhi smu.
Brahma Hinduistick bh, kter vy-
tv vesmr a s bohem boue I ndrou
j e pnem vech nebeskch bytost .
Buddhi st ho i s dalmi hinduistic-
kmi bohy pevzal i do svho pan-
teonu, penechali j i m vak j en pod-
adnj roli a pod di l i je j i nm
buddhistickm bohm. etn povsti
vak Brahmovi pozdji napomohl y
ke znan ct i v buddhi smu. Pom-
hal pi Buddhov narozen, dil j eho
prvn kroky, pozdji mu pomohl pi
tku z rodnho palce a nakonec byl
pi j eho prvnch kzn ch. Stal se tak
patronem buddhi smu. Podobn tomu
bylo s I ndrou, o nm se k, e se
svmi temi manel kami krel Bud-
dhovou cestou.
Brna pal ce Symbol csae a csa-
sk moci .
Brnov bal ek pl atek, nebo
dary se odevzdvaj u dve.
Bronzov zrcadlo an u v nejstar-
ch dobch asto zdobili i ty nejoby-
ejnj pedmty denn poteby sym-
bolickmi znaky, myti ckmi obrazy
a nboenskmi symboly. Tak tomu
bylo i s oblbenmi bronzovmi zrca-
dly. Od dynasti e ou (1122 a
221 p. n. 1.) a do konce dynastie
Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.) nachz-
me na zadnch stranch tchto zrcadel
ztvrnn nebes a zem, kosmickch
symbol, posvtnch hor i mytickch
zvat a rostlin pinejcch tst.
Broskev J eden z nejoblbenjch
nskch symbol . k se j t
ovoce nesmrtelnch". Symbolizuje
pedevm nesmrtelnost boh a dlou-
hovkost lid. Ve star n byl o zvy-
kem, e se pi kadch narozeninch
pi pravoval bohat prosten stl
s nejrznjmi l ahdkami , v jejich
stedu se skvla obrovsk broskev ze
sladkho peiva, kter mla pipom-
nat hostinu, ji Krlovna matka Zpa-
du pod pro nesmrteln, kdy v jej
zahrad dozrvaj kouzeln broskvo-
v plody. Dje se tak jednou za ti, pt
nebo i vce tisc let. Broskvov kv-
ty j sou zase symbol em ensk cud-
nosti, ale i ensk vhavosti v lsce.
Rovn se odedvna povauj za
symbol slunce a jara, protoe brosk-
von kvetou za jarn rovnodennosti .
Broskev zastupuje tet lunrn msc
a tak je symbolem manelstv, pro-
toe za nej vhodnj dobu pro satek
se povauje doba, kdy jsou broskvo-
n v kvtu. Vilo se, e devo brosk-
von a jej erven kvty odhnj d-
mony. Vraz broskvov kvty se
pou v pro krsnou barvu oblieje
ml adch dvek. Dtsk broskev"
znamen tee.
Buben V prbhu vk se v n vy-
vi nul o dvacet druh bubn rznch
tvar a velikost a z rznch materi-
l. Dol oeny j sou bubny u z velmi
ran doby, pouvaly se j ako vlen
i obadn a asto byly pomal ovny
nebo jinak vyzdobeny. Bubny patily
k zazen taoistickch, konfucin-
skch a buddhi sti ckch chrm.
Nesvolvali se jimi jen vc, ale i bo-
hov. Na mnoha oltch buddhistic-
kch a taoistickch chrm lze vidt
erven devn buben, kter tvarem
pipomn tlustou rybu. Hudebn n-
stroj ryb buben" (ju-ku), bambuso-
v trubice, do n se bije dvma pru-
ty, je atri butem nesmrtel nho ang
Kuo-l aoa a symbol em dl ouhho
ivota.
Buddhi smus Buddhi smus pronikal
do ny j ako ciz nboenstv u
v 1. stolet n. 1, prostednictvm indic-
kch a stedoasijskch mnich, kte
ho pi zpsoboval i nskm pom-
rm. Mni sk celibt, vra v etzec
znovuzrozovn , odkl on od veho
svtskho ve prospch budoucho vy-
svobozen byly postoji a pojetmi
v n neznmmi . Mahjnov bud-
dhi smus se svmi etnmi bohy se
v n rozil i dky tomu, e se
v mnohm podobal taoi smu. Dol o
tak k mrov koexi stenci " a vzjem-
nmu oplodovn obou nboenstv.
J eho rozmach vak nastal a v dob,
kdy ho vl dci , pedev m dynasti e
Severn Wej (386 a 534), zaali pod-
porovat a financovali stavbu etnch
klter. Tato sttn podpora bud-
dhi smu pokraoval a z politickch
dvod i v mnoha nsledujcch dy-
nastich. Kdy kl tery nadmrn
zbohatly a nabyl y p l i nho vlivu,
dochzelo vak i k j eho pronsledo-
vn. etn c saov byli zejm v-
c buddhist, ale oficiln vdy pro-
vdli konfuci nsk sttn ritul.
Mahj nov buddhi smus se v n
vyvinul v kulturn nboenstv s tisci
kltery, v nich se studovalo, pekl-
Buddhi sti ck pekl a 22
dalo, psalo, zpvalo a malovalo a ve
kterch vznikala uml eck dla nad-
asov krsy. Za dynasti e chi ng
(1644-911) piel - opt z pol i -
tickch dvod - z Tibetu lamaismus
a obohatil samostatnou komponentou
duchovn a uml eck i vot pede-
v m severn ny. Po deseti l etm
potlaovn a pronsledovn za kul-
turn revoluce (1966-1976) se bud-
dhi smus me v n opt svobodn
rozvjet.
Buddhistick pekla Oproti laoismu,
kter zn j en deset pekel , buddhi s-
mus j i ch m znan mnostv , j sou
studen a temn a nachzej se pod
zem a v prostoru mezi svty. Nezn
vak vn pekel n muka, j eho pek-
la se stejn j ako v taoismu podobaj
sp e oistci. l ovk v ni ch za sv
hchy straliv pyk, ale nakonec se
navrac do velkho kol obhu znovu-
zrozovn. Kde a j ako co se opt na-
rod, o tom rozhoduje temn vldce
podsvt a pn pekel J ama.
Buddhi sti ck chrmy Buddhi sti ck
chrmy maj j edno zkladn schma:
Hlavn branou se vejde do sn ty
nebeskch strc, z n do sn bohy-
n milosrdenstv Kuan-jin a nakonec
do hlavn sn, v n se ulikou est-
ncti nebo osmncti luo-chan dojde
k sochm buddhy mi nul osti , hi sto-
ri ckho buddhy (kj amuni ho)
a buddhy budoucnosti nebo k trojici
Bhaiadjagurubuddhy (Mistra li-
tel e"), kj amuni ho a Ami tbhy.
Chrmov kni hovna schrauje tro-
j ko" neboli Tripitaku, tj. ti sous-
ti svatch spis: sbrku pravidel
mn skeho i vota, soubor kzn
a dialog Buddhy a j eho k a v-
klady buddhi sti ck doktrny.
Buddhi st i ck sekty Z mnoha bud-
dhi sti ckch sekt, j e byl y do ny
i mportovny nebo v n vznikly, j sou
nejvznamnj Tchien-tchaj, chan
a Chua-jen.
Buddhova relikvie J edin kostn re-
likvie Probuzenho, kter se v n
dochovala, je prsn kost, j i v 9. sto-
let j eden csa dynastie Tchang pe-
dal do ri tul n schovy sl avnmu
klteru Fa-men-s' pi tehdejm c-
saskm hlavnm mst chang-anu.
Tento klter stoj u dnen ho Si-anu
a od Teng Si ao-pchi ngovy politiky
oteven se svtu je opt centrem
buddhi sti ckho kultu. Rel i kvi e byla
veejnosti ukzna v roce 1986 a po
osmi l etech, v roce 1994, se sml a
vydat na pou" do Thajska a v roce
2002 dokonce na Tchaj-wan.
Buddhova lpj A do prvnch sto-
let naeho l etopotu neztvroval i
Probuzenho v j eho lidsk podob,
nbr symbol i cky j ako kol o nebo lo-
tosov kvt, pedevm vak j ako l-
pj. Na lpjch, vytesanch do ka-
mene nebo vyezanch do deva,
bv ve tverekovch polch a sto
drobnch relif, nap kl ad sloni,
kon, ngov a podobn posvtn
zvata. Lze ci, e takov lpj j e
hotov sbrka symbol .
Buddhov l i tel Buddha se ve
svch kznch asto prohlaoval za
lkae strast svta a tvrdil, e nejlep-
m lkem na n je j eho uen. Neml
tm vak na mysli bezprostedn vy-
len chorob tla, rovn nen zn-
mo, e by vylil nemocn j ako te-
ba Kri stus nebo kesant svat .
Mnoho let po j eho smrti vak vc
tato slova chpali dosl ovn a vili,
e ho lze vzvat j ako buddhu lite-
le, kter lkai vnukne sprvnou te-
rapi i . Zrodi l a se v ra, e on a j eho
sedm dalch podob vytvej krou-
ek osmi buddh litel, kte bvaj
asto zobrazovni j ako skupina osmi,
v j ej m stedu vdy trn Skjamu-
ni. Z onch zbvajcch sedmi vak
v bnm ivot zskal na zvltnm
vznamu pouze tzv. Mi str l i tel "
Bhaiadjaguru. Vzvaj ho v nouzi
a pi nemoci a uctvaj j ako Buddhu
ivotnho dechu" a Krle lazuritov-
ho svtla", kter l ovka vyvd ze
slepoty a z temnot beznadje. M v
klidn a usebran vraz, v rukou dr
al mun misku a liv ovoce, z nj
se z skv proiujc olej.
Buddhov pti svtovch stran
Existuj lidt buddhov, kte kdysi
pobvali na zemi j ako Gautama k-
j amuni nebo kte j ednou pijdou na
zem j ako buddha Mai trja, a vedl e
nich, lpe eeno nad nimi", mysti-
t, nadsmysl ov buddhov, dhj ni -
buddhov, j e lze postihnout j en du-
chovn. J sou to symbol y rznch
podob procitnuvho vdom , nejsou
vzni na dnou ru a k se j i m
buddhov pti svtovch stran"
nebo pt tathgat". Vairana ped-
stavuje sted, Amghasi ddhi sever,
Ratnasambhava j i h, Ami tbha zpad
a Akbhja vchod.
Buddhov t svt V mnoha chr-
mech lze vidt na tom nejskvostnj-
m olti trojici skoro i denti ckch
soch. J sou to buddhov t svt: le-
gendrn prvn buddha D pankara,
kter pedstavuje minulost, kjamu-
ni symbolizujc p tomnost a Mait-
rja, j en pijde v budoucnosti .
Buddhovy narozeniny J ednm z nej-
vtch c rkevn ch svtk vchodn
Asie j sou Buddhovy narozeniny, kte-
r podle nskho kalende pipadaj
na 8. den 4. lunrnho msce. Ve sta-
r n se v nesetnch chrmech p-
ly za zvuku zvon a bubn stry ve-
lebc Probuzenho. Tento den se
rovn kon omvn Buddhy", pi
nm se vechny sochy v buddhistic-
kch chrmech skrpj posvtnou
vodou.
Buddhovy symbol y V tzv. anikona-
n fzi buddhi smu (zhruba do 3. sto-
let n. 1.) se Probuzen neztvroval
v lidsk podob, nbr se pro nj vo-
lily urit symbol y j ako kol o (kole-
so drma, symbol , j en se vztahuje
k j eho prvn mu kzn v Benresu),
lotosov kvt (symbol pro j eho naro-
zen ), fkovnk (jeho probuzen ),
przdn trn (jeho vzneenost), stpa
(stnek pro j eho relikvie) a otisk cho-
didel (jeho psoben na zemi). Teba-
e buddhi smus dospl do ny a
v dob, kdy v umn u pevl dal a
Buddhova lidsk podoba, tyto sym-
boly zn kad nsk buddhista a lze
je vidt na mnoha m stech.
Buddhv trn
Buddhv trn Buddhv trn obklo-
puje est ornament, j e symbolizu-
j est moudrost nebo varuj ped ur-
itmi preiny i provi nn mi . J sou
to slon, ok dl en k, j ednoroec,
drak, had s l i dskou hl avou a ptk
Garuda.
Bh brusi nefri tu Nefrit byl pro
any vdy kamenem boh a cenili
si jej v ce ne zlata a stbra. Nen
proto divu, e vlastn chrm ml i bh
brusi nefritu. Toto bostvo se
odvozuje od taoi sti ckho mni cha
chi ou chu-iho z provi nci e an-
-tung, kter il za dynasti e J uan
(1271 a 1368) a zvl dal brouen
nefritu tak dokonale, e v krtk dob
zhotovoval i ty nejvzcnj kousky.
Na j eho narozeni ny 10. dne 1. lunr-
nho ms ce se v nej vt m peking-
skm taoi sti ckm kl tee Blch
oblak slav svtek chi ou".
Bh dl ouhho i vota J ednm z nej-
oblbenjch a nejzobrazovanjch
boh star ny je bh dlouhho i-
vota, Hvzda dl ouhovkosti (ou-
-sing) neboli Staec dl ouhho vku
(Sou-l ao). J edn se o hvzdn bo-
stvo, j eho pal c stoj na ji n m plu
nebe a je obkl open zahradou, v n
roste bylina nesmrtel nosti . Zobrazo-
vn bv j ako vldn a usmvav sta-
k, pomrn vysok a thl, s blm
vousem, dl ouhm pevislm obom,
npadn vysokou, sten nebo zce-
la lysou lebkou a s temi vrskami na
ele. Vti nou se op r o dl ouhou
sukovitou poutni kou hl, na n se
pohupuj e l ahvovi t tykev. V druh
24
ruce drv broskev, symbol dl ouho-
vkosti . asto j ede na kropenatm
j el enu nebo stoj vedle nj. Obas ho
provz mal chl apec, kter nkdy
dr broskev nebo houbu nesmrtel -
nosti l i ng-'. T ho me provzet
bh bohatstv Cchaj-en. Na jinch
ztvrnn ch zase lt na j ebu. Zob-
razuj jej i j ako j ednoho z pti boh
tst, a pestoe pat k nsk lido-
v ve, lze j ej vidt i po boku bud-
dhistick bohyn Kuan-jin.
Bh hromu Lej Kung d minister-
stvo hromu s vce ne osmdesti
ednky, kte j ako vtina taoistic-
kch kne na zemi maj i manelky
a konkub ny. J e to eredn dmon
s netop mi kdly, pta hlavou
a pta ma nohama, v rukou dr kla-
divo a buben nebo cel svazek bub-
n, nkdy j en kladivo a dlto. Kdy
ude do bubn a rozechvj e nebe,
ohlauje d. Tyto bubny - bv jich
vti nou pt - m uvzny kol em
pasu a nejvt mu stoj u nohou.
Kdy na zemi dopadne meteorit, zna-
men to, e udeilo Lej Kungovo
kl adi vo". Bh hromu si sv postave-
n v nebesk hierarchii vdy udrel,
j eho vzhled a atributy se vak v pr-
bhu stalet mnily. Dobr a zbon
chrn ped vekerm zlem, ale zlo-
syny zasahuje kl adi vem. Obvat se
jej mus pedev m nevrni ci , ci zo-
lonci a marnotratnci. J ako varov-
n se dval y j eho sochy na stechy
chrm. Postupn se mu pisuzovala
i schopnost pomhat pi vemonch
chorobch, vzval se zej mna pi
bolestech bicha a hlavy a pi men-
ch zrannch. Rovn se vilo, e
pomh urychlit porod. J eho manel-
kou j e Matka blesk (Ti en-mu).
Bh chi rurg Chua Tchuo se ve sta-
r n til velik ct a mezi zahra-
ninmi any v j i hovchodn Asii
sej t dodnes. J edn se o chirurga,
kter il v letech 141 a 208 a daj-
n provdl i sloit bin operace,
pi nich pouval prku, kter otu-
poval bolest. Rovn se zabval aku-
punkturou a poehovn m. Konku-
renti ho osoi l i z p pravy spi knut
a skonil na popravi ti . Pozdji byl
poven mezi bohy. V chrmech
bv zobrazovn se skal pel em nebo
s pilulkou v ruce.
Bh chovu Velice venm bo-
stvem mezi rolnky j e u-eng Lao-
-jie, bh vech, kdo se zabvaj
chovem dobytka a drbee. Pozoru-
hodn j e j eho uml eck ztvrnn ,
protoe bv zobrazovn, jak j ede na
ernm vepi . Lze ho vak vi dt
i j ako uence v edni ckm obleku,
v takovm p pad psob doj mem
csaskho inspektora.
Bh kobyl ek Bostva chrn c ped
kobylkami mla v n vdy velik
vznam a uctvala se rzn podle pro-
vinci. Nej vznamnj z nich byl
Chuang-nan Tchaj-waj, jeho prvod-
ci nesou kouzelnou l ahvovnou tykev,
do n vtahuj cel roje kobylek.
Bh kol ovrat u Boha kol ovratu lze
vidt vtinou v edni ckm odvu
s kolovratem a se dvma prvodci .
Bh kon a dobyt ka Toto bostvo
mnohdy v dme na obrazech, j ak sed
na voze taenm koni nebo buvoly,
kter vede j eho sluha.
Bh l kastv Vedle buddh litel-
stv m na i taoistickho boha l-
kastv Kan-jing J ao-wanga. Nelze se
tomu di vi t, vdy mnoz taoistit
mni chov pi hledn byliny nesmr-
telnosti poznal i inky livch by-
lin. Mezi bohy byl pozdji poven
i poustevn k a zzran litel Sung
S'-mi ao (581-682) z provi nci e an-
-si, kter podl e povsti vylil hada,
z nj se vyklubala dcera hadho kr-
le a pedal a mu knihu s tajemstvmi
lkaskho umn .
Bh literatury Wen chang j e sice
ryze taoistick bostvo, ale uctv se
i v buddhi sti ckch chrmech, nebo
asem byli do buddhistickho pante-
onu pijati skoro vichni domc bo-
hov. J ak u tomu v n asto bv,
i zde se j edn o povstmi opedenou,
ale zcela historickou osobnost. Kolem
roku 1000 il v provincii e-iang
vynikajc a oslavovan psa ang J a.
asem na j eho poest dokonce posta-
vili chrm. Potom ho csa en-cung
(vldl 1311-1320) z dynastie J uan
oficiln prohlsil za boha literatury
cel ny. O nco pozdji dostal est-
n j mno Wen chang. Na obrazech
ho asto v dme se dvma sluhy
a dvma ednky. Sluhov nesou svi-
tek a skku na knihy, ednci mu
pomhaj pi j eho innosti, jeden ud-
luje literami hodnosti a druh pom-
h slabm kandi dtm u zkouek
a opravuje j i m prce. Wen chang
Bh lovu 26
bv zobrazovn vdy j ako vzneen
ednk stedn ho vku, nebo psa
byl ve star n zcela samozejm
(a na pr vjimek) i ednk. Tchto
pt osob zcela j asn poukazuje na to,
e na za sv dl ouh djiny byl a
vdy zem, j e obzvlt podporova-
la umn a kulturu a v n se literatu-
e dostvalo vysokho ocenn. Sku-
tenost, e csa mongol sk dynastie
zcela oficiln povil na boha litera-
tury nskho psae, navc ukazuje,
jak velice tuto kulturu oceovali i do-
byvatel ze stepi. Dal poukaz na re-
spekt tohoto starho kulturnho nro-
da k literrnm vkonm je titul knihy,
ji bh literatury drv v ruce: Ne-
besa tou po literrnm spchu."
Wen chang bv tak asto ztvro-
vn, j ak jednou nohou stoj na velkm
kapru, zat mco druhou cosi zved.
Tato zvltn pozi ce souvis s pozo-
rovnm, e kapi se sna peskoit
peeje Dra brnu (Lung-men) na
lut ece. Obrat kapi peskakuj
Dra brnu" se pozdji vil pro sna-
hu o spn zvldnut zkouek.
Bh lovu nskm bohem lovu je lu-
kostrel ec Chou-i , kter sestelil
z nebe devt slunc.
Bh moskch vl n Dl ouh vchod-
n pobe a etn st ek do moe
lidi ji zhy seznmi l y s ttcmi se
vlnami a nhl mi plivy. Pipisova-
li je zvltnmu bostvu a stavli mu
chrmy. Pozdji se kompetence toho-
to boha moe penesl y asto na cel
tok eky, take bh moskch vln se
stal i bohem eky J ang-c'- iang.
Bh most u Kad most byl ve star
n pod ochranou nj akho boha,
kter vtinou neml j mno a potal
se k velkmu zstupu prodnch bo-
stev. Dohlel na to, aby most nemoh-
li pejt dmoni, kte psob zlo nebo
pinej nemoci .
Bh nevsti nc Tento bh m rud
oi a bl obo , jezd na koni a tm
me. Nevstky mu pinely ob po
prvn m styku s kl i entem, mnohdy
spol en s nm.
Bh ohn Obvan bostvo, j e se
uctvalo zejmna na ji hu e a j eho
narozeni ny pi padal y na 22. den 6.
lunrnho msce. Pvodn se zejm
j ednal o o j ednoho z hvzdnch vld-
c, pozdji se mu pipisovaly po-
ry a ohn, a proto byl uctvn v et-
nch chrmech. Li d ho prosili, aby
uetil jejch dm. Vti nou sed na
trnu v c saskm hvu a vzbuzuj e
posvtnou ctu. Snadno ho poznme
podle ervench vlas a vous a po-
dle tetho oka uprosted ela. Vedle
nj stoj tyi pomocn ci , arodj
Chuej Lu s ohnivou holubic, pomoc-
nk s hadem, kter m ohniv j azyk,
pomocn k s ohni vm kol em a po-
mocn k s vepem na hl av. Strach
ped t mto bohem zachzel tak dal e-
ko, e ti, kte byli postieni porem,
mu dokonce dkovali za potrestn,
j en aby se nevrtil. Vzvali ho i pi
zvl tn m svtku, kter pi padal na
15. den 4. l unrn ho ms ce. J eho
obraz nosili slavnostn ulicemi a na
hlavnch ulicch mu dokonce zi zo-
vali ol te. V ele kreli taoi sti t
Bh pdy 27
knzi , kte zp val i modlitby. Slo
o svtek znan radostn, protoe
chtli boha dobe naladit. Ale nikdy
si ped n m nemohl i bt ji sti , nebo
v kadm chrmu ml vedle sebe z-
vodn ho kon, na j eho hbet se do-
kzal rychl e vyvi hnout a potrestat
lovka porem. Dal bh ohn byl
Chou-te Sing-iin, j en mohl pory
odvracet i j i mi trestat. l ovku, kte-
rmu vyhoel dm, se soused ti dny
vyhbali, aby boha ohn na sebe ne-
upozorni l i . Zobrazovn je s ohni v
rudm obl i ej em, hustm ernm
vousem a s magi ckm meem na pra-
vm rameni .
Bh ohn v kamnech Lu-chuo ch' -
-en je patronem kov, kovolijc
a mi nc a bv zobrazovn j ako
edn k s pomocn ky, kte nesou
msy s ohnm a stbrnou hivnou.
Bh pol a pdy Nad obdl vanmi
poli bd bh pol a pdy, kterho rol-
nci pros o dobrou rodu a o ochra-
nu ped kdci.
Bh poehnn a dobrch skutk
Pvodn se j ednal o o j ednoho ze t
hvzdnch boh, k ni m j et pat
bh tst a bh dlouhovkosti a kte-
asto vystupuj ve trojici. Tento bh
vak tak bval odvozovn od zbo-
nnho prefekta z dob dynasti e
Tchang (618-907) J ang chena nebo
od znmho dobrodi nce z dynasti e
Sung (960-1279) en Wua. Podobn
j ako u cel ady j i nch nskch bo-
stev nen j eho teogonie zcela jasn.
Bh prase ho chl vku Vzhl edem
k tomu, e an j i v ranch do-
bch chovali vepe domc ho, til se
bh prase ho chl vku znan ct.
Zobrazovn byl s vepem u nohou.
Bh p sahy V pohrani n ch obl as-
tech provincie J iin-nan, kde ve vesni-
cch nrodnostn ch menin jet do-
nedvna uzav ral i sml ouvy bez
notskho oven, se skldala psa-
ha ped sochou boha psahy, o nm
se soudi l o, e p padnho ki vop -
sen ka po zsluze potrest.
Bh pdy Tchu-ti-kung vldne mal-
mu, zce ohranienmu zem, j e se
vti nou shoduje s katastrem obce,
a rolnci usiluj o j eho pze. Podob-
n j ako bh rodi nnho krbu toti i on
informuje na Nov rok Nefritovho
csae o vem, co se bhem roku na
j eho zem stalo. Rolnci ohlaovali
vechny dleit udlosti nejen a-
dm, ale i ped j eho olti, aby ho
pesvdi l i o sv poestnosti . Dal
dleitou funkc tohoto boha je do-
hlet na duchy a chrnit ped nimi
lidi. Protoe Tchu-ti-kung byl mal-
mi l i dmi " poj mn j ako speci l n
pomocn k, kter zn jejich starosti,
nebyl ni kdy zobrazovn v drahocen-
nm odvu, ale j ako star mu, j en
ml nanejv klobouk niho ed-
nka. A protoe se vilo, e doke
pinst domu blahobyt, mval v rukou
takzvan zlat stevc (nebo zlatou
loku). Lid za nm chodili s kado-
denn mi strastmi, j i mi nechtli ob-
tovat vy bostva. Dokonce se
k nmu obracel i , kdy dti nechtly
jst pol vku. Po obvodu obc m val
svatyn (podobn j ako jsou v katolic-
kch stech Evropy bo muka),
u nich rolnci i poutnci pobon po-
stli. V chudch oblastech se za j eho
pbytek dal povaovat i kmen, bal-
van nebo strom. D ve ml a kad
vesni ce tabulku s j eho j mnem na
j edn stran a se j mny hlav rodin na
stran druh, kter kol oval a po rodi-
nch. Tm se uznval a autorita bo-
stva a vymezovalo zem j eho pravo-
moci. Kdy tabulka pila do domu,
rodina obtovala v Tchu-ti-kungovu
chrmu ovoce, aj a kadi dl o. Vesni-
ce se tak vyhnul a nvalu v chrmu,
bohu se dostval o pravi del n denn
porce a navc se tak posi l oval pocit
sounleitosti obce. Kdy se rodina
pesthovala do ji n vesni ce, muse-
la uznat autoritu tamn ho boha pdy.
Narozen Pna pdy se slav 2. dne
2. lunrnho msce, pinej se mu
obti a pod se hostina na j eho po-
est.
Bh rodi nnho krbu Ze vech do-
mcch boh je bh rodi nnho i do-
mc ho krbu (Cao-wang nebo Cao-
-iin) nej dleitj, protoe po cel
rok sleduje dn v dom, na novoro-
n noc stoup k nebesm a Nefrito-
vho c sae zevrubn informuje
o vech dobrch i patnch skutcch.
Toto hlen m pak bezprostedn
vliv na osudy rodiny v nsledujcm
roce. Proto je povaovn i za boha
osudu. Vid, kdy matka nespraved-
liv vyplsn dt, e nedopaten m
pevrhlo hrnec, ale i to, e dt rodi-
m nco zatajuje, e odm t dobr
j dl o, le nebo j e neposl un. J eho
socha, obraz nebo j en erven dev-
n tabulka se j mnem j sou umstny
v kuchyni . Aby na nebes ch mluvil
o rodin j en v dobrm, obtuj se mu
23. dne 12. l unrn ho ms ce slad-
kosti, a aby vyprvl j en o sl ad-
km", eny mu navc natraj sta
medem. Obraz bhem roku zern od
saz, a proto jej na novoron noc
snmaj a spaluj, nebo bh je tou
dobou na nebes ch. Na novoron
rno se ped j eho nvratem povs
nad krb nov obraz, v nm opt za-
ujme m sto. Sochy boha rodi nnho
krbu se kupodi vu najdou tak
v klternch kuchynch, nebo dohl-
na to, aby si mni i a jeptiky, kte
se maj p sn dret vegetari nsk
stravy, nepipravovali maso. Zobra-
zovn je v ndhernm obadnm od-
vu za obtn m stolem, na nm stoj
vykuovadl o a pr svcn. Vedle nj
nebo pod stolem je vidt j eho kon,
na nm na novoron noc vyjd na
nebesa. asto m vedl e sebe svou
cho, tichou Cao-wang naj-naj. Bh
domc ho krbu dajn patil ke sku-
pi n vojk, kte byli ped mnoha
staletmi na c sav p kaz nespra-
vedl i v popraveni . C sa j e pozdji
povil na bohy a povil koly do-
mc ch boh a nebeskch posl.
Bh Sl unce Zobrazovn bv j ako
star mu s kohoutem. Stejn j ako
bohyn Ms ce i on je nestrann, ne-
bo svt stejn na dobr i zl. Ob
bostva se vak stle sna serat
obrovsk Nebesk pes. Li d proto
mus tropit nramn hluk a podat
ohostroje, aby ho zahnal i . Kohout
symbol i zuje kadodenn vchod
slunce, je zdrav kokrhn m. Vlast-
n m symbol em Slunce vak nen ko-
hout, nbr tnoh slunen havran.
Sl unce j i nak symbol i zuj e musk
princip j ang. Svtek Slunce se slav
19. dne 3. lunrnho msce, toho dne
se mu ped domy nebo ve vnitnch
dvorech pinej obti.
Bh svatby Staec z Ms ce se naz-
v hvzdn bostvo, j e u krtce po
narozen uruje, kdo si koho j ednou
vezme. V noci se vkrd do dom
a chl apekm a hol i km, kte se
pozdji stanou manel i , uvazuje na
noiky neviditeln erven vl kno.
J eho rozhodnut j e nezvratn a ne-
ovlivniteln. Novomanel pak pi-
nej do chrmu Starce z Ms ce ru-
dou nit j ako podkovn za j eho
moudr rozhodnut.
Bh tst Boha tst uctvali ml ad
i sta a patil k bohm, kte mohl i
oekvat nejv ce obtn ch dar.
Zvlt o j eho narozeni nch, 5. dne
1. lunrnho ms ce, se mu obtova-
ly ryby, hovz , vepov a skopov
maso a ovoce a u j eho obrazu se p-
lily kadi del n tyi nky. O pvodu
boha tst existuje ada povst, j e
se vzjemn popraj. Byl velice ctn
u v myti ckch asech a vilo se, e
putuje povt m na tygru a vl dne
i bohu hromu a bohyni bl esku. J i n
povsti v nm vid zbonnho mar-
la ao Kung-mi nga z dynasti e
ang-J in (asi 1523-1027 p. n. 1.).
Bh Tchaj-anu Ze vech boh n-
skch hor se absolutn pednosti t
bh hory Tchaj-anu v provincii an-
-tung, k n vdy smoval bezpoet
poutnk. Od pradvna se toti vi-
lo, e due zesnul ch putuj k bohu,
j en pebv v tto hoe, a skldaj
ped nm ty ze svch skutk. Tak
se stal dvno ped p chodem bud-
dhismu i vl dcem pekel . Podl e lido-
v vry uroval dny zrozen a mrt
a rozhodoval o pidlovn poct a bo-
hatstv.
Bh uhel nch j am Horn ci uctvaj
Mej-jao ch'-ena, kterho lze na
obrazech poznat podl e velkho kusu
uhl v ruce.
Bh vtru Bh vtru, zvan t Hra-
b vtru" (Feng-po), Pn vtru"
nebo Mistr vtru", je hvzdn bo-
stvo v souhvzd Stelce. Zimn ob-
dob roku za n toti v dob, kdy
Msc toto souhvzd opout. Zobra-
zovn bv j ako di voch s kusem j e-
len ke kol em beder. Pes rameno
nese pytel, do nj nasbral vtr, kte-
r vypout podle uven na zemi. J e
uctvn u od obdob ang, z nj se
o nm zachoval a pedstava, e m
rohy, tlo j el ena a had ocas. J inde si
ho pedstavuj j ako obrovskho pt-
ka, j en mchn m kdel vyvol v
vtr, nebo v nm vid horsk bostvo,
protoe siln vtry pichzej zejm-
na z hor. Rovn existuje pedstava,
e se j edn o obrovskou nestvru,
kterou sice nelze vidt, ale jej dech
je stle ctit. M vj, j m sta jen
lehce mvnout, aby zaduly vtry.
Bh zahrad, l es a st rom Akol i
kch stech Evropy bo muka),
u nich rolnci i poutnci pobon po-
stli. V chudch obl astech se za j eho
pbytek dal povaovat i kmen, bal-
van nebo strom. D ve ml a kad
vesni ce tabulku s j eho j mnem na
j edn stran a se j mny hlav rodin na
stran druh, kter kol oval a po rodi-
nch. Tm se uznval a autorita bo-
stva a vymezovalo zem j eho pravo-
moci . Kdy tabulka pila do domu,
rodina obtovala v Tchu-ti -kungovu
chrmu ovoce, aj a kadi dl o. Vesni-
ce se tak vyhnul a nval u v chrmu,
bohu se dostval o pravi del n denn
porce a navc se tak posi l oval pocit
sounleitosti obce. Kdy se rodina
pesthovala do j i n vesni ce, muse-
la uznat autoritu tamn ho boha pdy.
Narozen Pna pdy se slav 2. dne
2. lunrnho ms ce, pinej se mu
obti a pod se hostina na j eho po-
est.
Bh rodi nnho krbu Ze vech do-
mcch boh je bh rodi nnho i do-
mc ho krbu (Cao-wang nebo Cao-
-un) nej dleitj, protoe po cel
rok sleduje dn v dom, na novoro-
n noc stoup k nebesm a Nefrito-
vho csae zevrubn i nformuj e
o vech dobrch i patnch skutcch.
Toto hlen m pak bezprostedn
vliv na osudy rodiny v nsledujcm
roce. Proto je povaovn i za boha
osudu. Vid, kdy matka nespraved-
liv vyplsn dt, e nedopaten m
pevrhlo hrnec, ale i to, e dt rodi-
m nco zatajuje, e odm t dobr
j dl o, le nebo j e neposl un. J eho
socha, obraz nebo j en erven dev-
n tabul ka se j mnem j sou um stny
v kuchyni . Aby na nebes ch mluvil
o rodin j en v dobrm, obtuj se mu
23. dne 12. l unrn ho ms ce slad-
kosti, a aby vyprvl j en o sl ad-
km", eny mu nav c natraj sta
medem. Obraz bhem roku zern od
saz, a proto jej na novoron noc
snmaj a spaluj, nebo bh je tou
dobou na nebes ch. Na novoron
rno se ped j eho nvratem povs
nad krb nov obraz, v nm opt za-
ujme m sto. Sochy boha rodi nnho
krbu se kupodi vu najdou tak
v klternch kuchynch, nebo dohl-
na to, aby si mni i a jeptiky, kte
se maj p sn dret vegetari nsk
stravy, nepi pravoval i maso. Zobra-
zovn je v ndhernm obadnm od-
vu za obtn m stolem, na nm stoj
vykuovadl o a pr svcn. Vedle nj
nebo pod stolem je vidt j eho kon,
na nm na novoron noc vyjd na
nebesa. asto m vedl e sebe svou
cho, tichou Cao-wang naj-naj. Bh
domc ho krbu dajn patil ke sku-
pi n vojk, kte byli ped mnoha
staletmi na c sav p kaz nespra-
vedl i v popraveni . C sa j e pozdji
povil na bohy a povil koly do-
mc ch boh a nebeskch posl.
Bh Sl unce Zobrazovn bv j ako
star mu s kohoutem. Stejn j ako
bohyn Ms ce i on je nestrann, ne-
bo svt stejn na dobr i zl. Ob
bostva se vak stle sna serat
obrovsk Nebesk pes. Li d proto
mus tropit nramn hluk a podat
ohostroje, aby ho zahnal i . Kohout
symbol i zuj e kadodenn vchod
slunce, je zdrav kokrhn m. Vlast-
n m symbol em Slunce vak nen ko-
hout, nbr tnoh slunen havran.
Sl unce j i nak symbol i zuj e musk
pri nci p j ang. Svtek Slunce se slav
19. dne 3. lunrnho msce, toho dne
se mu ped domy nebo ve vnitnch
dvorech pinej obti.
Bh svatby Staec z Ms ce se naz-
v hvzdn bostvo, j e u krtce po
narozen uruje, kdo si koho j ednou
vezme. V noci se vkrd do dom
a chl apekm a hol i km, kte se
pozdji stanou manel i , uvazuj e na
noiky neviditeln erven vl kno.
J eho rozhodnut je nezvratn a ne-
ovlivni teln. Novomanel pak pi-
nej do chrmu Starce z Ms ce ru-
dou nit j ako podkovn za j eho
moudr rozhodnut .
Bh tst Boha tst uctvali ml ad
i sta a patil k bohm, kte mohli
oekvat nejv ce obtn ch dar.
Zvl t o j eho narozeni nch, 5. dne
1. lunrnho ms ce, se mu obtova-
ly ryby, hovz , vepov a skopov
maso a ovoce a u j eho obrazu se p-
lily kadi del n tyi nky. O pvodu
boha tst existuje ada povst, j e
se vzjemn popraj. Byl velice ctn
u v myti ckch asech a vilo se, e
putuje povt m na tygru a vl dne
i bohu hromu a bohyni bl esku. J in
povsti v nm vid zbonnho mar-
la ao Kung-mi nga z dynasti e
ang-J in (asi 1523-1027 p. n. 1.).
Bh Tchaj-anu Ze vech boh n-
skch hor se absolutn pednosti t
bh hory Tchaj-anu v provincii an-
-tung, k n vdy smoval bezpoet
poutnk. Od pradvna se toti vi-
lo, e due zesnul ch putuj k bohu,
j en pebv v tto hoe, a skldaj
ped nm ty ze svch skutk. Tak
se stal dvno ped p chodem bud-
dhismu i vl dcem pekel. Podle lido-
v vry uroval dny zrozen a mrt
a rozhodoval o pidlovn poct a bo-
hatstv.
Bh uhel nch j am Horn ci uctvaj
Mej-jao ch'-ena, kterho lze na
obrazech poznat podl e velkho kusu
uhl v ruce.
Bh vtru Bh vtru, zvan t Hra-
b vtru" (Feng-po), Pn vtru"
nebo Mistr vtru", je hvzdn bo-
stvo v souhvzd Stelce. Zimn ob-
dob roku za n toti v dob, kdy
Msc toto souhvzd opout. Zobra-
zovn bv j ako divoch s kusem j e-
len ke kolem beder. Pes rameno
nese pytel, do nj nasbral vtr, kte-
r vypout podle uven na zemi. J e
uctvn u od obdob ang, z nj se
o nm zachoval a pedstava, e m
rohy, tlo jel ena a had ocas. J inde si
ho pedstavuj j ako obrovskho pt-
ka, j en mchn m kdel vyvol v
vtr, nebo v nm vid horsk bostvo,
protoe siln vtry pichzej zejm-
na z hor. Rovn existuje pedstava,
e se j edn o obrovskou nestvru,
kterou sice nelze vidt, ale jej dech
je stle ctit. M vj, j m sta j en
lehce mvnout, aby zaduly vtry.
Bh zahrad, les a st rom Akol i
Bh zahrad, les a strom 30
existuje zvltn bh strom, asto se
vzv i toto univerzln bostvo.
Bh zl atn k a st brn k Patron
zlatnk a st brn k se j menuj e
Chua-kuang a vdy ho v dme uj-
dt na bl oui . J eho pvod je temn,
zejm se j ednal o o j ednoho z mnoha
boh l i dov vry, j en byl pozdji
pijat do poetnho buddhi sti ckho
panteonu. Chua-kuang j e rovn
ochrncem sl epc, chrm a rodin
a kupodi vu i pnem vech bostev
bource moruovho.
Bh zl odj Sta an znali
i boha zl odj, kter vak neml
chrm, a zlodji se k nmu proto
mohl i modl i t pouze pod i rm ne-
bem. Uctvali ho nejen profesionln
zlodji, ale i pleitostn zlodjko-
v. Kdy se ptme, j ak je mon, e
se zlodj mohl stt bohem, narme
na nco hluboce nskho: lo o syna,
kter kradl j dl o pro svou matku. Sy-
novsk lska tak vynesla zlodje na
nebesa.
Buvol Symbol j ara. Buvol em se
v ntin mn hovz dobytek obec-
n, krva, vl, buvol, bk i jak. A pro-
toe buvol je povaovn za pomoc-
nka lovka, nesml o se j eho maso
jst. Li d se dve domn val i , e ne-
posl ouch uima, ale nosem.
Buvol (v mnoha pekladech t Vl) je
j i nak druh znamen nskho zvero-
kruhu, spoj en s prvkem zem
a s posvtnou lutou barvou. J e klid-
n, pokoj n, spol ehl i v, pracovi t
a domcky zal oen. Nechv vc
v kl i du pi chzet, pi zpsobuj e se
j i m, a nen-li vyhnut, snese i velkou
zt. Neukvapuje se, ve si dkl ad-
n rozv a trpl i v pracuj e. J e
skromn a etrn a dl ouhodobch
cl dosahuj e vti nou a v druh
pol ovi n ivota. Navzdory sv smy-
slnosti bv vrnm ivotnm partne-
rem. V manel stv vychz dobe
s Ovc , Opi c , Psem, Vepem, My
a Kohoutem. Pro Draky je vtinou
pli pomal .
Byl i na nesmrtel nosti Tato byl i na
bv nkdy zobrazovna j ako osti-
ce, nejastji vak j ako houba nesmr-
telnosti (l i ng-'), lze ji vi dt pede-
vm na bl ahopn ch a novoron ch
obrazech a m vyjadovat pn dlou-
hho ivota.
Bzukot vel a mel k Symbol
spol eenskho zmatku, povstn
nebo pozdvi en velkch mas.
C Luo J eden z Konfuciovch k;
patron vrobc tue a kamen na jej
roztrn.
C Sun Taoistick ochrann bohyn
uctvan j ako drkyn syn, ta, j e
zajiuje potomstvo". Nkdy bv
zobrazovna s maskou na oblieji
a s pytlem pes rameno, v nm nese
dti tm, kdo ji podal i o pomoc.
astn rodie j pak pinej na ol-
t stevce a erven vejce.
C'- in Na zal esnn vi n poho
Tung-tchi ng u j ezera Tchaj-chu
v provincii iang-su se nachz kl-
ter C'- in, kter schrauj e j ednu
z vel kch vzcnost nskho umn
z dob dynasti e J in Sung (1127 a
1279): uchoval y se v nm barevn
sochy estncti luo-chan, j e vytvo-
il Lej chao s manel kou a kter
j sou j edi nen svou expresi vi tou
a real i smem.
Caj eng Taoistick ochrann bohy-
n zvan Nebesk porodn bba".
Cao- iin viz Bh rodi nnho krbu
Cao-wang viz Bh rodinnho krbu
Cedrt Tomuto citrusu se v n k
Buddhova ruka" (fo-ou), nebo
j eho vhonky pipomnaj prsty. J eho
plod pjemn von, ale nej se. Ve-
obecn je povaovn za astn zna-
men , protoe fo-ou zn podobn
j ako fu a ou, co znamen tst
a dl ouhovkost. Ve starm Peki ngu
bval a obl benm novoron m da-
rem sazenika cedrtu nebo napodo-
beni na j eho plodu z nefritu nebo slo-
novi ny. Ve vzneench kruz ch se
tily obl i b l ahvi ky z horskho
kilu ve tvaru cedrtu se upac m
tabkem. Obraz, na nm dti pin-
ej broskev, cedrt a grantov j abl -
ko, znamen pn dl ouhho ivota,
tst a mnoha syn. Kombi nace
Buddhovy ruky" a motl a zase vy-
jaduje pn, aby se obdarovan do-
il a osmdesti let. Mezi obchodn -
ky se prosadi l vkl ad, e cedrt
j ednoznan znamen bohatstv, ne-
bo siln pi pom n chmatajc ruku.
Cesta boh Procesn cesta v Peki n-
gu, kter vedla od Poledn brny C-
saskho palce a k chrmu Nebes
a j se s velkou pompou a s poet-
nm doprovodem ubral c sa ve
dnech, kdy ml vykonat velk obt-
n obady. Syn nebes touto cestou, le-
movanou dlouhmi adami klecch
hodnost, krel za zvuku zvon
a gong. Pes bon ulice byly nata-
Cesta modrch oblaku 32
eny modr zvsy, aby j eho oi ne-
pohorila njak nedstojn scna.
Cesta modrch oblaku Symbol kari-
ry mue, kter prochz zkoukami.
Cesty duch Cesty vedouc k hro-
bm panovnk, lemovan vel kmi
sochami , j e vytvej pohebn mu
prvodu jakousi estnou uliku. Tyto
cesty duch (en-tao) mohou tvoit
obrovt sloni v ivotn vel i kosti ,
stejn tak kon, jednoroci, velblou-
di, okdlen lvi, monstra, chi mry,
ednci v nadivotn velikosti a st-
ly. Nejznmj cesty duch vedou
k hrobm dynasti e Ming a Tchang,
ale uchovaly se i z jinch dynasti .
Kamenn figury vytvej ped impo-
zantnmi mauzol ei jakousi estnou
gardu vnch strc hrob". N-
padn j e, e po sedcm pru kamen-
nch zvat nsleduje jeden stojc. J e
to dno vrou, e zvata se o pl no-
ci stdaj ve stri. Lidsk sochy
vak vdy stoj, nebo civiln a vojen-
t hodnosti si nesmli v c saov
ptomnosti sednout. Zvata nejsou
vybrna j en tak nhodn. Slony po-
teboval csask dvr k ceremonil-
n m elm, kon a velbloudy na do-
pravu - a lvi byli pro buddhisty zase
strci uen . Lze mezi nimi vidt
i dv mytick zvata - chi-lina, kte-
r hls zsluhy zesnulho a mou-
drost j eho nstupc, a sie-chaje, na-
pl lva a napl kon, symbolizujcho
spravedlnost.
Cchaj Lun Vynlezce papru Cchaj
Lun se dajn narodil v provi nci i
Che-nan a dothl to na hlavnho eu-
nucha na c saskm dvoe dynasti e
Chan (206 p. n. 1.-220 n. I .). J ako
prvn l ovk pr z hadr, kry, kono-
p a starch rybskch st vyrobi l
pap r (podl e j i nch pramen byl y
zkladnm materilem listy moruov-
nku) a byl za to poven na markra-
bte Dra ho pavilonu". Po smrti ho
brzy potali mezi nesmrtel n a od t
doby ho vzv kad, kdo se zabv
vrobou nebo zpracovn m pap ru.
J eho atributy j sou svitek papru, kni-
ha a psac nin.
Cchaj - po Jing- un Ci vi l n bh bo-
hatstv oproti vojenskmu bohu bo-
hatstv Wu Cchaj -enovi . J edn se
o hvzdn bostvo, a proto se nem
vzvat j en kvli obyejn vhe. Sp-
e se star o kadodenn tst, zaji-
tn pjem a solidn spory.
Cchaj-en Bh bohatstv patil ve sta-
r n k podstatnm bohm", j i m
se dostvalo obzvltn cty. V Pekin-
gu stval j eho chrm nedaleko dosti-
hov drhy a lid se mu chodvali kla-
nt 3. dne 9. lunrnho msce.
Cchaj - en ji e N e postaven bozi
bohatstv, kte mohou j ako dmoni
tst pinst nhl zisk.
Cchang ie a Sen B ozi znak
a psan. Protoe nsk p smo se tra-
duje u od ranch nskch djin,
kl ade se doba ivota tchto dvou
mu do dvnch as myti ckho
csae Fu-si ho. chang Tie a Tu Sen
vynalezli znaky, kdy se inspirovali
otisky pta ch drp a tl ap zve
v blt, stny strom a souhvzd mi .
Oba byli pozdji zbonni . chang
Csask j mna 33
ie bv v chrmech asto zobrazo-
vn se tyma nebo esti oi ma nad
sebou - j ako symbol toho, e pomo-
c p sma lze pochopi t souvislosti mi -
nul osti , zaznamenvat p tomnost
a psobit do budoucnosti .
Cchao Kuo- iou tvrt z Osmi ne-
smrtel nch, c sask strc Cchao,
bratr c saovny Cchao-chou, kter
bval za dynasti e Sung generl em.
dajn il v letech 930-999. Vdy je
zobrazovn ve vzneenm dvorskm
atu, v prav ruce s prem kastant
(pchaj-pan), kter symbolizuj cere-
moniln tabulky k dvorsk audien-
ci. 2i l vak ti chm a prostm i vo-
tem, po bohatstv a poctch netouil.
Majetek rozdal chudm a odebral se
do hor, kde se vnoval taoismu. Uct-
vn je j ako patron herc a vech za-
mstnanc divadla.
Cchuej Cung-ji i an Patron vyprav-
, stejn j ako Liou ing-tching.
Cchurphu Klter a hlavn sdlo ko-
ly Karma-kagjti se nachz asi 50 km
severozpadn od Lhasy a zaloil ho
roku 1189 Dsum Khj enpa, prvn
karmapa dodnes vl dnouc linie
anag, j ej m 17. karmapou je Or-
gjn Thi nl Dorde. Stoupenci toho-
to du sice v konkurenci se sektou
Gel ugpa (a tm s dal ajl mou) ztratili
sv dvj pednostn postaven, ale
sekta j ako takov se udrela a sna
se opt oivit tradin svtky a kl-
tern slavnosti.
Cikda Symbol znovuzrozen a ne-
smrtelnosti. Hrla vznamnou lohu
ve staronskm kultu mrtvch: mrt-
vmu se na jazyk pokl dal a nefrito-
v cikda, aby provzel a dui na jej
cest do vnosti . an si cikd
v hl avn v zi m j ako domc ch
hudebn k a chovaj je v kul atch
devnch klckch. Obraz s cikdou
na kl obouku symbolizuje spravedli-
vho a zsadovho lovka.
C sa nsk csa byl vdy povao-
vn za Syna nebes", kter m ob-
mi , j e sm vykonvat j en on, udro-
vat a zajiovat harmonii mezi nebem
a zem. Politick autorita nskho c-
sae se vdy oprala o mandt ne-
bes" (tchi en-mi ng), kter zskal od
nebeskho csae ang-ti ho.
C sa Kan-eng Taoi smus m zbo-
nn vl dce, kte bvali pozemsk-
mi csai nebo krl i , tedy hi stori c-
kmi osobnostmi v nejrznjch
dynasti ch. Existuje vak i cel ada
taoi sti ckch boh, kte na trn ni-
kdy nesedli, ale j i m byl pi zbon-
n udl en estn titul c sae, j ak se
stalo napklad taoistickmu kouzel -
nku Su Snovi , j en il v Sienu za
dynasti e Ti n. Po smrti se mu dostalo
titulu csa Kan-eng" a p domku
Bostvo magi ck sly". J eho nane-
bevzet je povaovno za nejspekta-
kulrnj v nskch djinch - vy-
j el toti na nebesa z kurn ku na
dra m voze s cel ou svou rodi nou,
psy i kuaty a provzel jej zstup ne-
beskch ednk.
C sask j mna Kad csa ml ti
j mna, rodn, kter urovalo rodinu,
vl dn a chrmov. Nejdleitj
bylo j mno vldn, kter pak v letopi-
seen vystupuje j ako epocha vl dy"
nebo ra". Chrmov j mno m c-
sa v hrob, pod tmto j mnem se mu
obtuje. Csask vldn deviza (nien-
-chao), kter je rovn toton s obdo-
bm vldy panovn ka, byla bn od
obdob Mi ng. Tak napklad vldn
deviza v letech 1736-1795 znla
Cchien-lung - Nebesk blahobyt" -
a csa po 60 letech vldy vstoupil pod
tmto j mnem do djin. J mno rodiny
a vlastn j mno se pi nstupu na trn
odkldaly a dn poddan je ji ne-
sml nahlas vyslovit.
Csask matka zem V nsk li do
v ve se rolnci asto uchyluj k Ti-
-mu, csask matce zem, kter od-
pov d za d, vtr, sl unen svit
a mrz. Dv zrt sklizni, chrn ovo-
ce ped kdci a zajiuje dobrou ro-
du, ovem za pedpokl adu, e sej
vzdv patin cta.
Csat draci Dozraj na podek na
zemi, chrn i a csae a j eho pokla-
dy v pal ci .
Csav titul Za posledn dynastie se
csa oslovoval j ako Syn nebes, Bud-
dha p tomnosti a Pn deseti tisc let.
Citera Sedmi strunn citera ehin j e
symbol em ms ce, istoty, vrnosti
a poehnn v manel stv .
Congkhapa Filozof a reformtor ti-
betskho buddhi smu Congkhapa
(vl astn m j mnem Lozang Dagpa,
1357-1419) pochzel z oblasti Ko-
kenru a udal rozhoduj c smr la-
mai smu v Ti betu, v severn Cn
a Mongol sku. Upevnil kltern dis-
ciplnu, zavedl celibt a kladl draz
na hlubok filozofick vzdln. Byl
zakladatelem nov lamaistick sekty
Gelugpa, kter v Tibetu brzy pev-
ila. Pohben je v kltee Gandn,
kter zaloil v roce 1409. Rud gar-
dy jej za kulturn revoluce zdevasto-
valy, ale vc ho v roce 1980 obno-
vili. J eho synovec Gendndup j e
zakladatelem slavnho kltera Tai-
l hnpo pobl ikace.
Ctnosti astnho stedu Podl e
Konfuc a j sou ctnosti astnho
stedu vldnost, pevnost, up mn
mysl , sebeovldn a studi um.
Cvrek Symbol lta a odvahy, proto-
e v lt se cvrci chytaj a cvi pro
zimn zpasy. Cvrci zpasy byly ve
star n velice oblben a podaly
se na tritch. Ped zpasem se cvr-
ci zvili, rozdlili na lehkou, stedn
a tkou vhu, dali se do hrnce a po-
vzbuzovali stbly. Majitele vtznho
cvrka ekala velk cena, ve vjime-
nch ppadech to mohla bt i krva.
Zesnul se pi pohbu obkldali cvr-
ky, kte se jim kladli i na tlesn otvo-
ry. Podobn se dlo s cikdami, ty se
vak vkldaly mrtvmu do st a na
rozdl od cvrk byly z nefritu.
Cypi J eden z mnoha nskch sym-
bol dlouhho ivota. Protoe cypi
(po) zn stejn j ako vysok hodnos-
t", vidme v j eho zobrazen i pn
poven - na Tchaj-wanu a v Singa-
puru dodnes. Cypie se dovaj vy-
sokho vku a asto se vysazuj
u hrob, nebo hroby byl y v n
mnny navdy a navky", tedy na
velice dlouhou dobu.
V
C
aj Symbol bdel osti a posi l ovn
vle.
ang Kuo-l ao V ad Osmi nesmr-
telnch j e ang Kuo-l ao druh.
dajn il v 7. nebo 8. stolet j ako
poustevn k v horch ung-tchi ao
a vldl nadpi rozenmi silami, uml
se nap kl ad udl at nevi di tel nm.
J ezd na b l m mezku, kter zvldne
za den i ti s ce mi l , ale sed na nm
zdy ke smru j zdy. Voz s sebou
bambusovou trubici, hudebn nstroj
ju-ku ili ryb bub nek, do kterho se
bije dvma pruty. Nehraj e vak na
nj, nbr do nj skld mezka, kdy
si chce odpoi nout. Mezek pak na
zavoln zase vysko. k se o nm,
e ho na svj dvr zval i etn
csaov, ale vdy odm tl . asto ho
daj o pomoc rodiny, j e si pej
syna.
ang Sien J eden z mnoha nesmrtel-
nch, kter sice nepat mezi proslu-
lch Osm nesmrtel nch, pesto vak
hraje v nsk lidov ve vznamnou
roli. J estlie nejsou rodi n dopny
dti, me to znamenat, e jej osu-
dy uruje souhvzd Nebeskho psa.
V takovm ppad lze dat o pomoc
ang Siena, kter Nebeskho psa za-
ene stelbou z luku. Luk je rovn
j eho atri butem.
ang Sun a Sii Juan Zbonn voje-
vdci z dynasti e Tchang (618-907),
kte potkem 8. stolet vlili se
stedoasijskmi Turky ohroujcmi
nu. Na oltch je vtinou v dme
svorn vedl e sebe, bvaj vak ztvr-
ovni i samostatn a lze je poznat
podl e skvostnch uni forem. ang
Sun j et ped voj enskou kari rou
zskal pi csaskch zkoukch dok-
torskou hodnost in-', a proto bv
tak asto zobrazovn v odvu uen-
ce.
ang ta-ti V tak obrovsk i, j ako
je e stedu, nen divu, e se v ur-
itch oblastech uctvala bostva jin-
de zcela neznm. A tak se napklad
v provi nci ch An-chuej , Ti ang-su
a e-iang hovoilo o velkm csai
angovi ", kter j ako bh det mohl
ukoni t sucho a dkl adn zavl ai t
rov pol e.
ang Tao-ling K nejznjm posta-
vm nskch nboenskch djin
pat ang Tao-ling (34156), zakla-
datel j edn z hlavnch sekt religiz-
n ho taoi smu, Cesty pti mic re.
Narodi l se v horch v provincii e-
Gang Tchi en-' 3
-iang, hodn cestoval, navtvil po-
svtn hor)' ny, nkolik let il v od-
louen j ako poustevn k, zabval se
alchymi a tvrdil, e nalezl elixr ne-
smrtel nosti . Ve vku 123 let pr za
blho dne vystoupil na nebesa. L-
il pomoc magi ckch praktik a po-
adoval pemrtn honore, za n
vybudoval mal stt ve stt tolero-
van centrl n moc . Byl dokonce
poctn estnm titulem nebesk
mistr'' (tchi en-'). J eho potomci kr-
eli v j eho stopch, zvlt vnuk d-
dekovu organizaci rozil, take po-
stupn vzni kal a taoi sti ck c rkev
s mi l i onem vcch. Titul nebesk-
ho mi stra" se stal ddi n, j eho
postaven se stle vce podobal o pa-
peovu, j eho dvr kn ec mu. Ne-
besk mi str" je dodnes povaovn za
ang Tao-l i ngovu inkarnaci. Teba-
e taoistick c rkev u dvno nem
nkdej politickou a hospodskou
moc, ji st voln organizace existuje
dodnes. Ale oproti buddhi sti ckm
klterm j sou taoistick v menin.
Souasn nebesk mi str" ije na
Tchaj-wanu.
ang Tchi en-' Oficiln titul hlavy
taoist.
nrzi g Tibetsk j mno Avalkit-
vary (tj. Kuan-jin), bdhisattvy sou-
citu a mi l osrdenstv .
ao un Patron kucha a vech za-
mstnanc kuchyn.
ao Kung- mi ng Bh bohatstv zn-
m t j ako marl ao. Nos pilbu,
dr bi, jezd na panteru a tv se di-
voce a odhodl an.
en-jen Sekta en-jen (Prav sl ovo)
spojuje esoterick buddhi smus a tao-
i smus a pou v mantry a mandal y.
Za jej zakl adatel e j sou povaovni
indit mnii Vadrabdhi a Amgha-
vadra, kte v 8. stolet pi nesl i do
ny uen tantry. Z tto sekty vzni k-
la i j aponsk kol a i ngon.
Ceng Che J ednou z nej psobi vj ch
postav nskch djin j e Ceng Che
(1371-1434), kter j ako admirl vedl
sedm nmon ch expedi c a k v-
chodoafrickmu pobe a do Rudho
moe a jej taoist prohlsili za boha.
Pochzel z musl i msk rodiny v J n-
nanu, ale kdy an tuto provi nci i
dobyli, byl j ako desetilet odvezen do
Peki ngu, vykastrovn a pi dl en do
c saova harmu. Zskal si c saovu
pze, vzdl val se v moepl avb
a dothl to a na admirla. Po svm
zbonn se stal nejen obl benm pa-
tronem nmonk, ale vzvali ho i pi
onemocnn, pi vbru partnera a ve
vech otzkch domc ho tst.
Ceng Wu ta-ti Zbonn poustev-
nk, zobrazovan j ako bos staec
s dl ouhm blm vousem, obkl open
ochoenmi tygry, draky, hady a el -
vami . J e symbol em houevnatosti ,
skromnosti a tvrdojnosti.
eng-kuo K Osmi vel km pohl edm
(Pa-ta-chu) v Zpadn ch horch
u Peki ngu pat i chrm eng- kuo.
Ve se k nmu l egenda o mni chu
Luovi , kter zde v 7. stolet medi to-
val v jeskyni. Ke zbonmu mui pi -
li dva synov draho krle a nechal i
se j m pouit o Buddhov uen .
chi-lin 37
Kdy zemi posti hl o straliv sucho,
draci se postaral i o d a zmi zel i .
Obyvatel kraje potom j ako dik mni -
chu a drakm postavili tento chrm.
erven sukn a zel en punochy
Ml ad d vka
erven zl ei t ost Metafora pro
svatbu; ve svatebn den pevl dal a
erven barva, protoe pin tst.
erven zprva Menstruace.
erven havran Symbol i ck zv e
dynasti e ou (1122-221 p. n.!.),
nebo ouov se ztotooval i se
sl uncem.
hrten Ti betsk podoba stupy; st-
v vtinou u kl ter, ale i ve vol n
krajin, m tvercov pdorys a pe-
chz v kupoli zakonenou embl my
slunce a ms ce.
ch' Sung- c' P rodn bostvo, kte-
r se objevilo za vl dy myti ckho c -
sae en-nunga a byl o odno j en
v kch a sl m. Di vokm extatic-
km tancem pivolalo d a ukoni l o
tak stral i v sucho. ch' Sung-c'
bv v chrmech zobrazovn s vel-
km dbnem, z nj st k voda.
Obas ho lze vi dt s drkem, sym-
bolem deovch mrak.
chan kola buddhi sti ckho patriar-
chy Bdhi dharmy (Ta-mo), kter pi-
el z I ndie do ny na potku 6. sto-
let. Klade draz na meditaci (dhjna,
chan) a koncentraci ducha (sa-
mdhi , Man-mej ), clem j e sebeuv-
domn i probuzen (satori, wu). Od
obdob Mi ng vznam tto koly upa-
dal a dnes je nejznmj jej j apon-
sk forma zen.
c han- ' Mni ch, kter kl ade vt
dfiraz na meditaci ne na uen , stu-
di um a askezi.
chang Pan Bh zednk, j en j e pi
stavb domu vzvn spolen s bo-
hem tesa Lu Panem. Zobrazovn
bv j ako staec s b l m vousem
a s ohkou na mouchy a provzej
ho dva pomocn ci s typi ckmi zed-
ni ckmi nstroji.
cheng- chuang Tohoto mstskho
boha vtinou provzej dva soudci
mrtvch - Mo-men a Niou-tchou. Na
j eho i j ej i ch poest se podal a
25. dne 9. lunrnho ms ce proces .
Mstskmu bohu byly ve star n
zbudovny nesetn chrmy, prvn
ve Wu-chanu u v roce 240. cheng-
-chuang vede knihu o vech skutcch
obyvatel msta a po jejich smrti refe-
ruj e v podsvt.
chi Energetick potencil vech i-
vch bytost , vitln sla, energi e,
dech a stedn pojem nsk medi -
c ny.
chi - l i n Symbol dl ouhovkosti ,
vzneenosti , tst, m rumi l ovnosti ,
spravedl nosti a hojnho potomstva.
J edno z nejpozoruhodnjch myti c-
kch zvat, povaovan za nskou
verzi j ednoroce, tebae me m t
a ti rohy. M j el en tl o, vol skou
ohku, kosk kopyta anebo pt
prst na nohou a ryb upiny, nkdy
b l ou srst. Obas mu z tla lehaj
pl ameny. chi-lin se dov tisce let.
Tento dobromysl n tvor j e blorav
a pi j e j en irou vodu. Ukazuje se pou-
ze za vldy dobrho csae nebo kdy
se m narodi t svtec. Bl ahopn
s chl apcem j edouc m na chi-linu
a dr c m l otosov stonek a mol dn-
ky znamen K by ti byli dni sy-
nov, kte bez pestn budou stou-
pat stupe po stupni".
chi -si a-an Hora chi-sia-an ili
hora Obl ak setrvvaj c ho zpadu
slunce se nachz 22 km severov-
chodn od Nan-ingu, m ti vrcholy
a prvem je proslul j ako bval bud-
dhistick kultovn msto, hlavn vak
j ako el dordo znal c soch ve v-
chodn n. Z pvodn ho chrmu
chi -si a-s' se sice zachovaly j en dv
sn, ale v nedalek skle Tisce Bud-
dh lze vi dt 299 vkl enk a 515
buddhi sti ckch soch. Pobl stoj
rovn buddhi sti ck s Wu-l i ang-
-tien, kter pochz z roku 484.
chi en- an Zl i ba buddhi sti ckch
a taoi sti ckch mni ch v odl ehl ch
horch vedl a i k tomu, e v dnen
provincii Li ao-ni ng byl a v kraji Tis-
ce hor (chi en-an) zbudovna ada
vt ch i men ch klter, k ni m
dnes opt smuj poutnci obou n-
boenstv. Dodnes se asi 20 km v-
chodn od vel kho ocelskho ms-
ta An-anu zachoval y chi enansk
kltery, z nich nejve poloen je
klter Pchu-an-kuan, kter za kul -
turn revoluce zdevastovaly rud gar-
dy a zniily v nm Buddhovy sochy.
Dobe se vak zachoval a s Kuan-
-jin v kltee Wu-l i ang-kuan, zalo-
enm v roce 1667. V chrmu Voa-
v skly (Si ang-jen-s') lze obdivovat
cihlovou pagodu z obdob in.
chi n chi ung a J- ch' Kung
Nejznmj bohov dve jsou bez-
pochyby generlov chi n chi ung
a J u-cl Kung. Lze je vidt vdy ve
skvostnch uniformch, se zlatmi
sekerami v rukou, meem u pasu,
msty i se pem a l ukem. Tv se
nebojcn a odhodlan, take dmo-
ni a duchov pi pohledu na n prcha-
j . Pvodn se jednalo o dva skute-
n generly z dynastie Tchang (618 a
907) za vldy csae Tchaj-cunga. Viz
t chin Su-pao a J u-chi ing-te.
chin u-pao a Ju-chi ing-te Dva
tchangt generl ov, kte steili
kl i dn spnek c sae. A protoe se
kvli slub nemohli kloudn vyspat,
dal csa pkaz namal ovat na dvee
jejich podobizny v pln zbroji. asem
se tak stali jednmi z boh dve.
chin-kao V mnoha chrmech na po-
be bvaly obrazy a sochy nesmrtel-
nho, kterak brzd vlny na obrov-
skm kapru. Byl to chi n-kao,
kterho taoist uctvali j ako nesmrtel-
nho u za dynastie Tchang (618 a
907). Smrteln, kalo se, mus plout
na lunu, nesmrteln vak j ezd na
ryb. Tm se narelo na chin Kaoa,
kter pro taoisty pobench provinci
ztlesoval idel souznn s prodou.
chi n-mi ng- i e viz Svt ky i stoty
a jasu
chi ng-ji i n-pchu Taoistick klter
na j i n m pedmst Nan-changu
v provincii iang-si je skvl m p-
kl adem zkladn nboensk struktu-
ry taoismu, nebo m ti sn zasv-
cen bohu vlky Kuan-ti a dvma
nsky uni versal i smus 39
svtcm. Kuan-ti byl pvodn znm
historick osobnost, pozdji zbon-
n, a pat mu pedn s. Stedn s
je zasvcena Lu chun-j angovi ne-
boli LU Tung-pinovi, j ednomu z osmi
svtc taoi smu, a posl edn s Su
Sunovi, kter podl e tradi ce zabil zl-
ho draka a zabrnil tak zpl avm.
chi ng-tung-l i ng Vchodn hroby
dynasti e chi ng (1644-1911) j sou
poslednm vel km svdectv m hrob-
nho kultu v n. Kompl ex le 125
km vchodn od Peki ngu v ndher-
n krajin, ji vybral osobn zaklada-
tel tto dynastie un-'. Pohbeno je
zde pt csa (un- ', Kchang-si ,
chien-lung, Si en-feng a Tchung-'),
patnct c saoven, sto ticet est c -
saskch konkub n a ada princezen.
Hroby byl y na potku 20. stolet
nkolikrt vyrabovny, take ze hbi-
tovnch dar se skoro ni c nezachova-
lo. Zrestaurovny j sou hroby csae
chi en-l unga a c saovny vdovy
Cch'-si .
chu Ji i an Zej m j en v n byl o
mon, aby byl osl avovan bsn k
a loajln mi ni str poven na v-
znamn vodn bostvo, na n se do-
dnes po vce ne 2200 letech mysl
pi Svtku drach l un. ch J uan
il ve 3. stolet p. n. 1. ve stt chu
a slouil u dvora j ako moudr a loa-
jln ministr. J eden sok ho intrikami
svrhl, chu J uan byl posl n do vy-
hnanstvu ale i z dlky se snail vla-
dae odradit od vlek se sousednmi
stty. Kdy vidl, e veker j eho
snahy jsou marn, utopi l se na protest
v ece Mi -l uo. Pi zbonn tohoto
bsn ka a vl astence ze sklonku dy-
nasti e ou (1122-221 p. n. 1.) hrly
vznamnou roli dva faktory - zaprv
cta a ocenn j eho bsnickho um-
n , zadruh odsouzen zrady, intrik
a nespravedl i vho vyhnanstv.
nsk uni verzal i smus Nboenstv
star ny nepedstavoval o uzaven
systm, exi stoval o v nm mnoho pa-
ral el n ch pedstav, kter se v prb-
hu djin mnily. Pvodn formou byl
kul t pedk, kter sah a do prehis-
tori ckch dob, dl e uctvn duch
a vzvn bezpotu bostev, j e se
mohl a l okl n znan liit. Vl dci
tento nebesk kul t podle rad astrolo-
g zkostliv pstoval i pesn dodr-
ovanmi obady po cel stalet a do
pdu csastv. Pevzet Konfuciova
uen j ako sttn doktr ny pak vedlo
ke kul tovn mu uct vn Konfuci a
a k vvoji konfuci ani smu. Z prvk li-
dov vry se soubn s konfucianis-
mem vyvjel taoi smus, kter si ce
dostal d ky L ao- c'ovi filozofickou
zkl adnu, ale j ako lidov sms ma-
gi ckch prakti k, vtn , zakl nn
dmon, kultu pedk a vym tn
bl a se ve skutenosti stal a tetm
nboenstv m za konfuci ani smem
a buddhi smem. nsk sklon k syn-
kreti smu dobe charakteri zuj e pslo-
v , e tri nboenstv vytvej j ed-
notu", protoe si vypj oval a j edno
od druhho, prohl aoval a nap kl ad
ryze nsk bostva nebo historick
osobnosti za vtl en buddhistickch
boh. Stejn tak l ze v taoi sti ckch
seln symbolika 40
chrmech najt adu buddhi sti ckch
prvk.
seln symbol i ka sla pinej
tst nebo netst. Tato nsk vra
vychz z bohat seln symboliky
a mystiky, ji lze prokzat u od nej-
asnjch dynasti a kter dodnes
hraje relativn stle jet velkou roli.
U jednika m 67 vznam a vysky-
tuje se ve 3417 sloeninch. Zname-
n dokonalost, nebo na prvopotku
svta byl Nejzaz pedl " (Tchaj-i).
z nj vznikla Nejvt j ednota"
(Tchaj-i). Dvojka je ensk slo a p-
slu zemi, je tak symbol em pru.
V n lich sla vdy povaovali za
musk, zat mco sud za ensk,
a proto je trojka opt musk, m j e-
denct zkladnch vznam a vysky-
tuje se v 1915 sl oeni nch. Nejzn-
mj je kombi nace t pn ", tedy
tst, dlouhovkost a bohatstv, a t
uen", jimi se mn taoismus, kon-
fucianismus a buddhismus. tyka m
adu symbol i ckch spojen, j e mo-
hou bt i pozitivn, j ako nap. tyi
druhy umn uenc", ale pro mnoh
je slem neastnm, spojovanm se
smrt. Vraz ptinsobn tst" (po-
hoda, bohatstv, ctnost, zdrav, dlou-
hovkost) naznauje, e toto musk
slo se cen velmi pozitivn. estka
m symbol i ckch spojen nej mn,
zatmco sedmi ka j ako lich a tm
musk slo celou adu. Nap kl ad
souhvzd Velk medvdice se j menu-
j e Sedmi hvzd ". Osmi ka j e sice
ensk a sud, pesto vak velice po-
zitivn. Patrn kvli osmi trigramm,
onm mysti ckm symbol m, j e
skrvaj tajemstv vesmru. Musk
devtka j ako druh mocnina t je s-
lo dstojnosti a podku - a taoist
povaovali devt nebe za nejvy.
Na destce se zakld nsk seln
soustava; toto slo znamen nej -
ve", pln navrchu" a kompl et-
n". Deset ti s c" vak znamen ve-
lice mnoho". Napklad Konfuciovi se
k uitel deseti tisc generac".
ist zem Rj , v nm sdl buddha
Ami tbha, mnohdy znm j ako Z-
padn rj " (Sukhvat ). Oproti nirv-
n neznamen tento rj konec, nbr
znovuzrozen v zemi bl aenosti .
J menuje se tak i buddhistick sekta,
je uctv kult buddhy Amitbhy aj i
zaloil v kl tee Vchodn ho lesa
v poho Lu-an v provincii iang-si
mnich Chuej-juan (334-416). Chuej -
-juan byl zrove jejm prvnm pat-
ri archou.
ist j as (chi ng-mi ng) Men sv-
tek, kter se na venkov slavil vdy
18. dne 2. lunrnho msce (475. du-
ben).
lun Kuan-ji n Podle star vry pi-
dluj dti rodi m bozi. Z podsvt
pi pl ouv kvti nami zdoben l un
naloen dtskmi duemi, kter d
bohyn Kuan-jin. Chua-kung (vld-
ce kvti n) a Chua-po (pan kvti n)
dohlej na to, aby kad due byla
pi dl ena na sprvnm mst a ve
sprvnou dobu sprvnm rodi m.
Onou dobou je chvle poet - a vk
l ovka se potal vskutku od tto
chvle, nikoli od narozen.
tyi nebesk bytosti 4]
luny zkona A deset metr dlou-
h pap rov luny, kter se ve star
n poutl y 15. dne 7. l unrn ho
msce a na nich byly pap rov po-
stavy bostev. Ml y v msci hl ado-
vch duch vysvobodit due z pekla.
ou-si n Tchung- c' Toto bostvo
v podob dtte se vzv, kdy dti
nechtj posl ouchat nebo se ubraj
patnou cestou.
tyi di amant ov krl ov V ka-
dm vtm nskm buddhi sti ckm
kltee stoj tyi obrovsk sochy
nebeskch strc, kterm se rovn
k tyi nebet krlov neboli ty-
i nebet mahrdov", co svd
o jejich indickm pvodu. Pevzal je
vak j ak buddhi smus, tak taoi smus
a nov je interpretovaly. Pvodn ur-
it pedstavovali tyi svtov stra-
ny a tyi ron obdob . Protoe atri-
buty tchto ty svtovch strc se
mohou od provi nci e k provincii liit,
je teba si pi jejich popisu pi pome-
nout jejich pvodn piazen. Prvn
je pn severu Vairavana (Pi-a-men)
s p domkem Ten, kter hodn sly-
el". J eho atri butem j e krysa nebo
jetr, j en vl dne arovnmi silami.
Dhrtartra (' Kuo) j e pnem v-
chodu, Ochrnce krl ovstv ", j eho
atributem je velk loutna, j ovld
vtry. Tet strce je Vi rdhaka
(Ceng ang), pn j i hu, s p domkem
Zmnoen velikost". T m kouzel-
n me Modr obl ak", kterm vy-
vol v vtr. A posl edn , Vi rpka
(Kuang Mu), vldne zpadu, m p-
domek Velk oi " a po boku det-
nk. Kdy tento detn k oteve, na
cel m svt se setm. Vi chni tyi
j sou povaovni za ochrann bohy
buddhi smu. Nebude-li se dbt Bud-
dhova uen, pestanou svt chrnit.
Vzhledem k tomu, e ovldaj prod-
n sly, mohou velice rychle a snad-
no zasahovat i do lidskch osud.
tyi harmoni t brati V Tibetu
a v oblastech severn a zpadn ny
obvanch Tibeany lze obas nara-
zit na symbol i ckou skupi nu, kter
pi pom n pohdku o brmskych
muzi kantech od brat Gri mm, ne-
j edn se vak o osla, psa, kocoura
a kohouta, ale o slona, opici, zajce
a koroptev. Prav se, e sm Buddha
vyprvl svm uedn km o tchto
tyech harmoni ckch bratrech"
a na jejich souladu a svornosti vykl-
dal pokoj nou spol uprci j ako pod-
statn faktor lidsk existence. Ml ad-
zv ata respektuj star a kad
pln svou lohu, j i zvld podle sv
velikosti, povahy a schopnost.
tyi nebesk bytosti an dlili
hvzdnou obl ohu na 28 souhvzd .
Toto dlen nachzme i u I nd, Ba-
byloan a Arab, lze tedy usuzovat
na spol en pvod. Ryze nsk je
vak jejich lenn po sedmi. Sedni
jich pat vchodu, stran, na n vy-
chz sl unce, stran j ara, plozen.
Symbol em vchodu je ern drak",
kter byl vak pozdji zobrazovn
modrozelen. Ostatn ti svtov stra-
ny j sou j i h s Rudm ptkem" (fni-
xem), zpad s Blm tygrem", kte-
r je vl dcem nad smrt, a sever
s Temnm vlenkem severu". Toto
pozoruhodn, nesnadno vyloiteln
j mno se dvalo elv, j e nesla na
kruni hada se vztyenou hlavou.
tyi nebet krl ov Ve vstupn
sti buddhi sti ckch chrm stoj
proti sob gi ganti t tyi nebet
krl ov. Vti nou bvaj ze deva,
peste pomalovni, s nkolika vrstva-
mi laku a sahaj asto a ke stropu
sn. Bhem asu se pro n ustlila
etn j mna: nebet strci, dvard-
ov, l kapl ov, di amantov krlo-
v a tak tyi indit brati. Tato
tveice vl dne obrovskmu zstupu
nebeskch bytost, ste vchody clo
rje na hoe Mru a brn buddhistic-
k svatyn ped dmony, zl mi du-
chy a zlodji. J sou povaovni za
mocn ochrnce vry a buddhi sti c-
kch zem. Maj sice pevn atributy,
ale mohou si je mezi sebou mni t,
take v provi nci ch l e c ch dal eko
od sebe meme vidt atribut krle
vchodu v rukou krle zpadu. n-
sky se vem tyem k S'-ta tchien-
-wang, ale tento nzev se pli nepo-
uv, sp e jeji ch i ndi ck j mna.
Krl jihu s rudm obliejem je pova-
ovn za pna rstu, j menuj e se Cen-
-ang nebo Pchi-lu-ce-ia (v sanskrtu
Virdhaka) a j eho atributem je me.
j i m rozt n i vtr. Mnohdy ho lze
vidt s otpem a nefritovm prste-
nem. Krl severu, Pi -a-men nebo
Tuo-wen (v sanskrtu Vai ravana),
zvan t Ten, kter ve sly", nos
detnk chaosu", j m me vyvolat
naprostou tmu nebo boue a zemte-
sen, podl e toho, zda jej oteve nebo
zave. asto ho provz krysa nebo
jetr s magickmi schopnostmi. Ob-
liej tohoto nebeskho krle je ern.
Krl zpadu, ch'-kuo (v sanskrtu
Vi rpka), m modr obliej a j ako
poznvac znamen tystrunnou
loutnu pchi -pcha, jej tny j sou sly-
et po cel m svt a spaluj neptel-
sk stany a l een . Krl vchodu,
Kuang-mu (v sanskrtu Dhrtartra),
m v rukou perlu a hada. J eho bl
obliej vyvol v strach, j eho vl asy
pi pom naj mdn drty a stejn
j ako j eho kol egov stv na porae-
nm dmonu. Rzn barva oblieje
ty nebeskch strc se vysvtluje
jejich i ndi ckmi vzory, kter perso-
ni fi koval y zemi , vodu, ohe a vtr.
U tchto boh je vak znan poet
vari ant. Tak nap kl ad krl severu
me v ruce dret mal model pago-
dy. Vzhl edem k j eho marci l n mu
vzhledu nen divu, e ho uctvali j ako
boha vojk a bval vzvn j ako v-
len bostvo a j eho obraz byl na pra-
porech a na zdech uniforem. Z ob-
dob Tchang se traduje, e za taen
c sae Suan-cunga (vldl 731-756)
proti barbarm nhle sestoupil z ob-
lak a napomohl mu k vtzstv. Vo-
j evdcem ty krl j e Wej -tchuo
(v sanskrtu Veda), kter bv v ka-
dm chrmu v jejich blzkosti, ni ko-
li bezprostedn vedle nich.
tyi olte Pro csask obti byly
u v potcch dynastie Mi ng (1368
a 1644) zzeny v Pekingu tyi ol-
te: na ji hu olt Nebes, na vchod
u '-sing 43
olt Sl unce, na severu olt Zem
a na zpad olt Ms ce. Olt Ne-
bes je ovln a modr, nebo nebesa
j sou kruh, zat mco ol t Zem
z blho mramoru m lut zdoben,
nebo lut je barvou zem, a je
tvercov, protoe sta an si
Zemi pedstavovali j ako tverec. Ol-
t Slunce je rud a olt Ms ce ze-
lenkav bl. J asn se zde projevuje
nsk symbol i ka barev.
tyi pile Vedle znamen zverokru-
hu jsou pro nsk horoskop dlei-
t i tyi pi l e" (S'-u), tj. den, ho-
dina, ms c a rok narozen .
tyi pokl ady uencovy pracovny
Tu, kmen na roztrn tue, ttec
a papr patily k pracovn nejen ka-
dho uence, ale i edn ka.
tyi ulechtil pravdy J dro Bud-
dhova uen strun shrnuj tyi
ulechtil pravdy":
1. Na tomto svt je vechno sam
strast.
2. Pinou strast je ze", tedy
chtivost, tuby, choutky, kter vede
k vnmu znovuzrozovn .
3. Kdy se potla ze, strasti usta-
nou.
4. K potlaen zn a t m k odstra-
nn strast vede osmi d l n stezka:
sprvn nzor, sprvn zmr, sprv-
n e, sprvn chovn, sprvn it,
sprvn sil, sprvn bedl i vost
a sprvn soustedn.
tyi ulechtil Bambus (skromnost),
vestka (nedotenost), chryzantma
(trvalost) a orchidej (krsa); rovn
symbolizuj tyi ron obdob.
tyi V nsk sel n mysti ce je
tyka slo j i nov, pedstavuje z-
pad aj e znma etnmi sloeninami
j ako tymi ron mi obdob mi , ty-
mi druhy umn " hodnmi vzdlance
(loutna, achovni ce, kni ha a obraz),
tymi lany morl ky" (obadn cho-
vn , vdom povi nnosti , stud a ne-
platnost) a nakonec tymi brana-
mi ", j i mi j sou m nny tyi cesty
ml adho Siddhrthy, j e ho pi ml y
k tomu, aby se zekl dosavadn ho i-
vota. Hodn an se vak tyce
vyhb, protoe j e souzvun se
smrt " (s').
tyi advacet p kl ad synovsk od-
danosti Kadmu dtti se ve star
n vyprvl y pbhy o vzornch
synech a dcerch, j e se doporuova-
ly k npodob. Obl ben byl nap-
klad p bh o synu, j en sedl cel
rok u l oe nemocn matky, ani se
pevlkl, aby ji nemusel ani na chv -
li opustit, nebo o synova, j eho mat-
ce se v zi m zachtl o kapra, a syn
leel na ledu rybn ka tak dl ouho, do-
kud j eho tl esnm tepl em neroztl
a on mohl kapra vylovit. A sedmde-
stilet Lao-c' pr bavil otce a matku
tm, e se choval j ako dt.
u ' -si ng A do konce dynasti e
Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.) poch-
zeli vichni buddhi sti t mni chov
v n vlun z I ndie a Stedn Asie,
protoe anm bylo do t doby za-
kzno vstupovat do mni skho sta-
vu. Prvn an, kter tento zkaz
prol omi l , byl u '-si ng a brzy ho
nsl edoval i dal. Rovn j ako prvn
nastoupil obtnou cestu za originl-
nmi buddhi sti ckmi texty na Z-
pad", kterm se tehdy m ni l a I ndie
a Stedn Asie. Zemel roku 281 v J ii-
-tchienu v dnen autonomn oblasti
Sin-iang.
u Wang Bh radosti, pn nad man-
elstvm, kter sdl na planet Venu-
i. J eden z nejpodi vnjch boh ny,
pvodn vemi obvan a pozdji
zbonn posledn panovnk dynastie
ang-J in (asi 1523-1027 p. n. 1.).
u ung Taoi sti ck bostvo ohn
uct van zej mna v provi nci i Chu-
-nan, kde se v Li-lingu a Liou-jangu
u odedvna vyrb pyrotechnika pro
novoron oslavy.
u-ke Li ang Hi stori ck osobnost
z obdob T (220-280), j e
schopnostmi, vkony a stylem ivo-
ta pipomn Leonarda da Vinci. u-
-ke Liang byl prvnm rdcem vldce
sttu u Liou Peje, byl to geniln vy-
nlezce, stratg, bsn k, umlec
a sttnk, ktermu se pisuzovaly do-
konce nadpirozen schopnosti. Na-
rodil se roku 181 v provincii an-tung
a il j ako poustevnk v dnen provin-
cii Chu-pej. Liou Pej se o j eho povsti
doslechl a dal ho, aby vstoupil do
jeho slueb, co se mu podailo a po
tet nvtv, protoe u-ke Liang se
chtl pesvdit, zda to Liou Pej mys-
l opravdu vn. Potom mu vrn
slouil a do sv smrti v roce 234.
Zanedl ouho byl zbonn a v chr-
mech uctvn j ako Wu-chou (vvoda
z Wu). V severn n je kupodi vu
patronem prodava kol.
u-l ung Z doby l ungansk kultury
(asi 2900-1900 p. n. 1.) se dochova-
ly j emn brouen nefritov figurky
stoenho draka s prase hl avou.
Zejm se j ednal o o amulet s hl ubo-
km mysti ckm obsahem, kter vak
nebyl zcel a vysvtl en. Kombi nace
vepe a draka poukazuje na ran rol-
nick kultury v severn n i na po-
stupn se c uctvn drak.
unda Kov a kovotepec, kter
Buddhu pi j eho posledn pouti po-
zval na hostinu, jej m hlavnm cho-
dem byl pokrm skaramaddava, po
nm Buddha poctil siln bol esti
v trobch.
ung Kuej Boj ovn k s dmony
ung Kuej je nejznmjm pomoc-
nkem nebeskho ministerstva exor-
ci smu. J eho obraz se zavuje na
dvee bud na Nov rok, nebo 5. dne
5. l unrn ho ms ce. Zobrazovn
bv vti nou v rudm rouchu
s ernm vousem, v ernch botch
a s meem v ruce. Provz ho netopr
a obklopuje ho osm trigram, symbo-
ly ji nu a j angu a pt j edovatch zv-
at.
ung-i Wang Vojensk komi sa
Wang en-' j e od 10. stolet j ako
loajln a ctnostn pri nc" (ung-i
Wang) povaovn za patrona a bo-
skho praotce rodu Wang.
ung-jiie-miao Klter Stednch hor
na vrcholu Tchaj-' v poho Sung-an
byl zaloen za dynastie chin (221 a
206 p. n. 1.). J edn se o velk kom-
plex na ploe 100 000 m
2
a pat
k nejznmjm pamtkm star ny.
ung-li chiian 45
J eho chrm ung-jue-miao ochrau-
je socha el eznho mue, odlit za
dynastie Severn Sung (960-1126).
M sedm skvostnch sni a cel kom-
plex je obklopen cypiovm lesem.
ung-li chi i an Prvn v ad Osmi
nesmrtel nch, zvan tak Chan
ung-l i , il pr j ako filozof za dy-
nastie ou (1122-221 p, n. 1.) a p-
tral po tajemstvch prody. Nakonec
objevil elixr ivota a prek prom-
ny. Vyprv se pbh, e j ednou el
kol em hbi tova a spatil enu, j ak
mv vjem nad hrobem. Podivil se
a zeptal sej , pro to dl. Mu mi
ekl," odpovdla, e se sm m opt
vdt, a uschne zem na j eho hrob.
Ted mm ctitele a rda bych se vda-
la." ung-li chiian se nad n slito-
val a nadil svm duchm, aby j se
suenm pomohl i . ena mu za to v-
noval a vj. Kdy to vyprvl sv
en, rozhoila se a ekla, e ona by
na nj tak brzy nezapomnla. ung-li
chiian o jej ch sl ovech peml el
a rozhod] se, e ji vyzkou . Pedst-
ral nemoc, zemel a pomoc prku
promny se zmni l ve slinho mla-
dka. Uchzel se o svou enu a dlal
j nabdky k satku. U za nkolik dn
souhlasila. Pak po n poadoval mo-
zek zesnul ho mue j ako nekl amn
dkaz jej nkl onnosti . ena souhla-
sila a otevela rakev. Ta byla k jejmu
asu przdn a ctitel se v t chvli
rozpl ynul v obl ak. Pochopi l a, co se
stalo, a z hanby se obsila. ung-li
chiian j e zobrazovn j ako tloutk
s obnaenou hrud a dl ouhmi vou-
sy. J eho atributy j sou broskev nesmr-
telnosti a vj, j m doke zklidnit
rozbouen moe.
Dki n Tantrick bostvo, v l amai s-
mu symbol enskho bostva v j eho
krutm a smrtel nm aspektu. Vystu-
puje j ako nah dvka v tanenm po-
stoji, v prav ruce m kultovn obet-
n n a v lev l eben kl enbu
naplnnou krv.
Dalajlma Nejvy duchovn a svt-
sk vldce Tibetu a hlava l amai smu
je povaovn za pevtlen bdhisat-
tvy Avalkitvary. Prvn m dalajl-
mou byl Congkhapv k Gendun-
dup, ale titul dalajlmy byl oficiln
vyhlen roku 1578 za tetho pevt-
lence a vdce sekty Gel ugpa l amy
SnamGj amccha (1543-1588), j en
obrtil vldce tumedskch Mongol
Al tan-chana na buddhi smus. Altan-
-chan mu udlil titul, kter se skldal
z mongol skho sl ova dalaj (ocen)
a tibetskho l ama a ml vyjadovat,
e l mova uenost je hl ubok a bez-
beh j ako ocen, a daroval mu pee
s npisem Dordehang neboli Dr-
itel hromokl nu" (Vadradhara).
Kdy se Snam Gj amccho vrtil do
Tibetu, prohlsil, e prvn m dalajl-
mou byl Gendundub, druhm j eho
pevtlenec Gendun Gj amccho a on
jako Gendunv pevtlenec je tetm.
O stolet pozdji vydal pt dalajl-
ma (Ngawang Lozang Gj amccho)
hi stori cky vznamn stanovi sko,
kdy prohlsil, e vichni dalajlmo-
v j sou rei nkarnacemi nrzi ga
(bdhi sattvy Aval ki tvary) a tm
takka bosk osobnosti. Z tto sou-
visl ady pevtlenc pochz i ny-
nj 14. dal aj l ma Tandzin Gj am-
ccho (nar. 1935).
Damaru Bub nek ze dvou lebench
kl eneb potaench zelenou k; pi
pedtn posvtnch knih a pi ur-
itch ritulnch konech se do nj
tlue ukazovkem nebo se j m te-
pe a kuliky, j e vis na konci stuhy,
narej o ki. Potsnm damaru
se pivolvaj bohov, kter pak mi -
lostiv nalad vno podvan v ritu-
ln i z lidsk lebky zvan kapala.
Dpung Ze vech klter starho Ti-
betu byl Dpung (doslova hromada
re") nejvt , nebo v nm a do
roku 1955 pebval o asi 7000 mni -
ch. Tm byl vbec nej vtm klte-
rem na svt. Ne byl a dokonena
Potla, sdlili v Dpungu i dalajlmo-
v. Le asi 8 km zpadn od Lhasy
a kul turn revol uci pestl natst
bez vt ch kod. Zaloil ho v roce
De ov voda 47
1416 Congkhapv k Damj ang
Chdze. asn kompl ex se studov-
nami a kaplemi je povaovn za po-
kladnici tibetskho umn .
Datle Dv datle skryt v tstov ta-
tice (iao-c') vyjaduj pn porodit
nebo zplodit syna.
Dmoni iroce rozvtven vra v d-
mony ve star n zamstnval a
znan poet zakl na, aman
a exorcist, nebo tito neblaz ducho-
v se museli usmiovat nebo zahnt.
Pedstavovali si je v lidsk, zvec
nebo kombi novan podob. Rozlio-
valo se mezi prodnmi duchy ijc-
mi ve vodch, skalch nebo v zemi
a mezi dmony, kte bloud j ako hla-
dov duchov. Obvni byli pede-
vm dmoni nemoc , protoe mohli
posti hnout nejen j ednotl i vce, ale
i cel kraje.
Den jarn ho draka Svtek chung-
-lung-ie se slav 2. den 2. lunrnho
msce. Sta an vili, e draci
se v 9. l unrn m ms ci ukldaj
k zimnmu spnku a procitaj teprve
pi prvn m sl unen m paprsku - tj.
2. dne 2. lunrnho ms ce, ktermu
se tak kalo Drak zved hl avu".
V tuto dobu se v zemi probouz
i prvn hmyz, a proto se tento den
nazv t probouzen vzruenho
hmyzu". Na Den jarn ho draka se tra-
din jed kolky zvan dra upi-
ny" a nudle dra vousy".
Deset nebeskch kmen Kombinac
deseti nebeskch kmen (tchien-kan)
s dvancti pozemskmi vtvemi
(ti -') vzni k edesti l et cykl us.
Soud se, e tchto deset kmen po-
chz z des tkovho cykl u, kter se
zejm pou val v peddynasti ck
dob. K oznaen deseti kmen se
pouv pt prvk, kter se vdy le-
n na dva stupn.
Deset podsvt n ch krl Soudci ,
kte pedsedaj pekel nm soudm
a udlej du m zesnulch tresty po-
dle zvanosti jejich h ch.
Deset tisc Deset tisc j e symbol em
hojnosti a dl ouhovkosti a znamen
vdy vci, j i ch j e nebo by ml o bt
dostatek. Csai se plo deset tisc
let ivota", a dokonce ho tak osl ovo-
vali. V umn je 10 000 znzorov-
no trem, svastikou nebo vi nouc m
se tokem.
D Vzhl edem k lomu, e d ml
pro zemdlskou civilizaci star ny
nesm rn vznam, vilo se v boha
det (J u-') a v duchy det (jii-en)
a zejmna v 5. lunrnm msci, kdy
se po dl ouhm obdob horka dl ouho
neobj evoval a deov mrana, se
podal a prosebn proces . Obad se
opakoval koncem estho ms ce,
tentokrt j ako podkovn za vl hu.
Na toto proces se zhotovoval i dl ou-
z pap rov draci oven mnostv m
lampion. Lijavce se pipisovaly de-
ovm drakm, kte se staraj o vl -
hu a tak zajiuj existenci vech oby-
vatel e. K deti dochz , kdy se
ensk pri nci p ji n spoj s muskm
pri nci pem j angem.
De ov voda (ju-uej) Men sv-
tek, kter se slav 3. dne 1. lunrn-
ho ms ce(19-/20. nor). V severnch
Deva 48
obl astech to bv obdob hojnch
srek.
Dva Ve velkm zstupu buddhistic-
kch bostev pat dvov k nim
nebeskm bytostem s omezenm vli-
vem a vymezenou kompetenc . Po-
chzej z hinduismu a buddhismus j i m
pisoudil vtinou ochrann funkce.
J ejich enskm protjkem jsou dv.
Devt nebe Nej vy taoistick nebe.
Devt Ve starm nskm nboenstv
pedstavuje dev tka (iou) posvtn
slo, nebo je mocninou t. J e sym-
bolem nejvyho muskho principu,
dokonalosti, nejvy moci . Rovn
symbolizuje dl ouh ivot a stlost,
proto 9. den 9. lunrnho msce bv
oblbenm datem satku. Star na
mla devt provinci, j e vymil le-
gendrn csa J u, Stejn tak se dlila
nebesa na devt st, bylo devt hor,
devt prsmyk, devt ostrov v ne-
konenm moi, csa J zkrotil devt
ek atd. Kdy nkdo na sv pouti spat-
il devt ovc, povaoval o se to za
dobr znamen. astn symbolika je
i v nsobcch devti.
Devt drach syn k se, e bo-
sk drak m devt syn a kad
z nich je j i n". Pi-si m zlibu v lite-
ratue, v dme ho proto na hlavicch
stl, j e nesou na kruni elvy. Pa-
-sia udr i ty nejt pedmty a lze
ho vidt ve spodnch stech staveb.
Pchu-lao miluje hluk a rmus, a pro-
to bv zobrazovn na zvonech
a gonzch. chao-feng je dobrodruh,
nejradji leze na stechy chrm
a dom, take ho vdme na okapech.
ch'-wen m rd vodu, tud bv na
mostech nebo j ako ochrana ped po-
rem na stechch. Suan-ni vypad
j ako lev a rd odpov, Buddha ho
pijal do svch slueb, a proto je vy-
ryt do j eho trnu. chiou-nou na-
lezl zalben v hudb a nachz se na
kolcch housl. S poslednmi dvma
syny vak nen radno ertovat, proto-
e J a-c' je chl adnokrevn brach, kte-
r rd zabj a provz kata pi popra-
vch, lze ho proto vi dt na j i l c ch
me, a Pi-chan j e horkokrevn rv
a bv zobrazovn j ako strce na
vratech vzen .
Devt drak se plch ve vod Vy-
datn a setrval d.
Devt st arch trest Pokuta, v-
prask, zbi ovn , vypl en cejchu,
uznut nosu, useknut chodidel, kas-
trace, smrt a vyhnanstv.
Dharmaakra Koleso drma" nebo
kol o zkona, symbol buddhi sti ck
vry; bv ztvrovno s osmi louko-
tmi, kter symbol i zuj osmi d l nou
stezku. Otet kol em" znamen roz-
vjet a it uen . V l amai sti ckch
chrmech j e devn nebo kovov
erven lakovan dharmaakra um s-
tna na podstavci s l otosovm vn-
cem a viditeln je u z dlky.
Dharmapl a V sanskrtu ochrnce
drma", ochrann bostvo buddhi s-
mu. Vech deset dharmapl m est
rukou, ti hlavy a na ele tet" oko.
V n a Tibetu j sou asto zobrazo-
vni a jejich velkolep sochy z pozla-
cenho bronzu se vytvel y pede-
vm v 15. stolet.
Dra krl 49
Dhjnasana Medi tan pozi ce se
zkenma nohama, zvan t vrsa-
na nebo vadrsana (diamantov po-
zice).
Dhj ni buddha Nadsmysl ov, nad-
asov buddha nepodl haj c zko-
nm prody a viditeln v meditaci.
Kad z pti dhjni buddh je pia-
zovn j edn svtov stran. Ptou
svtovou stranou se mn sted nebo
zenit. Vchod reprezentuje Akbhja
(Neotesn), zpad Ami tbha (Neko-
nen j as), j i h Ratnasambhava
(Z klenotu zrozen) a sever Amgha-
siddhi (spn dokonal ) a upro-
sted trni Vairana (Zn). Kad-
ho z nich provz j eden pozemsk
buddha a j eden nadsmysl ov bdhi-
sattva, dhjnibdhisattva.
Dpankara Buddha minulosti, v san-
skrtu osvtl ova" nebo zaehova
kahanu". kj amuni byl ve svch
pedchozch inkarnacch j eho kem
a D pankara mu pedpovdl , e
v j ednom ze svch budouc ch znovu-
zrozen pijde na svt v I ndii a dosh-
ne probuzen .
D vka rajskho j abl ka J ang Kuej -
-fej, oblben konkubna csae Suan-
-cunga (vldl 712-756) a prosl ul
krska nskch djin.
Divok husa Symbol dobrch zprv
a za posl edn dynasti e (1644-1911)
symbol ci vi l n ho edn ka tvrtho
hodnostn ho stupn, kter ml na
obadn m odvu jet osm drak se
tymi drpy a na pi ce kl obouku
purpurovou kuliku.
Domc bohov K domc m bohm
pat bh domc ho krbu, bh pdy,
bh studn a pramen, bohyn zcho-
du, bohov dve, manel skho loe,
bostvo velk spky, bh mlatu a bh
chlv a stj. ada z nich vystupuje
asto s pomocn ky a po boku maj
sl uebni ctvo. Boha domc ho krbu
l eckdy provz i j eho cho.
Domc olt Kad rodina mla do-
mc olt. V tchto asto velice krs-
n zdobench vkl enc ch stvaly so-
chy boh, j e obzvl t uct val a,
a ped nimi byl o vykuovadl o. Upro-
sted byl umstn patron rodiny, v do-
mech obchodn k to byl nap kl ad
bh penz.
Dorde l egpa Lamai sti ck krl d-
mon. Bnistick bostvo, j e si pod-
manil indick mg Padmasambhava
a obrtil je na buddhi smus.
Draci strci pokl ad Tito draci (fu-
-cang-lung) ste podzemn poklady,
drahokamy a kovy.
Draci - duchov Draci (en-l ung).
kte pi nej d a napomhaj
rodnosti pol.
Dra drpy Poet drach drp na
obadn m odvu uroval postaven
nositele. Draka s pti drpy ml csa
a nejvy c sat edn ci . Ni
hodnosti se museli spokojit s dra-
ky o tyech nebo tech drpech.
Dra krl Mezi tymi duchy", dra-
kem, fnixem, tygrem a elvou, zau-
j mal odedvna vznan postaven
drak. Pi pi soval o se mu, e pivd
mraky a d. Protoe se soudilo, e
na svt je drak cel ada, museli mt
i svho krle. Tomuto krli (lung-
-wang) se budoval y chrmy stejn
asto j ako mstskmu bohu nebo
bohu pdy. Zobrazovali ho s lidskm
tlem a dra hlavou a v krlovskm
rouchu. Dra krl sdlil v palci na
moskm dn s mnoha ministry, gene-
rly a vojky, posly a sluhy, ti vich-
ni byli mot ivoichov. Podle n-
kterch povst ml o kad ze ty
svtovch mo svho draho krle.
Dra k Dra k (l ung-ma) j e
mytick bytost l ut eky. Ped mi-
liony a mi l i ony let pr svobodn
a nespoutan brzdi l vl ny Chuang-
-che. Kdy ho bohov konen zkro-
tili, vyskoil vysoko nad vody a od-
dlil nebe a zem . Na j eho hbet se
vak lesklo deset zlatch slunc. To
byl potek ivota a nsk civiliza-
ce. J eho hlinnou nebo devnou so-
chu lze dodnes vidt v mnoha polo-
rozpadlch chrmech pi lut ece.
Dra matka Lung-mu; bohyn uct-
van pedev m na j i hu provi nci e
Kuang-tung. Rolnci ji vzvaj ped
kadoron mi zpl avami , tajfuny
a sesuvy pdy. V chrmech si ji lze
pro skvostn roucho c sask vdovy
snadno splst s bohyn moe Ma-cu.
Dra msto Chuaj-jang v provincii
Che-nan, v nm ukazuj hrob mytic-
kho c sae Fu-si , kter byl dajn
napl l ovk a napl drak.
Dra mi sti Schopn a ulechtil
ednci.
Dra princ Bohat a el egantn oso-
ba.
Dra slina Drah parfm, zejmna
ambra.
Drak na je vlastn zem draka. Ne-
j en proto, e se csaov e stedu
povaoval i za potomky drak, nebo
svj pvod odvozovali od myti ckho
csae Fu-siho, ale ctili se tak i vich-
ni an. Syn nebes sedl v Zakza-
nm mst na dram trnu, oblkal
dra roucho, nosii ho peneli na
dra m voze, draci byli na vlajkch
a korouhv ch vojska a lostva, na
potovn ch znmkch. Na stechch
chrm sedli keramit draci a drak
byl umlci milinkrt malovn, vye-
zvn, tvarovn a tesn. Zeny vyva-
ly a tkaly dra motiv do drahch hed-
vbnch ltek a prost rolnick eny
vyst hval y l unga", tedy draka,
z barevnho papru. Ostatn i Fu-si
a Nu-kua, prvn pr lid ili praped-
ci an, mli spodn st tla dra
a zakonenou dl ouhm ocasem. Ms-
to Chuaj-jang, v nm je Fu-si daj-
n pohben, se dodnes nazv Dra-
m mstem". Takovto prapedci
mohou mt j edi n pozitivn vlastnos-
ti, a proto se drak - na rozdl od ostat-
n ho svta - stal v n symbol em
poehnn , blahobytu a zdaru, vdy
dra duchov (en-lung) pinej
d, bez nj by nevzela setba. Drak
m devt syn, z nich kad se vy-
znauje zvltnmi vlastnostmi a kte
jsou v umn tak rzn ztvrovni.
Existuje dra krl ", j en sdl ve
svm skvostnm podmoskm palci,
a draky je obydl ena cel na. Po-
zemt draci (ti-lung) vldnou prame-
nm, ekm a j ezerm, lze je nalzt
v horch a kopcch a pi stavb dom,
Duha 51
most a ulic je na n teba brt zetel.
Na jae se draci zvedaj, stoupaj do
povt, let nad zem a j sou toueb-
n oekvni , nebo pinej d.
Kdy jejich sm dopadne na zem,
zmn se ve vzcn nefrit. skm
symbolem ny je drak. Nstupu c-
sae na trn se kalo dra let". C-
sa pil ze lk zdobench draky, no-
sil broktov roucha s vyitou dra
hlavou, nad j eho hlavou na kazeto-
vch stropech pal ce hl edl y do
vech svtovch stran dra hlavy,
krel po schodech, na nich stvaly
mistrovsky proveden mramorov
draci. Znakem c saovny a zrove
symbolem krsy a elegance byl fnix,
krl ptactva. Oproti evropskmu dra-
ku je nsk drak dobromysl n, ko-
d pouze za uritch podmnek, me
napklad pivodit zplavy. Draci se
obecn dlili do ty kategori: nebe-
t draci, draci -duchov, zemt draci
a strci poklad. V mtech, pohd-
kch a povstech vak vznamnou
roli hraj draci mot . Drak v sob
spojuje charakteristick znaky devti
zvat: tlo a ji hada, hlavu velblou-
da (kon, krokodla), rohy jelena, oi
krlka, bi cho by, upiny kapra,
paty orla, tlapy tygra a ui buvola.
Drak jinak pedstavuje pt a nejd-
leitj znamen nskho zverokru-
hu, nebo ptou a nejdleitj sv-
tovou stranou je v C n sted. J e to
tak nejastnj symbol nsk my-
tologie. l ovk narozen v roce Dra-
ka je dtkem tstny. k se, e n-
kdo j e bohat j ako drak". Drak j e
vysl oven vitln a nesmrn prraz-
n osobnost a sv nadn pln rozvi-
ne j en v samostatn prci. Draci j sou
povaovni za spravedl i v, estn,
ulechtil, vel korys, odvn a ry-
t sk. Velice spn bvaj v pe-
nnictv. V rocch Draka se zahajuj
obchody, roziuj podni ky a sluuj
firmy. A protoe Drak m tst
i v lsce, hod se tyto roky i pro uza-
vrn satk. Drak se vak snadno
vzru , p l i n naden ho me
unst k chybnm odhadm, povzne-
sen fantazie svst na scest. A proto
se i v rocch Draka stdaj spchy
s nespchy. Pzniv je spojen Dra-
ka s My a Opic, nebo vichni, kdo
se v tchto dvou znamen ch narodi -
li, uvaj pl nmi douky vzruen ,
j e Draka provz. Nevhodnmi part-
nery j sou pzemnj a realistitj
Buvol ov, Ovce a Psi. U ostatn ch
znamen zle na tom, zda se chtj
a dokou pizpsobit. Drak je bytost
j arn , podncuje rst, za sklize vak
u odpovdn nen.
Drsn ms c Dvanct msc lunr-
n ho kal ende, ktermu se t k
hok. Probhal ve znamen pprav
na osl avy Novho roku, co mi mo
j i n znamenal o i to, e byl posledn
monost k vyrovnn dluh. Pokud
nkdo nemohl dluh uhradit, musel se
skrvat do novoron ho jitra, proto-
e pak se mu lhta prodl oui l a do
5. dne 5. l unrn ho ms ce.
Druh beh Ni rvna.
Duha Symbol spojen j angu a j i nu,
symbol manel stv .
Duch Pol rky J edno z nej vznam-
njch hvzdnch bostev, stoj
v centru nskho svta a nikdy ne-
men svou polohu.
Duch zel en by V j i n Cn,
v dol J ang-c'-iangu a ve Velk n-
sk nin existuj odedvna svatyn
ducha zel en by, v ni ch se ba
uctv j ako vodn bostvo. b se
obtuje v no a rozl i n pochoutky,
dokonce ji uctvaj di vadl em. Tato
tradice pochz zejm z toho, e ve
vodnatch a tm na by bohatch
oblastech bvaj lid vtinou uete-
ni sucha. Kdy ba v tchto koni -
nch vnikla do domu. sl avnostnj i
penesli do ab svatyn.
Duchov V nsk l i dov ve maj
duchov velk vznam. Rozliovalo
se mezi dobrmi , npomocnmi du-
chy (en), tedy duemi pedk, j e
jejich potomci chovaj v ct, a zlmi
duchy, dmony (kuej), duemi ped-
k, kte se njak provi ni l i nebo na
n potomci zapomnl i . Kuej mohou
bt t due sirotk, sebevrah i tch,
kdo pedasn tragi cky zahynul i ,
tedy d ve, ne j i m nebesa urila.
Takov due bloudily svtem ivch
j ako dmoni ck stny, a kdy o n
nebylo postarno, mohly psobit zlo.
Proto se na vtch hbi tovech zizo-
valy kamenn desky, na nich se osi-
el m duchm obtoval y pap rov
penze, j dl o a pit. Pe o tyto duchy
se ve star Cn brala velice vn.
Ta-ung-ji e (vel k zstup uctva-
nch") j sou zase duchov tch, kdo
padl v boji, byli zavradni , jejich
smrt zpsobil ohe nebo voda a ne-
maj dn p buzn. V nkterch
krajch se j i m dokonce stavly vlast-
n chrmy. Ku-chun" neboli hl ado-
v duchov bu nemli na zemi d-
n potomstvo, nebo se j ednal o
o mrtv, jejich tla se nikdy nenala.
Kdy moe nebo eka vyplavily ne-
znm tl o, kal o se mu j ou-j i ng-
-kung (ten, kter d odpov")
a lid se mu postarali o dstojn po-
heb.
Duchov hor Duchov hor (an-siao)
pochzej jet z prehistorickch ani-
mi sti ckch dob a ve stedn a j i n
Cn j sou povaovni za celkem ne-
bezpen tvory. Vypadaj j ako opice,
j sou ern , chlupat a velice mrtn .
Kdy potkaj l ovka, vyzvdaj na
nm j eho j mno, protoe j edi n tak
mu mohou ukodit.
Duchov odl i vu a plivu Na pobe-
Vchodonskho moe se uctvaj
duchov odlivu a plivu (chao-en).
Pvodn se j ednal o o dva generly,
kte spolu urputn vlili a po smrti
byli zbonni . J eden z nich je Wu
an, nkdy zvan t n hrab
(Che-po), druh Wen ung. V Chang-
-ou je Wu an uctvn j ako bh
nhl ho plivu a pinej se mu
obti.
Dm Nebeskho mistra Kltern
komplex na pat hory Drak a tygr
(Lung-chu-an), 20 kilometr jin od
J i ng-tchanu v provincii iang-si, je
sdlem Cesty nebeskch mistr
a nebeskho mistra i uitele, nsk-
ho taoistickho papee". Zaloil ho
Dtaka 3
v 1. stolet n. 1. ang Tao-ling a kl-
ter se stal poutn m stediskem taois-
mu. ang Tao-!ing v nm pak psobil
ticet est let j ako nejvy autorita
sekty Cesty pti mic re, ji rovn
zaloil, a j ako kouzel n k z Tyg
hory". Veden taoi sti ck komunity
pedal svmu synovi. Nrok na vede-
n se v rodin ddil a Dm Nebesk-
ho mistra" se stal jakmsi taoistickm
Vatiknem. J eho vdce byl povao-
vn za hlavu vech kouzelnk a kro-
titel dmon. Stoupenci nebeskho
mistra hjili v novovku sv vsady
velice militantne, take po vyhlen
republiky v roce 1911 byl majetek
kltera zabaven. Dnes j e kompl ex
opt clem poutnk i turist.
Dvacet tyi men svtky e
stedu mla vedle velkch svtk je-
t tyiadvacet men ch, kter se -
dily podle solrnho kalende a mly
pedevm praktick vznam pro ze-
mdlstv.
J arn: Zatek j ara, Deov voda, Pro-
buzen hmyzu, J arn rovnodennost,
ist j as, Obiln d
Letn: Zatek lta, Nalvn zrna, Zrno
v klasu, Letn slunovrat, M rn hor-
ka, Velk horka
Podzi mn : Zatek podzi mu, Konec
veder, Bl rosa, Podzimn rovnoden-
nost, Chl adn rosa, Pchod mraz
Zimn: Zatek zimy, Mal snh, Velk
snh, Zi mn sl unovrat, Slab mrz,
Siln mrz
Dvanct embl m Na c saskch
rouchch bylo vyito dvanct embl -
m: slunce, msc, hvzdy, hory, dra-
ci, baanti , fnix, obtn ndoba,
asy, pl ameny, rov zrnka a seke-
rov meandry. Tyto embl my ukazo-
valy moc vl adae i j eho spojen s ne-
beskmi mocnostmi . J ejich poet
koresponduj e s cykl em dvancti lu-
nrnch msc a s dvancti pozem-
skmi vtvemi astrologie.
Dvanct pozemskch vtv Dvanct
pozemskch vtv se j menuj e podl e
dvancti zvat sl unen ho zverokru-
hu, j i mi j sou My, Buvol, Tygr, Kr-
lk, Drak, Had, K, Ovce, Opi ce,
Kohout, Pes a Vep. Tato znamen
zverokruhu odpovdaj souhvzd m,
s j ej i ch pomoc se kad ms c
uruje postaven Sl unce. J estl i e
v edestiletm cyklu tchto dvanct
pozemskch vtv kombi nuj eme
s deseti nebeskmi kmeny (vdy dva-
krt devo, ohe, zem, kov, voda),
dostaneme edest j men roku (nap.
rok 2001 byl rokem Kovovho hada,
rok 2002 Vodn ho kon, rok 2003
Vodn ovce, 2004 rok Devn opice,
2005 rok Devnho kohouta).
Dvarapl a Ochrann bostvo ste-
c vchod do chrmu nebo svatyn.
Dv Dvojka m v nsk seln mys-
tice velk vznam. J ako nejni j i -
nov slo pedstavuje zemi a princi-
py j i n a j ang. Pedpovdi Kni hy
promn j sou postaveny na bi nrn m
systmu pl nch a peruench ar.
Dv ryby v koi s pomerani Sym-
bol pn, aby l ovk ml v kadm
roce tst.
Dtaka Zrozen"; vyprvn o ped-
chozch Buddhovch ivotech. Dta-
ky obsahuj 547 pbh uspoda-
nch do dvaceti dvou oddl. Velice
pomhaly pi en buddhi smu jak
v I ndii sam, tak v n a na celm
Dlnm vchod. V Evrop jsou zn-
my j ako buddhistick pohdky.
Dkhang Dm Pn" j e nejposvt-
nj tibetsk klter. S j eho stavbou
zapoal v 7. stolet krl Songcn
Gampo. Dodnes je v nm socha Bud-
dhy kjamuniho, kterou ze sv vlas-
ti pi vezl a nsk pri ncezna Wen-
-cheng. J ej otec, druh c sa dy-
nastie Tchang (618-907) Tchaj-cung,
toto uml eck dlo kdysi dostal od
j ednoho bengl skeho krl e. D-
khang pedstavuje impozantn celek
ryze ti betskch staveb se s nmi ,
vni tn mi dvory, portl y a etnmi
kapl emi s bezpotem soch Buddhy,
bdhi sattv, ochrannch boh, lam
a ti betskch panovn k. Nachz se
ve Lhase na hlavnm nmst a ode-
dvna j e clem nesetnch poutnk.
Dunka Symbol tst; na novoro-
ence vyjaduje pn, aby nov rok
prob hal stejn bezpen j ako pl av-
ba".
E-mej-an Zpadn ze ty posvt-
nch hor nskho buddhi smu se
nachz se v provincii S'-chuan,
[60km j i hozpadn od cheng-tu
a 36 km od Le-anu, a je zasvcena
bdhisattvovi Pchu-sienovi (Saman-
tabhadrovi), kter v tchto koninch
dajn il a kzal. Obrovsk horsk
masiv m plochu 200 tverench ki-
lometr a pat k poho chiung-laj
na j i hozpadn m okraji S'-chuansk
pnve. Prvn , tehdy j et taoistick
chrmy se zde stavly u za dynastie
Vchodn Chan (25-220). Za dynastie
Tchang (618-907) pili buddhi st,
prohlsili Horu huatho obo", jak
se tehdy E-mej-anu kalo, za posvt-
nou a do obdob ching (1644-1911)
na n zbudoval i asi dv st klter
a chrm, z nich se dochovalo pou-
hch dvacet. Nzev Huat obo" si
lze vysvtlit mnostvm cedr a jina-
n, j i mi byla porostl. (Na E-mej -
-anu se ostatn napotalo na 3000
druh rostlin, z toho ticet druh aza-
lek a 14 druh orchidej.) Nejvy
vrchol j e in-ting (3100 m). A do
tto vky se tak thnou vlhk, de-
tiv a mln lesy. Ve vi 3077 metr
stoj Chrm zlatho vrcholu", kter
si sv j mno prvem zaslou, nebo
poutnci se z nj kochaj neskonal e
ndhernmi zpady slunce. V Chr-
mu vnosti " (Wan-ni en-s') stoj
bronzov socha Pchu-siena jedouc ho
na blm slonu se esti kly, vysok je
6,8 metru a v 62 tun. V c m na
E-mej-anu rovn ukazuj ti metry
hl ubokou kamennou ndr zvanou
Slon koupel, v n bdhsattva kou-
pval svho slona.
Er- l ang Nebesk pes, kter navzdo-
ry etnm protivenstvm zvtzil nad
Nebeskou opic. J e symbol em vtz-
stv ctnost nad lst a zludnost i v-
tzstv ducha na hmotou. Er-l anga
vzv kad, komu onemocn pes.
V p pad uzdraven mu slibuje j ako
voti vn dar terakotovho ps ka. Er-
-lang je asto zobrazovn ve vle-
ni ckm boru a s tetm okem na
el e. Provzej ho dva mui , j eden
s hal apartou, druh s peet.
Er- wang- mi ao Chrmem dvou krl
se m n chrm pedk na hoe J u-l ej -
an na vchodn m behu Min-iangu
v okrese Kuan-si en v provi nci i
S'-chuan. Byl zbudovn na poest
s'-chuanskho prefekta a j eho syna
a pi pom n jejich mistrovsk tech-
nicky vkon, nebo vytvoili obdivu-
hodn zavl aovac zazen, j m na-
vdy zabrnili katastroflnm zpla-
vm a kter funguje dodnes. Oba byli
pozdji j menovni krli a z tohoto ni-
koli vedn ho poven se odvozuje
j mno chrmu, j eho dnen podoba
pochz z dynastie chi ng (1644 a
1911).
Fa-u-kung Bh, j eho kult pochz
z Fu-ienu, je patronem vech a-
n, kte z tto provi nci e odeli na
Tchaj-wan a do j i hovchodn Asi e.
Vzv se pi nemocech, je povao-
vn za boha det a pomh odvracet
pohromy. Lze ho asto vidt ve ven-
kovskch chrmech. M ern obli-
ej a kol em pae se mu ovj rud
had. Pi kadoronch slavnostech se
j eho socha asto nos poli, aby chr-
nil ped kodami nejen j e, ale i ves-
nici. Fa-u-kung je titui a znamen
Pn a mi str obad" nebo Pn
a mistr sil".
Fa-chaj-s' Tento chrm se nachz
u Peki ngu na j i n stran hory
Cchuej-wej-an v okrese '-ing-an
a pochz z dynasti e Mi ng (1368 a
1644). J eho nstnn malby lze npa-
ditost, harmoni barev a chvatnm
bohatstvm detail srovnvat s tmi
nejlepmi freskami evropsk rene-
sance. Vti na budov a soch byla
v poslednch tyech stech letech zni-
ena, zej mna za kulturn revoluce
(1964-1974). J ako zzrakem se
uchovala Hl avn s (Ta-siung-pao-
-tien) se skvostnmi freskami, kter
pokrvaj cel kem 236 tveren ch
metr. Obrazy ukazuj dla 15 zn-
mch mal dynastie Ming a ped-
stavuj prakticky cel panteon mah-
j novho buddhi smu. Vedle buddh
a bdhisattv lze vidt ltajc apsa-
ry, ochrann bostva, nebesk krl e
i postavy z hi ndui sti ck mytol ogi e.
Fa-juan-s' Chrmov klter Prame-
ne nauky j e od roku 1956 s dl em
Buddhi sti ck akademi e, kter dnes
opt pi j m studenty z cel zem.
J ako nejstar buddhi sti ck chrm
v Peki ngu m za sebou pohnut d-
j i ny a lze j ej povaovat za kl enotni ci
buddhi smu. Zal oi l ho na pamtku
padl ch vojk tchangsk c sa
Tchaj-cung (vldl 626-649) a dokon-
en byl roku 696, po vce ne tyi -
ceti letech stavby. J eho dnen podo-
ba i nzev pochzej z 18. stol et .
Rozlehl kompl ex sestv ze t s n ,
uspodanch od severu k ji hu, dl ou-
hch 180 metr a irokch 50 metr.
Vchodn a zpadn kdla sl ou za
p bytky mni ch. Ve vstupn m n-
dvo uvt nvtvnky zvonice a bu-
bnov v a s Nebeskch krl se
smj c m se bi chatm Buddhou
(Mi-le-fo). V hlavn sni lze vi dt 18
pozl acench luo-chan a buddhi sti c-
Fa- men-s'
kou trojici. V sni Ti s ce buddh je
4,58 metru vysok mistrovsk mede-
n pl asti ka z mi ngskho obdob -
buddhov ty svtovch stran, j i m
vvod Dharmabuddha - Buddha na-
uky. Kdy dtirensk stt Tin dobyl
severn nu, j eho vtzn vdce vz-
nil v tomto kltee poslednho sung-
skho c sae. Za Kubl aj chna (dy-
nastie J uan) se zde konal y c sask
edni ck zkouky. Chrm m
knihovnu s vce ne 100 000 vzcn-
mi svazky.
Fa- men-s' Asi 110 kilometr zpad-
n od Si-anu stoj v dol eky Wej-
-che klter Fa-men-s' (chrm Brny
nauky). Nejvt ho rozkvtu doshl
za dynastie Pozdn Tchang, kdy ml
tyi advacet ndvo propoj ench
chodbami s chrmovmi s nmi .
Symbol em kl tera byl a 45 metr
vysok, tinctipatrov cihlov pago-
da. Nejvce vak proslul Buddhovou
prstn kstkou, kterou zskal u
v roce 497. Tato relikvie se schrao-
vala v podzemn m pal ci " pod pa-
godou a zapjovala se" do tehdej-
ho hl avn ho msta chang-anu na
slavnostn proces . C sask dvr ji
pak vracel s etnmi dary. Tak se sta-
lo i za vldy csae Si -cunga (873 a
889), kter ji klteru vrtil s mnoha
pokl ady v osmi do sebe vsunutch
skkch ze santal ovho deva. Po-
stupem asu upadly podzemn pokla-
dy v zapomnn . V srpnu 1981 se po
tkch lijcch st pagody ztila
a pi rekonstrukci byl objeven pod-
zemn pal c" se vemi poklady a do-
konce s elnmi darovacmi listina-
mi nkterch csa.
Fa-si en Mnich Fa-sien (331-422) j e
se slavnm San-cangem nejvznam-
njm poutn kem, kter se vydal
z ny do I ndie pro originly nejd-
leitjch ster. Byl to mu nezlom-
n vle a velk odolnosti. Po dklad-
nch studich vyrazil z chang-anu,
proel na ticet zem Stedn Asi e
a I ndie, v dnenm Bangladi se na-
lodil, doplul na Sr Lanku a pes Su-
matru se vrtil do ny. Vsl edkem
tto velik cesty za knihami", j e tr-
vala trnct let, byl cestopis znm
j ako Zpisky o buddhi sti ckch ze-
m ch" a est velkch rukopis ster,
jejich pekladu do ntiny zasvtil
zbytek ivota.
Fa- ' Uen mni ch, kter pi kl d
vt vznam studiu a Buddhovu z-
konu ne askezi a kontempl aci .
Fen-j ang Wang Tchangsk generl,
j en spn slouil tyem csam,
zemel v roce 781 a pozdji byl zbo-
nn. J mno poukazuje na provi nci i
An-chuej , kter se dve j menoval a
Fen-jang. Znm j e t j ako ang-fu
(Otec e) nebo Lu-en.
Feng Ti e a Wen chang Patroni
zhotovovatel peet a vynlezci n-
skch znak.
Feng-uej nsk geomanci e, nauka
o vtru (feng) a vod (uej), pesnji
eeno o harmonii v prod s ohle-
dem na vbr vhodnch mst pro za-
kldn staveb, a u se jedn o domy,
mosty, zdi, pagody, pevnosti, hroby,
pl ante, si l ni ce, cesty, el ezni ce
Fu-si 59
nebo vodn cesty. Pi stavbch bere
v potaz smr vtr, vodn podmnky,
tern, podneb , vegetaci a stavby
v sousedstv , aby dobr vlivy mly
pstup a patn nikoli. Nejdleitj-
m nstrojem geomanta je speciln
kompas luo-pchan, kovov kruhov
stupni ce, na n j sou zaznamenny
j ednotl i v kombi nace nejrznjch
geomanti ckch daj.
Feng-tu Msto na hornm toku J ang-
-c'- i angu v provi nci i S'-chuan,
v nm se od pradvnch as tila
sl. V j edn vel i ce hl ubok soln
studni, o n se v, e je bezedn, by
ml bt vchod do podsvt.
Fnix Symbol j i hu, slunce, lta, csa-
ovny, nevsty, dobr rody. Tento
kouzel n ptk (feng-chuang) je zna-
kem el egance a krsy. Tl o m zele-
n j ako dobroti vost, krk bl j ako
spravedl nost, hbet erven j ako
slunost, prsa ern j ako moudrost
a nohy lut j ako vrnost a hodnovr-
nost. S evropskm fnixem nem nic
spol enho, je to ryze nsk symbol
a pvodn se zejm j ednal o o boha
vtru, protoe j eho znak je odvozen
ze znaku pro vtr (feng). Podobn
j ako drak m devt mlat. Zvl t
drdiv a svdn oi eny se naz-
valy oi ma fnixe". J estlie je fnix
zobrazen s drakem, drak znamen
csae a fnix c saovnu, ale mohou
znamenat i nebesa a zemi. Kdy n-
kdo marn hledal ivotnho partnera,
kalo se, e nespn hled fnixe.
Fltna Symbol harmonie a vraz p-
n astnho a dl ouhho ivota. Atri-
but nesmrtel nch Lan Cchaj -chea
a Chan Si ang-c'a.
Fo nsk vraz pro hi stori ckho
Buddhu.
Fo-an Ve mst Fo-an, 20 km j i -
n od Kuang-ou (Kanton), stoj dob-
e zachovan chrm Pedk (Cu-
-mi ao), kter byl zmnn v muzeum.
Pochz z dob dynastie Severn Sung
(960-1126) a za pozdjch dynasti
byl nkolikrt rozen. M pes 2000
skul ptur a na hebeni stechy Velk
sn stoj 152 terakotovch figur.
Fu, Lu, Sou Ti slabiky, j e zname-
naj tst, bohatstv , dl ouh i vot.
Obraz se temi astnmi bohy bval
d ve v kadm dom a obchod. J e-
j i ch j mna j sou Fu-si ng, bh tst,
Lu-sing, bh kariry, a ou-sing, bh
dl ouhho ivota.
Fu- ji i an P i na tst ", zsl un
akt, kter l ovk z sk kvti nami
veho druhu, zapl en m vonn tyin-
ky, pokl eknut m, padnut m na zem
ped sochou nebo obrazem boha,
dobrmi skutky, poutmi , dary nja-
kmu chrmu a podobn. Spektrum
tchto skutk je tak irok, e kad,
i ten nejchud vc jich za svj i-
vot me uinit velik mnostv .
Fu-si Prvn ze tri nskch mytickch
csa. Podle tradice il v letech 2852
a 2737 p. n. 1. Naui l lidi chovu
dobytka, rybaen , vaen , vrob
hudebn ch nstroj, zpracovn hed-
vb , vmnnmu obchodu, aku-
punktue. Rovn se mu pi pi suje
vynl ez kal ende a sestaven osmi
tri gram, k ni m ho pr mi mo j i n
Fu-' 60
inspiroval elv krun a z nich se
vyvinula cel filozofie nskho uni-
verzalismu. Vti nou bv zobrazo-
vn j ako divoch sedc na skle, odn
v atu z list, s neesanmi vlasy, ale
oholenmi tvemi , v rukou dr bud
znak s osmi diagramy, nebo symbol
jinu a j angu. M lidsk trup, ale had
tlo nebo ryb ocas stejn j ako j eho
sestra a manel ka Nu-kua (t Nu-
-wa). asto bvaj zobrazovni spo-
len s propl etenmi ocasy, j e jsou
povaovny za dra . Nu-kua j e
v mytol ogi ck chronol ogi i j edno-
znan star, nebo ji asto povau-
j i za stvoitelku lovka, kterho vy-
tvaroval a z hl ny a potom vypl i l a
v peci. Pozdji byli oba uctvni j ako
prarodi ov l i dstva. Na stl ch
z dynasti e Chan (206 p. n. 1. a
220 n. 1.) dr Fu-si helnk a Nli-kua
krutko. J sou to symboly j ednak sta-
vi tel stv , j ednak i magi ckch sil
a dokonce dobrch mrav". Nefri-
tov p vsky s Fu-sim a NU-kuou se
nosily j ako talismany. Fu-si je rovn
povaovn za patrona ryb.
Fu- ' Bjn ptk pi pom naj c ko-
houta s lidskou tv. J eho hlas ohla-
uje vlku.
Gandn Trosky kl tern ho msta
Gandn (Rj"), v nm a do roku
1959 ilo pt tisc mni ch, se rozkl-
daj na horskm svahu asi 40 km v-
chodn od Lhasy. Za kulturn revolu-
ce byl kl ter takka kompl etn
znien a mnii vyhnni . V Gandnu
je pohben velk reformtor tibetsk-
ho buddhi smu Congkhapa, j eho po-
zstatky rud gardy zneuctily. Kl-
ter byl obnoven.
Gandharvov Pol obosk bytosti
pevzat z hi ndui sti ckho folkloru,
v nm j sou nebeskmi hudebn ky
a zpvky vznejcmi se ve vzdu-
chu. Gandharva me bt t bohy-
n vn a hudby. Podl haj strci
svta Dhrtartrovi, nebeskmu kr-
li vchodu, a v buddhi smu pln funk-
ci nadsmyslov podstaty, j e pechz
ze ivota do ivota, tedy jaksi due.
Garuda V sanskrtu pol yka"; my-
tick ptk, orel s lidskou hlavou zva-
n t slunen ptk". Symbolizuje
vtr a slunce a v hinduismu je jzdnm
zvetem boha Vinua a v buddhismu
dhjnibuddhy Amghasi ddhi ho.
Gelugpa Tibetsk buddhi sti ck sek-
ta (dosl ova sekta ctnostn ehole"),
ji roku 1409 zal oi l reformtor
Congkhapa. Nazv se t lut nebo
sekta lutch epic, protoe jej p-
slunci nosili oproti starm sektm
(erven nebo ern) lut ehol n
roucha a lut epice. Za ptho da-
lajlmy se asi kolem roku 1642 stala
ti betskm sttnm nboenstv m, J e-
j m prvn m patriarchou a dalajlmou
byl Gendundub (1391-1475).
Generl zadn ho vchodu Pedn
vchod domu ste ostrait bohov
dve . Dmoni se vak mohou poku-
sit vni knout dovni t zadn m vcho-
dem. I o tento p pad je postarno,
protoe zadn vchod ste generl
Chou-men, kter bval mi ni strem
v pal ci tchangskho c sae Tchaj -
-cunga (626-649). C sa se tehdy
zm tal v horekch a dmoni se
k nmu chtli dostat zadem. Mi ni str
j i m v tom spn zabrnil, a proto
byl brzy zbonn a j menovn gene-
rl em zadn ho vchodu".
Gni ov svornosti Dvojice symbol i -
zujc svornost a mrumilovnost. Vt-
inou se j edn o smjc se chl apce
s kepel kou (symbol em svornosti )
a l otosem. Patroni obchodn k, hrn-
a vpen k.
Geomanci e viz Feng-uej
Gi nkgo bi l oba viz Ji nan
Grant ov j abl ko Pro mnostv j a-
drek symbol pl odnosti . Tot plat
o mel ounech, a proto obraz s melou-
ny a grantovmi j abl ky znamen
pn hojnho potomstva. Grantov-
nk rozkvt v lt, a tak je povao-
vn i za symbol lta a tepla. Ve spo-
jen s broskv a cedrtem pedstavuje
t pl ody tst". Grantov j abl ko
s edni ckm kl oboukem a opaskem
vyjaduje pn , aby se edni ck
hodnost ddila z generace na genera-
ci . Kdy se novomanel m vnuje
obraz rozkroj enho grantovho ja-
bl ka, znamen to sto j ader - sto
syn". V buddhi smu je zase symbo-
lem dobrch vliv.
Had Symbol chytrosti a musk
smysl nosti , ale i zkenosti , nebo
pat mezi pt j edovatch zvat. A
do novovku se v n vi l o, e
existuj krvelan a krut had dmo-
ni s hlavou pvabn dvky, kte vy-
strkuj hl avu ze zdi a nn volaj
j mnem na kol emj douc ho mue.
J estlie se mu oto a s krskou si
zad, j et veer tho dne mu d-
mon vysaje mozek. Ste se hada
krsy" j e varovn ped l kavmi
nabdkami neznmch lid.
Had je t estm znamen m nsk-
ho zverokruhu. l ovk narozen
v roce Hdaj e energick, clevdo-
m, pi zpsobi v a obratn, chyte
taktizuje a vtinou dosahuje znan-
ho finannho spchu. Bv to
upmn a vrn ptel, v manelstv
pmo ideln partner. Nenadl ko-
lem sebe pli povyku a ije skrom-
n. J eho profesionln vzestup prob-
h pozvol n, spch se dostav
zpravidla a v posledn tetin ivo-
ta. City nedv pli najevo a j en
zdkakdy ztrc sebeovldn. Velice
dobr a dl ouh partnerstv me pro-
t s Drakem. I deln je vak spojen
s Hadem, protoe vdy v, co se
v partnerovi dje, a podle toho se cho-
v. Nedoporuuj e se manel stv
s My nebo Vepem, nebo pro p-
linou rznost povah me vst k ne-
snesi tel nm naptm.
Haj agr va Lamai sti ck ochrnce
Buddho vy nauky a vykonavatel p-
kaz ochrannch bostev, ti betsk
Tamdin neboli Kosk je". Lze jej
poznat podl e hnvi vho vzezen ,
esti rukou a t o. Na rudch vla-
sech m korunu z lebek, kol em pasu
ki dmona a etz z lidskch hlav
a na zdech slon nebo lidskou ki.
Vti nou bv ztvrovn v pohl av-
n m spojen se svou drukou.
Havran V n je havran povaovn
za zve Sl unce. Slunen havran m
ti nohy a je posl em Krl ovny matky
Zpadu Si -wang-mu.
Hvadra I nician a ochrann bo-
stvo (jidam) tantri ckho buddhi smu,
prapvodce veho ivho i nei vho,
je je v Ti betu a v severn n ztvr-
nno vel kol epmi bronzy. J edn se
o nej symbol i tj tantrick bostvo
s nej vt m potem atribut. M osm
hlav, kadou tv s j i nm vrazem,
j e symbol i zuj osm duchovn ch
vl astnost Probuzenho. Nej vy
hlavu obepnaj pl ameny moudrosti .
Na kadm ele je tet oko j ako sym-
bol spojen soucitu a moudrosti. Dle
m osm pr zdvi ench rukou
a v kad dr mi sku z leben klen-
by. V mi skch lev ady trn osm
bostev, v prav ad sedm zvecch
postav a j eden lovk. U tto lidsk
bytosti se j edn o ernho zemskho
boha, u zvat o krysu, gryfa, slona,
vel bl ouda, bka, osla a kon. Radu
boh tvo temn bh smrti J ama,
rud bh sl unce, zel en bh vtru,
rud bh ohn, bl bh vody, lut
bh bohatstv a j edno ble neuren
bostvo. Ruce se zv aty vyjaduj
Hvadrovu aktivitu, ruce s bostvy
j eho moudrost. Destrukti vn aspekt
j i damu se projevuje tm, e stoj na
tyech nej vy ch hi ndui sti ckch
bostvech. Hvadra je vdy ztvr-
ovn v mi l ostnm spojen se svou
drukou Nai ratmou, j e ve zdvi e-
nch rukou dr kul tovn n
a leben klenbu plnou krve - symbo-
ly nejvy moudrosti . Vel kol ep
ztvrnn tohoto j i damu a j eho dru-
ky pochzej z doby csae chi en-
-lunga (18. stolet).
Hnajna V sanskrtu Mal vz"; j e-
den ze zkladnch smr buddhi smu,
podl e nj je kad - na rozdl od
mahjny (Velkho vozu) - odpovd-
n za sv osvobozen a mus o n
usilovat bez vnj pomoci .
Hlasatel vn pravdy Lao-c', j emu
se tak k star dt", protoe daj-
n piel na svt s blmi vlasy.
Holubice Symbol manel sk vrnos-
ti, rodi ovsk odpovdnosti a dlou-
hovkosti .
Horsk koka J in nzev pro zajce.
Hort bohov Kad hora m svho
boha. Nejznmj jsou bohov pti
posvtnch hor taoismu. Bh Tchaj-
-anu byl dokonce uctvn j ako vld-
ce podsvt . Pi mnostv poho
a jednotlivch hor v n existuje ob-
rovsk poet horskch boh, zn-
mch vti nou j en l okl n. Horm
obas vldnou i bohyn nebo vystu-
puj po boku horskch boh j ako j e-
j i ch manel ky. Tato horsk bostva
nemaj dn specifick j mno, ale
vel i ce asto se j i m kal o an-en.
Kad l ovec, devorubec, byl i nk
a sbra lesnch plod je pi vstupu
do hor pros, aby mu byla nakl onna
a npomocna.
Host i na shl edn Na Nov rok se
vichni lenov rodiny shromauj
k uctn pedk na vel k hosti n
shl edn ", j e mus probhat v napro-
st shod a pi n se nesmj dvat
najevo svry, j e lenov rodiny mli
mezi sebou v upl ynul m roce.
Housenka bource moruovho
Symbol ple a zkostl i v istoty.
O svtku housenky bource moruo-
vho 3. dne 3. lunrnho ms ce nos
chovatelky housenek a tkadleny hed-
vb amul ety, aby podpoi l y j ej i ch
zdrn vvoj .
Hrob prvn ho csae chi n Tento
dosud j en sten odkryt hrob
prvn ho csae chi n" (chin '-
-chuang-ti) se nachz asi 30 km v-
chodn od Si-anu pobl msta Li n-
Hrobky mi ngskch c sa 65
-tchung (provi nci e $en-si ) pod mo-
hylou vysokou 47 metr. Na tomto
podzemn m pal ci pracoval o po 39
let 700 000 dl n k. Podl e popi su
chanskho hi stori ka S'-ma chi ena
je hrobka model em vesmru se sou-
hvzdmi na strop a s pozemskmi
tvary vetn ek a j ezer ze rtuti na
podlahch a maj se v n skrvat ne-
smrn poklady, zvlt bronzov ra-
kev. O vn svtl o" se starala lam-
pika napl nn sal amand m tukem.
Dlnky a otroky, kte stavbu dokon-
ovali, v n zai va pohbili j ako ob-
ti. Podzemn palc ze edho vpen-
ce m od severu k ji hu 460 metr
a od vchodu k zpadu 392 metry.
Vzkumy ukzal y, e pes pokusy
o vyloupen zstal nedoten. Archeo-
logov zatm odkryli j en malou st
mauzolea. K n pat i takzvan tera-
kotov armda", j e byla nal ezena
nhodou pi hl ouben studn. J edn
se o est tisc vojk v ivotn veli-
kosti, vl en kon i vozy na ploe
bezml a 13 000 metr tverench.
Hrobky mi ngskch c sa Ze vech
vl adaskch hrobn ch kompl ex na
svt jsou nejzachovalej, nejnklad-
nj a uml ecky nejcennj hroby
dynastie Mi ng (1368-1644). Od 15.
a do poloviny 17. stolet v nich bylo
ul oeno tinct ze estncti mi ng-
skch csa. Hroby rozptl en na
ploe zhruba 40 kilometr tvere-
nch se nachzej asi 50 kilometr
severozpadn od Pekingu v irokm
dol csa v okrese Cchang-pching
v poho Tchi en-ou. Byly do nich
ukldny i csaovny a prvn vedlej
eny. adu hrobek zahajuje hrobka
c sae J ung-l eho (1360-1424) a za-
konuje ji hrobka posl edn ho csae
tto dynasti e, chung-ena (vldl
1628-1644). Navtvuj se vak pe-
devm dv - architektonicky zajma-
v i mpozantn hrobka chang-l i ng
a odkryt hrobka Ting-ling. Hrobky
se sice li proveden m, ale dr se
vdy stejnho stavebn ho pri nci pu.
Nad hrobkou, podzemn m pal cem,
se kl ene mohyl a, kol em n j sou
uspodny stly, obtn sn a pavi-
lony. Do nekropole se vchz Velkou
palcovou branou (Ta-kung-men), asi
o ki l ometr dl stoj Velk erven
brna, za n Stlov pavilon a za nm
za n Cesta duch (en-tao), kter
vede sedm kilometr k hrobce
chang-l i ng. Na Cest duch j e
pozoruhodn alej dvancti pr ka-
mennch zv at a dvancti pr
voj enskch a civilnch hodnost.
Cchang-l i ng, hrobka c sae J ung-
l eho, je ze tincti hrobek nej vt
a nejzachovalej. Hlavn stavba, s
Obt (Ling-en-tien) m stejnou pl o-
chu j ako s Nejvy harmoni e
(Tchaj-che-tien) v C saskm palci
(1956 m
2
), vechny oprn sl oupy
j sou z j ednoho kmene a tyi z nich
maj prmr 1,17 metru. Podzemn
pal c Ting-ling, hrobka csae Wan-
-liho (vldl 1573-1620), byl odkryt
v roce 1956, nachz se 27 metr pod
zem a m celkovou plochu 1195 m
2
.
Zadn s, v n jsou vystaveny sarko-
fgy csae a j eho dvou manel ek, je
vysok 9,5 m, dlouh 30,1 m a iro-
k 9,1 ma nal o se v n pes 3000
skvostnch pohebn ch dar. Kom-
plex byl zbudovn v letech 1584 a
1590 a pracoval o na nm 30 000 dl-
nk. Pro pt podzemn ch mstnost
dali zhotovi t v j i ho nskm Su-ou
50 000 l etnch kamen, kter se
dopravoval y po Velkm kanl u do
Pekingu a z nj na sever. Stavba to-
hoto hrobu pila na osm milion st-
brnch tael, co odpovdalo pozem-
kov dani cel zem za dva roky.
Hrobn sochy Vybaven hrob hlin-
nmi sochami , kter ml y slouit
mrtvmu, doshl o svho vrchol u
v obdob od potku dynasti e Chan
(206 p. n. 1.-220 n. 1.) do konce dy-
nastie Tchang (618-907). Za znalost
staronske plastiky vd me pede-
vm tmto asto vel kol epm nle-
zm. Pchou kadho sbratel e,
hlavn atrakc aukc a skvostem p-
sl unch muze j sou zvl t sochy
kon a j ezdc z dynastie Tchang, do
hrob se vak dval y i sochy vle-
nk, ednk, sluh, dvornch dam,
kon , vel bl oud, beran, hrobn ch
strc, posl , ps, dokonce zahra-
ninch hudebn k.
Hruka Symbol dlouhovkosti.
Hl Sukovit potitnick hole s dra
hlavou jsou v Cn odedvna symbo-
lem st a dstojnosti, houevnatosti
a dlouhovkosti. S takovou hol vd-
me napklad boha dl ouhho ivota.
Buddhi sti t mni i si zase na cesty
brvaj vstranou hl. J edn se
o dlouhou ty zakonenou kovovm
prstencem, na nm vis dal krou-
ky, kter pi pohybu cinkaj a ches-
t. Tak mnich varuje vechna zvata,
pedev m hmyz, aby ped n m vas
uprchl a. Souasn maj tyto j asn,
kovov zvuky chrnit mni chovo
ucho ped vemi svtskmi zvuky.
Buddha putoval s hol ze santal ov-
ho deva.
Husa Symbol manel skho tst
a ivota s j edn m partnerem.
Hvzdn bohov etn astrln boho-
v dvnch as byli pozdji zaaze-
ni mezi nebesk ednky Nefritov-
ho csae.
Hvzdn bh literatury Taoi sti ck
pojet, e zbonn osobnosti mohou
m t p bytek na nebes ch, vedl o
k tomu, e v n lze vzvat boha li-
teratury pod dvma j mny. Tak se
stalo taoistickmu mni chu Wen-an-
govi za dynastie Tchang (618 - 907),
kter po svm zbonn v roce 1314
byl j ako bh literatury pemstn do
souhvzd Velk medvdice, ktermu
se k Kuej . Postupn se zapomn-
lo na j eho pvodn j mno a j ako bh
literatury se uctval u jen Kuej-sing,
bh Velk medvdi ce. Na obrazech
ho vi d me, jak j ednou nohou stoj na
ryb nestve a druhou nohou podp -
r Pol rku. V j edn ruce m psac
nin, v druh kalam. Souvi sl ost
s literaturou se jet posiluje tm, e
v oblacch je vidt knihu s npi sem:
Nebesa rozhoduj o literrnm sp-
chu".
Hvzdn bh uenc na j ako
zem uenc a ednk si vytvoila
boha, kter v nebi vede rejstk
s tituly a hodnostmi vech ednk
a tak se vemi podklady ze zkouek,
je je k tmto adm opravuj. Toto
bostvo se j menuj e Wen chang ti-
-iin nebo csa Wen-chang". Zob-
razovn bv j ako ednk, kter j ede
na bloui v doprovodu pomocn k.
Chan Siang-c' est v ad Osmi ne-
smrtelnch; dajn se jedn o synov-
ce slavnho uence Chan J ilho, kter
il kolem roku 820. Byl to oblben
k nesmrtel nho LU Tung-pina, kte-
r ho vzal do sadu, aby mu ukzal
stromy broskvon nesmrtel nosti .
Chan Si ang-c' na j ednu broskvo
vylezl, spadl z n a stal se nesmrtel-
nm. Nyn putuje svtem j ako hr na
kouzel nou nefritovou fltnu, kter
podporuje rst rostl i n. J e patronem
hudebnk a vyklada osudu a ma-
li ho vel i ce rdi zobrazuj. Nezn
hodnotu penz. Kdy dostane hrst
minc, lhostejn je rozhod, protoe je
nepotebuje. J eho atributem je fltna.
Che Spojen taoist s prodou vedlo
k tomu, e u od dynastie Sung (960
a 1279) obzvl t uctvali j ednoho
ze svch mni ch, j en nejlpe vyja-
doval jejich ivotn idel absolutn
jednoty s p rodn mi jevy. Nesmrtel -
n Che, kter v kadm ronm ob-
dob nosil na hol m tle sl amn
pl, putoval zem bos a vedl ivot
poutn ka a poustevn ka. Veker na-
bdky ivota na csaskm dvoe od-
mtal a po cel ivot zachovval vr-
nost svm i del m.
Che Che a Er Sia Tito dva usmva-
v a vdy vesel nesmrteln vypadaj
j ako dvojata, tebae se ve skute-
nosti j edn o ptele. Oba j sou svm
zpsobem povaovni za bohy bo-
hatstv i dl ouhovkosti a tst. Pro-
to je lze asto vidt s broskvemi , l o-
tosovmi kvty nebo ko kem
s rznmi symbol y tst.
Che Si en- ku Posl edn z ady Osmi
nesmrtel nch je ena. Podl e povsti
byla dcerou chudho majitele krmu
v Li ng-l i ngu v provi nci i Chu-nan.
Neznm pocestn j daroval bros-
kev nesmrtel nosti , po n z skal a
schopnost pedpov dat budoucnost.
Nyn samoti nk putuje svtem, iv
se rozeml etou perlet a ms n mi
paprsky. Kdy j i mocn c saovna
Wu-chou (625-705) povol al a ke
dvoru, zmizela a dl ouho ji ni kdo ne-
vi dl . J ej m atri butem j e l otosov
stvol nebo kvt, kuchysk nabra-
ka, nkdy t ezl o vech pn "
(u-i). J e patronkou domc ch prac
a eny se na ni obracej, kdy j i m
prce perst pes hlavu.
Che-che Na etnch obrazech lze vi-
dt dva vesel chlapce s pol odl ouh-
mi vlasy, jeden z nich dr lotos (che)
a druh misku (che), ze kter stoup
pra. V pe poletuje pt netopr.
Me vak dret i dzu, z n vyska-
kuje k nebo se z n sypou perky.
Tito bohov-d voj ata jsou povaov-
ni za nosi tel e bohatstv i za symbol
manel sk svornosti . Podl e povsti
se j edn o bsn ka a mni cha Chan-
-ana, j en il v 7. stolet v horch
Tchi en-tchaj, a j eho ptele '-teho,
sprvce kuchyn kl tera Kuo-
-chi ng v provi nci i e- iang, kte
byli v 18. stolet zbonni dekretem
csae J ung-enga.
Cheng a Cha nsk univerzatismus
dal v prbhu djin vyrst ad vt-
v, j e psob mnohdy podi vn. Na-
pklad lze obas i v buddhistickch
chrmech obdivovat dv sochy str-
c, kterm se k marl ov Cheng
a Cha a j e pochzej z doby, kdy
byla svrena dynasti e an, tedy ko-
lem roku 1122 p. n. 1. Tito dva voje-
vdci vldli magi ckmi si l ami .
Cheng dokzal z nosn ch d rek vy-
pustit dva svteln paprsky a vylou-
dit burci v zvuk zvon, proto se mu
kalo chrpal ". Cha zase vypoutl
z st obl ak smrtcho lutho plynu,
proto se mu kal o Fouka". Voje-
vdci byli pozdji prohleni za svat
a pevzal je buddhi smus. Toto nav-
sost m rumi l ovn nboenstv j i m
pisoudilo kol, aby chrpnm a fou-
kn m chrnili kltery.
Cheng-an (jin) J in Cheng-an je
jednou z pti posvtnch hor taoismu.
Nachz se v pekrsn krajin 150
kilometr j i n od msta chang-a
v provincii Chu-nan. Naj eho svazch
j e nkol i k rozl ehl ch kl tern ch
kompl ex, mezi nimi proslul chrm
Nan-jue-miao, kter znalci povauj
za nej krsnj v cel n. Tento
chrmov klter J in hory" zauj-
m plochu 9,8 hektaru a byl zaloen
u v roce 725. Dvoupatrovou stechu
hl avn sn nese 72 sl oup, kter
symbolizuj 72 vrchol osmdesti ki -
l ometrovho Cheng-anu. Nej vy
vrchol m vku 1290 m. V kltee
u-eng, kter stoj vchodn od vel-
kho chrmu Nan-j e-mi ao, si roku
1714 udlal zastvku csa Kchang-si,
kdy cestoval na jih.
Cheng-an (severn) Severn Cheng-
-an, dal z pti posvtnch hor tao-
i smu, se zved necelch 70 ki l omet-
r j i hovchodn od msta Ta-tchung
v provincii an-si a dosahuje vky
2017 metr. Na samm vrcholu stoj
horsk chrm, ale nej znmj j e
Zaven klter (San-kchung-s'),
kter se j ako vlatov hn zdo tiskne
ne ke strm stn. Onch asi 40 sn
a pavi l on byl o u v 6. stolet umn
vybudovno na hoe i v ni a propo-
j eno chodbami. Oblast kolem Cheng-
-anu vyznauje hranici mezi nsk-
mi rolnky a mongol skmi stepnmi
nomdy. A do dynastie Ming (1368
a 1644) byl a nkolikrt odznuta od
ny, take mni chov se musel i
podrobit a pizpsobit dobyvatel m.
Chi ng- Chung- Koon Tento taoistic-
k chrm Zelench borovic (ching-
-sung-kuan) v pevninsk sti Hong-
kongu (New Territories, Nov zem)
Chl adn rosa 70
byl zaloen a v roce 1949 a proslul
skvostnou estnou branou, zvoni c
a bubnovou v a etnmi ezbami
na stee a v i nteri ru. Stal se v-
znamnou svatyn, v n se krom vy-
bran kni hovny a starobince nachz
i vegetari nsk restaurace. Tento
chrm j e konkrtn m dkazem toho,
e i taoi smus j de s dobou.
Chl adn rosa (chan-lu) Men sv-
tek, kter se slavil v druh polovin
8. lunrnho ms ce (8./9. jen).
Chl apec, ryba a l otosov sem nko
Tato kombi nace na obraze znamen
pn Nech m veho dostatek".
Chl apec tst Zobrazen smjcho
se nebo radostn se tvcho chl ap-
ce s broskv nebo s houbou nesmr-
tel nosti " v ruce je symbol em tst
a dlouhovkosti. Takov radostn hoi
se asto vyskytuj i ve skupi nkch,
jak si hraj nebo poutj draky, v ta-
kovm p pad symbol i zuj radost
a hojn potomstvo.
Chou i Bh zemdl stv zvan
Pn prosa".
Chou-i a chang- e Svtek stedu
podzimu (ung-chiou-ie) je spojo-
vn s ms cem a ve se k nmu po-
vst o deseti sluncch. Za as mytic-
kho c sae J aoa porodi l a sl unen
bohyn deset syn, kte vichni na-
j ednou vystoupi l i na obl ohu. Zemi
zachvti l o straliv vedro a sucho
a lid prchali do j eskyn . Nefritov-
mu csai se j i ch zelelo a nadil ne-
beskmu lukostrelci Chou-i mu, aby
slunce sestelil. Kdy Chou-i sestelil
devt slunc a chystal se sestelit de-
st, pozemsk csa J aoj ej podal ,
aby je uetil, nebo me bt l i dem
k ui tku. Netst byl o odvrceno
a lid lukostrelci dkoval i a prosili
ho, aby s nimi zstal. Chou-i se za-
miloval do pekrsn dvky chang-e
a odmtl vrtit se na nebesa. Nefrito-
v csa ho proto potrestal smrtelnos-
t. Pozemsk tst s krsnou enou
mu trest sice ulehovalo, pesto vak
touil po nesmrtelnosti. Vypravil se
tedy do poho Kchun-lun za Krl ov-
nou matkou Zpadu, kter mu daro-
vala elixr nesmrtelnosti. Po nvratu
jej svil do opatrovn en. 15. dne
8. l unrn ho ms ce si vyrazil na lov.
Toho vyuil j eho k Feng-meng,
kter se o elixru doslechl, vnikl do
domu a ohrooval chang-e noem.
chang-e vythl a elixr z krytu,
rychl e ho vypila a vzltla na ms c,
kde nyn ije a neme se vrtit na
zemi . Kdy se Chou-i vrtil z l ovu
a zjistil, co se stalo, propadl velik-
mu alu. Za svou enou u nemohl
a ona ji nemohl a za nm. Od t doby
lid pinej na pam tohoto odl ou-
en, ale zvlt na pamjejich lsky
obti msci, a to 15. dne 8. l unrn -
ho ms ce. Svtek se slav ohostro-
j i , l ampi ony, dra m tancem, dery
do bubn a gong a kul atmi ms -
n mi kol ky (jiie-ping). Podl e j i n
verze chang-e elixr ukradla, uprch-
la s nm na msc a tam byl a za trest
pemnna v tnohou ropuchu.
Chou- t chu Matesk bostvo zem,
personifikace ensk plodnosti, kr-
lovna zem, druka nebeskho vld-
ce ang-ti ho. ang-ti pedstavuje
j ang a Chou-tchu ji n a tm se udru-
je harmoni e nebes a zem.
Chrm Pi stavb chrmu hraje hlav-
n roli pzniv poloha, kter se uru-
je podle pravidel feng-uej. Pi pl-
novn svatyn se stavitel od
pradvna dr pti zkladnch princi-
p: Rozvren mstnost mus vyho-
vovat j ak potebm mni ch a v-
cch, tak esteti ckm poadavkm.
Cel chrm je uspodn symetricky
kol em dvor a orientovn severoji-
n nebo podl e odchyl ky stanoven
geomantem. Stecha mus bt boha-
t zdobena, v lt chrnit ped pali-
vm sl uncem a detm a v zi m, kdy
j e sl unce n zko, propoutt svtl o.
Strukturln prvky chrmu mus bt
vidt, nic se nesm skrvat. Trmov
je vtinou bohat zdobeno ezbami.
Volbu barev uruje symbolika, pou-
v se lut, zlat, modr, erven
a zelen. l utaj e barva zralho obil
a deva. Barva ryzho zlata symboli-
zuje zemi , bohatstv a csae. Modr
je barva nebes, vchodu a vldy. er-
ven znamen ohe, krev, spch,
tst, up mnost, pravdu a radost
a rovn je barvou slunce a musk-
ho pri nci pu j ang. Zel en j e barva
vody a hoj n se pou v u trm,
konzol a vlys. Chrm me mt br-
ny a pagody, nejsou vak striktn pe-
depsan.
Chrm Bl dagoby Tento chrm se
nachz zpadn od parku Pej-chaj ve
tvrti Si-cheng a nesmme ho zam-
ovat s Blou dagobou. J e znm j ako
Paj-da-s' nebo Mi ao-ji ng-s'. Zaloen
byl v roce 1096 za dynasti e Li ao
a roku 1271 ho dal Kublajchn restau-
rovat v tibetskm slohu. Brzy nato
vyhoel a roku 1457 byl za mingskho
csae Tchien-una obnoven a dostal
j mno Mi ao-j i ng-s'(Kl ter bosk
spravedlnosti). Proslul padestimetro-
vou pagodou s mdnou stechou se
zvoneky, kter rozezn v vtr a j e
zahnj zl duchy.
Chrm B l ho kon J edn se o prvn
buddhistick chrm v Cn, byl zalo-
en u v roce 68 za dynastie Vchod-
n Chan a nachz se asi 12 km v-
chodn od Luo-j angu v provi nci i
Che-nan. nsky se j menuj e Paj -
-ma-s'. Ming-ti, druh csa dynastie
Vchodn Chan, vyslal roku 67 dva
mni chy do I ndi e pro buddhi sti ck
spisy. Vzcn rukopi sy z skal i u
v Afghnistnu, naloili je na blou-
e a na zpten cest si udlali
u Luo-j angu zastvku. A pesn na
tom m st zaloili klter, kter se
asem vyvinul ve vznamn stedis-
ko uenosti. Dnen podoba mnoho-
krt restaurovanho a rozi ovanho
komplexu pochz pevn z obdob
Mi ng. Zachoval y se ti sn a tinc-
tipatrov pagoda z 12. stolet. V br-
n lze vidt hroby dvou mnich, kte
j sou povaovni za vznamn misio-
ne buddhi smu v C n.
Chrm Nebes Tento znm peki ng-
sk chrm (Tchi en-tchan), stojc
v parku o rozl oze 273 hektar, po-
chz ze stejn doby j ako C sask
pal c. Zbudovn byl v roce 1420,
Chrm Nefri tovho Buddhy 72
tedy dobrch padest let po zaloen
dynastie Mi ng. Tato ryze nsk dy-
nasti e usi l oval a o obnoven tradi -
nch obt pedkm podl e p snho
konfuci nskho ritulu a o uctvn
nebes. O zi mn m slunovratu se csa
ve slavnostnm prvodu odebral do
chrmu, aby se zhostil povi nnost
nejvyho knze. Nejdve medi to-
val v sni Nebesk klenby, v n se
uchovval y posvtn tabulky csa-
skch pedk, potom se pevl kl
a peel do sn Pstu, j e se nachz
v j i hozpadn sti arelu. Zde se do
vchodu sl unce postil a s prvn mi
slunenmi paprsky se odebral ke t-
stupovmu kruhovmu olti Nebes
z blho mramoru a s obtinami ti-
krt vystoupi l na j eho vrchol . Ti
stupn ol te symbol i zuj nebesa,
zemi a l ovka. Na olti Nebes se
pln uplatuje symbol i ck dev tka.
Kruhov kmen uprosted posledn-
ho stupn je obklopen devti pravo-
hlmi kameny. Dal kruh se skld
z osmncti kamen a devt vnj
kruh (zvan sted zem") tvo 81
kamen. Tento vzorec pokrauje na
prostedn terase, kde j e ve vnjm
kruhu dvakrt 81 kamen, a na spod-
n terase, na n je v dvactm sed-
mm kruhu tikrt 81 kamen. Mra-
morov bal ustrda m na nejvym
stupni 72 d l . na prostedn m 108
a na spodn m 180, jeji ch souet je
tedy stejn j ako stup v kruhu -
360. Csa pi modlitb skldal poet
ze sv vldy, prosil nebesa o odpu-
tn svch h ch a o astn rok.
V obrovskch obtn ch ndobch
pod oltem se plili ern bci. Tato
ceremoni e byl a vdy pepychov,
p mo pompzn , nebo sej astnil
cel dvr a na nohou byl o ostatn
i cel hlavn msto. Titm chrmu
je 38 metr vysok s Modl i teb za
dobrou rodu, v n c sa obtoval
v pol ovi n prvnho lunrnho ms ce
a prosil o dobrou rodu. Stavba m
v zkl adn prmr 30 metr. Na t-
stupovou mramorovou terasu vede
osm schod, symbol y ty hl avn ch
a ty vedl ej ch smr. Chrm po
deru bl esku vyhoel a do pvodn
podoby byl obnoven v roce 1889.
Konstrukce vznikla bez pouit j edi -
nho kovovho heb ku. 28 masi v-
nch devnch sloup podpr troji-
tou kruhovou stechu, kter j e
pokryta 50 000 modrmi gl azovan-
mi takami a zakonuje ji pozl acen
koule. Sloupy maj hlubokou symbo-
liku. tyi vnitn sloupy odpovdaj
tveru ron ch obdob , dva vnj
kruhy po dvancti sloupech symbo-
lizuj dvanct ms c a dvanct
dvouhodi n. Na vyezvanm strop
vi d me motivy draka a fni xe, tedy
symbol y csae a csaovny.
Chrm Nefri tovho Buddhy Chrm
Nefri tovho Buddhy (J tt-fo-s') se
nachz na zpad obrovsk metro-
pole anghaje a je j ednou z nejvt-
ch turistickch atrakc msta. Chr-
mu daly j mno dv skvle zachoval
sochy Buddhy kjamuniho z blho
nefritu a samy o sob j sou asnm
dkazem soudrnosti buddhist pe-
Chrm Pedk Ti n 73
shujc hrani ce stt. Roku 1880,
tedy j et za csastv, putoval j eden
mnich z ostrova Pchu-tchuo-anu ve
Vchodo nskm moi do Barmy,
aby navtvil tamn kltery. V Bar-
m, zemi nefritu, mu darovali hned
pt nesm rn cennch soch Buddhy
kjamuniho. Pi nvratu do domov-
skho kltera se zastavil v anghaji
a dv nejvt sochy vnoval chrmu
i ang-wan. Brzy k tomuto chrmu
zaali pi chzet buddhistit poutn-
ci a z jejich dar se pro tyto sochy z-
dil vl etech 1918-1928 vlasmi chrm,
kter sestv ze t sn a dvou dvo-
r. Sedc Buddha je vysok 1,9 me-
tr a stoj v sni Wen-cang, obklopen
sbrkou cennch buddhistickch spi-
s. Le c Buddha, kter vchz do
nirvny, je dlouh 96 cm a lze ho vi -
dt v sni v zpadn sti kl tera.
Ob sochy i chrm j ako zzrakem
pestly boui kulturn revoluce, kte-
r vzela prv z tohoto msta.
Chrm Pti pagod Pekingsk chrm
Pti pagod (Wu-tcha-s') se nachz
severn od zoologick zahrady, nem
sice j i sn, zato vak pt asnch
pagod, kter se dochovaly i s umlec-
kmi dly. Klter se pvodn j meno-
val chrm Skutenho probuzen ",
byl to dar mi ngskho c sae J ung-
-leho (vldl 1403-1424) tamn mn -
ske obci a j ednal o se o rozshl kom-
plex. V roce 1473 dal csa cheng-
-chua zbudovat podle indickho vzo-
ru stpu s pti vemi na obrovskm
tvercovm podstavci (styl zvan
pagoda di amantovho trnu").
V letech 1860 a 1900 byl kl ter
zpustoen evropskmi i ntervenn mi
vojsky a v roce 1920 zabaven mstn-
mi vlcmi vldci a kmen po ka-
meni rozprodn. Pt v se vak na-
tst zachovalo a dal o mu dnen
j mno. Na rozlehlm pozemku j e
dnes muzeum sochastv, v nm vy-
stavuj 1200 stl a kameni ckch pra-
c. Z pti pagod maj tyi j edenct
pater, prostedn tinct a rovn do-
sahuje vky 13 metr. Od zkl adny
k vrcholu j sou zdobeny relify, kter
zobrazuj scny z Buddhova ivota
i mnostv lv, slon, kon a pv.
Chrm Pedk ti n Uct vn pedk
se v Cn v prbhu stalet projevo-
val o mnoha kapl emi , svatynmi
a chrmy, z nich se ada dochoval a.
J edn m z nej vznamnjch j ei n-c',
chrm Pedk Tin, asi 25 km j i hoz-
padn od Tchaj-juanu v provi nci i
an-si u pramene eky i n-che na
pat hory S l an-wang-an. etn
s n, pavilony, terasy, mstky a po-
mn ky vytvej impozantn kompl ex
asi stovky staveb, j e vznikaly od 11.
stolet. Nejvelkolepjs stavbou je s
Svat matky z roku 1102 s val bovou
stechou a se 33 sochami dvorn ch
dam v ivotn velkosti, kter pat
k vznanm umleckm dlm dy-
nasti e Sung (960-1279). Protoe
v dvnch dobch se uctvala bohy-
n eky Tin, stoj vl evo od tto sn
chrm Vodn bohyn". Chrm in-c'
byl pvodn zasvcen zakladateli dy-
nasti e ou, kter il v 11. stole-
t p. n. 1. Hlavn stavby vak vznik-
Chrm esti f kovn k 74
ly o dv tiscilet pozdji, a to v 11.
stolet n. 1. - a opt skoro o tisc let
pozdji, v roce 1955, byly podle sta-
rch nkres dleit sti obnoveny
ve slohu 12. stolet. Hojn je navt-
vovna povstmi opeden Svatyn
pramene a ti prameny na svahu hory
jsou odedvna proslul istotou a hoj-
nost vody. Chrm je rovn znm cy-
piem starm pes dva tisce let.
Chrm esti f kovn k Tento kan-
tonsk buddhi sti ck chrm pochz
ze 6. stolet a pvodn se j menoval
chrm Vzcnho klidu. V 10. stolet
dostal j mno chrm Oi stn moud-
rosti a dnen j mno ve 12. stolet
podl e esti fkovnk bengl skych
(banyn), j e bvaly j eho chloubou.
V j edn sni se dochoval a socha
Kuan-jin a k chrmu pat 55 metr
vysok Kvti nov pagoda, kter j e
symbol em msta.
Chrm Uct vn c saskch pedk
V tomto peki ngskm chrmu se
schraoval y tabul ky panovni ckch
pedk a zaslouilch mu z ped-
chozch dynasti a csa je osobn ve
3. a 9. lunrnm msci uctval sted-
n obt. Svm zpsobem se j ednal o
0 nsk panteon.
Chrm Velkho zvonu Prvn zvony
na svt byly odlity v Cn za dynastie
Zpadn Cou (1122-771 p. n. 1.). Po
pchodu buddhismu se staly vznam-
nmi soustmi klter, kad vt
klter ml krom bubnov ve
1zvonici. Za mingskho csae J ung-
-leho byl roku 1406 odlit z bronzu
nejvt zvon vchodn Asie a ums-
tn v chrmu Wan-ou. Po zniku to-
hoto chrmu byl roku 1577 pevezen
do chrmu Zrn vdom " (ue-
-eng-s'), j emu se dnes podle zvonu
k Ta-ung-s' - chrm Velkho zvo-
nu. Tento snad nej star zvon na sv-
t je vysok 6,94 m, m prmr 4
metry a v 46,5 tuny. Do j eho stny
je zven i zevnit vyryto 227 000 zna-
k, kompl etn text Stry Buddhova
kvtinovho vnce. Kdy na potku
20. stolet nebylo v Pekingu jet sly-
et hluk motor, nesl se j eho zvuk za
klidnch dn do okruhu 50 kilomet-
r. Zvon zabr ve vlastn zvonici dv
patra. V kltee zdili v roce 1985
muzeum zvon. Mezi 160 expont
pat i zvon star 2300 let.
Chrm Zpadn zahrady Za dy-
nastie Mi ng (1368-1644) zdil man-
darn S u '-tchaj na severozpad
msta Su-ou (provi nci e i ang-su)
dv krsn zahrady. J ednu z nich -
Zpadn zahradu - j eho syn daroval
buddhi sti ckmu klteru a opat v n
dal postavit chrm. Za tchajpching-
skho povstn (1850-1864) byl
chrm vyrabovn a vyplen, ale v ro-
ce 1892 byl obnoven v dnen podo-
b. Majesttn lutou branou se vstu-
puje na rozl ehl ndvo , na j eho
prav stran stoj s ty nebeskch
strc a na lev stran s Pti set
l uo-chan. Za Buddhovou sochou
v hl avn sni stoj obrovsk socha
Kuan-jin. V klternm rybnku ije
velk elva, o n se tvrd, e pama-
tuje dynastii Mi ng.
Chrmov di vadl o Ve star n
mla ada venkovskch chrm diva-
dlo, v nm zejmna v msci skliz-
n vystupovali koovn herci a asto
vt koovn spolenosti, j e dva-
ly i nkol i kahodi nov kusy. Tmata
nebyl a nboenskho charakteru,
vtinou se j ednal o o legendy, p b-
hy z djin, epi zody ze slavnch ro-
mn nebo rozpustil fraky. Pslu-
nost divadel k venkovskm chrmm
se zdvodoval a tm, e i bohov se
t di vadl em stejn j ako lid, a v-
ilo se, e he budou vnoval stejnou
pozornost j ako asnouc rolnci.
Chryzantma Symbol podzi mu
a dl ouhovkosti . Chryzantmov v-
no dajn prodluuje ivot.
Chu Ti ng Patron klenotnk.
Chua Tchou Bh chirurg uct van
pedev m v Kantnu.
Chua-fen Bohyn uct van v okol
Kantnu enami , j i m zle na mla-
di stvm zjevu a atraktivnm vzeze-
n. Tto bohyni pr sta j en chtt
a doke i z toho nejoklivjho dv-
ete udl at v och milence pl nou
krsku. J ako obtn dary se j pin-
ej rtnky, pudr a podobn kosmeti -
ka. Rovn ji vzvaj eny ryb,
aby j i m manel zachovval i vr-
nost.
Chua- j en- s' Chrmov kompl ex
v Ta-tchungu (provi nci e an-si ) je
vel i ce dobrm p kl adem toho, j ak
buddhi smus doke zmnit vlenic -
k stepn nrod, zformovat jej v kul-
turn j ednotu a dokonce svrzn pi-
spt i k vytvoen novch prvk
v umn . Ne nsk nomdsk nrod
Kitan opustil potkem 10. stolet
sv pvodn zem v dnen m Vnit-
n m Mongol sku, proni kal na j i h
a v severn C n zal oi l krl ovstv
Li ao, kter exi stoval o a do roku
1125. Ki tanov nkol i k generac
pedt m pevzali buddhi smus a roz-
hodl i se pro nskou buddhi sti ckou
kolu zaloenou na Ste Buddhova
kvti novho vnce, Chua-jen. V Ta-
-tchungu zdili vldci nov zaloe-
n dynasti e Liao hlavn chrm. Ms-
to si vybrali zejm proto, e le j i -
n od Velk zdi a j i d ve byl o
hl avn m mstem dynasti e Severn
Wej (386-534). Kompl ex i mponuje
zej mna vel i kost , nebo se dl na
Dol n a Horn chrm, pi em ka-
dou z tch st lze povaovat za sa-
mostatnou. Nkol i krt vyhoel , ale
vdy byl obnoven. Postaven byl v ne-
falovanm slohu dynastie Liao, cha-
rakteri sti ckm pedev m ori entac
hlavn sn na vchod, zat mco jinak
pevauje severojin ori entace. Styl
dochovanch hlinnch a devnch
pl asti k se rovn odliuje od sloh
pedchoz ch stalet. Sloh Liao se vy-
znauje slavnostn dstojnost a har-
moni a m symbolizovat dokonal ost
buddhi sti ckho svta. Chrm d ve
schraoval vzcn sbrky buddhistic-
kch spis, nebo byl povaovn za
stedisko uenosti. Dodnes lze obdi-
vovat 38 ori gi nl n ch kni hoven ve
dvou patrech a 31 terakotovch soch
z dynasti e Liao.
Chua- kuang Velice vestrann bo-
stvo, j e ochrauje chrmy, rodiny,
Chua-an 76
zlatnky a stbrnky, slepce a sl abo-
zrak a funguje i j ako vldce vech
ochrannch bostev bource moruo-
vho. J eho atributem j e bl ou.
Chua- an Vchodn z pti posvt-
nch hor taoi smu. Do tto chvatn
krsn horsk krajiny v provi nci i
Sen-si se po stalet uchylovali taois-
tit i buddhistit poustevnci a mezi
strmmi tty zakldali men klte-
ry. Masi v se nachz asi 120 ki l ome-
tr vchodn od Si-anu a j i n od st
Wej-che do lut eky, kter zde m
na vchod. Nej vy m vrchol em
v tomto svt pl nm srz, skalnch
stn a vodopd je Lotosov hora
(1997). tyi hlavn vrcholy zvl dne
pouze l ovk netrpc zvratmi , ale
k vl etm se nab z i ada ni ch.
V obci Chuaj -ne se nachz hl avn
chrm Chua-anu, zbudovan u
v roce 220, kter zabr skoro tyi
hektary a j eho osa smuje k hl av-
nmu vrchol u. Chua-an j e povao-
vn zaj edno z nejkrsnjch poho
ny, navc pro turisty relativn snad-
no dosaiteln, protoe le na elez-
nin trati ze Si-anu do Luo-jangu.
Chuang Tcha Sien Kult tohoto taois-
tickho bostva pochz pvodn
z e-iangu, ale dnes je znan roz-
en v Hongkongu a okol. Vzv se
pi nemocch a v j eho chrmech se v-
cm rozdvaj ajov smsi, o nich
se tvrd, e j sou pipraveny p mo
podle bosk receptury. Vyznauje se
velkorysost a ochotou pomhat po-
tebnm a oblbeno je i mezi buddhis-
ty, kte ho prohlsili za buddhu.
Chuang-kuang ta-ti Velice oblben
bostvo zejmna v jin n a mezi
zahrani n mi any, uct van j ako
patron zlatnk a stbrnk, vrobc
leen a hbi tovn ch okras, hl avn
vak prodava zhrobnch penz",
j e se spaluj na hrobech. Pr vysl
posly do podsvt, aby zjistili, co si
due zesnulho peje.
Chuang-ti lut csa, tet ze tri n-
skch myti ckch csa. Podl e tradi-
ce il v letech 2697 a 2597 p. n. 1.
J e uctvn j ako zakladatel religizn-
ho taoi smu, nsk medi c ny apod.
a povaovn za vldce vesmru a nej-
vy ho z boh. M tyi tve, aby
vidl do ty svtovch stran.
Chuej-neng est a posledn patriar-
cha buddhistick koly chan; naro-
dil se roku 638 v j i ho nsk provi n-
cii Kuang-tung a zemel roku 713
v te provi nci i v kl tee Kuo-en.
Protoe dalho patriarchu nej meno-
val, neexistuje od j eho doby v n
dn nomi nl n hlava buddhi smu.
Chuej-neng byl vak zbonn a bud-
dhist j ej vzvaj j ako patrona. J et
v roce 1900 spn zdolal dl ouho-
trvajc sucho v provincii Kuang-
-tung. J eho uen shrnuje Tri bunov
stra estho patriarchy.
Chuej-ti Nboensk djiny ny
znaj adu csa, knat a regent, le-
gendrnch i historickch, kte byli
po smrti poveni na bohy bu de-
kretem nslednka, nebo lidovou v-
rou. Mezi nimi vynik mingsk csa
i en-wen (vldl 1399-1402), kter
vel i ce podporoval kul turu. J eho
Chung- iin Lao-cu 77
strc, pozdj csa J ung-le, ho svr-
hl a dal ho pronsledovat. Ti en-wen
unikl v pevleen za mni cha do od-
l ehl ch Lv ch hor v provi nci i J un-
-nan, kde il nkolik destek let j ako
prost mni ch. I nkogni to se vrtil do
Peki ngu, v nm zemel roku 1440.
Ale protoe v horskm kltee j eho
pravou totonost znali, zrodil se tam
j eho kult, byl zbonn j ako Chuej-ti.
Chun- t un Bezhl av bh chaosu; m
prase tlo se tymi kdly a tlapa-
mi elmy.
Chung Si en ta-ti Kul turn j ednotu
an daleko za hranicemi nsk-
ho sttu lze nejlpe demonstrovat na
pkladu tohoto nesmrtel nho z v-
chodu provi nci e Kuang-tung. Na
pevni n se na nj u skoro zapomn-
lo, ale mezi any v Malajsii a Sin-
gapuru je dobe znm a etn sochy
ho ukazuj , kterak j ede na tygru
a j ako generl v pozl acen zbroji di-
voce mv meem. Nen znmo, kdy
tato legendrn postava ila, ale zd
se, e Chung Sien ta-ti nikdy nebyl
vojkem, nbr sp vynikal ochotou
pomhat.
Chung- f u- s' V ponkud odlehlej
provincii Kuej-ou se od potku re-
formn politiky schzeli buddhi st
a zvolili si za sv centrum klter
Velikho tst " (Chung-fu-s'). Byl
zal oen v roce 1672 a ti skne se
k hust zal esnnmu svahu hory
chi ang-l i ng severovchodn od
hlavnho msta provincie Kuej-jangu.
Chung- l uo Chrm ervenho neka
le v pekrsn pol oze v l esnatch
horch chi ng-l ung, 57 ki l ometr
severn od Peki ngu, a vdy byl v-
znamnm stedi skem buddhi sti ck
sekty ist zem. Pochz z poloviny
4. stolet, ale nkolikrt byl obnoven
a rovn mni l j mno. Po stranch
hl avn sn stoj dva ti ceti metrov
j i nany star pes tisc let.
Chung- iin Lao-cu Vedle t nej vy-
ch bostev, T istot", znaj taois-
t j et Vel kho taoi sti ckho mi s-
tra", Chung- un Lao-cu, j en j e
povaovn za velkho praotce a tran-
scendentnho uitele samotnho Lao-
-c'a, za mistra vech patriarch toho-
to nboenstv a uctvn j ako prvn ze
vech nesmrtelnch. J eho obraz nebo
sochu lze vidt v mnoha chrmech,
vdy sed se zk enma nohama ve
zlatm nebo modrm atu a rukou si
dr ern vous.
I bi ek Symbol bohatstv a tst, sl-
vy a pepychu.
Identi fi kace bost va I denti fi kovat
njak bostvo mezi etnmi socha-
mi chrmu nen pi ohromnm potu
boh dl n vchodn ho panteonu jed-
noduch. Exi stuj e pt zpsob, j ak
bostvo nebo ochrannho ducha bl-
e urit a sprvn pojmenovat:
1. Podl e j mna nebo titulu na zklad-
n olte.
2. Podle nzvu chrmu, nebo nzev
asto ukazuj e p mo i symbol i cky
na zcela konkrtn bostvo.
3. Podle charakteri sti ckch atribut
bostva, j e dr bu v rukou, neboj e
m po boku. Nkdy pi identifikaci
pome i sedadl o" (trn, idle, ob-
lak, skla atd.).
4. Podl e j mna, j e chrm v prbhu
vk dostal od vnc ch nebo kn.
5. Podle skupiny, v n se bostvo na-
chz. To vak plat jen podm nn,
protoe v mi nul osti pi restaurov-
nch a pestavbch se postavy ve sku-
pin mohl y prohodi t.
Indra Staroindick bh boue, kter-
ho pozdji pevzali buddhist a pova-
ovali za ztlesnn svtsk moci, za
boha, j en dr ochrannou ruku nad
vemi buddhi sti ckmi za zen mi .
I nsi gni e I nsignie pslu v n j en
csai a j sou vyity na j eho atu. Mi -
nisti a vysoc ednci maj pouze
hodnostn oznaen. C saovmi in-
signiemi jsou: drak, sekera, hory, r-
ov zrnka, pl amen, obtn pohr,
baant, ms n zajc, sl unen ha-
vran, rdest, souhvzd ve tvaru rov-
noramennho trojhel n ku a orna-
ment fu symbolizujc spravedl nost
a nespravedl nost.
Inspekn cesta boh Ptho dne no-
vho lunrnho roku sestupuj boho-
v na zemi na i nspekci . J sou pijati
dstojn, tedy hl ukem bubn a gon-
g. Tento den se rovn kon lv ta-
nec, pi nm si mladci nasad mas-
ky lv a dovdj na ulicch.
Inspektor hor Vznam hor pro n-
skou lidovou vru se neprojevuje j en
etnost loklnch horskch boh, ale
i bostvy, j e nejsou vzna na kon-
krtn horu. Prochzej celmi poho-
mi. Pat k nim pedev m inspek-
tor hor Stin-an ta-wang.
I-' Mistr det je bostvo ztvrova-
n vtinou j ako mu stednho vku
s l ahvi kou a vrbovou vtv. Vtv vdy zajiovala pati nou ctu
rozstikuje vodu z lahviky po zemi . a obti.
Zvislost rolnk na hojnm deti mu
Jabl ko Symbol j ara a mru, protoe
je souzvun se slovem mr (pching).
J abl oov kvty symbol i zuj en-
skou krsu a plan j abl ko s magnli
vyjaduje pn Nech je tvj dm
ctn a bohat".
Jadeit viz Nefrit
Jakov Duchov, polobosk bytos-
ti, kter buddhi smus pevzal z indic-
k l i dov vry, j sou to strci pod-
zemn ch pokl ad, zlata, stbra
a drahokam. Nad nimi je Vairava-
na, na j eho p kaz ochrauj v p-
pad poteby Buddhovo uen.
Jama Pvodn indick bh smrti, j e-
ho j mno znamen Omezovatel
nebo Potl aovatel . Kdy ho pevzal
buddhi smus, stal se ochrncem dr-
mou" (dharmapl a) s b hl avou.
Z Tibetu se dostal i do ny a Mon-
golska, kde na nj naraz me pede-
vm v lamaistickch klterech. Po-
dle l egendy to byl mni ch, kter
takka padest let v odlouen medi -
toval a zanedl ouho ml dospt k pro-
buzen . V noci 29. dne 11. lunrnho
ms ce vnikli do j eho che zlodji
s ukradenm bkem, ktermu pak
uzli hl avu. Kdy si poustevn ka
vimli, chtli se ho zbavit j ako nepo-
hodl nho svdka. Poustevnk je pro-
sil a poukazoval na sv blzk probu-
zen , le marn. Ni emov neznal i
slitovn a uzli hlavu i j emu. A tu
zaal y bezhl avm poustevn kem
l omcovat magi ck sly, on vyrostl
v mocnho dmona a nasadil si b
hlavu. Potom lupie zabil a pil krev
z jejich lebek. V rozbsnn hrozil, e
vyhlad cel lidstvo. Li d se v zou-
falstv obrtili na bdhisattvu Ma-
dur ho, kter ho j ako j edi n mohl
pemoci . Madur se promni l
v j et mocnj ho dmona J amn-
taku, lovka s b hlavou pemohl
a j menoval ho ochrncem uen
a soudcem nad zesnul mi . Od t
doby J ama zvauje skutky zesnul ch
a rozhoduj e o jeji ch znovuzrozen
v j ednom ze esti svt. 5. dne 7. lu-
nrn ho ms ce dv vem du m
v pekl e dovol enou, aby se na zemi
mohl y nasytit obtnch dar.
Jan-teng-fo Zebraka ze e-wej , kte-
r lampu v j ednom chrmu zsobila
z al muen olejem tak bohat, e ni-
kdy nevyhasla. Pozdji se stala mni -
kou a j et pozdji se znovuzrodi l a
j ako buddha.
Jang cheng Bh blaenosti a tst.
Jen- mi ao 81
vdy bv zobrazovn se symbol y
moci, bohatstv a dlouhho ivota.
Jantar Symbol odvahy, co naznau-
je u j eho nsk nzev tyg due"
(chu-po). Vi l o se toti, e due
mrtvho tygra vchz do zem, v n
se promn v jantar. Lky z jantaru se
v n povauj za afrodiziakum.
Jao-' -fo Buddha litel, kterho
buddhistit lkai a lkrnci uctvaj
j ako zakladatele svho emesl a. Exi -
stuje cel kem osm buddh litel,
z ni ch nej vznamnj je Bhai -
adjagurubuddha (buddha Mistr l-
i tel "), j eho j mno j ednoznan
svd o indickm pvodu.
Jao- wang Taoi sti ck l kask cen-
trum v poho provi nci e en-si s vel-
km farmaceutickm archivem. Ten-
to horsk kl ter existuje u skoro
tisc let a m i adu soch sl avnch
lka rznch dynasti. Nejvznam-
nj z nich je Sung S'-mao (581 a
682), kter je dodnes dn o pomoc
pi mnoha chorobch. Doil se vce
ne sta let a odmtal i ty nejvy a-
dy na c saskm dvoe, aby se mohl
neruen vnovat bdn.
Jarn rovnodennost (chun-fen)
Men svtek, kter se slavil 3. dne
2. lunrnho msce (20./21. bezen).
Javor erven j avor j e emblm boha
vlky.
Jedna V nsk seln mystice hra-
je j edni ka (i) vznanou roli. J e to
sl o musk, pi azen nebesm,
a tm i symbol dokonalosti, j ednoty
a ned l nosti . Na prvopotku svta
byl Nejzaz pedl " i Nej vy
pl " (Tchaj-i) a z nj vzni kl a
Nej vt j ednota" (Tchaj-i), kter se
pemni l a v pri nci py j i n a j ang,
z ni ch postupn vzni kl o vechno.
V j edni ce je tedy sla tvr ho,
a proto m toto slo i destky vzna-
m a vyskytuje se v tiscch sloenin.
Ve znakov ei se znzoruje vzty-
enm ukazovkem.
Jednoroec viz chi-lin
Jehn Symbol dtsk oddanosti , ne-
bo j ehn saje matino ml ko vklee.
Jel en Symbol dlouhovkosti, protoe
sta an vili, e j el eni ij
mi modn dl ouho a dokou najt
houbu nesmrtelnosti. Proto bh dlou-
hho ivota ou-lao bv asto zob-
razovn spolu s j el enem. Vzhl edem
k tomu, e j el en (lu) je souzvun
s dobrm pjmem, stal se i symbo-
l em bohatstv . Obraz edn ka s j e-
l enem vyjaduje pn K je ti do-
pno bohatstv a slva".
Jen Chuej Obl ben Konfuciv k,
kter m vlastn svatyni nedal eko
Konfuciova hrobu v chu-fu.
Jen Kuang Ochrankyne sl epch;
vzv se pi on ch chorobch a je
znma j ako Nae mil pan dobrch
o".
Jen- mi ao Klter v severn sti
Konfuciova rodit chu-u zasvce-
n Mi strovu obl benmu ku J en
Chuej ovi . J en Chuej pochzel ze
skromnch pomr a Konfuci us ho
pijal za ka v souladu se svm v-
rokem, e vzdln j e mi mo veke-
r stavovsk rozdly". J en Chuej ova
vdychtivost a talent byly tak mi mo-
J eb S2
dn, e Mi stra j eho ztrta zashla
j ako rna kyjem". J en Chuej podl e-
hl nevyl i tel n chorob ve 32 l e-
tech. Smutek filozofa nad kem byl
tehdy veobecn znm. Kdy do
msta zav tal zakl adatel dynasti e
Chan (206/202-195 p.n.l .) c sa
Kao-cu, aby obtoval Konfuci ovi
a pobyl u j eho hrobu, dal na poest
oblbenho ka zaloit chrm. Hlav-
n s Fu-eng-tien je 16 metr vyso-
k a m stechu ze zelench keramic-
kch prejz.
J eb J eden z mnoha symbol dl ou-
hho ivota, po fnixovi nejvznam-
nj ptk nsk mytol ogi e. Kdy se
doije esti set let, nemus u jst, sta-
mu j en voda. J eb a broskev jsou
hned dva symbol y dl ouhovkosti
a j eb letc ke slunci vyjaduje p-
n, aby l ovk obdarovan tmto ob-
razem vysoko vystoupil v adu nebo
doclil velkch spch v zamstn-
n . Chce-l i se pn dl ouhovkosti
zdrazni t, namaluje se j eb se el-
vou nebo s j el enem. Pt mezilidskch
vztah vdy symbolizuje nsledujc
ada: j eb, fnix, volavka, kachni -
ka mandar nsk a konipas. J eb zde
pedstavuje vztah otce a syna. J estli-
e toti j eb zpv, mld mu odpo-
vd. Kdy zeme taoistick mnich,
k se, e se promni l v opeence,
v nebeskho j eba" nebo jeba
bl aench". J edna l egenda hovo
o tech taoi stech, kte svj vk j i
nepotaj v letech, ale podle r. Nov
ra nastv, kdy se moe pemn
v moruovou pl ant nebo naopak.
Pi tto zmn vdy pilet j eb s po-
tac hl kou v zobku. Hl ku pak
polo u pavilonu u moe, kter sym-
bolizuje taoistick rj. asto lze na
obrazech vidt vlu letc na jebu do
poho Kchun-l un na velkou hosti nu
Krlovny matky Zpadu. Pi poheb-
nm prvodu se dve asto dval a na
rakev figura j eba s roztaenmi
kdly a zdvienou nohou. Vi l o se,
e due zesnulho odlt na jebu do
rje, do on ist zem", v n kon
veker starosti. V n, u po dva ti-
sce let edni ck zemi , se vysok
ednk symbolicky zobrazoval j ako
j eb stojc na skle a hl ed c do
slunce. J eb toti znamen i moud-
rost a obezetnost. Ci vi l n edn ci
prvn ho hodnostnho stupn mli na
obadn m odvu blho j eba a de-
vt drak s pti drpy a na pice klo-
bouku rub novou kul i ku. Kdy se
novomanel m vnoval obraz se
dvma j eby, znamenal o to pn
manel skho tst. V pokroilejm
vku dostval i manel novoron
pn s jeby pod borovi c u vraz-
nho kamene nebo skly, co byl
hned trojnsobn symbol dl ouhov-
kosti.
J eskynn umn Zbon zvyk hlou-
bit do skalnch stn prostory podob-
n kapl m, dokonce cel j eskynn
chrmy, piel z I ndie a ujal se vu-
de, kde buddhi smus zapustil koeny.
Vzni kl o tak svbytn a asn j es-
kynn umn . nsk j eskyn pro-
veden m, zdoben m stn a strop
i vybaven m sochami pekonvaj
vechny srovnatel n kompl exy na
svt. Existuje asi 30 jeskynn ch sys-
tm, z ni ch nej vznamnj j sou
Tun-chuang, n-kang, Lung-men,
Ta-cu, Maj-i-an, Ping-ling a Kyzil
a vynikaj bu velikost, rozmani tos-
t, nebo zachovalost. Zlat vk n-
skho buddhi sti ckho j eskynn ho
umn spad do obdob mezi 4. a 11.
stoletm.
Jezevec a straka Obraz se strakou
vznejc se nadj ezevcem vyjadu-
je pn K zaije velkou radost".
Jin a j ang J in a j ang jsou povaov-
ny za prodn sly, j e udruj v sou-
ladu cel vesmr. Tyto polrn sly se
vzjemn podminuj a nemohou sa-
mostatn exi stovat. Zobrazovny
j sou j ako kruh s tmavm (jin) a svt-
lm pol em (jang). J ako nboensk
ornament se tento symbol nachz na
etnch uml eckch dlech. J estlie
j i n j e oznaovn j ako ensk princip
(tma, slabost, vlhkost, chlad) a j ang
j ako musk (svtlo, sla, sucho, tep-
lo), nejde v dnm ppad o nja-
k morln hodnocen. J eden pri nci p
neme existovat bez druhho, nebo
j en jejich harmoni e zaruuje tst,
bl ahobyt a stabilitu. J estl i e j eden
nepi men pevauje, nastv
chaos. J ang symbol i zuje nap kl ad
nebe, slunce, svtlo, slu, pronikn,
j asnost, vdech, j i h a vchod, lich
sla a neperuen linie v trigra-
mech, jin zase zemi, msc, tmu, klid,
pijmn, vdech, odliv, sever, zpad,
sud sla a peruen linie v trigra-
mech. J ang rovn ztlesuje draka,
azurovou barvu, hory, tepl o, sucho
a slunn msta, zat mco ji n tygra, lu-
tou barvu, dol , chl ad a vl hkost
a stinn m sta. J in a j ang vzni kl y
z Nejvt j ednoty". Kdy se spoji-
ly, vzni kl o pt prvk a z nich zase
deset tisc vc ", tj. mnohotvrnost
materi l n ho svta. Podl e konfucia-
nismu jsou v ulechtilm lovku oba
principy v dokonal harmoni i . Kon-
fucius pravil, e lovk v sob sjed-
nocuje zpsob nebe a zem, vyrovn-
vaj se v nm pri nci py svtl ho
a sti nnho". tst a netst na zemi
vdy zvisej na harmonii tchto dua-
l i sti ckch sil. J estl i e nam sto dn
s blahodrnm jarn m detm pijdou
nhl prtre mraen, dochz k z-
pl avm, j estl i e sl unce pl pli
a dl ouho, pichz sucho a s n m hla-
domor. V amani sti ck dob po-
vaovali nebesa za vl dce poas "
a zaali je uctvat j ako nejvy bo-
stvo. Vechna ostatn bostva spadala
pod nebeskho boha, nebo l i dsk
osudy znan podmi oval o poas .
Nebesa byl o proto teba pzniv na-
ladit, zaklnat j e, pinet j i m obti.
Nejdleitj obtn obady brzy
pely ze aman na csae, protoe
byl Synem nebes na dram trnu".
Csa se ml starat o to, aby ji n a j ang
byl y v i stedu v soul adu. Tato
pe se neprojevoval a jen pedantsky
dodrovanmi tradi n mi rity, ale
i spravedl i vou vl dou, ba dokonce
csaovou osobn integritou a mravo-
poestnm ivotem. J estlie tyto po-
adavky vy moci poruil, pich-
Ji nan 84
zel o mandt Nebes" a mohl bt svr-
en. J in a j ang pak musel uvst do
souladu j i n panovn k.
Ji nan J i nan dvoul al on, kter se
j ako iv zkamenl i na" me ohld-
nout za mi nul ost del ne dv st
milion let, byl v Cn povaovn za
krl ovsk strom" a pi pi soval a se
mu magi ck moc. Buddhistit mni-
chov jej s oblibou vysazovali kol em
klter a chrm. M etn j mna.
Protoe pozd plod, k se mu d-
dekv strom pro vnuka", pro tvar
list kachn noha" nebo sl on
ucho" a pro semeno s dunatm na-
loutlm osemen m stbrn meru-
ka". J eho j dra se pra podobn j ako
v Evrop katany a pi svatebn ch
hostinch se jed pro tst. U kltera
Tchan-e-s' nedal eko Peki ngu rostl
v 18. stolet j i nan, kter byl chrnn
c saskm vnosem a pi chzel o se
k nmu estnou branou. Vi l o se
toti, e z kmene vdy vyra nov
vtev, kdy nastupuje na trn nov
csa. V kl tee samm rostou dva
jinany, kter dajn pamatuj dynastii
Li ao (916-1125). V provi nci i an-
-tung se do vky dvaceti esti met-
r ty ttiscilet j i nan, kter dv
a tunu pl od.
Jin hora viz Cheng-an
Jmna nsk j mna j sou obvykl e
dvouznakov nebo t znakov. Na
prvnm mst stoj pjmen a za n m
osobn j mno, kter dvaj rodi e
a j e se d ve nkolikrt za ivot m-
nilo. Kvtnat a znan poeti ck
osobn j mna mla bt dobrm zna-
men m pro jejich nositele nebo ml a
zdrazovat j eho pednosti. Rozkvet-
l narcis, Modr klenot. Ms n dv-
ka, Velk k. Siln buvol a podobn
j mna byl a za Mao Ce-tungovch
as nahrazena vl asteneckmi j ako
Si l n vl e. Budovn zem. Velk
odvaha a podobn. V n existuje
zhruba 400 pjmen, z nich se nej-
astji pouv asi sto dvacet, nap-
klad Li, Wang nebo cheng. Rod
Kchung (z nj pochzel Konfucius)
t pes pl milionu osob.
Jung- che- kung Lamai sti ck chrm
v severovchodn sti Peki ngu zn-
m t j ako J ung-che-kung ili palc
Vn harmoni e (nkdy t Kl i du
a harmoni e nebo Harmoni e a m ru),
pedstavuje j eden z nejctihodnjch
lamaistickch klter v C n a zro-
ve umel eckohi stori ck muzeum
prvn ho du. Chrm j e uspodn
podl e severojin osy a m 480
metr a s etnmi snmi, pavilony,
estnmi branami a vemi pat
mezi hlavn pamti hodnost msta.
Roku 1694 dal csa Kchang-si pro
svho tvrtho syna a nslednka tr-
nu J ung-enga postavit na tomto m s-
t skvostn palc, v nm nslednk
il a do roku 1722, kdy nastoupil na
trn. Bval sdlo korunn ho pri nce
se tehdy sml o pouvat u j en j ako
chrm. A tak byl palc v roce pri nco-
va nstupu na trn pedn j ako kl-
ter l amai sti ck sekt l utch epi c
(Gel ugpa). Cel kompl ex pak dostal
nynj nzev a csa J ung-eng jej ze
vech sil podporoval. Pedn palce
l amai sti ckm mni chm ml o vedle
ryze nboenskch dvod i j eden
nanejv politick: vzat vldce Ti-
betu na manduskou vldu v Peki n-
gu. J ung-che-kung se stal centrem
nsko-tibetsk spoluprce. Proto ne-
n divu, e sedm dalajlma Kal zang
Gj amccho (1708-1757) vybral pro
tento chrm zcela zvltn dar. Tibe-
an koupili v Neplu obrovsk san-
tal o prmru ti metry a dlouh 26
metr, kter pes hory provincie S'-
-chuan a po J ang-c'- i angu a Vel-
km kanl u dopravi l i do Peki ngu.
Zde z nj vynikajc umlci vyezali
osmnctimetrovou sochu buddhy bu-
doucnosti Maitrji a kol em n byl a
postavena tpatrov s Nekonen-
ho tst (Wan-fu-ke). Podstavec so-
chy je zahlouben osm metr do zem.
Za kulturn revoluce obsadily klter
rud gardy, ale tehdej pedseda stt-
n rady LR ou En-laj j i m ho zak-
zal niit a rabovat. A tak byly pokl a-
dy J ung-che-kung u uchrnny, mezi
nimi i nejdleitj sbrky lamaistic-
kch spis Kandur a Tandur. V sni
Kolesa uen (Fa-lun-tien) stoj es-
ti metrov socha reformtora Cong-
khapy a za oltem je hora s pti sty
l uo-chany vyezan z j ednoho kusu
santal ovho deva. Obdi vuhodn
j sou i stly z roku 1791 s mongol -
skmi , tibetskmi, nskmi a man-
duskmi npisy, z nich lze vyst
cel djiny l amai smu a kter se na-
chzej za zvonic a bubnovou v.
Jung- l e- kung Monumentl n taoi s-
tick klter J ung-le-kung v provincii
an-si proslul ze dvou dvod. Zapr-
v nstnnmi mal bami ze 14. stole-
t, j e j sou sice dlem neznmho au-
tora, ale byly vytvoeny podl e vzoru
vel kho mal e z dynasti e Tchang
(618-907), Wu Tao-a. Zadruh z-
chrannou akc v 50. letech 20. stole-
t. Kdy se tehdy vlda rozhodla pro
stavbu pehrady v soutsce San-men
na lut ece, kl ter stl v cest
a musel se pemstit. Tehdy, dobrch
deset let ped kulturn revoluc, bylo
j et mon vydat hodn penz na
uchovn kulturn pamtky a zskat
schopn odbornky. Potkem 60. let
byl kl ter pesunut z beh l ut
eky a ve star krse postaven sever-
n od uej-chengu. Chrm m zaj-
mav djiny. J eho vznik se odvozuje
od bjemi opedenho nesmrtelnho
Lii Tung-pina, dobrodi nce a kouzel-
nka, kter se narodil roku 755 v obci
J ung-le. Po j eho smrti j eho pbytek
pemnili v chrm, kter pak byl ve
13. stolet rozen na klter. Klter
vak v roce 1231 vyhoel . C sa jej
povil na palc (kung) a dal velko-
ryse obnovit. Stavebn prce skoni-
ly v roce 1262, ale nstnn mal by
byly dokoneny a ve 14. stolet. Ve
tyech snch j sou zobrazeni etn
taoistit bozi, nebet vlenci, ne-
smrteln, nebet ednci a tak lo-
kln bostva. Na stnch nejvt
sn se thne obraz dl ouh 94,68
metru, znzoruj c 286 nesmrtel -
nch, kte se shromdi l i k uctn
nejvznamnjch taoistickch boh.
Ve tvrt sni je 49 obraz zakladatele
taoistick sekty Dokonn prav sku-
tenosti (chuan-en) Wang chung-
j anga (1112-1170) s vjevy z j eho
ivota.
Ji i - ch' Kung Ochrann bh kov,
zrove j eden z nej vznamnj ch
boh dve.
Jii-chuang Nefritov csa, zvan t
Perl ov, j e nej vy m taoi sti ckm
bohem. Obkl opuj e ho bezpoet ne-
bean, boh, duch a svtc,
z nich vyni k osm set, kter si zane-
sl do zvl tn ho seznamu. 19. dne
1. lunrnho msce ho nebean na-
vtvuj a podvaj mu hlen.
Ji i an-pao Zlat prut ve tvaru loky
nebo stevce, symbol bohatstv.
Ji i -' Pro nu, tolik zvislou na vl-
ze, by! nesm rn dleit bh zvan
Mistr det". D vak podl e lido-
v vry pin deov drak. Pvod-
n lo patrn o j edno a tot bostvo,
nebo J ii-' bv zobrazovn s mod-
rm kl oboukem a lutm upi novm
pancem.
Ji i -en Vzhl edem k tomu, e nu
posti hoval a dl ouh obdob sucha,
zskal na zvl tn m vznamu duch
det (J ii-en), ktermu se kalo t
Hrab det" (ju~po) nebo Mi str
det" (J ii-').
Ji i e-kung Palc msn vly.
Ji i n-kang Pouze vrouc vra vel kho
potu schopnch lid umoni l a v le-
tech 460-494 vytvoit z p skovcov-
ho svahu dl ouhho j eden ki l ometr
tm 100 000 soch v 53 j eskyn ch.
Buddhi sti ck j eskynn chrmy J n-
-kang se nachzej v provincii San-si
na j i n m bo horyWu-ou, 16 km
zpadn od Ta-tchungu, kter bval
hl avn m mstem dynasti e Severn
Wej (386-534). Zbonost a radost
z tvorby by vak j i st nestaily do-
vst tento kolosln podni k ke zdr-
nmu konci, kdyby jej znanmi fi-
nann mi prostedky nepodporoval a
vl da. Turkotatarsk kmeny Toba
tehdy zaloily v n dynastii Sever-
n Wej a narazily na odpor taoistick-
ho a konfuci nskho obyvatel stva.
A protoe u byly buddhi sty a toto
uen bylo v n rovn roz eno,
vidly v podpoe buddhi smu vtan
nstroj k upevnn sv moci. Nej vet
sochy j sou vysok 17 a 16,7 metru,
nej men pouh dva centi metry.
Ucho nejvt Buddhovy sochy v j es-
kyni . 5 m 3,1 metru. Mnostv
dl v kad j eskyni vdy uchvt ,
j sou to bdhisattvov, nebet str-
ci , vemon zv ata, etn vjevy
z Buddhova ivota, ltajc vly a hu-
debnci a etn ornamenty. Zub asu
dal l edasemu zmizet, uchoval o se
j en" 53 000 soch. V J un-kangu lze
vedle nskch stylovch prvk do-
kzat i nsk, persk, ba dokonce
helenistick vlivy.
Jiin- ii-s' Tento chrmov klter m
nesm rn kul turn vznam, nebo
schrauje jeden z nejvtch buddhis-
tickch poklad na svt, a to 14 278
kamennch tabul, do nich je vyte-
sno asi 35 milion znak. Tyto rz-
n vysok tabule vytesaly generace
mni ch v letech 605-1644 a pedsta-
vuj nejvt a nej t kni hu" tto
planety, protoe obsahuj kompl etn
buddhi sti ck knon s komenti .
Kl ter J un- -s' (Kde pebvaj
mraky") se nachz 75 km j i n od
Pekingu v okrese Fang- an na zpad-
n stran hory '-ing, znm t j ako
Paj-taj-an. Pochz ze 7. stolet
a asem se vyvi nul ve vznamn
buddhi sti ck centrum, v nm a do
druh svtov vlky ilo nkol i k set
mni ch. V roce 1940 byl v boj ch
s j aponskou armdou tce poko-
zen. J eho dvj ndheru se dodnes
nepodailo obnovit. Pro vak mnich
ti ng-wan zaal v roce 605 tesat bud-
dhistick stry do kamennch tabu-
l, nen znmo, ale mon to lze vy-
svtlit obavou, e v obnovenm
pronsl edovn buddhi st se dal y
spisy na pape zniit snze ne spi-
sy v kameni . i ng-wanv poin byl
vzorem nsledujcm generac m. e
tato obava byla odvodnn, dokza-
l o dal siln pronsl edovn bud-
dhist v 9. stolet. Velk tabule mni -
i pepravi l i do devti skalnch
j eskyn na hoe S'-ing a men scho-
vali pod kl tern pagodu. V roce
1961 byly men tabule pod znienou
J in pagodou objeveny a podily se
z nich otisky. Kopi e" pak byly po-
zeny i z velkch tabul v j eskyn ch.
Vzni kl o tak vel kol ep souborn dlo
o 30 000 otiscch, kter se schrauj
v peki ngskm chrmu Nekonenho
mi l osrdenstv (Kuang- i -s'). Tabule
se dnes opt nachzej v j eskyn ch
a v bval m podzemn m krytu.
Kdyby se tabule srovnaly za sebou,
byly by dlouh 25 kilometr a ten
by musel ujt 50 km, nebo j sou po-
psny oboustrann.
Kachna Symbol lsky, vrnosti
a astnho manelstv, protoe kach-
ny zachovvaj partneru vrnost po
cel ivot. Kachna v rkos vyj adu-
je pn K bys obstl ve zkouce".
Za nerozl un se povauj zej mna
kachni ky mandar nsk, a proto j sou
astm tmatem umn . Kachni ky
mandar nsk v rose znamenaj svo-
bodn mi l eneck pr. Za posl edn
dynasti e chi ng (1644-1911) byl a
symbol em civilnho ednka sedm-
ho hodnostn ho stupn, krom n ml
na obadn m odvu pt drak se ty-
mi drpy a na vrcholku ednho kl o-
bouku zlatou kuliku. V buddhi smu
je symbol em potl aovn zla.
Kails Hora v zpadn m Tibetu, po-
vaovan za nejposvtnj horu sv-
ta tymi nboenstv mi , a to bni s-
ty, hi ndui sty. buddhi sty a di ni sty.
Voln stojc, 6714 metr vysok
hora j e pokryta vnm snhem.
Necel ch 100 km od tohoto vel i kna
pramen hned tyi vznamn asi j sk
toky: I ndus, Brahmaputra, Karnl i ,
j eden z nejvt ch p tok Gangy,
a Satl ad. Bni st ji uctvaj j ako
horu, na ni zakladatel bnismu Sen-
rab poprv dostoupl , kdy schzel
z nebes na zemi . Hi ndui st ji pova-
uj za s dl o boh I ndry a i vy
a buddhist v n spatuj symbol hory
Mru a boha ivu zmni l i v buddhi s-
tick ochrann bostvo Mahkl u.
Dinist zase v, e na vrcholu Kai-
lsu doshl nej vyho osvcen jejich
prvn svtec, tvrce brodu" Ri hb-
ha. V nedalekm j ezee Manasarva-
ru byla v roce 1948 uloena st Gn-
dh ho popel u. V roce 1984 na
otevel a hrani ce poutn km a turis-
tm a na tuto obt nou pou opt vy-
rej poutn ci ze vech st I ndi e
a z cel ho svta. ada okol n ch vr-
chol j e rovn uct vna j ako sdla
boh, take krajinu kol em tto po-
svtn hory lze povaovat za obrov-
skou prodn svatyni .
Kal end Tradi n nsk kal end
se zcel a li od evropskho, nebo
nem vztan bod j ako teba Kristo-
vo narozen nebo zal oen ma,
a nav c nen sol rn , nbr l unrn
sol rn . J eho autorstv se pipisuje
myti ckmu l utmu c sai , kter
roku 2637 p. n. 1. rozhodl o zaveden
edesti l etho kal endn ho cykl u.
Pvodn kal end vychzel z lunr-
nho roku o dvancti ms c ch maj-
Kamenn lvi 89
cch stdav 29 a 30 dn. Pozdji byl
sestaven l unrn solrn kal end,
zvan t rolnick (nung-li), kter se
pou val a do pol ovi ny 20. stol et
a podl e nj se dodnes uruj data tra-
di n ch svtk a potek l unrn ho
novho roku. J ednotl i v roky se
oznaoval y dvma zpsoby. J ednak
se vychzel o z ry vldy panovn k,
j ednak ze edestiletho cykl u, kter
se pou val od dob dynasti e Chan
(206 p. n. 1.-220 n. 1.) a v nm se
roky oznauj kombi nac deseti ne-
beskch kmen" a dvancti pozem-
skch vtv " (souasn cykl us j e u
sedmdest osm, zaal roku 1984
a skon v roce 2043), j ednak podl e
znamen zverokruhu v kombi naci
s pti prvky, kdy napklad rok 2005
j e rokem Devnho kohouta. ede-
stidenn cyklus byl rozdlen do esti
deseti denn ch tdn. Kal ende
a al manachy (u-') se tiskly u od
starovku a sta an vi l i , e
maj nadpi rozen vl astnosti . Kdy
upl ynul rok, star kal end spl i l i
a j eho popel se pidval zv atm do
krmen j ako zaruen prostedek pro-
ti nemoc m.
Kal endov rostl i na L egendrn
csa J ao ml kouzel nou rostlinu, j
po patnct dn vyrstal denn j eden
list a nsledujcch patnct dn zase
list po listu opadval. Pouval ji j ako
kalend.
Kal pa V sanskrtu podek, na ze-
n "; v hi ndui sti ck mytol ogi i vk
vesmru (8460 milion let); nekone-
n dl ouh obdob , kter tvo zklad
buddhistick chronologie (v buddhis-
mu trv kal pa 4320 milion let). Po-
dle buddhi smu existovalo ped histo-
ri ckm Buddhou u est buddh,
z ni ch kad vldl j edn kal p, prv-
n z nich piel na tento svt ped 91
kal pami . J mna tchto esti buddh
j sou: Vipajin, Si khi n, Vi vabh,
Krakuchanda, Knakmuni a Kja-
pa. A sedmm v ad je buddha p-
tomnosti Skjamuni.
Kmen Symbol dl ouhovkosti , tvr-
dosti , spol ehl i vosti . Obraz s kame-
nem, bambusem a narcisem zname-
n Nesmrtel n pej dl ouh ivot".
V C n existoval kult kamene, lid se
na kameny obraceli se dost o d.
eny, j e si ply syna, si sedaly na
urit kameny. Rovn existoval k-
men s pti otvory a eny, kter si p-
l y d t, do ni ch hzel y kam nky.
U hrob stoj kamenn strci a ped
edn mi budovami kamenn lvi. Na
Tchaj -wanu se dodnes ve tyech
chrmech uctvaj kamenn bohov.
Kamenn klasici 189 kamennch de-
sek, do nich byly za csae chi en-
-l unga (vldl 1735-1796) vytesny
v 630 000 znac ch kl asi ck knihy.
Tuto prci zvl dl uenec iang
Cheng za dvacet let. Dnes je lze vi-
dt v j edn ze zpadn ch sn peki ng-
skho Konuciova chrmu.
Kamenn lvi J ako symbol spravedl-
nosti a upmnosti se ped chrm sta-
vj vtinou dva kamenn lvi. J eden
je samec a lev tlapa mu spov na
mi, druh sami ce a pod pravou tla-
pou m lve.
Kan a ke 90
Kan a ke tt (kan) a noov sekera
(ke) byl y povaovny za symbol
vlky.
Kandur a Tandur Kanoni ck spi -
sy lamaismu kodifikovan ve 14. sto-
let. Kandur (pekl ad sl ov") obsa-
huje ve 108 svazcch nej vznamnj
texty a Tandur (peklad koment-
") ve 225 svazcch spisy pol okano-
ni ck.
Kao Mi ng a Kao Ti ou Dva brati ,
ochrann dmoni, vyznauj c se nad-
pirozenmi schopnostmi. K ao Mi ng
vid na vzdl enost tisc li a Kao i ou
sly i nejslab a nej vzdl enj
zvuk. Kao Mi ng j e zobrazovn j ako
velk mu s modrm obl i ej em, pro-
ni kavma oima, irokmi sty a vy-
n vaj c mi zuby, Kao i ou zase se
zel enm obl i ej em, dvma rohy,
rudm vousem a sty, z ni ch tr
tesky.
Kapal a V nskch l amai sti ckch
kl terech naraz nezasvcen n-
vtvnk na kul tovn pedmty, kter
mu budou pipadat ponkud morbi d-
n. J edn se zej mna o ri tul n i
z lidsk lebky kapalu, kter je sym-
bol em vtzstv nad dmony. Tento
rituln pedmt spol u s bub nkem
damaru pochz bezpochyby j et
z pedbuddhi sti ckho obdob , bud-
dhi smus je vak pevzal a povi l na
atributy ochrannch bostev dhrma-
pal. Hvadra, J amntaka a L hamo
bvaj vtinou zobrazovni s kapa-
lou v ni ce nebo z n pij krev nep-
tel. Na kapaly se pouvaj j en urit
lebky, kter j sou pak zdobeny tve-
mi dmon, pozl acenm bronzem
a drahokamy a na vrchol u maj
vadru.
Kapr Kapr pluje proti proudu, proto
j e symbol em vytrval osti , boj ovho
ducha, odolnosti, houevnatosti , tr-
plivosti, ale i psan dopi s, dobrch
zprv, spn sl oen zkouky, do-
konce znamen m literrnho mistrov-
stv. Kap vousy j sou zase symbo-
l em nadpi rozen sly. Kapr (li) j e
souzvun s vhodou, a proto je po-
vaovn i za symbol vhod v ob-
chodnm ivot. Obrat kapi peska-
kuj Dra brnu" znamen snahu
0 spn zvldnut sttnch zkouek.
Karmapovci J edna ze kol tibetsk-
ho buddhi smu, podsekta kol y Ka-
gjpa. J edn se o stoupence karmapy
Dtisuma Khjenpy, kter v roce 1155
zaloil klter Cchurphu. Karmapov-
ci se pozdji dlili na ern mi try"
(anag) a erven mi try" (amar).
1tato zvltn podoba tibetsk nbo-
nosti zn etzec znovuzrozovn ,
kter t sedmnct i vouc ch bud-
dh". 16. karmapaRangdungRi gp
Dorde zemel v roce 1981 v USA,
17. karmapa Orgjn Rigp Dorde se
narodil roku 1985 ve vchodn m Ti-
betu a od svho tku (31. 12. 1999)
z kl tera Cchurphu u Lhasy ije
v I ndii.
Kjapa viz Mahkj apa
Katany Dva katany skryt v tati-
kch s masovou a zel eni novou npl-
n (iao-c) znamenaj pn tst
Ktjjana J eden z deseti nejlepch
uedn k Buddhovch. Pochzel
Kl ter Blch obl ak 01
z brhmansk rodi ny z krl ovstv
Avant v severn I ndii, ale j ako k
Probuzenho rozhodn vystupoval
proti kastovni ctv a zasazoval se za
rovnost vech lid.
Ke Chung a Pchao Ku Ke Chung,
j en j e patronem barv, byl znm
alchymista, lkrnk a taoistick ue-
nec a il v letech 253-333 nebo 281
a 361. J eho manel ka Pchao Ku se
stala patronkou akupunkturi st.
Kchaj Cang Cun- wang V i
stedu mohly urit kruhy obyvatel -
stva, msta nebo di stri kty podvat
c saskmu druhu petice s prosbou,
aby zaslouil osobnosti byly dekre-
tem poveny na boha. Byl to p pad
i j ednoho generl a dynasti e Tchang
(618-907), kter zbavil poben ob-
lasti provincie Fu-fien loupenickch
band. Csask dvr prosbm vyho-
vl a povil generla na boha j m-
nem Kchaj Cang Cu-wang, kter byl
pozdji uctvn nejen na pevni n, ale
i na Tchaj-wanu a mezi zahrani n mi
any.
Kchaj-ji i an-s' Buddhi sti ck kl ter
ve mst chiian-ou v provincii Fu-
-ien; plochou 7 hektar se ad k tm
nej vt m v n. Patil mezi v-
znamn vzdl vac centra a m po-
svtnou terasu, na n se vysvecova-
li mni i . Schrauj e se v nm asi
10 000 svazk nboenskch spis.
Zdal eka j e vidt j eho dv pagody, j e
j sou symbol em msta. Vchodn pa-
goda je vysok 48 metr a pochz
z konce dynastie Tchang (618-907).
Kchun-l un Horsk systm v zpadn
n, v nm podl e l i dov vry s dl
bohyn Si -wang-mu, Krl ovna mat-
ka Zpadu.
Kchung- mi ao Konruci v chrm na
severovchod Peki ngu byl vybudo-
vn za dynasti e J uan (1206- 1368).
Do komplexu o rozloze pes dva hek-
tary se vchz pekrsnmi al ej emi
a estnmi branami a nakonec se do-
j de k hlavn sni, kter je j en o trochu
men ne ve mst chu- u, v nm
se Konfucius narodil a zemel . Budo-
vu obklopuj mramorov balustrdy,
v jeji ch stedu je znan velik re-
lif draka. Dvojitou stechu pokrva-
j lut prejzy, j e j sou j i nak vyhra-
zeny j en c sam. Na ndvo nese
198 stl j mna a msta pvodu 51 624
ednk, kte obstli v nej vy ch
sttnch zkoukch. A v j edn z po-
strann ch sn j e zase 189 stl, do
nich byl za vldy csae chi en-l un-
ga (1735-1796) vtesn kompl etn
text tincti kl asi ckch spi s.
Kl ter Blch obl ak Nej vt tao-
istick kl ter v Peki ngu (Paj-jun-
-kuan) se nachz se na j i hozpad
msta, rozl ohou 10 hektar pedsta-
vuje j eden z nejrozl ehl ej ch kl te-
r severn ny a kadho nvtvn-
ka pekvap mnostv m sn, dvor,
v, teras, chodeb a bran. Pochz u
z dynasti e Tchang (618-907) a p-
vodn se j menoval kl ter Nebesk
vnosti. il v nm taoi sti ck mudrc
chi ou chang-chun (1148-1227)
ze an-tungu, pozdji znm j ako
mudrc vnho j ara", kterho Kub-
lajchn uril nrodn m ui tel em"
Kl ter Deseti tisc Buddh
92
vech taoist. Klter se tak stal cen-
trem taoismu v severn n. Pozd-
ji byl na mudrcovu poest pej meno-
vn na chrm Vnho mru a za
dynasti e Mi ng na kl ter B l ch ob-
lak. Patri archa chi ou v nm m
dodnes svou sin, v n je pohben pod
svou sochou. V tomto kl tee se
uchovv sbrka vech taoi sti ckch
knon, kter se k Tripitaka taois-
mu". Za pozornost stoj i velk bron-
zov obtn kotel z roku 1529 s reli-
fem ticeti osmi propl taj c ch se
drak.
Kl ter Deseti tisc Buddh V pev-
ni nsk sti Hongkongu (Nov ze-
m) - p mo na sever od Kowl oonu -
se ti skne k zal esnnmu horskmu
svahu pozoruhodn klter. J eho n-
zev nepehn , naopak, v hl avn sni
m na stnch 12 800 pozl acench
plastik Buddh, kte sed na mal ch
mul ch a li se detaily. Nad kl te-
rem se ty dev ti patrov pagoda a-
frnov barvy, v j ej ch obl ouc ch
sed bl Buddhov. Poet pater m
pi pom nat, e Buddha j e podl e hin-
dui smu devtou inkarnac boha Vis-
tula,
Kl enot a perl a Symbol poestnch
mysl , istoty, ensk krsy, al e
i Buddhova srdce.
Kl obouk Pn kariry se na novo-
ronch blahopnch asto vyjadu-
j e kl oboukem, protoe kuan zname-
n j ak kl obouk, tak edn ka.
Kni ha hor a mo Nejstar zachova-
n nsk geografick dlo (an-chaj-
-ing), o nm nen znmo, ani kdo je
j eho autorem, ani kdy byl o napsno.
Podrobn koment k nmu napsal a
uenec Kuo p
c r m
(276-324).
K ni ha promn Nejstar z kl asi c-
kch nskch dl (I -ing) vzni kl o
daj n kol em roku 2800 p. n. 1.
a pipisuje se legendrnmu csai Fu-
-si. Nej star komente j sou vak
0 1500 let ml ad ; nkter pr pidal
1Konfuci us. Dlo sestv z komen-
t k 64 hexagramm odvozenm
z osmi tri gram. Kad hexagram
tvo est pl nch nebo peruench
ar a dospj e se k nmu vytdnm
padesti suchch stonk eb ku.
Toto vysoce cenn, ale tko inter-
pretovatel n dlo se u odedvna po-
uv k vkl adu budoucnosti .
Kni ha Symbol uence a uenosti.
Kn e pol J mno etnch loklnch
pol n ch bostev.
K obyl ka Symbol odvahy.
Koka V n j e koka povaovna
za uitenou, al e i za dmonickou by-
tost. Vi l o si
e
, e pi non ch toul-
kch po stechch krade ms n pa-
prsky a me
s e
dky tomu promni t
v ducha. Al e protoe koka (mao) je
souzvun s osmdesti l etm", zna-
men obraz s kokou a motl em to-
lik co K by
S
e
s
doil sedmdesti
nebo osmdesti let". Bohatstv lze
popt obrazem, na nm koka hle-
d na pi voku. Koka se vestkou
a bambusem znamen Pej eme ti
pro vechny asy vysok vk". Ko-
ky j sou povahovny za ochrankyne
housenek bource moruovho, proto-
e hub myi. T m zskaly povst, e
Kol eso byt 93
mohou z domu vyhnt i zl duchy.
Vstoup-li do domu ciz koka, zna-
men to chudobu, a kdy se koka
omv prackami , zvstuje p chod
ci zi nce. Kult koky byl dol oen
v provincii Kan-su a v tchajwanskm
mst I-lan maj dodnes chrm Koi-
ho boha.
Kohout Symbol odvahy, rozhodnos-
ti, agresivity, ale i pti ctnost: ctnosti
obansk, ctnosti vojensk, odvahy,
dobrotivosti a spolehlivosti. J e pova-
ovn za hlavn vtlen j angu. J eho
heb nek j e znamen m l i terrn ho
ducha, ostruhy ukazuj j eho schop-
nost bojovat, na dvoe dohl na roz-
d l en krmen a zrove spol ehl i v
oznamuje blc se rozbesk. Rovn
se mu pipisuje schopnost, e doke
vytuit budouc udlosti. Kokrhajc
kohout j e symbolem zsl uh a slvy.
Kohout hebnek (kuan) vyjaduje
pn, aby se osoba obdarovan ko-
houtem s velkm heb nkem brzy
stala ednkem (kuan) s dobrm p-
j mem. Zahn zlo, a proto se na Nov
rok se pede dvee asto zavuj e
devn nebo zlat zbarven kohout.
Obecn j e kohout symbol em zdaru
rodiny. Pi pohbech se d ve dval
na rakev, aby due zesnul ho mohl a
ped pout podsvtm nejdve vstou-
pit do kohoulho tla.
Kohout je jinak destm znamen m
nskho zverokruhu. lovk naroze-
n v roce Kohouta m organi zan
talent, je ctidostiv a obchodn
zdatn, pl vtinou doshne sp-
chu. Mezi jeho zporn vl astnosti
pat naivita, svhlavost a nedostatek
taktu, kter by mu mohl uzavt ces-
tu, j by se rd ubral. Ledacos vak
zvl dne odvahou a nesm rnou v-
konnost . Vyznauje se i ntel i genc ,
j e z nj dl duchapl nho kritika,
venho pol i ti ka, ale tak pli
puntikrskeho pedagoga. J ako mile-
nec je neodolateln, ale to, co zsk,
brzy ztrc , protoe se peceuj e.
Manel sk i vot mu vyhovuj e, j e
pozorn a vrn, nel ze ho vak zav-
rat v kleci. Ve spol eenskm ivot je
urit tm nejmondnnj m stvoe-
nm z cel ho zverokruhu, doke
zazit a j de o vynikajcho a zbav-
nho spol en ka. J eho nej l ep mi
partnery j sou Buvol a Ovce, mn u
My, Tygr a Krlk. Spojen Kohou-
ta a Psa nen vhodn, protoe oba
jsou pli rliv. O Kohoutu se k,
e doke rlit i na vlastn stn.
I kdy v nsk astrologii je spojen
s partnerem stejnho znamen pzni-
v, u Kohout toto pravidlo vjime-
n neplat - vldnout by chtli oba.
Kol eso byt Bhavaakra, grafick
zobrazen kolobhu ivot (sansry),
t kol o vznikn a zani kn . Dr je
ped sebou bh smrti J ama, nad ko-
l em je vidt j eho hl avu a pod n m
nohy. Sestv ze ty soustednch
kruh. V prvn m jsou symbol y t z-
kl adn ch zel - dosti , nenvisti
a zasl epen - v podob ervenho
kohouta, zel enho hada a ernho
vepe, kte se jeden druhmu zaku-
suj do ocasu. V druhm vi d me ve
svtl ch pol ch ctnostn lidi, kte
Kol eso drma 94
ekaj na p zni v znovuzrozen ,
a v temnch ty, kdo j sou zatraceni
k nedouc m inkarnacm. Ve tetm,
irm kruhu je est oblast byt , ti
vy a ti ni, do nich se uvdj
lid podl e dobrch nebo patnch
skutk a znovuzrozuj se j ako bozi ,
pol obozi , lid, zv ata, hl adov du-
chov nebo pekel n bytosti. Posled-
n kruh ukazuje dvanct j ev a fz
lidskho ivota, j e vedou k iluzi ega,
k zvislosti a ke stl mu lpn na
pozemskm svt; tyto obrzky sym-
bolizuj dvancti l ennou pouku
o zvislm vzni ku".
Kol eso drma Buddha poprv kzal
v Anti l op m hji ve vesnici Sranga-
ntha (dnes Srnth) a tm roztoil
kol eso drma (dharmaakru). Sym-
bol kol esa drma lze asto vidt na
Buddhovch dlanch a chodi dl ech.
Kompl etn peri oda Kompletn pe-
ri oda" sestv ze t cykl po 60 le-
tech, trv tedy 180 let. Od potku za-
veden edestiletho kal endn ho
cyklu v legendrnm roce 2637 p.
n. I. za vldy mytickho lutho csa-
e, vstoupili an v roce 1864 do
26. kompletn periody". 27. perioda
zane v roce 2045.
Kompl etn sbrka dl ty pokl adni c
S'-kchu chuan-u j e kompendi um,
j e zahrnuje vech ticet est tisc
dochovanch dl nskho p semni c-
tv. Zapoal o se s n m roku 1773 za
hingskho csae chien-lunga a do-
koneno byl o o deset let pozdji.
Konec veder (chu-u) Men sv-
tek, kter se na venkov slav 12. dne
7. lunrnho msce (23724. srpen).
Nejhor vedra pomi nul a a mnohde
se u sklz ovoce.
Konfucius kalo se mu Uitel de-
seti tisc generac ", Mudrc vech
vk", Prvn uitel" atd. a nelze po-
chybovat o tom, e se j edn o mysli-
tele, kter nu i celou vchodn Asii
ovlivnil nejvce ze vech. Nechtl
zakldat nboenstv , j eho uen se
tkal o vhradn lid na tto zemi
a jejich vzj emnch vztah, sttu
a j eho zdaru a pedev m zdokonal o-
vn jednotlivce. Kchung-fu-c', Mistr
Kchung, pochzel z chud aristokra-
tick rodiny z chu-fu v provincii
an-tung, kde se roku 551 nebo
552 p. n. 1. narodil sedmdesti l et-
mu otci a patnctilet matce a rovn
tam roku 479 zemel . Konfuciovy
hlavn poadavky na zdrn souit
lid shrnuje pt ctnost - sprvn cho-
vn i poslunost du (li), lidskost
i dobro (en), estnost i spravedl-
nost (i), vdn ('), up mnost (sin)
- a pt zkladnch mezilidskch vzta-
h (viz Pt vztah). Po vladai poa-
duje vzorn chovn a spravedlnost,
po poddanm poslunost. Po cel i-
vot se uchzel o ad u rznch pa-
novnickch dvor. Al e protoe j eho
psn morln pojet se siln liila od
pojet vlada, vdy ho brzy propus-
tili. A tak dlouho putoval, a nakonec
zaloil v rodnm mst jakousi aka-
demii, kter pi tahoval a mnostv
k, pedevm ze lechtickch kru-
h. Konfucius vak vdy zdrazo-
val, e vzdln je mi mo veker sta-
vovsk rozd l y". Konfuci ovo uen
zaznamenali j eho ci v Hovorech".
Vlastn dlo po sob tedy nezanechal ,
vydal vak dla j i nch autor: Leto-
pisy j ara a podzi mu", Kni hu p sn ",
Kni hu dokument", Kni hu pro-
mn". Tyto tyi kni hy spol en
s Hovory" tvoily j ako kl asi ck d l a
zklad uebn ho penza pro vechny
ednick zkouky - ovem a kdy
se konfuci ani smus stal za dynasti e
Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.) sttn
doktrnou. Konfucius se nijak nevy-
jadoval o bozch, proto je s podi vem,
e se mu brzy budoval y chrmy
a til se takka boskmu uct vn .
Podobn uctvni byli i tyi j eho
ci: an-c', C'-s\ Ceng- a Meng-
-c' (Menci us). Olt se vak dostal o
t nkterm j eho nslednkm. Z dy-
nasti e Tchang (618-907) j e to Chan
J ti, zap shl neptel vech ci z ch
nboenstv vetn buddhismu a pro-
pagtor raci onal i sti ckho vkl adu
Konfuciovch pravidel, a z dynasti e
Sung (960-1279) Cu Si, kter ml
vel i k vliv na aplikaci konfuci n-
skch pravidel v bnm ivot. Rov-
n stoj za zmnku, e v konfuci n-
skch chrmech se uct v i j eden
ministr z hlubin minulosti, a to rdce
prvn ho panovn ka dynasti e Cou,
Cou Kunga, kter zemel roku
1105 p. n. 1. Tohoto p snho mora-
listu uctvaj j ako pedchdce konfu-
ci nskho zpsobu i vota. J e vak
teba zdrazni t, e konfuci ani smus
nem knstvo a do chrm e nemaj
pstup vtci. K Mistru Kchungovi
se rovn ni kdo nemodl , nbr ho
j en uctvaj. Sttn ideologie se z j eho
uen vyvinula a za dynastie Chan,
kdy se dvorn mu uenci a filozofu
Tung Cung-uovi (179-104 p. n. 1.)
podailo vytvoit konfucinskou stt-
n doktr nu, kter se opr o sloku
nboenskou, filozofickou a sociln
politickou. Nboensk sloka uzn-
v nebesa j ako vy moc, protoe
zasahuj do chodu svta a osudu lid.
Csaovo prvo vldnout zaruuje tzv.
mandt Nebes". Tento mandt mu
vak dv nejen prvo, ale i povin-
nosti a csa jej me ztratit. Filozo-
fick sloka uznv nskou kulturn
tradici a vkld do n kosmol ogi ck
a legistick prvky. Sociln politick
sloka se opr o loajln ednictvo,
j e zajiuje stabilitu e v civiln
i vojensk oblasti. Systmem zkou-
ek se potlauje vliv ddin aristo-
kracie a edni ctvo se rekrutuje
i z ni ch vrstev. Tento systm se
udrel a do pdu csastv v roce
1911. Bez konfuci ani smu si nel ze
pedstavit bezp kl adnou kontinuitu
nskho sttu a j eho kultury ani pr-
mysl ov vzestup J aponska a vcho-
doasijskch tygr".
Kosk bostva Podle spolehlivch
zprv se za dynasti e Tchang (618 a
907) psl o na c saskch pastvinch
pes 700 000 dobe i vench kon ,
kte tehdy byli pchou a pte csa-
ova jezdectva. Nen proto divu, e se
nkterm bostvm kon stavly,
zvl t v severn Cn, chrmy,
v ni ch stly jeji ch sochy v ivotn
Kosk handl 96
velikosti, mnohdy provzeny sluhou,
j ezdcem nebo oetovatelem. Mohl o
se j ednat bu o zbonn kon (ma-
sen), nebo o ochrann bostva kon
(Ma-wang nebo Ma-kung). Ma-
-wang, krl kon ", byl vzvn pe-
devm chovateli, majiteli zvodnch
stj a vemi j zdn mi j ednotkami ar-
mdy.
Kosk handl Symbol i ni ci tora
a zvstovatele novch myl enek.
Korl Symbol dl ouhho vku a kari-
ry.
Kosat ce Symbol y dl ouhho i vota.
O kosatcch se vilo, e odhnj zl
duchy, a proto se 5. dne 5. l unrn ho
ms ce vely na dvee.
Kosot verec Symbol tst a v tz-
stv. Dvojit kosotverec chrn ped
zl mi duchy a dmony.
Ko k s kvti nami Symbol vysok-
ho vku a atribut nesmrtel nho Lan
Cchaj-chea. J ako dar vyjaduje p-
n dl ouhho ivota.
Kot Symbol moudrosti a pochope-
n. Nesm vak bt v pokoji umraj-
c ho, j i nak by se nebot k promni l
v dl ouhovl as straidlo.
Kot ou pi Symbol sl unce a nebe;
nejastj kul tovn amul et star
ny, kter se hojn pou val j ako
mi l odar i j ako perk. Vyrbl se v-
lun z nefritu a jedn se o mal nebo
velk kotou rzn tlouky s kul a-
tm otvorem uprosted. Existuj ko-
toue na zadn stran zcel a hl adk
a na pedn stran zdoben relifnm
vzorem (napklad drakem), vyskytu-
j se vak i exempl e s ndhernmi
relify nebo ornamenty na obou stra-
nch.
Koupel Buddhovch soch 8. dne 12.
l unrn ho ms ce se v chrmech
omval y Buddhovy sochy. Tento po-
zoruhodn zvyk zejm souvis s tm,
e toho dne se slavilo Buddhovo vel-
k probuzen (mahbdhi ).
Koupel Symbol i votn ho zvratu. -
an se vdy ped vstupem do nov-
ho ivotnho seku koupal i .
Kou Symbol pomjivosti a krtkosti
ivota. Kouov kvti na" je oznae-
n prostitutky, naznauje se tak krt-
kost radovnek.
Koxi nga Nej vt m nrodn m hrdi -
nou konc dynasti e Mi ng (1368 a
1644) je bezpochyby pozdji zbon-
n Koxi nga (1624-1662). J menoval
se vlastn Ceng Chceng-kung a Ko-
xinga je zkomol eni na z j eho titulu
Kuo-sing-jie (pn nosc sttn " p-
j men ). Kdy Manduov v roce
1644 dobyli Peki ng, trval o j i m j et
dvacet let, ne si podmani l i celou j i -
n nu - a dokonce 40 let, ne ovld-
li i Tchaj-wan. Odboj j i hu proti no-
vm pnm z Mandusk vedl
pedev m Koxi nga. Tento obchod-
nk, pirt a bojovnk za svobodu, syn
nskho kupce eng '-l unga a j a-
ponsk matky, hjil s vel kmi ztrta-
mi nejen jin sti e, ale usiloval
i o znovunastol en dynasti e Mi ng.
Proto zatoil na velkou hol andskou
zkl adnu Zeel andi a na Tchaj -wanu
a zbavil ostrov Hol anan. Bylo to
prvn vtzstv ana nad evropsk-
mi koloniztory a nastala prvn vel-
Krl l kastv 97
k pi sthoval eck vl na na Tchaj-
-wan, a proto je Koxi nga osl avovn
j ako nej vt hrdi na tchaj wanskch
an. J eho nhl smrt na nezn-
mou chorobu znamenal a konec n-
skho odboje na pevni n a j eho vnuk
potom v roce 1683 kapi tul oval i na
Tchaj -wanu. T m dynasti e chi ng
ovl dl a celou nu. Koxi nga byl u
za svho i vota zasypvn tituly, j e
mu dval i potomci mi ngskho csa-
e, kte uprchli na j i h, nap. Svat
princ, j en otevel Tchaj -wan" nebo
Pri nc, j en zajiuje m r". Veker
sil vak byl o marn, protoe nako-
nec ada generl, admirl a dstoj-
nk pel a k Mandum. Koxi nga
byl vak poven na bostvo -
a s n m nkol i k j eho vrnch, kte
j sou j ako l okl n patroni uct vni
v etnch tchaj wanskch chrmech.
Manduov nedokzal i Koxi ngovu
kultu zabrnit, ale j ako bostvo pro-
ti nmu brzy postavili admirla, kte-
r porazi l Koxi ngovo tchaj wansk
l ostvo. Pikantn na tom j e, e tento
admi rl nejd ve sl oui l Mi ngm
a roku 1660 pebhl . Byl to '-l ang,
nsk Badogl i o 17. stolet. Podobn
j ako onen bval Mussol i ni ho pala-
dn zmni l stranu, aby zabrnil dal-
mu krveprol vn ". Koxi nga dal
pak popravi t j eho otce, syna, bratra
a synovce. Po njak dob pevzal i
Koxi ngv kul t i Manduov a pre-
zentovali ho j ako hrdinu, j en vyhnal
Hol anany. Ve 20. stolet se na nj
odvol val i an, kte v roce 1949
uprchl i na Tchaj -wan, stejn j ako
sami Tchaj wanci , kte ho asi v 80
chrmech uctvaj j ako ochrnce ped
epi demi emi .
Koza vi z Ovce
K rab V severo nskch poben ch
provi nc ch se na ochranu ped dmo-
ny vel i na domovn dvee suen
krabi nebo j ej i ch obrazy.
Kr l kobyl e k J edn m z nej pozoru-
hodnj ch nskch bostev je Meng
iang, nsk voj evdce ve sl ubch
mongol sk dynasti e, kter za j edno-
ho stranho nl etu kobyl ek nasadil
proti kdcm sv vojky a postupo-
val proti ni m vemi prostedky.
A skuten tak pr zachrni l vtinu
rody. Po svren mongol sk dy-
nasti e spchal sebevradu, protoe
byl povaovn za kol aboranta. Rol -
nci vak na nj i nadl e vdn
vzpom nal i a pi dal ch nl etech
kobyl ek ho vzval i j ako bostvo. Od
t dobyj e znm j ako krl kobyl ek".
J et kol em roku 1887 se mu pipiso-
val nhl odl et mnostv kobyl ek
v provi nci i i ang-su.
Krl l kast v J ako krl l kastv "
(J ao-wang) j e uct vno bostvo, kte-
r podl e taoist d druhou kancel
nebeskho mi ni sterstva zdrav ".
asto se mu k i krl vni tn ho l-
kastv a byl i nkstv ". Podl e povs-
ti se j edn o rzn zbonn lkae
starovku. J edn m z ni ch j e Sung
S'mao (581-682), kter il za dy-
nastie Tchang (618-907), byl znm
j ako znameni t znalec livch rost-
lin a prosl ul i nnmi masemi ,
akupunkturou, di etn mi pedpi sy,
pedev m vak pesnmi di agnza-
mi . Nakonec se stal c saovm lka-
em. Po smrti se ho, j ak u tomu tak
bv, zmocni l a l egenda a brzy ho
byl o vi dt v chrmech j ako boha
s tygrem a drakem. V j edn ruce dr
perlu, j i mu daroval drak, a v druh
ervenou pilulku. Obas mv j edno-
ho nebo dva pomocn ky s detn kem
a l kaskou branou. V buddhi sti c-
kch chrmech vystupuj e j ako po-
mocn k vel kho buddhy litelstv
J ao-'-foa - je to dobr pklad n-
skho synkretismu.
Krl k Symbol dl ouhovkosti , tst
a Buddhova uen.
Krlk (nkdy t Zajc) je tvrt zna-
men nskho zverokruhu. Lid na-
rozen v roce Krlka j sou vesel, cit-
liv, nn a vrn. V si opatrnosti,
nesnej cokoli nepedvdanho a do
riskantnch dobrodrustv se nepou-
tj. Vyznauj se di skrtnost
a zdrenlivost, chovaj se di pl oma-
ticky, dokou se vctit do druhho
a maj mnohostrann tvr nadn .
Na nervy zatkvajc zvody ne-
j sou, nejlpe se ct ve svobodnm
zamstnn . Krlci j sou pesn
a tot oekvaj od ostatnch. Pede-
vm je pro n dleit rodinn ivot.
V partnerskm ivot potebuj, aby
se respektovala jejich poteba samo-
ty, ni cmn j sou vdy di skrtn mi
a dvornmi druhy. J edn se o roman-
tick a asto vni v mi l ence, kte
vak na veejnosti nedvaj lsku
najevo. Pat ostatn k nm nejmr-
njm a nejcitlivjm tvorm n-
skho zverokruhu. Dleit je pro n,
aby nalezli sprvnho partnera. Veli-
ce harmoni ck vztah mohou mt
s Ovc a Vepem. Kohout, K a Opi-
ce se pro n nehod . J edn m z nej -
astnjch svazk je spojen Krl-
ka a Psa - a p mo ideln spojen
me bt s Drakem. J edno nsk
pslov ostatn k, e krlk vzl-
t po drakov boku k nebesm".
Krlov dmon Lamaistit ochrn-
ci svta ijc na hoe Mru. V umn
jsou zpodobovni nsl edovn: Vai-
ravana, pn severu, dr v levici v-
tznou korouhev nauky a v pravici
stbrnou krysu chrlc perky; Dhrta-
rtra, pn vchodu, hraje na loutnu;
Virdhaka, pn ji hu, tm v pravici
me a m pilbou z ke slon hlavy.
Virpka, pn zpadu, dr v pravici
hada a v levici stupu.
Krlov t hor Krlov t hor (San-
-an l uo-wang) j sou j ako bohov l-
itel uctvni pedev m nrodem
Hakka na j i hu ny a v chrmech
bvaj zobrazovni t j ako ti krlo-
v na trnu. Protoe hodn Hakk se
z ny pedev m v 19. stolet vyst-
hovalo, lze tyto ti bosk lkae vi-
dt ve vech zem ch j i hovchodn
Asie, v nich ij zahranin an.
J ejich j mno je odvozeno od t hor
na vchod provi nci e Kuang-tung,
kde byli pvodn uctvni j ako hor-
t duchov. Vilo se, e j ako nebet
generlov zasahuj se svmi arm-
dami i do pozemskch konflikt. Al e
protoe v jejich domovskch horch
rostlo mnostv livch rostlin, pi-
Kuan-ji n 99
pisovala se j i m pedev m schopnost
uzdravovat nemocn.
Krl ovna Mj Buddhova matka,
t zvan Mjdv". Podl e legendy
byla dcerou krle Suprabuddhy z D-
vadahy a provdal a se za krl e Sud-
dhdhanu z Kapilavastu v dnen m
Nepl u. J edn noci se jejho pravho
boku dotkl bl slon se esti kly a v tu
chvli byl zzran poat Buddha. Po
osmi astnch znamen ch j pak pi
prochzce zahradami Lumbi n vyel
z pravho boku syn (Buddha). Sedm
dn po tomto zzranm porodu ze-
mel a.
Krev Symbol ivota. erven krev je
s dl em due. Obrazm a sochm
boh se maluj oi krv a tm se j i m
vdechne due.
Krotitel dmon Za velkho krotite-
le dmon a ochrnce pede vemi
zl mi duchy, kte vyvolvaj nemo-
ci, je povaovn zejmna Tchaj-pao-
-kung, kterho lze v chrmech snad-
no poznat, protoe j ednou nohou la-
pe na koku. Ze kter doby toto bo-
stvo pochz , nen znmo, ale podl e
legendy byl posl edn m z tincti bra-
tr, kter zabili dmoni . el do ue-
n k j ednomu taoistickmu excorci s-
tovi a potom se vrtil do rodn
vesni ce ve Fu-ienu, aby ji zbavil
dmon. Dmoni se promni l i
v koky, ale Tchaj -pao-kung j ej i ch
lest odhalil a vechny je usmrtil.
Kruh Symbol dokonalosti a celosti.
Kruh s bodem uprosted je slunen
symbol a symbol kosmi ckho pot-
ku. V taoismu symbolizuje nejvys
absol utno, j e v sob shrnuje ve.
Z kruhu se vyvinuly zkladn sloky
jin a j ang a z nich ve ostatn.
Krysa viz My
Kepel ka Symbol odvahy, nebo na
venkov se podaly kepel zpasy.
Za posledn dynastie byla symbol em
civilnho edn ka osmho hodnost-
nho stupn, kter ml dle na obad-
nm odvu vyito pt drak se ty-
mi drpy a na vrchol u kl obouku
zlatou kuliku.
Ku-chun Hl adov, bloudc due ze-
snulho, j e nem na zemi p buzn,
kte by se o ni starali a pineli j
obti. Hladov duchov bvaj asto
i due sebevrah, protoe nebe nedo-
voluje lidem ukonit ivot ped uply-
nutm dan lhty. Kdy se na n pi
svtcch mrtvch nepamatuje, mohou
zpsobit hodn zla.
Kuaj-ou Bjn zve, kter mlo od-
hnt zl duchy.
Kuan Taoistick chrm
Kuan Jtt Druh j mno boha vlky
Kuan-ti ho, kter ml kol em roku
1750 v Peki ngu 116 chrm.
Kuan-ji n J edno z nej obl benj ch
buddhi sti ckch bostev. V n sej
nkdy k Kao-wang, v J aponsku je
znma j ako Kannon, v Koreji j ako
Kwanim, ve Vietnamu j ako Quan Am
a v Tibetu j ako nrzig. Kuan-jin je
ve skutenosti i ndi ck bdhi sattva
Avalkitvara, j eho j mno v sans-
krtu znamen Pn, j en shl na
strasti svta". Tomuto bostvu se pi-
pisovalo, e tiscem o vid vekerou
bdu lid a tiscem rukou me pom-
Kuan-ti 100
hat. Velk poet devnch nebo
bronzovch soch je skuten zobra-
zuje s mnostv m rukou. Kuan-jin
me mt podle buddhismu ticet dv
podoby, dvacet osm muskch a tyi
ensk. Od 3. do 7. stolet n. 1. byl
tento bdhi sattva v I ndii pod svm
pvodn m j mnem Aval ki tvara
vdy povaovn za musk bostvo
mahj novho buddhi smu a v n
a do dynastie Sung (960-1279) zpo-
dobovn v musk podob, asto
s kn rkem a lehce indickho vzhledu.
Za dynastie J uan (1271-1368) se za-
alo povaovat za citeln nedostatek,
e pi tak rodi nn zal oen spol e-
nosti j ako nsk jsou v buddhi sti c-
km panteonu vlun musk bo-
stva. Vynalzav opati nyn tvrdili, e
Kuan-jin je vlastn ena, a umlci ji
od t doby ztvrovali j ako spanilou,
souci tn hledc enu, bu ml adou,
nebo stednho vku, sedc na loto-
sovm trnu, ve skvostnm rouchu,
s lahv v j edn ruce a s vrbovou v-
tvkou v druh. Tento vvoj podpo-
roval a i skutenost, e taoist ve
12. stolet prezentovali svou bohyni
Ma-cu j ako patronku moepl avc
a estinedlek. Proti tto konkurent-
ce" postavi l i buddhi st Kuan-ji n,
o n tvrdili, e doke vmiku utiit
boue, kdy ze sv kouzel n vziky
ukpne do vln tebas j en pr kapek.
Brzy ji zobrazovali, jak stoj na mo-
skch vlnch s ndobou v rukou pro-
vzena velkou rybou. Nkdy j sou j e-
j mi prvodci chl apec an-cchaj
s lahv a d vka Lun-kuej s vrbovou
vtvkou. Kuan-jin lze tak vidt
s dvancti hlavami, j e naznauj, e
me mnit podobu. J ejm atributem
je l otosov kvt, m v ho v rukou
nebo j le po boku. Sed na skvost-
nm l otosovm trnu. Obas ji lze
spatit i s l otosovm kvtem a dt-
tem po boku nebo na kl n, nebo je
povaovna rovn za bostvo, kte-
r l eny z neplodnosti. Lzej i vak
vzvat pi vech monch nebez-
pech a obtch, pedev m je pat-
ronkou nmon k. V pozdn fzi
dynastie Ming (1368-1644) bylo roz-
eno vyobrazen Kuan-jin, j ak sed
na ostrov a hled na odraz msce ve
vod, na tzv. n lunu, byl to sym-
bol nboenskho zduchovnn , po-
hrouen se do sebe a medi tace
a nerelnosti veho j evovho. Poet
jej ch soch v tiscch vchodoasi j -
skch chrm je nepehl edn, st
lze nalzt chrm, v n by chybla jej
socha nebo obraz. Hl avn stedi sko
jejho kultu je na ostrov Pchu-tchuo-
-an v provincii e-iang, kter le
vchodn od souostrov ou-an-tao
ve Vchodo nskm moi. Od 9. do
15. stolet byl a na nm vystavna
ada skvostnch chrm a a do kul-
turn revoluce (1964-1974) zde ilo
nkolik tisc mni ch. Z pevniny, Ko-
reje a J aponska pi pl ouval y davy
poutn k a kl anl y se patronce tro-
senk a dt. Od roku 1985 se nej-
dleitj kltery renovuj. Protoe
v nsk lidov tradici Kuan-jin pro-
la temi i nkarnacemi , slav se jej
narozeni ny v i stedu a v nkte-
Kuang- i-s' 101
rch stech vchodn Asi e tikrt:
19. dne 2. lunrnho ms ce, 19. dne
6. l unrn ho ms ce a 19. dne 9. lu-
nrn ho ms ce.
Kuan-ti J eden z nejoblbenjch n-
skch boh, nazvan t Fu-mo
ta-ti; je povaovn za boha vlky, li-
teratury a penz v j edn osob a za
bostvo spravedlnosti. J edn se o his-
tori ckou osobnost, narodi l se roku
162 a sehrl vznamnou l ohu v d-
j i nch T (220-280), kdy po-
mohl Liou Pejovi k vld nad zpad-
n nou. Byl ryz ho charakteru,
projevil nezlomnou loajalitu a state-
nost, nakonec ho neptel zajali
a popravi l i . J eho pamtku vel ebi l y
cel generace, a ho posl ze j eden
z tchangskch csa povi l na
boha. Vojsko ho prohl si l o za svho
patrona, edn ci za p ml uvce
a literti za boha. A protoe ho
o pomoc dali i emesl n ci , aby vy-
lepil jejich materiln situaci, asem
ho povaoval i za boha pi nej c ho
pen ze. Rovn j e patronem hotel i -
r a vech zamstnanc pohosti nstv ,
etnch a zastavrnik. M erven
tve, mohutn ern pl novous
a huat obo. V umn je zobrazo-
vn j ednak j ako generl ve skvostn
zbroji s meem po boku, j ednak
v kesle j ako uenec s kni hou v ruce.
Pouze tyg ke na kesle pi pom -
n, e se j edn i boha vlky. Kuan-ti
kadopdn znamen absol utn vr-
nost a je povaovn za ztl esnn
vlastence. J eho svtek pi pad na 13.
den 5. lunrnho ms ce.
Kuang- ce Cun- wang Tento taoistic-
k bh bv ztvrovn j ako ml ad
vl en k ve skvostn zbroji . J e bez-
vous, snd pleti, m l ehce vystoup-
l oi a sed na trnu. V se, e vel
vel kmu vojsku duch, a proto me
ped netst m ochrnit nejen j ednot-
l i vce, al e i cel msta a kraje. J eho
kul t j e roz en nejen na j i hu ny
a na Tchaj -wanu, ale i mezi nsk-
mi vysthoval ci v j i hovchodn Asii.
V Si ngapuru ho uctvaj pedev m
j ako patrona dt . J eho manel ka
Seng-wang-muj e povaovna bohy-
ni pl odnosti .
Kuang- si ao- s' Nejstar buddhi sti c-
k chrm v Kantnu, v nm pob-
vali prvn patri archa kol y chan
Bdhi dharma (Ta-mo), j ako novi c
jej est patri archa a posl edn patri-
archa Chuej -neng. Mni i se zde vy-
svecovali u za dynastie Tchang (618
a 907). Dnen nzev chrm obdrel
a v roce 1151. Zachoval y se tyi
sn, pavi l ony a el ezn pagody.
Kuang- i - s' Chrm Nekonenho
mi l osrdenstv se nachz zpadn od
peki ngskho parku Pej-chaj a dnes
pedstavuj e nej vznamnj nsk
centrum buddhi smu, nebo j e sdlem
nsk buddhi sti ck j ednoty. Chrm
stl v tchto m stech j i za dzren-
sk dynasti e in (1115-1234). ale
dnen podobu zskal a za dynasti
Mi ng a chi ng. Po poru v roce
1931 byl o tyi roky pozdji obno-
ven. V hl avn sni zasvcen soe
kj amuni ho stoj ve vel kch v-
kl enc ch 18 mdnch l uo-chan
a v sni Nebeskch krl velice vzc-
n mdn socha Maitrji s kr-
lovskou korunou. Dl e j sou tu bron-
zov sochy Kuan-jin z mongol skho
obdob a l akovan Tra z dynasti e
Mi ng (1368-1644). Hl avn pokl ad
chrmu se vak nachz v kni hovn
- j edn se o rukopi sy ster z obdob
Tchang a pedev m sbrku 30 000
oti sk ze sl avnch 14 278 kamen-
nch tabul kltera J un-u-s' jin od
Pekingu.
Kubra L amai sti ck ochrann bo-
stvo (dhrmapal a), krl ng a bo-
hatstv, v hi ndui smu i buddhismu bh
bohatstv. Vti nou dr v prav ruce
v tznou korouhev nauky stoenou
j ako detn k a v l ev stbrnou krysu
chrlc perly, nkdy bv zobrazovn,
j ak sed v brnn na lvu. J e znm t
j ako Vai ravana.
Kubl aj chn Zakl adatel dynasti e
J uan, vnuk ingischnv, il v letech
1215-1294, ovldl celou nu a mar-
n se snail dobt I ndo nu a J apon-
sko. K j eho hi stori ckm zsl uhm
pat reforma kal ende v roce 1280,
zaveden pap rovch penz v roce
1285 a podporovn buddhi smu.
V nboenskch otzkch byl tol e-
rantn a otevral se zpadn m vlivm.
V j eho sl ubch byl v letech 1275 a
92 Bentan Marco Polo.
Kudl anka nbon Symbol chtivos
ti a ravosti , protoe por i oblbe-
nou ci kdu. Tento hmyz byl u za
vldy dynasti e ang-J i n (asi 1523 a
1027 p. n. 1.) ztvrovn v nefritu,
opatovn magi ckmi znaky a obas
dvn mrtvm do hrobu.
Kuej viz Duchov
Kuej Ku- c' Patron hada a vtc.
Kuej - j i i an-s' Obrovsk msto Wu-
-chan se skl d z mst Wu-chang,
Chan-kchou a Chan-j ang, kter byl a
slouena v roce 1953. Ve tvrti Chan-
j ang stoj nej vt buddhi sti ck
chrm Wu-chanu, Kuej -j uan-s', j en
pochz z posl edn ch let 19. stolet,
a je tedy j ednou z posl edn ch v-
znamnch chrmovch staveb man-
dusk dynasti e chi ng. V etnch
snch a pavilonech se navzdory bou-
m asu zachovala socha kjamuni-
ho a 500 vyni kaj c ch soch l uo-
-chan. Chrm rovn schrauje dra-
hocennou sbrku posvtnch ster.
Kuej-sing Hvzdn bostvo uct van
studenty a uenci star ny, j eho
devn nebo kovov fi gurky se na-
chzely v etnch studovnch. Sym-
bol i zuje toti dosaen tch nej l ep-
ch vsl edk ve sttn zkouce.
Pvodn se j ednal o o prvn hvzdu
v souhvzd Mal ho vozu. J e zobra-
zovn s hl avou dmona, vlaj kol em
nj stuhy a v rukou m vti nou t-
tec a tyinku tue.
Kuchyn boh Tak se kal o m st-
nosti v C saskm palci, v n se pi-
pravovaly obtiny pro c sask obtn
obady. V kuchyni boh" dohl el i
vysoc ednci, nebo pro kadoro-
n vel k a stedn obti se musel o
pi pravovat mnostv obti n. K nim
patily pedmty ze vzcnho nefrit,
skvostn hedvbn ltky a etn
obtn pokrmy. Porel i se vol ov,
vepi, skopci, zabjela zvina veho
druhu i velk ryby a z nich se pou -
valy j en ty nejlep kusy. Zastoupena
byl a re a vechny ostatn obilniny,
krom toho katany, epa, celer, bam-
bus, rzn kol e a sl. Obti ny se
lenily do j ednotl i vch chod, pod-
valy se ve vybranch porcel novch
msch a v bambusovch koch.
Kul t pedk na se a do potku
20. stolet vyznaoval a uct vn m
pedk srovnatel nm se starovkm
Egyptem. Od pohebn slavnosti a
po modlitby a obti, kter se pi ne-
l y jet generace po pedkov skonu,
se celmi jej mi djinami thl hl ubo-
k kult pedk. Nej vznamnj kn -
ec a csask hroby zstaly dodnes
neoteveny. U za mlad doby ka-
menn pedstavoval kult pedk nej -
vznamnj i ! formu nboensk vry.
To potvrzuj etn nlezy hrobovch
mi l odar, j e j asn svd o v e
v posmrtn ivot. Rovn lze dok-
zat zvec i lidsk obti. Hlavn ob
patila zbonnmu pedku, praotci
rodu, ang-ti mu ili Nej vy mu
vl dci . Za dynasti e ou (1122 a
221 p. n. 1.) pinel panovn k podl e
pevnho obtn ho kalende v chr-
mu pedk nejvy ob a kn ata
provdla pslun skromnj oba-
dy. Takov obti se vak konaly i pi
zvl tn ch p l ei tostech, teba na
potku nebo na konci vlky. an
byli pevn pesvdeni , e duchov
pedk mohou zasahovat do j ej i ch
ivota, a proto obtovali i pedkm
podmannho kmene, aby se j i m
nemstili.
K i i mrad - va J eden z nej vznam-
njch pekl adatel buddhi sti ckch
text do ntiny, nsky i ou-ma-
-l uo-' (34-4-413). J ako syn vy ho
nskho edn ka ve vchodoturkes-
tnskm mst Kua se dostal do sty-
ku s tamn mi j azyky, navtvil Ka-
mr, studoval sanskrt, v sedmi letech
vstoupi l do buddhi sti ckho du
a posl edn ch dvanct let i vota str-
vil v hl avn m mst chang-anu,
kam ho pozval nsk csa. V tomto
obdob vyv j el nesm rnou i nnost
j ako ui tel a pedev m pekl adatel ,
zanechal po sob pekl ad 74 ster
v 384 svazc ch, mezi ni mi vzcn
d l o Vel k traktt o dokonal osti "
(Mahpradprami tstra).
K umbum Kl ter Kumbum ( nsky
Tcha-er-s') se nachz v Gj ance,
25 ki l ometr jin od Si-ningu v pro-
vincii chi ng-chaj , a j edn se snad
o nej vznamnj klter kol y Ge-
lugpa. Podl e legendy byl vybudovn
na mst, kde se roku 1357 narodi l
velk reformtor Congkhapa. (V tom-
to kraji se ostatn narodil i souasn
14. dal aj l ma.) Kl ter sehrl v-
znamnou rol i pi obracen Mongol
na l amai srnus. Dokonen byl v roce
1560 po sedmncti l etech stavby.
V dobch svho rozkvtu pojal pes
3000 mni ch a ml 52 sn.
K vel kol epm stavbm pat Velk
utrov s , jej klenbu nese 108
sloup, a 46 m vysok hrten
z 15. stol et se 72 kaplemi, v nich se
Kun l am 104
nachz mnostv barevnch fresek
a skulptur. Centrln budovou klte-
ra je vak vel k s se stechou po-
krytou pozlacenmi bronzovmi ta-
kami. V kl tee dnes ije asi 300
mnich a uvd se zde tradin mys-
tria a tance v maskch.
Kun l am Nejzajmavj chrm Ma-
caa stojina ulici Aveni da do Coronel
Mesquita a je zasvcen bohyni mi l o-
srdenstv Kuan-j i n. Pvod stavby
sah a do dynasti e J uan (1271 a
1368), ale souasn kompl ex pochz
i roku 1627. Ve vstupn sni j sou so-
chy buddhy p tomnost , mi nul osti
a budoucnosti. Druh s je zasvce-
na Probuzenmu a hl avn s bohyni
milosrdenstv Kuan-j i n (kantonsky
Kun lam). J stoj po boku osmnct
luo-chan, kterm mni i kad rok
mn roucha. Chrm j e velice pro-
storn, m mnoho bran a schodi
a velkolepou stechu, j i zdob ada
soch.
K Symbol nezkrotnosti a sly vle.
J e-li zobrazen blou, znamen isto-
tu a loajalitu. Kdy na novoron m
pn nebo na vysti hovnce vi d me
kon (vtinou na podl oenm zla-
tm pap ru) s nkl adem na hbet,
znamen to pn, aby k adresto-
vi pinesl ve, co nese: zlat pruty,
strom s mi ncemi , perlu a pedev m
tst. Na abrace m v vyit znak
tst. Obraz kon s opic je zase
symbolem kariry.
K je sedmm znamen m nskho
zverokruhu. l ovk zrozen v roce
Kon m rd dobrodrustv , je usta-
vin na cestch, nech se vak snad-
no rozptlit a rychle mn smr. Mi -
luje ri zi ko, j e podni kav, obratn
v konverzaci , tud rozen obchod-
nk, vyhb se vak tich prci vza-
n na j edno m sto. Nem v ctu
k autoritm, a proto se mu asto lec-
kter podni k nezda. Mnohdy ped-
bh pn svho partnera, co me
vst k naptm, nebo se domn v, e
sm v nejlpe, co je pro toho druh-
ho nejlep. Lze ct, e k je bez-
dn egoista. Na druhou stranu j e to
vak up mn a vrn ptel. Ve sv
nespoutanosti a elnu doke mnoh-
dy zpetrhat oprat. Za svmi cli j de
velice tvrdojn. Dobr vkus, opti-
mi smus a velk prakti ck a intuitivn
inteligence mu zajiuj dobr vcho-
z pozice v zamstnn a stl postup.
Nedoporuuj e se spojen s My ,
Buvol em, Krl kem, Hadem, Ko-
nm, Kohoutem a Psem. S Tygrem
vak vychz skvle, nebo oba maj
rdi mi modnosti . S Drakem je to
sice lska na prvn pohl ed a oba maj
stejn ambi ce, ale protoe kad usi-
luje o nezvislost, lze oekvat ste-
ty. P mo i del n je svazek s Ovc ,
K ji ochrauje a Ovce ho na oplt-
ku obdivuje.
Kung Nzev pal ce, rezi dence nebo
dl ei tho kul turn ho centra, ale
i obydl nebean, nap. J ue-kung,
Palc ms n vly.
Kuo- chi ng V poho Tchi en-tchaj,
asi 80 km j i n od pstavnho msta
Ni ng-po v provi nci i Ce-iang, zakl-
dali buddhi sti t mnii od 6. stolet
Kyzil 105
kltery a chrmy. Nejvznamnji!
z nich je chrmov klter Kuo-
-ching. rodit sekty Tchien-tchaj,
j e v J aponsku doshla velkho v-
znamu jako Tendai. Ze trncti sn se
uchovalo devt. O 8 kilometr ve
v horch stoj pak men klter Kao-
-ming, kter byl v roce 1980 dklad-
n zrenovovn.
Kvti nov bi tva J i ho nsk obad
plodnosti. 5. dne 5. lunrnho ms-
ce mladci a dvky po sob hzeli
kvtinami.
Kvti ny a vely Symbol pitalivosti
pohlav.
Kvetouc talent Palcov dma, kte-
r se nauila st,
Kvty hrun s kapkami det Mi -
modn krsn ena.
Kyzi l J eskyn Tisce Buddh v K y-
zilu u Kui v Ujgursk autonomn
oblasti Sin-iang pat nstnnmi
a nstropnmi malbami k nejkrsnj-
m buddhistickm jeskynm. J e d-
kazem vysoce vyvinutho umn, j e
od 3. do 5. stolet vzkvtalo v tehdej -
m krlovstv Kua. Tmatem j sou
vjevy z Buddhova i vota a l en
j eho pedchozch inkarnac.

La-pa-ou Men svtek velice star-
ho pvodu, kter se slav 8. dne 12.
l unrn ho msce j ako ochrana ped
zl mi duchy a nachl azen m. eny
k nmu pipravuj nkyp z pti dru-
h obilovin (oves, penice, kukui ce,
re a j emen) s pti rznmi pchu-
tmi (sl. ocet, zzvor, esnek a pep)
nebo pti rznmi chutmi (sladk,
slan, trpk, pliv, kysel). A proto-
e svtek m vyjadovat veobecnou
pospolitost rodin a soused, poslaj
se tento den porce nkypu p buz-
nm, ptel m a sousedm. Mi sky
s horkm nkypem se kladou i ped
tabulky pedk. Buddhist tento sv-
tek pevzali a kaj mu vzpom nko-
v hosti na" bohyn Kuan-jin.
L abrang Na j i hozpad provi nci e
Kan-su u msta Sia-che, 260 km j i -
hozpadn od Lan-ou, se nachz
kl tern msto Labrang, j e pat
du Gel ugpa. Klter byl zbudovn
roku 1709 v chl adnch horch ve
vce 2920 metr nad moem a brzy
se stal pedn m vzdlvacm stedis-
kem lamaismu v cel severozpadn
n a pro Mongol sko. ilo v nm
3600 mni ch. Navzdory kodm
zpsobenm kulturn revoluc a vel-
km porem v roce 1985 se v nm
dochoval y etn poklady tibetskho
malstv a ezbstv. Dnes jej ob-
v pes tisc mni ch, take j e po
Lhase nejvtm l amai sti ckm kl-
ternm mstem.
L hev viz Vza
L amai sti ck panteon Lamai smus
m bezpoet nebeskch bytost, kte-
r lze zhruba rozdlit do sedmi sku-
pin na buddhy, bdhisattvy, ochrann
bostva (jidam), ochrnce Buddhovy
nauky, bostva niho du, dmo-
nick bytosti a patrony nebo svtce.
Buddh je velik mnostv , ale nej-
uctvanj j sou Ami tbha, kjamu-
ni a Maitrja, z bdhisattv se nejvt-
ct t Avalkitvara (nrzig),
Madur (Dampjang) a Vadra-
pni (hakdor). Mezi ochrann bo-
stva ili ji damy pat zstup dmonic-
kch bytost s vce oi ma, vce
rukama, nkolika hl avami , j e vzbu-
zuj hrzu, nap. Dorde Di kche
(Hrzostran hromokln) nebo vld-
ce pekel inde. Pkazy j i dam pln
ochrnci Buddhovy nauky (hkjon-
gov) j ako Nakp henpo (Velk er-
n), Lhamo (Bohyn) nebo Tamdin
(Kosk je). Bostva niho du
Lao-an 107
jsou vtinou pevzata z hi ndui smu,
j edn se o bohy a bohyn a draky
a draice. Mezi dmoni ck bytosti
pat lokln bkov, vly, straidla,
sktkov apod. Posledn skupinu tvo-
bozi pedk z otcovy a mati ny
strany a lamaistit svtci.
L an Cchaj-che Akoli sedm z Osmi
nesmrtelnch byl dajn mu, kter
se za dynastie Tchang (618-907) i-
vil zpvem a ebrnm, bv zobra-
zovn jako hermafrodit nebo j ako
ena a jeho atributem je kvti nov
kok. Kr ulicemi v pknch mod-
rch atech, nak nad prchavmi-
votem a pomjivmi lidskmi radost-
mi. Pozoruhodn j e, e j ednu nohu
m vdy bosou a na druh nos ste-
vc. J e patronem kvtinek.
Lao Tiin Patron vrobc porcelnu.
Lao-c' Napl mytick zakladatel tao-
ismu, vlastnm j mnem Li Er, se na-
rodil ve vesnici chu-en v okresu
Laj v obvodu Kchu v hrabstv chu
(ve vchodnm Che-nanu) a byl hlav-
n m archivem v Luo-j angu, hl av-
n m mst e ou, kde se mu zaa-
lo kat titulem Lao-c' (Star mistr)
nebo Lao Tan (Star velk ucho).
V krl ovskm archi vu pracoval do
devadesti let, potom zklamn pom-
ry doby nasedl na zel enho buvol a
a hodlal opustit zemi . V pomezn m
prsmyku Chan-ku ho poznal str-
ce hranic a podal ho, aby sepsal sv
mylenky. Tak vzni kl Tao-te-ing.
Potom Lao-c' krl ovstv opusti l
a nikdo ho u nespatil. Nelze dol o-
it, zda skuten il, datum j eho na-
rozen se klade do roku 600 p. n. 1.,
ale dlka j eho ivota kols mezi 120
a 200 lety. Legendami opeden i-
votopis hovo o tom, e strvil
v mati n ln pes osmdest let
a potom sej zrodil z podpad - vy-
padal j ako staec, ml dl ouh u
a ed vlasy. Exi stuj e ada povst
o j eho setkn s Konfuciem a vech-
ny se shoduj v tom, e L ao-c' na nj
siln zapsobi l . Taoi st ho uctvaj
j ako Nej vt ho svtce" (Tchaj-
-ching), Nejvyho i stho" (en-
-pchao), Nej vt ho a nejvy ho
pna hodnho cty" (Tchaj-ang
Lao-un) a j ako Ducha ctnostn ces-
ty" (Tao-te tchien-cun). V chrmech
ho lze vi dt j ako cti hodnho starce
jedoucho na zelenm buvolu. S poz-
djm l i dovm taoi smem plnm
povr a magi e nem j eho uen prak-
ticky nic spol enho. L ao-c' byl na
boha poven u ve 2. stolet a csa
Kao-cung mu v roce 667 udlil titul
Nejvy nebesk a prvotn csa"
(Tchaj-ang tchi en-cun chuang-ti ).
Roku 737 byl o dokonce oficiln
nazeno vyuovn taoistick nauky
a stala se soust sttnch zkouek.
Lao-an Kraji nn ndhera poho
Lao-an vchodn od p stavn ho
msta chi ng-tao v provi nci i an-
-tung pi l kal a mnoho taoistickch
mnich, kte si zde krom pousteven
zbudovali i tyi kltery. Nej vt
z nich je Tchaj-ching-kung z obdob
Sung se temi velkmi snmi. Zb-
vajc chrmy j sou o nco men, je-
den pochz rovn z dynastie Sung
a dva z obdob , kdy v n vldli
Mongol ov. Buddhi st nechtl i za
tmi to taoi sti ckmi krsami zstat
pozadu a v letech 1628-1644 zbudo-
vali na Lao-anu chrm Chua-j en-s'
s dev ti patrovou pagodou. Pi pdu
dynastie Mi ng (1368-1644) a s nm
spojenmi boji vyhoel, byl vak ob-
noven.
Ledek Mal achi tov zbarvenm
pem symbolizuje krsu, ale i tst
milenc a manel.
Legi smus Filozofick smr zvan
t kol a prvn k (fa-ia), j eho
hlavnm pedstavitelem byl Sn-c'v
k Chan Fej (asi 280-233 p. n. 1.).
Vychzel z mylenky, e l ovk je od
p rody patn, a proto jej lze ke
sprvnmu chovn pimt j en syst-
mem trest a odmn. Moc panovn -
ka je teba poslit a stt upevni t j ak
hospodsky, tak vojensky. Podobn
myl enky hlsal u v 7. stolet
p. n. 1. sttnk Kuan-cung. Ve 4. sto-
let p. n. 1. ili dal dva vznamn
pedstavi tel legismu, a to en Pu-
chaj (400-337) a ang J ang (asi 398
a 338), kte pedev m zastval i
p sn metody pi vbru vy ch
hodnost. Legi smus slavil tri umf
pouze za krtk dynastie chi n, po-
tom upadl v nemi l ost a j ako sttn
doktrna se ji nikdy neobnovil, pes-
toe mnoh csa se pozdji uchyl o-
val k j eho prostedkm.
Lej Chaj- ing Patron hudebn k.
Lej-c' Patron tkalc hedvb .
Lejsek Za mandusk dynastie sym-
bol civilnho ednka devtho stup-
n, kter ml na obadn m atu jet
pt drak se tymi drpy a na pi-
ce kl obouku zlatou kuliku.
Letn sl unovrat (si a-') Men sv-
tek, kter se na venkov slavil 8. dne
5. lunrnho ms ce (21722. erven).
V tomto obdob se sklz posl edn
obil.
Lev Symbol neohrozenosti , moud-
rosti a peml i vosti ; posvtn zve
buddhi smu, protoe o Buddhovi se
tvrd, e se v minulosti desetkrt na-
rodil j ako lev. Tato povst dala pod-
nt k vrob kamennch lv. Al e
protoe lev se ve vchodn Asii ve
voln p rod nevyskytoval , nt
umlci zejm pracovali podl e nejas-
nch pedl oh, a proto jeji ch dla
mnohdy pi pom nal a sp pekinzy.
Lhamo Patronka Lhasy a v lamaismu
j edi n bohyn mezi osmi Straliv-
mi. Po vzoru ukrutn hi ndui sti ck
Kl sed na mezku s abrakou z lid-
sk ke a j ede tratol i tm krve,
v nm plavou lidsk dy. J e povao-
vna za niitelku neptel l amai smu.
Li Pn ohn, kter na prapotku po-
mhal oddlit nebesa a zemi . Vl dne
j i hu, j eho j zdn m zv etem j e tygr
a dohl na to, aby kad l ovk se-
trvval na mst, j e mu byl o v rmci
kosmi ckho du ureno.
Li Princip sprvnho chovn i po-
slunosti du, formul ovan pvod-
n Konfuciem. Konfucint filozo-
fov j ej za dynasti e Sung (960 a
1279) povili na nejvy zkon, po-
dle nj se ml dit j ednotl i vec i stt.
Li Na-a Bh, kter stoj v chrmech
Li Tchi e-kuaj 109
na ohnivm kole j ako k boji pipra
ven bojovnk v leskl zbroji, s bod-
nou zbran v ruce a s otpem zara-
enm do vlas. Za hlavou mu vlaj
stuhy, j ako by krel proti prudkmu
vtru. Stv vdy zdy k hl avn mu
bostvu, obrcen proti vchodu, nebo
ochrauje chrm ped dmony.
Li Pi ng Historick osobnost, pozd-
ji byl a zbonna. il kol em roku
250 p. n. 1. a j ako guvernr provin-
cie S'-chuanu se zaslouil o jej za-
vl aovn . J eho zavl aovac systm
v Tu-iang-jenu se zachoval v pod-
stat dodnes.
Li Po Pouze v n bylo mon po-
vit na boha bsn ka, k tomu j et
mi l ovn ka vna, kter se v opi l osti
utopil, protoe se z l unu pokouel
obej mout odraz ms ce. J edn se
vak o nejgenilnjho ze vech poe-
t, slavnho Li Poa, kter doshl sv-
tov slvy i pod j mnem Li Tchaj-po
(701-762). U za i vota byl znm
pod mnoha pezd vkami a tituly
(nap. Nesmrtel n v na") a patil
k Sedmi moudrm bambusovho
hje". Csa Ming Chuang z dynastie
Tchang ho pozval na svj dvr, kde
se mu dostalo veobecnho obdi vu,
ale dvorn intriky ho opt vytvaly. Li
Po pak putoval c sastv m, poznal
etn krajiny a lidsk osudy, j e se
odrel y v nenapodobi tel nm stylu
j eho bsn. Zbonn byl brzy po smr-
ti. Za patrona si ho zvolili enki
rovho vna, ji n ho zase kvl i
smrti v jezee povili na vodn bo-
stvo. Zpravi dl a j e ztvrovn j ako
poutnk s b l mi vlasy a vousy. Lze
ho vak vidt i s blm j el enem, sym-
bol em dl ouhho ivota. A protoe je
potn k taoi stm, v dme ho pe-
vn v taoistickch chrmech.
Li Tchie-kuaj Pt v ad Osmi ne-
smrtelnch je Li Siian, pezdvan Li
Tchie-kuaj neboli Li el ezn berle.
Zobrazovn bv j ako kulhajc eb-
rk oprajc se o eleznou berli. Za
svho ivota doshl znanch magic-
kch schopnost, take byl asto zvn
na nebesa k Lao-c'ovi . Na nebesa se
vak mohl a vznst pouze due, tlo
zanechval na zemi v pi svho
ka. J ednoho dne se vak na nebe-
sch zdrel ponkud dle a j eho ka
odvol al i , protoe mu onemocnl a
matka. Kdy se k vrtil, domn val
se, e uitel zemel , a splil ho. Brzy
nato vak Li Tchi e-kuaj sestoupil
z nebes a marn hledal sv tlo. Na-
konec v nedal ekm l ese nael tlo
chromho ebrka a vklouzl do nj.
Od t doby chod o el ezn berl i .
Vdy s sebou nos lahvovitou tykev,
z n obas stoup pra - symbol j eho
due, j e doke opustit tlo, a sou-
asn symbol poutnka, kter je v-
n na cestch. Obas ho vi d me s j e-
l enem a nkdy m u nohou kraba.
Rovn jezd na tygru nebo se vzn-
na obl ku a vdy si j ednu nohu
opr o berli. Saty na nm vis v c-
rech, vlasy a vousy m rozcuchan -
vypad prost j ako ebrk. V noci
vl eze do tykvi ce, kterou zavs na
hk. Rno z n vyjde opt sv
a posilnn. J e mrzut a vstedn po-
vahy. Pomh slabm a chudm a je
patronem lkrnk a drogist.
Li dov vra nsk l i dov vra vy-
chzela z prvk ani mi smu, amani s-
mu, vry v duchy a bohy a z uctvn
pedk a existovala dvno ped taois-
mem a konfuci ani smem i ped p -
chodem buddhi smu z I ndi e. Z tto
vry, obohacen o filozofickou spe-
kulaci, vzeel taoi smus. Nem orga-
nizan strukturu, veobecn zvaz-
n pedpisy ani chrmy i kltery.
Li dsk obti Podle archeol ogi ckch
nlez byly lidsk obti v n b-
n po cel 2. tiscilet p. n. 1. Tento
ritul zjevn patil k pohebn m ob-
adm vznamnch osobnost. V n-
kterch hrobech dynasti e ang-J i n
(asi 1523-1027 p. n. 1.) se nal o asi
dvacet koster obtovanch lid, ved-
l e ni ch leely obtn mee, pop.
sekery, vdy se j ednal o o zcela doko-
nal uml eck dla. A do 6. stole-
t p. n. 1. se rituln stnaly hlavy
j ako obti duchm a pedkm. Kon-
fucius tuto praxi odm tal a od dy-
nasti e Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.)
se u nevyskytovala. Li dsk a zvec
obti se t pohb val y do zkl ad
vznamnch staveb, sl oup a do-
movn ch vchod.
Lilek Svm tvarem symbolizuje pe-
nis.
Lin-uej Fu-en Velice uctvan bo-
hyn v provincii Fu-ien, kter dohl-
nejen na astn porod, ale i na
zdrav kojenc. Kdy novorozenec
astn pek prvn ms c i vota,
pinej se j zvltn obti. Vzv-
na je i enami , j i m se neda othot-
nt. Zobrazovna bv s meem
a buvolm rohem, j i mi zahn dmo-
ny, kte by mohli mal i km ublit.
Ling Csask hrob, ale i hroby csa-
sk rodiny a nejdleitjch konku-
bn.
Li ng Jiin Nesmrtel n, kter na po-
kyn l egendrn ho l utho c sae
vynal ezl nejdleitj hudebn n-
stroje j ako bambusovou fltnu, zvon-
kohru, gong a dal , uspodal 12
tn a aranoval prvn orchestr. Od t
doby je povaovn za boha hudby.
Li ng-an Cun- wang J edn se o histo-
rickou osobnost z dynasti e Tin (265
a 439), kter byla zbonna a uctv
se pedev m v provincii Fu-ien a na
Tchaj-wanu. Tomuto patronu se za
dynastie Sung (960 - 1279) pipiso-
val o l eckter vtzstv nad Tatary
a pozdji povi l na dl ei tho
ochrnce ped epi demi emi , jej uct-
vaj zahranin an a na ji hu v-
chodn Asie.
Li ng- ' Posvtn houba, symbol
dlouhho ivota, identifikovna j ako
Polyporus lucidus.
Li ng- jen- s' J eden nejzaj mavj ch
chrmovch kompl ex provi nci e
an-tung - chrm ivouc skly - se
nachz nedal eko Tchaj-anu. 78 km
od hlavnho msta i-nanu. Postaven
byl za dynastie Severn Wej (386 a
534) a za dynasti Tchang (618-907)
a Sung (960-1126) rozen ve vele-
chrm o 40 snch a vce ne 500
mstnostech. Vtina sn u neexi s-
tuje, ale dochovan stavby j sou do-
Liou Chaj 111
dnes nesmrn psobiv a jejich um-
leck vzdoba je t nejvy kvality.
Hlavn chrmov s, s Tisce Bud-
dh z obdob Mi ng (1368-1644), m
peste vymalovan stropy a uprosted
n stoj terakotov sochy, je pedsta-
vuj Pchi-lu-e-na (Vairanu), Mait-
rju a J ao-'-foa. Na stnch je
zobrazeno tyicet l uo-chan, kte
ohromuj pi rozenost ztvrnn .
Z dalch staveb lze j menovat pede-
vm kl enotni ci Vel kho hrdi ny",
zvonici a bubnovou v a etn pavi-
lony. Rovn se dochoval y stly
a sloupy z rznch obdob . Z dlky
je vidt osmi bokou pagodu z 11. sto-
let, vysokou 56 m; relify na jejch
stnch zobrazuj pekeln muka, j e
ekaj hnka v buddhistickm pod-
svt. V zpadn sti kompl exu se
nachz kulturnhistorick zvltnost
prvn ho du: les pagod". Na poest
zesnulch opat a uench mnich se
u od obdob Tchang budovaly rz-
n vysok a rzn poj at pohebn
pagody, j i ch se zde dochoval o sto
edest sedm. Nejstar z nich je vy-
sok 5,3 metru a pochz z roku 760.
Ti ng- j i n- s' Chrm na pat hory
Ling-jin-an v Chang-ou v provincii
e-iang pat dodnes k nej sl avnj-
m nskm buddhi sti ckm klter-
n m kompl exm, ale ped zni en m
za tchajpchi ngskho povstn (1850
a 1864) to zejm byl o nejvt
klter e stedu, nebo v nm ilo
pes 3000 mni ch a ml 260 sn, 18
pavilon a devt v. Podle povsti
zavtal do tchto konin v roce 326
i ndi ck mni ch Chuej -l i . Bi zarn
vrchol hory na nj velice zapsobil
a domn val se, e na n pebvaj
v odl ouen duchov. Klter, kter
zde zaloil, nazval proto Poustevnou
duch. Dochoval a se z nj nap. im-
pozantn hlavn s a klenotnice Vel-
kho hrdiny, vysok 33,6 metru. P-
sob vaj e obrovsk pozlacen socha
Buddhy kj amuni ho z kafrovho
deva, vysok 19,6 metru. Cestou ke
kl teru mjej nvtvn ci bi zarn
tvarovan skly, v jejich vklencch
a j eskyn ch je pes 300 buddhi sti c-
kch skulptur, mezi nimi i smjc se
bi chat buddha" z obdob kol em
roku 1100.
Li ng-kuang-s' Na pat hory Cchuej-
-wej v Zpadn ch horch u Pekingu
stoj v krsn lesnat krajin chrm
Posvtnho svtla, v j eho pagod,
kter byla postavena a v roce 1955,
se schrauje j eden ze ty docho-
vanch Buddhovch zub. Tato sku-
tenost j e dkazem toho, e Mao
Ce-tungv reim neml zpotku
k nboenstv tak zporn vztah j ako
za kulturn revoluce. Zub byl objeven
v j edn znien sousedn pagod
a jeho pravost tehdy potvrdily nejvy-
buddhistick autority zem.
Liou An Patron vrobc bobov pas-
ty-
Liou Chaj asto zobrazovan a uct-
van bostvo pinejc penze. J eho
atributy jsou mytick tnoh ropucha
a ra penz, j mnohdy radostn
mv nad hlavou. Kol em tohoto boha
vzni kl a ada povst , z ni ch j edna
Liou Pang 112
vyprv , kterak kol em roku 900
vstoupil do sluby u dvora a stal se
vysokm ednkem. Pi inspeknch
cestch se setkal se dvma svtci ,
kte si od nj vydali minci a deset
vajec. J edno vejce postavili na min-
ci a na n chtli postavit zbvajcch
devt. Liou Chaj je upozornil, e je to
riskantn, oni vsak opili, e o nic
riskantnj ne j eho sluba u dvora.
Po tchto slovech se ednk hl ubo-
ce zamysl i l , opustil sl ubu, stal se
taoistou a po smrti bohem, na kter-
ho se lid obracej zejmna ve finan-
n tsni.
Liou Pang Zakladatel dynastie Chan
(206 p. n. 1.-220 n. 1.), pozdji zbo-
nn j ako ochrnce polnch plodin.
Liou Pej, Kuan Jii a ang Fej J mna
boh upmnosti, loajality a vrnosti.
J edn se o historick osobnosti ze
sklonku dynastie Chan (206 p. n. 1,
a 220 n. 1.),
Li ou Ti ng-tchi ng Spol u s Cchuej
Cung-j uanem patron vyprav.
Li ou-ou-cch' Tento chrm ve ms-
t Li ou-ou v provi nci i Kuang-si
umouje zajmav srovnn. Podob-
n j ako nejvy crkevn soudci od-
soudili J anu z Arku k trestu smrti
a teprve po staletch byla kanoni zo-
van, tak j ednoho ednka, kter byl
v 9. stolet nespravedl i v posln do
vyhnanstv, po tech stech letech re-
habi l i toval i , dali mu estn titul
a postavili chrm, kter byl pozdji
v roce 1729 zcela pestavn.
Li ou-ung- s ' viz Chrm esti f-
kovn k
Lika Nejpozdji od dynastie Tchang
(618-907) byla v Cn rozena vra,
e liky se v padesti letech mn
v enu, ve stu letech v mladou dvku
a v tisci letech v nebeskou liku. Dv-
ky-liky bvaj veobecn leny j ako
dobrosrden a vrn druky, ale exi-
stuje i ada pbh, v nich mum
odebraj ivotn slu. L skaj e rovn
spojovna s pohlavnmi nemocemi .
Lokl n bostva Star na uctvala
nesetn l okl n bostva, j e ml a
v kompetenci j en urit ulice, sti
mst, vesnice a msteka. Byla vak
oblbena, nebo mstn je povaoval i
za bezprostedn partnery, j i m se
mohli bez okolk svovat se svmi
kadodenn mi starostmi. V nebesk
hierarchii vak tato bostva zaujma-
la ten nejni stupe. Na jejich po-
est se o uri tch svtc ch konal a
vel k proces . Kdy hrozi l a epi de-
mi e, nosily se sochy tchto bostev
kol em postiench oblast, aby chr-
nily sv teritorium.
Lkapl a Strci svta", tyi ne-
bet krl ov", nebo tyi velk di-
amanty", nebo tyi vel ekrl ov",
kte sdl na pat hory Mru a ste-
tyi svtov strany; j sou to Dhrta-
rtra, Vi rdhaka, Vi rpka a Vai-
ravana. V buddhistickch chrmech
stoj ve vstupn sni j ako strci.
V taoi smu vystupuj t j ednotl i v
j ako mocn mgov nebo j sou po-
vaovni za zruku domc ho tst.
Taoist jejich poet zmnoili a uili,
e kad z ni ch m devadest syn
a ticet generl s vojsky.
Lkvara Pn svta"; j edn se
o j i n pojmenovan buddh, zvlt
bdhisattvy Avalkitvary. Toto j e-
denctihlav a tisciruk bostvo v-
dme vtinou zobrazen na mistrov-
skch tibetskch pltnch obrazech
thangkch. Uct vno je v Ti betu,
n, Mongol sku, Koreji a pede-
v m v J aponsku.
Lokvt l ut pl ody l okvtu, zvan
t j aponsk mipule, j sou symbol y
tst. Tvarem pi pom naj loutnu,
a proto se j i m k pchi -pcha.
Lotosov stra Saddharmapundar -
kastra (Lotosov stra dobrho dr-
ma) j e zkl adn text mahj ny. Po-
chz asi z druh pol ovi ny 2. stolet
a jej prvn peklad do nti ny byl
pozen v roce 406.
Lout na (pchi -pcha) j e symbol em
vrnosti a istoty.
Lu Cu Patron holi i ranhoji.
Lu J Patron obchodn k s ajem,
autor knihy o aji a j eho pstovn ,
kter il za dynastie Tchang.
Lu Pan Bh tesa; pvodn bval
poustevn kem a mgem, kter il
v 6. stolet p. n. 1. Ne se odebral do
stran, zskal ve sv vlasti ve stt
Lu (dnen provi nci e San-tung) vel-
k odborn znal osti ve zpracovn
kamene, kovu a deva a byl znm
j ako Kung-u-c' neboli Mi str Kung-
-u. J eho povst nepekonatel nho
mi stra ve zhotovovn kouzel nch
soch, ltajcch drak a obl hac ch
stroj pronikla daleko za hranice st-
tu Lu a pozdji byl zbonn. Od t
doby je j edn m z nejznmjch pat-
ron nskch emeslnk. Zobrazo-
vn bv j ako ctihodn staec s vou-
sem a ezl em v ruce a vdy ho pro-
vzej dva pomocn ci , kte nesou
pilu, sekeru, helnk a tesaskou -
ru. J eho dv eny j sou patronky na-
tra. A protoe v hierarchii boh je
ve j asn uspodno, d nebesk
mi ni sterstvo veejnch prac, a pro-
to ho dodnes uctvaj j ako patrona
vichni, kdo se njak podlej na stav-
b domu, stavebnci i stavitel. J eho
narozeniny se slav 13. dne 6. lunr-
n ho ms ce.
L sien-nii Zelen bohyn", patron-
ka vrobc heben.
Lii Tung-pi n Ve skupi n Osmi ne-
smrtelnch jeLii Tung-pin tet. Rov-
n se mu k Lu chun-jang nebo
Lu J en. Poznme ho podle dvou atri-
but, mee a ohky na mouchy.
Ohku dr v ruce a dvousen me
m v vtinou zaven i kmo pes
zda. daj n se narodi l roku 755
v obci J ung-l e v dnen provi nci i
an-si a kolem roku 800 se uchlil do
samoty, byl vystaven deseti zva-
nm pokuen m, vem vak odolal
a v padesti letech doshl nesmrtel-
nosti. Ohni v drak mu daroval kou-
zeln me, s nm thl svtem a krotil
dmony. Odn bv do bohat vy-
vanho modrho roucha, nebo mod-
r j e nejdleitj barvou taoist.
V miku se doke pemni t v ducha
a opt v l ovka. Proto je povaovn
i za patrona taoismu a rznmi sek-
tami za patriarchu, za pedka Lu. Stal
se patronem kejkl, komedi ant.
kouzelnk, holi, knihkupc a ma-
j i tel mal ch krmk. Kandi dti
zkouek ho pros, aby jim ve snu vnu-
kl sprvn odpovdi. J eho spis se stal
zkl adem uen taoistick sekty Do-
konn prav skutenosti . J e spojo-
vn s medi c nou a zn kouzl a, j ak
zkrotit divou zv.
Lu Wu Bohyn v podob tygra s de-
vti lidskmi hlavami a devti ocasy.
L un-j u Rozhovory a vroky, kni ha
pi pi sovna Konfuci ovi nebo j eho
km. esky vyl a j ako Hovory
Konfuciovy.
L unrn rok a j eho ms ce Dvanct
ms c l unrn ho roku symbol i zuj
vl un rostliny a i voi chov
a poukazuj na pozitivn aspekty i-
vota i na j ednotl i v ms ce. Prvn
ms c m za symbol y pa a elvu.
O pu se k, e ije tisc let, elva
pr dokonce deset tisc. K nim se dru-
borovice a sokol. Borovice je sym-
bolem tohoto ronho obdob a 7. den
novho roku se slav j ako den soko-
la. Druh msc symbolizuj kohout
a slepice a vestkov kvty. k se,
e kdy kohout kokrh, rudne v-
chodn obloha". S broskv je spojo-
vn tet msc. Broskve vdy zname-
naj dlouhovkost. Ve tvrtm msci
se an t vistri, kter dorst
a do dvacetimetrov vky. Na ob-
razech lze vtinou vidt i vlatovku,
j e symbol i zuje rodi ovskou pi .
Symboly ptho msce jsou kosatec,
kapr a kukaka, zat mco bambus
a vrna pat u k estmu ms ci .
Sedm msc pedstavuj lotos a led-
ek, kter, j ak znmo, nem
s l edem pli spol enho, al ej e ve-
obecn obdi vovn pro sv pestr
opeen. V osmm msci se an
kochaj pohl edem na ms c, a tak je
znamen m tohoto ms ce i znm
zajc na ms ci ". Tento ms c vak
symbolizuj i vrabci v rovm poli.
V devtm msci j sou obl benmi
symboly chryzantmy, vky a vodn
rostliny. Dest ms c charakterizu-
j divok husy thnouc na jih, rko-
s a veverky, j e si dlaj zsoby na
zimu. V j edenctm msci nastv
as kachniek mandar nskch, sym-
bolu manel sk vrnosti , nebo se
j edn o ms c etnch svateb. K to-
muto ms ci pat i chryzantma.
Dvanct ms c nabz pt symbol,
j sou to narcis, bl chryzantma, bo-
rovice, sokol a stzlk. J e na mali,
j ak j e na obraze zkombi nuje.
L ung-men Hojn navtvovan lung-
mensk j eskyn se nachzej nedale-
ko Luo-j angu v provincii Che-nan,
v mst, kde eka I-che protk Dra-
branou" (Lung-men). Na svazch
Zpadn a Vchodn hory je 1352 j es-
kyn z edho vpence, 785 vklen-
k, pes 40 pagod a 100 000 soch
Buddhy. S t mto asnm d l em se
zapoal o, kdy byl o hl avn msto
peloeno do Luo-jangu a panovnci
dynasti e Severn Wej (386-534) j e
v roce 494 siln podporovali. Nejv-
znamnj dla vak pochzej z dy-
nastie Tchang (618-907). V jeskynch
vzniklo za dv st let asi 3680 npi-
s. Nejvt a nejreprezentati vnj
j eskyn se j menuj e Feng-si en-s'
(chrm Uctvn pedk), jej domi -
nantou j e sedmncti metrov socha
sedcho Buddhy. Vedle nj stoj j eho
dva hlavn ci, bdhi sattvov, po-
svtn generl ov a nebet strci.
Generl dr pagodu a nebesk str
stoj na dmonovi. Tato obrovsk j es-
kyn vznikla za pouhch pt let (672
a 676). V jeskyni Recept je vytes-
no 142 recept tradin nsk medi-
cny a v jeskyni Buddh lze zase vi-
dl patnct tisc Buddhovch plastik,
z nich nejmen m pouh dva cen-
timetry.
Lung-an-s' J eden z nej vznamnj -
ch tchajwanskch chrm je chrm
Dra hory v centru hl avn ho msta
Tchaj-peje, kter pochz z roku 1738
a je zasvcen patronkm ostrova, bo-
hynm Kuan-jin a Ma-cu. Koexisten-
ce buddhi sti ck Matky mi l osrden-
stv" a taoistick patronky nmonk
je dobrm pkladem nskho syn-
kretismu a pitahuje mnostv v-
cch obou nboenstv. Po americkm
nletu v roce 1945 chrm zcela vyho-
el, por pekaly j ako zzrakem
pouze sochy bohy. Byl obnoven
v tradinm stylu tmi nejlepmi e-
meslnky a umlci.
Lung- an- s' Klter Dra hory
v An-chaji v zlivu Wej-tchou, 40 km
j i n od chuan-ou v provincii Fu-
-ien, je pozoruhodn kompl ex z po-
sledn dynastie chi ng (1644-1911)
a lze v nm vidt velkou sochu tis-
ciruk a tisciok Kuan-jin z kafro-
vho deva.
Lung- wang Dra krl me v n
znamenat j ednak krle vech drak,
j ednak mocnho c sae, kter dky
sv dra povaze zaruuje blaho e.
Lung-wang byl pvodn j asn vyme-
zenm bostvem, j e se vak asem
rozdl i l o na dra krl e ty mo ,
potom na stovky drach krl, kte
maj pod patronac urit vodstva,
j ezera a eky. Pozdji se za vechny
zstupn ztvroval j en Dra krl
Vchodnho moe, statn mu s ob-
naenm trupem a dra hl avou.
Vdy psobi v postava stoj na vl-
nch nebo mracch a v j edn ruce dr
irok me a v druh ezlo.
Luo-cu Patron holi.
Luo- chan V h naj novm buddhi s-
mu svtec nebo ctyhodn l ovk
a v manj novm buddhi smu Bud-
dhv uednk, kter meditac, aske-
z, poustevni ckm ivotem a studiem
pronikl do hl ubi n Mi strova uen ,
osvojil si tyi vzneen pravdy
a doel na konec vzneen osmi d l n
stezky, take se po smrti u znovu
nenarod, ale vstoup do nirvny stej-
n j ako Probuzen. V sanskrtu se mu
k arhant (t arhat). Uctvn luo-
-chan je dokzno u v 5. stolet.
J ejich poet kols od 5000 pes 1000
a 500 a po 18 a 16, a ti jsou pak zn-
mi j mny. V nkterch nskch
kl terech lze vidt 500 devnch
soch l uo-chan v ivotn vel i kosti ,
ale vtinou se j edn o znmou sku-
pinku estncti uedn k, z nich m
kad svou charakteristickou podo-
bu. St m a askez poznamenan
mui se vyznauj zcela individuln-
mi rysy. Odv tchto zcela nenro-
nch mnich je prost, na nohou maj
sandly nebo plstn stevce a jejich
dal m majetkem j e opasek, j ehl a,
n nebo bitva na holen vous, al-
mun miska, ndobka na vodu a ced-
nk, kterm si ced pitnou vodu, aby
neastnou nhodou nespolkli nja-
kho drobnho ivoicha.
Lii-ma V chrmech ji n ny a ji ho-
vchodn Asie lze asto vidt zelen-
ho kon s pknm sedlem, pi pom -
najcho konka z kolotoe. Tento k
pedv bohm lidsk prosby a p-
n. Rodi e ho pros, aby ochraoval
vzdl en dti, a manel ky ho daj
o ochranu mu na irm moi i na
cestch obecn. Kol em pednch no-
hou a hl avy m v omotny erven
provzky, j e maj zarui t vrnost
vzdl ench mu. Li d ho rovn
pros o pen ze a vhry, v takovm
ppad mu kaj k penz".
Lu- ' Buddhi sti ck mnich, kter pi-
kld vt vznam askezi ne nauce,
studiu a kontempl aci .
Lv tanec K hl avn m atrakcm novo-
ronch svtk na venkov pat lv
tanec (ua '-'), kter vak probh
i pi Svtku l ampi on 15. dne 1. lunr-
nho msce. Ml ad mui se pevlk-
nou za lvy, tan ulicemi, pantomimic-
ky napodobuj lv tok a pihlejc je
zkliduj penn mi dary.
Ma i i n Patron vrobc prskavek.
Ma- cu Velice uctvan mosk bohy-
n, znm t j ako Tchi en-chou ne-
boli Nebesk c saovna. J ej kult je
roz en pedev m v j i hovchodn
n a mezi zahrani n mi any
v j i hovchodn Asii. Na Tchaj-wanu
m 510 chrm a v Hongkongu ede-
st. Kult pochz z dynasti e Sung,
kdy rybsk dvka j mnem Lin Mo
(960 - 987) proslula tm, e j ako est-
ncti l et zachrni l a na moi otce
a bratra. Tento in ji v jej rodn ves-
nici u Pchu-tchienu na pobe pro-
vincie Fu-ien vynesl povst, e vld-
ne nadpi rozenmi schopnostmi .
Brzy se j pi pi soval o krocen mo-
skch nestvr a dmon. Kdy jej
slva neustl e narstal a, zaal y j i
opdat povsti, e doke tii bou-
e, ukonovat sucho, pi vol vat d
a krotit povodn. Zemel a ve dvace-
ti sedmi letech, dajn vystoupila na
nebesa a jet za dynastie Sung byl a
zbonna. Nmon ci v jejch chr-
mech pros o astn nvrat, obchod-
nci o bezpenou cestu a stavitel
most o stabilitu svch staveb. Brzy
byla povena na Nebeskou csaov-
nu a uctvna v buddhi sti ckch i tao-
istickch chrmech. Buddhist ji pro-
hlsili za inkarnaci bohyn Kuan-jin
a taoi st ji zasypval i tituly j ako
Mocn a hl ubokomysl n Nebesk
pan ", Bosk l askav vl adrka",
Nebesk l askav csask konkub -
na" apod. Roku 1278 j Kublajchn
zcela oficiln povil na Nebeskou
konkub nu", m pedznamenal jej
dal vzestup v nebesk hi erarchi i .
C sa J ung-l e z dynasti e Mi ng ji
v roce 1409 j menovat Nebeskou
konkub nou, kter hj lid a ochra-
uje cel nrod", a chi ngsk csa
Kchang-si po dobyt Tchaj-wanu
Nebeskou c saovnou". Dodnes j e
vzvna sp e l i dovj m ti tul em
..Nebesk svat matka", kter j byl
propjen c saskm dvorem v roce
1839. Na Tchaj-wanu j e Ma-cu na
tetm mst v potu chrm zasvce-
nch j edi nmu bostvu. Ped n jsou
bh epidemi Wang-jie (670 chrm)
a Kuan-jin (578 chrm). Na pevni -
n, zvlt na pobe provincie Fu-
ien, m na pt set chrm. Od re-
formn pol i ti ky putuje kadoron
pes 100 000 Tchaj wanc k j ej mu
hl avn mu chrmu Ma-cu-mi ao na
ostrov Mej-ou. Obdi vovan hlavn
a-ku
Socha z tohoto chrmu byla dokonce
V roce 1997 na sto dn pevezena na
Tchaj-wan a tam vystavovna v rz-
nch chrmech. Nvteva" bohyn
hila symbolizovat soudrnost pevni-
ny a ostrov. Nmonci kdysi tvrdi-
li, e jej ho ducha vidli na moi a e
mnohm pr zachrnila ivot. Ma-cu
Se vdy vyskytuje v obadnm rouchu
S vyi tmi znaky sl unce a ms ce,
S fni xovm epcem a ezl em. J ej-
mi dvma prvodci j sou Dal ekosl y-
SG ucho (ung-feng-er) a Tiscim-
l ov oko (chi en-l i -j en), kte
bedl i v hldaj zmnu poas , vas
pozoruj blc se boue a mohou
hledt do dlav. V chrmech bvaj
Vtinou v ivotn velikosti, tv se
hroziv, prvn m rudou tv a druh
telenou.
l^-ku Taoistick bohyn prosl ul
ml adi stvm pvabem a vl dnost ,
V chrmech zobrazovna vti nou
S msou broskv. Ve star n se pi
pedvnm dar k narozeninm ka-
l o, e bohyn Ma-ku m tu est pe-
dat dar".
hi-mien a Ni ou-tchou Pekel n po-
slov a pomocn ci mstskho boha.
Ma-mien m koskou hlavu a Ni ou-
rtchou buvol. J ejich sochy lze vidt
V chrmu mstskho boha.
'n-wang Krl kon " je bostvo, je
t>at ke hvzd Fang, tvrt z dvaceti
Qsmi msnch stanic. Nesm se za-
movat s historickm Mu-wangem.
kter vlastnil osm prosl ul ch kon
^byl ptm vl adaem dynasti e ou
U122-221 p. n. 1.). Ma-wang bv
zobrazovn j ako netvor s temi tve-
mi a se zbranmi ve tyech rukou.
J edna z tv pat praotci kon", dru-
h prvnmu chovateli a tet prvnmu
rytmistrovi. Na Ma-wangovu poest
se plily obrazy, na nich byl zobra-
zen jako krl v doprovodu dstojnk.
Uctvali ho zejmna chovatel, maji-
tel zvodnch stj a jezdectvo.
Magnl i e Symbol ensk krsy.
Kvtina potku jara.
Mahbdhi sat t va Velk osv cen
bytost, zvan t Mahsattva, je pa-
t ke skupi n osmi nebo deseti nej-
vznamnj ch bdhisattv.
Mahj na V sanskrtu Velk vz";
j eden za zkl adn ch smr buddhis-
mu, kter vznikl v 1. stolet. J eho ide-
lem je bdhi sattva, kter oddaluje
svou nirvnu, aby v dalch zrozench
mohl napomhat duchovn mu probu-
zen j i nch. Tato kola klade na roz-
dl od hnajny men draz na ivot
v klterech a je spe nboenstv m
laik.
Mahkl a Lamaistick podoba boha
Sivy. Rzn koly ho pak povaova-
ly za boha blahobytu, krotitele dmo-
n nebo za krutho boha, postrach
neptel.
Mahkjapa Kjapa velik i Vel-
k Kjapovec; j eden z deseti nej v-
znamnjch Buddhovch k. Byl
to mu siln vl e, mravn p snosti
a vysok i ntel i gence a pochzel ze
star brhmansk rodiny. Po Bud-
dhov po smrti se stal prvn m patri-
archou a svolal prvn buddhi sti ck
koncil. V chrmech ho v dme vti-
Maj- i-an 119
nou po boku Buddhy spolu s dal m
oblbenm kem nandou. Kjapu
poznme snadno podl e vrazn tv-
re, z n vyzauje autorita, p snost
a sla vle. nsky se jmenuje Tia-e.
Mahpradpat Kdy Buddhova
matka Mj sedm dn po porodu ze-
mel a, ovdovl krl Suddhdhana
podal o ruku jej ml ad sestry.
Krl Supprabuddha z Dvadahy sou-
hlasil, a tak se mladik Mahprad-
pat stala krl ovnou a Buddhovou
macechou. Krlovskho syna vycho-
vval a s vel kou l skou a p .
O mnoho let pozdji se stala prvn
mnikou buddhi sti ckho du a s n
hned pt set en z rodu kja.
Ma h s t h ma pr pt a Bdhi sattva
mahjny, kter sdl stejn jako bud-
dha Ami tbha a bdhisattva Avalki-
tvara v Zpadn m rji a lze ho
poznat podle mee nebo esti lotoso-
vch kvt. J i nak vystupuje j ako
vichni bdhi sattvov v kn ec m
rouchu. V sanskrtu j eho j mno zna-
men Ten, kdo zskal nesm rnou
slu". kol, kter si sm zadal, je pi-
net vech tvorm svtlo poznn ,
aby neupadli do j ednoho ze t stav
zatracen - a to, kdy se l ovk pe-
vtl do zvete, do hl adovho bsa
nebo do uvrence do pekla.
Mahv ra V sanskrtu Velk vtz";
asto pouvno pro Buddhu, kdy se
chce vyjdit, e zskal moc nad d-
mony. nsk ekvivalent je Ta-
-siung", co znamen ..Velk hrdina".
Mai trja Tento Buddha budoucnosti
v sanskrtu znamen Milujc", n-
sky se mu k Mi-lo. Zrod se 5000
let po smrti Probuzenho. Svm zp-
sobem se j edn o Mesi e" buddhis-
mu, j eho p chod j e sice touebn
oekvn, ale nelze jej nijak urychlit.
Pvodn lo o Buddhova ka, kter
se stal bdhisattvou a po smrti piel
do buddhistickho rjeTuity, kde za-
tm ije v j edn brhmansk rodin.
A se vrt na zem, opt rozto kolo
uen. Proto bv asto zobrazovn
s kol em. J e odn j ako kne, m kr-
lovskou korunu, ale vlasy svzan do
uzlu j ako brhmansk asketa. Bud-
dha ho za svho nstupce uril a na
onom svt. asem se utvoi l a dv
pojet j eho zpodobnn . J edno ho
ukazuje j ako vzneenho krle na lo-
tosovm trnu, druh zase j ako tlus-
tho smj c ho se mnicha, tzv. bi-
chatho buddhu", s rencem nebo
s houfem radostnch dt. A protoe
bicho a irok smv vdy naznauj
spokojenost, tst a blahobyt, zrodi-
la se pedstava, e tak by jednou mohl
vypadat budouc Buddha. Ob podo-
by obohati l y nsk umn i umn
Dlnho vchodu o nesetn variace.
Maj- i-an Asi 300 kilometr zpad-
n od Sienu a 50 km j i hozpadn od
Tchien-uej naji hu provincie Kan-su
se nachz 194 j eskyn Maj-i-an,
kter vzni kl y v obdob mezi dy-
nasti emi Severn Wej (386-534)
a Tchang (618-907). Skla, do jej
j edn stny byly vyhloubeny hlavn
j eskyn, se zved j ako obrovsk l
nebo kupa sena do ve 50 metr.
J eskyn j sou dnes pstupn pouze po
Mal obti csaovy 120
devnch lvkch a lze v nich vidt
j edi nen ztvrnn buddhi sti ckch
nmt.
Mal obti csaovy Vedle vel kch
a stednch obt csaovch bylo j e-
t ticet malch, j e se na dvoe
v prbhu roku pi nel y rznm
bostvm. Avak j en ml okterch se
csa astnil osobn, vtinou je pro-
vdli k tomu uren dvorn hodnos-
ti. Nejdleitj byl y obti patro-
novi lkastv, bohu ohn, bohu
literatury, bohu vlky, vyni kaj c m
sl uebn km pedchoz ch dynasti
povaovanm za patrony, dle rz-
nm drakm, nm a moskm bo-
hm, duchm pramen, duchovi
Tchaj-anu, mstskmu bohu a Polr-
ce. Tto jako bohu uct van hvzd
obtoval csa osobn v den svch
narozeni n, podobn kad an
o svch narozeninch uctval hvzdu,
v jej m znamen se narodil.
Mal sn h (siao-sue) Men svtek,
kter se slavil 14. dne 10. lunrnho
msce (22723. listopad).
Mandal a Lamaistick symbol uspo-
dn svta a medi tan pomcka
k pohrouen se a k probuzen tvr
energi e. J edn se o kosmol ogi ck
diagram sestvajc ze tverc a kru-
h, kter se vytv podl e p snch
pravidel. Uprosted bv zpodobnn
Buddha bud sm, nebo obkl open
bdhisattvy.
Mandt Nebes Od dynasti e Chan
(206 p. n. 1.-220 n. I.) vldl v Cn
a do konce c sastv nzor, e pa-
novnkovi j e moc del egovna nebe-
sy. C sa si tento mandt zasl ou
nejen dobrou vldou a p o podda-
n, ale i vzornm zpsobem ivota.
J estlie vak sv povinnosti zanedb-
v, lze ho svrhnout. Nebesa mu man-
dt odeberou a pedaj ho vhodnj-
mu. Kad zmna dynasti e se
vykldala j ako odebrn mandtu.
Mandol na Symbol manel skho
souladu.
Madur Bdhi sattva zosobujc
nej vy moudrost, povaovan v ma-
hjnovm buddhismu za j ednoho ze
t velkch ochrnc Buddhova ue-
n, nsky Wen-u. J e boskm patro-
nem Neplu, dle jej uctvaj pede-
vm v Tibetu, Mongolsku a severn
Cn, kde se j eho hlavn chrm nach-
z na posvtn hoe Wu-tchaj-an
v provincii San-si. nt buddhi st
povaoval i za j eho inkarnaci csae,
sekta Gelugpa zase velkho reform-
tora Congkhapu a v Nepl u v nm
vid prkopnka kultury vbec. V J a-
ponsku ho uctvaj vichni duevn
pracovn ci . Madur je vldn ke
vem lidem, modr vlasy ho vyznau-
j j ako mrumilovn bostvo a spatu-
je se v nm symbol tst. Zobrazovn
bv vtinou na l otosovm trnu,
odn v hedvbn roucho a s trojitou
korunou na hlav. J eho atributy jsou
lev se zlatou hvou, lotosov kvt vy-
rstajc z lotosovho trnu, me Po-
znn, kter asto tm v prav ruce,
a kniha Moudrosti lec na lotosovm
kvtu nad j eho levm ramenem. Me
roztn veker zaslepen a kniha ob-
sahuje transcendentn stry buddhis-
Mari ci 121
tickho uen. Lev, kter ho provz,
m symbolizovat nezkrotnost vdn,
a kdy je zobrazen s miskou z lotoso-
vho kvtu, znamen to, e veker
hoe pomi nul o. nt buddhi st ho
povauj za nejdleitjho boha
hned po Kuan-jin. Madur sv
uctvae me obdait dobrou pam-
t, venost a chytrost. Proto je t
patronem uenc a student, kterm
umouje hlub pochopen spis
a pomh j i m pi een oehavch
gramatickch ok, a patronem ar-
chitekt, j i m vnukv, kterak nejl-
pe postavit chrmy. Na obrazech se
vyskytuje asi ve dvaceti ikonografic-
kch vari antch. V nskch chr-
mech ho lze vidt po boku Buddhy
kjamuni ho spolu s Pchu-si enem
(Samantabhadrou).
Madur a Vimalakrti Bdhisat-
tva Madur pr jet za ivota his-
torickho Buddhy navtvil zmon-
ho a uenho kupce Vmalakrtiho
a disputoval s nm. Pi disputaci byla
formulovna nauka, e probuzen lze
doshnout i bez zeknut se svtskho
ivota. Tato zsada se pozdji stala
krdem mnoha buddhistickch laik,
pedevm ednk a obchodnk.
Mani chei smus Nboensk uen
zal oen v Persii prorokem Man m
(216-276), j eho zkl adem j e strikt-
n rozl i ovn mezi svtl em a tmou
a c l em osvobozen due ze zajet
hmoty, a to psnou askez. Mani chej-
ci byli pronsledovni a Mni byl po-
dle legendy v Persii ukiovn. J eho
uen se rozilo i do ny (zejmna
do oblast pi Hedvbn stezce, j ak
dokazuj nlezy v Turfnu) a udrelo
se a do 14. stolet.
Mani a V l amai smu nejvy l ka
v hodnosti buddhy, prvn z osmi ta-
thgat, kte stvoili liv rostliny.
Zobrazovn bv s livmi rostlina-
mi v ruce.
Mantra Zaklnac prpov pi ob-
tech a obadech, sestvajc ze san-
skrtskch slov nebo slabik, j e svm
znn m maj vyjadovat slu njak-
ho bostva. Znmy byly v I ndii u
kol em roku 1200, pozdji se s bud-
dhi smem roz i l y do dal ch asi j-
skch zem . Sprvn vysl oven
mante se pisuzuje magi ck moc.
Mao- ku viz Bohyn zchodu
Mra Velk pokuitel, pn pekek
na cest k osvcen, bh smrti a zma-
ru, ztl esnn zla, pn estho nebe
svta cht e. Vyslal proti Buddhovi
zstup dmon a zlch duch, Bud-
dha se vak nezalekl a vojsko odth-
lo s nepo zenou. Pot se dovol val
vech svch dobrch skutk a trn
vel kho proci tnut poadoval pro
sebe. Nakonec mly Buddhu svst
Mrovy dcery, ale Si ddhrtha opt
obstl a doshl vel kho procitnut.
Mrav ra Oznaen Buddhy j ako v-
tze nad bohem smrti Mou.
Mari ci Toto bostvo s temi tvemi
a osmi paemi je staroindick perso-
nifikace svtla, bohyn jitnch er-
vnk, jej j mno ostatn znamen
Paprsek svtla". Ve dvou nej vych
rukou dr slunen a msn kotou.
Ve zbvajcch esti rukou m zbra-
Markz Jang 122
n, zejmna me, p a luk. Dle se
k j ej m atributm potaj vadra,
hk. lano, j ehl a a nit. J edna jej hla-
va se podob prase , dal hl av
mal ho dvtka, co m symbol i zo-
vat j ednak di vokost, j ednak ml d .
Vzhl edem k tomu, e Mari ci hrl a
vznamnou lohu u dvnch bojov-
nch rj, nen divu, e byla povao-
vna i za patronku vlky, nebo
vechny strdajc mla chrnit ped
vl enmi trapami . Pro taoi sty j e
hvzdnou bohyn bdc nad souhvz-
dm Velk medvdi ce. Taoist ji rov-
n vzvaj pi chorobch, protoe
podle nich odpovd za smrt na zemi .
Markz Jang Hongkongsk bh
J ang Chou nebo tak Chou Wang
(princ markz), uct van od konce
dynastie Sung (960-1279). byl hrdin-
n vlenk, kter se marn snail za-
stavit vpd Mongol do ji n ny.
Mars viz Ohov hvzda
Marl Tchien Tu J ak tento patron
vech j armaren k, komedi ant
a divadelnk piel k titulu marl,
nen znmo. Napov d hercm, stoj
pi zpasncch a ermch, rad hu-
debn km a pomh l outkohercm,
J eho kult je rozen v ji n a vchod-
n n a mezi zahraninmi any.
Marlova socha bv asto obklope-
na men mi sokami pomocn k
s atributy nejrznjch zbavn ch
profes. T ho lze snadno poznat
i podle kraba, kterho m v namal o-
vanho na ele nebo kol em st.
U nohou mu nkdy stoj ern psk
v divadelnm kostmu a s batkem
na zdech, v nm nos marl ovu
soukromou pee.
Marl t mavho ol te Vznamn
bostvo nsk lidov vry, znm t
j ako generl blho tygra", j ako vo-
j ensk bh bohatstv Wu Cchaj-en
nebo marl ao Kung-mi ng. Lze ho
poznat snadno - j ede na tygru, m
strai del n ern obliej a ern
vous, je ozbrojen a v prav ruce dr
bi. ao Kung-mi ng pat k tm bo-
hm bohatstv, kte se staraj o pra-
videln pjem. J e patronem smnr-
nk, ale i tch, kdo ji dl ouho ekaj
na zven platu.
Marl Wen Nej znmj z deseti
strc posvtn hory Tchaj-anu
znm t j ako Velk zlat bo-
stvo". M sice pbytek na nebesch,
asto vak sestupuje na Tchaj-an
a z nj dohl na svt.
Mat ka bourc moruovch Zem
hedvb mus mt i bohyni housenek
bource moruovho. Rol e patronky
tohoto prmysl u se ujala Can-wu
ni ang-ni ang, Matka bourc moruo-
vch, j se 3. dne 3. lunrnho m-
sce pinej zvltn obti. Ohledn
dalho zpracovn hedvb je tu vak
bh kolovratu.
Mat ka zem Bohyn, j se rolnci
uctiv klan ped zapoet m polnch
prac.
Maudgal jjana J eden z deseti zna-
menitch Buddhovch k. proslu-
l silou vle a nadpi rozenmi
schopnostmi , zvlt jasnozi vost .
Me Symbol vtzstv, magie a moud-
rosti.
Me duch A do pdu posledn c-
sask dynastie se v Mandusku, kte-
r patilo k n, udrely zbytky a-
mani smu. K amanov vbav patil
me duch ukovan ze el eznho
plechu, j m si mohl probojovat ces-
tu mezi svtem boh a lid.
Meov taneni ce Symbol zrunos-
ti v zachzen se zbranmi . V mnoha
klasickch operch pedvdj legen-
drn nebo historick lidov hrdinky
meov tanec. Tato ukzka enskho
vl eni ckho umn vti nou bv
vrchol nm vstupem opery.
Med a olej Symbol falenho ptel-
stv.
Me dv d Symbol mue, chrabrosti
a sly. Mt sen o medvdu znamen
pslib syna a polt v podob med-
vda napomh j eho zplozen. Med-
vdu se pinely obti za prvnch t
dynasti. V ranch dobch ny jsou
prokzny medvd tance, pi pom -
najc exorci sti ck prakti ky sibi-
skch kmen. Skvrnit medvd byl
symbol em voj enskho hodnoste
estho hodnostn ho stupn.
Mej a Kchuo Patroni barv , kte
byli pvodn uitel a pozdji dosh-
li nesmrtel nosti . Stoj pi ni ch dva
prvodci s vjem a kastantami .
Mel oun Symbol plodnosti. 7. dne 7.
lunrnho msce eny obtuj plody
mel oun, aby porodi l y zdrav syny.
Dvky z tho dvodu chod na pod-
zim vybrat do pol melouny. Obraz
s motl em a mel ounem znamen p-
n K bys ml mnoho potomk".
Me ng Tchien Patron vrobc ttc.
generl z dynasti e chin a vynlez-
ce ttce.
Meng- c' nsk filozof, v Evrop
znm j ako Menci us (asi 371 a
289 p. n. 1.), nsl edn k Konfuciv,
kter se zaobral otzkou, zdaj e lo-
vk od prody dobr i zl. l ovk
m podle nj od narozen tyi ctnos-
ti, resp. monosti vvoje, j e je te-
ba vchovou rozvjet a podporovat:
lidskost, spravedlnost, slunost a v-
dn. Proto je od narozen dobr, tyto
vrozen schopnosti se v nm mus
pouze vhodn aktivovat a obezetn
usmrovat, potom se j eho dobr pi-
rozenost projev a pl n rozvi ne.
Opan postoj zastval Siln-c'. Men-
cius je rovn autorem pojet, e ne-
besa propjuj vladai mandt a e
mu jej tak mohou vzt, kdy se zpro-
nevuje svmu adu. Vraz zm-
na mandtu" (ke-mi ng) znamen re-
voluci, pd dynasti e a nstup vtze,
j emu nyn pipadl mandt.
Mru Sted a osa svta, sdlo boh,
posvtn hora obklopen tymi sv-
tadly, zvan t Mahmru nebo Su-
meru a pozdji ztotoovan s Kai-
lsem. Pochz z indick mytol ogi e
a tato pedstava se rozila i v bud-
dhi smu, v nm je povaovna za
centrum kosmick mandaly. Hinduis-
t v, e z n stk zzran voda
Gangy. asto bv ztotoovna
i s horou b ve stedn I ndii, pokl-
danou za m sto vchodu slunce.
Meruka Symbol krsn eny, jej
oi se pi rovnvaj k merukovm
peckm. erven meruka j e zase
M s c draka 124
vdan ena, j e udruj e mi l ostn po-
mr.
M s c dr aka Pt ms c l unrn ho
kal ende, kdy j i pi l o j aro, pol n
prce j sou v pl nm proudu a sl av se
Svtek ptho ms ce nebol i Svtek
dra ch l un. J i nak j e tento ms c
znm i j ako nebezpen pt", pro-
toe se vi l o, e touto dobou mohou
psobi t zl vl i vy. V tomto ms ci se
nestav domy a ne vyvuj e se na
sl unce l on prdl o. J e to zrove
ms c, kdy se obzvl t asto ukazuj e
pt j edovatch zv at" ili ropucha,
korpi n, j etrka, stonoka a had.
Ms c d mot Tet ms c l unrn ho
kal ende, kdy j e ve vzduchu ospa-
l ost j ara a na l ovka pad j arn na-
va. Ukazuj se vak u koi ky a na-
vracej se vl atovky.
Ms c hl adovch duch Sedm m-
sc l unrn ho kal ende, v severn
n nej krsnj obdob roku, kdy
dozrvaj j abl ka a vestky a skl z se
kukui ce. Tento ms c j e vak i ve
znamen Svtku hl adovch duch,
j en pat du m tch zesnul ch, kte
u nemaj na zemi ni koho, kdo by se
o n postaral , a proto strdaj hl adem
a zn .
Ms c chryzant m Devt ms c lu-
nrn ho kal ende, kdy pad l i st ,
kraj i na se prosvtl uj e a j e hol ,
zahrady vak krl chryzantmy.
Devtho dne tohoto ms ce se pou-
tj draci , nebo vanou p zni v pod-
zi mn vtry.
Ms c l ot os est ms c l unrn ho
kal ende, kdy se konal a vel k pro-
ces za d. Kdy konen zaprel o,
rozkvetl a v rybn c ch spanil dcera
det" ili lotos, kter j e rovn kv-
tinou Buddhovou a m narozeni ny
24. dne tohoto ms ce. Vrouc cta,
j i cel na, ale pedev m buddhi s-
t vzdval i l otosovmu kvtu, vyvr-
cholila v minulosti tm, e si poustev-
nci zhotovoval i odv z l otosovch
list a c sai dynasti Tchang a Sung
si j ej i ch kvty zdobi l i trny.
Ms c pi vonk tvrt ms c lunrn-
ho kal ende, kdy rozkvtaj zahrady,
j i m vvod pi voky, ozdoby c sa-
ovy".
Ms c pupen Druh ms c lunrn-
ho kal ende. V tomto msci rolnci
obtoval i vem bohm dleitm pro
obdl n pol. J e to as, kdy se pro-
bouz hmyz, ukazuj se prvn pupeny,
ale me bt j et dost chl adno.
Ms c tdrosti Dest ms c lunr-
n ho kal ende, ktermu se rovn
k dobroti v, p zni v nebo npo-
mocn. Touto dobou u me lehce
snit, ale mrazy se j et neoekva-
j . Pol e j sou skl i zena, rolnci dkuj
bohm za rodu a odpovaj po n-
maze pedchoz ch ms c. J e to m-
sc kl i du a zamyl en .
Ms c rody Osm ms c l unrn ho
kal ende, n j sou v pl nm proudu,
ml t se a mel e a pinej se dkov-
n obti bohm pdy. V tento ms c
se tak sl av obl ben Svtek bohy-
n Ms ce neboli Svtek stedu pod-
zi mu, kdy za starch as taoistit
kn pi ms n m svitu hypnoti zo-
vali nemocn a mvali j i m nad hlava-
Mestsk bh 125
mi vonnmi tyi nkami , zat mco z-
zran lka pronel modl i tby
k ms ci . Kdy se l ovk probral
z hypnzy, vil, e ho dmoni nemo-
ci opustili.
Ms n kol ky Na poest bohyn
Ms ce se 15. dne 8. lunrnho ms-
ce o Svtku stedu podzi mu (ung-
-chiou-ie) jed oblben msn ko-
l ky (jue-pi ng) pl nn mandl emi ,
pomeranovou krou, cukrem, koe-
n m, mel ounovmi j dry, kous ky
slaniny, masem a oechy. Bvaj t
zdobeny ms n m zajcem a ms-
n ropuchou. Tily se takov oblib,
e j edno pslov kal o: J i pouh
sen o ms n m kol ku je bohat-
stv." Na vesnicch se zakldaly spol-
ky ms n ch kolk, jejich leno-
v fi nann pi sp val i na to, aby se
kolky mohly napct i chudm.
Ms n pal ce Sta an znali
vedle dvancti znamen zverokruhu
pod j mnem chuang-tao neboli lut
cesta" j et 28 souhvzd , j i mi pro-
j de Ms c za dvacet osm dn sv
obn drhy. Tak vzni kl o dvacet
osm msnch pal c" i msnch
stanic (siou), podl e nich se pedpo-
vdalo zejmna poas .
Ms n zaj c Podobn j ako v j i nch
kul turch i v n je znm ms n
zajc - a hned ve dvou podobch.
Buddhi st v, e nezi tnho zajce
pemstil na ms c sm Probuzen,
zat mco taoist hovo o nefritovm
zajci", kter na ms ci pi pravuj e
v hmod i elixr nesmrtelnosti.
Mstsk bh Ve star n mlo ka-
d velk i mal msto svho ochrn-
ce (cheng-chuang-en) a na Tchaj-
wanu ho m dodnes. Tito bohov jsou
patrony vekerho mstskho obyva-
telstva, kontroluj potulujc se zl
duchy, dohlej na bezpe obyvatel,
zabrauj zplavm a suchu a chrn
ped nemocemi a epidemiemi. Svm
zpsobem se j edn o prodl ouen
ruce svtsk vrchnosti, j e se ujmaj
kol, kter by soudce nebo policista
nikdy nevyeil. Kdy ednk nastu-
puje do adu, navtv chrm mst-
skho boha a pinese mu ob. Mst-
t bohov star ny bvaj sice
vti nou povaovni za taoistick
bostva, ale existovali u ped taois-
mem, j edn se tedy o plody lidov
vry. Kdy nkdo zeme a unik tak
z dosahu pravomoci starosty dosaze-
nho csaem, zan j edna z nejdle-
itjch prac mstskho boha: mus
sepsat podrobnou zprvu o nebotko-
vch dobrch i zlch skutcch, na ni
m tyicet devt dn a jej kopii
zale i nebeskmu Nefritovmu csa-
i. A protoe v takovm mst ustavi-
n nkdo umr, je mstsk bh za-
mstnn od rna do veera. Nesm se
tedy obtovat malikostmi, lze se na
nj obracet pouze pi kivm obvin-
n. Po prozkoumn nebotkova ivo-
ta mstsk bh pole sv pomocn ky
pro j eho dui a potom ji ped do pod-
svt, kde nad n soudci vynesou or-
tel. V nskm centralizovanm stt
j menoval mstsk bohy cel e csa.
Kdy zemel njak oblben mstsk
ednk, bylo mono podat csai -
dost. aby byl j menovn mstskm
bohem. Csa pak dosavadn ho mst-
skho boha povil a povil j i nou
odpovdnou" funkc na zcela ji nm
mst.
Meity I slm pichzel do Cny rz-
nmi cestami a za rznch dob. Sv-
tu oteven a tol erantn dynasti e
Tchang (618-907) umoni l a usdle-
n islmskch obchodn k v hlavnm
mst a pozdji se v Kantnu. Za dy-
nastie J uan (1271-1368) pi chzel i
v rmci mongol sk svtov e dal-
muslimov a za novovkho dob-
vn vchodn ho Turkestnu byly do
e stedu vlenny velk i sl msk
oblasti. A tak dodnes existuj v Pekin-
gu dv vznamn mei ty, j ej i ch
dnen podoba pochz z dynasti e
Mi ng (1368-1644) : mei ta v ulici
Niou-ie z roku 966 ve slohu bud-
dhistickch chrm a meita Tung-s'
z roku 1447. V Sin-iangu (Vchod-
n Turkestn) peilo kulturn revolu-
ci pouze 90 meit, mezi ni mi meita
v Ka-' (Kagar), kter je povaov-
na za nejvt i sl mskou sakrln
stavbu v Cn a byl a v roce 1981 d-
kladn zrestaurovna.
Mi ao Chrm pedk, ppadn konfu-
cinsk chrm.
Mi nce nsk mi nce se tverhran-
nm vezem je u sama o sob sym-
bolem blahobytu a bohatstv. rka
s mincemi slouila j ako ochrana ped
zlmi duchy a dvala se dtem kolem
krku. Poet mi nc odpov dal potu
let. Mnohdy se tak velk poet min-
c skldal v me, kter se pak vel
na stnu. Mi nce maj vedl e sv ma-
teriln hodnoty i hl ub vznam,
j sou toti symbol y nebes a zem.
Nebesa pedstavuje jejich ovl n tvar
a zemi tvercov vez. Mi nce na no-
voron ch obrazech vyj aduj pn
bl ahobytu a bohatstv . J estl i e se
v obl bench tstovch tati kch
(iao-c') skrv mi nce, znamen p-
n bohatstv .
Mi ng-chuang Patron herc a vech,
kte maj nco spol enho s di va-
dl em.
Mrn horka (siao-u) Men svtek,
kter rolnci slavili 24. dne 5; l unr-
nho ms ce (778. ervenec).
Mi str ist vody Pod t mto j mnem
se uctv buddhi sti ck bostvo zn-
m j en v n, zej mna v provi nci ch
na vchodn m pobe a na Tchaj -
-wanu. Podl e povsti se j edn o mni -
cha chen J ina, kter se narodi l za
dynasti e Sung (960-1279) v provi n-
cii Fu-ien a il v horch j ako pous-
tevnk. Proslul moudrost , dobroti -
vost a zbonost a j i za i vota byl
uctvn j ako svtec a pozdj i zbo-
nn. A protoe vedl e j eho poustevny
na hoe Pcheng-l aj v provi nci i Fu-
-ien tekla bystina s vel i ce i rou vo-
dou, dostal j mno Mi str ist vody".
Mi u Fat Buddhi sti ck kl ter Mi u
Fat (Mi ao-fa-s') na zpad Novch
zem (New Terri tori es, Si n- i e)
v Hongkongu pat k tm nej vznam-
njm v cel vchodn Asi i , tebae
byl dokonen a v roce 1980. Vel ko-
lep dvoupatrov stavba v tradi n m
slohu zakld svou prosl ul ost naj e-
dinefjg velkorysosti a harmoni i ce-
lho komplexu se sochami a 10 000
d l a
^i cemi na stnch zdobench
B u
Hovmi relify. Ve velk medi -
t a c n
' sni stoj i hl avn svatyn se
v
J a
muni m, Ami tbhou a buddhou
l l t
v
e
l em J ao-r-foem.
Ml ad hvzdy Vedlej manel ky
n e b o
konkubny.
Ml ha r^an miluj mlhu. Na mnoha
^
r a
J i ri ch vi d me cry ml hy mezi
hPirnj. Ml ha znamen mraky, kter
z a s e
znamenaj tst a mr.
Mo
'f Zakladatel mohi smu (asi 468
a 37ft pf. n. 1.), vlastnm j mnem Mo
^' Platintle Moci us, propagoval
n a
J "d l od Konfucia veobecnou
a v
v
s
%sahuj c lsku a vzjemn pro-
s
P
e c
h, jako zastnce spravedl nosti ,
^
e a
spoivosti vystupoval proti pe-
pychu.
a z a z m
[
r r i

n
j bdy lidu veo-
b e c n
m altruismem. Odmtal ton
y
a
" ^i nkladn pohby a dlouh dr-
z e r u
Smutku. Kritiku konfucianismu
shrnu) v tchto hlavnch bodech: Hie
rarchj
c k
uspodn spolenosti ve-
d e u
nadazench z nedostatku lsky
k ^utosti a aroganci a u podzench
k ne
nvi sti a netst. Siln pozi ce
v a<
^e nevede k vt spravedlnosti,
n a Z e
tni j i mus spe prosazovat lid.
M o
% mli ve 4. a 3. stolet p. n. 1.
z n a c
1 spch, vyvinuli se vak v po-
z o n j
hodnou kazatelskou sektu, kter
zast|y
a
j
a
morln konformismus.
Mo-ku Dobr kouzel ni ce, kter po-
agendy ila ve 2. stolet a dajn
na moi vt st pobe
p r o v
i nci e iang-su.
Mocn nebet strci Kdy se nja
k as po stvoen svta ztil Pil ne-
bes a okraje zem byly petreny a i-
vot lidstva ohroen, bohyn Nu-kua
roztavila barevn kameny a opravila
j i mi modr nebe, usekla nohy velk
mosk elv a ji mi podepel a tyi
konce svta. Nebesk csa vak pro
ji stotu vyslal j et tyi mocn str-
ce, kte od t doby nesou nebeskou
kl enbu podobn j ako Atlas v eck
mytol ogi i .
Modl c vl eky Lamai st v , e
i nevysl oven modl i tba dospje do
nebes, sta, kdy se jej text oto
j ednou kol em sv osy. Dje se tak
pomoc modl c ch vlek i modl i -
tebnch ml nk (manikhorlo). V leh-
ce rotuj c ch vl ec ch j sou dl ouh
pruhy papru popsan mnoha stejn-
mi modlitebnmi formulemi. Pi ka-
d otoce proni kne k bohu j edna
modl i tba. V mnoha chrmech maj
obrovsk vlce, kter se daj roztoit
j en znanou silou, ale vti nou lze
u vchodu nalzt celou adu ovladatel-
njch ml nk. D ve m! kad
vc kovov run ml nek (hok-
hor) z mosaznho plechu s tepanm
pozl acenm ornamentem, devnou
rukojet a kovovou kostkou na etz-
ku, kter mu dval a vt odsted -
vost.
Mohi smus Protikonfucinsk filozo-
fick kol a, kterou zaloil Mo-c'
(Mocius, asi 468-376 p. n. 1.) a kter
hls utilitaristick mylenky a oproti
konfuci nskmu pri nci pu pod ze-
nosti zsadu rovnosti . Zkl adem
Mol dnky 128
vztah ve spolenosti m bt vzjem-
n lska lid bez ohl edu na sociln
postaven a postaven j ednotl i vce ve
spolenosti m zase zviset pouze na
j eho ui tenosti pro stt. Obady
a obti jsou kodliv, nebo h ma-
terilnmi prostedky a upevuj hie-
rarchi i . Konfuci ni proti mohi smu
oste vystupovali, a proto v n ne-
doshl vt ho vznamu. Ke svtu
boh a duch se mohi st nevyjado-
vali, pouze vili v zasahovn nebes
do ivota lid.
Mol dnky Tento hudebn nstroj
(eng) se asto objevuje na novoro-
nch obrazech, nebo je symbol em
poven " (eng) - nebo vyjaduje
pn, aby se obdarovanmu narodilo
zdrav dt. Rovn symbol fnixe.
Mosk k Za posl edn dynastie
(1644-1911) symbol vojenskho
ednka osmho hodnostnho stupn.
Mot bohov V j i ho nskch p-
moskch oblastech, hl avn vak na
Tchaj-wanu, hraj znanou roli mo-
t bohov. Spolu s buddhi sti ckou
bohyn Kuan-jin dohlej na bezpe-
ryb a moepl avc pevn dv
taoistick bostva - bohyn Ma-cu
a bh Wang-jie.
Mot draci Tito draci ste pokla-
dy v podmoskch kilovch pal-
cch.
Most bez nvratu J eden z pti mos-
t, kter zesnul mus pejt cestou
do podsvt , aby se dostal k pekel-
nm soudcm. Dob lid se na tom-
to most nemaj eho bt, nebo je
ochrauje Nefritov d vka" a Zla-
t hoch", darebky vak pekeln d-
moni sraz do vody hemc se hady.
Mos t ze zl ata a st bra Pes tento
most pechzej do Zpadn ho rje ti
zesnul, kte se mohou prokzat dob-
rmi skutky. Na j eho konci je Nef-
ritov d vka" a Zlat hoch" odvedou
k blmu nefritovmu pavilonu.
Motl Motl m vce symbol i ckch
vznam. Znamen manelsk ts-
t, veobecn radost, lto, zami l ova-
nho mue a sedmdestiletho starce.
V nskm malstv hraje velkou roli
a ve vi vkch j ednu z tch nejdle-
itjch. Motl a di vok vel a"
znamenaj soulo, motl a vestka"
dlouh ivot, motl a koka" pn,
aby se lovk doil nejmn sedmde-
sti, a motl a mel oun" pn mno-
ha potomk. Zesnul ena se svmu
mui zjevuje v podob motla.
Mran draci Vldci vtr a det.
Mravenec Symbol ctnosti, ple a vla-
stenectv, ale i ziskuchtivosti a pon-
kud nekalch obchod. Na venkov
se zprostedkovatel m obchodu as-
to k mravenci ".
My Ve star n byl a my povao-
vna za symbol ple a blahobytu, hro-
madn pokl ad, obstarvn penz,
nkdy i bzlivosti a opatrnosti. Kry-
sa i my se nsky eknou stejn - u.
Krysa na pen ze" j e nadvka pro
l akomce. 19. dne 1. lunrnho ms -
ce se slavil krys svatebn den". Ten-
to den se chodi l o brzy spt, protoe
v noci se nesmli hlodavci ruit, jinak
by se mohli mstt a zanst do domu
nemoci .
My j e prvn znamen nskeho zve-
rokruhu. V cel Asi i ji povauj za
i voi cha pinejcho tst a l o-
vk zrozen v tomto znamen je vdy
vtan partner. Na Myi lze obdi vo-
vat vdr a houevnatost, zrunost
a inteligenci. Ctidost spojen s pi-
zpsobivost j zaruuje dl ouhodob
spch. J e citliv, ve sprvnm oka-
miku povol, ale pozdji se opt vr-
t k vci. V drobnostech vak nen
pli trpliv a v nesnzch se rych-
le rozhnv. Pzniv kombinace jsou
My, Draci, Hadi , Kon, Opi ce, Psi
a Vepi. Dobrm partnerem Myi by
mohl bt i Buvol , pokud si na ni
zvykne. Mn p zni v j e spojen
s Tygrem, Krl kem a Ovc .
Myti ck zv ata V C n se za vech
dynasti vytvel obrovsk poet bj-
nch zvat z kamene, zvlt z nef-
ritu, z hlny, deva a bronzu. Velikost,
tvar ani barva nebyl y dny, take
umlci mohli ztvrovat vemon
monstra, sedc, stojc, plazc se,
krc se - v mnoha ppadech s ro-
zevenou tl amou a vel kma, asto
vystupujcma oima. J ednoznanm
kol em tchto chi mr byl o odvracet
nebezpe, a proto asto slouily jako
pohebn milodary.
Mty o pvodu nsk kul tury
Z etnch mt o pvodu nsk kul-
tury je nejvznamnj mtus o tech
bjeslovnch panovn c ch - kultur-
nch hrdinech. L ti vvojov stup-
n, j i m udval rz vdy jeden bosk
vldce. Prvn z nich je Fu-si , kter
nauil lidi rybolovu, dal j i m ohe, sta-
novil zkony manelstv, rozdlil as,
zorgani zoval rody, zavedl rodi nn
j mna, vytvoil osm trigram, poloil
zklady kuchaskho umn, vytvoil
hudebn nstroje a nauil lovka pra-
covat s jehlou a nit. Pozdji byl Fu-si
skombi novn s bohyn stvoen Nii-
-kua, povaovanou za j eho sestru
a manelku. Druhm mytickm csa-
em je en-nung, Bosk rolnk, j e-
ho atributem je vidlicovit pluh. J e
uctvn j ako zakladatel zemdlstv,
obdlvn pdy, botaniky, farmako-
logie, lkastv a vyznauje pechod
od sbraskho a l oveckho obdob
k usedl mu zpsobu ivota. Naui l
lovka pstovat penici, konop, j e-
men, proso a lutniny. Tet, Chuang-
-ti neboli lut csa, by u mohl bt
takka historickou osobnost, protoe
podl e tradice il v letech 2697 a
2597 p. n. 1., jinak je vak povaovn
za bostvo, protoe j ako pm en-
-nungv nslednk se na konci ivota
vznes! na draku na nebesa. J e uctvn
jako zakladatel religiznho taoismu,
nsk medicny apod. Ml adu po-
tomk, z nich vynikaj ti moud
krl ov J ao, Su a J , kte u j sou
v letopisech uvdni s daty. Tak nap-
klad J ao vypotal nkdy kolem roku
2356 p. n. 1, drhy nebeskch ties,
J zreguloval kolem roku 2286
p. n. 1. tok vod a Sun stanovil zkou-
ky pro kandi dty ad. Dokonce
i vznik prvnch dvou hi stori ckch
dynasti, Sang a Cou, spojovala star
Cna s bohy. Kdy se krsn d vka
ien Ti koupala, Nebesk bh seslal
ernho ptka, kter vedle n upustil
vejce. ien Ti vejce zvedla, pozela je,
othotnla a porodila chlapce, praot-
ce ang. Od t doby je povaovna
za boskou pramti dynasti e. V po-
vsti o zaloen dynastie ou (1122 a
221 p. n. 1.) se zase vyprv, j ak dv-
ka iang J uan vstoupila do jasn vi-
ditelnch stop vel kho boha, ula
v nich kus cesty, othotnla a porodila
praotce ou. J inou linii potk n-
sk kultury pedstavuje pt csa"
(wu-ti) : Chuang-ti (2674-2572),
uan-su (2490-2412), Ti-kchu (2412
a 2314), J ao (2333-2233) a Sun
(2233-2183). Olti jsou z nich kupo-
divu uctni jen Chuang-ti a un.
Mty o stvoen svta Z velice sv-
rznch nskch mt o stvoen
svta je nejznmj mtus o Pchan-
-kuovi, kter v posl edn ch dvou dy-
nastich pedstavoval veobecn
uznvan vysvtl en vzni ku svta.
J in mtus vyprv, e lidstvo stvo-
ila bohyn Nu-kua, kdy po stvoe-
n svta uhntla ze lut hlny figur-
ky, kter pak oily. Tmto mtem se
souasn vykld i pvod spol een-
sk hi erarchi e, podl e nj se lid ze
lut hlny stali lechtici a vl adai ,
zat mco lid z bahna poddanmi .
Protoe pedkov se v n zaali j i
pomrn brzy zboovat, nen di vu,
e nejvym bohem an se stal
Chuang-ti, lut csa". Taoist mu
kali Nefri tov c sa (J -chuang),
Nejvy vldce (ang-ti) nebo Vl d-
ce nebes (Tchien-kung nebo Tchi en-
wang). Z ostatnch mt o stvoen
stoj za zmnku j et kosmologie cao-
i sti ck sekty Si en-tchi en Fa-pchaj ,
kter vychz z nebeskho boskho
pru Wu-i Tchien-jana a j eho man-
elky Wu-eng Lao-mu, kte stvoi-
li svt z pvodn ho chaosu. Wu-i
Tchien-juan je v chrmech zobrazo-
vn j ako zcela obyejn mu, kter
sed v j eskyni v odvu z list, s dlou-
hmi vlasy a dl ouhm obo m. Pra-
vou ruku m zdvienu a v lev dr
ohni v kol o, symbol vzni ku svta
z chaosu.
Nhung Vt rna pi klteru D-
pung, do j ej ch vtc vstupoval i
ochrnci nboenstv (hokjongov).
Kult hokj ong zavedl v 8. stolet
Padmasambhava. Tibetsk vlda bez
konzul tace s nhungskm vtcem
neui ni l a dn zvanj rozhod-
nut. Posledn sttn vtec, do nj
vstupoval hokjong Damn Dorde
Dagdn, emi groval v roce 1959 do
I ndie a zemel v roce 1985.
Ngarda V Nepl u a Tibetu, ms-
ty i v j i n n, se nachzej umlec-
ky pekrsn figurky had ho nebo
dra ho krl e, j en vl dne studn-
km, ekm a j ezerm a bv rovn
zpodobovn j ako slavnostn odn
vldce. Toto jihoasijsk bostvo brzy
pevzal buddhi sti ck panteon a pi-
soudil mu roli strce posvtnch
buddhi sti ckch spis.
Ngrduna Severoi ndi ck filozof,
kter il ve 2. stolet a je povaovn
za faktickho zakladatele mahjno-
vho buddhi smu. Spi sem Zkladn
vklad stedu" podntil vznik mah-
j nsk koly madhj amaka.
Naj - mu ni ang- ni ang Taoistick
ochrankyne chv.
Nal vn zrna (si ao-man) Byl to
men svtek, kter se na venkov
slavil 6. dne 4. l unrn ho ms ce
(21./22. kvten).
Nan- chan-s' Chrm J in meditace
na Wu-tchaj-anu v provincii an-si
odr vztah sttu ke kulturnm stat-
km. Postaven byl u ve 4. nebo 5.
stolet a renovovn v roce 782. Za
dynasti e Tchang (618-907) vzni kl o
sedmnct devnch soch a chrm
byl vyzdoben kamenoezbami . J et
pt let ped kullurn revoluc v roce
1961 byl zanesen do seznamu sttem
chrnnch pamtek. Bhem deseti
let dn rudch gard unikl na po-
sledn chvli zkze a v letech 1974/75
byl velkoryse zrestaurovn.
Nan- chua-s' Tento chrm se nach-
z v provi nci i Kuang-tung, asi 20 km
od msta ao-kuan. Zal oen byl u
v roce 504 a psobil v nm est pa-
tri archa buddhi sti ck koly chan
Chuej -neng. M pekrsnou hl avn
s, v n na lotosovch kvtech sed
pozl acen sochy buddhy mi nul osti ,
p tomnosti a budoucnosti . Pozoru-
hodnch je i pt set luo-chan, kte
j sou um stni na stnch v pti a-
dch nad sebou a ke stenmu oknu.
Dle v nm lze vidt hrnec pro tisc
mu", co je obrovsk vodn ndr
z roku 1338.
Nan- j ue- mi ao Mohutn chrm na
posvtn hoe Cheng-anu v provin-
cii Chu-nan je nejvt z chrm na
pti posvtnch horch taoi smu. Za-
loen byl u roku 725 za dynasti e
Tchang, pozdji byl nkol i krt zni-
en, ale vdy obnoven. J eho dnen
podoba pochz z roku 1882. Hlavn
s m dvoupatrovou stechu, ji nese
72 sloup symbolizujcch 72 vrcho-
l Cheng-anu.
Nan- pchu- t chuo- s' Nejvt chrm
Si a-menu v provincii Fu-ien se na-
chz na pat hory Wu-l ao-an v j i -
hovchodn sti msta. J e proslul
vel kol epmi Buddhovmi sochami
a pochz z dynastie Tchang (618 a
907), bval to ncjoblbenj chrm
na j i hovchodn m nskm pobe
zejmna mezi etnmi nskmi n-
monky, kte z ostrovnho Sia-menu
vyreli na asto nebezpen pl av-
by do vod ohroovanch tajfuny.
V hlavn sni stoj devn socha pa-
tronky nmon k, tisciruk Kuan-
-jin.
Nan-tou a Pej-tou Tito dva bohov
maj zsadn vznam pro osud lov-
ka, nebo se j edn o hvzdn bostva
J inho a Severn ho plu (t korce
nebo nabraky). Pej-tou spravuje
registr, v nm je zanesena dlka i-
vota, take v, kdy mus l ovk ze-
mt. Oproti tomu Nan-tou m se-
znam, v nm j sou zaneseny dobr
a patn skutky, a podl e nj uruje,
zda by se stanoven dlka ivota ur-
i tho l ovka nedal a prodl oui t.
Nan-tou bv zobrazovn j ako bl o-
vlas a bl ovous bh v modrm
rouchu se svitkem, otevenou knihou
nebo ttcem a Pej-tou s ernm ob-
l i ejem, ernmi vlasy i vousy
a s p mo dmoni ckm vzezen m,
v rukou m tabulku, me nebo oh-
ku na mouchy. V Kantnu a okol se
nam sto nich uctv C- wej ta-ti, kte-
rho povauj za strce Knihy osu-
du. Tomuto vznamnmu hvzdn-
mu bostvu se tak k Velik csa
purpurovch nebes" a j e povaovno
za mocnho krotitele dmon. Zob-
razovno bv, jak pouze v kalhotch
j ede na bjnm zveti, v rukou m
psac tabulku a za sebou korouhev, na
n j e upevnn me.
Narcis Symbol tst.
Nstnn tygr Gekon, nebo leze po
stnch a stropech a hub hmyz.
Ne Ca Taoi sti ck kosmi ck bostvo,
vdce ticeti esti nesmrtelnch bo-
j ovn k, nebesk marl, kter ste-
brny nebes. J eho narozeni ny se
slav 8. a 9. dne 4. lunrnho ms ce.
Nebe Obratem Modr nebe m o "
se chce ct, e nebe vid vechny lid-
sk skutky a e kad za n bude j ed-
nou skldat et.
Nebesk c saovna Velice uctvan
bohyn moe, znm t j ako Tchien-
-chou a Ma-cu.
Nebesk hudba Holubi dve pi-
pevoval i do pe holub tzv. holu-
b paly". Byly vyezny z bambusu
nebo tykve a pi pevoval y se mezi
dv prostedn rejdovac pera, kter
Nebesk pasek a Nebesk tkadl ena 133
se pedtm na brku a praporech seila.
Proudn vzduchu pi letu pak vylu-
zovalo nezvyklou nebeskou hudbu".
Nebesk j ezero Pod t mto j mnem
j sou znma dv od sebe znan vzd-
len horsk j ezera, j e hraj velkou
lohu v nskch mtech.
1. Asi 100 ki l ometr vchodn od
msta Urumi le v pekrsn kraji-
n ve vce 1980 metr Nebesk j e-
zero Tchi en-ch'. Podl e povsti zde
v 10. stolet p. n. 1. bohyn Si-wang-
-mu hostila ouskho krle Mu, co
se bralo za dkaz legitimity dynastie
Cou.
2. V provincii i-lin na dnench n-
sko-korejskch hranicch se na horsk
ploin Cchang-paj-an v nadmosk
vce 2691 m (dnes uprosted rozleh-
l prodn rezervace) nachz man-
dusk Nebesk j ezero. Podle man-
duskho mtu zrodila nebesk
nymfa, j e se v tomto jezee koupala,
prvnho Manduu, kter se odtud vy-
dal do svta. Podle korejsk povsti
zde ped 4300 lety sestoupil na zemi
syn Slunce a s medvdi c , kter
s promni l a v enu, zplodil prvnho
Korejce. Nebesk jezero na Cchang-
-paj-anu je tak posvtn tem nro-
dm, Mandum, Korejcm i a-
nm.
Nebesk ministerstvo vody Pod toto
mi ni sterstvo spadaj bohov mo ,
jezer, rybnk, ek a potok.
Nebesk mi ni st erst vo zdrav Toto
ministerstvo m ti kancele se zdra-
votnmi editeli, vrchnmi lkai a ti-
sci bostev, j e se staraj o zdrav
lid. Veobecn zdravotn otzky
maj na starosti prvn dv kancele,
zatmco ve tet kanceli pracuj spe-
cialist.
Nebesk cenzort V taoi sti ckch
chrmech bv s edn ka nebes-
kho cenzortu", kter odpov d
buddhi sti ck sni nebeskch krl".
Nebesk certi fi kt Na certifikty
pro p stup do Zpadn ho rj e" l ze
nahlet j ako na odpustky. Na listu ve
tvaru listiny sedl na trnu bdhisat-
tva Kitigarbha, vl dce nad buddhi s-
ti ckmi pekly, a po j eho boku stlo
deset soudc mrtvch. Na okraji lis-
tiny byl o vyti tno ve tech podl -
nch adch mnostv krouk. Po
kadm vzvn Ami tbhy se j eden
krouek vybarvil ervenm i nkous-
tem. Kdy byly vybarveny vechny,
certifikt nabyl platnosti a j eho vlast-
nk mohl pevn potat s tm, e bude
pijat do nebe, tedy do Zpadn ho
rje.
Nebesk generl pal ce Nefri tovho
ohn Titul ednka Wang Cchana,
kter byl za dynasti e Sung (960 a
1279) poven mezi bohy a jej ta-
oist uctvaj j ako strce chrmo-
vch bran.
Nebesk mi str Cang P domek za-
kl adatel e taoi smu Cang Tao-l i nga,
o nm j eho stoupenci v, e doshl
nesmrtel nosti a vstoupil na nebesa.
Nebesk pasek a Nebesk tkadlena
7. dne 7. l unrn ho ms ce se slavil
svtek boskch mi l enc, svtek
Nebeskho paska a Nebesk tkad-
leny (nkdy t pradl eny). To, co zn
Nebesk pes 134
evropskm u m j ako pohdka, byl o
pro any romanc mezi dcerou ne-
bes a prostm pozem anem. Na ne-
besch sedla u tkal covskho stavu
nebesk dcera a tkal a bohm aty
z nebeskho hedvb . Tato tkajc
pan " mla est sester. Spolen na-
vtvovaly zemi a koupal y se v ryb-
nku. J ednou je spatil ml ad pas-
ek. Piplil se k behu, j edny aty
sebral a schoval se. Kdy se sedm
sester vykoupal o, j edna z nich aty
nenala a nemohl a se vrtit na nebe-
sa. Pasek vystoupil z krytu, ne-
besk dcera se do nj zami l oval a
a zstala s nm na zemi . Kdy vak
bohov zjistili, e se j eden stav zasta-
vil, a dozvdli se o tkadl eni n po-
zemsk l sce, rozkzal i j , aby se
okamit vrtila. Pasek byl ze ztr-
ty eny neastn. Za pomoci kouzel-
n krvy vystoupil po ebku na ne-
besa a hledal j i . Al e nebesk tchyn
udl al a pes nebesa ru a mi l ence
oddlila. Tato ra se stala Nebes-
km st brnm tokem" (Ml nou
drahou). Milenci byli promnni ve
hvzdy a nebeskou ekou navdy
oddleni. Srdceryvn nek tkadleny
(Vega) a paska (Altair) vak dole-
hl a k um Nefritovho csae, ten
se nad nimi slitoval a dovolil, e se
smj jednou ron setkat. Od t doby
straky a vrny na j eho pkaz pekle-
nou kdly nebeskou eku, milenci po
tomto most k sob pebhnou a na
nkol i k hodi n se t ze shl edn .
J estlie vak pr, nelze most vytvo-
it. Tomuto deti se pak k d
slz". Podl e j i n verze tkadlena pl-
e radost ze shledn".
Nebesk pes Zl ovstn taoi sti ck
bostvo, kter se sna uloupit due
mal ch dti. Podobn j ako Bl tygr
i on je zl hvzdn bostvo, j e lze
pi zatmn Ms ce zahnat j edi n r-
musem. V achu ho vak vti nou
dr ang Sien a Er-lang Sen, bozi,
kte se ujmaj zejmna novoro-
zenc.
Nebesk poheb Star tibetsk po-
hebn ritul, kdy se zesnul penese
na oputn, ale kadmu obyvateli
kraje znm msto. Mnii tlo roze-
ou a pedhod supm, bo m po-
sl m", kte dui zesnulho vynesou
na nebesa. J edno takov msto je ne-
dal eko kltera Sera.
Nebet draci Tito draci (tchi en-
-lung) j sou strci p bytk boh
a symbol em regeneran sly nebes.
Nebot k Ve star n se vilo, e
zesnul ho je nutn uloit na bezpe-
nm a klidnm mst, j i nak j eho due
nenal ezne klid. Rodi nn p sl un ci
proto zesnul peveli dom, i kdy
skonali velice dal eko. V ppad, e
takov peprava byla vyl ouena, po-
dali kouzelnka, aby tlo pemstil.
Vili, e pi uritch zaklnnch se
tlo zvedne, dostane se dom a ulo
se do hrobu. Takovho i vho"
mrtvho vak kouzelnk mohl pimt
k vykonn dobrho skutku, nebo na-
opak navst ke spchn zl oi nu,
i vrady.
Nefrit Nefrit i jadei t, nebo ntina
mezi nimi nerozliuje a oba nerosty
Nefritov csa 135
nazvaj, byl povaovn za kmen
boh" a cenn vce ne zlato. Z nef-
ritu byl a zhotovena i csask pee
a asem se stal symbol em nsk ci-
vi l i zace. Tento nerost symbol i zuj e
dokonal ost, urozenost, up mnost,
krsu, istotu, ctnost, kontinuitu a ne-
smrtelnost. Dve se mrtvm kladla
na j azyk nefritov cikda a obkl da-
li je nefritovmi amulety, protoe se
vi l o, e nefrit zabrauj e hni l ob.
Przranost zzranho kamene"
(v tomto ppad se j edn spe o j a-
deit) j e symbol em up mnosti . Pi
nrazu zn ist a proni kav, a proto
je i symbol em moudrosti . Nefrit se
sice zlom, ale nelze jej ohnout - to
svd o odvaze. Soucit symbolizuje
teplm leskem a slunost tm, e sice
m v ostr hrany, kter vak nepora-
n. Na nebesch vl dne j ako nejvy
bostvo Nefritov csa a sdl v Ne-
fritov sni. Na zemi pebv bohy-
n Si -wang-mu v palci v Zpadn m
rji, kde je Nefritov rybnk. Krsn
dvka m nefritov nohy", pi ch-
zi nefritov dren tl a" a prsa pev-
n j ako tepl nefrit". Nefritov
vrchol y" j sou adra, hrt si s nefri-
tem" znamen soulo a zast nefrit
na modrm pol i " pi vst d vku do
j i nho stavu.
Nefri tov d vka Nefritovou dvku
(J -n) lze vdy vidt j ako prvod-
kyni Nefritovho csae. Znma je t
jako dra dvka (Lung-nu) nebo cud-
n d vka (Li ang-n). Zobrazovna
bv s dl ouhmi , hl adkmi vlasy,
v dl ouhch atech, se skvostnmi
perky a s velice rozdlnmi atribu-
ty, nap. se zrcadl em, vzou, tykv ,
m sou s ovocem nebo praporkem.
T me mt sepjat ruce.
Nefritov d vka a Zlat hoch Bd-
hisattvu Avalkitvaru provz Zl a-
t hoch in-tchung (v sanskrtu Sud-
hana) a Nefri tov d vka J u-nti
(v sanskrtu Ngaknja), kte dosh-
li procitnut ji v ranm vku.
Nefri tov vla z Tchaj-anu Dcera
vl dce hory Tchaj-an, kter me
rodi nu poehnat dtmi . Uchyluj se
k n nesetn eny a pros ji pokud
mono o syna. Zobrazovna bv
s dttem v nrui.
Nefri tov c sa Nejvy bostvo
nsk l i dov vry, J u-chuang. V tao-
istickm panteonu je bostvem ni-
ch nebes" a oslovuje se j ako Vel-
k a ctihodn vldce nefritu". J ednou
ron se k nmu dostavuj vi chni
bohov a podvaj mu zprvu. J e nej-
vy nebeskou i nstanc , na ni se
lid mohou obracet. Pozemsk csa,
Syn nebes na dram trnu", obto-
val a do konce csastv (1911) sv-
mu nebeskmu nadzenmu dvakrt
ron na olti Nebes a prosil ho
0 poehnn i. V umn bv Nef-
ritov c sa zobrazovn v pze n-
skho c sae. J e odn v dl ouh csa-
sk roucho zdoben draky a sed pod
bal dachnem na trnu, po j eho stra-
nch j sou draci. V rukou dr nefrito-
v ezl o, na hlav m typickou csa-
skou korunu, z n vis vpedu
1vzadu po tincti perlovch rch,
j e mu sahaj tsn nad oi. Poet ti-
Nejvy pn t e mn h o nebe 136
nct poukazuj e na j eho nej vy hod-
nost. C saova sochaj e vdy um st-
na tak, aby se mu nohy nedotkal y
zem. Na mnoha ol t ch m po boku
Nefritovou d vku (J u-nu) a Zl atho
hocha (i n-tchung). J u-nii j e znma
t j ako dra d vka, kter pedv
posel stv , zat mco i n- tchung j e
strce vykuovadl a.
Nejvy pn t e mn h o ne be Siian-
tchien ang-ti j e l i dov bostvo zn-
m i pod j i nmi j mny. Naj i hu Cny
j e znaj j ako Severn ho vl dce"
nebo Skutenho vl en ka", kter
j e povaovn za j ednoho z rtej moc-
njch mi ni str Nef ri tovho c sae.
Proto ho uctvaj t j ako Temnho
vl en ka". Vti nou ho provzej
elva a had, protoe tato zv ata se od
starodvna nazvaj temnmi vle-
nky severu". V umn bv zobrazo-
vn j ako mu stedn ho vku s er-
nm vousem a uvol nnmi vlasy.
Sed na trnu v pekrsn vy vanm
atu j ako civiln edn k nebo v lesk-
l zbroji j ako vel i tel nebeskch
vojsk.
Nesmrtel n nt svat (si en), mui
a eny, kte za svho i vota doshl i
nadpirozench schopnost a po smrti
byli zbonni . Z mnoha set nesmrtel -
nch vyni k prosl ul ch Osm nesmr-
telnch.
Nesmrt el nost Nesmrtel nost v n
neznamen pouze nesmrtel nost due.
ale i tla. Zvl t taoi st hl edal i by-
linu nesmrtel nost nebo el i x r, kter
by j i m umoni l vn pozemsk
ivot.
Nestori ni Stoupenci patriarchy Ne-
ston, kte se roku 431 na konci l u
v Efesu odtpili od msk sttn cr-
kve a j ej i ch uen proni kl o a do
ny. Pannu Marii neuznvali za bo-
horodi ku, nebo J e Kri stus byl
podl e nich l ovkem, kter se stal
Mesi em, kdy se oprosti l od lid-
skch slabost.
Netopr Symbol tst, nebo je sou-
zvun se tstm (fu). erven neto-
pr symbolizuje naprost tst. Dva
netopi znamenaj dvojnsobn ts-
t a pt netopr pt poehnn ivo-
ta, tedy dlouhovkost, bohatstv, zdra-
v, lsku k ctnosti a pirozenou smrt.
asto lze na obrazech pejcch tst
vidt i kouzelnka, j emu ze dbnu
vylt pt netopr. Netopru se
v n k nebesk krysa, ltajc
krysa, vl krysa nebo non vlatov-
ka. Vilo se, e v hlubokch j esky-
nch ij i tiscilet netopi, kte se
iv stalaktity a maj stbit blou
srst. V nsk medicn se netop
krev, lu a kdla pouvaj j ako pro-
stedek k prodlouen ivota. Nkte
lkai j eho maso doporuuj pro zlep-
en zraku. Vidme-li na obraze dva
hochy chytajc netopry do vzy, pi-
em jeden u ve vze j e, znamen to,
e obdarovanho maj brzy potkat
vechny druhy tst. Obraz, na nm
krotitel dmon ung Kchuej sr
meem netopry, znamen, e si
tst vynutme'*. Netopi bvali
asto vyobrazeni na oblbench lah-
vikch se upacm tabkem. lovk
si tak nosil tst doslova v kapse. Ne-
topr s minc je symbolem pn K
by se ped tvma oima jevilo jen po-
ehnn" a netopr se svastikou zna-
men deset tisc poehnn".
Ni rvna V buddhi sti ckm katechi s-
mu je nirvna (vyvanut") popisov-
na j ako stav mysli a ducha, v nm
veker vle k ivotu, veker tuby
po byt a poi tku uhasly, a proto po-
hasla i kad ve, touha, dost,
nenvist, strach a bolest. J e to stav,
kter dokonal ho arhanta zbav
vech strast a vysvobod ho z etzce
znovuzrozovn .
Noc dvoji t sedmi ky 7. dne 7. lu-
nrnho ms ce se ve star n sla-
vila noc dvojit sedmiky", je se na
Tchaj-wanu slav dodnes j ako svtek
zamilovanch - podobn j ako evrop-
sk Valentn. Mi l ovan osob se da-
ruj sladkosti a zrove se dkuje bo-
hm za dosavadn pze a za
budouc tst a zdrav. Pvod svt-
ku souvis s bj o Nebeskm pas-
kovi a Nebesk pradlen, neastnch
milencch, kter kdysi Nefritov c-
sa odl oui l a vykzal je na opan
behy nebesk eky (Ml n drhy).
Norbul i ngka Dal ajl movo letn sd-
lo zpadn od Lhasy, j eho zklady
poloil 7. dalajlma Kalzang Gjam-
ccho (1708-1757). Schrauje se
v nm mnostv sakrlnch pedm-
t a spis, kter astn pekaly kul-
turn revoluci.
Nosoroec V dob posledn dynastie
(1644-1911) symbol voj enskho
hodnoste devtho hodnostn ho
stupn. Roh nosoroce byl povao-
vn za magi ckou ndobu a astn
symbol uenc. Vi i o se, e kdy se
do nj nalije npoj , lze poznat, zda
nen otrven. V nskm lidovm l-
kastv se prek z tohoto rohu po-
uv j ako prostedek na zven po-
tence.
Notka porod Tato bohyn regis-
truje kad porod a doke pomoci
k dtti i neplodn en. Zobrazov-
na bv vtinou j ako vzneen pan
v krsn vyvanch atech. Tebae
j nen zasvcen dn chrm, lze se
v chrmech asto setkat s jejm obra-
zem.
Nov rok nsk Nov rok (kuo-
-nien) aneb Svtky j ara (chun-ie)
za n druhm novol un m po zi m-
n m sl unovratu, tedy mezi 21. led-
nem a 19. norem. A protoe Svtek
zatku jara bv podle lunrnho ka-
lende vtinou kolem5. nora, mo-
hou an slavit oba svtky souas-
n. Nov rok j e zrove nejvt
rodinn svtek roku, kter se vich-
ni sna strvit v rodin. Slavval se
patnct dn a lid povaovali za est-
nou povinnost splatit ped nm veke-
r dluhy. Deset dn ped zahjen m
svtku vechny ady zavely kance-
le a peet a raztka se v hedvb-
nch obalech pedvaly do schovy
vrchn mu edn kovi . Vude se j en
ukl zel o, istilo, nakupoval o, pekl o
a vai l o, protoe bhem svten ch
dn se nesmly v domcnosti pou -
vat ostr nstroje. V cel n byl y
vechny obchody nejmn po prvn
ti dny zaveny, protoe tou dobou
slavili vi chni , chud i bohat ,
a zsadn se nepracoval o. tvrt den
zanali pracovat ti nejchud eme-
slnci a znovu se otv ral y nej men
krmky. V nsl eduj c ch dnech se
pi dal y - podl e fi nann si tuace -
stedn podniky. Velk firmy a bohat
lid vak slavili cel ch patnct dn.
Bhem svtku vldl v zemi klid, mr
a pohoda. Nepos l al y se edn dopi-
sy, nevyhotovovaly dokumenty a ne-
vykonval y popravy. Posl edn den
starho roku se odpal oval y petardy
na zahnn zlch duch, Nov rok
j ako takov zanal podl e lunrnho
kal ende kol em j edenct v noci .
Tuto noc vybranch paml sk, dar
a obad ni kdo nespal , ani dti. Bu-
ilo se do bubn a gong, troubilo na
trumpety, dokonce se stlelo z dl.
Ke spnku se ul hal o a v asnch
rannch hodi nch a potom se navt-
vovali p buzn , ptel a nadzen,
blahoplo se j i m a pedvaly se dary.
Hl uk a ruch v nsl eduj c ch dnech
o nco polevily, ivot se normal i zo-
val. V j ednom z poslednch t dn se
konal dra tanec provzan zna-
nm hl ukem na odehnn zlch du-
ch. A potom se ivot vrtil do sta-
rch kolej.
Nudl e a pent Dl ouh nsk nud-
le se pentem j sou symboly dl ouho-
vkost a v j i n C n se j ako nudle
dl ouhho i vota" podvaj o naroze-
ni nch star ch len rodi ny a na
Nov rok.
Ni i -kua Sestra a manel ka myti ck-
ho c sae Fu-si ho zvan t N-wa,
kter dala lidem instituci manelstv,
vynal ezl a mol dnky a podl e j i nch
legend stvoila z hlny lidi.
i ngmapa Ti betsk buddhi sti ck
sekta, dosl ova star kol a", kterou
v 8. stolet zaloil i ndi ck mysti k
Padmasambhava, zakladatel prvnho
ti betskho buddhi sti ckho kl tera
Samj vchodn od Lhasy. Souhrn-
n oznaen lamaistickch sekt ped
Congkhapovou reformou.
slavili vi chni , chud i bohat,
a zsadn se nepracoval o. tvrt den
zanali pracovat ti nej chud eme-
slnci a znovu se otv ral y nejmen
krmky. V nsl eduj c ch dnech se
pidaly - podl e fi nann si tuace -
stedn podniky. Velk firmy a bohat
lid vak slavili celch patnct dn.
Bhem svtku vldl v zemi klid, mr
a pohoda. Neposlaly se edn dopi-
sy, nevyhotovoval y dokumenty a ne-
vykonval y popravy. Posl edn den
starho roku se odpal oval y petardy
na zahnn zlch duch. Nov rok
j ako takov zanal podl e lunrnho
kal ende kol em j edenct v noci .
Tuto noc vybranch paml sk, dar
a obad nikdo nespal, ani dti. Bu-
ilo se do bubn a gong, troubilo na
trumpety, dokonce se stlelo z dl.
Ke spnku se ul hal o a v asnch
rannch hodinch a potom se navt-
vovali pbuzn, ptel a nadzen,
blahoplo se j i m a pedvaly se dary.
Hl uk a ruch v nsl eduj c ch dnech
o nco polevily, ivot se normal i zo-
val. V j ednom z poslednch t dn se
konal dra tanec provzan zna-
nm hl ukem na odehnn zlch du-
ch. A potom se ivot vrtil do sta-
rch kolej.
Nudl e a pent Dlouh nsk nud-
le se pentem j sou symbol y dl ouho-
vkosti a v ji n n se j ako nudl e
dl ouhho i vota" podvaj o naroze-
ni nch star ch len rodi ny a na
Nov rok.
Ni i -kua Sestra a manel ka myti ck-
ho c sae Fu-si ho zvan t Nu-wa,
kter dala lidem instituci manelstv,
vynal ezl a mol dnky a podl e j i nch
legend stvoila z hlny lidi.
i ngmapa Ti betsk buddhi sti ck
sekta, dosl ova star kola", kterou
v 8. stolet zaloil i ndi ck mysti k
Padmasambhava, zakladatel prvnho
ti betskho buddhi sti ckho kl tera
Samj vchodn od Lhasy. Souhrn-
n oznaen lamaistickch sekt ped
Congkhapovou reformou.
Ob duchm nebes a zem C sa
sice pi velk obtn ceremonii ka-
doron uct val boha rol ni ctv , ale
krom toho vzval pi stedn obti
duchy nebes a zem. Touto obt byl
uctvni nebet vl dci ", tedy boho-
v hromu, mrak, vtru a det, i po-
zemt vldci", j i mi se mnili ducho-
v posvtnch hor, mo a ek.
Ob Jupi terovi J upiter, zvan t
Velk rok" (Tchaj-suej), byl pova-
ovn za vl dce roku, uct vn j ako
vznamn planeta a csa mu v prvn
a dvanct ms c pinel takzvanou
stedn ob.
Ob Sl unci a Ms ci Za csastv
byly v Pekingu na vchod a zpad
msta dva velk olte, jeden vyv-
en a zasvcen Sl unci , druh za-
hl ouben a zasvcen Ms ci . Ob
nebesk tl esa byl a povaovna za
bohy, kterm c sa pi nel stedn
ob, Slunci rno za j arn rovnoden-
nosti a Msci veer za podzimn rov-
nodennosti.
Obiln d (kou-j) Men svtek,
kter se na venkov slav 5. dne 3. lu-
nrnho msce (20./21. duben), nebo
v tomto ase pichzej pozdn jarn
det, tolik dleit pro setbu obil.
Obl aka a d Symbol sexul n ho
spojen.
Obl aka Symbol tst.
Obadn ndoby V hrobech krl
a knat dynastie ang-J in (asi 1523
a 1027 p. n. I.) se u nachzej kul-
tovn bronzy, j e se pou val y j ako
obadn ndoby a dvaly se do hrobu
zesnul m.
Obadn ezl o Pouze csa ve sv
uni verzl n roli prostedn ka mezi
nebesy a l i dskou spol enost mohl
provdt nutn rituly pro zachov-
n bl aha cel ho sttu. Pi tchto ob-
adech dvn krl ov pouvali ob-
adn nefri tov ezla, na ni ch se
kotou pi (nebe) spojoval se sekerou
(panovni ck moc).
Ocet J st ocet" znamen rlivost.
Ohka na mouchy Symbol autori-
ty buddhisfickch mnich s knsk-
mi funkcemi a uenc vyho stup-
n. Vyrb se ze n kravskho,
koskho nebo j a ho ohonu.
Ohov hvzda Planeta Mars (Chuo-
-si ng), j se rovn k Nebesk
trest", protoe oznamuje vlku. Dle
symbolizuje ohe a vldne ltu a rov-
n je odpovdn za nhl zmatky,
nepodek a tlesn tresty.
Ohov j ma Nevsti nec.
Ol i va Pro zel enou barvu symbol
ivota.
Olt Ms ce Tento olt v chrmu
Msce se nachzel za csastv v dne-
nm peki ngskm parku J e-tchan
a byl a do roku 1911 dleitm ob-
titm zejmna o svtku Msce
(15. dne 8. l unrn ho ms ce). Park
le zpadn od C saskho palce
zhruba na rovni parku '-tchn na
vchod, v nm zase bval chrm
Slunce s oltem Slunce. Severov-
chodn od C saskho palce stval
v dnen m parku Ti-tchan chrm
Zem a na ji hovchod chrm Nebes.
Ol t Rol ni ctv Ol t Rol ni ctv se
nachzel zpadn od velkho arelu
chrmu Nebes a byl postaven v dob
Mi ng. Svm tvarem je j edi nen -
dlouh 15 m, irok 15 m, ale vyso-
k pouze 1,5 m. V hlavn sni s pti
m stnostmi severn od olte se
schraovaly posvtn obadn tabule.
Ol t rody C sa dvakrt ron
obtoval na olti rody, kter se na-
chz v Sunjatsenov parku ped C-
saskm pal cem. Na j ae se zde
modlil za bohatou rodu a na podzim
za ni dkoval . Pt vrstev pdy rzn
barvy, kter byly uloeny v tstupo-
vm olti, symbol i zoval y vldu c-
sae nad vemi zemmi a kraji e
stedu.
Ol t vech svat ch Nzev olte
s mnoha sochami nejrznjch boh.
Na olti pvodn stla j en j edna so-
cha, pozdji ti a nkdy i pt. S ros-
toucm bl ahobytem, pedevm v ji -
n Cn, Hongkongu a na Tchaj-
-wanu, ale i v nskch chrmech ji -
hovchodn Asi e, pi dval i vc
dal sochy.
Ol t Zem Na severu Peki ngu st-
val olt Zem, u nj csai a do
roku 1911 slavili slavnost slunovra-
tu. Sever bval svtovou stranou,
kter korespondovala se zem a tmou,
stranou, j e souvisela s pri nci pem ji n
a se sudmi sly. Dochovan olt
pochz z roku 1530, je tvercov,
protoe Zem m podle staronske-
ho pojet tvar tverce. S j i novou sym-
bolikou souvisej i j eho dva stupn,
tyi schody a nsobky sudch sel.
Cel arel bval svatyn byl pem-
nn v park Ti-tchan.
Omvn buddh 8. dne 4. lunrn-
ho ms ce se ve vech buddhi sti c-
kch chrmech zbavuj Buddhovy
obrazy a sochy prachu a omvaj se.
Sochm se zavazuj oi, aby nevid-
ly, j ak se omvaj ostatn. Obad se
kon za asti etnch vcch.
Opasek Symbol ednka.
Opi ce Ve star Cn byla povaovna
za ochrnkyni ped arodjni ctv m,
zlmi kouzly a zlomyslnmi kousky
trpasliho lidu, zrove symbol i zo-
vala lstivost a skonost. Opi ce je
praotcem vech Tibean a v j i n
n ji uctvali j ako boha. V lidov
mluv vak symbolizuje cizolonka.
Kdy na obraze vidme opici, j ak leze
po javoru a sna se doshnout na ba-
lek ve vtv ch, znamen to pn
edn hodnosti, nebo v onom bal-
ku se skrv edn pee.
Ob duchm nebes a zem C sa
sice pi velk obtn ceremonii ka-
doron uctval boha rol ni ctv , ale
krom toho vzval pi stedn obti
duchy nebes a zem. Touto obt byli
uctvni nebet vl dci ", tedy boho-
v hromu, mrak, vtru a det, i po-
zemt vldci", j i mi se mnili ducho-
v posvtnch hor, mo a ek.
Ob Jupi terovi J upiter, zvan t
Velk rok" (Tchaj-suej), byl pova-
ovn za vl dce roku, uctvn j ako
vznamn planeta a csa mu v prvn
a dvanct ms c pinel takzvanou
stedn ob.
Ob Sl unci a Ms ci Za c sastv
byly v Peki ngu na vchod a zpad
msta dva velk olte, j eden vyv-
en a zasvcen Slunci, druh za-
hl ouben a zasvcen Ms ci . Ob
nebesk tlesa byl a povaovna za
bohy, kterm csa pinel stedn
ob, Slunci rno za j arn rovnoden-
nosti a Msci veer za podzimn rov-
nodennosti .
Obi l n d (kou-ju) Men svtek,
kter se na venkov slav 5. dne 3. lu-
nrnho msce (20./21. duben), nebo
v tomto ase pichzej pozdn jarn
det, tolik dleit pro setbu obil.
Obl aka a d Symbol sexul n ho
spojen.
Obl aka Symbol tst.
Obadn ndoby V hrobech krl
a kn at dynastie Sang-J in (asi 1523
a 1027 p. n. 1.) se u nachzej kul-
tovn bronzy, j e se pou val y j ako
obadn ndoby a dvaly se do hrobu
zesnul m.
Obadn ezl o Pouze c sa ve sv
uni verzl n roli prostedn ka mezi
nebesy a l i dskou spol enost mohl
provdt nutn rituly pro zachov-
n blaha cel ho sttu. Pi tchto ob-
adech dvn krl ov pou val i ob-
adn nefritov ezl a, na ni ch se
kotou pi (nebe) spojoval se sekerou
(panovni ck moc).
Ocet J st ocet" znamen rlivost.
Ohka na mouchy Symbol autori-
ty buddhistickch mnich s knsk-
mi funkcemi a uenc vy ho stup-
n. Vyrb se ze n kravskho,
koskho nebo j a ho ohonu.
Ohov hvzda Planeta M ars (Chuo-
-si ng), j se rovn k Nebesk
trest", protoe oznamuje vlku. Dle
symbolizuje ohe a vldne ltu a rov-
n je odpovdn za nhl zmatky,
nepodek a tlesn tresty.
Ohov j ma Nevsti nec.
Ol i va Pro zel enou barvu symbol
ivota.
Olt Ms ce Tento olt v chrmu
Msce se nachzel za csastv v dne-
nm peki ngskm parku J ue-tchan
a byl a do roku 1911 dleitm ob-
titm zejmna o svtku Ms ce
(15. dne 8. l unrn ho msce). Park
le zpadn od C saskho palce
zhruba na rovni parku 2'-tchan na
vchod, v nm zase bval chrm
Slunce s oltem Slunce. Severov-
chodn od C saskho palce stval
v dnen m parku Ti-tchan chrm
Zem a na ji hovchod chrm Nebes.
Ol t Rol ni ctv Ol t Rol ni ctv se
nachzel zpadn od velkho arelu
chrmu Nebes a byl postaven v dob
Mi ng. Svm tvarem je j edi nen -
dlouh 15 m, irok 15 m, ale vyso-
k pouze 1,5 m. V hlavn sni s pti
m stnostmi severn od olte se
schraovaly posvtn obadn tabule.
Ol t rody C sa dvakrt ron
obtoval na olti rody, kter se na-
chz v Sunjatsenov parku ped C-
saskm pal cem. Na j ae se zde
modlil za bohatou rodu a na podzi m
za ni dkoval . Pt vrstev pdy rzn
barvy, kter byly uloeny v tstupo-
vm olti, symbol i zoval y vldu c-
sae nad vemi zemmi a kraji e
stedu.
Ol t vech svat ch Nzev ol te
s mnoha sochami nejrznjch boh.
Na olti pvodn stla j en j edna so-
cha, pozdji ti a nkdy i pt. S ros-
toucm bl ahobytem, pedevm v ji -
n C n, Hongkongu a na Tchaj -
-wanu, ale i v nskch chrmech j i -
hovchodn Asi e, pi dval i vc
dal sochy.
Ol t Zem Na severu Pekingu st-
val ol t Zem, u nj csai a do
roku 1911 slavili slavnost slunovra-
tu. Sever bval svtovou stranou,
kter korespondovala se zem a tmou,
stranou, j e souvisela s pri nci pem ji n
a se sudmi sly. Dochovan olt
pochz z roku 1530, je tvercov,
protoe Zem m podl e staronske-
ho pojet tvar tverce, S ji novou sym-
bolikou souvisej i j eho dva stupn,
tyi schody a nsobky sudch sel.
Cel arel bval svatyn byl pem-
nn v park Ti-tchan.
Omvn buddh 8. dne 4. lunrn-
ho ms ce se ve vech buddhi sti c-
kch chrmech zbavuj Buddhovy
obrazy a sochy prachu a omvaj se.
Sochm se zavazuj oi , aby nevi d-
ly, j ak se omvaj ostatn. Obad se
kon za asti etnch vcch.
Opasek Symbol ednka.
Opice Ve star n byla povaovna
za ochrnkyni ped arodjni ctv m,
zlmi kouzly a zlomyslnmi kousky
trpasliho lidu, zrove symbol i zo-
vala lstivost a skonost. Opi ce je
praotcem vech Tibean a v ji n
n ji uctvali j ako boha. V lidov
mluv vak symbolizuje cizolonka.
Kdy na obraze vidme opici, j ak leze
po javoru a sna se doshnout na ba-
lek ve vtvch, znamen to pn
edn hodnosti, nebo v onom bal-
ku se skrv edn pee.
Opi ce j e devtm znamen nskho
zverokruhu a povauje se za velice
sloitou osobnost: duchapl nou, le
vrtoivou, plnou fantazie, le lehko-
vnou, chytrou, avak vni vou.
i vot je pro ni hrou, velikm dobro-
drustv m, nepetri tm sledem v-
zev. Cti dosti vost a lstivost se v n
mohou p mo geniln kombi novat.
Osoba narozen v roce Opi ce m v
pirozen arm (opice podl e bj vy-
lkala z boh i tajemstv nesmrtel -
nosti). Opi ce bvaj rozenmi herci,
spisovateli, kritiky, obchodnky, do-
konce badateli. V lsce j sou vniv,
ale nestl. K Opici se nejspe hod
My nebo Drak. S Tygrem mus za-
chzet obezetn a Pes a Had j sou
pli pzemn a um rnn , ne aby
po cel i vot sneli jej bl zni v
npady.
Opi bh Opi ho boha Sun Wu-
-kchunga uctvaj j ak taoist. tak bud-
dhist a znaj ho i mal dti, protoe
je j ednou z hl avn ch postav Wu
Ccheng-enova romnu Cesta na Z-
pad". Toto dlo ze 16. stolet pat
mezi nejoblbenj nsk knihy, bylo
asto dramati zovno a zpracovno
i j ako kn ka pro dti (esky Opi
krl). Navzdory tomu ml Sun Wu-
-kchung jen mlo chrm a z tch, j e
se zachovaly, se dva nejvznamnj
nachzej v Hongkongu, kde se
16. dne 8. lunrnho msce kon vel-
k oslava j eho narozenin, asn po-
dvan se lvmi tanci, akrobaty, diva-
dlem a pestrm prvodem.
Orel Symbol sly, v Cn vak mn
rozen ne v Evrop. Obraz s or-
lem sed c m na borovici vyjaduje
pn star mu mui , aby byl si l n
j ako orel a il dlouho j ako houevna-
t borovi ce. Orel na skle vdy sym-
bolizuje individulnho bojovnka.
Osel I v n symbol hlouposti a za-
bednnosti . Nesmrtel n ang Kuo-
-lao ni cmn jezd na blm oslu.
Osm J ako sud slo je osmika sice
slo ensk, ale m znan vznam
v ivot mue a lze ji povaovat vcel-
ku za astnou. J ej etn kombinace
svd o pznivch pomrech, ast-
nch stavech a doucch vcech. s-
la osm vyuv symbolicky kad ze
t hlavnch nskch nboenstv .
Taoismus hovo o osmi embl mech,
konfucianismus o osmi klenotech ne-
boli pokl adech uence, buddhi smus
o osmi symbolech tst, lamaismus
o osmi bl ahovstnch znamen ch.
Osm trigram Knihy promn obsahu-
je tajemstv vesmru a vychz z osmi
symbol: nebe, zem, eky, ohn, j e-
zera, vtru, hromu a hory. Osm no-
voronch plod" je tykev, tomel, gra-
ntov j abl ko, cedrt, vinn rva,
broskev a meloun. Kad an zn
Osm nesmrtel nch, kte j sou vdy
povaovni za astn symboly. Kdy
vanul siln vtr, zjiovalo se, o kter
z osmi vtr" se jedn: umiv vtr
toti pichz vdy z vchodu, vesel
vtr z ji hovchodu, plamenn vtr od
severovchodu, velk boue z j i hu,
chladiv vtr z jihozpadu, trval vtr
ze zpadu, ostr vtr ze severozpadu
a ledov vtr ze severu.
Os m ctnost 143
Osm bl ahovstnch znamen V la-
mai smu, kter je rozen v Tibetu,
Mongol sku a v severn a zpadn
n, existuje cel skupina symbol
pinejcch tst: zlat kolo sergji
khorlo (symbol Buddhy kjamuni-
ho, j ednota vech vc a jev), pravo-
toiv b l ulita dungkar jkhjil
(Buddhovo ml uven sl ovo), l otos
pdma (duchovn istota, ni rvna),
drahocenn sl unen k ri nhen dug
(znak krl ovsk vldy, symbol Bud-
dhova uen ), zlat rybky sergji a
(symbol vol nosti ), ndoba s vel km
pokl adem ter henp bumpa (urna na
ostatky, symbol skrytch pokl ad),
praporec vtzstv gjalcchn (symbol
vtzstv nad nevdomost a smrt),
vzneen di agram palgji beu (neko-
nen uzel , symbol j ednoty vech
vc a kl amn pedstavy asu)
Os m boskch kmen V djinch
umn hraj vznamnou, ale v nbo-
enstv sp podadnou roli zstupci
osmi td boskch bytost. J edn se
vtinou o dra bohy, kte se zdro-
vali v Buddhov bl zkosti , aby ho
chrni l i . Prvn kmen j sou dvov,
dve i ndi ck bostva, nyn bostva
bezej menn, vystupujc kol ekti vn
j ako ochrnci buddhi smu. Druh
kmen pedstavuj ngov (draci,
hadi ), pol obosk bytosti, j e asto
vystupuj v lidsk podob, ale za hla-
vou maj kob hlavu a msto nohou
had ocas. V n v nich spatuj pe-
dev m duchy j ezer, ek a rybn k.
Ngov navc vlastn palc na mo-
skm dn, v nm sdl dra krl,
o kterm vyprvj etn pohdky.
Tet kmen j sou j akov, popi sovan
asto j ako divoc, nsiln, p mo zl
dmoni , ve skutenosti se vak na-
vzdory j ej i ch stral i vmu vzhl edu
j edn o dobr a spravedl i v duchy
zem a vody. tvrt j sou duchov
hudby, gandharvov, kte pvodn
patili do druiny boha I ndry a nyn
slou v Buddhov nebi . Skuten
dmoni j sou vak asurov, zobrazo-
van j ako titnt vl en ci , kte
chrn uen. est kmen pedstavu-
j pta duchov garudov se zlatmi
kdly, j i ch je na nebesch mnostv,
na zemi vak pouze j edi n. Tohoto
pozemskho" garudu hinduist do-
dnes uctvaj j ako j zdn zve boha
Vinua a j ako krle ptactva. V bud-
dhi smu j e naopak povaovn za
ochrannho ducha uen , mnohdy
zobrazovn j ako l ovk s perutmi
a orl hlavou. Do sedmho kmene pa-
t ki nnarov, bytosti s lidskou hla-
vou a koskm tlem (nebo naopak),
duchov zpvu, kte s gandharvy za-
jiuj nebeskou hudbu. Tento bosk
zstup uzavraj opt had duchov.
J ak vidno, tchto osm boskch kme-
n pedstavuje to nej bezprostednj
spojen mezi hi ndui smem a buddhi s-
mem. I v umn je tento fakt natolik
j ednoznan, e nen di vu, kdy
mnoz hi ndui st povauj veker
buddhi smus pouze za odno svho
nboenstv .
Os m ct nost Zdvoi l ost, slunost,
spravedlivost, stud, lska k rodi m,
bratrstv, vrnost a pesnost.
Os m embl m taoi st Vj, ryb
buben", me, lahvovit tykev, fltna,
kvtinov kok, kastanty a lotos.
Os m kl asi ckch hudebn ch nstroj
Kastanty, zvonek, l outna, fl tna,
kamenn inely, buben, mol dnky,
okarna.
Osm klenot T osm vzcnost "
nebo osm poklad uence": Klasic-
k ada tchto symbol je mince (bo-
hatstv), perla (istota), kosotverec
(vtzstv), zrcadl o (manel sk vr-
nost), kastanty (poehnn ), kniha
(studium), roh nosoroce (pevn cha-
rakter) a list ebku obecnho (li-
v sla). Postupem asu j e podl e
dynasti a provinci nahrazovaly n-
sledujc symboly: skla (trvalost),
mraky (plodnost), vlny (pbytek dra-
k), obrazy (kultura), stbrn botka
(bohatstv), ling-' (houba nesmrtel-
nosti), trojnoka (vlda), bann (sebe-
vchova) a javor (ednick hodnost).
Os m kon nsk umn asto ztvr-
uje osm kon, kte thli vz csae
Mu-wanga. C sa k ni m natolik pi-
lnul, e je na sklonku ivota neprodal
ani nedal utratit, ale vypustil na past-
viny j ako svobodn zvata. Takov
jednn byl o v t dob tak neobvyk-
l, e velo do djin. Kon se na ob-
razech asto vlej po zemi - z rado-
sti, e se konen zbavili postroj.
Os m nectnost Buddhi sta se mus
vysthat zej mna tchto osmi ne-
ctnost: pchy, nenvisti, zvisti, ha-
minosti, dostivosti, rlivosti, ne-
vdomosti a pochyb.
Osm nesmrtel nch V ppad Osmi
nesmrtel nch (pa-sien) se pvodn
j ednal o o historick nebo bjn posta-
vy, kter byly pozdji prohleny za
bostva. ili v rznch dobch, zkou-
mali tajemstv prody a postupn si
vyvi nul i nadpi rozen schopnosti .
Uml i se pr zneviditelnit, dovedl i
pemovat kameny ve zlato, dokon-
ce oi vovat mrtv. asem se jejich
sestava ustlila na skupinu osmi .
Kad z Osmi nesmrtelnch m atri-
but, ale nikomu z nich nebyl postaven
chrm, nebo se k, e jejich domo-
vem j sou Ostrovy nesmrtel nch"
lec dal eko ve Vchodo nskm
moi a bnm smrtel n km nedo-
stupn. Kadch 1000, 3000 nebo
9000 let navtvuj Krlovnu matku
Zpadu, Si -wang-mu, a dostvaj od
n broskve nesmrtel nosti ". J sou to
ung-l i chiian, ang Kuo-l ao, Lu
Tung-pin, Cchao Kuo-iou, Li Tchie-
-kuaj, Chan Si ang-c', Lan Cchaj-che
a Che Si en-ku. Umn je vtinou
zobrazuje po tech nebo vechny na-
j ednou, samostatn j en zdka.
Osm nesmrt el nch s vna U to-
hoto astho nmtu vtvarnho
umn se nejedn o prav" nesmrtel-
n, nbr o osm bsn k z doby
dynasti e Tchang (618-907), k ni m
pat i osl avovan Li Po. Bsnk Tu
Fu, naden jejich umn m, je nazval
osmi nesmrtel nmi ".
Os m novoron ch pl od Tykev, to-
mel, grantov j abl ko, mel oun, bros-
kev, cedrt, vinn rva, dn.
Os m s ymbol nesmrt el nch Osm
taoi sti ckch svatch, kte doshl i
Osm velkch chrm Zpadn ch hor 145
nesmrtelnosti, symbolizuje osm atri-
but, j e lze v nskm umn vidt
i samostatn j ako astn ornamenty
a symboly. J edn se o vj, me, ty-
kev, kastanty, kvtinov ko.k, bam-
busovou ty, fltnu a lotos.
Osm symbol tst Na chrmovch
zdech, nad domovn mi dvemi a na
mnoha obrazech se asto vyskytuje
osm buddhi sti ckch symbol tst,
je bvaj uspodny do dvou ad po
tyech. Horn adu zahajuje tzv. ne-
konen uzel, symbolizujc vnost,
hojnost nebo dlouh spokojen ivot.
Nsleduje lotos j ako symbol istoty
a vrnosti. Tet je detnk nebo slu-
nenk j ako dstojnost a ochrana pe-
de v m zlm a nakonec vza s nek-
tarem vyjadujc harmoni i a splnn
pn a tueb. Doln ada zan zk-
enmi j a mi ohkami , j e symbo-
lizuj vnost, pokrauje bal dach-
nem znamenajcm vysokou hodnost,
ale i vtzstv Buddhova uen. N-
sleduje pr ryb, kter pedstavuje
manel stv , pl odnost a bohatstv ,
a nakonec pravotoi v ulita, j e m
symbol i zovat Buddhv hlas, ale
tak ochranu ped zl em. J ednotl i v
embl my tto kl asi ck" ady byly
v rznch dynasti nebo i v uritch
provincch nahrazeny ji nmi symbo-
ly, ale poet osmi se vdy zachoval.
Nap kl ad:
zvon (cta), kol o uen (Buddhova
moudrost), boukov mraky (politic-
k zvrat), perl a nebo planouc klenot
(istota, Buddhovo srdce), Buddho-
vy lpje (symbol nauky), pagoda
(rel i kvi e), di amantov ezl o (moc
nauky), n (ob), l outna (istota,
vrnost), vadra (moc), citera (man-
el stv ), buben (symbol zmny),
mol dnky (fnix);
drahocenn sl unen k (symbol kr-
lovsk moci ), dvojice zlatch rybek
(symbol vol nosti ), truhlice s pokl a-
dem (symbol hojnosti), lotos (symbol
neposkvrnnosti ), pravotoi v ulita
(symbol ml uvenho sl ova), skvl
diagram (symbol jednoty vech vc),
korouhev vtzstv (symbol triumfu
nad nevdomost a smrt), zlat kolo
(symbol Buddhy a j eho uen).
Osm tri gram Staronske vteck
symbol y sestvajc ze t pl nch
nebo peruench ar. Pri nci p j ang
symbol i zuj e pl n ra, pri nci p j i n
peruen. Onch osm trigram j sou
nebe (chi en), zem (kchun), hrom
(en), eka (kchan), hora (ken), vtr
(sun), ohe (li) a jezero (tuej). Za j e-
j i ch autora je povaovn bjn csa
Fu-si, kterho inspiroval krun bj-
n elvy. Kombi nac trigram vzni-
k 64 hexagram I-ingu.
Os m vel kch chrm Zpadn ch hor
Pod tmto nzvem se odedvna mn
cel etzec buddhistickch chrm
a klter v ndhern lesnat krajin
Zpadn ch hor u Peki ngu, j e pro
krsnou pol ohu navtvovali i csai.
Tto obl asti se k Pa-ta-chu, tj.
Osm krsnch pohl ed". Chrmy
byly zbudovny od 7. do 17. stolet.
Roku 1900 je za boxerskho povst-
n poni i l a vojska osmi spoj ench
mocnost a pozdji byly, pokud to
lo, obnoveny. J menuj se chang-
-an, Li ng-kuang, San-an, Ta-pej,
Lung-vvang, Siang-ie, Pao-u-tung
a eng-kuo.
Osm vnj ch chrm Na severu
a severovchod c sask letn rezi-
dence v horch provi nci e Che-pej
u msta cheng-te se nachz tzv.
osm vnjch chrm, zbudovanch
vtinou v ti betskm slohu, j e v-
ml uvn svd o tom, kterak csao-
v dynasti e chi ng podporoval i la-
mai smus. V mnohonrodnostn m
nskm stt se vldce musel starat
o to, aby Tibeany a Mongol y pipou-
tal k i, a stavbou tchto chrm de-
monstroval svou pi , starostl i vost
a respekt i v nboensk oblasti. Po
j aponskm bombardovn za druh
svtov vlky a po dn rudch
gard za kul turn revol uce se tyto
chrmy nachzej v rznm stavu
a dosud v nich probhaj restauran
prce. Rel ati vn dobe se zachovaly
u-si ang-s' (chrm Madur ho)
a Pchu-en-s' (chrm Veobecn be-
nevolence). Pozoruhodn Buddhovy
sochy j sou v Pchu-j ou-s' (chrmu
Veobecn pomoci ), zat mco An-
-juan-miao (chrm Pacifikace pohra-
ni) nabz bohat zdobenou sochu
Kitigarbhy. K vel km chrmm pa-
t Pchu-tchuo-cung-cheng-'-mi ao
(chrm Uen Potaraka) zvan mal
Potla", dle Su-mi -fu-ou-'-mi ao
(chrm tst a dl ouhovkosti ), imi-
tujc klter Tai l hunpo v i kace.
a Pchu-ni ng-s' (chrm Veobecnho
mru) s dvaadvaceti metrovou sochou
Avalkitvary. V nskm slohu je
oproti tomu Pchu-l e-s' (chrm Ve-
obecn radosti), j eho s m skvost-
nou nstropn vzdobu.
Os m vzcnch Buddhovch orgn
Srdce, lunk, slezina, pl ce, j tra,
al udek, ledviny, steva.
Ostrovy nesmrtel nch Ti ostrovy
vi l " lec ve Vchodo nskm moi,
Pcheng-laj. J ing-ou a Fang-ang, j e
j sou domovem nesmrtel nch a na
nich roste bylina nesmrtelnosti. C -
sa chi n '-chuang k nim podl e
povsti vyslal vpravu za el i x rem
ivota.
Ovce Mezi ovc a kozou se v ntin
nerozl i uj e, koza se povauj e za
horskou ovci ". Symbolick vznam
ovce j e dtsk oddanost.
Ovce j e j i nak osmm znamen m n-
skho zverokruhu. l ovk narozen
v roce Ovce bv povaovn za styd-
l i vho a ponkud pesi mi sti ckho,
potebuj e partnera, o nj se me
opt a kter snese j eho tkavost
a lehkou nevypoitatclnost. Na dru-
hou stranu je vak vrn, npomoc-
n a vel korys a doke citliv na-
slouchat. Ovce asto nachzme mezi
mali, sochai, novini, rovn b-
vaj mdn mi nvrhi , kvti ni
nebo designry. Protoe maj piroze-
n smysl pro odpovdnost a projevuj
vrnou, starostlivou lsku, vychze-
j nejlpe s Krlky a Vepi. Tygry se
ct chrnny a Kon je p mo magi c-
ky pitahuj. Nesnesou se s Mymi ,
kter pli prosazuj svou vli.
147
Pa-sien viz Osm nesmrtel nch
Padmapni P zvi sko bdhi sattvy
Aval kitS vary, dosl ovn s lotosem
v ruce". J eho pozl acen bronzov
sochy se v n vyskytoval y zejm-
na v 5. a 6. stolet.
Padmas ambhava Slavn i ndi ck
mg a buddhi sti ck vrozvst Pad-
masambhava (zrozen z l otosu")
byl povol n do Tibetu, aby zahnl
a krotil dmony. J edn se o nejpro-
slulej osobnost buddhi sti ckho
tantrismu a pipisuje se mu autorstv
Tibetsk knihy mrtvch. Na lamais-
tickch zobrazench sed v lotosov
nebo di amantov pozici, m krlov-
sk roucho, mitru se sluncem, ms-
cem, vadrou a orlmi pery, v pravici
vadru, v levici leben klenbu a v n
lhev s nektarem nesmrtelnosti.
Padmsana Lotosov trn vyhraze-
n Buddhovi a bdhi sattvm.
Pagoda Vovi t stavba s kulatm,
tvercovm nebo mnohostrannm
pdorysem; v j i n a j i hovchodn
Asii bv zvonovit (dgoba). v Tibe-
tu tvercovho pdorysu a pechz
v kupoli (hrten) a v n a J aponsku
mv nahoru zuujc se patra s pro-
hnutmi stkami. Vzorem j byla
pvodn stpa, indick krl ovsk
hrob, kter se asem zmnila v sym-
bol probuzen . Buddhi smus pagodu
zprvu povaoval za centrln stavbu
kl tern ho kompl exu; slouila j ako
relikvi pro ostatky Buddhy, bud-
dhistickch svtc nebo posvtn tex-
ty, brzy se vak stala nezbytnou sou-
st krajiny. Pagody se stavly na
moskm pobe a u ek j ako orien-
tan body pro plavce, j ako rozhled-
ny i j ako okrasn ve v zahradch
a parcch. V malstv a bsnictv je
odedvna oblbenm motivem.
Pagoda Buddhova zubu Roku 1900
i ntervenn vojska zni i l a chrm
Svatho svtla na jihu Zpadn ch hor
u Peki ngu. Pi odkl zen trosek se
v zkl adech nala devn truhla
s npi sem Posvtn zub kjamuni-
ho". nsk buddhi sti ck j ednota
uznala zub za prav. Dl ouho se roz-
hodoval o o definitivnm mst uloe-
n tto vzcn relikvie, a byla nako-
nec zbudovna pagoda na pvodn m
mst, a to v letech 1958-1964, tedy
bezprostedn ped kulturn revoluc.
J e to vskutku vml uvn pklad ko-
trmel c nsk nboensk politiky
v modern dob. Pagoda je osmi bo-
k, 50 metr vysok a stoj na sever-
nm ndvor bval ho chrmu, kter
u obnoven nebyl.
Paj-i-en Bostvo v blm atu", pa-
tron ezb nefritu.
Paj-ma Ti ang- un Taoi sti ck bo-
stvo uctvan pedev m v provincii
Chaj-nan a zobrazovan j ako generl
ve skvostnm atu a s meem, proto
se asto plete s bohem vlky.
Paj-ma-s' viz Chrm B l ho kon
Pak Tai Kantonsk j mno bostva
znmho na severu j ako Cen Wu, je-
mu se t k Csa severu, Nejvy-
vldce temnho nebe, Vldce svta
mrtvch, Velitel dvancti nebeskch
vojsk, ern pn, Strce spolenos-
ti. Vechna tato j mna ukazuj na syn-
kretick bostvo par excellence a zd
se, e j eho pvod sah do 2. tiscilet
ped nam l etopotem. Na ostrov
Cheung Chau (Cchang-ou) u Hong-
kongu je uctvn j ako ochrnce ped
morem a m vlastn chrm a na ostro-
v Hongkong lze vidt v chrmu Pak
Tai j eho mdnou sedc sochu v nad-
ivotn velikosti z roku 1604. Za dy-
nastie ching ml Cen Wu v Pekingu
pes 40 chrm a bylo po nm pojme-
novno patnct ulic.
Palc naproti nebes Nejbohat kl-
ter Tchaj-wanu se nachz na zpad
ostrova ve mst Pchej -kchang a je
zasvcen bohyni moe Ma-cu. pi j e-
j ch narozeni nch 23. dne 3. lunr-
nho msce se kon velik a barvit
svtek spojen se znanm hl ukem,
kter m zahnat zl duchy.
Plen knih V nskch djinch do-
lo ke tem pokusm o likvidaci tra-
dic, j e se protivily mocenskm am-
bicm nebo nzorm nkterho vld-
ce: roku 213 p. n. 1. za dynasti e
chin, roku 618 krtce ped nstupem
dynastie Tchang (618-907) a za kul-
turn revoluce v letech 1964-1974.
Pan Cen Taoistick patronka, bohy-
n horeky pi sple.
Pn deseti tisc kamen P domek
boha bohatstv , zvanho t bh
dobrho p j mu". Toto veobecn
uct van bostvo bylo dajn vyso-
km ednkem csae ing-tiho (157
a 140 p. n. 1.) z dynasti e Zpadn
Chan. Na csae siln zapsobi l o, e
edn k si l egl n dokzal zajistit
mnostv p jm, j e mu umoni l y
podit si sbrku 10 000 drahokam,
a propjil mu titul Pn deseti tisc
kamen". Deset tisc znamen v n-
tin tolik j ako velice moc". Zd se,
e edn kovy pjmy byly znan,
nebo zbohatl i i vichni p sl un ci
j eho rodiny.
Pn l v ho evu Dhj ni buddha Si m-
hanada, nsky '-chou-fo, bv as-
to zobrazovn s buddhou Ami tbhou
a buddhou l i tel em J ao-'-foem
a symbolizuje, e uen kjamuni-
ho ots svtem j ako lv ev.
Pn ohn viz Li
Panhenl ama Po dalajlmovi druh
nejvy crkevn pedstavitel Tibetu;
sdl v kltee Tailhunpo a je pova-
ovn za vtlen buddhy Ami tbhy.
Prvn m panhenl amou byl Lozang
hkji Gjal cchn (1570-1662), ui -
tel tvrtho a ptho dalajlmy. Po
j eho smrti pt dalajlma prohlsil,
e nebyl ni km j i nm ne inkarnac
buddhy Ami tbhy a e se ustavin
znovuzrozuj e stejn j ako dalajlma.
Po dal ajl mov smrti se panhenla-
ma automati cky stv nejvy du-
chovn autoritou tibetskho buddhis-
mu. Kdy panhenl ama zeme, me
bt za j eho novou inkarnaci uznno
j en to dt, j e uzn dalajlma - a na-
opak. T m j sou tyto dv i nkarnan
linie nerozl un provzny. Dalajl-
ma se postupn mni l stle v ce
v politickho vdce Tibetu, zat mco
panhenl ama byl povaovn spe za
duchovn reprezentaci . Kdy v roce
1989 zemel dest panhenl ama,
byl po nkol i ka letech hledn roku
1995 vybrn a nskmi ady intro-
ni zovn ptilet Gjal cchan Norbu
j ako j edenct vtlen panhenlamy.
14. dalajlma vak vybral estiletho
Gendiin hokji i mu, kterho vak
an zadreli a deportovali na ne-
znm m sto.
Panda Symbol m ru. V dvnch a-
sech vztyoval y armdy na znamen
kapitulace nam sto bl vlajky obraz
pandy.
Panter Symbol statenosti, vlenic-
kch ctnost a vojenskho edn ka
3. hodnostn ho stupn.
Pi ka V buddhi sti ck mytol ogi i
dmonka usmrcujc dti, nebo byla
v pedchoz m ivot j ako thotn do-
nucena tanit pi krl ovsk slavnosti
a potratila. J e povaovna za manel-
ku boha bohatstv Kubry.
Pao-ku Taoistick nesmrteln, kter
ila ve 4. stolet v Kantnu a j ako
akupunkturi stka dosahoval a as-
nch l ebnch vsl edk. daj n
byl a dcerou l kae a chot uence,
kter vyznail hlavn a vedlej dr-
hy v l i dskm tle, na nich le aktiv-
n body (fingy).
Pao- kuang- s' V chrmu Pao-kuang-
-s" (buddhi sti ckm chrmu Svatho
svtla), 19 km od chen-tu v provi n-
cii S'-chuan, je 500 asn zachova-
lch soch luo-chan. Chrm byl za-
loen za dynastie Vchodn Chan (25
a 220) a nkolikrt rozen. V roce
881 se v nm csa Si -cung skrval
ped povstalci.
Pao- kuo- s ' Velk s chrmu Pao-
-kuo-s', 15 km zpadn od msta
Ni ng-po, pochz z 11. stolet a j edn
se o nejstar devnou stavbu v pro-
vincii e-iang. Stechu nese estnct
mistrovskch sloup z dynastie Sung
(960-1279).
Pao-eng ta-ti Bh znm j ako Vel-
k c sa, j en ochrauj e i vot" j e
uct vn v j i n n a zahrani n mi
any v cel j i hovchodn Asii. P-
vodn by! taoistickm l kaem a by-
l nkem, kter pr ml obi vovat
i mrtv. Tento zzran lka se p-
vodn j menoval Wu-tao a podl e le-
gendy il v letech 979-1035. Proto-
e j eho vhl as se il i za hrani ce
rodn provi nci e Fu-ien, csa ho po-
zdji oficiln povi l na boha.
V chrmech ho lze vidt j ako mue
stedn ho vku, dstojn sed c ho
v dvorskm rouchu a s c saskou ko-
runou na dram trnu.
Pap r draka a fni xe Svatebn
sm ouva, nebo drak a fnix symbo-
lizuj muskou a enskou pi roze-
nost.
Papouek Nefritov figurky papou-
k (jing-wu) jsou znmy ji z dynastie
Vchodn ou (770-221 p. n. 1.)
a svd o ct, j se tento ptk til.
U ve starch textech se hovo o mlu-
vcch papoucch. Ml adm dvatm
se v n asto k papouci j ako
u ns teba by. Avak obrat papou-
ek zve na aj " znamen, e nevstka
vb zkaznka. Na obrazech lze vidt
j ako prvodce bohyn Kuan-jin pa-
pouka s perlou v zobku.
Patri archa ir vody Bostvo uct-
van pedevm v provincii Fu-ien,
je odpov d za istou vodu a bv
vzvno pi hluchot, slepot a poru-
chch spnku. J edn se o zbonn-
ho ching-ueje (1044-1] 24), lka-
skho voj enskho poradce z dob
dynastie Sung.
Patron kon Ma-wang, patron kon
a vozk, m narozeniny 23. dne 6. lu-
nrnho ms ce spolen ochrncem
dobytka Ni ou-wangem.
Patron vojk I kdy za boha vlky
je obecn povaovn Kuan J u, voj-
ci j ako patrona uctvaj pedev m
J ue Feje (1103-1142), kter za dy-
nastie J in Sung odrazil vojska dur-
enskho sttu in. Navzdory vtz-
stvm ho vak kancl chi n Chuej
obvinil z vlastizrady a dal popravit.
V roce 1162 byl rehabilitovn a brzy
nato zbonn a j eho kult se rozil po
cel n. asem ho za svho patro-
na zaal y povaovat i j i n profese,
take byl uctvn j ako bh bohatstv
a obchodn ci a majitel mal ch
krmk v nj skldali veker sv
nadje. Kadopdn je povaovn za
zn p kl ad loajality, chrabrosti
a lsky k vlasti.
Patron zemdlstv Csa uctval pa-
trona zemdl stv kad rok samo-
statnou obt u olte rody, kde pro-
vdl obad csask orby". Ob se
konal a ve tetm lunrnm msci pi
zahjen zemdl skch prac. Po ob-
adu csa osobn vyoral est brzd
pl uhem taenm vol em, obkl open
nejvymi hodnosti a stovkou sta-
rch rolnk vybranch z okol . Po
nm vyorali nkolik brzd i nejvy
hodnosti . Obil z tohoto posvtn-
ho pole slouilo j ako obtina pi vel-
kch obadech v chrmu Nebes.
Patroni emesel Ve star n mla
prakticky kad profese svho patro-
na, j eho narozeniny nleit slavila.
Nkte z tchto patron mli v refe-
rtu vce emesel, napklad Lu Pan,
kterho uctvali vichni p sl un ci
stavebn ch povol n a devorubci
a j en se dodnes t ct vech za-
hrani n ch an v j i hovchodn
Asii.
Pat ronka bourc moruovch Ve
stejnou dobu, kdy csa pinel ob
patronu zemdlstv, odebrala se c-
saovna s drui nou k posvtnmu
moruovmu hji, kter se nachzel
v severn sti tzv. Moskch palc,
a obtovala na olti Bource moruo-
vho (Si en-cchan-tchan). Pi tomto
obadu nastrihala s dvornmi dma-
mi malmi nkami nkolik moruo-
vch list a pedala je pak enm, j e
o bource peovaly. Z kokon se zs-
kvala hedvbn vlkna a zhotovova-
la se z nich kultovn roucha.
Pv Symbol dstojnosti a krsy. Za
posl edn csask dynastie (1644 a
1911) symbol civilnho ednka te-
tho hodnostnho stupn, kter ml na
pice edn ho klobouku safrovou
kul i ku a na obadn m odvu vyit-
ho pva a devt drak s pti drpy.
Pavilon Obraz pavilonu na tesu nad
moem a s j ebem v oblacch sym-
bolizuje ostrovy nesmrtel nch ve
Vchodo nskm moi a pn, aby
lovk na nich mohl t. Svm zp-
sobem pedstavuje nskou Utopii.
Pavouk Nosi tel tst. Kdy sc pa-
vouk spout po vl kn, k se, e
z nebe pichz radost".
Pee Symbol autority, rovn, me
hojit rny.
Peklo Buddhi smus m osm hlavnch
pekel a ke kadmu z nich pat jet
dalch osm nebo estnct. Pekla se
nachzej pod zem a v prostoru mezi
svty. Buddhi sti ck pekl o je krut,
ale na rozdl od pekla kesanskho
a muslimskho netrv vn, jedn se
o j aksi oistec, o prchoz stadium
k dalmu znovuzrozen. Doba poby-
tu na tomto obvanm mst zvis na
potu a zvanosti zlch skutk, j e
l ovk za svho pozemskho ivota
napchal. O zpsobu potrestn roz-
hoduj pekeln krlov nebo soudci,
kterm pedsed vl dce podsvt
J ama. Pekel n krl ov maj k ruce
velk poet pachol k, pomocn k
a kat, j i m dn due neuni kne.
Due hnk, kter zde opt mohou
vnmat bolest, j sou smaeny, peeny,
vaeny, pleny, probodvny, roze-
zvny, drceny, zkrtka vystavovny
vemonm mukm. Po odpykn
trestu se navracej do kolobhu zno-
vuzrozovn .
na ped pchodem buddhismu pek-
lo neznala. Taoist je pevzali a zre-
dukovali na deset pekel. Tento hrz-
n podzemn svt, kter se v n
prosadil u v prvn m stolet naeho
letopotu, j e organizovn j ako soud
v i stedu. Nejvym vl dcem
podsvt j e Tchaj-an-jie (vl dce
Tchaj-anu) zvan t Tung-jue ta-ti
(Velik csa Vchodn ho vrchol u).
Kadmu peklu pedsed jeden soud-
ce a k ruce m cel apart p sa,
pomocn k, posl a kat, kter lze
rozpoznat podle odv z tyg ke.
Z tchto soudc vynikaj zejmna ti,
kte j sou poveni zvltnmi koly.
J edn se o seniora vech deseti, J en-
-l uo-wanga, j emu se tak k krl
podsvtn ch soud" a j eho kol em
je zaslat msn zprvu o ppadech
proj ednvanch v podsvt nejen
Tchaj-an-ji emu, ale i Nefri tovmu
csai. Druh je Feng-tu ta-ti, Veli-
k csa z Feng-tu", j menuj e se tak
podl e msta Feng-tu v S'-chuanu,
u nj m bt vchod do podsvt .
A tet je chi n-kuang-wang. kter
pedsed prvnmu peklu, kde probh
pedbn eten a due se td po-
Pen ze 152
dle dobrch a patnch skutk. Dob-
r due putuj rovnou do poslednho
pekla, v nm se pipravuj pro zno-
vuzrozen na zemi nebo dokonce pro
pechod do Zpadn ho rje, zatmco
hnci mus v zrcadle sledovat ve-
ker sv zl skutky a potom podl e
zvanosti provi nn pechzej do
pslunho, tedy druhho a devt-
ho pekla. Ve druhm pekle j sou zlo-
dji a vrazi vleni po vel i km za-
mrzl m j ezee. Ve tetm pekl e se
trestaj patn synov, vzpurn vojci,
zrdn ministi a neposlun sluhov.
Ve tvrtm pekle podvodn ci , pen-
zokazci a neplatii zakouej ukrutn
muka ve vel km krvavm j ezee.
Trest v ptm pekle je psychologicky
promyl en, h n k v nm sleduje
dvj ivot, srovnv ho se svm
souasnm stavem a nak nad vm,
o se sm pipravil. est peklo tres-
t rouhae a sedm znesvcovatel e
hrob a svrlivce. Osm peklo je sou-
zeno vem, kdo zapom naj na sv
povinnosti, a devt hm a popra-
venm vrahm. Kdy hnk dosp-
je do destho pekl a, bl se j eho
znovuzrozen . Bh vtru ho dovede
k Vi zapomnn , v n mu babika
Meng pod npoj, po nm zapome-
ne na sv pedchoz exi stence i na
pekeln muka.
Pen ze Z bronzovch mi ni atur rz-
nch pedmt (no, srp, zvon,
bot apod.), kter slouily j ako plati-
dlo, se postupem asu vyvinuly md-
n mince se tvercovm vezem; od
11. stolet existovaly i paprov pen-
ze. Napodobeni ny paprovch penz
se pouvaly a dodnes pouvaj j ako
obti ny bohm a duchm pedk.
Zprvu se na obyejn bl papr tiskl
obrzek minc, pozdji se tiskly napo-
dobeni ny pravch bankovek. Tmto
penzm se kalo penze boh"
nebo penze e duch". Napodobe-
niny se spaluj na hrobech, nebo kou
nese k nebesm pn, aby due ze-
snulho ila pohodlnm ivotem. Vi-
dme-li na obraze ti zlat hivny, zna-
men to pn K bys obstl ve
vech tech sttnch zkoukch".
Perl a Symbol istoty a skvostu. Dra-
ci na obrazech asto maj v tlam ma-
gickou perlu. Nkdy si s n hraj dva
draci. Tato perla, mnohdy s paprsky,
obsahuje sly vesmru a pleitostn
znamen i Sl unce. Podle nkterch
povst z n dokonce vznikli draci .
Vi l o se, e kdo takovou perlu na-
j de, j e chrnn ped ohnm, zplava-
mi a j i nmi katastrofami.
Pes Ve star n se vilo, e psi za-
hnj zl duchy. V severn n se 5.
dne 5. l unrn ho ms ce hzel i do
vody paprov psi, aby zl duchy po-
kousali a zahnali. Paprov psi se t
dvali do hrobu na ochranu ped zl-
mi duchy v zhrob. J ako str u hro-
bu nebo v hrobn komoe se u za ry
dynasti e Chan (206 p. n. I . a
220 n. 1.) zhotovovali terakotov psi,
mnohdy vysoc a pl metru. Na
Tchaj -wanu j e dodnes ve mst
Tung-si chrm Psho boha. Kdy se
o nj akm mui ekne, e je ern
pes, znamen to suknike.
Pt klasickch knih 153
Pes j e j edenctm znamen m nsk-
ho zverokruhu. Li d zrozen v roce
Psa bvaj estn, loajln, diskrtn
a vrn. k se o nich, e jsou a p-
li zami l ovni do stvajcho pod-
ku, ne aby se poutli do njakch
eskapd. Opatrnost nkdy a peh-
nj, ale v kri ti ckch situacch jsou
oporou. Nejradi maj pevn zamst-
nn a pehlednou npl prce. Skv-
le se hod pro odpovdn pozice, pro-
toe se vyznauj vyhrannm
smysl em pro spravedlnost. J en veli-
ce tko kaj ne. a proto je lze snad-
no zneut. Pehnan ctidostivost
a touha po moci je j i m ciz a hekti-
nost a neklid nenvi d . Penzi sice
nepohrdnou, dokou vak vyjt
i s ml em. Protoe j sou citliv
a dobrosrden , je pro n nesm rn
dleit sprvn volba partnera. Pes
dv pednost hl avn duchovn mu
poutu. Nej l pe vychz s Konm,
Tygrem, My a Opi c . Uvol nn
odskoky Ovce, Kohoutv egocentris-
mus nebo rozruch, jej s sebou pin-
ej Draci , pro nj nejsou. I deln je
spojen dvou Ps, nebo jejich domov
bude ozou mru a tst.
Pt V nsk sel n mysti ce hraje
ptka (wu) vel i ce vznanou roli.
O tom svd u fakt, e nsk slov-
nky uvdj dvanct zkladnch v-
znam a 1148 sloenin. Na rozdl od
Evropan znaj an pt svtovch
stran: sever, j i h, vchod, zpad
a sted. Existuje pt zkladnch prv-
k, pt druh poas, pt planet, pt
barev, pt chut, pt kov atd. Hovo-
ilo se o pti zvycch" (slavnostnch,
smuten ch, pohosti nskch, vl e-
nch a blahopejnch). Buddhi stm
zanechal jejich zakladatel pt zka-
z": nezabjet, nekrst, nepodvdt,
nepodl hat rozko m, nep t v no
a nejst maso. Kad vzdlan an
musel znt pt klasickch knih. Rol-
nci znali pt druh zrnin: ri. pe-
ni ci , boby, l atov proso a proso.
V nskch zahradch rostlo pt dru-
h strom: vestky, meruky, brosk-
von, katanovn ky a ci ci mek datlo-
v (jujuba). Bohov na nebi ili v pti
pal c ch a zvony na zemi zvoni l y
v pti dennch dobch.
Pt csa Pt mytickch csa (wu-
-ti), kte panovali v n po Fu-si m,
Boskm rol n ku a l utm c sai :
Tchaj -chao, J en-ti , Chuang-ti , ao-
-chao a uan-su.
Pt istot Pti istotami (wu-chi ng)
se mn ms c, voda, borovi ce, bam-
bus a vestka.
Pt j edovat ch zv at Had, kor-
pi n, j etrka, ropucha a stonoka
byli ve star n povaovni za j e-
dovat zvata.
Pt klasickch knih Roku 136 p. n. 1.
vybudoval a sprva dynastie Chan
(206 p. n. 1.-220 n. 1.) pt kateder,
kter se mly zabvat studiem, p
a enm pti klasickch dl, j e byla
pro duchovn zklady nskho sttu
z hlediska konfucinskch uenc nej-
vznamnj . Byly to: Kniha psn
('-ing), kterou sebral Konfucius;
jedn se o 300 bsn, je vznikly mezi
11. a 6. stoletm p. n. 1.; Kniha doku-
mentu (u-lng); Kniha promn
(I -ing) z 9. stolet p. n. ].; Kniha
obad (Li-i) z let 481-221 p. n. 1.
a Letopisy j ara a podzimu (chun-
-chiou), dajn Konfuciovo dlo.
U kolem roku 150 n. 1. vznikla Csa-
sk akademi e, v n tchto pt knih
bylo j ako klasick knon" uebn
ltkou.
Pt nesmrtel nch J ako pt nesmr-
tel nch" (wu-si en) se v Kantnu u
odedvna uct v pt bostev, j e
mohou vystupovat v rznch podo-
bch, nebo j ej i ch pvod osvtluj
rzn povsti. J ednou se j edn o pt
boskch ovk, kte jezd na bera-
nech, ji ndy o pt nesmrtelnch od-
nch j ako mandarni a provzejcch
Nefritovho csae. Za dobu vzniku
tchto l egend se povauj e obdob
Tchang (618-907) nebo Pozdn
Liang (907-923).
Pt prvk V nskm svtovm n-
zoru, v l i dskm i vot, v medi c n
i j i nde hrlo emi nentn roli pt prv-
k (wu-sing) - ohe, zem, kov, de-
vo a voda. Kad prvek ovld uri-
t orgny a tl esn funkce, je vak
spojen i s uri tm smrem, ron m
obdob m, barvou, dokonce i s chut.
Tyto prvky i ivly byly povaovny
za zklad veker hmoty a pojmny
j ako neustle se vyvjejc energie.
Pt starc Kdy z poten ho cha-
osu vznikala nebesa a zem. podle-
lo se na tom rozhodnou mrou pt z-
kladnch sil. Byli to duchov, j i m se
kalo pt starc". Prvn, lut sta-
ec, byl vldcem zem. Druh, erve-
n vl dce, panoval ohni. Tet, tem-
n vl dce, ovldal vodu, tvrt byl
devn kne, kter porouel devu,
a pt duch, kovov matka, vldl ko-
vm. Pt starc spojilo sv sly a od-
dlilo nebesa od zem, aby se na nebi
mohly ukzat slunce, ms c a hvz-
dy a aby vtr, mraky, d a rosa moh-
ly osvovat zemi . To byl o pedpo-
kl adem vzniku vech ivch bytost
i l ovka. Po vykonan prci se star-
ci sthli do stran. Rud vl dce ije
j ako bh ohn na jihu, temn vl dce
obv sever, zel en devn kn e
sed na vchod, kovov matka se
usadila na zpad a lut vl dce sd-
l ve stedu a na ve dohl.
Pt str Za csastv se noc dlila
na pt dvouhodi n, j i m se kalo pt
str (nebo hldek) a byly v kadm
mst udvny ze zvonice a bubno-
v ve. Prvn str byla v hodin Psa
(19-21 hod.), druh v hodin Vepe
(21-23 hod.), tet v hodi n Myi
(23-1 hod.), tvrt v hodin Buvol a
(1- 3 hod.) a pt v hodi n Tygra
(3-5 hod.). P chodem hodiny Krl-
ka noc konila a dery do bubnu str-
m oznmily, e se mohou vrtit do
kasren.
Pt l echti ckch titul Za dynasti e
Cou (1122-221 p. n. 1.) dval i pa-
novnci svm vazalm pt lechtic-
kch titul: kung (vvoda), chou
(markz), po (hrab), c' (vi komt)
a nan (baron). Tito nositel ln vak
usilovali o samostatnost, a proto byla
lna zruena a zem rozdl ena na
kraje, okruhy, okresy a provincie a ze
Pchi-Iu-e-na 155
lechtickch titul se postupn staly
pouze estn tituly spojen s drbou
pdy a rznmi vsadami .
Pt vel kch rodin nt rolnci se
obvaj zej mna pti kdc: liky,
lasiky, hada, krysy a di kobraza.
Mohou zpsobit velk netst a pe-
net nemoci . Aby je nenavtvova-
li, pi nel i j i m obti a nazval i je
estnm j mnem pt vel kch ro-
din".
Pt vrchol Pt posvtnch hory tao-
ismu, na nich jsou vak i buddhistic-
k svatyn: Vchodn hora (Tung-
-jue, Tchaj-an) v provincii an-tung,
Zpadn hora (Si-jue, Chua-an)
v provi nci i Sen-si , Stedn hora
(ung-j ue, Sung-an) v provi nci i
Che-nan, Severn hora (Pej-jue,
Cheng-an) v provincii an-si a J in
hora (Nan-jiie, Cheng-an) v provin-
cii Chu-nan.
Pt vztah Normy socilnho ivota
star ny vyj adoval o pt zklad-
nch mezi l i dskch vztah: mezi pa-
novn kem a poddanm, mezi otcem
a synem, mezi manel em a manel -
kou, mezi starm a mladm bratrem
a mezi dvma pteli.
Pt znak bohatstv Trs korlu, ez-
lo u-i, drahokam, stbrn prut, roh
nosoroce.
Phurbu Trojhrann dka, j e se v la-
maismu pouv pi magickch oba-
dech, hl avn pi exorci smu. T
phurpa (v sanskrtu kila).
Pchan-ku Podle nej starch nskch
mt o stvoen svta existovalo na
samm potku v ocenu chaosu kos-
mi ck vejce a v tom vejci kosmi ck
trpasl k Pchan-ku s dra hl avou
a hadm tlem. Vejce s nm kad den
vyrostlo o jednu stopu. Kdy uplynu-
lo osmnct tisc let, vejce puklo a roz-
dlilo se na dv sti, na horn, leh-
kou a svtl ou, a na dol n , tkou
a tmavou, na j ang a ji n. Tak vzniklo
nebe a zem. Kdy Pchan-ku (nyn
u obr) zemel , vznikly z j eho tla
vechny vci na zemi i na nebi. Vla-
sy se zmni l y v hvzdy, obo v pla-
nety, kosti v kameny, zuby v kovy,
slzy v eky, semeno v perly, m cha
v nefrit atd. Lid vak vznikli z j eho
blech nebo z erv j eho tla. Bv
zobrazovn v atu z list, nkdy m
rohy a dr slunce a msc.
Pchej Jang Taoistick bohyn, kter
dohl nad porodem a nad vi vou
a vchovou dt.
Pcheng- cu Oblben l egendrn po-
stava taoist, nsk Metuzal m. Pa-
tri archa Pcheng-cu byl v roce
1324 p. n. 1. ve vku 760 let stle
j et svm vysokm sttnm ed-
n kem. V roce 1258 dajn utekl
s j ednou dvorn dmou a ml s n dva
syny. Potom se oenil j et s 19 e-
nami a peil 54 syn. Nakonec ze-
snul ve vku tisce let. Patri archa
Pcheng je idolem taoist po zsluze,
protoe jeji ch c l em byl o nejen t
dl ouho, ale najt i rostlinu nesmrtel -
nosti, z n se dal vydestilovat elixr
ivota".
Pchi -l u-e-na nsk j mno nej vy-
ho buddhy mahjnovho buddhis-
mu Varany. J e to buddha vnos-
ti, kter existoval vdy a nepodlh
dn inkarnaci.
Pchu-sa nsky bdhi sattva.
Pchu-sien nsk j mno bdhisattvy
Samantabhadry, ochrnce Buddhova
uen a meditujcch. Ve vtvarnm
umn sed ve skvostnm rouchu na
slonu. Hl avn m m stem j eho kultu j e
posvtn hora E-mej-an v provincii
S'-chuan,
Pchu-tchuo-an Nej vchodnj ze
ty posvtnch hor nskho bud-
dhismu; prothl horsk ostrov na j i -
hovchod souostrov ou-an-tao
ve Vchodo nskm moi , o rozl oze
pes 12 km
2
a vzdl en 70 kilomet-
r od pstavu Ni ng-po. J eho estn
j mno zn Buddhistick rj v moi ".
Na tomto ndhernm ostrov bva-
lo na sto klter a pousteven, take
bychom jej mohli povaovat za dl-
nvchodn Athos. Podobn j ako se
na eck posvtn hoe uctv Panna
Maria, uctv se na Pchu-tchuo-anu
bohyn Kuan-jin, matka mi l osrden-
stv. Dve zde ilo pes tisc mnich.
Dnes ostrov opt navtvuj poutn-
ci, zej mna j apont buddhi st.
Z mnoha men ch a vtch svatyn
stoj za zmnku tri velk chrmy, kte-
r a do kulturn revol uce hrly v-
znamnou roli a j e se od roku 1980
restauruj : J i n klter, zvan t
chrm Veobecnho vysvobozen .
Klter pinejc d a Klter vy-
svobozen moudrost .
Pchu- i -s' Hl avn kl ter na Pchu-
-tchuo-anu; byl zaloen v roce 1080
a ilo v nm pes tisc mni ch. Dnes
je se stovkou mni ch opt nejdlei-
tjm stediskem mn skeho ivota
na ostrov.
Pi Kan J eden z nejstarch nskch
boh bohatstv, j eho kult sah zej-
m a do dynastie Chan (206 p. n. 1.
a 220 n. 1.). V chrmech se vak ob-
jevuje a za dynastie Mi ng (1368 a
1644).
Pi Seng a Feng Tao Patroni tiska
a saze.
Pi - jn- s' Klter Azurov modrch
oblak je snad nejkrsnji situovan
nsk chrm. Stoj na esti ploinch
j ednoho z vchodnch svah Zpad-
nch hor a vvod mu ticet pt met-
r vysok pagoda Di amantovho tr-
nu, j e n z cypi ovho a borovho
lesa a byla postavena podle chrmu
Velkho probuzen v indick Bdh-
gaji, kde se Buddhovi dostalo osvce-
n. Skvostn zkl adna tohoto dia-
mantovho trnu" j e terasovi t,
rozl enn na dv patra zdoben
buddhy, krlovnami nebes, draky, lvy
a men mi pagodami. V sni 500 luo-
-chan je takka v ivotn vel i kosti
500 pozl acench soch Buddhovch
k, z nich kad postoj em a v-
razem tve vyjaduje osobi t cha-
rakter. V kltee lze dodnes navt-
vit Sunjatsenovu pamtn s, v n
bval vystaven sarkofg dr. Sunjatse-
na, ne byl pevezen do mauzol ea
v Nanki ngu.
Pi - si a- cch' Kdy poutn k pracn
zvldne devtikilometrov vstup na
posvtnou horu Tchaj-an a proj de
J in nebeskou branou (Nan-tchien-
Po-ku 157
-men), ek ho kousek pod nejvym
vrchol em chrmov klter Azurov-
ho obl aku (Pi -si a-cch'). Tato vtry
bi ovan svatyn pochz z let 1008
a 1016 a ped bouemi ji chrn
bronzov a elezn taky. V chrmu
lze vidt bronzovou sochu Princezny
azurovch oblak. V rozch budovy
vis zvonky, kter cinkaj ve vtru.
Pi ndal a Buddhv k, kter se vy-
znaoval znanou fyzickou silou, ale
i silou vle a dobrotivost, take ho
Buddha se temi dalmi ky pov-
il, aby il ryz, nezkreslen uen.
V umn je zobrazovn s dl ouhmi
blmi vlasy a dl ouhm snhob l m
obo m, proto se mu t k Dl ou-
h obo ".
Pi ng-l i ng-s' J eskynn chrm, asi 120
km severn od Lan-ou v provincii
Kan-su, u pehradn ndre l ut
eky. Nejstar sochy pochzej z dy-
nastie Liang (502-557) a ty nejskv-
lej z dynastie Severn ou (557 a
581). Obrovsk Buddhovy sochy
prozrazuj guptovsk styl.
P smo duch Vedle bnho nsk-
ho p sma exi stoval o od dynasti e
Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.) i d-
moni ck p smo, j e ovldali pouze
taoistit zasvcenci . P smo se sice
podob nskmu, j edn se vak
o tajn kd, j m se oslovuj ducho-
v. Vyskytoval o se asto na amul e-
tech a duchov se j m zapsahvali,
aby nositeli amuletu nekodili.
Pi voka Symbol lsky, nklonnosti,
ensk krsy, urozenosti, vzneenos-
ti, ctnosti, bohatstv a vnosti a jara.
Pi tak bohat symbol i ce nen divu,
e je povaovna za krlovnu kvtin.
J edno pslov prav, e kdy pi vo-
ka kvete, von na tisc mil dal eko
a vb vely a motl y". Kdy vi d me
na obraze pivoku s l otosovm kv-
tem, chryzantmou a vestkou, po-
tom pi voka symbolizuje j aro, lotos
lto, chryzantma podzi m a vestka
zi mu. Pivoka s kvtem ibiku, j ab-
l oovou vtv, broskvi nebo borovi-
c vyjaduje pn bohatstv, vnos-
ti a dl ouhho ivota.
Plivn Troj odplivnut na zem chr-
n ped zlmi duchy. Dmoni , na kte-
r se pl i vne, se j i nemohou prom-
ovat.
Podsvt viz Pekl o
Podzi mn rovnodennost (chi ou-
-fen) Men svtek, kter se slavi
v prvn pol ovi n 8. lunrnho ms -
ce (23724. z).
Pokrm duch Pi Svtku hl adovch
duch se dodnes na Tchaj -wanu
a v Hongkongu pipravuj pro duchy,
kte dostanou volno z podsvt , sto-
l y pl n ovoce, rovch kol k
a mi sek s ajem a v nem. iv tak d-
vaj najevo svou sounleitost se ze-
snul mi a tak si zajiuj, aby j i m
duchov nekodili.
Po-ku Za dynastie Sung (960-1279)
se v j edn sni c saskho pal ce
schraoval o od vldy csae Chuej -
-cunga 839 obzvlt krsnch a vy-
branch dl uml eckch emesel ,
kter byl a zaregistrovna, nakresl e-
na, vyezna do desek a vyti tna.
D l o dostal o titul San-che po-ku-
tchu" (Obrazy starch uml eckch
pedmt v sni Suau-che). Byl y
mezi nimi i mi modn obrazy teh-
dejch mal eb tu. Kniha dala nov
podnt ji beztak ivmu sbratelstv
mezi ednky, take obrazm ztvr-
ujcm krsn pedmty, staroit-
nosti a podobn pokl ady se dodnes
ik obrazy Po-ku".
Po Li n Nejvt hongkongsk bud-
dhi sti ck kl ter Vzcnho lotosu
(Po Li n) stoj na ostrov Lantau ve
stnu j eho nej vy ho vrchol u
(934 m). Byl vysvcen a v roce
1970. Stavbu monumentl n ho chr-
mu v tradinm slohu umonily et-
n dary vcch. J eho hlavn s pi-
pom n s Nej vy harmoni e
v peki ngskm C saskm palci.
V chrmu, z nj vede 200 schod
k nejvt venkovn soe Buddhy na
svt, ije pes 100 mni ch a j epti -
ek. Buddhova sochaj e vysok 26,4
metru (s podstavcem 33,95 m) a v
250 tun. Trn od roku 1993 na ttu
Muk Yue a stala se symbol em Hong-
kongu.
Pomeran Ovoce pinejc tst, j
se zejmna druh den slavnosti No-
vho roku.
Pomocn ci mstskho boha Mst-
skmu bohu stoj podobn j ako man-
darnu po boku ada pomocnk a lze
je vedle nj vidt i v chrmech. Od
strc bran pes psae a posly a po
strnky se j edn o zkrocen dmo-
ny, kte nyn pln dl ei t koly.
Z tohoto zstupu vynikaj pro svj
vzhl ed zej mna Ma-mi en (Kosk
obliej) a Niou-tchou (Buvol hlava).
J sou ozbrojeni vi dl emi , j i mi ped
sebou enou due, kter pozdji pe-
daj podsvt. Dle jsou nepehldnu-
teln dal dva dmoni , kte bvaj
v chrmech asto ztvrovni v nad-
i votn vel i kosti a maj adu j men.
J edn se o nevysloviteln dmony",
a proto se j i m k star a ml ad
bratr", velk a mal dmon", bl
a ern dmon" nebo generl ov
Si e a Fan". Mstsk bh je vys l ,
kdy nkomu ude posledn hodina.
Velk dmon lovku oznamuje, e
mus zem t, a mal dmon spout
dui unikajc z tla a vl ee ji ped
mstskho boha. V mnoha chrmech
vc natrali rty vel kho dmona
medem nebo opi em, aby si ho usm -
ili a dl ouho udreli od tla.
Popel Symbol bohatstv, nebo edo-
ern popel pi pom n slitinu zlata
a mdi, tzv. havran zlato". Rovn
slou k zahnn duch zesnul ch.
Posl ov prvn ho pn Tenk vonn
tyinky podobajc se tukm. J ejich
plamen a vn pivolvaj bohy, j i m
pak lze svit prvn pn.
Posvtn hory C na m pt posvt-
nch hor taoi smu a tyi posvtn
hory buddhi smu. Posvtn hory tao-
i smu se j i odedvna uctvaly j ako
hory svtovch stran: horou stedu je
Sung-an v provi nci i Che-nan, na
vchod se v provincii an-tung zve-
d Tchaj-an, na jihu v provincii Chu-
-nan (jin) Cheng-an, na zpad
v provincii Sen-si Chua-an a na se-
veru v provi nci i an-si (severn )
Cheng-an. Na vech tchto horch
se za dvnch as obtoval o uri-
tm bohm. Posvtn hory buddhi s-
mu j sou Wu-tchaj -an v provi nci i
an-si, na n se uctv bdhi sattva
Madur (Wen-u), hornat ostrov
Pchu-tchuo-an v provincii Ce-iang
s bdhisattvou Kuan-jin, iou-chua-
-an v provi nci i An-chuej , kam se
pinej obti mi l osrdnmu bdhi -
sattvovi Ki ti garbhovi (Ti -cang)
a posledn, E-mej-an na dalekm z-
pad, na nm se uctv Samanta-
bhadra (Pchu-si en).
Posvtn kni hy Od doby, co se kon-
fuci ani smus za dob dynasti e Chan
(206 p. n. 1.-220 n. 1.) stal sttn m
dogmatem, se za zklad myl en
a konn vech poddanch c sae
e stedu povaoval o devt dl, na
kter se pohl el o j ako na posvtn
kni hy a j e byl a uebn ltkou ke
vem sttnm zkoukm. J edn se o:
1. Pt kanoni ckch knih i Pt klasi-
k (Wu-ing), j i mi jsou Kniha doku-
ment (u-ing), Kni ha psn (-
-ing). Kni ha obad (Li-i), Kni ha
promn (I -ing) a Letopi sy j ara
a podzi mu (Cchun-chiou). Posledn
knihu, pojednvajc o djinch st-
tu Lu, sepsal v pokroilm vku Kon-
fucius, ostatn tyi uspodal, zredi-
goval a vydal.
2. tyi kl asi ck kni hy (S'-u), j e
j sou postkonfuci nsk a sepsali je
Konfuciovi ci nebo filozofov, kte-
dle rozvjely mylenky svho vel-
kho Mi stra. J sou to Rozhovory
a vroky (Lun-ju), Velk uen (Ta-
-sue), Cestu stedu (Cung-jung)
a Menci a (Meng-c') s Menci ovmi
rozhovory a vroky.
Tyto duchovn zklady Cny peka-
ly veker politick otesy, byly z-
vaznou sttn doktrnou a do pdu
posledn dynastie a kriticky se k ni m
navracel o za pel omovch obdob .
Za Mao Ce-tunga se jeji ch platnost
pop ral a a zesmoval y se; dnes
j sou to opt ven dla povaovan
za zklady nsk kultury.
Potl a Dal aj l mv pal c ve Lhase,
vystavn v letech 1645-1694 na
erven hoe, na m st, kde stval
hrad tibetskch krl. Obrovsk bu-
dova s mnoha kapl emi , vni tn mi
dvory, audi enn mi snmi, schodi-
ti a vkl enky byl a v letech 1989 a
1994 zrenovovan a dochoval a se
s vekermi svmi poklady. Schrau-
je bezpoet uml eckch dl a m
50 000 tverench metr nstnnch
mal eb. Poj menovna j e podl e hory
Potla v jin I ndii, j i buddhi st po-
vauj za pbytek bdhi sattvy Ava-
l ki tvary. A protoe vtl en mi
tohoto bdhisattvy jsou pouze dalaj-
l mov, byl o toto j mno peneseno
na pal c.
Potopa I v n existuje l egenda
o potop, pi n utonuli vichni lid
a na dva sourozence, kte se zachr-
nili v obrovsk lahvovit tykvi a stali
se zakladateli novho lidstva.
Pout tvrt msc byl ve star n
dobou pout. Putoval o se na posvt-
n m sta v horch, ke kl term
a chrmm. Pout asto organi zova-
Prabuddha 160
ly i kltery, nebo poetn poutnci
j i m zajiovali ivobyt. K tmto pou-
tm se vydval y ti tn prvodce
s nvodem ke sprvnmu chovn
v chrmu. Pro ty nejchud, kte si
pou nemohl i dovolit, kltery vyd-
valy poukzky, j i mi se platilo v hos-
tincch. Pou se vdy povaoval a za
nco nesm rn zsl unho. A proto-
e byla nejen nkladn, ale i namha-
v, vymysl el i si dvtipn an tzv.
stacionrn cesty", zvan t sed-
c spolenosti". Ti, kdo nechtli nebo
se nemohli na pou vydat, navrili pa-
provou horu, ji prohlsili za posvt-
nou a tm za pbytek njakho bo-
stva. U tohoto fiktivnho poutn ho
m sta se pak modlili a obtoval i .
K takov pouti" patila i pedstaven
kejkl a herc a vel k hosti na,
a proto sej brzy pezd val o depc
a erouc spolenost".
Prabuddha viz Adi buddha
Pradprami t a V sanskrtu do-
konalost moudrosti "; t j mno j ed-
n bohyn mahj novho buddhi s-
mu.
Prapor du Prapory du j sou mal-
by astnch symbol na textilu,
dev nebo papru, j e se dvaj ze-
snulmu do hrobu. Obas se zhotovo-
valy i relify do kamene nebo raby
na cihly.
Prase viz Vep
Prat j kabuddha Buddha samot",
j en doshl proci tnut sm o sob
a pro sebe. Nesm se zamovat s his-
tori ckm Buddhou, akoli mu byl
vzorem. A protoe se takov nmaze
podrobuj prakti cky j en mni chov,
bv Pratjkabuddha vdy zobrazo-
vn j ako stojc mni ch. J edno rame-
no m obnaen a dlan m sepjat.
Pri ncezna Mi ao- an P domek bo-
hyn Kuan-jin.
Probuzen hmyzu (ing-e) Men
svtek, kter se slav 18. dne 1. lunr-
n ho ms ce (5./6. bezen).
Prsten Symbol trvn, nerozbi tnosti ,
astnho nvratu.
Prvn rodi na pod nebesy estn
j mno propj en c saem rodi n
Kchung, z n pochzel Konfuci us.
S dl em tohoto nyn znan rozvtve-
nho rodu je statek Kchung v chu-
-fu v provincii an-tung, kde se filo-
zof narodil a kde je rovn pohben.
Praotec Sun J ednmz nejpozoruhod-
njch nskch boh j e patron
obuvn k Sun Pin, znm t j ako
Praotec Sun. Podle povsti se naro-
dil v krl ovstv chi v dob ped
Konfuci em a studoval s j i stm
Pchangem. Sun byl piln a spn
a brzy vzbudil Pchangovu rlivost.
Pchang se pozdji stal prvnm minis-
trem v krl ovstv Wej a na teme
dvoe zskal ad i Sun. Pchang Suna
u krle pomluvil j ako zrdce a krl ho
dal odsoudit k smrti. Ortel byl nako-
nec zm rnn na utt nohou. Zmrza-
en Sun unikl do sousedn ho kr-
l ovstv chi , kde postavil voj sko,
s n m porazil krlovstv Wej. Pah-
ly si pekryl hol enmi z ryb ke
a do bitvy jel na ern krv, proto ho
tak v chrmech na n v dme.
P chod mraz (uang-iang) Men
svtek, kter se ve star n slavil
13. dne 9. l unrn ho msce (23724.
jen).
P saha horm a mo Nej posvt-
nj a nejsilnj nsk psaha.
Prna J eden z deseti vznamnch
Buddhovch uedn k; pochzel
z urozen rodiny v Kapilavastu, kde
jeho otec, brhman, byl vychovate-
lem krl ovskch dt. Prna u del
as il asketickm ivotem, potom se
pidal k Buddhovi a stal se j eho -
kem. Vyznaoval se bystrm rozu-
mem, vynikal v di al ekti ckch disku-
sch a uml srozumiteln vysvtlovat
Buddhovo uen.
Purpurov pl aneta Pol rka j e po-
vaovna za Purpurovou pl anetu
a zrove je c saovm embl mem,
protoe se ztotouje s Nej vy m
pl em" (Tchaj-i).
Pst za rodi e Kdy se nkdo ve sta-
r n o svch narozeni nch postil,
potom zcela ji st z cty k zesnul m
rodi m.
Rhul a J edin Buddhv syn; pozdji
se stal mni chem a patil k deseti nej-
lepsm Buddhovm uedn km. Po-
rodila ho Gautamova cho J adhara
a po jej smrti ho vychovval a jej
sestra. Kdy potom Gautama doshl
osv cen a j ako Buddha se j ednou
nakrtko vrtil do rodnho msta
Kapi l avastu, patncti l et syn se
k nmu pi dal a stal se mni chem.
Buddha ho ped svou smrt uri !
s temi dalmi mni chy za sprvce"
svho uen , kte se mli postarat
o to, aby se nepozmnno ilo dl.
Rj Pozemsk rj znaj an dvo-
j : nej znmj je v horch Kchun-
-lun, druh na ostrovech Pcheng-laj,
Fang-ang a J i ng-ou ve Vchodo-
nskm moi . Pro lidi setrvvajc
jet na zem j sou tyto rje prakticky
nedosai tel n, ale due, kter ila
dnm ivotem, m do nich po smrti
pstup. Zpadn rj v horch Kchun-
-lun j e p bytkem bohyn Si -wang-
-mu zvan Krl ovna matka Zpadu,
na ostrovech Pcheng-l aj zase ije
Osm nesmrtel nch. Buddhi st po-
zdji Zpadn rj prohlsili za pby-
tek bohyn Kuan-j i n, buddhi sti ck
Matky mi l osrdenstv ".
Ratnasambhava Zrozen z kl eno-
tu" je j edn m z pti nadsmysl ovch
buddh, vl dne jihu a je zlat barvy.
Rukou dl gesto plnn slib a zob-
razovn bv vsed na lvu nebo na
koni .
Ri tul n ndoby V kultu pedk j sou
u v 16. stolet p. n. 1. prokzny
bronzov rituln ndoby. K obtn m
elm slouily trojnoky, ndoby na
potraviny a npoje a tak velik kot-
l e na obtn maso. D ky ozdobm,
npi sm a bohatstv tvar maj velk
vznam pro studium kulturnch djin
ny.
Ropucha Symbol dl ouhovkosti .
T noh ropucha j e zase symbol em
ms ce. Ve star n se dtem dva-
l a kol em krku suen ropu ke,
kter pedstrala netovice. Dmoni
a jin zl duchov se mli domn vat,
e dt posti hl o u tak dost netst
a e nen nutn kodit mu j esl e v c.
Rosa Symbol c sask mi l osti , ale
i l etmho mi l ostnho vztahu.
Re Re ve vze znamen pn
Zdar ve vech ron ch obdob ch",
nebo v n kvete po cel rok.
Renec Symbol modlitby. Buddhi s-
t pouvaj k potn modliteb re-
Ryov zrnka 163
nec o estncti , osmncti nebo sto
osmi korlcch.
Ryba Symbol bohatstv , hojnosti ,
bl ahobytu, zmnoen , regenerace,
harmoni e a tst. Ryba je v ntin
souzvun s vrazem pro nadbytek
(jl). Ryby j sou rovn symbol em
ostrai tosti , nebo ni kdy nezavraj
oi. J estlie se ryba, vtinou kapr,
skombi nuje s lotosovmi kvty, zna-
men pn K ije stle v nad-
bytku". Ryb talsmany chrnily ped
netst m a nepjemnostmi. Rovn
se vilo v ryb dmony. Lid se do-
mn val i , e utopenci se mn v ryby,
navracej se v lidsk podob na zem
a mohou se oenit nebo vdt. Lze je
poznat podl e toho, e se mus denn
koupat.
Ryb s udi c Obl ben moti v n-
skho umn , zrove symbol kiidu
a trplivosti.
Rybnk Sedmi vzcnost V zobraze-
n ch buddhi sti ckho rje lze asto
vidt krsn lotosov rybnk, kter je
vytvoen ze sedmi vzcnost - zlata,
stbra, perleti, emai l , achtu, perel
a r. Voda v nm je ir a sl adk
a j eho dno pokrv zlat p sek. Na
hladin kvetou skvostnmi barvami
lotosy a ndhern von. Uprosted m
fontnu, j e chrl vodu z dra tlamy.
Kol em poletuj pekrsn ptci, kte
pel i b zpvaj, nebo zp vat umj
j et ped vylhnutm. Vi d me blho
j eba, fnixe, papouka a j et tvr-
t asn druh zvan kalavinka. Na
nkterch obrazech maj tyto kal a-
vinky trup dtte a ruce, v nich dr
hudebn nstroje, j i m zdob etzy
a nramky.
Rov zrnka Symbol bohatstv ,
pl odnosti a ochrany proti zl m du-
chm.
n bohov Ve star n ml a
kad eka svho boha, Pnem
eky" se vak m ni l pedev m bh
lut eky, kter postupem asu do-
stal vcero j men (Feng I , Ping I , Wu
I , Pcho Che). Bval zobrazovn i na
b l m oi j ako majesttn postava
s rudm kn rem a ernou korunou.
Dl ouho se mu pinely lidsk ob-
ti: kad rok za nj provdal i " hezk
dve. Pozdj i se ece nam sto i-
vch obt pedvaly slamn panci
- anebo se do vody hzely drahocen-
n nefritov prsteny, kter mly zajis-
tit, aby se l ovk bezpen dostal na
druh beh.
t bohov Bostva, j e ml a n-
rok na velk obti, pi ni ch se po-
reli buvoli, ovce a prasata, a kter
podobn j ako Konfucia a boha vlky
Kuan-ti ho uctval p mo csa.
Sakja Klter 143 km jihozpadn od
i kace v dol eky Grom, centrum
j edn z hlavnch kol tibetskho bud-
dhi smu Sakjapa. Zbudovn byl ro-
ku 1073 mocnm kn ec m rodem
Khon. J eho severn st byl a zcel a
zniena za kulturn revoluce v letech
1966-1976. Zachoval a se j i n st
s pal cem, bval m sdlem hl avn ho
lamy koly sakja. Velk shromadb-
vac s a kaple schrauj vzcn po-
klady, zvl t bronzov Buddhovy
figury, stupy a relikvie.
Sakjapa J edna z hlavnch lamaistic-
kch sekt, kter j ako prvn zskala
v Tibetu i svtskou moc.
Sakrl n ndoby na v no U ped
12. stoletm p. n. 1. se v n odlva-
l y bronzov ndoby na v no, kter
pak za dynastie ang-J in (asi 1523 a
1027 p. n. 1.) hrly vznamnou l o-
hu pi nboenskch obadech na
knecch dvorech. Tato mnohdy mi -
strovsk dla, zdoben etnmi zve-
cmi symbol y, byl a tak patrnmi
symbol y spojen mezi pedky a oso-
bami ijcmi a zrove projevem po-
litick moci a ekonomi ck sly.
Samant abhadra V sanskrtu Dobr
na vechny strany" anebo Ten, j eho
dobrota pronik v m", dhjnibdhi-
sattva mahj ny a ochrnce vech
iitel nauky. Zobrazovn bv
s Buddhou a Madur m anebo na
slonu se esti kly, j e symbol i zuj
vtzstv nad esti smysly. Uctvn je
pod nskm j mnem Pchu-sien pe-
devm na hoe E-mej-an v provi n-
cii S'-chuan, kde m hlavn svatyni.
J estlie Madur (Wen-u) je pova-
ovn za pedstavi tel e moudrosti ,
Samantabhadra pedstavuje milosr-
denstv .
San- kuan ta-ti Ti velic prapo-
ten vl dci " j sou dal taoi sti ck
bostva, kter ve vtvarnm zobraze-
n nelze od sebe rozliit: vichni ti
sed v chrmech j ako c saov ve
skvostnm rouchu a s perl ovou koru-
nou. Tchi en-kuan j e pnem nebes
a sedv na oblaku. uej-kuan vld-
ne vod a lt na draku a Ti-kuan d
ve, co se njak tk zem, a lze ho
asto vidt na koni.
Sansra T samsra; putovn ne-
konenm kol obhem ivota, smrti
a znovuzrozen , z nj se j edi nec vy-
man j edi n doshnut m nirvny.
Sao- chi ng Bohyn poas , j e pi
plinch detch rozhn mrana.
Saturn Hvzda zem" (Tchu-sing),
pl aneta dl ei t pro zemi . Kdy se
setk s J upi terem ve stejnm pal-
ci", pin po cel rok tst. Avak
ve spojen s ostatnmi tymi pl ane-
tami ohlauje v zelen barv zplavy,
v rud nepokoj e, v ern epi demi e
a smrt a v bl smutek a sucho. Te-
prve kdy je J upiter lut, mohou si
vichni vydechnout, nebo se bl
obdob bl ahobytu.
Sedm Sedmi ka sice v nsk seln
mysti ce nedoshl a takovho vzna-
mu j ako v zpadn m kulturnm okru-
hu, ale byl a dl ei t pro kul t mrt-
vch, nebo se vilo, e due
zesnul ho potebuje po smrti sedm-
krt sedm dn, ne pejde do podsv-
t, a proto se j kad sedm den
pinely obti. Pro astrologii a astro-
nomii byl o vznamn Sedmi hvz-
d ", j ak se kal o souhvzd Velk
medvdi ce, a sedm hvzd", j i mi se
m ni l o Sl unce, Ms c a pt pl anet.
kalo se, e lovk m v hlav sedm
otvor: oi, ui, nosn drky a sta.
Sedm kl enot Ve svt l amai sti c-
kch symbol existuje sedm ast-
nch znak, j e byl y pevzaty
z nskho umn a od t doby je lze
vidt i v etnch tibetskch a mon-
golskch chrmech a klterech. J sou
to j ednoroec, pr sl on ch kl, pr
krl ovch nunic, pr krlovninch
nunic, zken klenoty, tok kle-
not a trs korlu s osmi vtvemi.
Sedm moudrch bambusovho hje
U za dynastie Vchodn in (317 a
420) byl o Sedm moudrch bambu-
sovho hje" pojmem a uml eckm
moti vem. Vniv oddni literatue,
hudb a dalm umn m se uchlili na
sti nn m sto k debatm a ke he na
hudebn nstroje. A protoe jeji ch
zpsob ivota byl pro mnoh any
nedosaitelnm idelem, objevovali
se u v ranch dobch na nhrobnch
malbch, aby se tak zesnulmu umo-
nil na onom svt podobn ivot.
Sedm nezbytnost Ohe, re, olej,
sl, sja, ocet, aj.
Sedm vzcnost Pi uri tch oba-
dech se o buddhistickch svtcch na
olti vystavuje sedm vzcnost
vldce svta" a nabzej se bostvu.
Tyto pedmty se podle indick tradi-
ce prezentuj na lotosovch podstav-
cch a jsou vtinou zhotoveny z bo-
hat zdobench vzcnch kov nebo
z bronzu. J sou to kol eso drma, kle-
not, kter spln vechna pn, Ctnost-
n krlovna, j e stoj vrn po boku
svho pna, bl slon j ako symbol
uen s univerzlnm nrokem na vl-
du, k, j en thne Slunce po obloze
a svho pna doke vmiku odvzt
kamkoli, dobr ministr, kter spravu-
je i, a generl, j en vdy vtz.
Sedmdest dva Magick slo, nebo
sl unen rok se d ve po tal na 72
ptidennch tdn. Konfucius il 72
let a ml 72 k. Sta an se
obvali sedmdesti dvou zlch vliv,
j e ustavi n haj u nesteench
bran a dve . Za novoron noci
v hodi n Tygra (mezi tet a ptou
rann) musel a hlava rodiny tyto du-
chy zahnat zaklnadly.
Sekera Symbol autority, atribut boha
tesa Lu Pana, j edna z dvancti in-
signi csask moci.
Sera J eden z nejvtch klter sek-
ty Gel ugpa, 5 kilometr severn od
Lhasy, esky Rov zahrada".
Zal oen byl roku 1419 a stal se vel-
kou kltern univerzitou, v n pes
5000 mnich studovalo posvtn spi-
sy. Studi um trvalo patnct a dvacet
let. Za kulturn revol uce byly etn
budovy znieny, hlavn budova se
vak sten uchovala.
Shromdn buddh Na mnoha
buddhistickch obrazech vidme adu
stejnch figur buddh, j e obklopuj
mnohem vtho sedcho historick-
ho Buddhu. Takov obraz m pipo-
mnat nekonen etzec znovuzrozo-
vn, kter v rytmickch opakovnch
pedstavuje kolobh svta. Podle to-
hoto pojet ve, co je dnes, u j ednou
bylo a ve se bude opakovat. Naroze-
n Buddhy v Indii tak nen jedinenou
udlost, nebo ped nm byli na sv-
t u etn buddhov a jet nesetn
pijdou. Stejn vznam maj kamen-
n buddhov ve svtoznmch n-
skch jeskynch.
Shromdn stovky boh Podle tao-
ismu vykonvaj nebet bohov
19. dne 1. lunrnho msce hromad-
nou nvtvu u nejvyho nebeskho
vldce Nefritovho csae. Stovku je
teba chpat symbolicky, nebo zahr-
nuje vechna bostva taoi sti ckho
panteonu, jich jsou tisce. Tento den
smj erstv provdan dcery navt-
vit sv rodie, a proto se mu vstin
k den setkn". V taoistickch ro-
dinch se pinej obti bohm a pl
se hromady napodobenin bankovek,
aby bohov vidli na cestu ke svm
nebeskm pbytkm.
Si -l i -tchu-ao Lamai sti ck kl ter
Si -l i -tchu-ao v Hokhotu, hl avn m
mst autonomn oblasti Vnitn
Mongol sko, byl zaloen za dynasti e
Mi ng (1368-1644) a rozen za po-
sledn dynastie chi ng. Slouil j ako
pekl adatel sk stedi sko ntiny,
mongol ti ny a tibettiny. Kompl ex
m pt dvor a etn sn s patncti-
metrovou dagobou. J edn se
o nejlep pklad lamaistick archi-
tektury ve Vnitnm Mongol sku.
Si - wang- mu Krl ovna matka Zpa-
du, Matka Zpadn ho nebe nebo t
Nebesk matka; s manel em Tung-
-wang-kungem - Krlem otcem V-
chodu - pedstavuje nebesk pr,
kter stvoil ji n a j ang a vl dne V-
chodn mu a Zpadn mu nebi. Tung-
-wang-kung, odn do fialovch mlh,
obv oblan palc a je pnem V-
chodn ho nebe. Si -wang-mu vldne
Zpadn mu nebi a sdl v povstmi
opedenm palci v horch Kchun-
-lun v dl nm Vchodn m Turkest-
nu. Nepedstavi tel n krsn pal c
obepnaj v dlce t set mil hradby se
zlatmi ci mbu mi , v j eho zahradch
prt kouzel n prameny a zraj
broskve nesmrtelnosti. Tyto plody, po
nich tou j ak bohov, tak pozem-
an, dozrvaj j en j ednou za ti tis-
ce (a vce) let. Podl e nkterch po-
vst dlaj bohyni v tomto palci
spol enost nesmrtel n a sl ou j i m
nebesk vly. Narozeni ny Si -wang-
-mu se slav 3. dne 3. lunrnho m-
sce, kdy do jej ho palce pilt na
boukovm mraku dra krl Lung-
-wang, v modrm hedvbnm rouchu
pi chz bh tst a bh bohatstv
pin mnostv pokl ad. S dary
vak pichz i cel ada dalch boh
a potom j sou pozvni k hosti n, na
n se podvaj opi jtra, morek f-
nixe, medvd tlapy a zejmna brosk-
ve nesmrtel nosti .
Si ang- pchao Dtsk amul et; umn
vyvan vek s vonnmi livmi
bylinami, jej dti nosily kolem krku.
5. dne 5. l unrn ho ms ce, o Svtku
drach lun, vdy dostvaly nov.
Siao Che Patron kaligraf. Bval to
prvn ministr nov zal oen dynastie
Chan (206 p. n. 1.-220 n. L), k jej-
mu vzni ku sm podstatn pi spl .
Tato siln osobnost byl a pozdji
zbonna a vzvna ped een m
zvanch zleitost.
Siao-jen na mla znan poet tzv.
politickch boh. J ednalo se o vlada-
e, kte byli po smrti zbonni , a to
bu pro sv zsluhy, pi em se od
nich oekval a nebesk pomoc, ane-
bo proto, aby se urit in ukzal
j ako zcela neoprvnn a slouil tak
j ako varovn budouc mu vl adai .
K nim patil i zbon buddhista Siao-
-jen, zakladatel dynastie Liang (502
a 557), kter byl svren z trnu
a vsazen do vzen, v nm nakonec
zemel.
Si ao-' a Nung-ju Symbol y manel -
skho soul adu. Podl e l egendy byl
Si ao-' historikem na dvoe ousk-
ho c sae San-wanga (827 a
781 p. n. 1.). Hrl skvle na bambu-
sovou fltnu a he nauil i svou enu
Nung-j. Zejmna se snaili napodo-
bovat zpv krle ptk fnixe. Brzy
se jej nauili tak dokonal e, e se na
stromy v jejich zahrad sltala cel
hejna tchto ptk. Nakonec j ej i ch
hra pi vbi l a i draka. J ednoho dne
lid vidli, j ak Si ao-' na draku
a Nung-j na fnixovi vzltaj na ne-
besa, a nikdy je u nespatili. Pozd-
j i j e zaal i uct vat j ako nesmrtel n
a povaovali za symbol manel skho
soul adu.
Si ddha Dokonal Mi str", kter
zvldl sv tlo i mysl a doshl nad-
pirozench schopnost.
Sien-jiian Patron krejch a vrobc
kompas a vdeckch nstroj.
Siln mrz (ta-chan) Men zi mn
svtek, kter se slavil 2. dne 12. lu-
nrnho msce (20./21. leden) a byl
spojen s vydatnm j dl em a tepl mi
npoji.
Si ng Su Kuang a Ti en Kuang Mi ng
Tito brati byli lkai ve star I ndii
a pro svou lsku k l i dem a mi mod-
n litelsk sil poveni na bdhi -
sattvy. Sing S u Kuang se ve sv vlasti
j menoval Bhai sadj a a stal se zn-
mm j ako Svtl o hvzd" nejen
doma, ale i v n. J eho bratr za n m
nezaostval a zskal v n p domek
J asnost a trhav svtlo". J ejich po-
vznesen na bdhi sattvy svd
o tom, j ak vznam se medi c n pi-
Slon 169
kl dal i v buddhi sti ckch zem ch.
Vzhl edem k tomu, e jsou povaov-
ni t za patrony lka a lkrnk,
lze je srovnvat s bratry Kosmou
a Dami nem.
S dvard S nebeskch krl
(tchi en-wang-ti en) se ve vech vt-
ch buddhi sti ckch kl terech na-
chz hned za vchodem.
S pedk V domech zmonch
an bvaly asto sn pedk, j ed-
nalo se o samostatnou budovu uvnit
vtinou rozlehlch obytnch dvor,
vnovanou vhradn kultu pedk.
V tchto velkch snch asto bva-
ly tabul ky pedk dvaceti , ticeti
i tyiceti generac, tedy rodinn ro-
dokmen znanho rozsahu, j ak j e
mon j en v n. V mn zmo-
nch rodi nch, j e si takovou s ne-
mohl y dovolit, se j mna pedk psa-
la na hedvbn pruhy, kter se daly
stoit a uloit na bezpenm m st.
Sra Ve star n byla sra povao-
vna za arovn prostedek. V urit
dny roku se dtem srou potral nos
a ui na ochranu proti straidlm. Do
rakv se dvala sra j ako ochrana ped
dmony.
Skl a Symbol trvn a vnosti.
Skoi ce Obraz se skoi covou krou
a broskvovmi kvty symbol i zuj e
dlouh ivot v ctnosti. Obrat ulomit
vtev skoi covn ku" znamen obstt
ve sttnch zkoukch. Zajc na m-
sci drt v hmodi skoicovou kru
a vyrb z n elixr ivota.
Sl ab mrz (siao-chan) Men sv-
tek, kter se na venkov slavil
17. dne 11. l unrn ho ms ce (5./6.
l eden).
Slepice s kuaty Symbol spn v-
chovy dt.
Slon V dvnch asech slon stda
thla nou a ke lut ece, pozdji
se sloni lovili jet v jinch provin-
cch, dnes u jich ije j en pr v pra-
lesch ji n ho J Un-nanu. I mpozantn
tvor na lovka tehdy hluboce zap-
sobil, nebo u v nej starch znacch
pro slona j sou j asn patrn j eho obry-
sy, zejmna vynikaj kly a masivn
tlo. Slon byl brzy povaovn za sym-
bol sly a moudrosti , neochvejnosti,
ale i tst, nebo velk slon se ekne
tu siang, co zn podobn jako i-siang
neboli astn". Obraz chl apce j e-
doucho na slonu vyjaduje pn ts-
t. Obas lze na obrazech vidt slona,
kter nese na hbet ve skvostn truh-
lici vzcn dary. S buddhismem pilo
do ny mnostv novch symbol
a tm i nov povsti o slonech. Bud-
dha byl poal lak, e bl slon vysla-
n bohem I ndrou se dotkl pravho
boku krlovny Mji. Na to narel
i vldce thajskho krlovstv Ajut-
tchaja, kdy nskmu csai Kchang-
-simu (1654-1722) daroval nkolik
blch slon. V buddhi smu je slon
jednm z nejprominentnjch symbo-
l a pat mezi sedm vzcnost. Uct-
vaj v nm spirituln energii, slu,
rozum a moudrost. V buddhistickm
Siamu se stal bl slon sttnm sym-
bolem a spatuj v nm inkarnaci bu-
douc ho buddhy, kter na tto zemi
nastol krlovstv tst. Buddha,
bdhi sattva Samantabhadra i velk
reformtor Congkhapa bvali zobra-
zovni na slonu. Znm je t zobra-
zen Buddhy, jak sed v kruhu svch
k a opi ce a slon mu v pokleku
vzdvaj poctu. V Cn tato buddhis-
tick pedstava zejm pispla
k tomu, e na tzv. cesty duch, j e
vedou k csaskm hrobm, se rovn
stavli kolosln kamenn sloni.
Sl unce a kohout Symbol y jitra.
Slunen pst Za csastv mnoz -
an dreli 19. dne 11. lunrnho m-
sce pst, aby j i m byly odputny
hchy.
Sl unen k Symbol dstoj nosti , ne-
platnosti, bezpe a istoty. Rozev -
ral se pi porodu nad postel rodiky,
aby zahnl zl duchy.
Snh Symbol vysokho vku i pom -
jivosti.
Sokol Symbol odvahy a sml osti . Ve
star Cn se na vlen vozy nel-
nk asto pi pevoval y prapory se
sokoly j ako velitelsk znaky.
Soudce l i dskho osudu P domek
boha domc ho krbu, j en vid a sly
ve, co se v dom dje, a o novoro-
n noci podv hlen Nefritovmu
csai, kter pak trest zlo a odm-
uje dobro.
Sova J ako non ptk symbol tmy,
noci, netst a dmoni ckch vliv.
Srdce a jtra Tak oslovuje ena sv-
ho mi l ho, nebo v srdci sdl city
a v j trech odvaha.
Star mu na ms ci J ue lao-jie
s dl ouhm edm vousem je povao-
vn za nevi di tel nho zprostedkova-
tele satk, protoe neviditelnou ru-
dou stuhou spojuje ty, j i m je ped-
uren spolen ivot.
St n pochodn Bh Stn pochodn
(Cu in) vypad j ako had s l i dskm
obliejem, je dlouh pt set ki l ome-
tr a nedch, nej a nepije. J estlie
vak j ednou dchne, pijde prudk
boue. Kdy oteve oi, rozedn se,
kdy fouk, pi chz zi ma, a kdy
zavol, nastane lto.
Sto dt U za dynastie Tchang (618
a 907) bylo zvykem, e se pi svat-
b v csask rodi n tkal zvs sta
dt ". Ml o se tak vyjdit pn po-
etnho potomstva. Na tento zvs se
pestrmi barvami vyvala skuten
stovka hrajcch si dt . Pozdji se
dti malovaly i na porcel nov vzy.
Sto duch Vichni zbonn ducho-
v, tj. due zesnulch; nkdy se j i m
t k sto boh".
Sto rodin Cel nsk nrod.
Straka Straky pinej tst, jejich
plet se vdy vykl d j ako dobr
znamen , jejich kik upozoruj e, e
pijde host nebo e k tomu, kdo je
sl y , brzy zavt tst, zej mna
manel sk. Obraz s dvancti straka-
mi symbol i zuj e dvanct dobrch
pn. Kombi nace bambusu, vestko-
vch vtv a strak znamen manel -
sk radosti", tot plat pro dv stra-
ky hledc na sebe. ednk na koni,
kolem kterho ltaj straky, vyjadu-
je pn, aby se narodil syn, j en j ed-
nou doshne edni ck hodnosti .
Zadn strany zrcadel se dve zdobi -
ly strakami. Kdy se mu a ena lou-
Strom 171
ili, zrcadl o rozbili a kad si nechal
polovinu. Vilo se, e jestlie bude
j eden z partner nevrn, j eho st
zrcadla se promn ve straku a rozlet
se za podvedenm. J edn m z nejkrs-
njch nskch mt j e p bh
o Nebeskm paskovi a Nebesk
pradl en. Pask krav si zskal lsku
nebesk dvky, kter tkal a aty bo-
hm. Zstala s n m na zemi , stala se
j eho enou, ale nakonec se musel a
vrtit na nebesa. Odlouen manel
tolik nakali, e se nad nimi bozi sli-
tovali a umonili j i m, aby se j ednou
ron setkali. Pikzali strakm, aby
v noci 7. dne 7. l unrn ho ms ce
vzltly na nebe a vytvoily most pes
nebeskou eku (Ml nou drhu).
Strci hrob Hrobn kult pstovan
v n j i od pradvnch as lze
mnohotvrnost a nkladnost srov-
nvat j edi n se starm Egyptem.
O bl aho zesnul ho byl o postarno
obrovskm mnostv m pohebn ch
dar, j e hldaly sochy strc asto
znanch rozmr. Mal ovan a gla-
zovan sochy se do hrob ukldaly
nejpozdji od dynastie Tchang (618
a 907). Strci (en-mu-en) mohli
bt a metr vysoc a vtinou pedsta-
vovali mohutn vyhlejc vlenky
v ndhernch uni formch, sveep
hledc duchy nebo hybridn bytosti.
Stvali na beranech, oslech nebo sra-
ench dmonech a pstmi hrozi l i
kadmu vetelci nebo l upi i . Ob-
zvl t dl ei t byla ochrana ped
dmonem Fang-liangem, kter se i-
vil trobami nebotk. Strci vak
mli i dal funkci. Podl e nskho
pojet m toti l ovk dv due, j e
se po smrti chovaj rozd l n. Due
chun se vznese k nebi, ale due pcho
ije dle v hrob a neml a by se ji
vrtit do e i vch, j i nak natrop
velk kody. Strci tedy mli do-
hl dnout i na to, aby pcho u tlo
neopustila. asto se vrazem, posto-
j em a zbranmi podobaj strcm
svta (lkapla). Nkdy maj na pi-
lbch vel kho ptka, kter zesiluje
vhrun dojem.
St rom V mytol ogi i symbol kosmu;
zrove j e povaovn za spojnici
mezi nebem a zem a ebk do ne-
smrtel nosti . Umn ztvruje nejen
znm druhy strom, ale i uml v-
tvory j ako stromy pn nebo stromy
penz, na nich po stsn znovu
narostou mince. V dvnch asech se
vilo, e v kadm strom pebv
njak bostvo nebo duch. V mnoha
koninch jin ny si lid netroufa-
li kcet pli vzrostl stromy ze
strachu, aby se duch stromu nemstil
a nepi nesl netst cel mu okol .
V j i nch oblastech zase prosili duchy
strom o odputn, ne vbec shli
po sekee. Ped uri tmi stromy se
pl val o kadi dl o a obtoval y se j i m
pokrmy j ako obrazm boh. Do vt-
v strom, v ni ch pebval dobr
duch se zavovaly cedul ky s pn-
mi nebo votivn dary. Zdoben stro-
m girlandami a lucernami se pova-
uje za dozvuky kultu strom.
Uctvn stromovch bostev se ne-
vyskytuje pouze v ani mi smu a hin-
Stedn obti csaovy 172
dui smu, ale i v taoi smu. Na Tchaj-
-wanu se napklad v devti chrmech
uctvaj bohov velkch strom".
Stedn obt i c saovy Ni bohy
uct val c sa v pesn stanovench
dnech stednmi obmi. J ednal o se
0 pt obad: ob slunci a ms ci ,
csai a c saovn, patronu zemdl -
stv, duchm nebes a zem a J upiteru.
Ke stednm obtem patila i ob pa-
tronce bourc moruovch, j i vyko-
nval a c saovna.
Stpa Buddhi sti ck kamenn stavba
uren pro ostatky historickho Bud-
dhy a svtc. V n se vyvi nul a
v pagodu na kul atm, tvercovm
nebo mnohostrannm pdorysu,
s patry zuujcmi se vzhru a s pro-
hnutmi stkami.
Su Sa- c' Patron vrobc soli a ob-
chodnk se sol.
Su ' Sttn k a osl avovan bsn k,
esejista, mal a kaligraf Su ' (vlast-
nm j mnem Su Tung-pcho) zastval
za dynastie Sung (960-1279) vysok
ady, dvakrt byl posln do vyhnan-
stv a opt rehabi l i tovn a zemel
kol em roku 1100. Obyvatel Chaj -
-nanu, nejjinjho a nejvtho os-
trova ny, ho po smrti potali k bo-
hm a pozdji pevzal j eho kul t
1csask dvr. Roku 1097 byl toti
za trest vysln na tehdy skoro nepro-
zkouman Chaj -nan j ako prefekt.
Ostrov spravedliv spravoval, neinil
rozdlu mezi ostrovany a pisthova-
lmi Chny, a kdy pilo sucho, dal
kopat studn a uinil ve pro zaopat-
en obyvatel vodou.
Subhti J eden z deseti vbornch
Buddhovch k; narodil se v brh-
mansk rodin ve rvast v Kal-
sku a proslul medi tacemi o ptelsk
nze.
Suej- ing-po Hrab pinejc m r"
je na nskm jihu uctvan bostvo,
j e se vzv pi potku epi demi e
a kter chrn pocestn a zahn d-
mony.
Sun Pin viz Praotec Sun
Sun Wu-kchung Opi krl Sun Wu-
-kchung j e hlavn postavou romnu
Cesta na Zpad" (esky Opi krl),
kter v n zn v pvodn podob
vtina dospl ch a v adaptaci zase
vti na dt. Sun Wu-kchung se um
promovat a ltat a prov ta nej-
divoej dobrodrustv ; j e symbo-
lem chrabrho hrdi ny ve sl oi t
situaci.
Sung-j ue- s ' Pagoda Sung-j ue-s'j e
j ednou z nej vzcnejie h staveb ny,
stoj na pat Sung-anu u Teng-fen-
gu, 60 km od Luo-jangu v provincii
Che-nan, a dodnes je dobe zachova-
l. Postavena byla v roce 520 podl e
nskho vzoru na pkaz csae Siao-
-mi nga z dynastie Severn Wej . J ed-
n se o cihlovou stavbu s dvma z-
kl adovmi podlami, nad ktermi je
15 nich pater. Pagoda je dvancti -
bok podle dvancti ms c lunrn-
ho kal ende. Byl a vzorem mnoha
dal m vm vzcnosti ".
Sung-an Pt svtov strana - sted
- byla ve star n povaovna za
nejdleitj, a proto se pt posvt-
n hora Sung-an nachz v centru
Si i an Wu 173
starho nskho kulturnho prostoru
v dnen provi nci i Che-nan. Tato
mty opeden oblast nabz adu j e-
di nench pamti hodnost . 4 km od
okresn ho msta Teng-fengu stoj
nejvt ze starch nskch hor-
skch klter ung-jue-mi ao (kl-
ter Stedn ch hor). ctu vzbuzujc
kompl ex zaujm plochu 11 hektar,
m 400 mstnost a 100 kamennch
tabul. Stavby j sou uspodny podl
650 m dl ouh stedn osy a obkl ope-
ny ticeti cypii starmi pes tisc let.
Stechu velk sn, j edn z nejvtch
v n, pokrvaj lut prejzy, nebo
csai ve zdejm pavi l onu Nebes
vykonval i obady. Druhou atrakc
Sung-anu j e aol i nsk kl ter
(ao-l i n-s
1
), kter se nachz 13 km
severozpadn od Teng-fengu. Zal o-
en byl u v roce 495 za dynasti e
Severn Wej (386 - 534). Kol em roku
527 do nj piel prosl ul i ndi ck
mnich Bdhi dharma (Ta-mo) a zalo-
il v tomto tehdy odl ehl m poho
buddhistickou kolu chan. Klter je
vak znmj boj ovm umn m
ao-lin-chuan, j e pvodn slouilo
pouze j ako cvien mezi medi tacemi .
asn zvsti o tomto umn se do-
nesly a na csask dvr a tchangsk
csa Kao-cu (vldl 618-626) vytvo-
il ze 13 aol i nskch mni ch elitn
j ednotku, kter mu brzy j ako osobn
str skuten zachrnila ivot. Kl-
ter byl v 80. letech 20. stolet dklad-
n zrenovovn a nkter j eho sti
j sou dnes komern m kolicm ste-
di skem boj ovho umn . Vechny
pvodn stavby se samozej m neu-
chovaly, ale v sni Tisce buddh stoj
za vidn nstnn malby zobrazuj-
c pt set l uo-chan. Dl e lze
v kompl exu vidt pes 300 stl s n-
pisy csa, uenc a bsnk. Neda-
l eko od kltera se nachz Les stl,
hbitov opat a vznanch mni ch,
na nm nvtvn ky ek 243 n-
hrobk ve tvaru malch pagod. tvr-
t pekvapen, kter Sung-an nabz,
je nejstar nsk observato v Kao-
-ehengu 14 km j i hovchodn od
Teng-fengu, ji dal roku 1279 posta-
vit Kublajchn, aby stanovil pesnou
dobu obhu Zem kolem Slunce. Pod
veden m nskho astronoma Kuo
Sou- inga vzni kl v i systm 27
observato a dobu obhu se podai-
lo vypotat s odchylkou pouhch 26
sekund. Ci hl ov observato j e vyso-
k pes devt metr. Dl ouh kamen-
n zed slouila k men sl unen ho
stnu. A posl edn m pekvapen m
Sung-anu j sou dva cypie star dva
tisce let, j e lze vi dt v akademi i
Sung-j ang severn od Teng-fengu.
Akademi e pati l a mezi tyi vel k
vzdl vac stedi ska dynasti e Sung
(960-1279). Pvodn se j ednal o
o klter z dynastie Severn Wej (386
a 534), kter byl v 11. stolet pem-
nn v elitn kolu pro budouc vy
ednky.
Si i anWu J ednm z nej vznamnjm
taoistickch bostev je velk krotitel
dmon San Wu, znm t j ako
en Wu. Pvodn zastupoval sever,
nebo j eho embl mem je elva a had
Siian-cang 174
a tato zvata u odedvna symbol i -
zuj tuto svtovou stranu. Nkter
taoistick sekty ho povauj za inkar-
naci Nefritovho csae nebo v nm
spatuj bostvo, kter na pkaz nej-
vy ho vl adae nebes uruje dlku
lidskho ivota. Nen proto divu, e
c sa un-' (1644-1661) stanovil
obady j eho uctvn a pi svch na-
rozeni nch mu obtoval.
Siian-cang J ednou z nejuctvanjch
postav nskch djin je bezpochyby
Siian-cang (600/602-664), kter pro-
slul j ako uenec, cestovatel, uitel
a pekladatel a v 16. stolet se stal
hlavn postavou Wu cheng-enova
romnu Cesta na Zpad" (esky Opi-
krl). Siian-cang zskal p domek
Dharmov mi str Tr pi taka" (San-
-cang fa-') Dharmov mistr Velk-
ho kltera Laskavho dobrodin" (Ta
Cch'-en-s' fa-') a obecn je zvn
Tchangsk mni ch" (Tchang-seng).
Narodil se za dynastie Suej v rodin
konfuci nskho uence, thl vak
k buddhi smu a ve tincti letech se
stal novicem buddhistickho kltera.
Vynikal setlost a venosti a pi
svch studich brzy narazil na rozpo-
ry v rznch buddhistickch textech.
A tak se rozhodl, e se vyd do I ndie
a seene texty v j azyce originlu.
Nebezpen cesta do Stedn Asi e,
pes Hi ndku do I ndie a nazptek ho
vedla pes 138 krlovstv a trvala est-
nct let (629-645). Na svatch m s-
tech buddhi smu studoval indick ja-
zyky a nenavn sbral texty. J ako
zzrakem se mu podailo pinst do
ny 657 dl hnajny i mahjny.
Csa ho v roce 645 pijal s nejvymi
poctami, potom se San-cang sthl na
ti roky do stran a svou cestu po-
drobn popsal v knize Ta Tchang si-
-j-i" (esky Zpi sky o zpadn ch
krajinch za Velkch Tchang), kter
je dodnes j edn m z nejobshlejch
a nejpodrobnjch nskch cestopi-
s. San-cang peloil cel kem 75 dl
v 1335 knihch a tm je dodnes nej-
plodnjm nskm pekl adatel em.
J eho tlesn ostatky nejdve spova-
ly v Cchang-anu, tehdejm hlavnm
mst, potom v Tchien-inu a od roku
1956 jsou uloeny v j ednom chrmu
v severoindick Nland, kde bvala
buddhistick univerzita, na n strvil
asi dva roky.
Siie-fu Ti ang- i i n Vlen hrdi nov
byli ve star n stejn j ako v et-
nch j i nch zem ch povyovni na
bohy z politickch dvod, ml a se
tak zvit disciplna a poslit vlaste-
nectv a vle k obran vlasti. Nejinak
tomu bylo s generlem Sue-fu iang-
-unem, kter roku 658 porazi l ve
velk bi tv Korejce a svmi vojen-
skmi spchy proti Ki tanm a ste-
doasijskm Turkm napomohl stabi-
lizovat dynastii Tchang.
Si i n-c' Vl astn m j mnem Sun
chi ng; nsk filozof (298 a
238 p. n. 1.). j en nov interpretoval
Konfuci ovo uen a na rozd l od
Menci a zastval nzor, e lidsk pi-
rozenost nen dobr, nebo lovk m
u od narozen skl ony k zvi sti
a ziskuchtivosti, co vyvol v kon-
likty a svry. Konfuciovy idely sice
sdlel, ale volal po pravi dl ech pro
spravedlnost a slunost, po pstov-
n dobra a kontrole zla. Tvrdil, e vl-
da se nem spolhat na vzory, nbr
oprat o zkony, a namsto morln-
ho napom nn poadoval j asnou k-
ze. Tmi to nzory se dostal do
blzkosti iegismu.
Svast i ka Symbol pevzat z I ndi e;
pro buddhi sty kol eso drma", pro
taoisty deset ti s c" ve smysl u neko-
nen mnoho. Me bt l evotoi v
nebo pravotoiv. Na Buddhov hru-
di lze asto vidt pravotoivou svas-
tiku, nebo je peet j eho srdce".
Svat matka ze uej-wej Kult Sva
t matky ze uej-wej (uej-wej eng-
-mu), bohyn chajnanskch ryb,
se v ] 9. a 20. stolet roz i l a do
Kambode, Vietnamu, Thajska a I n-
donsi e. J e nejen patronkou ryb,
ale pomh i pi nemocech.
Svat matka, ochrankyne sttu
V nskch djinch se nkolikrt vy-
skytly srdnat eny, kter dokonce
vedly vojska do bitev. J ednou z ni ch
byl a manel ka edn ka Feng Paoa
z obdob Liang (502-557). Domc
ui tel j i j et j ako dvku vzdl val
v djinch, strategii a taktice, take j
nakonec svili vel en nad vt mi
vojsky. Pi potlaovn povstn bo-
j oval a vdy v prvn linii a vrnost
vl adai zachoval a a do sv smrti
v osmdesti devti letech. Csa pro ni
na di l sttn poheb a posmrtn j
propjil titul Chu-kuo eng-mu
(Svat matka, ochrankyne sttu). J ej
hrob a hl avn chrm se nachzej
v Kao-l ngu na samm j i hozpad
provi nci e Kuang-tung. Kdy byl a
zbonna, jej kult se vel i ce rychl e
rozil po cel ji n Cn.
Svten ms c Prvn ms c lunrn-
ho kal ende, protoe se v nm kon
mnostv oslav kol em novoron ho
svtku a slav se i zatek jara.
Svtek boha lkastv 11. dne 3. lu-
nrn ho ms ce se zej mna v j i n
Cn slavil svtek boha lkastv Wu
Pchena a na Tchaj -wanu je dodnes
svtkem s nej del m proces m. Wu
Pchen byl pvodn zzran lka,
kter se narodil roku 980 v provincii
Fu-ien a ji v ml d proslul litel-
skmi spchy. Podle povsti zskal
od taoistick Krl ovny matky Zpa-
du vzcnou lkaskou knihu s recepty
na kadou nemoc. Brzy byl poven
na boha a j eho kult se rychle il, ne-
bo pr oivil i mrtvho. Na Tchaj-
-wanu j e Wu Pchenovi zasvceno
160 chrm.
Svtek boh hvzd 16. dne 1. lunr-
n ho ms ce se slavil svtek boh
hvzd", kte ze svch hvzdnch
p bytk d osudy pozem an.
V noci , kdy bylo na nebi dobe vidt
hvzdy, se na ndvoch dom zizo-
valy olte, na nich se bohm zvero-
kruhu zapal oval y l ampy a tyi nky
kadidla a obtoval y pokrmy. Obad
slouil k tomu, aby souhvzd a jejich
bostva rodinu po cel rok ochrao-
vala.
Svtek dra ch l un Vedle svtku
Novho roku a Svtku stedu podzi -
mu pati Svtek drach lun (tuan-
-wu-ie) ke tem nej vznamnj m
nskm svtkm. Tomuto velice i-
vmu, pestrmu a dramati ckmu
svtku se tak k Svtek dvojit
ptky, protoe pi pad na 5. den 5.
lunrnho msce. J ak u nzev napo-
vd, kon se toho dne zvod drach
l un. Dl ouho pedem se vyrbj
podl ouhl luny s pekrsn zdobe-
nmi dra mi hl avami na pdi
a spoutj se pak na moe, j ezera
a eky. A protoe tyto monosti ne-
j sou v cel n, sjdj se di vci
asto z velk dlky. Dra luny ne-
sou j mno pinejc tst, konstru-
uj se podl e velice pesnch pravidel
a j sou dl ouh 12,97 m. Vzruuj c
den po regat se pak slav j ako lido-
v svtek. A protoe se j edn o svtek
letn, pipravuj se chutn, ale lehk
a zdrav jdla. Dti nos kol em krku
j ako amul et barevn a skvostn vy-
van pytlky (siang-pchao) napl n-
n vonnmi livmi bylinami. Sv-
tek se podl e povsti slav na poest
slavnho uence a sttnka z 3. stole-
t p. n. 1. chu J iiana, kter se intri-
kami dostal do nemitosti, byl posln
do vyhnanstva a ze alu nad svm
osudem se utopil v ece Mi-luo. Oby-
vatel provi nci e byli pesvdeni
o j eho nevi n a chtli ho z eky vy-
thnout, le zchrann akce ztrosko-
tal a. Svtek dra ch lun j e tedy
vzpom nkou na onu udlost a zro-
ve skrytou obal obou j akkol i ne-
spravedl nosti a vzvou k boji proti
intriknstv,
Svtek dvou dev tek 9. den 9. lunr-
n ho ms ce povaoval i an za
obzvlt pzniv den, take se do-
konce konal svtek, j emu se kalo
svtek dvou devtek" nebo dvojit-
ho j angu", nebo dev tka odpov d
muskmu principu j angu a je pova-
ovna za pslib tst. Rovn se
vilo, e tento den vstoupil na nebe-
sa lut csa (Chuang-ti), a proto se
asto podaly pout do hor a na vr-
cholech se obtovalo duchm pedk.
Svtek hl adovch duch Sedm lu-
nrn ms c, kdy due zesnul ch
smj opustit podsvt, navtvit p-
buzn a neviditeln se podlet na i-
vot pozeman. Duchov chtj jst
a pit, chtj se bavit j ako zai va a vy-
aduj si pi rodiny. Nab zench
pokrm a npoj se si ce nemohou
dotknout, ale pijmaj jejich esenci ,
k n pat i vn a chu. Proto se pro
n pi pravoval a velice chutn j dl a,
dokonce se pro n najmaly di vadel -
n spol enosti , kter uvdl y cel
opery. Kdo se o duchy dobe staral,
nemusel se j i ch obvat, ale kdy je
zanedbval, mohli mu pinst nets-
t. J estlie nkter due nem na zemi
u ni koho, potom hl adov bl oud
svtem a kod. Takovm dum byly
v tomto msci ureny ti dny, kdy se
l i d za n modlili a obtoval i j i m.
Tem dnm ped 15. dnem 7. lunr-
n ho ms ce se kalo svtek Duch
zem na poest narozen boha zem
ung J uana, v buddhistickch i taois-
tickch chrmech se shromaovali
kn k obtn m obadm a podal a
Svtek stedu podzi mu 177
se vystoupen , j e obveselovala iv
i mrtv. Veer lucerny a l ampi ony
ukazoval y duchm cestu k bval m
domovm. Vlastn Svtek hladovch
duch nebol i Svtek pol ovi ny roku
(ung-juan- i e) zanal 15. dne 7.
lunrnho msce a trval trnct dn,
co dval o dostatek asu k nvtv
hrob a pinen obtin. Duchm se
obtovaly nejen pokrmy a npoje, ale
i paprov napodobeniny penz a ui-
tench vc . D ve se v uri tch
chrmech sbraly tabulky duch ze-
snul ch, kte po sob nezanechal i
potomky, a plilo se ped nimi kadi-
dl o. V buddhi sti ckch chrmech se
slouily speciln bohosluby za osa-
ml due, kterm se kalo pomoc
potebnm duchm". V ji n n se
na vodu poutly lodiky se svka-
mi nebo olejov l ampi ky z papru
zdoben l otosovmi kvty, kter
mly duchm pomoci peplavit se na
onen svt.
Svtek l ampi on Teng-ie, zvr no-
voron ch svtk, zvan t veer
prvn ho ms ce v roce" (j uan-si ao-
-je), se kon 15. dne 1. l unrn ho
ms ce. Tuto noc se due pedk na-
vracej do zhrob , a proto se j i m
mus svtit na cestu. Rozsvc se
mnostv luceren a l ampi on, asto
zdobench bsnmi . Za dynasti e
Tchang v 7. stolet bval tento svtek
prvoadou spol eenskou udl ost .
Zvl t na csaskm dvoe se slavil
s velkou okzalost a etnmi povy-
raen mi j ako karneval . C sai dy-
nastie Mi ng (1368-1644) tento sv-
tek pozdji znovu obnovi l i a csa
chi en-l ung (1710-1799) z posledn
dynasti e chi ng nechval vechny
pavilony ve svm letnm sdle zdobit
l ucernami . Na kadm kanlu pluly
mal osvtlen lunky a na stromech
visely lampiony.
Svtek Ms ce viz Svt ek stedu
podzi mu
Svtek pol ovi ny roku viz Svt ek
hl adovch duch
Svtek Sl unce Svtek dvnho pvo-
du, kter spadal na 2. den 2. lunrn-
ho msce a pi nm se pn svtla",
j ak se v n k slunci, uctval sv-
cemi , kadi dl em a pl en m pap ro-
vch penz.
Svtek stedu podzi mu T svtek
Ms ce; obl ben svtek ve star
n, kter opt oil za Teng Si ao-
-pchingovy reformn politiky a slav
se v pol ovi n podzi mu 15. dne 8. lu-
nrnho ms ce. Ms c je uprosted
podzi mu zcela kul at," prav j edno
star pslov. Letn horka ji polevila
a lze si vychutnvat podzi mn chlad.
Na msci ij nesmrteln Wu Kang,
zajc a t noh ropucha. Ke kad
z tchto postav se ve povst. Tak
nap kl ad nesmrtel n Wu Kang si
rozhnval Nebeskho csae a za trest
mus poret skoi covn k, ktermu
vak kad rna sekerou okami t
zaroste. J e to nsk Si syfos. Zajc
zase v hmod i pipravuje elixr ne-
smrtelnosti. T noh ropucha je pro-
mnn chang-e, kter svmu bo-
skmu mui Chou-i mu sebrala elixr
nesmrtelnosti a utekla s nm na m-
sic. V den Svtku Ms ce se veer
navtvuj ptel a oslavuje se. Pe-
kai na tento den peou chutn ms-
n kol ky s npl n ze skoi covch
kvt, cukru, mel ounovch j ader,
mandl , pomeranovch sl upek
a obas i se unkou. Dve eny m-
sci obtovaly na oltch pod irm
nebem. Byl o nepsanm zkonem, e
tato ob je vyhrazena pouze enm,
nebo ms c j e pi azen enskmu
pri nci pu j i n. Ms ci se obtoval o
ovoce a vno a ms n mu zajci fa-
zole nebo fazolov lusky, protoe se
kalo, e je to j eho zami l ovan j d-
lo. Svtek trval vtinou do pl noci .
Svtek studenho j dl a V pedveer
Svtk istoty a jasu, t J arn slav-
nosti istho j asu" (ching-ming-ie)
ve 3. l unrn m msci zanal ve sta-
r n cel odenn cykl us studenho
j dl a (chan-"). Nesml o se j st nic
teplho ani rozdlvat ohe. Rozd-
lal se a na sklonku dne obadnm
tenm vrbovch vtviek.
Svtek usmi ovn duch Na ryb-
skm ostrvku Cheung Chau u Hong-
kongu se v kvtnu (6. dne 4. lunrn-
ho ms ce) kon tydenn Svtek
usmi ovn duch, kter j e dnes u
mezi nrodn znm. Ostrovan
v tchto dnech obtuj dum nmo-
nk, kter kdysi dvno zavradili
pirti, nesm rn mnostv kul atch
eml, j e se napichuj na dvaceti me-
trov bambusov tye. Tyto due to-
ti mohou pinst ivm netst, po-
kud si na n aspo j ednou do roka
nevzpomenou. Kdy hladov ducho-
v" do sebe pijmou vni eml, ij-
c se na emle vrhnou, protoe pin-
ej tst.
Svtky istoty a jasu nsk Dui-
ky", j e se slav 3. den 3. lunrnho
msce (5. duben). V tento den a-
n ist hroby a mohyl y a pinej
obti pedkm. Kdo je o tomto svt-
ku vzdl en z domova, na pedky
vzpom n a vyle za sebe k hrobu
zstupce. Ve star n se nkdy ke
hrobm objednvali hudebn ci , kte
duchm zesnulch zahrli na rkoso-
v paly nebo fltny nkolik starch
psn. Po obadu se potomci oddva-
li ryze svtskm radovnkm. Po-
daly se zvody, ps dostihy a kohou-
t zpasy, souti l o se na chdch,
hrly se m ov hry a poutl i se
draci.
Svat kapr Ve vech buddhi sti ckch
kl terech j e svat kapr" (mu-j u);
j edn se o devnou rybu zavenou
na stropnm trmu. Buddhi st kapra
povauj za symbol maxi ml n svo-
body ducha a oprotn se od pozem-
skch statk.
Svtl uka Symbol p l e, vytrval osti ,
regenerace i due zesnul ho.
Symbol i ka c saskch hodnost
Na obadn ch rou ch voj enskch
hodnost posledn dynastie chi ng
(1644-1911) byl a j ako hodnostn
stupn vyita tynoh zvata. Nej -
vy hodnost symbolizoval chi-lin,
dl e to byli lev, panter, tygr, ern
medvd, skvrnit medvd, l evhart,
mosk k a nosoroec. Civiln hod-
nosti nosili na atech ptky: b l ho
Syn nebes 179
j eba, zlatho baanta, pva, di vo-
kou husu. stbrnho baanta, volav-
ku, mandar nskou kachnu, kepel ku
a lejska.
Symbol y dvouhodi n Ve star n se
dvancti m stn cykl us znamen
zverokruhu pou val i pro oznaen
dvouhodi n. Byly to hodi na Myi (23
a 1 hod.), hodina Buvola (1-3 hod.),
hodina Tygra (3-5 hod.), hodina Kr-
lka (5- 7 hod.), hodi na Draka (7- 9
hod.), hodi na Hada (9-11 hod.), ho-
dina Kon (11-13 hod.), hodina Ovce
(13-15 hod.), hodi na Opi ce (15-17
hod.), hodi na Kohouta (17-19 hod.),
hodi na Psa (19-21 hod.) a hodi na
Vepe (21-23 hod.).
Syn nebes nsk csa, nebo nebesa
jsou j eho otcem, zem matkou, slun-
ce bratrem a ms c sestrou. Syn ne-
bes na dram trnu byl tak legitim-
nm vl dcem e stedu.
achovni ce Symbol inteligence a ue-
nosti.
kj anui ni Ve vchodn Asii se Bud-
dhovi asto k kjamuni (nsky
'-ia mu-ni ), tj. Svtec lidu kja",
nebo pochzel z kmenovho lech-
ti ckho rodu kj, kter tehdy sd-
lil na zem dnen ho j i n ho Nep-
lu. J eho rodov j mno bylo Gautama
a vlastn j mno z doby ped probuze-
n m Siddhrtha.
kjamuni a Prabhtaratna V Lo-
tosov ste se pe, e hi stori ck
Buddha se prv pipravoval na vel-
k kzn, kdy se na oblaku ukza-
la stpa a snesla se k zemi . Z n
vystoupi l Prabhtaratna, buddha
z dvno minulch as, j edna z inkar-
nac, kter na zemi roztoily kol eso
drma ped kj amuni m. Oba bud-
dhov zaali disputoval o tajemstvch
a krsch zkona. Tento zzrak se
v umn - pedev m za dynastie Se-
vern Wej (386-534) - asto zobrazo-
val v kameni a pozl acenm bronzu.
Sakra Pzvisko boha Indry, krle ti-
ceti t boh, kte sdl na vrchol u
hory Mru.
ambhal a Bjn zem ve Stedn
Asii zpadn od Tibetu, utopick kra-
j i na tst, j vldla ada zbonch
krl dcch se Buddhovm ue-
n m. Tato zem m vel k vznam
v esoteri ckm systmu Kl aakry
neboli Trakttu o kolesu asu, kter
sepsal myti ck krl Suandra ze
ambhal y. V l amai sti ckch kl te-
rech lze asto vidt zobrazen legen-
drnch vldc ambhaly.
an- chua- s' Druh nej vznamnj
chrmov klter v Ta-tchungu v pro-
vincii an-si byl zal oen u za dy-
nastie Tchang (618-907) a po po-
ru v pln krse obnoven v letech 1128
a 1149 za dynasti Li ao a in.
Zvl tn na tomto kl tern m kom-
plexu j e j eho sloh, kter kombinuje
prvky obou dynasti , j e spolu sice
vlily, ale ob vyznval y buddhi s-
mus.
ang-ti U za dynastie ang-J in (asi
1523-1027 p. n. 1.) byl ang-ti soud-
cem lidskho osudu a nejvym bo-
hem, kter vldl nebesm a p rod-
nm silm a dohlel na rolnictv. Ml
k dispozici velk poet pod zench
bostev, j e se starala o vechny
mon dl oblasti a refl ektoval a
pozdj ednick systm ny. Byl
ztotonn s pedkem ang. Zd se.
est znak 181
e ve velice vzdlen historick epo-
e se j ednal o o mocnho a pozdj i
zbonnho vl dce. Na j eho poest
se pinely obti ped olt Nebes,
j eho kult byl a do roku 1911 nejstar-
a nejslavnostnji. V nskch pe-
kladech bible je pouvn ve vzna-
mu Bh.
ri putra J eden z deseti vbornch
k Buddhovch vynikajc nesmr-
nou moudrost . dajn se v j edn ze
svch pedchoz ch existenc u j ed-
nou setkal s Buddhou.
arra Ostatky Buddho vy i nkter-
ho svtce nebo posvtn spisy. ar-
ra znamen tlo".
ati ky tst Po narozen d tte si
rodina vyprosila od sta rodin kous -
ek ltky a hedvbn vl kno. Z ltek
uila atiky, kter mly novorozen-
ce ochraovat a pinst mu tst. Ze
sta hedvbnch vlken spletla r-
ku a se stbrnm zmekem ji dala
dtti kol em krku, aby j e pi mkl a
k ivotu". Dt tento amulet nosilo a
do puberty.
Se Ti Ochrann duchov obil a pdy,
jeji ch kult se pevn etabloval u za
dynasti e Cou (1122-221 p. n. 1.).
Uctval je pouze vldce v pesn sta-
novench ritulech, kter se vyvi nu-
ly ve sttn kult.
Sen viz Duchov
en-nung Legendrn csa, kter' po-
dl e tradice il v letech 2757 a
2697 p. n. 1. a nauil any obdl-
vat pole a dal j i m pluh. J ako Bosk
rolnk byl a do konce csastv uct-
vn velkmi obtnmi obady a vz-
vn o pomoc. en-nung j e j edn m
z nskch kul turn ch hrdi n; vldl
ped l utm c saem, kter vynalez!
obl een . Proto j e vdy zobrazovn
v odvu z list. Legendrn en-nun-
gova vlda vyznauj e pechod od ko-
ovnictv k zemdl stv .
en-u a Ji i -l Bohov dve , kte
stoj ped mnoha nskmi domy
u pravho a l evho kdla vchodov
brny. Podl e povsti se j ednal o
o bratry ijc pod broskvon na hoe
Tu-suo ve Vchodn m moi, kde ste-
ili brnu pekel , vyhl el i dmony,
svazoval i j e rkosovm provazem
a pedhazoval i tygrm. J ejich obrazy
si dval ped dvee vet u mytick
csa Chuang-ti .
est estka nem v nsk sel n
mysti ce vt vznam. Hovo se
o esti smrech, j i mi se mn tyi
svtov strany a nahoe a dol e (i
zenit a nadi r),
a
o esti stech tla
(hlava, trup a koneti ny).
est vel kch s vt k Star na zna-
la est vel kch svtk: ti svtky i-
vch (en-fi e) - Nov rok, Svtek
drach lun a Sted podzi mu - a ti
svtky mrtvch (kuej-ie) - Svtky
istoty a j asu, obady v sedmm lu-
nrn m ms ci a Posln zi mn ch
odv mrtvm..
est znak Na etnch nstnnch
mal bch a chrmovch praporech
l amai sti ckch kl ter v Ti betu,
Mongol sku i v sam i stedu lze
vidt j ako skupi nu nebo i j ednotl i v
asto znaky, j e symbol i zuj pn
dl ouhho i vota: skl u, vodn tok,
i khi n 182
siln strom, starho mue, vcero pt-
k (vtinou j eb) a antilopu.
ikhin Buddha, kter stoj zcela na-
hoe", druh ze esti buddh ped
Buddhou (prvabuddh).
p p a l uk symbol i zuj zrozen
syna.
ou-si ng (ou-lao) viz Bh dl ouh-
ho ivota
astn banda ertovn nzev Osmi
nesmrtel nch, nebo se svmi dobro-
drustvmi a pijctvm siln odliuj
od vnch boh.
ttec Symbol uence. Obraz kola,
j m j e prostren ttec, znamen
pn, aby student obstl ve sttnch
zkoukch, a ndoba na ttec je
symbol em uencova nadn .
vestka Symbol zimy a nedotenosti.
Vrazem vestkov kvty" se ozna-
ovaly sluebn a komorn. vestko-
v kvty ve snhu j sou symbol em
astnho st t c ho se z radost-
nch vzpom nek.
Ta-cu J eskynn chrm Ta-cu, nalza-
jc se u chung-chi ngu (provincie
S'-chuan), m asi 50 000 plastik vy-
tvoench od potku dynasti e
Tchang (618-907) a do konce dy-
nastie Mi ng (1368-1644). Zvltnos-
t Ta-cu j e, e v mnohch j eskyn ch
se kombinuj buddhistick, taoistic-
k a konfucinsk tmata.
Ta-cheng Sb rka vech dobrch
vc. A protoe konfuci ani smus ml
podle star sttn doktrny pedstavo-
vat sbrku samch dobrch vc, tj.
vech kul turn ch pokl ad e
stedu, nazvaly se tak etn chrmy
nebo msta zasvcen Konfuciovi.
Ta-fo-s' Ve Velkm Buddhov kl-
tee severozpadn od Sienu v pro-
vincii Che-pej lze vidt 800 Buddho-
vch soch, j e pat ke kol osl n m
sochm ny. Ti nejvt m mezi
25 a 30 metry. Vechny tyto skvle
vytesan a sten pomal ovan so-
chy pochzej z dynastie Tchang (618
a 907), j e znan podporovala kl-
tery.
Ta-chuej Mezi chrmem Vel kho
zvonu a chrmem Pti pagod stoj
v severozpadn sti Pekingu chrm
Ta-chuej z roku 1513, kter byl zni-
en za j aponsk i nvaze v roce 1940
i s estncti metrovou mdnou so-
chou Buddhy. V natst zachovan
sni Ta-pej se vak nachzej jedi ne-
n poklady: nstnn malby s vjevy
ze ivota nskch vlada a 28 tera-
kotovch soch nebeskch strc z-
kon v nadivotn velikosti z dynas-
tie Mi ng. Pozl acen l emy j ej i ch
dstojnickch uniforem z dodnes.
Ta-mi ng- s ' Kl ter J asnho svtla
stoj na prostednm vrcholu hory u-
-kang, 4 kilometry severozpadn od
msta J ang-ou v provincii Tiang-su.
J eho dnen podoba pochz z let
1860-1870, klter sm j e vak pro-
slul j i od 8. stolet. J eho pedstave-
nm byl toti mnich ien-en, znm
j ako iitel buddhi smu v J aponsku.
V roce 1973 byla vchodn od hlav
n sn zzena ve spoluprci s J apon-
ci i en-enova pamtn s, kopi e
Zlat sn kl tera Tdai di v j a-
ponsk Nae.
Ta-mo nsk j mno indickho mni-
cha Bdhi dharmy, prvn ho nskho
patriarchy buddhismu, kter piel do
ny roku 520 a zaloil meditatvni
kol u", j e pozdji prosl ul a j ako
ehan (zen).
Ta-si ung estn oznaen Buddhy;
hl avn sni kl tera se proto k
Vzcn Buddhova s" nebo Ma-
hv rova s " (Ta-siung-pao-tien).
Ta- iie-s' Chrm Velkho osv cen
stoj na pat hory J ang-tchaj v z-
padn pedmstsk oblasti Peki ngu.
V i l . stolet, kdy byl postaven, se
j menoval chrm J asnho pramene
podle vody z horskho pramene, kte-
r dodnes napj krsn obezdn
Dra rybnk. Tento rybnk spolu s ti-
sciletou stlou, tisciletm j i nanem,
tysetletou magnli a s pini, kter
obrst pagodu, pat k esti di vm"
kltera.
Tabule du Po pohbu a po skone-
n vech obad se v dom zesnul -
ho vystavoval a tabule du z moru-
ovnku. Vilo se, e due si obas
na tabuli odpoi ne nebo se v n do-
konce usdl. Rok po pohbu se pak
konal a ob, pi n se tabule vym-
nila za novou z katanovnku a na jej
zadn stranu se napsal o posmrtn
j mno zesnul ho.
Tabul ka pedk J mna zesnul ch
len rodiny byla uvedena na prkn-
ku vystavenm na domc m olti i
v rodi nnm nebo veejnm chrmu.
Vi l o se, e due zesnul ho j e pi
obtn ch obadech v tabulce p tom-
na. Pro genealogii j sou tyto tabul ky
nepostradateln. Nejdle do mi nul os-
ti sahaj tabulky rodiny Kchung.
Tantri smus Tato kola mahj nov-
ho buddhi smu pila ze severn I ndie
a potom se rozvjela v Tibetu, Mon-
gol sku a rznch stech zpadn
ny. Zaehnvn m zl ch duch
a vzvn m boh se sna doshnout
pozemskho blaha a vysvobozen po
smrti . Tantri smus uct v i ensk
bostva.
Tantry Magie ko-mysti ck texty tan-
trismu.
Tao Bosk princip, prapr i na ve-
kerch zmn nebo pohyb ve vesm -
ru, j emu vl dne. Tao prostupuj e
vm a je rozumem neposti i tel n,
j edn se o ivot uchovvajc energii
a tvr d. A protoe je filozof
Lao-c' kladl Tao do centra svho ue-
n, pojmenoval i po nm tet nejroz-
enj nsk nboenstv .
Tao-cang Taoistick knon, vytit-
n v letech 1444-1447 a obsahujc
asi 1500 dl, j e zahrnuj vekerou
tehdy zaznamenanou literaturu, a to
j ak kl asi ky fi l ozofi ckho taoi smu
s komenti , tak etn dodaten spi-
sy exegetick povahy. Dnen vulgr-
n taoismus m s filozofickm syst-
mem zachycenm v Tao-cangu u
ml oco spol enho.
Tao-te- ing Zkl adn d l o taoi smu,
pi pi sovan filozofu L ao-c'ovi , se-
stvajc z 81 kratikch kapitol. J eho
stedn myl enkou je pochopi t Tao
a t podl e j eho zkon. V eti n
vylo j ako Kniha o Tao a ctnosti ".
Taoi smus Filozofick a nboensk
uen nazvan podle titulu spisu Tao-
te-ing, j eho autorstv se pisuzuje
filozofu Lao-c'ovi . Podle taoi smu j e
svt v ustavi nm pohybu a vn
nemnn je pouze Tao. l ovk
kon dobe, kdy do j eho psoben
nezasahuje, spe se m snait o ne-
konn (wu-wej ), o zaazen se do
stvajcho podku Tao a v nm na-
chzet sv uplatnn. O nco pozdji
(kol em roku 350 p. n. 1.) tyto my-
lenky rozvedl filozof uang-c'. Od t
doby j sou oba myslitel povaovni
za faktick zakladatele taoismu. Ten-
to filozofick systm, j eho protj-
kem se stal raci onl n konfuci ani s-
mus, se u od dob dynasti e Chan
(206 p. n. 1.-220 n. 1.) pojil s okul -
ti sti ckmi myl enkami a smoval
k al chymi sti ckm pokusm o dosa-
en fyzick nesmrtelnosti. Hledn
byl i ny vnho i vota nebo el i x ru
nesmrtelnosti se stalo zkladnm zna-
kem taoi sti ckch mistr. Uen se
asem roztpi l o do etnch kol ,
pej mal o buddhi sti ck prvky a vy-
tvoilo p mo byrokraticky psobc
panteon nesetnch bostev. Vznik-
la crkvi podobn organizace s klte-
ry a mnichy, kte vak nemuseli do-
drovat celibt. Tchangsk c sa
Suan-cung vydal roku 726 vnos, e
kad domcnost mus vlastnit j eden
exempl Tao-te-ingu. O est let po-
zdji byl o na zeno, e kad kraj
a kad prefektra mus zdit chrm
pro L ao-c'a. C sa byl zan cenm
kritikem buddhi smu a nadil rovn
konfiskace buddhistickch klter,
kter byly do t doby osvobozeny od
dan a pily si tak na znan maje-
tek. Od dynasti e Sung (960-1279)
proni kal o do taoismu zaklnn du-
ch a dmon spolu s geomanci
a astrologi. Z etnch sekt je nej v-
znamnj Cesta pti mic re, j e-
j zakladatel Cang Li ng je nazvn
nebeskm mi strem" a kter csa
Cen Cung vnoval roku 1016 vlast-
n zem na hoe Lung-chu-an. Ten-
to takka exteritoriln Vatikn taois-
mu exi stoval a do roku 1930, kdy
komuni st taoisty vyhnali. Hodnost
a titul nebeskho mistra" - j ako nej-
vy autority tto sekty - byly ddi-
n. Souasn nebesk mi str ije na
Tchaj-wanu. Dnes j e taoi smus j ako
nboenstv povol en i na pevni n
a prochz m rnou renesanc .
Taoi sti ck troj i ce edn k Nebes-
k ednk, zemsk ednk a vodn
ednk.
Taoi sti ck hory Devn oltrni n-
stavba ztvrujc j emnou rezbrskou
prac hory a j eskyn s pozl acenmi
figurkami boh, svtc a poustevn-
k. Vti na tchto asto pozoni hod-
nch umleckch dl nepestla bou-
i kulturn revol uce.
Taoi sti ck sekty Taoi smus j e rozt-
pen do pti vtch sekt, j i m dali po-
dobu jeji ch zakl adatel , ovl i vnn
buddhi smem a konfuci ani smem.
Sekty si vak bhem stalet vytvoi-
ly vlastn nboensk formy. J sou to
sekty Ceng-i-tao (Cesta dokonal
j ednoty). Cchan-en-tao (Dokonn
prav skutenosti), Tchaj-ti-chuan,
Lung-men Pchaj a Mao-an-pchaj .
Cesta dokonal jednoty se vyvinula
z uen Cang Li nga (34-156), kter
zaloil Cestu pti mic re, je po-
vaovna za ortodoxn taoi sti ckou
sektu a po stalet se tila i sttn pod-
Tra 186
poe. J ej zakladatel, zvan t nebes-
k mistr (tchi en-'), byl dvno zbo-
nn a j eho sochy stoj na etnch
oltch v n i v chrmech zahra-
ninch an. Podle j edn legendy
j e pmou inkarnac Lao-c'a. Sochy
v chrmech ukazuj nebeskho mi s-
tra s ernm vousem, tetm okem, se
znakem ji nu a j angu na rouchu, v ru-
kou pee a misku s oistnou vodou.
Mnohdy t j ede na tygru. Dnen, ji
tyict est nebesk mistr ije na
Tchaj -wanu. Zakl adatel em druh
sekty, kter si k Cesta dokonn
pravdy" (t Dokonn prav skute-
nosti), j e patri archa Wang chung-
-jang. Podle n se dokonalosti a ne-
smrtel nosti doshne medi tacemi
a duchovn mi cvi en mi . J edn se
o syntzu taoi smu, konfuci ani smu
a chanu. I kolem Wang chung-jan-
govy postavy vznikl brzy cel okruh
legend, v nich se k, e ho matka
nosila pod srdcem dvacet tyi ms-
ce a osmnct dn. Na ol t ch lze
patri archu vidt ve zlatm rouchu,
s hustm ernm vousem a plochou
epikou. Tet sektu zaloil mystik
ang San-feng, kter podle rznch
pramen il v mi ngskm, sungskm
i j uanskm obdob a vyvinul ucele-
n systm nboenskch cvi en
tchaj-i-chuan, j eho c l em byl o
uvol nn a oitn tla, aby mysl
doshl a klidu. Zakladatel tvrt sek-
ty il j ako poustevn k v horch
Kchun-lun v dob mongolskch vp-
d. Kdy se o nm ingischn dosl e-
chl, povol al ho k sob, di skutoval
s nm a nakonec upustil od brutln-
ho vradn . A posledn sekta, sekta
Nejvy istoty z Mao-anu, je zn-
ma kouzel ni ckmi rituly, exorci s-
mem a magi ckmi praktikami a byla
a do roku 1949 povaovna za nej-
vl i vnj , nebo nejvce vychzel a
vstc masm vcch.
Tra Bl Tra a Zel en Tra pat
k nejlidovjch tibetskm bostvm.
J edn se o historick osobnosti , b-
valy to manel ky ti betskho krl e
Songcna Gampa (asi 605-650),
sjednotitele ti betskch kmen. Bl
Tra symbol i zuj e i stotu, vzv se
j ako Bl ochrankyne" a m funkci
nadsmysl ovho bdhisattvy. Byl a to
nsk princezna Wen-cheng, vnu-
ka csae Tchaj-cunga, j e znan
pi spl a k roz en buddhi smu
v Tibetu, podobn j ako Zel en Tra,
Bhrkut, dcera neplskeho krle Am-
uvarmana. Bl Tra bv zobrazo-
vna v krl ovskm rouchu a j ako
kvetouc ml ad ena, m odhal en
adra a sedm o (z nich j edno na ele
a po j ednom na kad koneti n).
Ms se v n tedy historicko-realistic-
k prvky s transcendentnmi symbo-
ly. Zelen Tra se uctv j ako ochran-
kyne ped vekerm nebezpe m,
nebo pomh kdykol i , ve dne
i v noci. Zobrazovna bv na loto-
sovm trnu a obkl open lotosovmi
kvty.
Tai l ama Zpadn nzev panhenl a-
my odvozen od j eho sdla v kltee
Tai l hunpo.
Tai l hi i npo Hromada tst", klter
Tchaj-an 187
sekty Gel ugpa na pat hory nedale-
ko i kace, kter roku 1447 zaloil
prvn dalajlma, Congkhapv syno-
vec Gendundup; tradi n s dl o
panhenl am. Tato skvostn stavba
s ervenmi zdmi a fasdami ml a
v dob svho rozkvtu asi 4000 mni -
ch; zbyl o j i ch pouze nkol i k set.
Tailhunpo je povaovn za klenotni-
ci tibetsk kultury.
Tathgata Buddh v titul, j en v san-
skrtu znamen takto k pravd do-
spv ", takto pi l " nebo takto
odel". S mal m potenm psme-
nem oznauj e svtce, j en dospl
k proci tnut . V mahj n titul pti
transcendentnch buddh - Vaira-
ny, Akbhji, Ratnasambhavy, Ami -
tbhy a Amghasi ddhi ho.
Thravda J eden ze zkladnch sm-
r hnajnovho buddhi smu, kter se
rozil zejmna na Sr Lace a v j i -
hovchodn Asii.
Tchaj Feng Bh tst s lidskou po-
dobou, ale pante srst a ocasem.
Tchaj-cung Csa Tchaj-cung (598 a
649) je povaovn za nejvtho p-
zni vce buddhi smu v dob dynasti e
Tchang.
Tchaj-chu Z jezera Tchaj-chu ve v-
chodn n se po stalet tily vel-
k okrasn kameny pro parky a za-
hrady mocnch a bohatch. Tyto
kameny se nepovaoval y pouze za
symboly dlouhovkosti, nbr i tvr-
dosti a spolehlivosti.
Tchaj-i Tchi en-cun Taoistick bo-
stvo Ctihodn nebean Velk j ed-
noty" se vzv se kvl i bl ahobytu
a nesmrtel nosti . Rovn v nm spat-
uj boha, j en provz dui spraved-
livho do Velikho nebe. J eho socha
v chrmu mv tmav obliej, ern
vous a dlouh roucho, sed na lotoso-
vm trnu, nkdy na lecm lvu.
Tchaj-paj Ti n- si ng Taoistick bh,
pvodn asi hvzdn bostvo, nebo
pedstavuj e Venui (Tchaj-paj-sin,
in-sing). Na Tchaj-wanu ho uctva-
j j ako patrona vina a kaj mu
iou-en ili Vinn duch". Ve vel-
kch taoistickch chrmech je ztvr-
nn j ako vousat staec v ednickm
odvu, asto se ezlem a ohkou na
mouchy.
Tchaj-suej Velk rok" neboli J upi-
ter, protoe Sl unce obhne zhruba za
dvanct let. T se mu kalo Planeta
roku" (Suej-si ng) nebo Pedseda
nebesk rady asu". Tchaj-suej j e
pednostou sto dvaceti nebeskch
ednk. J edn se o nevypoitateln
hvzdn bostvo, j e se snadno ura-
z a je msti v. Tchaj-suej mus bt
vdy p zni v nal adn, nebo me
it epi demi e a tomu, kdo ho zane-
dbv, pinst netst. Rovn dohl-
na jist tabu, nap. na dny, kdy nen
vhodn se sthovat nebo vstupovat
v manel stv , a na pravi dl a, podl e
nich se m kopat a stavt. Olt ml
v peki ngskm chrmu Rolnictv, kde
mu csai a do roku 1911 obtovali
prvn ho j arn ho dne.
Tchaj-an Vznam posvtn hory
Tchaj-anu v provincii an-tung nej-
lpe dokumentuj e seznam c sa,
kte na ni za tiscilet vystoupi l i :
Tchaj-fi 188
bohu Tchaj-anu osobn obtoval o
62 l egendrn ch a 17 hi stori ckch
csa. J et v roce 1770 pijel k j eho
pat csa chien-lung na blm slo-
nu s mohutnm doprovodem j ezdc
s prapory a lechtici.
Tchaj- i Nejzaz pedl , Nej vy
pl, prazklad ivota, spojnice mezi
nebesy a zem, sjednocen jin a j ang.
Tchn Olt, na nm se obtoval o
bohm.
Tchan-e-s' Klter Draho rybnka
a stromu e (nebo Divokch moru
u j ez rka), j eden z nejstarch n-
skch klter a nejstar v okol Pe-
kingu, byl zbudovn v letech 265 a
316 za dynastie Tin. Stl zde v pln
krse, jet ne se Peking stal hlavnm
mstem e. Nachz se v krsn hor-
nat krajin v okrese Men-tchou-kou
na hoe Tchan-e-an. Za dobu sv
exi stence nkolikrt zmnil j mno
(Lung-j an-s', Ta-wan-ou-s', J ou-
-j en-s'). Cel komplex zaujm pl o-
chu 6,8 hektaru a m velk poet ob-
adnch a modlitebnch sn a adu p-
bytk c sask rodiny, vldnch
ednk a mnich. V sni ty nebes-
kch krl trn tyi strci svta
v pestrch generlskych uniformch -
a v Hlavn sni (Ta-siung-pao-tien) se
opt j ako dve uctv Buddha. Dky
krsnmu lesnatmu okol je j edn m
z nejoblbenjch poutnch mst se-
vern ny. Na horskch svazch sto-
j 75 stp, postavench na poest vy-
soce postavench mnich, mezi nimi
i pomnk Kublajchnovy dcery Mi ao-
-en. kter v tomto kltee ila
a zemela j ako mnika. V sni Dra-
ho krle vis metr dl ouh kamenn
ryba, kter podl e povsti pri vol va
d a zahn nemoci. M tak vysok
obsah mdi, e kdy se do n ude, zn
jako zvon. Za Hlavn sn rostou dva
jinany, je dajn pochzej z dynastie
Li ao (916-1125), j ednomu se k
Csav strom" a druhmu Strom
csaova prvodce".
Tchao-tchi e T mto vrazem (rout)
se mn dmonsk zvec maska s te-
sky a rohy, kterou lze od dynasti e
Sang-J in (asi 1523-1027 p. n. 1.)
nalzt na mnoha ritulnch ndobch.
Tchien Fej Taoistick bosk protj-
ek Kuan-jin. Tato bohyn nmon -
k a ochrankyne matek je uct vna
pedev m na pobe provi nci e Fu-
-ien.
Tchien Sien Taoistick ochrann bo-
hyn matek, zvan t Nefri tov
pan " nebo Princezna barevnho ob-
l aku".
Tchien-kung Nebesk palc, v nm
vedle nesetnch boh sdl nejvy
taoistick bostva Tri istoty" (San-
ehi ng). J sou to J uan-' tchi en-cun
(Nebesk vldce Prvopotku), dle
Li ng-pao tchien-cun (Nebesk vld-
ce Kouzel nho drahokamu) a Tao-te
-tchi en-cun (Nebesk vl dce Taa
ate).
Tchi en-ni ng-s' Chrm, kter stval
j i hozpadn od Peki ngu, se dnes na-
chz u v j edn z j eho tvrt. Zal o-
en byl roku 471 za dynastie Sever-
n Wej, nkol i krt zmni l j mno
a dnen podobu zskal a roku 1435.
Ti -cang pchu-sa 189
Zbyl a z nj majesttn tinctipatro-
v pagoda (57,8 m) z 12. stolet (dy-
nastie Liao), na jejm podstavci j sou
relify Buddhy a drak.
Tchien-'-tung Taoist krom pti po-
svtnch hor uctvaj i poho ching-
-cheng v provincii S'-chuan.
V tomto masivu, kter dosahuje v-
ky a 1600 metr, bvala ada klte-
r, z nich se nejlpe uchoval klter
Tchien-'-tung. Pojmenovn j e podle
taoistickho mistra ang Tchien-'a,
kter v nm dajn il. Dnen podo-
ba pochz z obdob krtk dynastie
Suej (581-618). V chrmu lze vidt ti
kamenn skulptury mytickch csa
Fu-si ho, en-nunga a Velkho JUa
a kaligrafick npisy slavnch mal-
a litert z rznch dynasti.
Tchien-en Nebesk bh, kter bval
zobrazovn j ako dvouhl av buvol
s koskch ohonem a osmi nohama.
Vyznaoval se hl ubokm bruen m,
a kdy se ukzal, byl pedzvst vlky.
Tchi en-tchaj J edna ze t vznam-
nch kol nskho buddhi smu, j i
zaloil '-i (538 - 597), kter poch-
zel z vysoce postaven ednick ro-
diny a stal se mni chem. Napsal adu
dl o metafyzi ckch otzkch a z -
skal p domek Moudr mistr". Sek-
ta se j menuj e podl e poho Tchi en-
-tchaj-an v provincii e-iang.
Tchi en-wang nsk nzev pro ty-
i strce svta (v sanskrtu lkapla),
j i m se t k nebet nebo diaman-
tov krl ov. J ejich sochy, vti nou
v nadivotn velikosti, stoj v pedsni
kadho buddhi sti ckho kltera.
Tchi en-wang-ti en S Nebeskch
krl zvan t s Dvard.
Tchou en Taoistick bohyn neto-
vic.
Tchu-ti-kung viz Bh pdy
Tchuej-pej-tchu Vedle I -ingu nej -
znmj nsk vtebn kniha, pi-
pisuje se dvorn m vtcm a mate-
mati km z doby dynasti e Tchang
(618-907). Titul v pekladu zname-
n Tabulky deru do zad. V nsk
kulturn oblasti m podobn vznam
j ako v kesanstv Zjeven J anovo.
Tchung- iao Dve nejvt buddhis-
tick ensk klter v Peki ngu; stoj
j i n od pal ce Kl i du a harmoni e,
ped kulturn revol uc v nm ilo 70
mniek a dnes opt ov.
Ti -cang pchu- sa Vl dce podsvt
a pedseda pekel nch soudc, j eho
pvodn sanskrtsk j mno zn Kiti-
garbha ili Zrozenec Zem", co
nasvduje tomu, e se pvodn j ed-
nalo o ochrann zemsk bostvo.
V n se pak vyvinul ve vldce pod-
svt, j en byl uctvn j ako zachrn-
ce ubohch du ped pekel nmi
trapami. Hl avn m centrem j eho kul-
tu je posvtn hora i ou-chua-an
v provincii An-chuej , na n 30. dne
7. l unrn ho ms ce etn poutn ci
slavili j eho narozeni ny a prosili ho
o pze du m svch zesnulch, j e
dl v podsvt . Podle povsti se j ed-
nalo o pri nce korej skho krlovstv
Silla, kter utekl do ny, stal se
asketou na hoe i ou-chua-an a po
smrti ho sm Buddha j menoval vld-
cem podsvt . Vedle Kuan-jin. Wen-
-sua a Pchu-siena pat ke tyemnej-
oblbenjm bdbisattvm nskch
buddhist. Ti-cang s osmncti ruka-
ma j e povaovn za pemoi tel e
pekla", kter svou hol otevr pekel -
n brny a vysvobozuj e trznn
due. Zobrazovn je s vl dnm vra-
zem a skl openma oi ma, j ak sed
bos na lotosovm trnu. asto dr-
v almun misku. Po boku m ky
Tchao Mi nga a Ming Kunga.
Ti en Ve starch asech obecn vraz
pro velkou a dlouhou budovu. Pozd-
ji se tak kalo kad sni, v n se
uctvali bohov nebo Buddha. U c-
saskho dvora s, v n csa dval
audi ence a vyizoval sttn zl ei -
tosti.
Ti n Hau Kantonsk j mno bohyn
Ma-cu (Tchien Chou), kter j e j ako
bohyn mo, csaovna nebes a svat
matka uctvna v cel jin n a j en
v Hongkongu m 24 chrmy. J eden
z j ej ch chrm, kter stoj v J oss
House Bay, byl zaloen vi l . stolet.
U ve 13. stolet mla i mezi Mongo-
ly takovou povst, e ji Kublajchn
roku 1278 povil na Nebeskou kr-
l ovnu" a tm na nejvy taoi sti ck
bostvo po Nefritovm csai.
Troj i t ri tul Krtce ped potkem
novho roku se v kad domcnosti
v posl edn ch hodi nch kon c ho
roku konaly ti zkladn obady, a to
na poest nebes a zem, bk do-
mcnosti a duch zesnulch pedk.
Ped tabule pedk se kladly obtiny
a hlava rodiny vzvala nebesa a ze-
mi. Poprv se provdly tsn ped
plnoc j ako zakonen obad kon-
cho roku a podruh tsn po pl-
noci j ako zahjen obad nastupuj-
cho roku.
Troj noka Symbol tst. Devt troj-
noek symbol i zoval o i stedu,
kter mla za dynasti e ou (1122 a
221 p. n. 1.) devt provi nci . Ti
nohy zase symbol i zuj ti nejvy
hodnoste po csai.
Ten J st ten znamen souloit
Tet svtek mrtvch 1. dne 10. lu-
nrnho msce se slavval tet sv-
tek mrtvch" neboli Svtek na poest
pedk (i-cu-ie), pi nm se konal
obad plen at" neboli zasln
zimnch odv mrtvm". J ednal o se
o imitace odv z papru.
Ti V nsk seln mysti ce hraje
trojka velice vznamnou roli. Toto
jangov slo m jedenct zkladnch
vznam a 1915 sloenin. an ti-
krt poklekali ped csaem a devt-
krt se dotkli elem zem. Oslavenci
se peje trojnsobn hojnost". Kdy
vi d me obraz s dttem, kter nese
broskev a kolem nj poletuje neto-
pr, znamen to tst. Kdy je na nm
j et bh dl ouhovkosti j edouc na
jelenu, znamen to tst, dlouh ivot
a bohatstv . Trojic uen " se mn
taoismus, konfucianismus a buddhis-
mus. Ti Velk j soucna" jsou bdhi-
sattvov Madur (Wen-u), Sa-
mantabhadra (Pchu-sien) a Avalki-
tvara (Kuan-jin). Taoist uctvaj
Ti istoty" a buddhist zase naz-
vaj nejdleitj sti svho knonu
Temi koi" (Tripitaka). Ti j angy"
Tri nebet c saov 191
jsou ti jarn msce a ti staeinov"
pedstaven obce.
Ti beztvar due Z taoistickch n-
boenskch pedstav pochz koncep-
ce t beztvarch du, j e provzej
lovka od narozen. Prvn z nich m
msto v hlav, druh v bie a tet
v nohou. Kad z nich j ednou za e-
dest dn hls nebesm vechny dob-
r i patn skutky lovka, je se za-
znamenvaj do Knihy ivota. Pozdji
tyto zznamy slou j ako dkazy pro
rozhodovn pekelnho soudu.
Ti cesty k j edi nmu cli Bn v-
raz pro synkreti smus, kter dovol u-
j e, e se vc d taoi smem, bud-
dh smem i konfucianismem a uctvaj
jejich bohy.
Ti i stoty Nejvy bostva taois-
ti ckho panteonu, kter tu vl dnou
z nejvych sfr. J edn se o personi -
fikaci t ivotnch princip: dechu,
ivotn sly a ducha. Nebesk vldce
prvopotku (J iian-' tchi en-cun),
pn nebes a zem, sdl v nejvy
sfe Nel ri tov istoty (J u-chi ng).
Ve druh sfe Svrchovan istoty
(ang-ching) panuje Nebesk vld-
ce kouzelnho drahokamu (Ling-pao
tchi en-cun), kter po t as. Tet
sfe Velik istoty (Tchaj -chi ng)
vldne Nebesk vldce princip Tao
a te (Tao-te tchi en-cun), pokl dan
za zvstovatel e taoi sti ck nauky
a zbotlou podobu Lao-c'a. Taois-
tick trojice je ztvrovna na tech
stejn vel kch tabul ch v podob
starc ve sl avnostn m odvu. Ped
hrud dr nefritov ezlo, vyznauj
se dlouhmi vousy a unmi lalky,
tv se bl ahoskl onn a skoro vdy
maj na hlav taostickou korunku.
Ti klenoty J e to Buddha, j eho uen
(dharma) a j eho stoupenci (sangha).
Ti koe Ti hlavn sti buddhistic-
kch knon, zvan t Troj ko, p-
lijsky Tripitaka. Prvn je Suttapitaka
(Ko uen ) - kzn , vroky Bud-
dhovy, podobenstv a pslov k bli-
mu ozejmn uen, druh Vinaja-
pi aka (Ko dov kzn) - sbrka
pravi del mn skeho ivota a tet
Abhi dhammapi taka (Ko metafyzi-
ky) - nboensk, filozofick a me-
tafyzick pojednn z pozdj doby.
Ti mni sk pravi dl a Buddhi sti t
mnii v n se vdy museli dit te-
mi zkl adn mi pravidly, kter stano-
vil u sm Buddha. Znamenal o to
zci se vekerho majetku a na de-
vt pedmt (tri kus mn skeho
roucha, bitvy, jehly, cednku, vje,
opasku a ebrck mi sky), dit se
pi kzn m nezabjet a neubl i ovat
a psn dodrovat celibt.
Ti mocnosti Staronsky pojem pro
vesmr, kter se skld ze t zklad
- nebes, zem a l ovka.
Ti nrodn neesti Oberstv , hry
a nvtva divadla byly ve star n
veobecn znmy j ako nrodn nees-
ti. Poten z dobrho j dl a se snad-
no mohl o zvrhnout v oberstv , ra-
dost ze hry v hrskou ve a lska
k divadlu v posedl ost.
Ti nebet c saov Taoi smus, kte-
r si j ako nejvych statk cenil pe-
dev m j asnosti nebes, plodnosti
Ti nebet ednci 192
zem a istoty vody, vytvoil za dy-
nasti Tchang a Sung ti svtky. Na
potku, uprosted a ke konci roku se
slavily narozeniny nebeskho ducha
ang J uana, boha zem ung J uana
a boha vod Sia J iiana. V tyto dny se
obtovalo nebeskmu csai C'-wejo-
vi, ching-lingo vi a J ang-kuovi, kte
zastupuj nebesa, zemi a vodu.
Ti nebet edni c Ti nebet
ednci" zaujmaj v hierarchii taois-
ti ckch boh nejvy m sto, nebo
j sou povaovni za pm syny boha
prapotku veker existence, a proto
se j i m t k vldci t svt" - ne-
bes, zem a vody. Prvn z nich, tsn
za Nefritovm csaem, je nebesk
edn k", povaovan za nejdlei-
tjho z tto trojice. Bez j eho poeh-
nn nen na zemi dobe a obtuje se
mu 15. dne 1. l unrn ho ms ce.
Zemsk ednk" je pnem nad osu-
dy lid a dohl na jeji ch chovn ,
rozliuje dobro a zlo a sleduje dn na
zemi . Na j eho narozeni ny, 15. dne
7. lunrnho msce, se taoistit mni -
i den a noc modl a zpvaj a pros jej
o shovvavost. Tento den je i svtkem
duch, kdy due zesnulch smj na-
krtko opustit podsvt. Vodn ed-
n k" m narozeniny 15. dne 10. lunr-
n ho ms ce, chrn ped nemocemi
a stoj pi lovku v nouzi.
Ti nejvt netst V ml d pijt
o otce, ve stednm vku o enu a ve
st nemt syna.
Ti ovce Symbol mru.
Ti pokrevn brati Z pohnutho ob-
dob T (220-280) zn kad
an Kuan J iia, Liou Peje a ang
Feje, hrdiny boj mezi stty Wu, u
a Wej po konci dynasti e Chan
(206 p. n. 1-220 n. 1.), kte se j ako
estn a poctiv muov stali znm
vzorem plnn povi nnost a loajality.
Hraj hlavn roli v romanti ck kroni -
ce Pbh T " (San-kuo-') ze
14. stolet, rovn v mnoha operch
a di vadel n ch hrch. Nej znmj
z nich je Kuan J u (t Kuan-ti nebo
Kuan-kung), j en se stal bohem vl-
ky a spravedl nosti a v j eho chr-
mech se rovn rozhoduj prvn pe.
Konfucini v nm dokonce vid boha
literatury, buddhi st ho pevzali j ako
ochrnce svch chrm a taoist jej
povauj za vel kho krotitefe dmo-
n. A protoe se t nesm rn v-
nosti i vech zahrani n ch an
v cel j i hovchodn Asii, stal se nej-
uctvanjm bostvem hned po bo-
hyni Kuan-jin. Zobrazovn bv as-
to se dvma spol en ky. Po pravici
mu stoj nosi zbran Kuan chang,
kter m ern obliej a na hlav lo-
tosov kl obouk, a po levici adopti v-
n syn Kuan Pchi ng s edni ckm
kl oboukem. Liou Pej, vl dce krlov-
stv u a zakladatel dynasti e Pozdn
Chan, se stal patronem ko k
a vrobc sl amnch sandl. Bv
zobrazovn v krl ovskm slavnost-
nm rouchu a j eho brati ve skvostn
zbroji nebo sl avnostn m hvu. ang
Fej, generl tygr ze u", se oslavu-
je j ako vzor neohrozenosti a hrdi n-
stv.
Ti sta c saov Na rozdl od sice
Ti vzneen 193
boskch, ale pesto u velice lidsky
j ednaj c ch kul turn ch hrdi n Fu-
-siho, Sen-nunga a Chuang-ti ho zn
taoi smus jet ti star c sae", kte-
poloili zklad vekermu vvoji
na zemi . J sou to nebesk c sa
Tchi en-chuang, pozemsk c sa Ti-
-chuang a csa en-chuang, kter m
na starosti lidstvo. Tito ti bohov se
staraj o to, aby eky tekly po prou-
du, rostliny koenily, kovy se skrva-
ly v zemi , bytosti sestvaly z masa
a kost - a aby lid zstvali lidmi.
Ti svat Zpadu V rznch chr-
mech sekty ist zem lze asto vidt
trojici T svatch Zpadu. Uprosted
je A-mi-tchuo-fo, po jeho levici Ta-'-
-' a po pravici Kuan-jin. Pi jejich
identifikace pomohou atributy. Kuan-
jin dr vzu, A-mi- -tchuo-fo m na
hrudi svastiku a Ta-'-' dr lotos
s velice dlouhm stonkem. Ta-'-'j e
povaovn za pna p snosti ", ale
i za pna spchu". Vyslal ho sm
Buddha a svou mocnou silou m na-
pomhat velkmu dlu vysvobozen.
Ti astn plody Grantov j abl ko,
broskev a cedrt. Grantov j abl ko
znamen plodnost, broskev dl ouho-
vkost a cedrt tst.
Ti tisce pravidel chovn iroce
rozvtven pravidla nskho slun-
ho chovn, raen temi nboenstv-
mi, urovan mstnmi specifikami
a prorostl rodi nnmi , vesni ckmi ,
regionlnmi a sttnmi pedpisy, vy-
stila v prbhu stalet v tzv. ti tis-
ce pravidel chovn ", kter zejmna
pro osoby vy hodnosti znamenaly
mnostv zvazk. U povinnosti no-
voron ch nvtv byly pro ve
postavenho tak etn, e jej museli
zastupovat sluhov. K nejblim p-
buznm, k manel i nm rodi m
a k bval mu uiteli se vak musel
dostavit osobn.
Ti uen Nejvznamnj filozofic-
k smry a nboenstv ny: taois-
mus, konfuci ani smus, buddhi smus.
Ti vrn vvodov Od konce dy-
nastie Sung (960-1279) se j ako bo-
stva (San-ung-kung) uctvaj tri vo-
j evdci , vzory loajality, vrnosti
a integrity. J edn se o ti dstojnky,
kte chrabe, ale marn bojovali
s Mongol y a snaili se zachrnit dy-
nastii Sung. Ke zbonn a rozen
jejich kultu podstatnou mrou pisp-
l y jeji ch dramati ck i votn osudy
a tragick konec. Na oltch je lze
spatit vti nou vedl e sebe ve stej-
nm nebo podobnm odn.
Ti vozy Ti zkladn smry buddhis-
mu: Mal vz, tj. j i n buddhi smus
zvan h naj na (Sr Lanka, Barma,
Thajsko, Kamboda, Laos, Vietnam);
Velk vz, tj. severn buddhi smus
zvan mahj na ( na, J aponsko,
Korea) a Di amantov vz zvan
vadrajna (Tibet, Si kki m, Bhutan,
Ladkh, Mongol sko).
Ti vzneen Temi vzneenmi se
mn ti mytit vldci stojc na po-
tku nskch djin. J mna tchto t
kul turn ch hrdi n nebyl a j ednotn.
J sou to Fu-si , Nu-kua, en-nung,
nebo Fu-si, en-nung, u-ung, nebo
Fu-si, en-nung a Chuang-ti .
Ticet est generl
Ti cet est generl Zem, v n
byla vlka sice veobecn nenvi d-
na, kter vak kvli vnjmu ohroe-
n vdy vydrovala mnostv vojska,
se samozej m nemohl a obejt bez
nebeskch generl . V n j sou
znmy dv skupiny po ticeti esti ge-
nerlech, kte vel cel m armdm
duch a zkrocench dmon a mo-
hou i nn zashnout do l i dskho
dn. Na mnoha oltch bvali zob-
razeni, j ak se zelen nebo ern po-
mal ovanmi oblieji vyrej na ko-
n ch nebo na bjnch zv atech do
bitvy a nahnj hrzu nepteli.
Tnoh ropucha Mytick zve ob-
vajc msc a povaovan za nosite-
le tst a penz. asto se objevuje
j ako devn nebo nefritov amulet.
Podle povsti se j edn o chang-e,
kter svmu mui Chou-i mu vzal a
elixr nesmrtelnosti, utekla s nm na
ms c a za trest byl a promnna
v ropuchu.
T noh havran Posel bohyn Si -
-wang-mu, Krl ovny matky Zpadu.
J edn se o zve slunen, tedy protj-
ek ms n ho zajce.
Tu Kchang Patron vrobc l i hovi n
a majitel jdelen, vinren a ajoven
byl znal cem v na za dynasti e ou
a svtek ml 13. dne 6. lunrnho m-
sce.
Tu-kung a Tu-mu Bh a bohyn p-
dy, kte se v urit dny nemaj obt-
ovat, nap kl ad okopvn m nebo
orbou.
Tu-le-s' Chrm J edin radosti " sto-
j v msteku i-sien severovchod-
194
n od Peki ngu a pochz z dob dy-
nasti e Li ao (916-1125). Ob j eho
sn pat mezi nejstar devn stav-
by v n. S Kuan-j i n je vysok
22,5 metru a m pozoruhodn sloi-
t trmov . Navzdory zemtesen m
astm v tto oblasti se v n zachoval
i skvostn kazetov strop a estncti-
metrov terakotov socha bohyn
milosrdenstv. Klter j e psobi vm
dokl adem kul tu Kuan-jin v severn
n.
Tul ku Pevtl enec, psno t tuku;
v lamaismu mui i eny, j i j sou po-
zemskm ztl esnn m, znovuzroze-
n m buddh, bdhi sattv a svtc.
Tulku podl e lamaist doke vytvo-
it vdomou konti nui tu mezi svmi
postupnmi exi stencemi , nap kl ad
me ped smrt udat m sto a okol-
nosti sv dal i nkarnace.
Tun-chuang Z hl edi ska malstv je
Tun-chuang nco j ako buddhi sti ck
Vatikn, nebo v tchto 492 jeskynch
na okraji pout Gobi se nachz
45 000 tverench metr nstnnch
mal eb z obdob od roku 336 a po
12. stolet. Skal n chrm (Mo-kao-
-kchu) j i hovchodn od msta Tun-
-chuangu v provincii Kan-su pedsta-
vuje v j edi nm dl ouhm skalnm te-
su, v nm pvodn byl o pes tisc
j eskyn , nejvt obrzkovou knihu
buddhi sti ckho umn . Mal by vzni -
kaly tak, e stny se nejdve potely
sms zvecch chlup, hnoje, blta
a slmy, vyhladily kaol i nem a teprve
potom se na n mal oval o. Such
poutn vzduch uchoval barvy do-
dnes. V j eskyn ch je v nesetnch
epi zodch ztvrnn cel Buddhv
i vot a vvoj buddhi smu. Mal by
vak odr i ivot na Hedvbn stez-
ce. Dl e se v tto obrovsk kl enotni -
ci ny, je pvodn patila vce kl-
term, nachz pes dva tisce
kol orovanch terakotovch a dev-
nch plastik. Tun-chuang leel na
nejdleitj ki ovatce Hedvbn
stezky a etn j eskyn byly zejm
voti vn mi kapl emi , kter fundovali
obchodn ci a vdci karavan.
Tung Fang-ou Byl patronem zlatn-
k a stbrnk, o nm se vilo, e
je reinkarnac ducha planety Venue.
U nohou m v i ngoty zlata, pruty ve
tvaru lodk nebo botiek.
Tung- wang- kung Krl otec Vcho-
du; vznamn taoi sti ck bostvo,
vl dce vech muskch nesmrtel -
nch, manel Krlovny matky Zpa-
du, symbol sly a energie. Pvodn se
j ednal o o slunen bostvo.
Tuita Buddhistick rj nebo spoko-
j ena" i uten ", bosk bytosti ,
kter sdl v nebeskch pal c ch
a znovuzrod se u j en j ednou, napo-
sledy, mezi nimi i pt buddha Mait-
rja.
Tygr Symbol panovn kovy moci
a sly, chrabrosti , zpadu, podzi mu
a muskho el ementu. Vilo se, e
zahn dmony, a proto se na hroby
stavli kamenn tygi a mal m dtem
se nasazoval y epi ky s vyi tmi
tygmi hl avami . Lid si slovo tygr
netroufali ze strachu vyslovit a kali
mu Krl hor".
Tygr j e tetm znamen m nskho
zverokruhu. l ovk zrozen v roce
Tygra bv staten, ale vzntliv,
um vak bt velice mil a citliv. Na
druhou stranu mu lze vytknout zna-
nou vhavost. Tygi miluj nezvi s-
lost a svobodu. J sou to rozen indivi-
dualist a nejradi by dlali vechno
sami. Samota j i m nen na obt, zce-
la si vysta sami. V profesionlnm
i vot spol ehl i v dostvaj zvaz-
km. Neboj se riskovat, dobrodru-
stv j sou pro n od toho, aby se zvl-
dala. Za penzi se sice nehon , ale
toho, co ji j ednou zskali, se neradi
vzdvaj. Tygru v partnerstv vyho-
vuje K, Pes, My a Drak. S Opic
me vytvoit ivotn svazek j edi n
tehdy, kdy se j eho sla a opi lest
el ov spoj k dosaen nj akho
dl ei tho cle. J i nak opi nl ado-
vost a l ehkovnost nesn.
Tykev Symbol tajemstv, j e v sob
skrv, vdy, magie, lkastv, ern-
ho umn ; atribut nesmrtel nho Li
Tchie-kuaje; prostedek na prodlou-
en ivota a odhnn nemoc. 5. dne
5. l unrn ho ms ce (o Svtku dra-
ch l un nebol i Letn ch sl avnos-
tech) se zavuj nad vchody lucerny
ve tvaru tykv, aby zahnaly zl duchy.
Such l ahvovi t tykev (chu-l u) se
hod j ako ndoba na lky, a proto tyto
tykve visely nad l krnami . Pro tao-
isty j e l ahvovi t tykev magi ckm
pedmtem, nebo v , e v n ne-
smrteln uchovvaj elixr ivota.

i - kung Bh uct van pedev m
v j i n n a znm t j ako Kung-
-chuo-fo, i vouc Buddha, ti Kung
bval mni chem za dynasti e Sung
(960-1279) a lst nebo kouzl em se
vdy dostal z tch nejoehavjch si-
tuac. J eho eskapdy vtipn a iv l
tydln romn, kter z nj udlal li-
dovho boha. Na obrazech, kter d-
ve bval y v kadm chrmu, ho
v dme j ako usmvavho a neohol e-
nho mue ve zcel a vedn ch nebo
dravch atech, bosho nebo j en
s j ednou botou.
Ti -l e-s' Nejvt chrm provi nci e
Chej-lung-fiang se nachz v jejm
hl avn m mst, dvoumi l i onovm
Charbi nu. I mpozantn kompl ex se
tymi velkmi snmi na ploe 2,6
hektaru byl zaloen a v roce 1924,
pat tedy mezi nejmlad nsk chr-
my. Tento pekvapiv fakt m jasnou
politickou pinu, nebo v prvnch
desetiletch 20. stolet dochzel o
v Mandusku k pevratnm zmnm.
Tato zem byla j i kol em roku
1000 p. n. 1. dce osdlena pedchd-
ci dnench Mandu a do svtla d-
jin vstoupila teprve vtznm taenm
carskch vojsk na Sibi. Manduy
zaloen msto Charbin, pvodn jen
trit, zailo prvn rozmach a po ro-
ce 1896, kdy bylo napojeno na ruskou
eleznici. Rusko tuto provincii v le-
tech 1900-1905 dokonce vojensky
okupoval o, protoe nsk csastv
bylo v padku a nemohlo se brnit. Po
rusko-japonsk vlce se musel a car-
sk vojska sthnout, ale z Charbinu se
u stalo msto se zcela ruskm vzhle-
dem, o em dodnes svd asi ticet
pravosl avnch kostel. Po revoluci
v roce 1917 do nho smovaly tisce
uprchlk z Ruska a Charbinu se -
kal o nejvt rusk msto mi mo
Sovtsk svaz". an se snaili
v Charbinu upevovat sv pozi ce
a dt najevo svou pevahu. J ednm
z projev tchto snah byla i stavba
chrmu i-le-s'. Charbin pak v letech
1932-1945 patil do loutkovho st-
tu Mandukuo, potom ho do roku
1946 okupovali Sovti a definitivn
soust LR se stal a v roce 1949.
i a-e nsk j mno j ednoho z nej-
vznanj ch Buddhovch k
Kjapy.
Ti ang Cu-j a Obl ben taoi sti ck
bostvo, mocn patron dom a ob-
chod a generl vech nebeskch
ien-en 197
vojsk. Na obrazech ho v dme j ako
starce s blmi vlasy, v rouchu s osmi
trigramy a s korouhv , na n je znak
ling (na rozkaz). Nkdy sed na nja-
km bjnm zveti.
i ao- an Severovchodn od en-
-iangu v provi nci i i ang-su n
z J ang-c'-iangu ostrovn hora i ao-
-an s prastarmi stromy a buddhi s-
ti ckm kl terem Ti ng-chuej -s',
v nm se a do roku 1949 udrova-
la nejist liturgie a pstovala kl-
tern hudba a zpv.
i en-c' K poetnm bostvm ni-
ho du, j e maj na starost dti, pat-
i dvka, j e napom n dti ". Zna-
j ji pedev m v Macau, kde se j
bezradn rodie svuj s vchovnmi
problmy.
i en-en Nejvt kulturn i mpul z,
kter J aponsko za sv djiny zailo,
piel z ny za dynastie Tchang (618
a 907). Nebezpenou plavbu od z-
padn ch j aponskch beh k asijsk
pevnin zvldla do 8. stolet ji ada
delegac, kter ve sv vlasti zpravo-
valy o pokl adech a vymoenostech
e stedu, take buddhi smus byl
dky tmto kontaktm v J aponsku u
znm a sten i rozen, ale stle
mu chybl rozhodujc podnt. Roku
733 se do ny vypravila skupina ja-
ponskch mni ch, strvila deset let
putovn m a studi em v buddhi sti c-
kch klterech a pemluvila proslu-
lho mnicha ien-ena, pedstaven-
ho kltera J asnho svtla (Ta-
-mi ng-s') u msta J ang-ou, aby
v J aponsku il buddhi smus. Ti en-
-en studoval dvanct let v Luo-jan-
gu a v chang-anu a j ako uenec byl
v J aponsku znm, protoe ml adu
j aponskch k. ien-enovi trvalo
plnch dvanct let, ne se po etnch
ztroskotnch dostal roku 753 na os-
trov Kj. S n m pipluli nejen mni-
i, ale i zdatn stavitel, umlci a e-
mesl n ci , kte pedvali vdomosti
uenl i vm J aponcm a jejich pro-
stedni ctv m ovlivnili celou j apon-
skou kul turu. i en-ena pijal sm
j aponsk csa a nechal se j m vysv-
tit na buddhistickho mnicha. Nej v-
znamnj j aponsk buddhi sti ck
chrm, dodnes hodn navtvovan
Tdaidi ve mst Nara, byl posta-
ven podl e i en-enovch pokyn
a udal smr j aponsk archi tektue.
V chrmu Tdai di se uchovv
ien-enova socha, ji j eho ci sta-
ili zhotovi t j et ped j eho smrt.
Roku 1980 byla na 40 dn pevezena
do ny a vystavena v kltee J asn-
ho svtla. ien-ena lze prvem srov-
nvat s kesanskmi mni chy Bene-
di ktem, Patri kem, Boni fcem nebo
Cyri l em a Metodjem, kte pi e-
n vry zsadn pispli ke kulturnmu
rozvoji mnoha zem . V J aponsku je
dodnes uctvn j ako Mistr, kter pi-
el pes moe" a j eho j aponsk j m-
no zn Gandi n. J m zapoat prce
kul turn ho penosu" pokraoval a
i v nsledujcch staletch. Napklad
nsk mni ch I -an I -ning uil pes
dvacet let v kjtskm kltee Nan-
zendi a vychoval mnoho japonskch
mni ch.
i e-tchaj - s' 198
i e - t c haj - s ' Pro mnoho generac
buddhi sti ckch novi c byl kl ter
Posvtn terasy, nachzejc se 35 ki-
lometr zpadn od Pekingu na pa-
t hory Ma-an-an, nejdoucnj m
clem, nebo v nm mohli bt vysv-
cen. V chrmu je vel k kamenn t-
stupov terasa z dob dynastie Mi ng
(1368-1644), na n pi vysvcov-
n sedli na trnech ti nejvy hod-
nosti du a sedm svdk. Ve v-
kl enc ch terasy stoj etn sochy
nebeskch strc. Chrm byl zal o-
en roku 622 a nejdleitj klter-
n budovy pibyly za dynasti e Li ao
(916-1125). Rozl ehl arel le na
zal esnnm svahu hory a je proslul
s nmi s etnmi uml eckmi dly
i nkol i ka tisciletmi borovi cemi ,
nap. borovi c Le c ho draka nebo
borovi c Dev ti drak. Npi sy na
stlch tohoto chrmu, vtinou j de
o stry, j sou dodnes v takka perfekt-
nm stavu.
i n Me ng Taoi sti ck ochrankyne
mal ch dt.
i n i ao Taoistick bh astrol ogi e
uctvan ve vtin chrm.
Ti n- chua Fu-en Bohyn uct van
v Kantnu thotnmi a mladmi mat-
kami . Proi j i pedevm o bezbolest-
n porod a o zdrav dt. Zobrazov-
na bv s houfem porodn ch bab
a chv.
i n- kang Ozbroj en strce bud-
dhistick svatyn.
f i ng-en Bh pramene. Kad pra-
men potoka nebo eky ochraoval
njak bh. Tito bohov vti nou
neml i zvl tn j mno a patili
k vel i kmu potu zemskch duch
a bezej mennch prodnch bostev.
i ou-chua-an J in ze ty posvt-
nch hor nskho buddhi smu. Zve-
d se v provincii An-chuej mezi J ang-
-c'- i angem a prosl ul ou horskou ob-
last Chuang-an. Toto okouzlujc
poho s etnmi potoky, vodopdy,
j eskynmi a nedotenmi lesy m
devadest devt vrchol, z nich nej-
vy dosahuje 1413 metr a je zasv-
cen bdhi sattvovi Ti-cangovi (Kiti-
garbhovi ), krli podsvt , kter
propout due zesnul ch z podzem-
n ho vzen do vl dnj ch koni n.
Dve do iou-chua-anu proudily na
podzi m tisce poutn k, navtvova-
ly zdej kltery a u jejich olt pro-
sily o mi l ost za zesnul p buzn.
V dob nejvtho rozkvtu zde bylo
pes ti sta chrm a klter s vce
ne pti tisci mni chy. Nej vt m
kl terem z padesti zbvaj c ch je
C'-j i i an-s', pochzej c z dynasti e
Mi ng (1368-1644).
Tiou-tchien San- nu Temn neboli
Tajupln dma Devtho nebe j e
dvn myti ck bostvo a patronka
manelstv a pl odnosti . Pozdji byl a
ztotoovna s Fu-si ho sestrou
a manel kou Nii-kua.
ho Podle jedn star povsti pivo-
lal mytick ho na nu potopu.
Ul i ta Symbol Buddhova hlasu. V Ti-
betu a v l amai smem ovl i vnnch ob-
lastech severn a vchodn ny se
zdobenou ulitou svolvaj mni i .
Upl i J eden z deseti vbornch k
Buddhovch; byl l azebn kem v Ka-
pilavastu, odkud pochzel i Buddha.
Kdy se Buddha ti roky po procitnu-
t nakrtko vrtil do rodnho msta,
dal se u nj osthat a Upli se stal
j eho kem. Upli byl odbornkem na
zleitosti souvisejc s kzn , ritu-
lem a organizac. Po Buddhov smr-
ti tyto regul e pesn zopakoval na
prvnm koncilu u Rdagahy a v j eho
podn byly pevzaty do buddhi sti c-
kho knonu Tripitaky.
edn k Cchuej Za dynastie Tchang
(618-907) il nesm rn svdomi t.
spravedliv a velmi oblben ednk
Cchuej , kter byl po smrti zbonn
a uct vn j ako pomocn k vel kho
boha Tchaj-anu.
toi ov formul ka J edn se o kra-
tikou modl i tbu ke Tem kl enotm
Ut km se pod ochranu". M n se
t m pod ochranu Buddhy, dharmy
a sanghy. Pslunost ke spoleenstv
buddhist nen dna narozen m, n-
rodnost , rasou, ktem nebo j i nmi
obady, pouze vysl oven m toio-
v formulky.
Uzel tst J eden z osmi buddhi sti c-
kch symbol ; symbol dokonal ho
ducha a dl ouhho a spokoj enho i-
vota. Tak se mu k nekonen
uzel nebo dl ouh zauzl en " (pchan-
-ang) a asto se pou v j ako orna-
ment.
Vadra Hromokl n, di amant, ezl o,
symbol lamaistick moci a sily, sym-
bol nejvy pravdy, veho a vesmr-
n przdnoty.
Vadraj na Di amantov vz; smr
buddhi smu, kter se ve 3. stolet n. 1.
vyvi nul v I ndii z mahj ny, pijal
prvky hi ndui smu, ani mi smu, tantris-
mu a obohatil je praktikami staroby-
lho kultu plodnosti. V tto podob
se stal zkladem tibetskho buddhi s-
mu.
Vadrak l a Vadrov dka"; t-
hrann l amai sti ck ri tul n nstroj,
kter slou k zahnn dmon. e-
pel bv zdobena hadmi relify a na
rukojeti je vadra a ochrann bostvo
r Hajagr va hnvi vho vzezen ,
j edn se o emanaci Aval ki tvary,
j i dama z kategorie dharmapl .
V adrapni Dhj ni bdhi sattva,
s vadrou v ruce". Pvodn to byl
mlad mu skvle vycvi en ve v-
l enm umn , kter se vak zekl
svta a stal se Buddhovm kem.
Probuzen ho postavil do ela pti set
k, kte s nm stle putovali. Po-
zdji se stal vznamnm patronem
buddhi sti ckch chrm, v ni ch ho
meme vidt hned dvakrt: ped
chrmem s rozevenmi sty a hr-
zu vzbuzujcm vrazem a v chrmu
se zavenmi sty.
Vadrasattva Vedle pti nadsmysl o-
vch buddh, dhj ni buddh, bv
obas j menovn i est, Vadrasat-
tva. Chpn j e j ako st di buddhy
a odpov d intuici, zat mco pt nad-
smysl ovch buddh odpov d pti
smysl m. Na obrazech ho v dme,
j ak s korunou na hl av vystupuje
z lotosu obkl openho plameny.
Vadravrh Di amantov bachy-
n", l amai sti ck bohyn velice uct-
van stoupenci vadrajny. Vtinou
je zobrazovna nah s mnostv m e-
tz po cel m tle, v rukou dr
leben klenbu a n. Pro Evropana
nezvykl p domek di amantov ba-
chyn" se vysvtluje tm, e na z-
dech m hlavu svin.
Vai rana Zn", j eden z pti nad-
smysl ovch buddh, dhj ni buddh.
vldce stedu, zenitu. J e ziv bl
a pedstavuje Buddhu j ako kazatele,
kter oznamuj e budouc ho buddhu
Mai trju. Hl ed ze stedu do vech
ty svtovch stran, take mu nen
nic utajeno a je vevdouc . Sed na
trnu a dr koleso drma. J eho atri-
Velk ob nebesm 201
butem je zvon, jzdnm zvetem drak
a symbol em slunen kotou.
Vai ravana Nejdleitj ze ty
boskch krl " a ochrnc svta,
kte sdl na hoe Mru, hlavn
ochrnce buddhismu. J e zelen barvy
a vl dcem severu, zobrazovn bv
vtinou ve skvostn zbroji, v lev
ruce dr zlatou korouhev nauky
a v prav svatyni nebo stbrnou kry-
su chrlc perky. asto ho obklopuj
nebesk vojska, let na purpurovm
obl aku nad moskmi vlnami nebo
mu spolenici dl j eho sestra r, j e
nese msu kvtin. J edn se vlastn
o hinduistickho boha Kubru.
Vza ntina nerozliuje mezi vzou
a lahv. Znak pro vzu je souzvun
s m rem (pchi ng), co v kombi naci
s kvtinami nabz bohatou symbol i -
ku. Nap. vza s kvtinami ty ro-
nch obdob znamen m r po cel
rok" a s borovmi vtvkami vyja-
duje pn dl ouhho i vota. Vza
pokl ad" (pao-pching) s pti plody,
kter syt " (proso, peni ce, sorgo
a dva druhy bob) slouila pi ritu-
lu plodnosti a ern l hev" se zase
pouvala k chytn duch.
Vela Symbol ple a etrnosti.
Vejce Symbol pl odnosti .
Vj Symbol dobra a nnch cit.
Atribut nesmrtelnho ung-li chua-
na, rovn odznak edn hodnosti .
Velitel nebeskch drak Vechny
nsk kltery touily po autentick
verzi Buddhova uen . Kdy se le-
gendrn Stian-cang (Tchang seng)
vydal na dl ouhou pou a vrtil se
z I ndie s originlnmi texty, byl vy-
soce ctn nejen on, ale i k, kter ho
nesl. Buddha kon j menoval velite-
lem nebeskch drak a obas na nm
j ezdi l .
Velk bl hvzda Venue, kter je
v n povaovna za vzneenou
hvzdnou bohyni .
Velk horka (ta-u) Men svtek,
kter se na venkov slavil 24. dne
5. l unrn ho ms ce (23724. erve-
nec). Touto dobou pichzej nejtep-
lej dny roku.
Velk ob bohm pdy a obil
Tuto ob vykonval c sa dvakrt
ron, na j ae a na podzi m, u olte
rody na j i hozpad C saskho pa-
lce.
Velk ob Konfuciovi Ob na po-
est vel kho filozofa a mudrce, kte-
r se konal a ve druhm a osmm lu-
nrnm msci. Obady zanaly ve ti
rno v pekingskm Konfuciov chr-
mu (Kchung-mi ao) a astnil se j i ch
j en csa se svou druinou.
Velk ob nebesm Ze vech csa-
skch obad byl a velk ob nebe-
sm v peki ngskm chrmu Nebes tou
nej sl avnostnj a nej nkl adnj .
Tato velk ceremoni e, j se astni-
la cel c sask rodina s mnoha slu-
ebnky a veker vy ednictvo,
byl a j edi n, k n ni kdy nebyli pi-
putni cizinci, a sestvala z devti
kon", nebo devtka je slo nebes.
Byly to: setkn s duemi csa (tj.
s duemi c saskch pedk), ob
nefritu a hedvb , prvn ob bka,
prvn litba, druh ob bka, druh
Velk ob pedkm 202
litba, odstrann obtin, proputn
csae a boh a sledovn velk zpal-
n obti. Obad byl provzen tanci,
pokl ekn m a zpvem hymn a vdy
lo o asnou pod vanou.
Velk ob pedkm Koncem roku
a na potku kadho ron ho obdo-
b pinel csa ob v chrmu Uct -
vn csaskch pedk (Tchaj-miao)
vchodn od hl avn ho vchodu do
Zakzanho msta. Pi tto obti
oznamoval pedkm vechny v-
znamn udl osti , k ni m dol o na
dvoe a v cel i, a prosil j e, aby mu
i nadle zachovali pze.
Velk ob zemi Velk ob zemi se
konal a rno v den letnho slunovratu
v chrmov tvrti na severu hl avn -
ho msta, byla urena choti nebesk-
ho boha a pinel ji csa osobn. Na
rozdl od chrmu Nebes, kter ml
zaki ven stny a vykonval a se
v nm zpal n ob, byl y stny
v chrmu Zem kol m a obti ny se
v nm zahrabvaly do zem. Obtn
dary se nejdve pokl dal y na olt,
kolem kterho stly tabule symbol i -
zujc pozemsk mi ni sterstvo": pt
posvtnch hor ny, tyi smry v-
tru, tyi posvtn eky, moe, kopce
kol em c saskch hrob atd. Obad
sestval z osmi kon a prob hal ve-
lice slavnostn.
Velk Ji i ovo mauzol eum Na pat
hory Kuej -c' v provi nci i e- i ang
stoj mauzol eum na pam legendr-
nho csae J ua, zakladatele dynastie
Sia (asi 21.-16. stol. p. n. 1.), kter
ped tymi tisci lety budovn m
kanl zabrni l katastrofl n m po-
vodnm. Vedle n je dobe zachoval
chrm s etnmi stlami pochzejc
z doby dynastie Li ang (502-557).
Velk c sa Vchodn hory Bh
hory Tchaj-anu v provi nci i San-
-tung, vl dce nej posvtnj z pti
hor ny. Tchaj-an byl povaovn za
palc nesmrtelnch a bh, kterho na
j eho vrcholu uct val i , za vnuka sa-
motnho vldce nebes. V pradvnch
asech se vilo, e due zesnul ch
mus v nitru Tchaj-anu pedstoupit
ped vl dce hory, kter rozhoduj e
o dlce jejich ivota a jejich osudu.
S p chodem buddhi smu se pozi ce
vldce Tchaj-anu ponkud relativi-
zovala, nadl e vak mi znan v-
znam v taoi smu. V koninch vzd-
lenjch od tto hory se na j eho
poest budoval y chrmy, j i m se -
kalo chrmy Vchodn hory".
Velk marl che K pol i ti ckm
bostvm v um smyslu lze potat
sungskho generl a chea, kter j e
znm i j ako vvoda che". Narodil
se v provincii iang-si a proslul po-
tlaenm j ednoho povstn , na boha
vak byl poven a v 17. stolet ke
konci dynasti e Mi ng a nepochybn
ml pi spt k vl astenectv vojska
a varovat ped rebel i emi . A j ako u
nejednou i toto bostvo se nakonec
uctvalo zcela ji nak, ne se pvodn
pl noval o. Nap kl ad v Kantnu ho
vzvaj pi epidemich a v Macau se
k nmu obracej eny, jejich muo-
v popadli hrsk vni.
Velk rok J e to J upiter, nebo obh-
Vvoda Ma 203
ne Slunce zhruba za dvanct let. Po-
dle J upiterova cyklu dvancti symbo-
l se kdysi potal letopoet.
Velk sn h (ta-sile) Men svtek,
kter se slavil na venkov 29. dne
10. lunrnho msce (7./8. prosinec).
Vep Symbol musk sly a tst pi
zkoukch. Mandut Kitani, kte
v l etech 916-1122 ovl dal i velk
zem severn ny, uctvali bosk-
ho pedka s prase hlavou.
Vep j e j i nak dvanctm znamen m
nskho zverokruhu. Pat mezi zna-
men , j e j sou hodnocena velice
pozitivn, protoe se vyznauje opti-
mi smem, starostlivost a pravdymi -
lovnost. Vepi miluj domc ivot
a osobn pohodl, j sou obezetn a ne-
daj se svst k l ehkomysl nm dobro-
drustv m. P sl oven nen j en
jejich dvivost a naivita, ale i roz-
hodnost, tvrdojnost a duevn nez-
vislost. Trplivost, rozumem a vytr-
valost se Vep doke zapracovat do
etnch povol n . Vtinou nem fi-
nann starosti, ale ani ctidost vy-
stoupit na sam vrchol, zpravidla se
spokoj s t m, eho doshl a co mu
zajiuje harmoni ck rodi nn ivot.
Li d zrozen v roce Vepe j sou idel-
n manel , vychzej pedev m
s Krlky a Ovcemi , pzniv vak je
i svazek s Buvol y a Psy. Vep je po-
vaovn za j edno z nejsmyslnjch
znamen zverokruhu. Setkaj-li se
dva Vepi, potom j sou nnost, lska
a sex v tom nejlepm souladu.
Vtebn destiky Npi sy na lopat-
kovch kostech a elvch krunch
z obdob dynasti e ang (asi 1523 a
1027 p. n. 1.). Dodnes se jich nal o
asi deset tisc a obsahuj mnostv in-
formac o ranch nskch djinch.
Do l opatek nebo krun se vyvrta-
ly men otvory a vedl e ni ch se za-
psal a otzka. Do otvoru se pak vkl-
daly rozhaven hroty a ze vzniklch
pukl i n se vtilo. Vklad se nakonec
zapsal na kost. Pevaoval y dotazy
ohledn pedpovdi poas, vhodnos-
ti obt pedkm, l ovu, nebl ahch
udlost.
Vt ebn t yi nky V taoi stic kch
chrmech j sou bambusov trubice a
se stem tyi nek, j i mi se tese tak
dl ouho, dokud j edna nevypadne. Po-
dle vyrytho sla si tazatel vybere
p sl un text s vtbou. J estl i e je
vtba nesrozumiteln, vysvtl mu ji
strce chrmu. Otzky bohm se
vdy kl adou eptem.
Vtrn klasik Kdy je 6. dne 6. lu-
nrnho msce hezky, vynej taois-
tit a buddhistit mni chov na slun-
ce svat knihy a mezi tisty vkldaj
rostl i ny j ako ochranu proti hmyzu.
Za csastv se tento den vtraly ar-
chivy a koupal i psi, rozvoval o se
atstvo na slunci a eny si myly vlasy.
Vty tst Ve star n byl hojn
rozen zvyk chrnit svj majetek
vtami tst". J ednal o se o astn
znaky, krtk vty nebo o zobrazen
boha tst, netopra, j eba a j i nch
astnch symbol .
Vvoda Ma Ma Kung; zbonn ge-
nerl z dynasti e Sung (960-1279),
kterho lze vidt v mnoha nskch
Vvoda Tchn 204
chrm. Znm j e t j ako Ma Fu, Ma
En nebo Ma '-kung, a protoe
o nm v rznch provincich vznik-
ly rzn legendy, nen j i st, zda se
vdy j edn o tut osobu. K tomuto
zmatku bezpochyby pisply i bouli-
v doby, j e vyznaoval y konec dy-
nasti e Sung (960-1279) a potek
mongol skho obdob.
Vvoda Tchn Lokl n vodn bo-
stvo, j e j ako svho patrona uctvaj
rybi a vichni, kdo na ij na lu-
nech na Perlov ece. T bv vz-
vn pi epidemich.
V lutho jeba Z tto impozant-
n , padesti metrov ve na Had
hoe ve mst Wu-chanu pr j eden
nesmrteln odletl na lutm jebu
do nebes. V pipomnajc pavilon
pochz z dynastie Tin (265^439), je
symbol em msta a v letech 1981 a
1985 byla zrestaurovna.
Vi djrda Sanskrtsk sl ovo vidj-
rda znamen krle vdn i moud-
rosti (nsky Mi ng-wang), a mn se
j m vtinou urputn hledc ochran-
n a strn bostvo. Podle mahj-
novho buddhismu m kad dhjni-
buddha mrnou a dobrotivou podobu
v bdhisattvovi a hnvivou ve vidj-
rdovi. Tato trojice tvo podl e eso-
terickho buddhi smu rodinu.
Vly V nsk mytol ogi i j sou vly
vdy nebesk bytosti, kter vystupuj
bud samy, nebo j ako spol eni ce
a prvodkyn boh. Vla tanc na
bronzovch zvonech j e symbol em
harmoni e.
Vi mal ak rti Bohat indick kupec,
kter si osvojil rozshl znalosti bud-
dhi si i ck nauky a stal se bdhi sat-
tvou, akoli vedl svtsk ivot. Bud-
dha kjamuni proto j ednou posl al
do j eho domu nadanho ka
Madur ho, kter pak s Vimalakr-
tim disputoval o nejhlubch tajem-
stvch uen. Na Madur ho Vima-
l ak rti ho moudrost a venost tak
zapsobily, e Vimalakrti byl pozd-
ji uctvn j ako bdhisattva a pijat do
panteonu mahjnovho buddhi smu.
Vi paji n Prvn ze esti d vj ch
buddh" ped Buddhou (prvabud-
dh). Al e i ped Vi paji nem u byli
pedbuddhov", take Siddhrlha je
a ptadvact buddha, pesto vak
prvn a j edi n Buddha.
Vi rdhaka J eden ze ty ochrnc
svta a bosk krl, j en sdl s ostat-
nmi temi na hoe Mm. V umn
bv asto ztvrovn samostatn. J e
pnem j i hu a m modrou barvu,
v pravici tm kouzel n me a stv
na j ednom nebo i dvou dmonech.
Vi rpka J eden ze ty boskch
krl a ochrnc svta, kte vldnou
tyem svtovm stranm. J e pnem
zpadu a m ervenou barvu. V n
ho lze v mnoha chrmovch peds-
nch vidt s temi ostatnmi dvard-
i, ale v Tibetu bv asto j ako samo-
statn socha z pozl acenho bronzu.
V pravici dr hada (ngu) s kame-
nem mudrc.
Vl dce roku J upiter, kterho c sa
dvakrt ron uct val sl avnostn
obt.
Vldci pti hor Bohov, j i m je za-
Vousy 205
svceno pt posvtnch hor taoismu.
J edn se o Tchaj-an na vchod,
Cheng-an na ji hu, Chua-an na z-
pad, Cheng-an na severu a stedn
Sung-an.
Vl ast re a ryb rodn oblasti
stedn a vchodn ny.
Vl ask oech Symbol flirtu.
Vl atovka Posel j ara. Dv vlatovky
na j edn vrbov vtvi znamenaj
manelsk soulad. Vlatovky budu-
j c hn zdo j sou znamen m spchu
a hojnho potomstva.
Vlk Symbol lanosti, ravosti a ukru-
tnosti.
Vlny Symbol vody, plivu, audience,
ale i msta, kde pebvaj draci.
Voda J eden z pti ivl, spojovan se
severem, ernou barvou, zi mou
a enskm pri nci pem ji n.
Vodn bostva Z nesetnch n-
skch vodnch bostev j e teba j me-
novat pedevm draky. J ejich ivlem
je voda a vl dnou v moi , j ezerech
a ekch. Tm nej vy m bostvem
v dra i je dra krl (l ung-wang),
kter odpov d za ve, co m nco
spolenho s vodou, detm, povod-
nmi a zpl avami . Zpotku byl
lung-wang j edn m bostvem, ale po-
tom svou existenci zetynsobi l ",
nebo asem se uctvali dra krl o-
v vech ty mo a nakonec byly
v cel zemi stovky dra ch krl.
Vedle nich vak existuj samostatn
vodn bohov j ako myti ck csa J ii,
dle uej-sien cun-wang, ptice vod-
nch bostev, ji lze vidt v chrmech
pohromad nebo j ednotl i v. Kdy se
vak ml uv o bezej mennm duchovi
uri tho j ezera nebo rybn ku, eky
nebo potoka, vzv se prost uej -
-en, co j e hromadn j mno pro
vechny nadpi rozen bytosti, j e od
prvopotku obvaj a chrn vodu.
Vodn duchov Vodn duchov a du-
chov pramen se uctvali ji v ra-
nch dobch, o em j ednoznan
svd etn mty a pohdky. Na
hoe Chuo-an v provi nci i an-si
u pramene Chuo-chi i anu dodnes
stoj chrm Vodnho boha (uej-en-
-mi ao), v j eho hl avn sni z roku
1319 je j edenct soch vodnch duch
a jejich sluh.
Vodn vla Narcis, ktermu se t k
vodn nesmrtel n".
Vodopd Na nskch kraj i nomal -
bch se velice asto vyskytuj vodo-
pdy, kter spadvaj mnohdy ze
znan vky. Symbolizuj uplvajc
as.
Volavka Symbol dal ek cesty nebo
setrvalho vzestupu. Za posledn dy-
nastie (1644-1911) symbol civilnho
ednka estho hodnostnho stupn.
Na obadn m odvu ml vyito jet
osm drak se tymi drpy a vrchol
j eho klobouku zdobila mule.
Vonn obl aka Symbol krsnch roz-
putnch enskch vlas.
Voskovi ce Zapl i t voskovi ci " zna-
men zbavit dvku panenstv.
Vousy Symbol nadpi rozen sly
a statenosti, proto tak mnoz taois-
tit bohov v nskch chrmech
a hrdi nov v operch maj dl ouh,
irok a hust vousy.
Vrba 206
Vrba Vrba a pedevm jej vtvky
symbolizuj j aro, ivotn slu a svt-
lo.
Vz du T mto vrazem se m n
vechny kony a obady nutn
k tomu, aby se nebot kovi umonil
spodan a zajitn odchod na
onen svt.
Vydra Symbol pohl avn aktivity.
Vykuovadl o Symbol uctvn ped-
k.
Waj Ti ng- kung Generl z potku
dynasti e Tchang a patron kov,
j eho svtek se slvi) 10. dne 3. lunr-
nho ms ce.
Wan- an Cchaj- en Bh bohatstv
uctvan zejmna za dynasti e Mi ng
(1368-1644), nebo se mu pipisova-
l a pomoc pi zahnn Mongol .
Mingt csaov ho proto j menoval i
princem bohatstv", m symbol i c-
ky vyjdili, e dnou dynastii nelze
svrhnout bez materiln podpory.
Wang Jie Tento barvit a nkl adn
svtek se pod na Tchaj-wanu ka-
d ti roky. Wang J ie je pti ce boh
moru, j i ch se vi chni obvaj, ale
kter lze obt usmit a s nimi se lze
slavnostn rozlouit, aby v nsledu-
j c ch tech letech nenatropili na os-
trov kodu. Proto se postav nkolik
metr dlouh dunka. napln se obt-
nmi dary a zapl. Kdy vylehnou
plameny a kou stoup k nebi, vich-
ni vd, e bohov zvedli kotvu a po
ti roky se na ostrov nevrt, take si
Tchaj-wan me bt jst, e ho po tu
dobu neposti hne epi demi e. Vzhl e-
dem k tomu, e finann nklady jsou
obrovsk, me se tento svtek konat
j en na nkterch vznanch m s-
tech, do ni ch se z okol n ch mst
a vesnic pivej hromady napodo-
benin pap rovch penz a kup se ko-
l em lodi ke splen. Zvlt psobi -
v bvaj tyto oslavy v Tchaj-nanu.
Zanaj v chrmu ing-an. Prvn den
se ulicemi voz devn socha bohy-
n nmon k Ma-cu. Druhou noc se
pak ve stanech pinej obti pti bo-
hm. Tet den se v, e bohov
epi demi se potuluj 78 vesni cemi
v okol, ale neroziuj v nich nemo-
ci. tvrt den j e vyhrazen modl i t-
bm, j i mi se Wang J ie pros o zdrav
a tst, a pt den se kon obrovsk
prvod, j m se bohov zvou na plav-
bu dobe zsobenou lod. est den
probhaj p pravy na zvr svtku
a l i d si zajiuj msta pobl lodi,
aby mohli obtn ohe sledovat z ma-
xi ml n bl zkosti . Tento den se pak
v dl ouhch procesch nos k lodi de-
vn nebo paprov sochy boh a lod
je taena mli k blzk ece. Nyn na-
stv vrchol slavnosti. Za jsotu n-
kol i kati s covho davu se lo zapl,
pl ameny vyl ehnou, kou stoup
k nebi a bohov zvedaj kotvu.
Wang Kung J eden z boh, kte se
vzvaj pi epi demi ch. J ednal o se
o spnho lkae, kter il v 1. sto-
let a se dvma pokrevn mi bratry
bojoval na ji hu proti Mi am. Trojice
byl a pozdj i zbonna j ako Kuan-
-ang san-wang a stala se vzorem
Chn pronikajcch na j i h. Podobn
byl ve stejn dob znm i generl Ma
J uan, kter v roce 47 dobyl zem
severn ho Vi etnamu a pozdj i byl
rovn zbonn. V Kuang-si je do-
dnes uctvn j ako bh eky.
Wang Ling-kuan Toto taoistick bo-
stvo, znm t j ako Wang Tchien-fn
(marl Wang), pat sice j en k druh-
mu, ne-li tetmu du, ale m obraz
nebo sochu ve vech taoistickch
chrmech, nebo ochrauje taoistick
spisy. Lze ho skoro vdy vidt ve zlat
zbroji se zdvienm kouzel nm me-
em a vlncmi se stuhami za hlavou.
M rud obliej, rud vous, vypoule-
n oi a na ele tet oko. Pln v tao-
istickch chrmech stejnou lohu
j ako Wej-tchuo v buddhistickch. T
ochrauje poutnky na cestch vedou-
cch k taoistickm svatynm.
Wang-an-ji e Ochrann duchov,
j i m se obtuje na venkov a kte
bvali vti nou hi stori ckmi osob-
nostmi , j ako napklad onen srdnat
mu na tchajwanskm pobe, j en
za tajfunu zachrni l adu lid ped
utopenm, a kdy el na pomoc dt-
ti, splchla ho vlna. Fakt, e k tto
udlosti dolo a za vldy csae Tao-
-kuanga (1821-1850), svd o tom,
e povyovn p kl adnch lid na
ochrann duchy a bohy byl o j et
relativn nedvno zcela obvykl .
Wej-tchuo tyi nebet krlov maj
dvaaticet generl, jim vel j i mWej-
-tchuo (v sanskrtu Veda), kter je p-
mo podzen krli Virdhakovi. Lze
ho vidt ve vstupn sni kadho chr-
mu v bezprostedn blzkosti krl.
Stoj tam ve zlat zbroji a se zbran
pipomnajc ezlo a pozorn sledu-
je kadho, kdo vstoup. asto t st-
v pobl Maitrji. Potr dmony, zl
duchy a vechny, kdo poruuj zko-
ny. V etnch povstech vystupuje
j ako ochrnce buddhsmu a za csae
Kao-cunga (649-683) byl dokonce
poven na ochrannho boha. V le-
gendrn m Buddhov i votopi se se
prav, e zl duch ukradl Buddho vy
ostatky, ale Wej-tchuo jej tak dlouho
pronsledoval, a je opt zskal. J in
prameny hovo o tom, e Wej-tchuo
je buddhistick podoba hinduistick-
ho boha I ndry, dat v nm zase spat-
uj bdhisattvu ve vojenskm. Zcela
pragmaticky uvaujc nt mnicho-
v ho povauj spe za agenta" kl-
ter, kterho lze dat o pomoc pi
opatovn poteb vedn ho ivota.
A proto kdy ebraj, berou si s sebou
j eho obraz. Zobrazovn vak bv
i na posl edn stran buddhi sti ckch
knih, aby je ten v podku vrtil
a aby tak byly lpe chrnny ped
hmyzem, mymi , vlhkem a ohnm.
Wen chang V zemi , v n zkouky
rozhodoval y o postupu do vy spo-
leensk tdy, byl bh, kter mohl
napomoci k jejich spnmu sloe-
n, velice dleit, tud i velmi uct-
van. T mto bohem j e Wen ang,
kter se dodnes t ct milion za-
hrani n ch an v j i hovchodn
Asii. Zobrazovn j e vousat j ako
ednk s uenm vrazem. Vtinou
sed v modrm rouchu na trnu nebo
j ede na blm oslu provzen pomoc-
nky. A protoe vechny zkouky
v csask n byly literrn, uctv
se pedev m j ako bh literatury. M
pt podzench boh a j edn m z nich
je trpasli a eredn Kuej-sing, kte-
rho kandidti zkouky vzvali u pi
vstupu do zkuebn budovy. V j edn
ruce dr pee a v druh knihu nebo
kmen na rozt rn tue. J edn se
o hvzdn bostvo a na praporu m
sedm blch hvzd Velk medvdi ce.
Wen-u viz Madur
Wo- f o-s' Chrm Odpo vaj c ho
Buddhy se nachz v Zpadn ch ho-
rch, 20 km od Pekingu, pobl par-
ku Voav hory. Zal oen byl za dy-
nasti e Tchang (618-907) a ve
14. stolet jej po deset let roziovalo
sedm tisc emesl n k. Tenkrt se
jmenoval chrm Vnho mru a roku
1734 byl pejmenovn na chrm Ve-
strannho duchovn ho procitnut.
Brzy vak dostal opt nov j mno,
a to podle kol osl n mdn sochy
spcho Buddhy. J e dl ouh 5,3 m
a v 54 tun. Odlita byla v roce 1321
a pedstavuje um raj c ho Buddhu
(podle j i nch interpretac Buddhu
vstupujcho do nirvny). Do klte-
ra se vchz mohutnou, lut glazova-
nou branou z 18. stolet, projde se
kolem zvoni ce a bubnov ve,
vstoup do sn Nebeskch krl
a pokrauje se k sni Buddh t as,
v n je krom buddhy p tomnosti ,
minulosti a budoucnosti tak osmnct
terakotovch luo-chan. Budovy vle-
vo a vpravo od stedov osy slouily
za p bytky l enm csask rodi ny
pi obasnch nvtvch chrmu.
Wong Tai Si n Taoistick chrm na
hongkongskm pol oostrov Kow-
loonu, postaven v roce 1973 na p-
dorysu stavby z roku 1913. J eho
hlavn s m zlat se lesknouc dvo-
j i tou stechu a v interiru lze vidt
vynikajc ezbsk prce. J e zasv-
cen bostvu, kter se vzv pi ko-
skch dostizch, v kasinech a pi rz-
nch chorobch, a kad rok jej
navtv ti miliony poutnk.
Wu Tao-c' Patron vrobc pedmt
z pap ru.
Wu- chou- cch' Cu-ke Liang je v -
n dodnes symbol em moudrosti .
V obdob T (220-280) byl kan-
cl em Liou Peje, vl dce e u,
a proslul moudrou politikou a strate-
gi ckmi schopnostmi . Posmrtn pak
byl poctn titulem ung Wu-chou"
(Vrn vvoda z Wu). U koncem
dynastie Zpadn Tin (265-316) byla
na j eho poest postavena v cheng-
-tu, hl avn m mst dnen provi nci e
S'-chuan, svatyn Vvody z Wu
(Wu-chou-cch'), kter dodnes ohro-
muje vel korysm pojetm sn, stla-
mi, branami a rybnky, pedev m
vak zobrazen mi etnch ednk
sttu u. Dnen budovy pochzej
z roku 1672. V parku se nachz
_j L i ou- pej ova hrobka.
Wu-l i ang-fo nsky nzev pro Ami -
tjue, hypostazi buddhy Amitbhy.
Wu-l u Cchaj-en Tento bh bohat-
stv m pt tv, nebo hled nejen do
vech ty svtovch stran, ale i do
pt svtov strany, j je v n
sted. Ptou tv m na temeni hlavy.
Pohled do pti stran znamen, e pe-
nze mohou pijt ze vech smr
nebo aspo z j ednoho.
Wu-eng Pt rolnickch bostev, j e
pedev m chrni l a vepe a sl epi ce
ped chorobami. asto je ztotoova-
li s jeky, lasikami, j ezevci a lika-
mi, m se tato bostva dostval a do
povl i v blzkosti ani mi sti ckch
kult. Za mandusk dynasti e se j e-
j i ch uctvn zakazoval o, protoe se
enm a d vkm zj evoval a ve snu
a nabdala je k nemravnostem.
Wu- t ang- ao Klter Wu-tang-ao
se nachz na hoe Chu-l un-tchu,
70 km severovchodn od Pao-tchou
v autonomn oblasti Vnitn Mongol -
sko. J edn se o nejzachovalej kom-
plex lamaistickho chrmu ve Vnit-
nm Mongol sku. i l o v nm 1200
mnich, z nich vtinu rud gardy
vyhnaly, deponoval y nebo internova-
ly v pracovnch tborech. Spisy, kte-
r klter schraoval, byly beze zbyt-
ku zni eny. Kl ter byl zal oen za
vldy csae Kchang-si ho (1662 a
1722), v roce 1749 byl obnoven a a
do Mao Ce-tungovy doby slouil
j ako stedisko l amai sti ckch studi.
V Tibetu byl znm j ako klter B-
l ho l otosu" a v Mongol sku j ako
Vrbov chrm". Dodnes j e vel i ce
psobi v velk s, v n se mni i
shromaoval i ke spol enmu stu-
diu.
Wu- t ang- an Toto poho v okrese
un-sien na severozpad provincie
Chu-pej byl o pro taoisty odedvna
posvtn. Od obdob Tchang a Sung
zde stly etn chrmy a kltery, kte-
r vak byly na konci dynastie J uan
(1271-1368) znieny. Kdy nastoupi-
la k moci dynasti e Mi ng (1368 a
1644), chtl dt csa J ung-le najevo,
e um bt i ochrncem vry, a proto
v roce 1412 nadil, aby se ve Wu-
-tang-anu postavilo 46 klter a 12
pavilon. Stavitel dostali k dispozi-
ci 300 000 dlnk a znan finann
prostedky a bhem deseti let zde
vzniklo na 50 klter, 72 jesky, 39
most a 12 pavi l on. Dal stavby
pibyly jet v letech 1552-1554. Zub
asu z t ndhery sice u hodn ukou-
sl a hodn zniila i kulturn revoluce,
ledacos se vak natst uchovalo, na-
pklad kltern palc C'-si ao-kung
s pekrsnmi snmi nebo klter
Tchaj-che-kung z roku 1416, v j eho
zvonici vis bronzov zvon z potku
15. stolet.
Wu- t chaj- an Hora pti teras" j e
j edna z nejkrsnj ch horskch
a lesnch krajin provincie an-si a z-
rove j edna ze ty posvtnch hor
buddhi smu v n. Hora je zasvce-
na Wen-uovi . bdhisattvovi moud-
rosti a literatury, j eho sanskrtsk
j mno zn Madur . Madur j e
rovn bohem lsky a nt csai
byli povaovni za j eho i nkarnaci .
Wu-wej 211
Skoro po dva tisce let pi chzel i
k Wu-tchaj-anu poutn ci , a to nejen
z ny, ale i z J aponska, Koreje, Ti-
betu, I ndie a zejmna z Mongol ska.
A do 20. stolet zmon Mongol o-
v pineli na posvtnou horu tles-
n pozstatky svch rodi , aby j e
zde pohbili. Cesta asto trvala i pes
rok. Bdhi sattva Madur bv
rovn nazvn Vn ist". is-
t" se nsky ekne chi ng. Kdy
nu dobyl i l amai smu nakl onn
Manduov, nazvali z cty k Ma-
dur mu po nm svou dynasti i .
Z historickch pramen v me, e u
v 6. stolet byl o v tomto poho pes
dv st klter, z nich zbylo j en pr
des tek. Za kul turn revol uce byl a
ada mni ch povradna a ti, kte
peili, museli kl ter opustit. Pe-
krsn budovy zpustly nebo byly pe-
mnny ve skladit. Po nov nbo-
ensk politice v roce 1979 vak
dolo ke zmn. Vl da vyhlsila svo-
bodu nboenstv a vyzval a mni chy
k dobrovol nmu nvratu do klter.
Dv stovky se j i ch vrtily a byl o
obnoveno tyi cet sedm kl ter.
O stravu a oacen mnich, kterch je
dnes asi pt set, se star provi nn
vlda. Mnii smj pijmat dary, pi-
vydlvat si vlastnm zemdl stv m
a ubytovvn m host. Kdo chce pu-
tovat na Wu-tchaj-an, mus se roz-
hodnout, co navtvit, protoe klte-
ry j sou v tto oblasti o rozl oze 500
kilometr tverench od sebe zna-
n vzdl en. V centru Wu-tchaj-anu
stoj sedmdesti metrov bl pagoda,
ale pekvapen m je dobe zachoval
klter Si en-tchung-s' s takka ty-
mi sty snmi na ploe osmi hektar.
Vti na kl ter j e l amai sti ck
a jejich mnii bvali asto Mongol o-
v. A protoe Manduov po dobyt
ny podporoval i l amai smus, aby
zajistili soudrnost mezi nou,
Mongol skm a Tibetem, vytvoilo se
mezi nskm c saskm dvorem
a kltery Wu-tchaj-anu stl spoje-
n. Opati se slunili v pzni vlada,
kltery bohatly a mohly se ozdobit
etnmi stavbami a ornamenty. Do-
dnes zde lze vidt adu npis nejen
nskch, ale i mongol skch a tibet-
skch.
Wu- wej L ao-c'v pri nci p nei nn ,
pi zpsoben se chodu prody a do-
saen stavu vni tn ho klidu, aby
mohl o vstoupit Tao.
Zatek jara (li-chun) Men sv-
tek, kter se slavil 17. dne 12. lunr-
n ho msce. V mnoha stech ny
se v tento den porel jarn bk",
aby byl zajitn rodn rok. Bka po-
zdji nahradila paprov podoba, kte-
r se splila.
Zatek l ta (li-sia) Meni svtek,
kter se slavil 20. dne 3. l unrn ho
msce (5./6. kvten).
Zatek podzi mu (li-chiou) Men
svtek, kter pipad na 25. den 6. lu-
nrnho msce {1.1%. srpen).
Zatek zimy (li-tung) Men svtek,
kter se slavil 27. dne 9. l unrn ho
ms ce (778. listopad).
Zaje kolo Ms c, protoe se vilo,
e na nm ije zajc, kter ve hmo-
di pipravuje elixr nesmrtel nosti .
Zajc vz Krlk
Zat mn Sl unce a Ms ce D ve se
vilo, e v uritch noc ch a v uri-
tch dnech me nebesk pes pohl-
tit ms c nebo slunce, a proto se ne-
tvora snaili zahnat dery na gong
a bubnovn m.
Ze duch Zed za vstupn brnou,
kter brnila v pohledu dovnit a mu-
sela se obchzet. Zabraoval a zlm
duchm v pstupu do domu i used-
losti, nebo zl duchov se mohou po-
hybovat jen v p mm smru.
Zem l ut ho pramene Vstup do
taoi sti ckho pekla, kter by se m!
nachzet v provincii S'-chuan.
Zemt draci Ti to draci (ti -l ung)
vldnou pramenm a ekm.
Zemt duchov Tak se k nestvr-
nm sochm strc hrob, kter se
dvaly do hrob hlavn za dynastie
Tchang (618-907). Vti nou bvaj
terakotov, ale mohou bt i bronzo-
v, kamenn nebo devn. M pl
metru a metr. l eckdy i vce,
a pedstavuj velice expresivn stra-
idla, kter mla nahnt hrzu vy-
kradam hrob a j i nm vetelcm.
Maj lidsk nebo zvec obliej, ko-
l em nj lehaj pl ameny, obrovsk
rohy a znan odstl ui. Vdy j sou
ve stehu a pipraveni zatoit.
Zi mn sl unovrat (tung-') Men
svtek, j en pipadal na 13. den 11.
lunrnho ms ce (21722. prosinec).
Zi mostrz Symbol dl ouhovkosti .
Zl at mat ka Zel enho nefri tovho
csae P domek Krl ovny matky
Zpadu, Si-wang-mu, kter bv as-
to zobrazovan s broskv nesmrtel -
nosti.
Zvon 213
Zlat rybka Obl ben svatebn dar,
nebo znamen hojnost. Dv zlat
rybky symbolizuj plodnost, obraz se
zlatou rybkou a l otosem znamen
astn spoj en ". Zl atou rybkou"
vak tak me bt vydrovan mi -
lenec.
Zlat lilie Uml e zmenovan ensk
chodidla. Ve vku pti a esti let se
dvtkm z dobrch dom" oh-
baly prsty pod chodi dl o, m nrt
vysoce vystupoval a noha se nakonec
podobal a pahl u, kter se veel do
mal ho pi atho stevce, dl ouhho
pouhch 6 a 10 centi metr. Smys-
l em tto bol estn procedury byl o
zejm vzat enu na dm, nebo bez
ciz pomoci mohl a j en st chodi t.
Takto zmrzaen nohy pr mue
vzruovaly, a proto se j i m kalo zla-
t lilie. Po pdu csastv tento zvyk
zanikl. U en z lidu se nikdy neujal,
protoe by nemohl y pracovat.
Zrcadlo Symbol manel skho tst.
Rozbi t zrcadl o vak symbol i zuj e
rozchod.
Zrcadl o h ch Ped stl pekel nho
krle se pi podsvtn m soudu posta-
v zrcadlo, v nm se zobraz vech-
ny nekal skutky zesnul ho. Ni c ne-
lze zap t, protoe ve j e nav c
zapsno v Kni ze ivota.
Zrno v kl asu (mang-ung) Men
svtek, kter se ve star n slavil
21. dne 4. l unrn ho ms ce (576.
erven). V tomto ase se rov sa-
zenice vysazoval y do rovit.
Zrun ryb Dobr, obezetn vla-
da. patn vl dce je naopak neob-
ratn ryb".
Zuby Sk pn m zub se zahnl a
straidla a zuby se skpalo i pi vstu-
pu do chrm.
Zverokruh Od pradvnch dob j e
sled znamen nskho zverokruhu
(chuang-tao) nsledujc: My, Bu-
vol , Tygr, Krl k, Drak, Had, K,
Ovce, Opi ce, Kohout, Pes a Vep.
Nkdy bv msto Ovce Koza, m s-
to Vepe Prase a msto Myi Krysa.
Zvon Symbol respektu, cty, ale i v-
l eni ck rozhodnosti .
el ezo Symbol spravedlnosti a sily.
el va elva (kuej) je odedvna uct-
vna j ako posvtn, tajemn a velice
symbol i ck zve a u od neolitu
symbol i zuj e sever. Na nejstar ch
zobrazench bv s hadem na hbet,
v tto kombi naci sej k dosud ne-
objasnnm nzvem Temn vle-
nk severu". elv krun byl povao-
vn za nebeskou kl enbu. Ryly se do
nj prvn znaky a pouval se k v-
tn - z praskl i n vzni kl ch rem
ohn se vtila budoucnost. Podl e
dvaceti ty postrannch st krun-
e se rozdlil rok na dvacet tyi se-
ky. Legendrn csa Fu-si pr ze el-
vho krune odvodi l osm trigram
a z nich 64 hexagram. Nejpozdji
od dynasti e Chan (206 p. n. 1. a
220 n. .) byla el va povaovna za
symbol nemnn pevnosti a dl ouho-
vkosti a k se o n, e skrv ta-
j emstv nebes a zem. A protoe je
povaovna za zv e nebesk, nen
divu, e ji lze vdy nal zt po boku
kulturnch hrdin, kte nastoluj po-
dek a krot eky. Pi novoron m
svtku se v j i n ch provi nc ch vyr-
bly z l epkav re (nuo-mi ) elvy
dlouhovkosti. n bh Pchi-si se
ukazuje vdy v podob obrovsk el-
vy. A protoe se tomuto bohu pisu-
zuj nesmrn sly, soud se, e obrov-
sk kamenn el vy se stlami na
hbet j sou j eho zobrazen m. Dal
teorie vychzej z toho, e obrovsk,
asto nkol i k cent tk kamenn
elvy nesouc stly a majc dra hla-
vu j sou vlastn Pa-sia, j ednoho z de-
vti drach syn. Kombi nace draka
a elvy kadopdn poukazuj e na
spojen nebesk moci a pozemsk
sly. Tato interpretace by vysvtlova-
la i tvrzen, e mocn devn slou-
py peki ngskho chrmu Nebes byly
pi stavb postaveny na iv elvy.
Myti ck el va Ao spojuje zemi
s nebesy. V taoistickch a buddhi s-
ti ckch chrmech se elvy chovaj
v rybncch s lotosem. Nefritov a te-
rakotov el vy byly nal ezeny
i v etnch hrobech.
ensk kl ter Prvn buddhi sti ck
ensk klter, Bambusov kl ter
v Luo-jangu, byl zaloen roku 357 za
dynastie Tin a j ako prvn mni ka do
nj vstoupila dcera j ednoho vysok-
ho edn ka.
enen Podl e star vry se koeny
enenu po tech stech letech mn
u-i 215
v lidskou bytost s blou krv. Pr ka-
pek tto krve doke oivit mrtvho.
Zen-en a tchi en-en Taoismus roz-
liuje mezi nesmrtel nmi , kte byli
pvodn lidmi a potom doshli ne-
smrtel nosti (en-en), a tmi , kte
vdy pebvali v nebi (tchien-en).
ezl o viz u-i
l u Symbol udatnosti a sdlo soud-
nosti.
lut epice viz Gel ugpa
lut csa viz Chuang-ti
lut chrm lut chrm (Chuang-
-s') se nachz ti kilometry severn
od peki ngskho C saskho pal ce
a zaloil ho u p l ei tosti nvtvy
ptho dalajlmy roku 1652 ching-
sk csa un-'. Pozdji slouil j ako
rezi dence vysokch l amai sti ckch
hodnost pi jejich nvtvch Pe-
kingu. Bydlel v nm i panhenl ama,
kdy v roce 1780 navtvil c sae
chi en-l unga, kter dal na j eho po-
est zbudovat Blou pagodu. Chrm
se j menuj e lut prvem, nebo
v nm ili pevn mni i sekty lu-
tch epic (Gel ugpa). Klter byl c-
saem a mongol skou lechtou a do
poloviny 20. stolet bohat obdarov-
vn a j ako hlavn pozoruhodnost se
me pochl ubi t zcel a zvltn stav-
bou, osmi bokou ti betskou stupou
0 vce 20 metr na terase, kter je
sama vysok ti a pl metru a obe-
hnan skvostn vypracovanou balus-
trdou. Stupu obklopuj tyi men
ve, j e rovn zdob relify. Kl-
ter nen veejnosti pstupn, protoe
stle pat panhenl amovi .
l uva Symbol radosti , hudby, al e
1ptelstv.
u-i ezl o, kter j ako dar vyjaduje
pn, aby obdarovan proil dlouh
a astn ivot. S insigniemi evrop-
skch vlada nem nic spol enho.
T se mu k ezlo vech pn ",
nebo vraz u-i znamen po vaem
pn ". J e lehce zahnut a podob se
trochu otaznku. Pvodn lo zejm
o pochvu. Vyrb se vtinou z nef-
ritu nebo j i nch vzcnch materil.
Tvar u-i dajn napodobuje houbu
dl ouhovkosti , a proto se ezlo dva-
lo j ako dar hl avn k narozeni nm
star ch mu. Obl benm darem
byl o u-i s edni ckm kl oboukem,
co znamenal o kariru podle pn".
Na obraze ve spojen se ttcem
a stbrnou botkou" znamen pn
velk kariry nebo obchodn ho sp-
chu. V buddhi smu je u-i symbol em
Buddhova uen.
Blundenov, Caroline, Elvin, Mark: Svt Cny. Kulturn atlas, pel. Duan Andr a David
Sehnal, Knin klub, Praha 1997
Bttger, Walter: Kultura ve star n, pel. Zlata ern, Panorama, Praha 1984
Cipon Wanghug Dedn agabpa (Tsepon W. D. Shakabpa): Djiny Tibetu, pel. J osef
Kolma, Nakladatelstv Lidov noviny, Praha 2000
Conze, Edward: Strun djiny buddhismu, pel. J olana Navrtilov, J ota, Brno 1993
Cybikov, Gonboab Cebekovi: Cesta k posvtnm mstm Tibetu, pel. J osef Kolma,
Vyehrad, Praha 1987
Eberhard, Wolfram: Lexikon nskch symbol, pel. Zlata ern, Volvox Globator, Pra-
ha 2001
Fa-sien: Zpisky o buddhistickch zemch, pel. J osef Kolma, Odeon, Praha 1972
Filipsk, J an: Encyklopedie indick mytologie, Nakladatelstv Libri, Praha 1998
Hooblerovi, Thomas a Dorothy: Konfucianismus, pel. Petra J ebkova, Nakladatelstv
Lidov noviny, Praha 1997
Hrdlikov, Vra, Hrdlika, Zdenk: na csae en-nunga, Mlad fronta, Praha 1992
I-ing. Kniha promn, pel. Oldich Krl, Maxima, Praha 1995
Kajdo, Vclav: Kovem a ohnm, Panorama, Praha 1987
Kolektiv: Peking, RV Reise- und Verkehrsverlag, Berlin-Gutersloh-Munchen-Stuttgart
1989
Lma Yongden, David-Neelov, Alexandra: Mipam, lma s Paterou moudrost, pel. J o-
sef Heyduk, Odeon, Praha 1969
Lange-Gao, Angelika, Groth, Paul: Peking, pel. J aroslav Hofmann, J an Vaut, Praha 2001
Masojdkov, Lenka: na, Nakladatelstv Olympia, a. st, Praha 1999
Miltner, Vladimr: Mal encyklopedie buddhismu, Prce, Praha 1997
Mitner, Vladimr: Vznik a vvoj buddhismu, Vyehrad, Praha 2001
Obuchov, ubica: an 21. stolet, Academia, Praha 1999
Obuchov, ubica: nsk symboly, Grada Publishing, Praha 2000
Overmyer, Daniel L.: Nboenstv ny. Svt jako iv organismus, pel. Lena Andov,
Prostor, Praha 1998
Palat, Augustin, Prsek, J aroslav: Stedovk na. Spolenost a zvyky v dob dynasti
Sung a J iian, DharmaGaia, Praha 2001
Shaughnessy, Edward L. (ed.): na. Zem nebeskho draka, pel. Duan Zbavitel, Kni-
n klub, Praha 2001
Snam Gjalcchan: Zrcadlo krl. pel. J osef Kolma, Vyehrad, Praha 1998
Storey, Robert: Beijing, Lonely Planet Publications, Vic (Australia) 1998
Storey, Robert: Hong Kong, Macau & Canton, Lonely Planet Publications, Vic (Austra-
lia) 1994
Storey, Robert: Taiwan, Lonely Planet Publications, Vic (Australia) 1996
Tibetsk kniha mrtvch, peloil J osef Kolma, Odeon, Praha 1991
Tourismus, Verlag fur fremdsprachige Literatur. Beijing 1988
Wanguov, Mahdu Bazaz: Buddhismus, pel. Vladimr Miltner, Nakladatelstv Lidov
noviny, Praha 1996
Zotz, Volker: Buddha, pel. Eva Boskova, Votobia. Olomouc 1995
Z nmeckho originlu Lexikon der Getter und Symbole der alten Chinesen,
Handbuch der mystischen und magischen Welt Chinas,
vydanho nakladatelstvm Marixverlag, Wiesbaden 2002,
peloil Jan Hlavika
Oblka a grafick prava Michal Houba
Vydalo Nakladatelstv BRNA, s. r. o.,
Hradensk 30,101 00 Praha 10,
jako svou 374. publikaci
Odpovdn redaktorka Anna Stakov
Technick redaktorka Vlasta Machov
Sazba Knin sazba Hogen, s. r. o., Horn Jietn
Tisk a vazba PBtisk, Pbram
Stran 224
Prvn vydn
Praha 2005
Cena doporuen nakladatelstvm
vetn DPH 269 K
info @ brana-knihy.cz
nakl.brana@volny.cz
www.brana-knihy.cz
Autor, J ose Guer (1929), se dlouh lta zabv
kulturnmi djinami Dlnho vchodu a tuto
oblast mnohokrt procestoval. Ve sv knize
o bozch a symbolech starch an pin for-
mou encyklopedie poznatky o mystickm
a magickm svt ny. V jednotlivch heslech
podv podrobn informace o historickch osob-
nostech, o hlavnch spoleenskch a nboen-
skch smrech ~ konfucianismu, taoismu, bud-
dhismu i lamaismu o bozch a jejich hierarchii,
o nejvznamnjch chrmech a klterech, oficil-
nch i lidovch svtcch, ale i o pedmtech kado-
dennho ivota a jejich symbolice. Slovnk tak obo-
hat knihovnu kadho, kdo chce poznat ivot
v n, nskou kulturu a djiny. Spolu s knihami
V. Zamarovskho Bohov a hrdinov antickch
bj a Bohov a krlov starho Egypta vychz
ojedinl encyklopedie, je seznm tene
s celou starobylou a bohatou kulturou e draka
i e stedu, kter stle lk svou tajemnost.
BF7N OF NA 417,00 Sk
I5TORE
7 3 , 9
251122-4/ 8 310704 97.32639
2205131093 2/2 49714
Bohov a symboly st ar Cny
PND/ Ducho literatura/Vchodn filooSie