„Obětí náletu z 8. května bylo celkem třináct. Z toho bylo sedm francouzských válečných zajatců, dva němečtí vojáci a čtyři civilisté, přičemž jeden i po desetiletích zůstává neidentifikovaný,“ popisuje historii starou 75 let mostecký novinář, publicista, badatel a člen spolku Severočeský letecký archiv Most, který provozuje Mezinárodní památník obětem II. světové války v Mostě, Edvard D. Beneš.
Na Mostecko dopadaly bomby v posledních dvou letech 2. světové války kvůli náletům amerického a britského letectva pravidelně. Poslední den války však byl výjimkou. Proč Sověti zaútočili?
Nad Mostem mělo přelétat 8. května 1945 okolo 14. hodiny pět ruských letadel, po kterých mělo údajně pálit německé protiletadlové dělostřelectvo – tzv. flak. Letadla na jeho postavení měla zaútočit kulomety a poté shodit na Most několik bomb. Jedna z nich rozbila roh budovy okresního soudu na 1. náměstí. Zastávám názor, že střelba flaku na letadla je dost nepravděpodobná, i když nikdy neříkej nikdy, protože tato událost ještě není dopodrobna probádána.
Záměr bombardování není jasný. Snad chtěla Rudá armáda zastavit německé jednotky utíkající do amerického zajetí. V tu dobu už ve městech a obcích většinou vládl chaos, obzvlášť v regionech, kde byly průmyslové podniky a velká koncentrace válečných zajatců a zahraničních dělníků. Očekával se příjezd spojenců osvoboditelů. Podle některých zdrojů ale místní nevěděli, jestli to budou Sověti, nebo Američané, protože se šířilo množství fám. Vedle Mostu bombardovalo letectvo Rudé armády Děčín, Litoměřice, Úštěk nebo Roudnici nad Labem.
Na rozdíl od Sovětů bombardovali Britové či Američané Mostecko hlavně kvůli chemičce v Záluží, kde se vyráběly pohonné hmoty pro německou armádu.
Ofenziva spojeneckého letectva pod názvem Battle of Fuel – Bitva o benzin začala v 12. května 1944 a na chemičku bylo uskutečněno sedmnáct velkých náletů. Poslední v noci 5. března 1945. Počet obětí zatím nebyl zcela spočítán, i když na něm s kolegy ze Severočeského leteckého archivu Most pracujeme již několik let. Nejvíce obětí bylo z 12. května, a to 590. Při dalších náletech byl počet obětí vždycky nižší. Dá se odhadnout, že celkově mohlo být obětí náletů tak kolem 1 500.
Při bombardování umírali i letci. Kolik jich v okolí Mostu během války zemřelo?
Při náletech byla chemička bráněna protiletadlovým dělostřelectvem. To bylo často úspěšné a dost strojů bylo sestřeleno. V nejbližším okolí cíle, tedy na Mostecku, evidujeme pět havárií. Čtyř velkých amerických bombardérů – v Českém Jiřetíně, u obce Křížatky, mezi dnes již neexistujícím Dřínovem a Jezeřím a u dnes již také neexistujících Libkovic. Stíhačka Thunderbolt pak byla sestřelena v Lomu. Při náletech zahynulo jedenáct amerických letců.
Odpoledne 8. května pak zahynul mezi Mníškem a Klíny v Krušných horách sovětský pilot – stíhač Stěpanov, který se stal poslední obětí německé Luftwaffe, když byl jeho letoun sestřelen pilotem Stehlem. Ten na proudovém Messerschmittu Me – 262 Schwalbe letěl ze Žatce do britského zajetí na základnu do Fassbergu a Stěpanov mu zkřížil cestu.
Váš spolek vybudoval od 90. let minulého století řadu pomníčků spojeneckým letcům. Kde na ně lze například natrefit?
Náš spolek Severočeský letecký archiv Most spolupracoval při vybudování pomníku pilotu Banksovi v Lomu, předtím jsme odhalovali pamětní desku na rodném domě příslušníka čs. zahraničního letectva RAF ve Velké Británii Rudolfa Scholze v Litvínově. Máme podíl i na pomníku Američanům u obce Křížatky a vybudovali jsme pomník americkým letcům, kteří zahynuli u Libkovic. Ten se nachází na letišti Aeroklubu Most.
Plánujete k 75. výročí konce války nějakou akci?
Plánovali jsme tři akce. První měla být ve spolupráci s Oblastním muzeem a galerií v Mostě velká výstava plastikových modelů, druhou pak komorní koncert ZUŠ F. L. Gassmanna v obřadní síni Mezinárodního památníku obětem 2. světové války v Mostě a třetí oficiální zahájení muzejní sezony, spojené s výstavou vojenské techniky.
Bohužel přišla koronavirová epidemie, vyhlášení nouzového stavu a opatření. Takže z prvních dvou akcí sešlo a uvidíme, jestli bude možné zahájení sezony v památníku takové, jaké si představujeme. Otevřít veřejnosti chceme od 1. června. Samozřejmě za zvýšených hygienických podmínek, které vyžaduje vládní nařízení.
Velké oslavy překazila epidemie koronaviruLetošní oslavy pětasedmdesáti let od konce 2. světové války překazila epidemie koronaviru. Přesto se i tak na okamžiky posledních dnů válečného konfliktu na několika místech vzpomínat bude, byť v komorním rázu. Bez přítomnosti veřejnosti a s omezeným počtem účastníků proběhne pietní setkání v Žatci. Akce se koná v 9:30 hodin u památníku na městském hřbitově a v 10 hodin na Kruhovém náměstí. Komorní pietní akt se uskuteční i v Ústí nad Labem, kde si v Městských sadech připomene výročí ústecký primátor Petr Nedvědický (ANO) a hejtman kraje Oldřich Bubeníček (KSČM). V pondělí se po nucené přestávce opět otevře i Památník Terezín. Do konce května zde lze spatřit výstavu věnovanou právě 75. výročí osvobození nacistických represivních zařízení v Terezíně a Litoměřicích. „Výstava končí závěrem května, naštěstí bude později putovat po městech celé České republiky,“ řekl ČTK ředitel památníku Tomáš Rieger. |
