Máte rádi pověrečná vyprávění, v nichž řádí nedobrá stvoření, jako jsou víly, jezinky, čarodějnice či tajemná světýlka? Pak neváhejte – tato jedinečná kniha je pro vás tím pravým! Na své si v ní přijdou nejen milovníci prózy, ale i příznivci poezie. Celé dílo je inspirováno slovanskou mytologií. Sbírku otevírá hororová novela Když se nedíváš, ve druhé části jsou ukryty veršované balady napsané v duchu Erbenovy Kytice.
Když se nedíváš je velice temná a velice expresivní novela, jež čtenáře zavede do malinké vesničky, která se již po léta dusí pod hávem strachu a smrti. Každý rok se zde ztratí jedno dvě děti, žádné není v bezpečí a nikdo neví, kdo bude další. Z temných hvozdů přichází čarodějnice… Co vše se může stát, když v kotlíku smícháte rodinnou tragédii, dva kluky, malou holčičku a psychicky labilní matku?
Balady jak z Kytice a k tomu hororová novela vycházející ze slovanské mytologie... nečekala jsem od toho nic a super, musím fakt doporučit. Je to kratičké, trochu strašidelné, plné umrlců a jezinek. Až budete doma sami, zhasněte, zapalte si svíčku a stopro si strachy trochu ucvrnknete 😁
Za mě jsou to velmi silné tři hvězdy! A vysvětlím proč. Úvodní novela byla moc dobrá, ale je rozkročená tak napůl mezi docela jinými útvary. Na povídku tam bylo příliš postav a motivů, co se nedostalo pořádně do popředí a bylo prostě navíc, na novelu to bylo v závěru celkem uspěchané. Upřímně bych byla raději, kdyby měla autorka ambice a čas a možnost to rozvést do románu a rozepsat se. To by bylo prima. Osobně jsem víc tíhla k baladám v druhé polovině. Některé jsou fakt fantastické a úderné. Celkově příjemná hororová atmosféra, Erben v každém kousku. Moc se těším, že se autorka pustí do něčeho dalšího, ráda ji budu sledovat!
Zlovolné bytosti byly velké překvapení. Už úvodní balada byla hodně čtivá, tématika baby Jagy byla dobře zvolená a příběh promyšlený. I následující básně byly fajn, horové, temná atmosféra, oživlí mrtví. Nešlo si nevšimnout jistě inspirace od Erbena, zejména z balad Vodník, Svatební košile, Zlatý kolovrat či Vodník. Jediné co, tak mi občas přišlo, že autorka si skvěle vystavený příběh trošku podkopala zbytečným vulgarismem a nebo poznámkou, která byla naprosto zbytečná.
Jsem z toho taková rozpolcená. První část, tedy novela, mi chvilku musela sednout stylem, zároveň na malém prostoru se toho dělo strašlivě moc, dokonce natolik, že bych tomu klidně ještě deset stran přidala. A přitom ten potenciál na rodinné drama míchnuté se slovanskou mytologií a babou Jagou, která ohrožuje zdejší vesnici, byl vážně super, jen to provedení mohlo být místy silnější. Do půlky to byla naprostá bomba, druhá polovina pro mě bohužel předvídatelná a příliš zrychlená. Samotné balady byly skvělé námětem, ale zas mě hrozně bil do očí ten sdružený verš (který ve mě vždycky vyvolává spíš dojem nějaké školní říkanky, kterou musím umět nazpaměť). Kdyby samotné sloky balad byly trochu květnatější a obrazotvornější, pak bych ho odpustila, ale cca od třetí balady jsem ho už měla dost. Na druhou stranu je tohle hodně zajímavý počin, který tu ještě nebyl, a já jsem zvědavá, co si Černohorská připraví příště (protože ta atmosféra a některé popisy v novele, to bylo velký dobrý)
Hned na úvod recenze bych chtěla moc poděkovat samotné autorce o poskytnutí výtisku v rámci spolupráce. 🖤 Jsem moc ráda, že mi tento skvost může zdobit knihovnu a stal se i mým vzorem, protože je vydaný přes vydavatelství Pointa. ▪️ Chtěla bych podotknout, že Nelly (ač vypadá jako něžná dívka) se s ničím nepáře. Jde rovnou na věc. Žádné omáčky. Žádné okecávačky. Čarodějnice, jezinky, rusalky, umrlci a další...to je její svět. ▪️ Kniha je rozdělená na dvě části. Hororovou novelu s názvem Když se nedíváš a z balad. Co se týče novely tak jsem se od ní nemohla odtrhnout. Hltala jsem slovo za slovem a vůbec mi nevadilo, že je to v nádechu slovanské mytologie, kterou osobně moc nemusím. Příběh je tajemný, ponurý a plný tajemství. Balady jsou všechny skvělé. Cítila jsem při jejich čtení přesně stejné mrazivé pocity jako u Erbenovy Polednice, Svatební košile nebo Dceřiny kletby. ▪️ Autorka si umí skvěle hrát se slovy. Jsem nadšená. Dokonce i přítel, nečtenář a absolutně mimo knižní svět. Si nechal přečíst balady, které se mi líbili jen kulil oči. Nelly! Chci další. Piš dál 🙏🏻
Knižka Zlovolné bytosti sa skladá z dvoch častí - prvú tvorí novela a druhú balady. Autorka sa inšpirovala slovanskou mytológiou, čo oceňujem :) Novela je postavená na motíve rozprávky o Medovníkovom domčeku vo verzii pre dospelých (jednoznačne nie je vhodná pre mladších čitateľov). Dej sa odohráva v dedine, kde každý rok miznú deti, hovorí sa, že ich unáša čarodejnica. Žiadne dieťa nie je v bezpečí. Dej sa zameriava na postavu Mariany a jej syna Adama. Mariana je ťažko skúšaná osudom, v jej živote jedno nešťastie strieda druhé. Adam preukáže svoju odvahu, keď sa nebojí postaviť čarodejnici, o ktorej kolujú hrôzostrašné povery. Čo sa týka novely, páčila sa mi, bola zaujímavo napísaná a vlastne som ešte nič podobné nečítala. Niektoré scény boli fakt nechutné, pre slabšie povahy možno až príliš, ale u mňa sa nedostavil hororový efekt, či pocit strachu (asi mám už prečítaných veľa trilerov a krimi :) ).
Druhú časť knihy tvorili balady. Niektoré sa mi páčili viac, iné menej. Najviac ma zaujali: Čarodějnice, Spolubydlící, Komůrka, Nebožtík a O zakletém klavíru.
Jednoznačne sa mi ale páčila viac novela ako balady. Jej obsah si budem pamätať určite dlhšie, bola originálna. A hoci nie som celkom cieľovka a tento žáner bežne nevyhľadávam, určite poteší každého, koho tento žáner baví. Moje hodnotenie je 3,5*/5.
Ďakujem za príležitosť prečítať si túto knižku v rámci autorskej štafety autorke Nelly Černohorskej a organizátorke štafety Terulke Sopúškovej.
ZLOVOLNÉ BYTOSTI je autorčina prvotina. Kniha je inspirovaná slovanskou mytologií. Kniha je napsána ve stylu KYTICE od K. J. Erbena. Knihu hodnotím na 100 %.
V knize se nachází hororová novela KDYŽ SE NEDÍVÁŠ a 11 balad. Novela má 2 části. V novele se vyskytují také poznámky pod čarou. Balady se četly dobře a všemu jsem porozuměl.
Kniha se mi líbila a navodila mi strašidelnou atmosféru a na podzim je toto čtení ideální. V knize se nachází různá stvoření jako např. víly, jezinky, čarodějnice, tajemná světýlka aj. Docela jsem se bál. Pokud máte rádi Kytici od K. J. Erbena, mohla by se vám líbit také tato kniha.
Kniha není vhodná pro děti, zejména počáteční novela. Jednak by se bály a vyskytují se v ní scény, které nejsou vhodné pro děti. Autorka používá také vulgarismy. Pokud by vulgarismů bylo méně, nebylo by to na škodu.
Kniha obsahuje také černobílé ilustrace. V závěru knihy se nachází PODĚKOVÁNÍ.
Několik měsíců jsem si brousila zuby na tuto autorčinu knihu a pořád tak nějak odolávala. Když jsem se ale dozvěděla, že jí bude vycházet novinka u mého oblíbeného nakladatelství, rozhodla jsem se, že si nejdřív přečtu její prvotinu a trošku se s její tvorbou seznámím. Na úvod musím říct, že Erbena v tom pozná nejspíš každý, kdo přečetl Kytici. Je to stejná hororová atmosféra, slovanská mytologie, duo dítě a matka... V knize máme jednu povídku a několik balad. Oboje má své kouzlo. Udělalo na mě dojem to vykreslení tehdejší doby, vesnické prostředí, strašidelné příběhy tradující se mezi lidmi. Líbilo se mi to moc! Povídka za mě trošilinku slabší než balady, ty jsem si opravdu užila snad všechny. Těším se na autorčinu další tvorbu. Tohohle nutně potřebuju víc!
Zlovolné bytosti mě dlouho lákaly svou obálkou a příslibem hororových balad ve stylu Erbenovy kytice. Ale až teprve její druhá autorky kniha Oko čarodějnice mě přesvědčila, že Zlovolné bytosti potřebuji hned.
Knížka se skládá z novelky Když se nedíváš a několika hororových balad. Hlavní tematickou inspirací je slovanská mytologie a tak se na vás zevnitř natahují pařáty čarodějnic, jezinek, umrlců a dalších zlovolných bytostí. Všechny příběhy jsou zasazeny do blíže neurčené minulosti, čímž umocňují mrazivý zážitek. Navíc díky jejich folklorně hororovým tématům se jedná o ideální čtení pro chladné podzimní večery i dnešní svátek mrtvých.
Největší část zabírá novelka, která má rovnou dvě hlavní témata. V jednom sledujeme krásnou Marianu, která se po znásilnění nenávratně propadá do depresí a přestože se snaží svou bolest překonat, život jí naloží další břímě. Druhé patří jejímu synovi Adamovi a vesnické pověsti o čarodějnici. Obě linky se organicky proplétají a vypráví příběh poplatný věku své postavy. U Mariany vám autorka maluje živé obrazy vnitřních démonů a neúnosné bolesti, aniž by vás ale plně vtáhla dovnitř, zatímco u Adama je příběh lehce dětsky naivní, ale plný čisté odvahy, jakou mají pouze děti. Příběh však nepostrádá patřičnou atmosféru a napětí, nutící otáčet stránku za stránkou.
Celek doplňuje 11 stejně ponurých balad, které sem tam připomenou právě Erbena. Autorka však jasně dokazuje, že folklorní témata umí pojmout po svém a vytvořit si tím vlastní pochmurnou kytici. Nejvíce mě potěšila balada o umrlčím prkně, ale Madlenka, Nebožtík či Komůrka se mnou také silně rezonovaly. Troufnete si i vy přivonět?
Na debut je to prostě nesmyslně dobrý. Mytologie vám nic říkat nemusí, ale díky propojení s příběhem Mariany jde o téma až bolestně aktuální. Krásný kabátek knížky uvnitř skrývá nenáročný, ale atmosférický a velmi dobře napsaný obsah, který si prostě přečíst chcete.
Oh, tohle bylo tak zazraceně dobré. První povídka byla hodně dobře atmosferická a líbilo se mi, že autorka má koule na to, netlačit happy end za každou cenu a držet se slovanské mytologie. Poslední věta od toho táty mě skoro rozbrečela, takže kudos za to, co ve mně dokázala povídka vyvolat.
Druhá část, kde jsou ty morbidní balady byla taky skvělá. Určitě doporučuju všem, co milují Erbenovu Kytici. Má to úplně stejný vibe.
Kniha mě zaujala názvem a obálkou a prostě jsem si přihodila do košíku a nechala se překvapit. A bylo to moc milé překvapení. Kniha je temná, se zlovolnými bytostmi, plná pověstí a temna a bylo to moc dobré čtení. Určitě si ji za nějaký čas přečtu znova.