Milionár z chatrče

Neřeknu proč, ale něco mi na ovacích kolem Milionáře nehrálo a to je pak fér do filmu jít. Šla jsem, ale pořád mi něco nehraje a pořád nevím proč. Film je milej, ale zdá se mi to celý nějak chtěný, nějak vymodlený a jak cejtim byť malinkou levou, tak to na mě plnou vahou nepadne. Za kluky, za holky, za pravou v Dennym a tak vůbec ... chatrný 4*. (13.02.2009)

Ty cikáni jsou na můj vkus moc hlučný. Nikdy jsem to nedokoukal a to jsem to zkoušel snad 4×. Některý záběry slumů v Indii jsou docela zajímavý spíš z dokumentárního hlediska, tak za to dávám tu 1 hvězdičku. Jinak je to odpad. A to překvapivě i co se týče hudby, která jinak ve filmech od páně Bojla bejvá celkem slušná. (30.08.2011)

Důkaz, že i za (v dnešní době) směšný peníz a bez jakýchkoliv hereckých hvězd se dá natočit film, který se vám zapíše hluboko do srdce .... Danny Boyle si především vybral skvělý scénář, který bude pravděpodobně aspirovat na ocenění zlatou soškou. Také nádherně vystihnul atmosféru "západnímu světu" tak vzdálené země (nejen geograficky) jako je Indie .... A najednou je tu film, kterému budu možná při "Oskarovém večeru" držet palce nejvíc :) (11.01.2009)

Přelom roku nám jako každý rok nabízí ty nejlepší kousky a Milionář z chatrče je další přírůstek do možných filmů nominovaných na Oscara. Na tento snímek jsem se podíval na doporučení kamaráda a musím mu dát za pravdu, že se jedná o překrásný film, ve kterém je naprosto vše. Dlouho už ve mě žádný snímek nezanechal takový pocit a tolik mne emocionálně neroztrhal!! Opravdu nádherný filmový zážitek, ve kterém si nemůžete být jisti, co se v další chvíli stane. Smekám především před scénáristou, který má největší zásluhu na zcela zaslouženém úspěchu tohoto filmu. Doporučuji naprosto každému a upozorňuji, že na konci budete chtít, aby vás někdo držel za ruku..... (03.01.2009)

Danny Boyle se zbavil Alexe Garlanda a dotáhnul na Západ levnou pohádku, přesně dle bollywoodského mustru, které estetika špinavých slumů a hledání štěstí v něm, evidentně vynáší u publika jímavé chvilky, potlesky ve stoje a pozlacené sošky. Pardon, ale mě to zavání jako laciný kalkul, který nad vodou drží jenom fantastická pasáž s malými caparty, která je vtipná i smutná, a hlavně opravdová, což se o zbytku říci nedá. Ne že bych neoceňoval snahu, ale tenhle tah do branky pokryteckého světa jsem odzíval – vizuál jak z jednoho mexického výletu Tonyho Scotta a pořádná hudba (Boyleův trademark) vlastně taky nikde. Ale to všeobecné nadšení chápu, jen ho prostě nesdílím. (14.02.2009)