Příběh z Filadelfie

Než jsem si to pusil, dal jsem si slib, že za jakýchkoliv dám plný počet, protože tenhle film jsem sháněl tak půl roku, ale bez úspěchu, ale kdykoliv jsem si na něj vzpomněl, hned se mi na tváři rozrážil velký úsměv. Veděl jsem, že si ho tenhle rok ještě pustím. Stal ze zázrak a já usedal s nadšením, ale i obavou. Nakonec to všechno dobře dopadlo a já viděl opravdovou perlu mezi romantickými filmy! __ Dvorní herci Hitche a dokonalá bohyně si rozehráli partičku ve Filadepfii. Pan elegán a fešák Grant si chemii s krásnou Kathrine nacvičil už v Leopradí ženě a Stewartovi to šlo přímo od ruky. __ Jedna z nejlepších konverzaček ever! (10.12.2008)

I přes trapnou začáteční groteskní scénu se mi to moc líbilo. Hlavně to je film pro lidi, co mají rádi konverzace, debaty a převážně rozhovory mezi postavami. Díky bohu, že v roce 1940 prakticky neexistovaly efekty a filmy stály na silných příbězích. Jinak Grantova polobritská-poloamerická angličtina je fajn osvěžení. No a scéna, ve který je Stewart nakropenej, je legendární. (16.01.2013)

Grant vs. Stewart? Souboj v ultimátní váhové kategorii o srdce Katharine Hepburn. Cukorova "převleková" komedie možná není tak šílená jako jiné Grantovy pecky, ale Cary tu zas musí čelit solidní konkurenci, protože Stewart je neodolatelný s kloboukem i bez něj a Katharine Hepburn je zkrátka bohyně, takže celkem rychle pochopíte, proč jí všichni padají k nohám. Tempo je zběsilé, dialogy by se měly tesat a celé to směřuje k očekávatelné, leč přesto dojemné pointě. Že je to příliš jednoduché? No právě... jak může podobně elementární zápletka rozhýbat bránici i srdeční chlopně je mi záhadou, ale nehodlám to zkoumat. Jak říkají Američané: If it ain't broken, don't fix it. :) (90%) (09.10.2007)

Nic. Prostě nic. Snad to bude tím žánrem. Snad. Ale Jeho dívka pátek mě přeci tak bavila. Co s tím? Svedeme to na ten žánr? Ale co Cary Grant, Katherine Hepburn a James Stewart? Tohle přeci musí fungovat. Prostě musí. A přece ne. I když všichni jmenovaní jsou v tom nevinně. Ale když všechny ty zvraty působily tak uměle, stejně jako celý ten příběh. Ale to ten žánr, kámo. Takže to bude asi tím žánrem. Příběh z Filadelfie bylo pro mě jako pít šampaňské bez bublinek, navenek se tváříte na úrovni, ale uvnitř víte, že to stojí za houby. Prostě nic. (30.11.2009)

Katharine Hepburn byla nazývána ,,jedem pro kasu", protože z kin odlákávala diváky - a já to vlastně trochu chápu. Je taková pichlavá, sarkastická a byť to zřejmě byla úžasná dáma s provokativně liberálními názory (což je jistě sympatické), její projev mi není příjemný. Zbytek obsazení (Grant, Stewart) je sice bezvadný, přesto mě tento kult a ,,44. nejlepší americký film" minul. Těžko říct proč. Možná, že nemusím přiběhy lidí z vyšších vrstev, možná že je na něm příliš poznat, že vznikl podle divadelní hry - nejsou tu žádné zapamatováníhodné scény (snad leda ta úplně první), zato se tu často a hodně mluví, aniž by se něco řeklo. Katharine stále dokola řeší své milostné problémy, ale není to ani dojemné ani vtipné... Nechci od filmu odrazovat, určitě je pěkně natočený a stojí za vidění, ovšem mě tak zcela neoslovil. (10.08.2014)