James Bond: Diamanty sú večné

Více než jindy je na Connerym znát, že mu o nic nejde (což mu tentokrát, rozhodnutému, že další bondovku nenatočí, vážně nešlo). Uvolněnější atmosférou mají Diamanty nakročeno k pozdějším blbůstkoidním mooreovkám. Můžeme jenom spekulovat, jakou roli sehrála snaha vyhovět americkému publiku (celý film se natáčel v USA) a jakou poněkud narychlo spíchnutý scénář. Nezapomenutelní jsou dva očividně homosexuální padouši, podáni jako postavy přicházející do Bondova univerza z vesmíru podobně vzdáleného jako černošští gangsteři v následujícím Žit a nechat zemřít. Jestli někdy někdo napíše práci na téma Bond a menšiny, s chutí si ji přečtu. 70% Zajímavé komentáře: PALINO, Mahali (17.07.2005)

Po "dospělejší" podívané Ve službách Jejího Veličenstva, kterou ale většina, zdá se, nepřijímá, tu máme očekávaný návrat k pitomině, což je asi přesně to, co diváci od Bonda chtějí. Úvod mě nicméně bavil, Bondovo hraní si na někoho jiného bylo fajn. Byl jsem taky naivní a myslel jsem si, že tvůrci možná toho Bloefelda skutečně chtěli vyřešit na začátku a jít dál. No bohužel. Místo toho ho hraje třetí obličej ve třetím filmu za sebou a já už to prostě neberu. Jsou tu nicméně některé vynikající scény, kdy je Bond opravdu v úzkých (zejména rakev, ale i potrubí či návštěva u Bloefeldových), tyto scény jsou ale bohužel vyváženy faktem, že jejich rozuzlení či podstata je totální pakárna. Bonda totiž není možné prostě zastřelit, když k tomu máte tisíc příležitostí, musíte vymyslet úplně absurdní způsob, jak se ho zbavit, aby mohl najít nějaký jiný absurdní způsob, jak z té situace uniknout. A těchto scén je tu nějak povážlivě víc, než v předchozích filmech. Případně máte tisíc příležitostí, jak ho zabít, ale vymyslíte, že ho prostě jen zajmete, protože proč ne, to se nikdy nevymstilo. Bloefeld nikdy neváhá, když má obětovat nějakého svého spolupracovníka, přeci by nebyl stejně tak nemilosrdný vůči své hlavní nemesis. Já vím, že to prostě musím brát jako pohádku, ale holt já pohádky moc nemusím. Většina žen, které Bond ve filmu potká, jsou daleko zajímavější než hlavni bond girl. To ovšem platí pouze do návštěvy domu Willarda Whyta. Tam nastane asi do té doby nejhloupější scéna Bonda vůbec a je to taková anticipace toho, kam Bond bude směřovat za vlády Rogera Moora. Oceňuji však nakonec to, že ukončení působení Conneryho zároveň udělalo na nějakou dobu tečku i za neustálým vrácením Blofelda, který je sice většinou fajn, ale už ho bylo dost. (12.01.2021)

Poslední klasická Conneryho Bondovka. Rozjezd je sice pomalý, ale konec stojí za to. Bond se mstí Blofeldovi za vraždu své ženy a jde po něm celý film. Ten ale změnil vizáž a má i další způsoby, jak Bonda mate. Celé je to o konstrukci obřího laseru, pomocí kterého může Blofeld vydírat světové mocnosti. Je tedy na Bondovi, aby ho zastavil. Hlavně závěrečné dobývání ropné plošiny se mi líbilo. Celou dobu po něm jdou teplí zabijáci,kteří ale nejsou nic moc. "Ten parfém odněkud znám." (25.12.2019)

Diamanty jsou jako poslední Conneryho oficiální bondovka nakonec překvapivě osvěžující a rozhodně důstojnější než ty mooreovky, které jsem viděl. Škoda ohraného záporáka a zbytečně překombinovaného a nepřehledného příběhu. Connery si to každopádně užívá a díky kouzelné dvojici homousexuálních zabijáků Winta a Kidda si tuhle bondovku budu pamatovat jako nijak zvlášť objevný, ale zábavný a svižný filmový zážitek. 70 % (08.03.2014)

Zatím ta nejmimóznější bondovka, kterou jsem viděl. Connery působí neživým, otráveným dojmem a ani jeho hlášky už nejsou tak břitké jako v předchozích dílech. Tady navíc nepůsobí jako hlavní postava a celým dějem proplouvá pouze díky koňské dávce štěstí a naprosté neschopnosti padouchů ("odstranění" v podobě pohození hrdiny do velké trubky s tím, že ho náhodou stavební dělníci pohřbí zaživa je nápad jak z Casina Royale z roku 1967). V této diamantové anabázi je vidět naprostá laxnost tvůrců, kteří zkrátka slepili dohromady několik akčních momentů a vůbec se netrápili s věrohodností postav nebo jakoukoli logikou příběhu a situací. V hlavě mi tak utkvěla pouze tradičně skvělá úvodní píseň a duo vysmátých homosexuálních zabijáků - nepřipomínal vám jeden z nich Ondřeje Hejmu? (25.12.2011)