Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hlavným hrdinom príbehu je lekár Braun - "historický optimista", ktorý verí, že všetka tuposť a nenávisť totality sa historicky ukáže. Dej sa odohráva počas spoločenskej a politickej totality v atmosfére temnej a dusnej Prahy v roku 1941. Braunovi odobrali právo pracovať v jeho vlastnom odbore, bol presťahovaný z veľkého bytu do malého, bol zbavený výsad slobodného človeka, dostal sa "mimo zákon". Kladie si otázku, čie myslenie mu bolo ponechané: lekára, ktorým už nie je, alebo skladníka, ktorým ho urobili? Nezákonný lekársky zákrok pre záchranu človeka v ohrození života donúti Brauna opustiť svoju ulitu a korigovať celý svoj doterajší postoj i odpoveď na otázku, ktorú si kladie. (STV)

(viac)

Videá (2)

TV spot 2

Recenzie (88)

Carlossss 

všetky recenzie používateľa

Depresivně působící film, ve kterém stojí za zmínku především představitel docenta Brauna, Miroslav Macháček. Film je to nepochybně kvalitní, líbil se mi, a to dost, jenže víc jak na tři hvězdy to nevidím. Docela mě zaráželo zkomponování záběrů ze šedesátých let a plakátu s říšskou orlicí. V tom byl trochu bordel, ale to se dá přežít. Horší bylo občasná nudná a hluchá místa, které na mě zanechávaly dojmem, že tam vůbec nepatří... ()

Gavin87 

všetky recenzie používateľa

Strach... přirozená vlastnost nás všech, kterou je tento film prostoupen od samého začátku až do onoho tragického konce...Bez diskuze jeden z nejlepších filmů nové vlny naší kinematografie, který kromě zmíněného strachu demonstruje i ostatní- typické vlastnosti lidí (kupříkladu postava domovníka)..ovšem vždy ruku v ruce s oným strachem..Strhující výkon pana Macháčka, napětí a temnost protektorátní Prahy, hudba Antonia Vivaldiho a gradace děje do nevyhnutelného a tragického konce....5 hvězd ()

Reklama

Idego 

všetky recenzie používateľa

Líbily se mi ty různý postavy v domě, práce s jejich motivací a ke konci i ta trocha napětí a tříbení charakterů, ale většina filmu před tím se strašně vleče a je prošpikovaná symbolikou a výrazovýma prostředkama, který mně vůbec nesedly. Snahu lidí tvářit se, že se nic neděje, a nepřipouštět si tíhu všeho kolem tu symbolizuje poměrně šílená hudba, občas se ukáže nějakej ten přelud nebo random vedlejší postava jen tak zešílí, a já jsem se na to prostě nedovedl naladit a ve výsledku mě to nudilo. ()

Wallas 

všetky recenzie používateľa

Původně jsem chtěl dát hvězdičky jenom tři, protože mě vůbec nechytla atmosféra filmu, kterou režisér zrušil ještě dříve, než ji pořádně začal budovat a to úvodními záběry na projíždějící auta a paneláky, to vše z roku 1960 a pak se to neúspěšně snažil nahradit záběrem plakátu s ríšskou orlicí. Nicméně jestli na tomto filmu něco stojí za to, tak je to impozantní závěr - scéna ve sklepě a následná smrt dr. Brauna, to je prostě ukončení, na které se nezapomíná. ()

brooklyn73 

všetky recenzie používateľa

Kamera se mi nekdy zdala v tomto dile i vice dulezita nez byl zvuk nebo samotny dej, jako by se obcas dej filmu zastavil a reziser nas chtel bavit kamerou, potom se vracime zpet do deje,kamera v souzneni se zvukem je vazne bomba.Herecke obsazeni je velice zvlastni zde,o p.Machackovi ani mluvit nebudu to je totiz zbytecne, hezky koncert, uplne mne vsak sokoval hlavni vysetrujici (gestapak),neznami pro mne herec,ale tim zpusobem jak to bylo zahrano a vytvorena jeho role se to dostal do jineho levelu.Asi to bylo vybrano umyslne aby tam nebyl nikdo ze znamych hercu.Hlaska z filmu"nedivejte se mi na ruce, tresou se mi ruce, tresou se mi ruce, tresou se mi ruce".Mozna bych vsak o trochu lepe ztvarnil podobu blazince,prisla mi az moc nahrana,hlavniho doktora v blazinci vsak beru. ()

Galéria (19)

Zaujímavosti (5)

  • Hovorilo sa, že pre exportné verzie boli dodatočne dotočené odvážne erotické scény. (Raccoon.city)
  • Představitel Armina Brauna Miroslav Macháček si přál, aby se všechny záběry natáčely napoprvé. Záběr se mohl opakovat jen tehdy, pokud nastala technická chyba. Věřil, že se tak všichni budou na práci na filmu lépe koncentrovat. Dlouhý monolog v první třetině filmu byl natáčen dvakrát, pro film byla přijata druhá verze. (Araneae)
  • K dotočení erotické scény pro export filmu do zahraničí se vrací Josef Škvorecký ve své knize. "Z přísně dodržené stylové jednoty toho vynikajícího filmu se vymyká jenom nepochopitelně dlouhá sekvence z nacistického vojenského nevěstince, v níž nejprve lze spatřit asi dvacet zcela nahých prostitutek pod sprchami. Kamera, až do té doby ostře kontrastní, prusky přísná, se náhle přeostří na eroticky dráždivou lyričnost a neobyčejně dlouho se mazlí s mokrými ňadry a zadky. Pak na scénu vtrhnou němečtí vojíni v realistických uniformách, aby si užili s židovskými prostitutkami (a tím se nepochybně těžce provinili proti Norimberským zákonům). Hned nato se film opět vrátí do halucinační vize a přísné stylovosti. Když jsem film uviděl poprvé v Praze, tahle docela pěkná, leč trochu nelogická sekvence v něm nebyla. Když jsem ho uviděl v Torontu, najednou, kde se vzala tu se vzala, byla tam. Pak jsem si vzpomněl, jak mi Bělohradská jednou řekla, že na přání zahraničního distributora musí Brynych do filmu přitočit pár metrů." (Zdroj: Všichni ti bystří mladí muži a ženy: osobní historie českého filmu) (Araneae)

Reklama

Reklama