Alexander Veliký

Podle mnoha ohlasů a recenzí měl být "Alexander Veliký" hodně špatný film a já velice zvažoval, jestli na něj vůbec jít...Po Fishkiho doporučení (tímto díky) jsem se do kina přece jen vypravil a v žádném případě nelituju! Protože "Alexander" je opravdu strhující film, jehož tři hodiny vám uběhnou jako voda...A může za to především Oliver Stone, neboť jeho vize Alexandra Velikého má silný náboj a po filmařské stránce se jí nedá prakticky nic vytknout. Stone z Alexandra udělal v podstatě obyčejného člověka, stravovaného vztahem k vlastní matce a otci, mladíka ochotného jít za svými sny a ideály až na konec světa. Člověka přesto nesmírně zranitelného, hledajícího smysl života a především lásku, člověka někdy prchlivého, zbrklého a pochybovačného...Přes tohle všechno Stone v žádném případě nedegraduje Alexandrův mýtus...A je pravda, že ztvárnit takhle nejdnoznačnou postavu nebyl lehký úkol, naštěstí Colin Farrell se ho ujal přímo bravurně. Podařilo se mu z polobožského hrdiny udělat velice neobyčejnou, ale přesto pořád lidskou bytost a já mu věřím každý pohled a každé gesto. Ve Stoneově snímku mělo na formování Alexandra veliký vliv dětství a není se co divit - na jedné straně výchova v duchu jednoty těla a mysli, postavení budoucího panovníka - na té druhé zničující vztah Filipa a Olympiady, který zákonitě vyústil v boj o syna, jeho duši a nepřímo budoucnost Makedonie a skoro celého "známého" světa. V mladickém věku se taktéž zrodil Alexandrův asi nejpevnější cit - láska k Hefaistionovi (ve výborném podání Jareda Leta), věrnému druhovi až do hořkého konce. Kontroverze, která se filmu díky vztahu Alexandr - Hefaistion dostala, je však podle mě naprosto zcestná - vždyť v určitých dobách antiky byl za nejčistší cit považován právě vztah mezi dvěma muži...Stoneův film nestojí na velkolepých bitevních scénách, i když i těch se samozřejmě dočkáme, je to spíš komorní pohled do nitra velkého muže a je vyprávěný takovým způsobem, že nemůže nudit. Osobně mě velice potěšila scéna, v níž tehdy malý Alexandr zkrotí Bukefala a dokáže tak, že v něm "něco" je...Ovšem největším Stoneovým trumfem je stejně herecké obsazení. O Farrellovi a Letovi jsem už psal, musím ale vyzdvihnout i Vala Kilmera v roli Filipa. Jeho podání krále, v němž se snoubí čest, statečnost a láska k synovi, na druhou stranu schopnost bez milosti zlikvidovat všechny, kdo by jej mohli ohrozit (včetně vlastního potomka) je velice silnou kombinací. Nejvýraznější postavou ovšem je a při vzpomínce na tenhle film vždy bude Olympias, Alexandrova matka - přímo skvostně zahraná Angelinou Jolie. To ona byla Alexandrovou femme fatale, ženou, kterou nikdy nedokázal úplně odvrhnout. Ženou, jež byla schopna pro syna obětovat cokoliv a kohokoliv... "Alexander Veliký" asi nikdy nebude patřit k hrstce vybraných historických klasik. Na jednu stranu je to škoda, z druhého úhlu pohledu vím, že své diváky, kteří jeho kvality ocení, si najde. A věřím, že s léty jich bude jen přibývat. (29.10.2007)

Navzdory předlouhé stopáži jsem se vůbec nenudila, neměla jsem dojem, že je rozvleklá či nezáživná a s jistým očekáváním a napětím jsem sledovala celý děj. Především kvůli jednomu člověku. Colinu Farrelovi. Jeho vtělení se do role Alexandra je, jako vždy, zcela přirozené, uvolněné, opravdové a osobité. Je mu zcela oddán:) Nejvíce jsem se však těšila na ztvárnění jeho celoživotního, "milostně přátelského" vztahu s oddaným Hephaistionem, v podání úžasného Jareda Leta. "Romance" mezi nimi je vylíčena elektrizujícím způsobem a chemie pracuje na úrovni bodu varu. Mé smysly jimi byly zcela okouzleny. Toužebně jsem si přála, aby spolu měli spoustu vášnivých scén, protože jim to spolu nehorázně sluší a všechna ta náklonnost a láska jen čekala na to, až se oddají své touze:) Takové moje malé osobní opojení:) Samotný snímek sice disponuje velkými kvalitami, především ve výpravě, příběhu či kostýmech, ale celkové zpracování na mě zapůsobilo spíše průměrně. Olivera Stonea považuji za skvělého a velmi zručného režiséra, ale myslím, že ač zvládl tento historický epos plný "hvězdných jmen" na vysoké úrovni, tak jsem z něj více pociťovala Hollywood, než jeho vlastní rukopis. (30.04.2011)

Stone se nám na stará kolena rozpadá :-( Smutné je, že jediná scéna, která mne opravdu vzala za srdce, byla ze závěrečných titulků -- nádherný obraz karavany táhnoucí proti slunci... No a jinak nevím, asi to mělo být nějaké poselství o tom, co člověka žene dál a dál, o slávě a nesmrtelnosti a zodpovědnosti a ble ble ble, ale utkvěla mi v paměti jen šílená role Anthonyho Hopkinse coby komentujícího dědka říkajícího si o vraždu od kohokoli soudného + nepatřičně odbarvené blond vlasy Colina Farella (na druhou stranu, převáděl pěkný uštvaný pohled). Ach jo, takhle to zmrvit, mistře režisére.... :-( (03.12.2006)

Tak konečně se to podařilo a můžu na tento film napsat komentář. Viděl jsem ho chvíli po premiéře, ale systém csfd mi lehce ztížil mou snahu okomentovat toto zvláštní dílo. Říct o tomto výpravném eposu, že je špatný film není vůbec správné, ikdyž tak hodně lidí činí ještě dřív než ho na vlastní oči shlédne. Možná má Colin Farrell teploušký účes, ale myslíte že by jeho normální vlasy byli více královské než tento blound přeliv? Zrovna na vlasy bych si v tomto díle nestěžoval. Když ale film má skoro tři hodiny asi čekáte víc než dvě bitvy a pár leteckých pohledů z oka orlího samce(samice :D). Při sledování filmu mi přišlo, že se někdo zapoměl rozhodnout co chce točit. Možnost natočit cestu do hlubin duše jednoho velikána a možnost druhá natočit válečný epos, který lidstvu ukáže krvavou stránku doby a vlády jednoho z největších panovníků. Cesta jedním nebo druhým směrem mohla být velmi kvalitní. Vytvořit psychologickou hru a nastínit politický život Alexandra by možná pro "politika" Olivera Stonea byla dobrá volba. Krvavý nářez by na sebe zase asi nevidělal. To je všechno jedno důležitý je tento film v kterém se mi chvílemi střídali obě tyto možnosti a výsledek skončil v půli cesty. Je to škoda, herců vysokých kvalit je tu mnoho, ale Anthony Hopkins je ve firmu stěží 15 minut a na Farrellovi zůstane celý film, který se snaží ho udržet na zádech, ale padá ve chvílích, kdy se mu snažá odlehčit jeho kolegové(teplí i studení). Tenhle film by každý milovník doby Alexandrovi měl vidět, ale kdo nemá rád 3hodiny dlouhé koukání na člověka co prochází jednou životní etapou, při které mění historii, ten nebude spokojen a možná v půlce usne. Vangelis je ale furt Bůh. (23.05.2006)

Tupě rétorická učebnice bez špetky invence, která chvílemi vykrádá i režisérsky méně zdatné kolegy /a to Stonea nepovažuji za žádného génia/. Scény bitevního hecování, stejně jako nástup armád jakoby z oka vypadly Pánu prstenů a dovolím si tvrdit, že je to až do očí bijící. Příběh neodsýpá, herci jsou hysteričtí, vizuální zpracování neskutečně proměnlivé a tempo vyčerpávající. Nahnat na tohle školáky, zhnusíte jim dějepis na několik let dopředu. Útrpně dlouhý zážitek, který je mi nesympatický už jen svým rádoby povyšováním. Zlaté Any given Sunday.... (22.03.2005)