Co jsem komu udělala?

Jeden z najdivnejších Almodovarových filmov a pritom tak typicky jeho. Chvíľami príjemne absurdné až dadaistické, miestami divné za hranicu mojej tolerancie. Ale samozrejme je to celé to svojou nadsadenosťou iba svojský obraz ťažkého ženského údelu. Aj takto sa dá nakrútiť sociálna dráma, proste ako praštená komédia, kde si ale asi málokoho obľúbite. Je zábavné sledovať rôzne motívy a dejové línie, Almodovar to má zase do detailu premyslené. A to madridské sídlisko, Petržalka 80. rokov totálne Beverly Hills oproti nemu. 70% (14.07.2017)

Chtěl jsem navodit intimní atmosféru jiskřící elegantním a chytrým sadismem. Prostě to, co člověk vídá v těch francouzskych filmech. Od pozdější Almodóvarovy produkce se film liší nezvykle sociálním vyzněním: madridský činžák sice obývá obvyklá parta standardně úchylných individuí, ale pastelově barevné kulisy byste tentokrát v neutěšeně osmdesátkových zimních interiérech a exteriérech panelového sídliště (vyjma výjevů kurvího kamrlíku) hledali marně. Hospodyňka Hospodyňka, hispánská Věra Galatíková Carmen Maura, co smaží (mimo jiné) Kanagon; sadistická matka paranormální holky; buzna; šlapka; babka co hraje automaty; taxikář; dealer; gekon, co se jmenuje Peníze, protože je zelený jako tisícovka. Plus mizerný spisovatel, který plánuje napsat falešný Hitlerův deník; jeho manželka kleptomanka; bratr alkoholik; zubař rozkošnický pedofil. Všechny spojuje jistý druh nedostatku, který společně s tužbami nenaplněnými z jiných než materiálních důvodů určuje jejich životy. Film nějakým zázrakem obsahoval vše, co momentálně řeším, včetně neřešitelného domácího nepořádku. V mý vesnici se říká, že kdo neviděl Granadu, viděl hovno. / Já jsem tam nikdy nebyl. / Já taky ne. Ani tíživé situace nebrání občasným erupcím excentrických taškařic: Možná vám připadám moc hubený. Ale to je omyl. Mé paže jsou svalnatější než vypadají. A navíc... Chlap nešuká rukama... :-) Kdybych byl marxista, pozdější opouštění tohoto motivu ve prospěch individuálnějších by mi vadilo, ale je třeba uznat, že právě jeho opouštěním nabyl Almodóvar později osobitosti, jíž by v rozmazávání patálií skupinového třídního hrdiny utopil: Co kdyby ses trochu nalíčila? / Co kdyby sis postavil čůráka? (08.08.2020)

Vtipné a svěží. Gloria zde jako vyhořelá žena, manželka, matka a snacha. Nedivím se, že zobala uklidňující pilulky. Z rodiny byla nejméně ujetá. Ve vztahu k vlastním dětem vystupovala jako kamarádka, cigareta v ústech 14letého syna a prostituování jeho mladšího bratra a následný souhlas se soužitím s úchylnými zubařem v ní nevzbuzovalo zvláštní citové pohnutí. Oproštění možná hrálo roli obrany, aby se nezhroutila úplně. Argumentovala tím, že je v zájmu dětí, aby se někde jinde měly lépe než doma. Manžel byl hrozný buran a jeho smrt byla souhrou nečekaných okolností. Jeho matka s lupama na očích značila ztělesnění dobré a zároveň choré mysli. Shromažďování potravin a až úzkostná fixace na ještěra představovala něco, co je jen její. Docela milá byla sousedka, i když dětem napomáhala vést záhalčivý a nemravný život. Myslím si, že všichni její konání vnímali jako přirozené a lidské. Carmen Maura jako Gloria výtečná, střihla dobrý úvod ve sprše. (30.11.2012)

Jeden z prvních Almodóvarových filmů a hned takový úlet! I na tomto, skoro 30 let starém filmu, je jasně vidět jeho rukopis, kterým se později tolik proslavil. Je to film o zvláštních, ba vyjímečných lidech. Chudák upracovaná a ustaraná Glorie je obklopena spoustou lidí "zvláštního ražení". Manžel je macho, jeden syn je drogový dealer, druhý je na "chlapečky" (proto jej neváhá dát k adopci zubaři-pedofilovi) a tchýně je už stará a senilní. Ani v sousedství to není lepší. Kamarádka-sousedka je prostitutka a jiná sousedka psychicky týrá svou nezletilou dceru, které má schopnost ovládat věci vůlí. Pokud přijmeme to, že je to prezentováno, jako komedie, pak je to velmi hořká, až černá komedie. Nicméně film je to zdařilý a mě se moc líbil. 80% (02.03.2012)

Vtipná komedie o ženě, které se nevyvedla rodina a stíhá ji jedna potíž za druhou. Almodóvar sice umí i lepší kousky, především scénář se dal ještě dopilovat, ale v kontextu celkové filmové produkce bezpochyby nadprůměrná záležitost. Celkový dojem: 75 %. Minimálně kvůli vynikající Carmen Maura stojí film za vidění, jde o velkolepý herecký koncert Almodóvarovy oblíbené herečky. (13.01.2009)