Ztraceno v překladu

Sometimes you have to go halfway around the world to come full circle...Šeptání na světle, mlčení ve tmě, cizí lidé v cizím městě. Sofia Coppola je bohyní nevyřčených tajemství a podivuhodné mnohoznačnosti. Tragiku odcizení a kouzlo sblížení vyjadřuje tak úsporně, civilně a pravdivě, že máte pocit, jako kdyby scénář utkala z vašich zavřených zásuvek a gesta okopírovala se zavřenýma očima. Mezi mladou dívkou Charlotte, která ještě neví, kudy kam, a hvězdným padesátníkem Bobem stojícím na kolejích, které nikam nevedou, vlastně nevzniká křehká lovestory... Jde o poetické setkání dvou spřízněných duší. Malý zázrak ve velkém Tokiu. Meditativní bloudění na prostoru hotelového mikrosvěta. Na počátku byla letmá náhoda a na konci poutě subtilní city, které vypadávají z každé zavedené škatulky. Jeden z mých nejintimnějších filmových prožitků. Nejzásadnější film mého krátkého života. Lost in description. Grazia, Sofia. TOP1. (13.08.2007)

Křehký film o něčem, co všichni dobře známe. O náladové izolaci, samotě a pocitu, že všichni kolem jsou z Marsu a my (nebo aspoň já) z Jupiteru. ;-) Nevím, jak vy, ale já v takové chvíli sáhnu po nějakém osvědčeném filmovém analgetiku a bláhově jsem doufal, že Ztraceno v překladu mou lékárničku rozhojní. Je to sice skvělý, netuctový film, ale potíž je v tom, že všechny ty pocity úzkosti a vykořenění ve mně ještě umocňuje, takže ho paradoxně nemůžu sledovat jindy než ve stavu naprosté vyrovnanosti. Tak nevím. Jsem jediný? 80 % (28.01.2005)

Já se na tenhle film fakt hrozně těšil a sledoval , kdy už ho Sofia Coppola dotvoří (a snad taky proto jsem se bál návštěvy jeho předpremiéry na Febiofestu :) To, co se přede mnou odehrávalo se těžko "škatulkuje" a asi nejvhodnější je Limou zmíněný "Hezký film", k čemuž bych ještě přidal "Krásný film". V téhle "kategorii" ovšem zaujme rázem jedno z čelních míst ! Tak dokonalé vyjádření samoty v cizím prostředí (kterému nerozumíte a ono nerozumí vám) a nepřekonatelnou potřebu "spřízněné duše", to snad ani nejde líp napsat a natočit.... Bill Murray se pro tuhle roli narodil (ona to paní režisérka taky psala přímo pro něj :) a Scarlett Johanson mě velmi příjemně překvapila. Je to zkrátka vtipný, příjemný, dojemný a krásně natočený film, na jehož konci jsem pociťoval lehkou křeč lícních svalů a zatoužil jsem po fotografii celého hlediště, které se stále usmívá a usmívá :))) ...... a ten konec je nááááádherný ! (29.01.2004)

Nemôžem si pomôcť, ale tento film mi vôbec nesadol. Od začiatku som sa veľmi nudil, aj keď som sa hrozne snažil prísť filmu na chuť, jednoducho to nešlo. Jediné čo ma dokázalo pri filme udržať bola Scarlett Johansson a jej ohromná krása..................Soundtrack Kevin Shields: 1. Intro/Tokyo ,2. City Girl - Kevin Shields ,3. Fantino - Sebastian Tellier ,4. Tommib - Squarepusher ,5. Girls - Death In Vegas ,6. Goodbye - Kevin Shields ,7. Too Young - Phoenix ,8. Kaze Wo Atsumete - Happy End ,9. On The Subway - Brian Reitzell & Roger J Manning Jr ,10. Ikebana - Kevin Shields ,11. Sometimes - My Bloody Valentine ,12. Alone In Kyoto - Air ,13. Shibuya - Brian Reitzell & Roger J Manning Jr ,14. Are You Awake? - Kevin Shields ,15. Just Like Honey - The Jesus & Mary Chain , (18.06.2011)

Závěr je velmi krásný s příjemnou hudbou. Ruku na srdce je to nádherný film. Scalett Johansson byla přirozená a výborně zahrála mladou osamělou osůbku v prostředí Japonska. Zamiloval jsem se do ní. Bill Murray mohl klidně dostat zlatou sošku a já bych mu osobně hlas dal. Režisérka Sofia Coppola vytvořila velmi silný příběh s vynikajícím scénářem s osamělou dvojící najít společně novou víru v sobě a chuti do života. Je to velmi krásně napsané a krásně natočené. "Švestkovou whisky prosím". (12.02.2012)