Aféra Thomase Crowna

Aféra Thomase Crowna patří k mým oblíbeným dobrodružně-romantickým šlágrům. Povedený remake o fous lepšejšího originálu z roku 68, s fajnovou atmosférou, skvělou původní i nepůvodní hudbou (obzlášť ta s buřinkovou scénou a majstrštykem Niny Simone Sinnerman dunícím za zády) a sympaticky vyzrálými hereckými výkony. Navíc oceňuji, že scenáristé se nepustili na tenký led kopírování "kultovních původních scén" a nahradili je jinými alternativními, které jsou trefné a výstižné. Bohužel má u mě Aférka jedno velké mínus - povinný happyendový závěr. Tři a půl, 70% (11.01.2003)

Niekoľko reprodukcií známych impresionistických obrazov sú spolu so zaujímavo naznačenými, no vo výsledku konvenčne predpovedateľnými myšlienkovo-mileneckými hrátkami medzi zlodejom a detektívkou jedinými zapamätania hodnými kúskami. Zvyšok je len zdĺhavá, v desiatkach obdobných filmov predžutá, podprahovo pôsobiaca rutina o úžasne dobrodružnom a zážitkovo silnom živote nadpriemerne bohatých, či vzdelaných elegánov. (28.08.2005)

Na úvod podotýkám, že jsem nedotčen originálem se Stevem McQueenem a Faye Dunaway. Nicméně pět hvězd jsem dát musel. Thomas Crown Affair je dobře natočenej film se skvělou pointou, skvělým soundtrackem, dobrými výkonu herců v hlavních rolích a na konci s úžasnou "kloboučkovou" scénou....to dává dohromady "4", pátá je tam z jednoho prostého důvodu, přijde mi, že tenhle snímek si nezaslouží být v modrejch barvách! (25.10.2010)

Suchopárná, ale přesto lehce nadprůměrně zábavná krimitrochukomedie s neustále bondovsky hrajícím Brosnanem a zatraceně šmrncovní pětačtyřicítkou Rene Russo. Ta romantická linie mi tam hodně neseděla. ne že bych měl něco proti tom, aby spolu oba dva protagonisté něco měli, na tom to konec konců bylo postavené, ale ty srdceryvné výstupy celý film notně srážely. 60% (31.07.2012)

Ako ohodnotiť film, ktorý bol inšpiráciou pre môj nick a ovplyvnil aj môj vzťah k životu, umeniu a spoločnosti? Už len táto veta v sebe obsahuje všetko, ale predsa niečo. Zápletka je dokonalá, tak ako aj samotné prevedenie zločinu. Dej má úžasný spád a nenudí žiadnou minútou, práve naopak. Každý záber má svoju výpovednú hodnotu a každá scéna je dotváraná a modelovaná dokonalou hudbou Billa Contiho. K tomu prekrásne impresionistické maľby a najmä René Magritte, ktorý dokázal vyjadriť podstatu filmu už vo svojom obraze. Každý chce nahliadnuť za to povestné jablko a odhaliť čo skrývame. Vedieť a môcť si užívať život je snom každého, no len málokto je ochotný naplniť toto tvrdnie do bodky a nahliadnuť aj za hranice zákona. (27.12.2009)