Drtivý dopad

Důvod, proč spousta lidí nad tímhle filmem ohrnula nos, je poměrně prostý - vznikl totiž paralelně s Armagedonem, a tak masové publikum čekalo (nevím proč, ale prostě čekalo) něco podobného - že partička amerických kovbojů nasedne na raketu a pojede nakopat tomu teroristickému asteroidu prdel. Mimi Leder však neměla v úmyslu natočit další pestrobarevnou kulisu pro konzumaci popkornu, ale chtěla se na problém ohrožení Země z vesmíru podívat trochu seriózněji. A povedlo se jí to téměř dokonale. Film má velice realistickou atmosféru a alespoň trochu přemýšlivý divák určitě ocení umně spletené předivo politických intrik a houstnoucí atmosféry, alespoň po první třičvrtěhodinu. Lederová je však evidentně méně zdatná, pokud jde o zvládání katastrofického, neřkuli postkatastrofického žánru. Že Drtivý dopad není plný akce na počátku a uprostřed, to je v pořádku a celkovému vyznění a myšlence to jen prospívá. Ale že plyne v podobně poklidném tempu i tehdy, kdy by se už konečně mělo začít něco dít, to je poměrně vážný nedostatek. Přesto čtyři hvězdičky za myšlenku, snahu a odvahu. (05.11.2004)

Ak nejaká megademolačná digitálka, tak rozhodne Drvivý dopad. Hneď vidno, že ten film nakrútila žena - príbeh je neuveriteľne emotívny a so sterilnou testosterónovou emocionalitou Armageddonu má spoločný iba ak gramatický slovný základ. Mnohé scény sú pekne mrazivo vypointované (E.L.E. napr.). Lyrická melancholická hudba je paradoxne omnoho efektívnejšia než ťažkotonážne orchestrálne drvivé dopady od Trevora Rabina. Tzv. americký hrdina tu absentuje, prinajmenšom nie je priamo potetovaný pruhmi a hviezdičkami. A ktorý macho by v tomto žánri dobrovoľne nechal spomenúť anglické striebro 18.storočia alebo Melvillovu Bielu veľrybu? Pri záchrane sveta je predsa vždy lepšia poriadne nadupaná akcia než nejaké blbé symboly civilizácie, ktoré nikto nevidel a nečítal... Mimi Lederová poníma film o konci sveta takmer ako komornú drámu, v ktorej síce nie je núdza o americké symboly, no typickému americkému veľkohubému a infantilnému optimizmu sa vyhýba, kde sa dá. Takisto armageddonovskému machrovaniu, šaškovaniu a hrdličkovaniu. Pred premiérou som sa nevyhol všadeprítomným strašidelným fotkám ľudí na diaľnici, pozorujúcich prelet Biedermanovej kométy. O moment prekvapenia som teda prišiel. Kupodivu nie o zážitok z prekvapujúco dobrého katastrofického filmu. (23.04.2007)

Armageddon zničil tuhle křehkou alternativu v roce 1998 s naprostým přehledem. Jak by také ne, suverenita Baye v akčních scénách i v luxusním marketingu a vypipiplaném vizuálu - proti tomu nemá komorněji střižený a citlivější Drtivý dopad v globálním měřítku šanci. Přesto však své kvality má. Výtečně vykreslené charaktery, uvěřitelné momentky chaosu, zmatku a davové histerie a v neposlední řadě to jistí ze zadních řad velkolepý i příjemně dojímavý James Horner a jeho typicky rozmáchlá hudební kompozice se silným hlavním motivem. (15.11.2003)

Točit filmy, které hrozí zkázou celému světu, by se mělo zakázat, protože se vlastně jedná o stejnou levost, jakou je podprahová reklama. Takovým filmem diváky pouze citově vydíráte. O to ubožejší je řešit obyčejné lidské problémy, jako jsou vztahy mezi rodiči a dětmi či první láska, na takto absurdně megalomanském pozadí. Když už něco takového natočit, tak tedy zatraceně dobře dbát na alespoň trochu uvěřitelný příběh a chování postav, čemuž ovšem musejí napomáhat i herečtí představitelé. Tento film by u mě propadl, nebýt té Bayovi příšernosti, ve srovnání s ní Drtivý dopad ještě zůstává docela snesitelným podíváním. Morgan Freeman jako prezident USA - dost směšné, ale stále mnohem lepší než Harrison Ford. (30.01.2005)

Klasicky hollywoodský konec amerického světa, kde Frodo na motorce ujíždí přílivové vlně.. Smutnou skutečností je, že celý film jen vlastně čekáte, kdy sebou ta vlasatice praští do moře a slzy zjihlosti se smísí se slanou vodou. Je mi líto, ale s Armageddonem to házím do jednoho pytle, který patří schovat do sklepa či na půdu (podle toho, kam chodíte méně). Jak se tak dívám, pro některé je největší science fiction obsazení M.Freemana do role amerického prezidenta a ejhle - než bys párkrát řekl "borůvkový koláč“ - je tu Barack! Snad to není znamení nějakého blížícího se Wolf-Biedermana.. (23.09.2008)