Tichá dohoda

Tento film mě osobně bohužel příliš neoslovil. Kromě toho, že ho považuji za příliš dlouhý, mi nesedla ani formální stránka, jak je to natočeno. Ten film se podle mě hroutí vahou vlastní překombinovanosti - celý ten komplikovaně vystavěný příběh o chlápkovi, který se zčistajasna začne chovat jako výstřední pošuk, působí ve výsledku dosti únavně, a tak trochu i zbytečně. Obávám se totiž, že znalostí podobných filmů se člověk dostává pryč ze sféry normálních smrtelníků, kteří zajdou do kina nanejvýš párkrát za rok a z hlavy by dokázali s bídou jmenovat jména 2-3 režisérů. Nevím, prostě mi Tichá dohoda nepřijde ani jako zásadní filmový počin historie, který by měl každý fanda filmu povinně znát, ani jako film, jehož znalost by vás nějak obohatila. Nedejbože že by to byl dobrý námět ke konverzaci s kýmkoli, s kým se dá aspoň trochu tlachat o filmu. Proč vlastně věnovat dvě hodiny svého života nějakému starému filmu, o němž ve vašem okolí stejně nikdo v životě neuslyší? Ech, úděl cinefila někdy není žádný med, to vám tedy řeknu. Viděno na ČT2 v příšerném českém dabingu. (11.03.2013)

Autor knihy a filmu jedno su ..... teda Elia Kazan. Film ma sice kvalitny scenar, ale ten je potopeny plochou dejovou liniou bez hlbsieho rozpracovania psychologie hlavnych postav s kopou prazdnych dialogov a hlucheho miesta. Starsie Kazanove filmy /East from Eden s vybornym Jamesom Dean-om....../ mam proste radsej. 61 % (02.03.2013)

Tak nevím, spousta komentujících řeší způsob, jakým film byl natočen, ale co téma? O tom, hlavní postavě a obecně kvalitních hereckých výkonech přece tenhle snímek je, režijní parádičky to jenom dokreslují. V každém případě divák nemá úplně jednoduchý úkol, ten totiž spočívá v tom pokusit se vcítit do Eddieho, pochopit ho, a to se mi sice chvílemi dařilo, jindy jsem se v něm však úplně ztrácel. A nejen v hlavním hrdinovi, též v okolnostech soudní scény a potažmo závěru filmu, v těchto pasážích mě film uvrhl do víru pochybností. Z filmu si tak odnáším především několik zajímavých myšlenek, zážitek z herectví výborného Kirka Douglase a vzpomínku na krásnou scénu se sledováním televize a návštěvou, za což rád slabší 4* dám. (21.04.2013)

Mezi knihou a filmem si Elia Kazan nechal rozestup dva roky. Stejně tak dlouho mohlo trvat období mezi "odkotvením" (...která ruka a čí tak zčistajasna zasáhla a strhla volant... až mě to přimáčklo k boku kamionu) a "zakotvením" (Věděl jsem, že vše, co bylo pro mě možné na samém počátku, je pro mě možné teď znovu. Avšak jedno jediné nebylo: abych ještě někdy byl takový, jako dříve) jeho hrdiny. Američané (zřejmě i jinde narození) tomu říkají second chance, a modlí se k ní skoro všichni. Zde je období mezi první příležitostí (pokud nějaká byla) a druhou poměrně dlouhé a rozdrásané. Eddie tvrdí, že nechce dělat NIC, ale stále dělá NĚCO, a v podstatě totéž co dříve: špekuluje, argumentuje, hádá se a podvádí. Druhé šance se nakonec dočkal, i když to bylo jen o fous, a patrné, že ne každému se to podaří. (28.01.2022)

Druhá část volné dilogie (s Ameriko, Ameriko), v níž Kazan zpracovává své řecké kořeny (pomocí hudební složky, změn křestního jména a příjmení, které hrají také významnou roli). Tentokrát už v americkém prostředí v generaci synů, vyrovnávající se s na úspěch extremně zaměřenou americkou společností, z níž se snaží utéci. Kritický osten je na svou dobu až nebývale ostrý vůči reklamám na cigarety - lži s nimi spojené jsou tu označeny otevřeně, stejně tak proti odlidštěnému zdravotnímu systému. Kazan uměl vybrat herce a výborně s nimi pracoval, samozřejmý je Kirk (nádherně se usmívající před pokusem o sebevraždu), Faye i Deborah, ale největší, přímo živelný, výkon předvedl Richard Boone v roli Evangelosova otce! (28.02.2011)