Bílé noci

Namet je pro me vice nez zajimavy, bohuzel se scenar nevyhnul spouste nesmyslu a nepravdepodobnosti. Coz se ale dalo ocekavat, v dobe studene valky jela propaganda na obe strany. Atmosfera ve filmu je promenliva jako dubnove pocasi. Z hercu se mi nejvice libil Jerzy Skolimowski jako uhlazeny a vzdelany dustojnik KGB. Proc ale stoji film videt? To jsou jednoznacne tanecni kreace vytecneho Barysnikova, kterym dal Hackford ve filmu dostatek prostoru. (11.08.2013)

Téma je nesmírně zajímavé, jeho zpracování bohužel slabší, protože originality pobralo jako politik páteře, příběh se odvíjí přesně tak, jak čekáte, že se odvíjet bude, a občas se mi zdál přece jen trochu naivní. Až tak to zase nebolí nejen díky tanečním pasážím (Baryšnikov je machr), ale i připomínce, že bych měla být vděčná za to, že jsem pod dohledem Velkého bratra prožila jen prvních pár let života. (18.10.2007)

Tak na ten muzikál nebo co to je, kde ten černoch stepuje, na to bych teda nešla, protože bych se musela potrhat smíchy... A když mluví rusky, tak je to taky sranda. Nojo, ti podlí, zlí Rusové! Ale nejsou blbí, co? (Aspoň pár z nich.) Baryšnikova lehce odhalili. Helen Mirren člověk vidí vždycky rád. Ale co měla být ta scéna předtím, než se tam Helen objeví, ta "taneční scéna"? Asi bylo těžký přizpůsobit příběh přání tvůrců a herců, a to sice: ať se tam hodně tančí, proboha, ať se tam hlavně hodně tančí a stepuje!! A taky ať se u toho všichni tvářej co nejvíc vážně! Na můj vkus se tam stepuje pravdu hodně. Dívat se, jak dvacet minut černoch stepuje do rytmu diska 80.tých let s občasnými prostřihy na Baryšnikova, jak leze z okna - nic moc. Součástí je bohužel i pětiminutový, velmi dramatický! strečink. A je to taky trochu víc patetický, než by bylo potřeba (a to i Helen Mirren a černoch, kteří nejsou rusáci, a člověk má pocit, že tam neustále bulej...). Ach bože, a nemůže chybět Phil Collins. Trochu zamrzí, že z plánovaných dvou hvězd to vytáhl až úplný konec (resp.posledních asi dvacet pět minut). Ten je poměrně napínavý. U tohoto filmu se vyplatí počkat do konce. (02.04.2018)

Poprvé jsem film shlédl v době, kdy se chodilo k někomu (kdo ho měl) na video. Bylo to ještě v osmdesátých letech a tedy téma filmu znělo velmi aktuálně. Navíc tehdejší kopie měla pouze původní zvuk a k tomu švédské titulky (které nám moc nepomáhaly) Nicméně jsem si tento zvuk oblíbil natolik, že si dnes film pouštím výhradně bez dabingu, neboť směs angličtiny a ruštiny filmu dodává patřičnou dávku autenticity. Vynikajícím způsobem ztvárněný záporák Jerzyho Skolimowskiho. Výborný, byť trošku patetický příběh Galiny a Nikolaje, který dal kdysi svobodě přednost před láskou a hlavně skvělé taneční vložky hlavního protagonisty, ale i jeho sekundanta Gregory Hinese, světového stepařského esa. Skvělá hudba: Lionel Richie, Phill Collins, ale taky David Pack a Prove Me Wrong z alba Anywhere You Go, jako doprovod k hlavnímu tanečnímu číslu. Určitě stojí za shlédnutí. Jediná chyba je, že jsem ho nikdy neviděl na plátně. (02.10.2015)

Sešlo se tu víc věcí, kvůli kterým jsem chtěla uvedený film vidět: Helen Mirren, která se zde mimochodem seznámila se svým pozdějším dlouhodobým partnerem a nyní již manželem (a režisérem filmu) Taylorem Hackfordem, potom Michail Baryšnikov, Isabella Rossellini, námět... ale nějak mě to po celou dobu sledování děje míjelo. Ovšem taneční čísla Michaila Baryšnikova... ta ne.. (20.05.2009)