Bílá nemoc

Polopaticky převyprávěná Čapkova vynikající hra. Sám Čapek se nkdy netrápil s nějakými "skrytými odkazy" a všemu dává jasný průchod, ale myslím, že i co dělá Hass by na něj bylo moc "in your face". Nicméně mi to ani tak nevadí. Stejně tak se mi daří přenést přes podivný střih, kdy se po změně úhlu kamery mění pozice postav vůči sobě a intonace jejich hlasu tak očividně, až člověk nehápe, jak si toho mohli střihači nevšimnout. (Na druhou stranu je potřeba ocenit různé zajímavější pohledy kamery, i když celkovou divadelní "nefilmovost" nezachraňují.) No zlaté české ručučky. Myšlenky jsou ale silné a předloha sama zaručuje filmu klady. S tím nic nenadělám. (09.06.2012)

Že by vůbec první film, mající ústřední motiv pandemie, která zasáhne svět? Předčil tak snad o dobré dvě až tři dekády některé americké hororové tituly, zabývající se destruktivním virovým propuknutím epidemického nebo pandemického charakteru. Film byl ale spíše aktuální protiválečným poselstvím při ohrožování světového míru neukojeným nacistickým Německem. V hlavní roli, stejně jako v režii, exceluje nedostižný Hugo Haas. V porovnání s filmem Krakatit, ač jsem je oba viděl naposledy před mnoha lety, někdy v období střední školy, jsem si tady toho pamatoval určitě ještě méně, a tak se u mě jednalo o příjemný návrat k významnému snímku naší kinematografie, natočenému ihned po vydání knižní předlohy, dnes už legendární Čapkovy stejnojmenné knihy, která nemůže chybět v žádném čtenářském deníku. Ač je film ve své výpovědi snad trochu naivní a některé záporné postavy nepůsobí tak černě a mocensky, jak by se dalo očekávat, stále se jedná o velký film, duchem i zpracováním. (04.04.2023)

Vynikající snímek s ohromným ponaučením a skvělým tématem. Myslím, že by se na něj měl podívat každý, jelikož ukazuje, co je v životě nejdůležitější - zdraví. Opravdu skvělý příběh, celá atmosféra, zápletka a herci. Ani mi nevadilo, že je černobílý, akorát to přidalo na důslednosti celého děje a podpořilo to i dobu, ve které se to celé odehrává. Jednoduše skvělý film, dle skvělé předlohy. (06.05.2012)

Fenomén Hugo Haas je další nostalgickou připomínkou někdejší všestranné bohaté rozmanitosti První republiky. Jak hra, tak film jsou díly v nejlepším slova smyslu angažovanými, vědomě a plně sloužícími benešovské obraně proti hrozící totalitě Berlína, ale i Budapešti a Varšavy. Karel Čapek v dalším z vrcholů svého rozsáhlého, mnohovrstevnatého díla v scifi formě ukazuje s až zarážející předvídavostí budoucnost, která mohla zničit světové a zejména evropské lidstvo. Fascinující Haas v hlavní roli i monumentální Štěpánek jako diktátor tvoří dva osudové vrcholy filmu. Oproti divadelní hře byla vložena navíc scéna, která posouvá smysl celého děje do jiné, odlišné, optimistické polohy. Nikoliv náhodou tušíme za nejmenovanou malou zemí Československo. Občanská odvaha té doby může - a měla by - sloužit jako zrcadlo našeho dneška. Film by pro své nesporné kvaity určitě zasloužil - pokud již není - převedení na DVD nosiče. (25.08.2007)

Nástup Adolfa Hitlera v Německu v roce 1933 signalizoval fašistické nebezpečí, které se s přibývajícími léty neustále rozrůstalo. V roce 1937 už zcela bezprostředně ohrožovalo nejbližší sousedy. K nim patřila i Československá republika, v které henleinovci tvořili přičinlivou a nebezpečnou pátou kolonu. Umění jako jeden z nejcitlivějších seismografů společenského dění pochopitelně reagovalo na toto nebezpečí. Reagoval i film, který v té době neměl právě lehkou situaci. K největším výrobnám českých filmů patřily dvě firmy hospodářsky závislé na německých filmových koncernech (UFA a Elektafilm, zastupující berlínský Tobis). Proto vznikly v té kritické době pouze dva snímky, které můžeme považovat za učinné protesty proti blížícímu se násilí: veselohra Svět patří nám Voskovce a Wericha a Bílá nemoc v režii Hugo Haase, který přenesl Čapkovu apelující divadelní hru na filmové plátno krátce po jejím uvedení v Národním divadle. Dějová osnova Bílé nemoci je známá, stejně jako její kladné politické i humánní vyznění, které v době ohrožení republiky sehrálo významnou roli a které urputně dráždilo německé agresory. Hlavní postavu doktora Galéna vytvořil na divadle i ve filmu Hugo Haas. Zanechal tak českému filmu jednu z nejkrásnějších postav a v rámci své filmografie vytvořil roli, která patří k jeho nejnáročnějším a zároveň k nejhlubším. Rozpor mezi světem násilí a lidskosti, mezi fašismem a demokracií nemohl být lépe symbolizován než střetnutím doktora Galéna s diktátorským maršálem, ztělesněného strhujícím Zdeňkem Štěpánkem. I na relativně malém prostoru se potom zbylým spoluhráčům, převzatým z fakticky totožného jevištního obsazení, podařilo nesmazatelně zapsat do historie zlatého hereckého fondu. Film s hlubokým lidským a společenským přesahem, jehož faktická existence by měla právě dnes dojít bezmezného uznání. Ušlechtilost ducha jest vítězstvím největším. (06.10.2008)