Režie:
Walter SallesScénář:
Jose RiveraKamera:
Eric GautierHudba:
Gustavo SantaolallaHrají:
Gael García Bernal, Rodrigo de la Serna, Mía Maestro, Mercedes Morán, Sergio Boris, Matías Strafe, Bárbara Lombardo, Antonella Costa, Alberto Granado (více)Obsahy(1)
Je mu třiadvacet, studuje medicínu - a ještě netuší, že vstoupí do dějin jako Ernesto Che Guevara. S kamarádem Albertem Granadem se vypraví na cestu po Latinské Americe na staré motorce Norton 500. Píše se rok 1952 a před nimi není nic jiného než volná silnice - bez turistů, hotelů a map, jen s čerstvým větrem v zádech. Dostat se z Argentiny až do Venezuely, to je sen, který výlet dlouhý 8000 kilometrů mění v realitu. Snímek inspirovaly Guevarovy deníky Notas de viaje a Granadova kniha Con el Che por America Latina. Záměrně apolitický pohled pro nás objevuje Guevaru jako ikonu, jež jako by se na film obtiskla z čistě vypraného trička: jen oklikou totiž připomíná postavu příštího kubánského revolucionáře. Film získal Cenu BAFTA a François Chalais Award a Cenu ekumenické poroty na MFF v Cannes 2004. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (145)
"Tohle není pohádka o velkých činech, tohle je kousek příběhu dvou životů, jednoho okamžiku, kterým společně prošli cestu se společnými očekáváními a sny ..." Pro mě nesmírně zajímavá životní etapa slavného Argentince El Che, natočená podle stejnojmenné knihy, kterou sám vydal ze svých zápisků a z dopisů pořízených po více jak desetitisíci kilometrové toulce Amerikou. Těžkého astmatika dokázal Gael García zahrát opravdu mistrně a z hudby Gustava Santaolalla mám zimomriavky ještě teď. ()
Za tu překrásnou přírodu a všechna ta místa, která chci alespoň jednou v životě navštívit(a doufám, že se mi to podaří...) první hvězda ... Druhá za zcela jiný obrázek o životě a filosofii Ernesta, za velkou spokojenost s hereckým výkonem Gaela a Rodriga určitě snímku náleží ta třetí, a ta poslední čtvrtá za úžasný hudební doprovod, píseň "Al Otro Lado Del Río" a za mistrovský cit hudebního skladatele a aranžéra Gustava Santaolalla(Amores perros, 21 Grams), který mě stále přesvědčuje, že patří mezi světovou špičku! Díky! ()
U některých filmů nelze odmyslet, o čem jsou. A tohle je výprodej specificky latinoamerické rebelie na globální trh. Problém není v sociální citlivosti, ale v nepřenositelnosti podmínek, za jakých vznikla mesiášská legenda okolo Che Guevary. Tenhle film neodhaluje kořeny jejího vzniku, ale mytizuje je. ()
Film je dosť badateľne rozdelený na dve časti. Tá prvá, dobrodružná, je výborná. Príjemné zážitky, stretávanie nových ľudí, kultúr, pamiatok atď, no druhá, ktorá mala byť kvázi emotívna sa podľa mňa akosi nepodarila. Škoda, že film neostal pri prvej polovici a nesnažil sa nastoliť nejaké morálne ponaučenie alebo niečo podobné. Ale inak príjemne stráviteľné sústo navyše s fantastickými scenériami. 65%. ()
3/10 Moje původní mladická zkušenost s Che na tričku mě v konfrontaci s párkem holých lebek stála dva zuby, takže poselství tohoto filmu ať už mohlo být jakékoliv nebylo s to tento zážitek přebít. Angažovaní nezarostlého hezounka Bernala mu jistě v celé latinské Americe, kudy původně Che projížděl, přineslo dostatečnou popularitu na to, aby už nikdy nic dalšího nemusel natočit a dožil jako hvězda, přestože ho ve snímku herecky naprosto zastiňuje jeho spolucestující se svými "přízemními" starostmi. Spíš než roadmovie na jehož konci nám to Che natře plamennou řečí o sjednocení Ameriky to působilo jako přírodovědná studie z dílny National Geographic, která má do těchto pokrokem zapomenutých koutů přilákat co nejvíc turistů, na kterých by si pak místní namastili kapsu. Viva revolucion! Viva pesos!!! ()
Galerie (32)
Photo © Focus Features
Zajímavosti (6)
- Ve filmu si Alberto stěžuje, že v deníku "El Diario Austral" popletli jeho příjmení, když místo Granado uvedli Granados. Když se točil film, tak o tom tentýž deník přinesl článek a příjmení uvedl po 50 letech opět špatně (tentokrát ale záměrně). (džanik)
- Ve scéně s Ernestem a Albertem v chilském měděném dole Chuquicamata předák křičí, že důl není žádná turistická atrakce. V dnešní době však ano. (džanik)
- Píseň "Al otro lado del río" (Na druhé straně řeky) uruguayského skladatele Jorge Drexlera se stala teprve druhou neanglickou písní, která získala Oscara (na ceremonii ji zpívali Antonio Banderas a Carlos Santana). Tou první byla "Ta paidia toy Peiraia" (Děti z Pirea) řeckého skladatele Manose Hatzidakise z filmu Pote tin Kyriaki (Nikdy v neděli, 1960). (džanik)
Reklama