Ano hi mita hana no namae o bokutači wa mada širanai.

Takováhle anime přesně reprezentují moje nepochopení japonských vztahů a hodnot. Máme tu jednoduché srovnání: 1) Holčina, která dospívá, ale vypadá a chová se na 8 let, není schopná ničeho, furt jen vyřvává, raduje se jen z činů ostatních, brečí a neřekne nic moudrého, ale je strašně roztomilá. 2) Holčina, která je energická, snaživá, hezká, pracující, aktivní, rozhodná. Kterou si vybere japonec za svoji manželku? Samozřejmě tu první. Jak už jstě určitě pochopili, ona první holčina mě značně iritovala svoji přítomností a když ani nezná své přání, tak máte zaděláno na solidní migrénu. Narozdíl od jiných komentátorů mě bavila víc druhá polovina, kdy se aspoň začalo něco řešit a Menma už nebyla takovým protivným elementem, jenže ten téměř neutuchající vodotrysk slz našich hrdinů mě i tak dost vyšťavoval a ubíral na jakýmkoliv požitku. Pokud se seriál snažil o vybudování jistého kouzla, kvůli těmto přehnaným emocím, které ústily v poměrně nesmyslném chování postav, moc neuspěl. Konec už je vskutku synchronizované vyplachování očních kanálků, přesto ho hodnotím jakž takž uchazejíce, protože..po tom všem..jaký jiný by tvůrci mohli vymyslet? Celkově tedy podprůměrný zážitek zvedají drobnosti typu opening a ending, šik vizuál, sem tam i zajimavé/sympatické postavy (Poppo i Anaru) a nápad, který jen byl holt špatně elaborován. (26.12.2016)

Nápad samotný je zajímavý, provedení už ani tak ne. Stačí si vzít jen samotné postavy - jeden sexuálně frustrovaný hikikomori, jedno neuvěřitelně otravné, uřvané, neustále brečící přerostlé mimino, jedna věčně polonahá tsundere, jeden strašně drsný drsňák, jedna brýlatá snobka a jeden optimistický hippie (jako jediná snesitelná postava). Ten opěvovaný "strašně smutný a krásný příběh" se potom docela ztrácí, když u sledování leda přemýšlíte kterého z nich nenávidíte nejvíc. Plusové body má u mě docela pěkný opening s moc hezkým endingem. Animace průměr. 3/10 (14.06.2015)

Během sledování jsem si prošel třemi fázemi. První fáze (díly 1–3): vypadá to zajímavě, ale ta Menma je fakt otravná. Druhá fáze (díly 4–7): je to úplně o ničem, scénář je děravý jak hadra, Menma je pořád otravná, ale ostatní postavy začínají být otravné taky a nasazují velmi prudké tempo růstu, takže očekávám brzké srovnání skóre s Menmou. Třetí fáze (díly 8–11): otravní jsou úplně všichni a já už si jen cynicky vychutnávám jejich závod o to, kdo z nich mě ve výsledku bude srát nejvíce. A královsky zábavný poslední díl zajistil, že nakonec protli cílovou pásku všichni naráz. Gratulace. +++++ I kdybych dopředu nevěděl, že je autorkou samotná královna melodramat Mari Okada, poznal bych to během sledování, protože jsou tu všechny její trademarky beze zbytku: hafo hlavních postav, jejichž charakter je okleštěn na jedinou výraznou vlastnost, každá postava nesoucí si nějaké trauma, fetiš nebo mindrák, složité mnohoúhelníky, patetické vyřvávání emocí a všude samá křehká, zlomená a týraná dušička. Někdy se jí nebo dramaturgovi podaří takovýto smrtící koktejl naředit ke stravitelnosti (jako například v Nagi no asu kara), ale tohle bylo tak čiré, že se u mě periodicky střídaly stavy cynického smíchu a stavy blízké zeblití – nejintenzivněji pak u již zmiňovaného posledního dílu. Asi nemá cenu vypisovat, co všechno tam nedává smysl a je špatně, takže jen zmíním, co naopak bylo dobré: určitě opening, animace a docela i ending. Za ně a za to, že jsem to dokoukal do konce, dávám silnější 1*. (29.03.2021)

Jak už napsal Jigvell, "V nebi Menmu nesnesli, proto ji z nebe vykopli" bych doplnil, "díl co díl jsem víc a víc nesnášel její zvuk vycházet z reproduktorů mého počítače. Jediní, co si ho užívali, jsou její přátelé, kteří jsou vlastně po celou dobu naprostí kret*ni". Ano Hana Bla Bla _nejdelší název za posledních 50 let_ je je vlastně anime tak nějak o ničem. Hodně lidí tu tvrdí "pohádkové kouzlo, kdo nechápe, tak tomu dává málo", ale dle mého tam -nic- nebylo. Prvních pár dílů je zajímavých. Od nějakého třetího bych se mohl přestat koukat a říct naprosto -přesně-, jak to dopadne. Také to tak dopadlo... Je to jak čtení 10x přečtené knihy, která ještě není ani ničím unikátní, spíš naprosto průměrná. Nudu od začátku do konce se snaží autor zlomit "náhlými překvapivými chvílemi", ale ani to to nezachrání. Nedoporučuji snad -nikomu-. Je to nudné, je to otřepané, stále stejné, pořád břečící, 7-letá dívka v těle 16 leté začínaje každou větu "Menma si myslí, Menma ti nadává!, Menma je smutná, Menma ti udělá jídlo!, Menmě se nepodařilo ti udělat jídlo, Menma je zas smutná, Menma už nemyslí" 20x v každém z 11 dílů, je to na nervy. Ve výsledku to ani nic nedá. Potěšení z podívání, nadhled nad světem / nějakou věcí... Co jsem si z toho odnesl: "Pokud někomu něco slíbím a nesplním to, tak nebudu moct do nebe... nebo nevim..." slabých 35%. Ten konec to totálně POHNOJIL (26.06.2011)

Silný příběh o tom, jak se dětské party trhají a jak k sobě po letech opět nachází cestu skrz ducha slečny, která kdysi bývala členkou jejich spolku Great Peace Busters. Pokud se vám některý z výše popsanych motivů zamlouvá, nevidim důvod, proč se na tenhle kousek nepodívat. Zpracování je na špičkové úrovni a poslední díl je samozřejmě takový, jak ho každý očekává... ale myslim si, že v tomhle případě o originalitu ani moc nešlo. (26.10.2011)