Lidé z předměstí

predtým, než začal vyhrávať oscary ako postihnutý, nakazený AIDSom, moderný robinson crusoe, kozmonaut či hrdinný generál alebo ešte hrdinskejší kapitán, hral tom hanks (počas dekády 80-tych rokov) v pár veľmi vydarených komediálne ladených podivnostiach - ako napríklad táto hororovo zafarbená, béčkovo tieňovaná rodinná komédia o susedských vzťahoch v réžii gremliňáka danteho s naozaj vydarene zábavnou hudbou a komornou atmosférou jedného šialeného amerického predmestia; príjemné a zábavné; (13.11.2014)

Výborná hororová komedie s odpovídající atmosférou která ji sedí a zábavným, začínajícím Hanksem. Jo 80. a 90. léta to měli podobné filmy svůj styl daleko častěji než je tomu zřídkakdy dnes. The Addams Family, Beetlejuice, Ghost Busters, Čarodějky z Eastwicku..........to je jen malý výtažek z vynikajících hororových komedií. A "Lidé z předměstí" za nimi nijak výrazně nezaostávají! 4* za 74% (23.06.2015)

Nevím proč, ale na mě prostě ty 80 a 90kové rodinné komedie nefungují. Tentokrát to byl možná čistě můj problém, protože jsem 'Burbs viděl v v originále, bez titulků a značně unaven, ale klasicky až absurdně přestřelené postavy a ničím extra zajímavým neopepřený scénář, mě vyloženě nudily. A pokud se navíc u komedie ani jednou neusměju, nemůžu jít výše než na dvě za povedené předměstí, několik úsměvných momentů a příjemného Toma Hankse. In Southeast Asia we'd call this kind of thing bad karma. (13.09.2010)

Modelové americké předměstí tak, jak ho známe (z filmů...), a vděčná zápletka „divní sousedé“, přifukovaná konspiračními teoriemi a filmovými horory, kterými jsou tu všichni odmala krmeni spolu se Snídaní šampiónů. Každopádně to platí pro hlavní hrdiny Raye a Marka a tahle překvapivá skoro satirická linka vrcholí proslovem na téma, kdo že jsou to tady vlastně ti „nenormální“. Instrukce splnil i Jerry Goldsmith, jehož hudba je hravá, žánrová a parodická stejně jako klišé shlukující se kolem podivné rezidence. Blbé ale je, že kromě Hankse, který je jako obyčejný chlapík odvedle sympatický i vtipný, jsou další hlavní postavy „militaristický magor – veterán z Vietnamu“ a „glosující teenager 80. let“ spíš karikatury, působící často trapně, čemuž moc nepomáhá ani humor typu „pád ze střechy“. Scény jako Hanksova noční můra, přebírání odpadků nebo „Dáte si sardinku?“ jsou ale skvělé. Vlastně příjemná podívaná, která mohla být lepší. A která má paradoxní, možná nostalgické kouzlo v tom, že dneska už každý ví, že lidi, kteří mají někoho ve sklepě, vypadají úplně normálně. Nejspíš jako někdo z hlavních hrdinů. (19.11.2014)

Prejudices can kill, suspicion can destroy... Nesledujete sice "The Monsters Are Due on Maple Street", ovšem Dante se na tuto kultovní epizodu z Twilight Zone odkazuje způsobem, až si jeden říká, zda rovnou nejde o její regulérní komediálně rodinný remake. Dante se však po celou dobu odkazuje i na mnohé jiné horrory a sci-fi. Ostatně zdaleka nejen na ně. A zdatně mu u toho sekunduje i Goldsmith s nejhravějším soundtrackem své kariéry. Hanks jede na vlně fyzické komiky, má to nápady, trefné obsazení, echtovní osmdesátkovost, lehce přestřelenou stopáž a příliš prostoru pro otravného plnoštíhlého sidekicka. (07.08.2017)