Aienji

Je to tam! Když jsem u 21 gramů psal o mé možné hroší kůži, netušil jsem, že Jižní Korea mi za pár dnu pošle express balíček, ze kterého budu na cucky. Jakoby to snad věděli nebo co.. Je pravda, že zakončit prázdniny právě Aienji byl dobrej nápad. Ten film je plný odhodlání, smíchu a nálady, z níž by se i největší neurotik zakuckal. Ale i slz, který ovšem nejsou nucený a tím pádem nemáte pocit toho, že jste baba. Prostě se to odpočítalo a už to jelo! Může se zdát, že jsem byl připravený, vždyť Nae meori sogui jiugae jsem prořval setsakra celý, ale Aienji, byť taky končí smutně, mi dodala tu potřebnou náladu do novýho školního roku. Je to proklatě otřepaná fráze, ale i tak: "Láska je všude kolem nás!". Konec sentimentálního komentáře... (30.08.2009)

...ing má vlastne príbeh na úrovni filmov, ktoré u mňa dostávajú bežne hodnotenie odpad. Viem si predstaviť, ako by takýto film dokázali sprasiť v Hollywoode. Lenže naštastie ho natočili Kórejci a natočili ho s neuveriteľným citom, bez tlačenia na pílu a veľmi inteligentne. Komediálne prvky sú výborne načasované, a vždy keď som čakal nejaké „veľké“ slová prišiel svieži vtip, ktorý ma presvedčil o tom, že žiadne klišé sa konať nebude. Nájde sa tu aj pár celkom podarených vizuálnych nápadov a hlavne skvelé pesničky. ...ing je krásny , citlivý a smutný film, ale napriek tragickému koncu, ktorý divák tuší od začiatku, nepôsobí depresívne. Je to oslava života na pokraji smrti a radosti z neho, oslava lásky a dôležitosti robiť štastnými tých, ktorých milujeme. Preto i keď si poriadne poplačete, bude to plač s úsmevom pochopenia na perách. 9/10 (16.12.2005)

Podle zdejších hodnocení mám pocit, že jsem viděl trochu jiný film. Nevyléčitelně nemocná dívka žije sama se svou matkou a jednoho dne se do ní zamiluje jistý chlapec.... no, i když všichni tušíme jak to skončí, je tu jedna malá závěrečná klička a citový potenciál v sobě příběh také má. Ten je ale u mě zabit dokonale nudnou režií, která se za zvuku pohodových odrhovaček loudá k jistému konci a neobtěžuje se zavadit o nějaký zajímavější nápad, atmosféru nebo barevnější rozvedení nějakého vedlejšího motivu. Herci tomu moc nepomáhají a příliš se spoléhá na to, že téma film unese samo. A i když Korejci velmi dobře vědí, jak a kdy uhodit na tu správnou emocionální strunu, na mě to tentokrát moc nezabralo. (14.02.2006)

Něco na způsob holčičího filmu. Mladá dívka potkávající milého a zábavného mladíka (chvílemi trochu trdlo neboť to mají mladé holky rády) k tomu úspěšnou matku, která i na svůj věk vypadá velmi dobře a je dostatečně emancipovaná, milá a milující natolik, že své nemocné dceři nakonec dovolí, aby jí oslovovala křestním jménem. Vzplanuti náhlé lásky, roztomilé želvičky, deštník s motivem plujících mraků. Při velké dějové předvídatelnosti mě ani závěrečný "twistík" nepřesvědčil. Průměrný kousek, který sice na emocionální strunu zdánlivě tolik netlačí, ale jeho celková rozbředlost mu vytrčení z průměru rozhodně nezaručí. (28.01.2007)

Vážení priatelia áno. Tak toto je romantika "par excellence", ktorá vás od začiatku pohltí, a aj napriek tomu, že viete (alebo len tušíte) ako to celé dopadne, tak na konci vás to prevalcuje s maximálnou silou a v tom najmenej očakávanom okamžiku. V záplave akčných a bezduchých filmov zo zámoria pôsobí tento smutný, emóciami nabitý, ale zároveň krásny snímok ako balzám na dušu. Veď každý má nárok poznať lásku a byť šťastný... aj keď len na krátky okamžik svojho života. 10/10 (08.12.2005)