Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z města a netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se tak po letech vrací k žánru grotesky, kterou jsme v jeho pojetí mohli vidět už ve filmu Pražská pětka v příběhu Výlet na Karlštejn z roku 1989. Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města se přestěhovala za lepším do malého města. Otec (Bolek Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (Eva Holubová) je zaměstnaná jako pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (Anička Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nejdou a nebaví, je nejhorší ze třídy a tak má neustálé problémy se svým třídním profesorem (Tomáš Hanák). Synáček (Tomáš Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou (Ivana Chýlková) otcem i policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel). Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou sličnou řeznicí (Marika Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc - navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu ještě jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor... Skřítek je groteska, takže dialogy jsou nahrazeny citoslovci, ruchy jsou stylizované a co neřeknou zvuky, sdělí divoká i infantilní, ponurá i mysticky zádumčivá hudba (MIG 21). Celý příběh je pestrou kaskádou gagů, skečů a tragikomických situací. "Troufám si tvrdit, že ve filmu není chvíle, kdy by se divák nesmál, nebo neplakal," říká režisér Tomáš Vorel. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (237)

mustafa 

všechny recenze uživatele

Moc příjemný film. Vorel vynikající nápad - natočit moderní grotesku. S mírnou nadsázkou a ironií se zde rozebírají celkem závažná témata - krize středního věku, neshody a nenaplňování cílů rodiny, neschopnost porozumět svému blízkému, problematika všelikajakých skupin uznávajících hodnoty, o kterých nemají ani potuchy, všednost a každodennost, nenaplnění životních cílů. Skřítek je vystihuje lépe než nějaký "strašně" psychologický film. Hudba MiG 21 se k filmu hodila a odlehčovala atmosféru. Je jisté, že celý film stojí na skvělých hereckých kreacích nejlepších našich současných herců. Nejvíc jsem se pobavil u scén s Tomášem Hanákem a Ivanou Chýlkovou coby učiteli. Přesto Skřítka já osobně považuju především za drama. Velmi vydařené drama.... ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Největší problém téhle grotesky je nepochybně poněkud nevyvážený scénář. Chvílemi jsem se řezal smíchy, za chvíli to vypadalo jakoby se autor snažil o psychologický film se skřeky místo slov. Herecké výkony byly zajímavé, ale vzhledem k jejich hojnému zpomalování či zrychlování těžko ohodnotitelné (ale suverénně nejlepší opět byla Eva Holubová). Hudba MIG 21 k těm šílenostem sedla. Celkem docela dobré, ale čekal jsem to ještě lepší. ()

Reklama

smolicek04 odpad!

všechny recenze uživatele

Tak toto je nechutné a stresujúce. Pozerať sa na to. nakoniec ako to býva u takých to filmoch vypol som televízor a šiel sa upokojiť. Veď to nieje komédia ale samí stres pohromade čo sa vo mne ukladal dobrých 15 rokov. Nemohol som ani zaspať až tak sa ma to dotklo! To keď pustia nejakému bláznovi na psychiatrií tak tam všetko porozbíja! V takomto filme by som vedel hrať aj ja! ()

c.tucker 

všechny recenze uživatele

Nejsem zastáncem tohoto žánru, je sice pravda, že mě chvilku trvalo se do děje dostat, ale poté co jsem se chytil už sem se jen bavil. Stylizace naprosto skvělá. "Živé" fotky mě velmi zaujali, ale divný skřítek se svítícími kamínky mě trochu iritoval a také jsem nevěděl co tam jako dělal a od kud se vzal. ()

Adman 

všechny recenze uživatele

Nejedná se přímo o film, ale dle mého názoru zde jde jen o jakýsi experiment. Experiment, který měl ukázat jak se zachovají lidé po shlédnutí „celovečerní filmové grotesky“. Tomáš Vorel asi věděl co dělá, protože ač jsem to ani tak nečekal, tak se mu docela zadařilo. Film (experiment) rozhodně nepatří k nějakému odpadu, či něčemu podobnému. Režisér se snažil celou dějovou linku vyjádřit jen pomocí obrázku – bez zvuku. Jednoduše se vrátil o to jedno století v čase nazpět, kdy se točily němé, černobílé filmy, kde se veškerý děj jinak než pomocí obrazu vyjádřit nedal. Za to tedy poklona. Dále chválím také pěkné dobarvování instrumentálním podkladem hudby MIGu 21, který si občas poslechnu a do tohoto filmu se hodí znamenitě. Přímo jako groteska, jak si tvůrci myslí, bych to nenazýval. Groteska má být plná GAGů, a jeden navazovat na druhý aby divák nestíhal popadat dech, což se zde příliš nepovedlo. Občas se člověk zasměje, to ano, ale natýrav dílo groteskou mi přijde poněkud přehnané. Ačkoliv by si někdo mohl myslet že cpaní takovýchto filmů do dnešní doby je blbost, já zastávám spíše názor opačný. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (6)

  • Na firemní stránce autora Skřítka Vorelfilm se píše, že rodina ve Skřítkovi je venkovskou rodinou z předchozího Vorlova filmu Cesta z města (2000), která se přestěhovala do města. Oba filmy jsou zcela odlišné, nijak na sebe nenavazují a totožnost obou rodin nelze přímo z těchto filmů ani vykázat, ani vyvrátit. Žádné stěhování není nikde zmíněno, ale ve Skřítkovi je naznačeno rodinnými fotografiemi, pro něž jsou použity venkovské záběry a sekvence právě z Cesty z města. Skladba obou rodin je stejná, rodiče dokonce hrají tíž herci (Holubová, Polívka). Toto ztotožnění je však popřeno pozdějším Vorlovým filmem Cesta do lesa (2012), který je volným pokračováním Cesty z města a v němž se ona rodina vyskytuje stále ve svém původním venkovském bydlišti. Každopádně autor rodinu ve Skřítkovi vtipně motivicky napojuje: V Cestě z města je otec soukromým zemědělcem a v jedné scéně provádí zabíjačku, ve Skřítkovi je zaměstnán v masokombinátě. Matka má ve vsi obchůdek s potravinami, ve Skřítkovi pracuje jako pokladní v hypermarketu. (Adam Bernau)
  • Částečnou předlohou nebo předchůdcem Vorlova Skřítka je krátká, rovněž Vorlem režírovaná groteska skupiny Mimóza, „Směr Karlštejn“, která je jednou z částí filmu Pražská 5 (1988). Začátek Skřítka na svého předchůdce jednoznačně odkazuje a především je oběma filmům společná celková forma napodobující klasické grotesky. Hlavní postavy tvoří podobnou, maléry stíhanou rodinu (s tím rozdílem, že ve Skřítkovi je jediný starší syn místo dvou malých), klíčovou postavou je v obou filmech záhadný poťouchlý skřítek, o němž ví pouze malá dcerka. V ostatním se tyto filmy liší, děj je pokaždé jiný. V obou filmech ztvárnila postavu matky Eva Holubová. (Adam Bernau)
  • Otec (Bolek Polívka), který právě jede tramvají se svou milenkou (Marika Procházková), si po kontrole revizorem prohlíží v peněžence starou fotografii své manželky (Eva Holubová) s miminkem. Ti se na fotografii hýbají jakoby ve filmu. Je to skutečná sekvence s touž herečkou z jednoho ze začátečnických Vorlových krátkých filmů To můj Láďa (1981). Snad kouzlem nechtěného jde o sekvenci, v níž hrdinka právě řekla o svém manželovi: „Určitě si našel jinou. Hezčí. Mladší“, což je přesně její aktuální situace ve Skřítkovi. (Adam Bernau)

Reklama

Reklama