Co si ušít do výbavy

Obsah uvedený v oficiálnom texte distribútora temer doslova prepisuje dej, ale v podstate to vôbec nevadí. Spomínanie žien, vyšívajúcich svadobnú prikrývku z kusov látky, na dávne sladkobôľne vzťahy a paralelné uvažovanie dievčaťa, o výbere toho vhodného partnera je len kombináciou x variácií príbehov veľkých lások so smutným koncom. Pomerne dobré herecké výkony a miestami sľubné rozohratie zápletky, ústiace však vždy kamsi do stratena, nezachráni celok: jednorazovú, veľmi rýchlo zabudnuteľnú a v podstate zbytočnú záležitosť. Samotné poznanie, že sa máme orientovať predovšetkým vlastným citom, nespraví ešte z filmu kvalitný, emócie vzbudzujúci film. (23.03.2005)

Vynikající feministický film 90. let. Kde jsou ty doby, kdy hlavní hrdinky byly aktivní milenky, studentky i dcery? Winona se stala ikonou mladých a její tvář si přála mít každá emancipovaná mladá žena. V tomto příběhu hraje šestadvacetiletou Finn, která si dává na léto volno od přítele a dokončuje diplomku. Zatím se dozvídá životní příběhy nejdůležitějších žen ve své rodině a na závěr toho všeho se stává součástí nového quiltu. Zvláštní nostalgie se pojí nejen s generačními příběhy hezky rozvrstvenými během celého století. Ale dnes už také nostalgicky působí elektrický psací stroj a mc kazety, kterými je naše vysokoškolačka obklopena. Nadto její letní aféra je tak hmatatelně sexy, že bych neměla problém obejmout plátno. (26.06.2012)

V podstatě zcela zbytečná a přeslazená romance, která ukazeje střípky ze života několika žen vyšívajích ornamenty do deky a snaží se tak pomoci životnímu rozhodnutí vnučky jedné z nich. Filmu chybí vtip, nápad i nadhled, nemluvě o nepříliš ohromujících hereckých výkonech. Za pozornost však stojí příjemná, i když neoriginální hudba Thomase Newmana a v některých silných chvilkách velmi hezká a efektní práce kamery.. Pokud však nestojíte o rychlokurs s názvem "Jak si ušít pravou americkou prošívanou deku", nechte si tento filmeček s klidným svědomím ujít. (24.09.2005)

Plný dům starých bab vzpomínajících na minulost a jedna mladá, pro kterou ty staré šijou deku. Při té příležitosti se dozvíme, jak která z těch švadlen žila, kotrmelce a pády, ale i nějaké to štěstí. A mladá Finn má v hlavě dost guláš a zoufale se stébla chytá, aby se životem uhrála alespoň plichtu. Poslouchá příběhy těch starých ženských, které už dávno ví, že ta plichta je vlastně výhra a ne každý má to štěstí ji uhrát. A pomalu protřednictvím těch vyprávění skládá střípky té "své" mozaiky. Přestože jde o poeticky laděný film, líbil se mi dost, tímto stylem uchopený příběh se málokdy vidí. Babky to hrajou všecky velmi dobře...80% (05.03.2015)

V mnoha ohledech se film podobá dramatu Bernarda Bertolucciho Svůdná krása s Liv Tyler v hlavní roli, které vzniklo o rok později (a bylo podle mého lepší). Najdeme tady jak společné prvky tematické (mladá dívka u příbuzných na venkově), tak i formální (milostná scéna v sadu) a i tempo vyprávění je podobné. (30.06.2005)