Obec Chotýčany leží přibližně 13 km severně od Českých Budějovic a skládá se ze dvou částí, přičemž druhá část obce vznikla u vlakového nádraží, které je od obce vzdáleno přibližně 1,2 km. Mezi zmíněnými částmi se ještě nachází chatová oblast, která vznikla v období 1. republiky. Nejstarší dochovanou budovou je pravděpodobně zájezdní hostinec č.p. 17 a statky č.p. 2, 4, 5, 6, 22 a 32. Podoba návsi se během posledních desetiletí hodně proměnila, jelikož v minulém století byla zbourána mýtnice (1954), kovárna s rybníčkem (1968) a škola (1986). Místo těchto budov vzniklo č.p. 75, hasičská zbrojnice, pošta a kulturní dům s hospodou a parkem, ve kterém je nově vybudované dětské hřiště. Dále je zde zrekonstruovaný obecní úřad s knihovnou. 

Katastr obce o 5,19 km² není příliš rozlehlý, ale poměrně kopcovitý. Samotná obec leží 530 m. n. m. Nejvyšší bod katastru je na Čihadle (544 m. n. m.) a naopak nejnižší u železniční trati v Holubčí (470 m. n. m.). Katastrem vede bývalá císařská silnice, železnice a nově budovaná dálnice. Od svého vzniku se obec postupně rozrůstá. Nejvíce obyvatel měla obec ve 30. letech 20. století, v 50. letech došlo k úbytku obyvatel, protože se hodně lidí stěhovalo do měst za prací. Nyní je trend spíše opačný - počet obyvatel pomalu stoupá a přibývají nové rodinné domy. Obec má nyní okolo 244 obyvatel a počet čísel popisných se již pohybuje okolo jednoho sta. Na zástavbu navazují pole a louky, které obhospodařuje místní zemědělská společnost Agroprofit, spol. s.r.o.

V průběhu existence obce se v listinách dochovala spousta obměn jejího jména. Vystřídaly se názvy jako Kotycany, Kotejcany, Kotcany, Kotčany, Kotejčany, Kotrcany, Schmiedgraben a nakonec se ustálil název Chotýčany.

Všechny starší české názvy mají jedno společné, a to první 3 písmena (KOT) a poslední 3 písmena (ANY), přičemž přípona -any ukazuje na pojmenování od místa nebo věci odvozené, tudíž by název obce mohl být odvozen od slova kotce, jak se dříve nazývala uhlířská obydlí. Na uhlířský původ a kovářské řemeslo ukazuje i německý název Schmiedgraben. Německé der Schmied - kovář a der Graben - příkop dává dohromady lidově kovářská strouha nebo die Graben - hroby, tedy Kovářovy hroby.

V lidovém vyprávění se tradovalo, že se naše obec jmenovala Kotrcany proto, že tu přes kameny formanské povozy kotrcaly při každé cestě. Jméno Kotrcany bylo vymazáno z pozemkových knih až v roce 1941.

O další teorii vzniku názvu obce pojednává Daniel Kovář v knize ČESKOBUDĚJOVICKO II: Pravý břeh Vltavy. Zde uvádí, že při založení obce hrál zřejmě významnou úlohu jakýsi Chotík, historicky samozřejmě nedoložený, jehož jméno nám uchoval pouze název osady.

První písemná zmínka o Chotýčanech pochází z roku 1378, kdy 21. července císař Karel IV. postoupil plat 4 kopy a 12 grošů českých v Chotýčenech, spolu s vesnicemi Břehov, Křenovice a Jaronice hradu Hluboké za vypůjčených 500 kop českých Ješkovi a Mikšovi z Lipoltic, Jeníkovi z Mezimostí a Havlovi z Brloha. Současně dal v zástavu i rychtářství Lišovské. Původní listina se nedochovala a známe ji tak až z opisu z 16. století. Jméno vesnice se zde objevuje ve tvaru Kotrozany. Různé články o Chotýčanech se dají nalézt na webu: http://severniceskobudejovicko.cz/

Během roku se můžete v Chotýčanech zúčastnit několika akcí s dlouholetou tradicí pro děti i dospělé. Pravidelně se zde koná společenský ples, masopustní průvod s maškarním pro dospělé, dětské maškarní, den matek, den dětí, pouťová zábava, Mikulášská nadílka, rozsvěcení Vánočního stromu a další. V průběhu roku se konají pro zájemce besedy nad kronikou.