Hlávkové zelí
(Brassica oleracea convar. capitata)
Chybí vám vitamíny, jste malátní, máte osteoporózu nebo vás trápí zácpa? Snězte misku kyselého zelí nebo vypijte z kysaného zelí pohár šťávy.
Zelí je rostlina pěstovaná jako košťálová zelenina, jedna z forem vyšlechtěné brukve zelné. Je to dvouletá bylina, pěstovaná pro listy, které tvoří charakteristickou hlávku.
V pravěku rostlo ve Středozemí jako nevelký keřík. Pro své všestranné využití v kuchyni, jednouchou úpravu, dlouhou skladovatelnost se záhy stalo základní složkou potravy. I za dob starých mořeplavců nesměla chybět na žádné lodi zásoba kysaného zelí. Nakrouhané naložené listy dodávaly námořníkům sílu při těžké práci a chránily posádku před obávanými kurdějemi.
Látky v zelí obsažené prokazují našemu tělu velkou službu. Velké množství vitamínu C posiluje imunitu a je potřebný pro tvorbu hormonů. Ve 100 g zelí je dvakrát víc vitaminu C než ve stejném množství citronů. Salát ze zelí s cibulí, česnekem nebo s křenem vám zároveň dodá energii bez nebezpečí, že přiberete, má velmi nízký obsah kalorií. Zelí obsahuje množství vlákniny, která podporuje správnou činnost trávicího traktu. Povzbuzuje tvorbu červených krvinek a hormonů. Také prospívá srdci, krevnímu oběhu a nervům.
Hlávky bílého a červeného zelí obsahují také mnoho bioaktivních látek: bakterie kyseliny mléčné, draslík, hořčík, železo, fluor jód a enzymy. Také celkový obsah vitaminu B je značně vysoký. Zelí nás obohacuje také o karoten, vitamin K, kyselinu listovou, nikotinovou a pantotenovou.
Zelí je zeleninou, kterou můžeme konzumovat celý rok. Kysané zelí preventivně působí proti rakovině. Obsah vlákniny a prvky, které vznikají díky kvašení v kyselém zelí, působí proti rakovině plic, tlustého střeva, prsou a jater.
Recept na domácí kysané zelí:
Připravíme si zelné hlávky, nádobu, kruhadlo, sůl, koření a chuť do práce. Hlávky nejprve očistíme od špinavých, potrhaných a plesnivých listů, opereme je v čisté studené vodě a nakrouháme (nebo při menším množství nakrájíme) na hrubší nudličky.
Zelná krouhanka se volně sype do nádoby, posolí, přidá se koření a řádně ušlape nebo utlačí rukama tak, aby nad vrstvu zelí bylo alespoň několik centimetrů šťávy.
Se solením opatrně, na deset kilogramů zelné krouhanky stačí čtyřicet gramů soli! K zelí se tradičně přidává kmín, někdy hořčičné semínko, kopr, koriandr, nakrájená cibule nebo několik malých jablíček.
Když je nádoba naplněna poslední vrstvou krouhanky, zatížíme celý obsah omytým těžkým kamenem nebo uzavřenou zavařovací lahví naplněnou vodou. Potom nádobu uzavřeme víkem a umístíme ji na teplé místo, kde začne probíhat intenzivní kvašení.
Za šest týdnů si můžete na kyselém zelí již pochutnat. Pak se vyplatí nádobu se zelím umístit do chladna, kde vydrží až do časného jara.
Bakopa drobnolistá (Brahmi)
