Symphysodon haraldi - axelrodi - Terčovec Modrý - Hnědý

Čeleď:	Cichlidae
Původ:	Jižní Amerika, Orinoko, Peru
Velikost:	Do 18 cm
Parametry vody:	26-32 °C °C / 5,6-7,5 pH / 0 - 15 °dKH
Potrava:	Granule, komáří larvy, vločková
Min. velikost nádrže	Pro jeden pár 120 litrů
Další názvy	Diskus modrý, Diskus hnědý Symphysodon aequifasciatus haraldi, Symphysodon aequifasciatus axelrodi

Rod Symphysodon je stále pod drobnohledem ichtyologů, kteří neustále zdokonalují své poznatky o těchto rybách. Díky tomu se pak velmi často mění názvy a zařazení jednotlivých druhů Terčovců. Proto zde uvedu alespoň základní historii, abychom pochopili změnu názvu chovaných ryb, kterým všichni stejně říkáme Terčovec nebo Discus s přívlastkem aktuální barvy.

Do roku 1986, jsme měli celkem čtyři druhy Terčovců:
Symphysodon aequifasciatus aequifasciatus
Symphysodon aequifasciatus axelrodi
Symphysodon aequifasciatus haraldi
Symphysodon discus

Od roku 2007 se jejich názvy i počet opět změnil:
Symphysodon aequifasciatus
Symphysodon haraldi
Symphysodon discus

Symphysodon haraldi je česky nazýván jako Terčovec modrý, ale díky spojení s původním druhem označovaným za Terčovce hnědého, je těžko říct jaký Český název mu ponechat. Do tohoto druhu můžeme řadit všechny Terčovce, kteří nemají základní rysy zbylých dvou druhů.

O Terčovcích se obecně traduje, že jsou to choulostivé ryby vyžadující vysoké nároky na jejich chov. S tímto tvrzením se v dnešní době nedá souhlasit. Každá rybka má své specifické požadavky na chov, a pokud tyto požadavky nedodržíte, budete bojovat s nejrůznějšími problémy v podobě nemocí nebo konečného úhynu ryb. Terčovci obecně potřebují ke svému chovu teplejší vodu než většina ryb a to v rozmezí od 26 do 31 stupňů celsia. Ostatní požadavky jako jsou čistá voda, kvalitní potrava a dostatečně velká nádrž jsou dnes téměř samozřejmostí u většiny ryb. Proto je trochu nepochopitelné tvrzení nejrůznějších prodejců a mnohdy i chovatelů, že Terčovce může chovat jen zkušený akvarista.

Potrava Terčovců, je jedním z mnoha diskutovaných témat mezi chovateli. Osobně jsem vždy zastával názor, že ryba by měla mít co nejpřirozenější potravu, dle jejího výskytu. A ruku na srdce nemyslím si, že by Amazonka byla plná hovězího nebo krůtího srdce. Proto jsme ho nikdy rybám nedávali a mohu jen potvrdit, že jim nijak nechybělo, navíc bych řekl, že jsme díky tomuto kroku nemuseli řešit řadu problémů, které krmení masem hospodářských zvířat přináší. Je mi zcela jasné, že spousta chovatelů teď hýká a svoje recepty na hovězí srdce pevně drží v ruce a nikdy se jich nezbaví, protože jim prostě funguje toto krmení. Nikdy neříkáme, že je to špatně, ale je na každém zda se rozhodne pro přírodní krmení a nebo stravu čistě vymyšlenou akvaristy.
Ve své domovině Terčovci snědí téměř vše co do vody spadne nebo se v ní vylíhne, nejčastěji to bývají různé larvální stádia nebo dospělí jedinci hmyzu, nepohrdnou ani malými rybkami, korýši nebo ovocem.
Z komerčně dostupných krmiv lze doporučit jakékoli kvalitní granule (Sera, Tetra, Hikari), mražené krmivo v podobě dospělé artémie a koretry, živé pouze Koretry, lofyzované nitěnky, artémii a patentku od kvalitního výrobce. S ovocem to nepřehánějte, ale naši Terčovci velmi dobře přijímají banán, meruňky a avokádo.

Parametry vody, jsou pro terčovce důležité, ale nikoli zásadní do doby než budeme chtít terčovce rozmnožovat. Tvrdost je pro chov zcela nepodstatná, je úplně jedno, jestli Vám z kohoutku doma teče voda studniční, která je extrémně tvrdá nebo naopak dešťová voda, která je tou nejměkčí. Důležité je nové ryby postupně aklimatizovat na Vaši vodu, to platí zejména u hodnot PH. Kyselost vody je pro chov Terčovců, důležitá, Ph by mělo být za každých okolností mezi hodnotami 5,6 a 7,5 vše ostatní není pro běžný chov ideální. Ale na druhou stranu není žádný problém držet se na hranách těchto hodnot, pro ryby je hlavně důležitá stabilita prostředí, co přímo nesnáší, jsou skokové změny ať už PH nebo tvrdosti, u té se jim to jenom nelíbí, ale u PH je můžete snadno zabít.
Další důležitou věcí je pravidelná výměna vody, Terčovci milují, pokud mají častou výměnu vody za čerstvou, obzvláště mladé ryby, které pak raketově rostou. Výměna 50% obsahu akvária dvakrát týdně není ničím špatným, jen je potřeba dodržet zásadu stability hodnot. Pro dobře prospívající ryby, bychom měli vodu měnit alespoň jednou za 14 dní a to minimálně 20% obsahu akvária.

Rostliny s Terčovci být mohou a určitě budou přidávat spokojenosti ryb ve Vašem akváriu, ale tady pozor na to jaké druhy rostlin budete k Terčovcům dávat. Většina rostlin nemá ráda teploty nad 29 stupňů. Doporučuji různé druhy echynodorů, anubiasů, blyxy a jim podobné. Pokud jsme se pro rostlinky rozhodli, musíme jim připravit v takto teplé vodě taky podmínky, rostliny budou mnohem rychleji spotřebovávat živiny a bez přihnojování to nejspíše nepůjde. Dalším důležitým faktorem je teplota písku nebo substrátu, ve kterém máme rostlinky zasazené, pokud by měl substrát nižší teplotu, budou nám rostlinky postupně hynout. Teplota vody a dna musí být stejná nebo s minimálním rozdílem. Tento problém se dá řešit pomocí topného kabelu nebo dobrou izolací dna akvária.

Náchylnost Terčovců na nemoce není nijak vyšší než je tomu u ostatních druhů ryb, mezi hlavní problémy Diskusů patří Hexamita a střevní paraziti. Jakmile je Terčovec nemocen, oddělí se od skupiny a tráví čas někde v rohu akvária, ze začátku přímá potravu, ale nijak výrazně. Po sléze přestává žrát a následuje úhyn. Proto je nutné ryby kontrolovat denně a v případě prvních příznaků řešit léčbu. O nemocech Terčovců a jejich řešení připravujeme článek.

Ostatní spoluobyvatelé akvária musí mít podobné požadavky jako Terčovci, není možné kombinovat vše, co se nám zamane a doufat, že vše bude fungovat. K Terčovcům je možné doporučit většinu tetřiček (neonky, rasbory nebo fantomy), labyrintek (zakrslý čichavci, bojovnice pestré atd.), malé jihoamerické cichlidky (cichlidku ramirezovu, cichlidku klamavou a různé druhy apistogram). Terčovce určitě nikdy nekombinujte s africkými cichlidami a živorodkami jako jsou paví očka, mečovky, molly a platy.

Odchov ryb rodu Symphysodon je už zcela něco jiného než jejich chov. Odchov Terčovců je už tzv. vyšší level v akvaristice. Rozpoznat na 100% samce od samice nejde nijak jinak než při tření. U některých variant je spousta znaků, podle kterých můžete dopředu určit, zda se jedná o samce nebo samičku. Tyto znaky je možné pozorovat zejména u šlechtěných variant, u přírodních (odchytových) ryb jsou tyto znaky nepozorovatelné. Pokud jsme se rozhodli, že budeme chtít Terčovce odchovávat, musíme si zvolit, v jaké kvalitě ryby chceme mít. Podle toho budeme vybírat také chovný materiál. Jakmile si zvolíte barevnou variantu, zkuste zajistit dva různé zdroje ryb, tak aby spojení genetických informací bylo co nejvýraznější. Do chovu si vždy pořizujeme ryby mladé, které si stačí navyknout na naše prostředí, kvalitu a hodnoty vody. Bohužel u mladých ryb není mnohdy vidět jejich genetická výbava, která by je předurčila pro další cílený chov. U ryb, které mají již 7 centimetrů, není možné čekat, že se něco spraví nebo změní, proto doporučuji nakupovat ryby od této velikosti. V sedmi centimetrech je Terčovec dostatečně mladý na aklimatizaci, ale také již dost starý na to aby bylo vidět jeho proporce ve stavbě těla a vybarvení. Obecně platí že Terčovci mají mít tvar kruhu nebo mírného oválu s větší výškou. Důležité je do chovu nevybírat ryby, které tvarem těla spíše připomínají šipky. Chovný pár nesestavujeme sami, ale necháme ho, aby se vybral sám ze skupiny ryb. Díky tomu budeme mít velkou pravděpodobnost, výběru těch nejsilnějších ryb, které spolu do budoucna budou schopny vychovávat mladé.

Terčovci dospívají zhruba v 10 až 14 měsících, v této době by měli mít velikost mezi 10-15 centimetry. To je také čas kdy se začínají dvořit a vytvářet páry. To že dva Terčovci jezdí, neustále spolu po nádrži nemusí znamenat, že se Vám vytvořil pár, můžou to být pouze „kamarádi“. Výběr páru neuspěchejte, první výtěr klidně radši oželte a nechte pár vytřít ve společné nádrži, alespoň budete mít 100% jistotu, někdy se totiž stane, že se takhle mají k sobě dvě samice a obě samice v jednu chvíli kladou jikry, proto je důležité kouknout na kladélka a určit si co je samice a co samec.

Jakmile máte takto vybraný pár, budete ho muset dát do reprodukční nádrže, ideální nádrží je kostka 50x50x50 cm, v nádrži by měla být velmi měkká voda od 80 do 350 ms s Ph od 5,3 do 6,3. Tyto hodnoty lze považovat u většiny ryb za podmínky, které umožní vývoj jiker a následné odvodění mladých rybiček. Do nádrže umístěte kužel určený pro tření těchto ryb nebo jinou překážku, která bude alespoň 25-35 cm vysoká, nezapomeňte na kvalitní topítko, které Vám bude stabilně udržovat teplotu alespoň 27 stupňů, pod tuto teplotu se jikry špatně vyvíjí. Jako filtr doporučujeme klasické molitanové, hnané vzduchem. To zejména z důvodu že tento filtry líp odstraňuje veškeré nečistoty a nenasaje potěr. Dobré je do vody přidat listí z mandlovníku nebo olšové šišky, které Vám pomůžou připravit ideální vodu pro tření a následně zabrání plesnivění jiker.

Chovný pár těsně před třením na sebe jako by, najíždí a naparuje se před sebou, rybky při těchto aktech sebou velmi jemně škubou, je to jakési drobné třepotání ploutvemi, někteří chovatelé to popisují jako vibrování. Toto chování Vás upozorní, že během krátké doby dojde k výtěru a neměli byste ryby zbytečně rušit. Samice společně se samce očistí místo kam budou klást jikry, následně v postupných cyklech se střídají, kdy samice klade jikry a samec je vzápětí oplodňuje. V této fázi je nezbytné ryby nerušit, obzvláště mladé páry může sebemenší hluk vyrušit natolik, že samec přestane jikry oplodňovat, nebo ukončí celé tření a jikry sežerou. Po nakladení jiker se o jejich vývoj starají oba rodiče, pokud samec jikry neoplodnil, tak zbělají do 26 hodin, pokud jikry bělají později, je na vině vývojová voda. Bohužel neexistuje jasný návod jakou vodu pro ty či ony ryby připravit a mnohdy než přijdete na správné hodnoty, proběhne nespočet neúspěšných výtěrů. Pokud je ale vše v pořádku, tak se nám za 36-40 hodin začne kulit plůdek, který rodiče většinou přenáší na jiné místo. Plůdek se bude ještě další 4 dny zavěšený třepotat na místě, kde ho rodiče budou ostražitě hlídat. Během těchto čtyř dnů se rodičům musí vytvořit dostatečné množství kožního sekretu, který je nutný pro odchov potěru. Pokud se rodičům sekret nevytvoří, mladé rybky nemají co jíst a postupně během několika málo hodin (12-24) uhynou. Když se do této situace dostaneme, máme několik možností jak tento problém řešit. Tou nejjednodušší cestou je předat potěr jinému páru, který právě vodí svoje mladé. Na 95% mladé přijmou a budou se o ně starat jako o vlastní. Pokud ale jiný pár nemáme a nechceme se smířit s jejich osudem, můžeme se o mladé postarat sami pomocí umělých krmiv, ze kterých se vytváří pasta, kterou následně mažeme ve velmi slabé vrstvě na tmavé destičky podobné tvaru disku. Tyto destičky se pak zavěšují do akvária. Destičky se mažou co 2 hodiny, aby se potěr dokázal najíst a to po dobu cca 5 dní než je schopen přejít na zcela běžnou potravu jako jsou čerstvě vylíhlé artémie.  Tento postup je velmi časově i finančně náročný s nejistým výsledkem.
Dalším úskalím při rozplavání potěru může být barva rodičů, obecně platí, že čím tmavší ryby tím snadnější přilnavost (vazba) potěru k rodičům. Pokud ale potěr o rodiče nejeví zájem a lítá po celé nádrži, můžete zkusit snížit hladinu, tak aby se co nejvíce zmenšil prostor, v některých případech to pomůže. Často jsme se také setkávali s tím, že se u rodičů vytvořil sekret později, v těchto případech jsme snížili teplotu vývojové vody, aby se co nejdéle prodloužil vývoj a pomohlo to. U některých barevných variant hlavně červených se muselo jít s Ph až na hranici Ph7 aby se rodičům vytvořil sekret, naopak u modrých spíše níže mnohdy až k hranici Ph4,6.
Pokud jde vše jak má tak potěr doslova naskáče na těla svých rodičů, kde se živý jejich kožním sekretem, rodiče se o něj pečlivě starají a dá se říct, že jej neustále vozí. Rybky rostou zázračnou rychlostí, první tři dny není potřeba žádné chovatelovi účasti, o vše se postarají rodiče. Teprve po třech dnech je dobré začít přikrmovat potěr, nejlépe čerstvě vylíhlou artémii. Rodiče se o potomky starají až do odlovení. Rybky při dobré péči mají cca za měsíc kolem jednoho centimetru v těle a je možné je odlovit od rodičů, ale z naší zkušenosti necháváme potěr s rodiči skoro dva měsíce a teprve ve velikosti okolo dvou centimetrů je přesouváme do vlastní velké nádrže. Při přesunu je nutné dodržet zásady stejné vody, aby mladé rybky neutrpěli šok, mladé ryby jsou velmi citlivé na jakékoli přenosy!

Mladí Terčovci rostou velmi často stejnoměrně a není je potřeba třídit podle velikosti, při dobré péči Vám rybky povyrostou zhruba každý jeden měsíc o jeden centimetr.