Kozí příběh - Pověsti staré Prahy
Stará Praha je tajuplným místem, kde se podle pověstí v temných uličkách prohánělo nespočet duchů a strašidel, pozůstatků tragických příběhů, které nás měly poučit o tom, co je správné, co je špatné a že zlá duše neujde trestu. Stará Praha je i místem magické atmosféry inspirující Gustava Meyrinka. V neposlední řadě inspirovala svými pověstmi, příběhy a atmosférou Jana Tománka. UVNITŘ TRAILER
Kuba a koza (možná i Koza) jsou velcí kamarádi, a protože jsou zároveň vlastenci, vezou z venkova na stavbu Karlova mostu vejce do malty. Kuba se na stavbě zapojí do práce s vervou a naivitou venkovského chasníka a zakouká se do Máci, sličné děvy bujných tvarů, která na stavbě prodává hřebíky. Koza na Mácu žárlí a všemožně se snaží rostoucí vztah sabotovat.
Ve stejné chvíli stojí starý mistr Hanuš těsně před dokončením svého největšího díla - orloje na Staroměstské radnici. Při práci mu s plány a výkresy pomáhá chudý student Matěj, jehož nuzota je darebným spolužákům, brachům z mokré čtvrti, neustálým zdrojem obveselení. Noční Prahou se potulují kostlivci a strašidla, nasávají v místních nálevnách a straší podroušené pijáky, vracející se domů.
Kuba je zdatný řezbář a na stavbě mostu obdivuje práci kameníků, kteří přesnými pohyby dlát vysekávají z kamenných bloků postavy svatých. Jeho osud se prolne s osudem mistra Hanuše a Matějovým příběhem. Kubu vykopnou ze stavby mostu kvůli nehodě, kterou způsobí, protože neustále myslí na Mácu, a jeho řezbářských kvalit všimne mistr Hanuš. Nabídne mu zakázku na sochy k ozdobení orloje.
Chudý Matěj mezitím nemá kam složit hlavu, a když se zoufale motá noční Prahou, aby našel úkryt před deštěm, nohy ho zavedou před tajemný Faustův dům, jehož silueta výhružně zazáří při každém úderu blesku. Představou střechy nad hlavou přemůže strach a vydá se do jeho útrob.
Matěj se pokouší odolávat svodům ďábla ve Faustově domě, Kuba se ani nepokouší odolávat půvabům Máci, Koza příšerně žárlí a utápí svůj žal v alkoholu a mistr Hanuš má starosti se šibeničním termínem na dokončení orloje, který mu stanovili patřičně zkorumpovaní a samolibí radní.
Situace se komplikuje. Zneuznaný Matěj podlehne ďáblovým nástrahám a temná stránka jeho osobnosti převezme vládu. Mistr Hanuš je na příkaz radních oslepen katem Mydlářem, aby nikde jinde nemohl postavit další velké dílo. Aby se radním pomstil, zastaví orloj a nikdo jiný jej neumí znovu uvést do provozu. Máca je zatčena a hrozí jí smrt a Kuba dostane šibeniční lhůtu, do níž má stihnout opravu přesložitého hodinového stroje, aby ji zachránil. Koza se jako obvykle motá do všeho.
Kozí příběh - Pověsti ze staré Prahy je první český celovečerní počítačově animovaný film. Trvalo přes pět let, než se malému tvůrčímu kolektivu podařilo celý projekt zrealizovat a dotáhnout do zdárného konce. V průběhu této doby technologie opět o něco pokročila a také samotný tvůrčí tým postihly jisté personální změny. Výše zmíněná doba natáčení se spolu s nekoncepčností, nevyhraněnou představou publika, pro něž má být snímek určen, vlažnou režií a naprosto zoufalým scénářem podepsala na výsledné kvalitě celého snímku. Cyril Bouda by se po jeho zhlédnutí točil v hrobě jako Resslův lodní šroub, kdyby viděl, jakým způsobem utrpěly pověsti ze staré Prahy, jak zůstaly téměř atmosféry prosté, torzovité a bez pointy či morálního ponaučení. Historické kiksy (kat Mydlář a mistr Hanuš přítomní stavbě Karlova mostu a další), jakkoli záměrné, jen zdůrazňují scenáristickou neobratnost Slámy a Tománka, kteří vyďobali postavy a střípky dějů ze všech možných příběhů jako rozinky z koláče a poskládali z nich neucelený příběh.
Jednotlivé postavy jsou buď posunuté, nebo vyšinuté. Kat Mydlář je ve filmu brutálním svalnatým pacholkem, utahuje si z odsouzené, že díky její útlé šíji ušetří půl provazu. Ďábel je naprostý jelimánek, neustále vysedávající v krčmě - do pekla bere ty, kteří s ním prohrají v kartách. Když ve Faustově domě zláká Matěje k upsání duše, unikne student zuřícímu pánu pekel prostě tak, že smutný odejde z města. Nečiní pokání, nepřijímá odpovědnost za udavačský dopis, který stál mistra Hanuše zrak a pak i život, jen odejde. Máca se živí tím, že po nocích vykrade z čerstvých rakví na místním hřbitově hřebíky, skryje je ve svém přebujném dekoltu a druhý den je prodá na stavbě mostu. Koza se ke Kubovi lascivně lísá, dává mu návrhy na sňatek a nejednou se ráno proberou ve vzájemném objetí.
Humor je většinou pubertální (erotické narážky, kopance atd.) a některé hlášky jsou skutečně šokující. Kozu převlečenou za Mácu v závěru filmu oběsí, nešťastná dvojice truchlí pod šibenicí nad ztrátou věrného zvířete, když tu se oprátka přetrhne, koza vychrchlá z krku kovovou trubičku a šťastný Kuba vyhrkne: "Kozo, kozičko. Já věděl, že umíš viset."
Technická stránka filmu je poznamenána dlouhou dobou výroby a v porovnání se zahraničními animáky minimálním rozpočtem, výsledkem jsou poměrně ucházející animace, podivně vypadající textury interiérů i exteriérů a chudé efekty. Některé pasáže vzbuzují spíš dojem intra k nové počítačové hře.
Kozí příběh - Pověsti staré Prahy je nešťastně zflikovaný film, na který bych dítě nepustil a jako dospělého mě zklamal. Rozhodně od něj nečekejte žádné staropražské pověsti, těmi se nechává jen hodně volně inspirovat. Je také dost možné, že zůstanete stejně jako já zírat na plátno u závěrečných titulků přemítajíc, zda vám ušly podstatné informace k pochopení smyslu filmu, nebo zda chyba nebyla na vašem přijímači.
Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD (flash trailer), Bontonfilm
Kozí příběh - Pověsti staré Prahy animovaný, ČR, 2008
Režie, kamera, výtvarník: Jan Tománek, scénář: Jan Tománek, David Sláma, výtvarná spolurealizace: Roman Kudláček
Hlasy propůjčili: Jiří Lábus (Koza), Matěj Hádek (Kuba), Mahulena Bočanová (Máca), Michal Dlouhý (Matěj), Petr Pelzer (mistr Hanuš), Jan Přeučil, Viktor Preiss, Miroslav Táborský, Karel Heřmánek, Petr Nárožný, Dalimil Klapka, Pavel Rímský, Ota Jirák
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
