Pokud jsi o nich dosud nevěděl, pak jsi přicházel o hodně.
Mnohé světoznámé památky v sobě ukrývají detaily a tajemství, o kterých by se běžný turista ani nemusel dozvědět. Pokud jsi o nich dosud nevěděl, pak jsi přicházel o množství zajímavých informací a díky nové perspektivě se můžeš na světoznámá místa podívat opět trochu širším pohledem.
Eiffelova věž
Na samotném vrcholu Eiffelovy věže se nachází speciální apartmán, který sám pro sebe navrhl její designér Gustave Eiffel. V minulosti ho i pravidelně používal a dokonce do něj zval i hromadu hostů, aby si s ním mohli užít fenomenální výhled na celou Paříž a ještě se i promluvit o tom, co momentálně trápilo nejen je, ale i celou společnost. V apartmánu bys našel vše potřebné pro život, jako například kuchyň, koupelnu, dvě ložnice, obývací pokoj a dnes můžeš dovnitř nahlédnout díky tomu, že apartmán postupně přeměnili na muzeum. A nechybí v něm ani voskové figuríny Eiffela a Thomase Edisona, který tam s designérem strávil několik podnětných chvil.
Socha svobody
Určitě jsi už na hodinách dějepisu slyšel, že americká Socha svobody byla darem od Francie. Jedna z nejvíce ikonických památek v americkém New Yorku měla od Francouzů, kteří si sami prošli vlastní revolucí, Američanům připomínat jejich boj za nezávislost, svobodu a demokracii. Kromě toho měla socha symbolizovat i fakt, že Američané chtěli zbavit svou zemi institutu otroctví a osvobodit tak tisíce lidí, kteří museli nedobrovolně sloužit svým vlastníkům. Aby na to Socha svobody upozornila, u jejích nohou leží nenápadný přetržený řetěz a i když o něm mnoho turistů ani netuší, ve skutečnosti je to krásný detail symbolizující to, za co bylo třeba bojovat před pár stovkami let.
Mona Lisa
Návštěva francouzského města Paříž by nebyla stoprocentní, kdyby turisté nezavítali i do jednoho z nejznámějších muzeí na světě, a tedy Louvre. Visí v něm kromě dalších známých uměleckých děl i samotná Mona Lisa od legendárního Leonarda da Vinci, ale tušil jsi, že na světě existuje ještě další verze ikonického obrazu? Mnozí lidé věří, že da Vinci ve skutečnosti namaloval Monu Lisu alespoň ze dvou perspektiv, a tak druhý, téměř stejný obraz mohl být zřejmě prvotní verze díla, která se mu ale nemusela líbit, a tak Monu Lisu namaloval ještě jednou, z čehož vznikl finální produkt. Další teorie však hovoří o tom, že nemuselo jít o verzi namalovanou da Vincim, ale o pokus o napodobeninu ze strany jednoho či více jiných umělců.
Americký Mount Rushmore
Mount Rushmore představuje pro hrdé Američany jedno z nejpozoruhodnějších míst v zemi, protože na skalním svahu mají vytesané obličeje ikonických amerických prezidentů. Architekt památky Gutzon Borglum věřil, že je třeba uchovat důležité informace o americké historii i přímo ve skalním masivu, a tak za hlavou Abrahama Lincolna nechal vykopat menší jeskyni. Měla sloužit jako Hall of Chronicles, kde by budoucí generace mohly najít dokumenty a přesné zprávy o tom, jak se Spojené státy americké vyvíjely, jenže Borglum zemřel a jeho plán dlouho zůstal viset ve vzduchu. Nakonec se ho podařilo splnit až v roce 1998, kdy jeskyni zaplnily důležité dokumenty a stala se z ní zapečetěná časová kapsle.
Matterhorn v Disneylandu
Jeden z nejkrásnějších vrcholů Alp je nepochybně Matterhorn, ale jeho zmenšenou verzi bys mohl najít i v Disneylandu. Samozřejmě, Matterhorn v tomto zábavním parku není žádná masa horniny, ale nachází se na něm mimo jiné horská dráha. Na druhé straně, těsně pod jeho vrcholem bys mohl najít tajnou místnost, o níž žádný běžný návštěvník parku zřejmě ani netuší. Nachází se v ní basketbalový koš a dostatek místa pro několik lidí, přičemž místnost využívali a využívají zejména horolezci, kteří chtěli zdolat i umělý Matterhorn, nebo zaměstnanci Disneylandu, když venku zuřilo špatné počasí a Matterhorn nemohl být v plném provozu.
Velká sfinga v Egyptě
Velká sfinga byla vybudována před tisíci lety, kdy byla situace na naší planetě diametrálně odlišná, ale přesto velká část z ní zůstává v relativně dobré kondici. Skutečnost je však taková, že původní vzhled sfingy se od toho aktuálního o dost lišil. Velká část z ní byla pokryta dekorativní malbou a i když to na ní dnes neuvidíš, za jejím uchem zůstávají poslední kousky z tohoto nátěru. Sfinga měla výrazný nos či ceremoniální bradku, ovšem ty postupem let přirozeně či lidskou činností začaly opadávat. Některé součásti původní sfingy bys dnes mohl najít v britských či egyptských muzeích a zajímavá je nepochybně i teorie o tom, že sfinga mohla mít původně hlavu lva, což by vysvětlovalo proporční nesoulad celé stavby.
Šikmá věž v Pise
Italské město Pisa se ve světě stalo známým zejména díky své šikmé věži, ale je docela zajímavé, že o této světoznámé památce až tak moc informací nemáme. Zejména její historie je zcela zahalena tajemstvími, protože odborníci ani dnes nedokáží se stoprocentní jistotou říci, kdo celou věž ve skutečnosti navrhl. Stavba věže přitom trvala téměř 200 let, takže se při ní muselo vystřídat několik architektů i návrhářů, a tak je její návrh nejčastěji přisuzován Diotisalviovi, který se koneckonců postaral i o design baptisterie stojící hned vedle věže. V minulosti však historici spojovali věž a vytvoření jejích stavebních plánů zejména s Bonannem Pizanem.
Rembrandtova Danaë
Rembrandt začal pracovat na svém obraze Danaë krátce po tom, co se oženil se Saskií van Uylenburgh, avšak odborníci dlouho přemýšleli nad tím, proč tento konkrétní obraz až tolik jeho manželku nepřipomíná. Zajímalo je to zejména kvůli tomu, že Rembrandt v mnoha svých dílech zobrazoval svou manželku s téměř dokonalou přesností, avšak i když Danaë vznikla jen 2 roky po jejich sňatku, styl malby byl o dost rozdílný. Až detailní analýza obrazu odhalila, že Rembradnt zřejmě své dílo přemaloval poté, co jeho manželka zemřela a on se zamiloval do Geertje Dircx, a tak chtěl ze svého obrazu udělat dokonalou kombinaci obou těchto žen.
Londýnský Big Ben
Pokud se vydáš do Londýna, bylo by nepochopitelné, kdybys vynechal oblast u britského parlamentu a samozřejmě i Big Ben. Spousta turistů však dodnes neví, že Big Ben ve skutečnosti není název celé věže, ale pouze zvonu, který se ukrývá v jejím vrcholu. Až do roku 2012 se samotná věž jmenovala The Bell Tower of the Palace of Westminster, avšak nakonec ji přejmenovali jen na The Big Ben na počest královny. Zajímavostí je i fakt, že dodnes nikdo nedokáže s jistotou říci, proč vlastně zvon dostal jméno Big Ben. Existuje několik teorií, které by mohly dávat smysl, a jedna z nich hovoří o tom, že Ben bylo jméno chlapíka pracujícího na výrobě zvonu. Druhá zase tvrdí, že zvon dostal své pojmenování po boxerovi Benjaminu Countovi.
Most Golden Gate
V zátoce u amerického městě San Francisco se pyšní ikonický most Golden Gate Bridge, ale jen málo turistů si uvědomuje, jak složité bylo vyjednávání architektů a lidí podporujících výstavbu mostu s americkým vojenským námořnictvem. Námořníci se obávali toho, že most zamezí a zkomplikuje lodní dopravu v oblasti, ale nakonec souhlasili pod podmínkou, že most bude pomalovaný černými a žlutými pruhy, aby ho bylo dobře vidět i v mlze a špatných povětrnostních podmínkách. Architekt Irving Morrow námořníky naštěstí přesvědčil, že tmavá oranžová barva se pro tyto účely hodí ještě více.
Výkřik od Edvarda Munche
Světoznámý obraz Edvarda Munche The Scream nebo tedy Výkřik obsahuje několik různých detailů, o kterých by člověk nemusel vědět, ale když se je nakonec dozví, celé dílo vypadá ještě mnohem propracovaněji. Munchův obraz se původně měl jmenovat The Scream of Nature, protože umělec ve svém deníku popsal, jak se nebe najednou zabarvilo do červené barvy. Odborníci pak otestovali svoji teorii a přišli na to, že Munche mohla překvapit erupce sopky Krakatoa v roce 1883, která do atmosféry vychrlila množství sopečného prachu způsobujícího neobvyklé zbarvení oblohy ještě několik měsíců po výbuchu.
