Proč jí panda bambus
Bambus je podstatnou součástí jídelníčku pandy velké, přesto však není zažívání tohoho velkého zvířete k trávení rostlinné potravy nijak přizpůsobeno. Jak si panda vystačí s málem, bylo do značné míry záhadou, které nyní přišli na kloub čínští vědci.
Pokud jde o trávení, je panda velká (Ailuropoda melanoleuca) poněkud rozpolcená osobnost. Na jedné straně v sobě nezapře šelmu. Na druhé straně se však živí monotónní dietou založenou prakticky výhradně na bambusu. Tato rostlina tvoří 99 % pandího jídelníčku a dospělé zvíře jí zkonzumuje denně asi dvanáct kilogramů.
Trávení rostlinné hmoty je komplikovaný proces. Býložravci, kteří jsou ke konzumaci flóry dobře uzpůsobeni, mívají velmi dlouhá střeva − desetkrát nebo i dvacetkrát delší než tělo. K trávení rostlinné biomasy si během evoluce vychovali početnou a pestrou armádu mikroskopických pomocníků. Například přežvýkavci hostí v útrobách bakterie rodů Ruminococcus a Fibrobacter. Ty dokážou to, co jejich hostitel neumí. Rozkládají složitý nestravitelný cukr celulózu na molekuly dobře stravitelných jednoduchých sacharidů. Bakterie usnadňující trávení nacházejí optimální podmínky v nápadně zvětšených úsecích trávícího traktu býložravců. Jako objemný fermentor slouží například bachor přežvýkavců nebo prostorné slepé střevo u nepřežvýkavých.
Podivný býložravec
Panda všechna tato přizpůsobení postrádá. Její trávicí trakt je krátký – jen čtyřikrát delší než tělo. Žaludek má panda jednoduchý, slepé střevo zcela postrádá a její tlusté střevo měří pouhých deset centimetrů. Na první pohled odpovídají pandí útroby vnitřnostem šelmy živené snadno stravitelným a na živiny bohatým masem. Však také panda v trávení bambusu nijak nevyniká. Potrava jí projde tělem zhruba za osm hodin. Když pomineme vodu obsaženou v bambusu, pak si organismus pandy osvojí jen pětinu z celkové hmotnosti zkonzumované potravy. Zbytek odchází z těla nestrávený. To je extrémně nízká účinnost. Husa, která je často uváděna jako příklad živočicha s málo účinným trávením, vytěží z potravy plnou třetinu. Jelen získá z pastvy osmdesát procent živin. Šelmy stráví ze zkonzumovaného masa až 90 %.
Panda už by si dnes na masité stravě ani nepochutnala. Chybí jí k tomu chuťové receptory. Při nedávném čtení pandího genomu se ukázalo, že s přechodem na rostlinnou stravu ztratili předci dnešních pand i gen Tas1r1. Podle tohoto genu se vytváří bílkovina, jejímž prostřednictvím vnímají buňky jazyka chuť označovanou jako umami. Tento chuťový receptor je drážděn molekulami kyseliny glutamové a jejích solí. Patří mu významná role i při vnímání chuti masa. Panda ho postrádá, a proto se jí zelená dieta nezajídá. Po chuti masa se jí určitě nestýská.
Bambus − to nejlepší pro pandy?
Bambus obsahuje řadu živin – bílkoviny, tuky i cukry. Listy jsou podstatně výživnější než stonky. V usušeném stavu obsahují listy až 13 % bílkovin. V suchých stoncích tvoří bílkoviny jen 3 % hmotnosti.Většina energie bambusu je však „uvězněna“ v těžko stravitelných složitých cukrech, jako je celulóza a hemicelulóza. Ty procházejí pandími útrobami z valné části nestrávené. Z celulózy dokáže panda strávit jen 8 % a z hemicelulózy jen o málo víc – asi 27 %.
Přestože jsou pandy odkázány prakticky výhradně na rostlinnou potravu, mají méně svých vlastních enzymů pro její zpracování, než kolika příroda vybavila všežravého člověka.
Na trávení hemicelulózy se zřejmě podílí kyselé prostředí pandího žaludku, v kterém se část tohoto cukru rozkládá. Střevní mikroflóra pandy se nezdá uzpůsobena k trávení rostlinné hmoty. Připomíná svým druhovým složením ze všeho nejvíce bakteriální podnájemníky střeva jejích blízkých masožravých příbuzných, například medvěda hnědého nebo medvěda ledního.
Záhadě na stopě
Pandí trávení bambusu proto představuje do značné míry záhadu. Té nyní přišli na kloub čínští vědci. Provedli zevrubný výzkum mikrobů nalezených v trusu volně žijící pand i pand chovaných v zajetí. Výsledky jejich práce zveřejnil vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Pandy žijící v zajetí a v přírodě mají odlišný jídelníček. V zoo dostávají také zeleninu, ovoce nebo dokonce mléko. Přesto byla střevní mikroflóra všech zvířat prakticky stejná.
Skutečnou zvláštností pandí mikroflóry jsou bakterie rodu Clostridium vybavené krajně nezvyklými geny. Genetici nikde jinde takové geny nenašli. Vše nasvědčuje tomu, že bakterie podle tohoto genu vyrábějí enzymy, které rozkládají alespoň malou část složitých cukrů bambusu. Díky tomu načerpá panda z potravy dostatek energie a dokáže přežít.
Panda je ke konzumaci bambusu uzpůsobena silnými čelistmi, mohutnými žvýkacími svaly, velkými a širokými stoličkami a dokonce i kostí tlapy, která vytvořila šestý prst a dovoluje zvířeti držet stonek bambusu a cpát si jej do tlamy. Hlavní trik, který pandě zajišťuje dostatek energie a živin, je prostý. Cpe se v průměru patnáct hodin denně. Z hromady bambusu, který za den spořádá, nakonec vyždímá to, co potřebuje. Její denní spotřeba energie je taktak pokryta. Panda však nikdy nezíská z potravy tolik, aby si vytvořila vydatnou zásobu tělního tuku. Proto také pandy nemohou prospat zimu, jako to dokážou medvědi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
