HLAVNÍ MENU
KALENDÁŘ AKCÍ
Po |
Út |
St |
Čt |
Pá |
So |
Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 |
|
|
|
|
Červeně označené datum značí akci.
OSTATNÍ
Úterý 28.07.
23°C
11°C
Středa 29.07.
23°C
12°C
Historie
VZNIK A VÝVOJ OBCE
13. - 16. Století
Na základě tehdy již existujících okolních obcí předpokládáme vznik Janovic někdy ve 13.-14. století. Přesnější údaje se z této doby nedochovaly, ale s jistotou můžeme říci, že v roce 1447 se v zápise farního úřadu Dobrozemnice (dnes obec Dobrá) uvádějí Janovice jako osada. Ta byla součástí frýdeckého panství spravovaného v rámci těšínského knížectví. Přelomovým datem se stal 14. únor 1573, kdy bylo panství odštěpeno a koupeno Matoušem z Lohova. Dle tehdejších předpisů musel k tomuto prodeji dát souhlas český král, což se tak stalo i přes protest slezských stavů. Součástí panství bylo cca. patnáct obcí, včetně Janovic - v dochované listině jsou uváděny jako dědina.
Než přistoupíme k dalším historickým faktům, pokusme se objasnit pojmenování obce. Některé prameny uvádějí větší četnost jména Jan, jiná pak osídlení lokality jistým Janem a jeho družinou. Zde můžeme zcela vyloučit osobu moravského velmože Jana z Perštejna, který je občas v literatuře uváděn, ale podle časové posloupnosti to není možné (v polovině 16. století byl poručníkem těšínského knížete Václava, držel Frýdecko v zástavě-tehdy již pojmenování Janovice existovalo). Každopádně jméno Jan hrálo rozhodující roli při pojmenování území.
O 7 let později vznikl první známý urbář frýdeckého panství, pořízen z důvodu prodeje panství. Podle něj je uváděno v Janovicích 38 osadníků. Tato přes 400 let dochovaná písemnost ukazuje i na původ některých současných obyvatel (vyskytují se příjmení nebo jejich změněné tvary : Klímek, Polach, Štěfek, Ivánek, Liška, Válek, Valášek, Šiška, Žižka a jiná). Osadníci měli povinnost odvádět vrchnosti celkem 28 tolarů 25 grošů, na počastnostech 32 slepic a 7 kop 15 kusů vajec. O robotě se urbář ještě nezmiňuje.
17. - 19. Století
Po nezaplacení státní daně přešlo panství roku 1636 do nuceného prodeje. Koupil jej největší věřitel, hrabě Jiří Oppersdorf, vlastník Horního Hlohova ve Slezsku. Nově pořízený urbář potvrzuje přítomnost 44 osadníků (25 sedláků, 14 zahradníků, 5 chalupníků). Porovnáme-li jména osadníků obou urbářů, zjistíme, kolik příjmení v obci zůstalo a která nová přibyla. Byla zavedena i jakási robotnická povinnost.
Hrabě zemřel r. 1651 a panství začal spravovat hrabě Pražma, poručník syna zesnulého hraběte. O 13 let později, při odevzdání dědictví nechal hrabě provést opět soupis, ze kterého vyplývá další zvýšení osadníku na 58. Další zápis o obyvatelích, platech a daních obce se nachází v Karolínském katastru z r. 1700, kde je vymezena rozloha pozemků jednotlivých osadníků, co se na nich pěstuje a jaké výnosy ke zdanění skýtá.
Stálým zvyšováním roboty a platových povinností se začala v lidech utužovat nespokojenost. Stopy po třicetileté válce, neúroda a nemoci přispěly negativně k už tak napjaté atmosféře, která nemohla vyvrcholit ničím jiným než selským pozdvižením. Prvním "průkopníkem" byl Ondráš (1680-1715), zbojník, syn janovického fojta, který se se svou družinou proti těmto nespravedlnostem postavil. Duch jeho odboje dozrál v květnu 1766, došlo k prvním selským bouřím, poddaní zastavili robotu a konají tajné shromáždění, k nimž přibírají i lid z okolních panství. Zprávy o nepokojích se dostaly až do české královské dvorské kanceláře ve Vídni a Gubernálnímu úřadu v Opavě bylo nařízeno prošetření stížností poddaných.
Následně sepsaný urbář uvádí celkem 104 rodin osadníků, včetně číslovaných domů. Vedle něj lze údaje čerpat i z Josefínského katastru (kolem roku 1800), jehož součástí jsou nejen pozemky a jejich využití, ale také názvy jednotlivých částí obce: Zahradňa, Vápenná, Bystrý, Za Bystrým potokem, Na hlíně, Za Baščicu, Hurovo. Na zemědělsky využívaných pozemcích se pěstoval oves, pšenice, ječmen, luštěniny, hrách, pohanka, len. Postupem času začalo údolí Říčky mít povahu centra obce, blíže horským masívům vznikaly pasekářské usedlosti.
Roku 1848 po zrušení nevolnictví začíná v Janovicích "nová etapa" svobodného vývoje území. Přicházejí noví osadníci, na přelomu 19. a 20 století má obec rozlohu kolem 1315 hektarů a počet obyvatel kolísá v intervalu 1600-1900 osob.
20. století
Během let 20. století se v Janovicích událo mnohé. Kdybychom měli vyjmenovat vše, nestačila by kapacita webového místa. Většina změn a zajímavých faktů se nachází v jednotlivých oddílech stránek naší obce věnovaných Sboru dobrovolných hasičů, Tělovýchovným jednotám, Mysliveckému společenstvu, Zahrádkářskému svazu, školství, kultuře, pozoruhodnostem, zajímavým osobnostem obce nebo jiným organizacím a aktivitám v Janovicích.
Přelomem v historii nejen naší obce byla I. světová válka a následné zrození samostatného československého státu. Janovičané se v rámci oslavného průvodu okolních obcí vydali na frýdecké náměstí a účastnili se snímání rakousko-uherských znaků z veřejných budov.
Druhý světový válečný konflikt také nepřinesl obci nic dobrého. Německé vojsko vstoupilo do Janovic 15. 3. 1939. V následně vyhlášeném Protektorátu Čechy a Morava byl zaveden potravinový přídělový systém, Gestapo sledovalo protistátní činnost. Několik místních občanů zahynulo v koncentračních táborech. Po válce byl na počest padlým 1. a 2. světové války odhalen památník na Bystrém u základní školy.
K dalším přelomům v historii Janovic i celého našeho státu lze přiřadit roky 1948, 1968, 1989. Od války až po "sametovou revoluci" život na vesnici probíhal běžným tempem. Lidé pracovali v zemědělství a okolních průmyslových podnicích, pořádali společensko-kulturní akce, v obci byly postaveny nové budovy atd.
Ve svobodných volbách roku 1990 bylo zvoleno obecní zastupitelstvo, starosty se postupně stávají Ing. Karel Němec, Jan Jašek a Vítězslav Rajnoch. Janovice byly plynofikovány a po deseti letech "soužití" s Frýdlantem n. O. odloučeny. Vznikla opět samostatná obec.
Od roku 1998 stojí v čele obce starosta RSDr. Milan Beneš.
ZNAK OBCE
Podle obecního pečetítka z poč. 18. stol byl znakem Janovic slaměný úl, symbol rozšířeného včelařství místních obyvatel. Později měla obec ovesný klas - znak chudoby. V polovině 20. století se stává znakem "Ondráš" - symbol svobodymilovných občanů, kteří ji dovedou hájit a pečují o pokrok duchovní i hmotný. Posledním rokem změny byl r.1996, kdy byl posvěcen nový prapor obce a znakem se stávají 3 stříbrné obilné klasy na zeleném podkladu.
HISTORIE ŠKOLSTVÍ
Školství v Janovicích
Obvykle bývala škola zřizována při faře. Jelikož podbeskydské obce, včetně Janovic, náležely pod faru v Dobré, dá se předpokládat, že zde až do konce 18. století škola nebyla. Po přeměně filiálního kostela ve Skalici na farní, došlo i ke zřízení školy. Proto musely janovické děti za účelem poznání docházet do Skalice, a to až do 20. let 19. století.
Poté se začalo vyučovat po chalupách a hledala se cesta, jak mít v Janovicích svou vlastní školní budovu. Prvním učitelem byl Filip Kula, syn skalického varhaníka a učitele. Škola s úředním názvem " Jednotřídní střední škola" se postavila v r. 1844, k její náplni patřilo vyučování čtení, psaní a počtů. Za působení učitele Schwedy (vyhlášený germanofil, vyučoval celkem 33 let až do r. 1902) byla škola rozšířena na dvojtřídní, počet dětí přesahoval 300. Již v roce 1866 se zřídila školní knihovna, byť její inventář čítal 1 mapu, skládací abecedu, 8 měřičských modelů a 46 knih.
Ve zcela jiném duchu vyučoval Schwedův nástupce Josef Lehar, rozšířil školu na trojtřídní, jeho osoba je spjata i s jinými aktivitami - založení Sboru dobrovolných hasičů. Po něm nastoupil na správu školy Jan Horyl, následně Jindřich Červinka (rozšířil školu roku 1931 na šestitřídní). Dalším nástupcem se stal řídící učitel Antonín Dřevjaný. Aby děti nemusely vyšší ročníky navštěvovat ve vzdálenějších městech, opakovaly šestou třídu až do ukončení školní docházky. Uvedený stav nebyl uspokojivý a byl nastolen návrh na zřízení samostatné měšťanské školy jako expozitury chlapecké měšťanské školy ve Frýdku.
Po několika problematických letech se začalo usilovat o postavení školy nové. Vše bylo limitováno finančními prostředky, úřady škole nepřály, nakonec se záměr podařil a v nové budově se začalo na podzim 1955 vyučovat. Vybudované dílo (náklady 2 a 1/4 mil. Kčs) začalo sloužit dětem janovickým, prženským, bašťanským i z obce Krásná. Přestavbou původní školy vznikla škola mateřská a úřadovna MNV- dnes pouze MŠ.
Ředitelů základní školy bylo mnoho, stavba a otevření budovy probíhalo za vedení Oldřicha Březiny, nástupci pak byli Viktor Vojkovský, Jan Mokroš, Ladislav Garba a Libuše Kuboňová.
Počátkem 90. let minulého století se přistavěla tělocvična, dnes chlouba janovického školství, došlo k vybudování přístavby s učebnami. Prováděly se různé opravy, rekonstrukce školní kuchyně, nátěry, plynofikace objektu, vybudování půdní vestavby a zařízení nové počítačové učebny (2002).
Školství na Bystrém
Děti z místní části obce Janovice-Bystré to měly daleko složitější. Školu ve Skalici nemohly pro velkou vzdálenost navštěvovat. Až v roce 1871 bylo okresní školní radou v Těšíně nařízeno starostovi obce, aby se na Bystrém vyučovalo v docházkové škole. Záměr se neuskutečnil a malým žákům nezbývalo nic jiného než chodit na Krásnou a Lubno. Během let 1907-1923 se začalo učit v pronajatých chalupách místních občanů, než byla postavena zděná školní budova o dvou učebnách, kabinetu a bytem pro správce školy. V posledních letech zde dojíždějí janovičané II. a III. třídy a bystřanské děti absolvují ostatní ročníky v Janovicích. Od školního roku 2002/2003 byla školní budova na Bystrém uzavřena a všechny děti absolvují školní docházku pouze v Janovicích.
Před vchodem do budovy stojí památník padlým občanům za 1. a 2. světové války.
Mateřská škola
V důsledku zaměstnanosti žen vznikla po roce 1948 potřeba mateřské školy, aby mohlo být postaráno i o ty nejmenší děti. Deset let se MŠ provozovala v pronajatém domě manželů Sumarových (paní Sumarová se stala první ředitelkou mat. školy). Po výstavbě nové základní školy v padesátých letech se uvolnila stará školní budova, která byla přestavěna a dle potřeb upravena. Jako mateřská škola slouží dodnes, má již tradici a je o ni mezi občany zájem. Kapacita cca. 45 dětí bývá poslední léta naplněna. Janovickou "mateřinkou" prošlo za celou její existenci více než 2 tisíce dětí, což je ve vztahu k trvalým obyvatelům (1699) obce jistě pozoruhodné.
První základní škola, dnes mateřská škola Nová školní budova Základní škola na Bystrém
KULTURNÍ AKTIVITY
Divadelnictví Janovic
Podle dochovaných materiálů se první divadelní představení ochotníků konalo v červnu 1897 na vypůjčeném jevišti z Vyšších Lhot. Hrály se dvě frašky: "Vybraný ženich" a "Ševcovská fidlovačka". O měsíc později se z činovníků divadla ustavil čtenářsko-ochotnický spolek. I v následujících letech bylo sehráno mnoho divadelních kusů, některé s pomocí školních dětí. Nacvičoval učitel Josef Lehar. Divadelní činnost probíhala nepřetržitě další desetiletí a postupně se vyvíjela. Tradicí byla hra Františka Horečky "Ondráš z Janovic", sehraná v letech 1937, 1948 a 1965.
Z celé řady divadelního repertoáru nesmíme zapomenout na tato představení: "Svatba v Malinovce, 1957", "Pasekáři, 1965", "Babiččina krabička, 1966", "Paličova dcera, 1966", "Goralé, 1971". Skvělými režiséry divadelních ochotníků byli Karel Taraba, Ladislav Hájek a Ing. Karel Němec.
Divadelnictví osady Bystré
O divadelní aktivity v Janovicích-Bystrém se zasloužili především členové Tělovýchovné jednoty Sokol Bystré (založena roku 1919). Z kroniky TJ a na základě vyprávění občanů vzpomínáme na několik představení a jejich úspěšnost. Mezi ně lze bez rozmyšlení zařadit Goldoniho "Sluhu dvou pánů", Jiráskovu " Lucernu, Psohlavce", známé hry "Její pastorkyňa", "Divotvorný klobouk", "Strakonický dudák", "Paní Marjánka-matka pluku". Režiséry byli V. Burmer, A. Garba, L. Garba, J. Zeman. Zvláště zdařilými byla Balákova "Madlenka z kovárny" (1969-70, režie Josef Zeman, odehráno po okolních obcích 17 představení, shlédlo cca. 3500 diváků) a Piskáčkovy "Perly panny Serafínky" (1972, režie Ladislav Garba, celkem 12 představení). V devadesátých letech byly pod vedením Ladislava Garby (působil ve funkci ředitele janovické ZŠ) sehrány školními žáky pohádky "Zkoušky čerta Belímka" a "Krejčovská pohádka".
Prohlédněte si několik fotografií z divadelních představení
Moudrý zlatník, 1960
Ondráš z Janovic, 1965
Ondráš z Janovic, 1965
Babiččina krabička, 1966
Madlenka z Kovárny, 1969
Zkoušky čerta Belímka, 1992
Krejčovská pohádka, 1993
Kapela Eden
EDEN - hudební soubor Eden vznikl roku 1961 převážně z členů TJ Sokol Bystré.
Zakládající členové Edenu: Ladislav Garba, Miloš Válek, Jiří Muroň, Milan Vojkovský, Břetislav Skotnica, Boris Poloch a Beďřich Muroň.
První zpěvačky: Liba Žižková, Jaroslava Zemanová, Hana Hovjacká.
Během 20-ti leté působnosti se v kapele vystřídalo na 35 členů, někteří pobyli krátce, jiní jako např. Břetislav Skotnica - kapelník, pozounista Jiří Muroň a na saxofon hrající Ladislav Garba setrvali celou dobu existence. V průměru měl soubor kolem 7 členů, časem se přidali i mladí janovičtí hudebníci. Hudebním žánrem byla taneční muzika šedesátých let, později rokenrol, ale i směsi lidových písní. Kapela pořádala ročně i několik desítek produkcí, výjimkou nebyl ani hudební doprovod divadelních představení bystřanských ochotníků.
Činnost Edenu skončila v období, kdy jejich umělecká činnost měla vysokou úroveň. Důvodem byla oblíbenost jiných hudební žánrů i zdravotní problémy některých členů.
3. 3. 1981 proběhla poslední produkce kapely na Pomlázkové zábavě v sále hostince "U Toflů". Zůstaly jen vzpomínky v myslích několika stovek příznivců.
Kapela Vesmír
VESMÍR - máme-li hovořit o souboru Vesmír, pak nám nezbývá nic jiného, než uvést celou historii, týkající se hudby v Janovicích. Po roce 1947 se sešlo několik nadšenců, kteří dali základ všem pozdějším hudebním aktivitám obce. Mezi ně patřili p. J. Bezecný, J. Duži, M. Nytra, K. Muroň a O. Wanke. Vytvořil se soubor, který hrával nejen v Janovicích, ale i po celém okresu Frýdek-Místek. Repertoár tvořila jazzová taneční muzika, včetně lidových písní. Členové Vesmíru se poté sešli ve větším hudebním celku - dechový soubor osvětové besedy v Janovicích (celkem 14 členů). Ale postupem času se počet členů snižoval, začal se měnit hudební styl a produkovaná hudba již nebyla v módě. Pomalu se začínala hudba z Janovic vytrácet. K úplnému útlumu taneční muziky však nedošlo, neboť jak končila éra Vesmíru, začínala plnit taneční sály kapela EDEN.
Dechový soubor osvětové besedy, 1974
Soubor Ondráš a Ondrášek
Národopisný soubor ONDRÁŠ při Osvětové besedě v Janovicích byl založen v roce 1949 a později se podílel na vzniku Ondrášovských slavností. Uměleckým vedoucím byl Karel Kozel, vedoucím muziky Zdeněk Sedlařík. Soubor zpracovával autentický folklórní materiál z Janovic a bezprostředního okolí. Na zachování tradice ondrášovsky laděné tématiky (lidové písně, tance, básnická tvorba) se kromě Karla Kozla podílely jeho sestry Anna Dřevjaná a Božena Peterková, a to i svou vlastní bohatou tvůrčí činností. Soubor Ondráš byl také jedním ze základních pilířů vystupujících na Ondrášovských slavnostech.
Dětský soubor Ondrášek, složený převážně z janovických dětí vystoupil poprvé na slavnostech v roce 1977. Jeho dlouholetou vedoucí byla paní D. Němcová.
Dnes již oba soubory neexistují, slavnosti se konaly naposled v r. 1995. Ti, kdo byli členy, si určitě ale rádi na svá kulturní vystoupení zavzpomínají.
VÝSTAVA
Ve dnech 19. - 23. října 2002 se v Janovicích konala výstava věnovaná připomínce historie obce
Úvod
Sobotní odpoledne dne 19. října bylo v naší obci ve znamení zahájení výstavy, vztahující se k připomínce výročí 555. let od jedné z prvních písemných zmínek o osadě Janovice. Na zájemce o zhlédnutí výstavy zde čekalo celkem 40 informačních panelů, připravených místními občany a zájmovými organizacemi, kroniky, obrazy, dřevořezby či jiné materiály s úzkou vazbou na život v naší obci. Výstava byla přístupná až do středy 23. října.
Zahájení
Již dlouho před šestnáctou hodinou, kdy měla být výstava otevřena a zahájen kulturní program se velmi obtížně hledalo místo k sezení. Ti rychlejší si v poslední chvíli zajistili "místo k stání", ostatním nezbylo nic jiného, než zůstat u vstupních dveří, protože sál se naplnit téměř k prasknutí. Úvodní slovo pronesl starosta obce RSDr. Milan Beneš, který ve své řeči zhodnotil přípravu a historický význam akce, poděkoval všem organizátorům a tvůrcům výstavy a vyjádřil přání, aby tato událost nevešla v budoucnu v zapomnění. Poté následovala kulturní část, složená z vystoupení folklórního souboru "Bebek" z obce Ostravice (cimbálová muzika a taneční čísla), prokládaného připraveným programem dětí z mateřské a základní školy v Janovicích. Dle reakcí přítomných občanů se tento kulturní program velice líbil a byli s ním spokojeni.
Obsah výstavy
Kdybychom chtěli vyjmenovat kompletní výčet všech prezentovaných informací a archivních materiálů, bylo by nutné vydat samostatné noviny. Přijměte proto alespoň souhrn základních okruhů, s nimiž jste měli možnost se seznámit, jako např.:
TJ Sokol Bystré - založení a první veřejné vystoupení, odhalení památníku na Bystrém, ochotnické divadlo (Madlenka z kovárny, Perly panny Serafinky), stavba hřiště v Ohradě; SDH Bystré - stavba hasičské garáže, Memoriály; MS Ondráš - členové, trofeje, z historie Hubertky; ZŠ Janovice - školní rok 2002/2003, pobyty dětí na Ostravici, výzdoba autobusové zastávky, projekt Občan, zahájení stavby ZŠ, přístavba školy; MŠ Janovice - výstavka prací dětí, historické a současné fotografie; SDH Janovice - 25. až 90. výročí, hasičské soutěže, přístavba zbrojnice, stará hasičská technika, Ondrášův pohár; TJ Janovice -oddíl stolního tenisu, oddíl lyžování, oddíl kopané, výsledkové listiny; ČZS Janovice - o Sadu Petra Bezruče a zahrádkářském domku; Hradisko; socha sv. Nepomuka; kostel sv. Josefa (plány, historie, malování interiéru, demontáž a stavba věžičky, vánoční mše), Páter Josef Loriš - zakladatel kostela; fotografie panorámat obce; příroda a krajina - pahorky, Farská olšina, květena a fauna; pohlednice v proměnách času - archivní i současné pohlednice Janovic; kdo je kdo - fotografie občanů při různých příležitostech (škola, výstavba, fotbal, kultura, myslivost apod.); dílo Ludvíka Magdoně; Pavel Kubina; Pavel Tofel; souhrn článků vydaných za obec v periodiku Mikroregion; Anna Dřevjaná - dílo, povídky; Božena Peterková a Karel Kozel - osobnosti kulturního života; janovické dřevěnky dříve a dnes; zbojník Ondráš; díla s ondrášovskou tématikou; průřez tvorbou Oskara Wankeho; Ondrášovské slavnosti - vznik, historie, fotografie ze slavností; kultura a zábava - divadelnictví Bystrého i Janovic, hudební aktivity (Vesmír, Eden, hudební soubor Ondráš); Janovické kopečky; dřevořezby A. Tobiáše a obrazy L. Žídka. Na výstavě byla k zakoupení obrázková publikace, vydaná u příležitosti uvedeného výročí písemné zmínky o Janovicích.
Dojmy
Líbila se Vám výstava? Byli jste spokojeni s její strukturou? Zaujalo Vás kulturní vystoupení nebo jste očekávali něco jiného? Tyto a celou řadu dalších otázek si zřejmě kladli všichni občané, podílející se na přípravě panelů a organizací výstavy. Většina přítomných byla určitě spokojena, což vyjádřili přímo svým slovem nebo krátkou poznámkou do pamětní knihy. Nic ovšem není dokonalé a slova kritiky by se též našla. Pravdou však zůstává, že při množství zpracovávaných materiálů mohlo dojít k nepřesnostem, překlepům většího či menšího charakteru nebo i určitým zkreslením, způsobeným rozdílností v různých zdrojích, ze kterých bylo čerpáno. Taktéž nebylo možno z časových a prostorových důvodů uvést všechna jména osob, podílejících se na rozvoji obce, všechny společensko-kulturní akce, konané v Janovicích nebo aktivity občanů, sloužící ku prospěchu kvalitnějšího života v obci.
Pokračování příště?
Věříme, že každý kdo výstavu navštívil, odcházel s dobrým pocitem, novými poznatky, oživenými vzpomínkami a snad i s tichou prosbou dalších podobných akcí, jenž by připomněly život, dění a kulturu v obci. Pozorný návštěvník si hned na prvním panelu mohl přečíst, jaké další výročí si v roce 2002 lze připomenout, a to, ať už se jedná o kulaté, půlkulaté nebo jiné významné číslo se vztahem k zájmovým spolkům, aktivitám, osobnostem nebo pozoruhodnostem obce. A protože v každém roce můžeme najít téměř dvě desítky různých připomenutí a výročí, doufejme, že se někdy za rok nebo za dva roky opět sejdeme a budeme mít opět jedinečnou příležitost zhlédnout další, doposud nezveřejněné fotografie, umělecká díla a jiné archivní materiály o Janovicích.
Poděkování
Závěrem zbývá poděkovat všem občanům, kteří se zúčastnili výstavy (celkem cca 500 návštěvníků) nebo se podíleli na její přípravě, hlavním organizátorům Mgr. M. Pavelkovi a Ing. M. Zdralkovi, vedení a zástupcům janovických zájmových organizací a spolků jako SDH Janovice, SDH Janovice-Bystré, TJ Sokol Bystré, TJ Janovice, ČZS Janovice, MS Ondráš, dále pak Základní a mateřské škole Janovice a souboru Bebek za předvedený kulturní program, vedení Obecního úřadu za technickou podporu, včetně garantování konání akce a všem ostatním občanům, kteří zapůjčili různé archivní materiály, díla místních umělců nebo se jiným způsobem angažovali na zabezpečení zdárného průběhu výstavy. Za půjčení prezentačních panelů děkujeme firmě MARKAGRO, s.r.o.
Do budoucna...
Zbývá jen popřát Janovicím mnoho dalších, neméně úspěšných akcí, které znovu připomenou nebo i oživí dávno zapomenuté tradice a název naší obce vejde do širšího povědomí nejen obyvatel pobeskydské krajiny, ale i celého regionu.
(MZ)
Fotografie z výstavy
Tak to bylo před r. 1989
foto
Takhle to začalo v r. 1990
foto
Historické fotografie z divadelních představení
11. září 2004, 21.49
Fotografie z divadelních představení, které sehráli občané obce
Více Poslat článek Autor: Obec Janovice Přečteno: 1328x
Moudrý zlatník 1960
Historické fotografie a pohlednice Janovic
