18.12.2017 | První český prezident se zajímal nejen o rozvoj ducha, ale pozornost věnoval i péči o tělesnou schránku člověka. Jaký byl jeho vztah ke sportu?
Četné biografie rozebírají život Tomáše Garrigue Masaryka v mnoha ohledech, nicméně o jeho vztahu ke sportu a pohybu se zmiňují velmi okrajově. Z mnoha dobových fotografií je patrné, že nejvýraznější tělesnou aktivitou, kterou první československý prezident provozoval, byla jízda na koni. Na svém nejoblíbenějším hnědáku Hektorovi dojížděl do řady míst vzdálených od prezidentských rezidencí, ať již z Pražského hradu nebo ze zámku v Lánech.
Zároveň si dle dobových svědectví často pro projížďky vybíral obtížný terén a mimo protokolem naplánované trasy. Jízda na koni byla aktivitou, kterou se první československý prezident výrazněji prezentoval v očích československé veřejnosti, nicméně vedle toho se TGM udržoval ve fyzické kondici i dlouhými a rychlými procházkami a také „sokolováním“, tedy fyzickým cvičením: „Když ráno vstanu, vykoupám se ve studené vodě a pak sokoluju – mám na to svůj vlastní systém. Denně hodinu až dvě chodím nebo si vyjedu na koni; snesu teď v sedle dobře dvě až tři hodiny, ale před několika léty jsem jezdíval i pět hodin.“ (K. Čapek, Hovory s T.G.M.)
Jestliže na první pohled působil Tomáš Garrigue Masaryk jako intelektuál, který sportu na rozdíl od Edvarda Beneše příliš neholdoval, o to častěji se účastnil sportovních a tělocvičných akcí.
Vedle meziválečných sokolských sletů v letech 1920, 1926 a 1932, přihlížel i akcím Dělnických tělocvičných jednot, Orla, ale i dostihovým závodům či fotbalovým utkáním. Masarykovo jméno se v meziválečném období stalo jakousi známkou kvality.
Prezident celou řadu meziválečných sportovních akcí zaštítil. S Masarykovým svolením nesl od roku 1930 jeho jméno závodní okruh pro automobilové a motocyklové závody v Brně. Ve třicátých letech dostal prezidentovo jméno také jeden z nejpopulárnějších dálkových běhů, maratón Lány-Praha, vedle toho se konaly mezinárodní atletické Masarykovy hry. Po Masarykovi byl následně pojmenován i rozlohou největší stadion na světě vybudovaný na pražském Strahově.
Autorkou textu je Karolína Heroldová z Oddělení hlavního manažera expozic.
(per)
Historie
