Evropské dialogy Václava Havla: Mír a demokracie v krizi

Hosty panelových diskusí budou  Lenka Buštíková (Oxford University), Rob Cameron (zpravodaj BBC), Duncan Kelly (Cambridge University), Tetyana Pavlush (Cardiff University), Shalini Randeria (Central European University), Owen Sheers (velšský spisovatel, Swansea University), Marci Shore (Yale University), Sam Varvastian (Cardiff University), Michael Žantovský (Knihovna Václava Havla). 

Londýn, 18. října 2022

Místo konání: UCL, Gustave Tuck Auditorium
Čas: 17:30 - 20:30 (Registrace od 17:00)
REGISTRACE 
Uvítání: Přemysl Pela (České centrum)
Úvodní slovo: Michal Žantovský (Knihovna Václava Havla)

První setkání: Od normalizace ke ztrátě norem: Václav Havel a podoby demokratického úpadku

Desetiletí následující po sovětské invazi do Československa v srpnu 1968 bylo nazváno obdobím "normalizace": mrazivým termínem, který označuje návrat k efektivní společenské kontrole, která měla v celém sovětském bloku zamezit demokratizačním a liberalizačním hnutím, která v polovině roku 1968 vyvrcholila Pražským jarem. "Normalizace" ve skutečnosti vůbec nebyla normální. Spíše uzavírala společenské, politické a ekonomické aktivity, které se projevovaly jakoukoli nezávislostí nebo se příliš vzdalovaly od přísné stranické ideologie. Desetiletí, které vedlo k ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, zatím nemá obecně přijímané označení, ale jednou z hlavních politických charakteristik – téměř shodně po celém světě – je ztrátapolitických norem a nástup politiky drzosti, kde nezáleží na ničem jiném než na hromadění moci určitých elit. Destruktivní "nové normality" jsou typické pro Brexit, Trumpa i Putina a jeho dezinformační válku předcházející válce na Ukrajině. Diskusní panel bude věnován debatě o podobnostech a rozdílech těchto společenských dynamik – zavádění omezujících pravidel a odstraňování všech společenských a politických norem – a tomu, jak nám Havlovy spisy pomáhají o těchto otázkách přemýšlet.    

Hosté:
Jiří Pehe (NYU/Prague)
Magda Leichtová (Oxford)
Lenka Buštíková (Oxford) 

Moderuje:
Jiří Přibán (Cardiff)

Druhé setkání: Totalitarismus, před-, post- a neo- George Orwell, Hannah Arendtová a Václav Havel

Ve svém nejslavnějším politickém eseji "Moc bezmocných" označil Václav Havel Československo "normalizační" éry za "posttotalitní" – což je výraz, který může překvapit mnohé dnešní čtenáře, kteří znají neostalinské praktiky režimu, proti němuž Havel psal. Havel tím však chtěl říci, že normalizace znamenala formu autoritářského řízení, v němž ani ti, kdo byli u moci, už nevěřili cílům, o nichž tvrdili, že naplňují, ale prostě jen automatizovaně a mechanicky vykonávali své povinnosti. Průkopnické analýzy Hannah Arendtové a George Orwella "klasických" forem totalitarismu, které vznikly ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století ve stínu nacistických a stalinských ohavností, se zaměřovaly na manipulaci a budování mylné "víry". Havel naproti tomu zkoumá proměnu totalitarismu v systém, který funguje na základě vyprázdněných veřejných rituálů a ideologických lží výměnou za minimum soukromé autonomie a pohodlí. Tento panel bude věnovaný debatě nad různými podobami totality a tomu, co nám práce těchto tří myslitelů může říct o naší současní společensko-politické situaci.    

Hosté:
Tim Beasley-Murray (UCL)
Jean Seaton (Orwell Foundation)
Uta Staiger (UCL)

Moderuje:
Peter Zusi (UCL)

Cardiff, 19. října 2022

Místo konání: The Temple of Peace, King Edward VII Avenue Cardiff CF10 3AP
Čas: 14:00 - 18:00
REGISTRACE
Uvítání: Přemysl Pela 
Úvodní slovo: Jiří Přibáň

Třetí setkání: Přízrak disentu v Evropě stále žije

Ve svém eseji Moc bezmocných se Václav Havel slavně ptal: Jakou roli hraje disent ve společnosti? Jaké jsou jeho naděje? Mohou disidenti skutečně něco změnit? Ačkoli se Havel zaměřil na moc a bezmoc v komunistické Evropě sedmdesátých let, jeho rozlišování mezi sílou života a mocí systému vyzývá k reflexi demokracie, občanské společnosti a lidských práv. Není náhodou, že tento esej před deseti lety inspiroval studenty a mladé revolucionáře arabského jara a je čten disidenty a aktivisty za občanská práva po celém světě. Klade si totiž ty nejzásadnější otázky týkající se etiky v politice a životě vůbec. Havel tvrdil, že krize "masové civilizace" je morální krizí "lidské identity", a vyzýval k "životu v pravdě" a "existenciální revoluci" jako reakci na tuto civilizační krizi přesahující různé politické systémy. Nejnovějším důkazem této krize je válka na Ukrajině. Hosté budou diskutovat o těchto tématech a problémech: roli disentu v demokracii a autokracii; životě v pravdě a jeho politické síle; politice a morálce; občanské společnosti v evropském a globálním kontextu; současné krizi a budoucí naději evropské politiky; Evropě, Ukrajině a etice kosmopolitismu; světové politice EU, válce a postnacionální konstelaci.    

Hosté:
Tetyana Pavlush, Cardiff University
Marci Shore, Yale University (online)
Rob Cameron, zpravodaj BBC

Moderuje:
Mary Heimann, Cardiff University

Čtvrté setkání: Environmental Crisis and Responsibility in the Anthropocene

Tento panel bude věnovaný Havlovým úvahám o životním prostředí a jeho poškozování moderní průmyslovou společností. V reakci na globální klimatickou krizi Havel hovořil o tom, že planeta je vážně ohrožena kvůli našemu využívání přírodních zdrojů a nezodpovědnosti, která vede ke změně klimatu. Ve svém eseji Naše morální stopa Havel navrhl přehodnotit náš pobyt na Zemi jako půjčku a považovat minulost naší moderní civilizace za dluh vůči životnímu prostředí. Jak napsal v roce 2007: „Příroda nás varuje, že musíme nejen zastavit růst dluhu, ale začít ho splácet.“ Změna klimatu a rostoucí ekologická krize nás staví před naléhavé otázky udržitelného rozvoje, environmentální spravedlnosti, práv a nerovností ale také před výzvy ke globálním politickým akcím a aktivismu, které by řešily vážná rizika a nebezpečí pro lidstvo. Hosté budou diskutovat o těchto tématech a problémech: krizi moderní civilizace a životního prostředí; politice životního prostředí, jejího historického vývoje a budoucích výzvách; změně klimatu a mezigenerační spravedlnosti; globálních environmentálních právech; nerovnostech a důsledcích změny klimatu; etice globální environmentální odpovědnosti; morální stopě a životním prostředí. 

Hosté:
Duncan Kelly, Cambridge University
Shalini Randeria, Central European University (online)
Sam Varvastian, Cardiff University

Moderuje:
Ambreena Manji, Cardiff University

Závěrečné slovo:

Michael Žantovský v diskusi s Lenkou Buštíkovou o Havlově odkazu.