Základní údaje
| Info | Mimořádná nabídka velmi známého a mnohokrát publikovaného listu nejen ve velké variantě a ve velmi kvalitní adjustaci, ale i provedeném vlastnoručním tiskem Mistrem Švabinským.
Publikováno In: MAX ŠVABINSKÝ, Popisný seznam grafického díla 1933-1942, zpracoval A. Matějček, vydáno 1944. V sekci Stručný seznam listů z let 1897-1933 uvedeno jako č. 306 ještě pod názvem Vypravující Musa, dřevoryt.
Mimo jiné publikováno In: MALÍŘ MAX ŠVABINSKÝ - DVACET PĚT OBRAZŮ S POZNÁMKAMI O DOBĚ A DÍLE, Nakladatelství ELK v Praze, 1945, obrazy vybral a studii napsal dr. Karel Herain. Citace z textu dr. Heraina:"... Když pak znovu přišel do Říma roku 1930, v době oslav dvoutisícího výročí narození básníka Vergilia, vznikl jeho "Básník a musa". List má ráz vážný a umělec přiznává, že je výrazem nové psychičnosti, obnovené spirituálnosti, ale určitěji vyjádřené než v mládí. ..." |
| O autorovi | Kreslíř, malíř, grafik, ilustrátor, profesor a rektor na AVU v Praze, člen SVU Mánes, SVUM, zakládající člen SČUG Hollar, člen vídeňského Hagenbundu a Société nationale des Beaux-Arts v Paříži. Od roku 1923 rytíř Řádu čestné legie. Navrhoval také bankovky, poštovní známky, vitráže, gobelíny. Autor portrétů, krajinomaleb, erotických scén, plakátů, ex libris. (17.9.1873 Kroměříž - 10.2.1962 Praha) |
Popis
O autorovi
Max Švabinský, celým jménem Maxmilian Theodor Jan Švabinský, se narodil 17. září 1873 v Kroměříži.
Již jako desetiletý vystavoval ve výkladní skříni kroměřížské lékárny své první práce a jejich prodejem pomáhal rodině. V roce 1891 vystoupil z kroměřížské reálky a byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval do roku 1896. Ve stejném období tvořil symbolismem inspirovaná díla jako Splynutí duší (1896) nebo triptych Touha – Pocit blaženosti – Rozkoš (1896). Grafické techniky se naučil později u Julia Mařáka a rytce Eduarda Karla. Po návratu do Prahy se začal více věnovat olejomalbě a vytvořil obrazy zachycující krajinu a přírodu v okolí vesničky Kozlov u České Třebové. Ve vestibulu Zemské banky na Příkopech namaloval dvě velké kompozice s motivem české země a blahobytu. Významné místo v jeho tvorbě zaujímala grafika, a v roku 1910–1927 byl profesorem grafiky na Akademii.
Zemřel 10. února 1962 v Praze.
