Vestnik 1950 03 22

Page 1

ORGAN

PODPORA

SLOVANSKE PODPORUJICI =NO-

LIDSKOST

TY STATU TEXAS

BRATRSTVI

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of A u g u s t, 24th, 1922 ROONik (VOL.) XXXVIII. West, Texas ye stfedu (WEDNESDAY) 22. BREZNA (MARCH) 1950 Cislo 12.

Valagsko MASI maji sva, sidla v severovYchodni easti Moravy kolem Vmest Zlina (dries Godwaldov) Vyzovic, Vsetina, ValaAskYch Kllobouk, ValaSskeho Mezitiei a Ro2nova. .Bezkydy morayske prostupuji celY ten chudY, avSak velice •malebnY kraj. Nej yyS61 jejich horou je Srrirk (4046 stop), jen stoji osamocen jako horsky velikan. Mrtve ticho vladne jeho temenem, Smrk naleli jelentim a tettevilm. Hlavni tekou Val gska je Bedva, po Dyji nejvet2Si a nejdillelitejSi piitok Mokavy. Bedva dolni (Ranovska) vznika, na severnim npati hory Vysoke a Beeva horni (Vsacka) na jihozapadnim npati Trojadky, kaZda ye vyS1 nad 2400 stop. Mezi obema se rozklada vYbeZek Cab, na nein2 lei Val. Mezitiei, pod kterym se obe Beovy spojuji. Podnebi je na kopcich a v krajinach otevtenYch dosti drsne, v nekterYch 11dolich mnohem mirnejSi, ponevad2 okolni hory chrani pied studenYmi severovYchodnimi \retry. V kvetnu byva je gte na RadhoAti snih, ale v Ranove pod nim se prochazeji hoste lazenS'ti pti hudbe v jarnim Satu. Pokud byl kraj dasti pohranidniho hvozdu, byl bohat hojnou zveti. Medvedi a vlci, snad 1 tur a bobr obYvali v hustern pralese. Divoka kodka a rys nebyli zde Zadnou vzacnosti, kdeZto nyni jen obeas se sem zatoulaji z le g" uherskYch. astejS'imi hosty jsou divoci vepti a hranostaji, jezevec a liAka zle mezi zveti tadi, tchoti, kuny a vydry innoho Skod natropi. Dravi ptaci nachazeji v rozsahlYch lesich bezpeeneho fikrytu, ale take velmi Cane druZiny ptactva zpevneho obveseluji lesy syYm lahodnYm zbevem. Jehlidnaty, misty bukem promichanY les kryje svahy hor as na temeno. Do lesa jsou vklineny pruhy drobnYch polieek, Jain a pastvin, ktere malebnost krajiny zvyguji. Sum ktiSl'aloyYch vod, jeZ' alvuje pstruh, vonuY s yni vzduch, tidkY puvad uchvotne mrtlebnosti a idylicke prostoty jsou zde cluinovem. Pole, je' .

vl-

ni se obilim, opira se o les, ludina dotYka se haje. Pilda ma nenahlY spad, ostrYch svah y je potidku. HornatY, rnalo nrodnY kraj byl arc! pozdeji zalidnen nezli nrodne kraje na rovinach, ale ji2 davno pied zalo2enim osad byli to pastYti (vala gi) se stady, kteti sein prlsli z uherskeho Slovenska a snad take odjinud. Mnohe osady vznikly SPOLEONA SCHUZE CLENSTVA RADif SPJST V °KOTA MESTA TEMPLE konati se bude V NEDELI 26. BHEZNA 1950. v prostorne sini •adu Hvezda Texasu Cis. 47. v Seaton. V teto spoledne schilzi irkednici HI. ntadovny piedvedou postup prace cele naAl Jednoty za rok posledni a tea ptednesou postup SPJST za roky ptedchaz,ejici. Zadatek schnze ptesne v 1:30 odpoledne. ji2 ye 13. a 14 stoleti, mnohe teprve za valky tficetilete a po ni ve stoleti sedmnactem. ZnaenejSi osadnickY ruch nastal v druhe polovine 18. stoleti, kdy z hospodat skYch dtivodil pozemky pariskYch dvoril byly rozdelovany novYrn osednikilm, kteti za to byli povinni s yYm panilm robotovati a davky odvadeti. Robotnik dostal kus lesa, aby jej vymYtil a v pole vzdelal. Tak vznikly od 13. stoleti velmi (Tine "paseky" a obce neobydejne rozlehie. Pies 'gest etvereenich mil plochy zaujimaji ze 14 obci roZnovskeho okresu 11, z deseti na FrenStatsku 7 a 32 na Vsetinsku (Vsacku) 14; mezi temito 32 obcemi 20 ma rozlohu pies 9 etvereenich mil a jsou tedy rozlehlejSi neZli samo hlavni mesto Moravy, Brno. Chalupy ivalaAske byly dtevene, stiechy pokryty Sindelern. Kuchyne v chalupe nein, vati se nyni v jizbe (svetnici) v kamnech. live byvalo v jizbe "topeni" tutu oLcvren;), pcc a vatra (ohn gte). Z

pece vydnival g irokY &even* komin, jehoZ otvor nad delusti visel a kola' z pece i vatry odvadel tlem (stropem) na ham (piidu). Odtud uchazet kout skulinami sttechy ven. Nabytku v jizbe bYvalo malo, okna maNad okny byly malovane listy s kvetovanYmi taletky a Obanky. Na stenach visely obrazy na skle nebo zrcadlo malovane tesne vedle sebe. V pravem rohu u okna stal stul s vytezavanYmi trnoZi, u stolu 'dve leno§ky (aidle) s vytezavanYmi operadly a vykladnymi sedadly. Za stolem v rohu byla klitnica (almarka), v ni'Z se uschovavaly cennejSi veci, kolem sten byly Iavice. BliZe stolu byla loZnice (postel), nad ni upevnen z plachty kolebad, ktery nahraZo y al koldku. V sini byl rani mlYnek, v komote sUsek (truhla) na stravu (mouku, obill, kaAl a pod.) V poslednich letech za republiky bylo ValaSsko stale hojneji navAtevo yano turisty, hlavni zasluhou "Pohorske Jednoty RadhoSte" ve Fren gtate, ktera na Pustevnach (do roku 1'784 bydlili zde poustevnici) zbudovala v ptekrasne poloze malebnou skupinu budov v lidovem slohu: hostinec, jidelnu, zvonici, Utulny, nu a telocvienu. Po htebenu horskem dojde se za hodinu ptijenme prochazky na temeno RadhoSte, odkud naskyta se darokrasny pohled. Na jihu v hlubokem fidoli vine se 13edva jako sttibrna nit zelenYmi lueinami, v pozadi jsou pohranieni velebne Javorniky. K jihovYchodu spattiti lze za jasne pohody velikany uherske Tatry, k zapadu a severu rozevira se rozhled na nivy a luhy mora yske a slerske, posete neseetnYmi osadami, za jasneho due moano videti i nej yySSi hour morayskou Praded. NejearovnejAi je pohled RadhoAte pied sv. Janem Kktitelem veder dne 23. der yna, kdy na horach i v udoli yzplanou nesdislne tisice ohriti zbytek to pohanskYch obfaclU lei i vyvrcholeni slunce.


z V E ST N K — WEST, TEXAS

otrana

JARNI SONET.

tistEDNI ORGAN sLovANsKE Pon p oRU.TicI JEDNOT y sTATC TEXAS 01 0 1 0 70TAI, ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS REDAKTOR -- EDITOR FRANTA MOIRT2KA West, Texas Vip orctocni' redaktor — Associate Editor VALtiK 6402 Pra g ue, Houston, Texas V y davatele -- Publishers CECHOSLOVAK ?LIB. COMPANY — WEST, TEXAS Pteciplalne $3.00 roelne — Subscription $3.00 a year Zm5n y adres zasilaji se do Hlavni fuadovny vs Fayetteville, Texas. Chan g e of address must be sent to Grand Lodge. Fa y etteville, Texas. VeSkere doPis y , Pted p latne a oznamky bucKte g adresavan y na: Vestnik, West, Texas. llivotoPis y zeintelVch g lenfi as uvei l ejiluji bezulatn6. Za rytinu p odobizn y je nulno zaslati redakci 82.50. The obituaries are p rinted without charge, For cuts is necessary to send $2.50 to the Editor. IILAVNI frftADOVNA — SUPREME LODGE Ptedseda — President, Ed. L. Marek; Vice President fo r. G. Svadlerialt, Thrall, Texas, TaJemnik — Secretary John F. Chu p ick; IRletnik — Fin. Secretary, Ra y m. 17rba.novskV; Pokladnik Treas, Josef Ho n ha, Jr. Pravni ratice — Counsel -- Au g . Kacif, Temp le, Texas Vrchni lekat — Medical Director Dr. J. A. HalamiCek. El Cam p o, Texas. Reditele — Board of Directors — J. IA. Skrabanek, 1721 Robbie St. Houston, Texas; Karel Navratil 816, E Ave A, Temple, Texas, J. C. Elects!. Yorktown, Texas JC,IM F. Kubala, Pilot Point, Texas. Frank Rod, El Campo, Texas. Stanovni VStor — B y law Committee: Geor ge E. Kacit, p tedseda — Chairman, West, Tex Prank 73. Steiner, tale/Milk — Secretary 4350 Dickason, Dallas, Texas. ]e,v v$bor — Press Committee — Ptedseda — Chan/nail Josef Hornak, College Station, Box 125, Mrs. Ant. Horak 5007 Alcott, Dallas, Texas, Hrs. Frances Olexa, 6402 Ta gg art St. Houston, Texas.

POSTMASTER: Send form 3579 with undeliverable copies to S.P.J. S. T., Fayetteville,

d redakeniho stolku Sjezd jednotarit v Seaton v sini tadu livezda Texasu pripacla na tuto nedeli 26. btezna 1950 a sapoene ptesne o 1:30 od:poledne. UZivame pro spoleenou schfizi radii Temple a okoli oznaCeni sjezd, protoSe s ohledem na skuteonost, ze elenstvo tainnej g ich radii closahuje Uctyhodne suety dvanacti set el vice, neast sliboje bYti ptevelika a bude to ye skuteeno g ti sje'il elenstva, teto velike a bohate osady. Tato spoleend sclatize buds i nernalou udalosti jak tainnej g i osady, tak celeho na g eho Bratrstva SPJST, jet po-

Main rad ty stare topoly, jeS klati svYrni vrcholy a od cisa •ske silnice zti do Snell° fidoli! Main rad je z jara nejvice, kdyS Vaud tahle vanice jim v dlouhYch snetic'n hiaholi jak stere divne polnice. KdyZ- na ty sneti se v gech stran se sleta chumel eernYch vran a houpa se V Mich sem a tam -co dole prechem sloupovYm Vila teZkY s g edVin plachtovim tak zvolna jede — bah vi, kam.... J. S. Machar dobnYmi schrizemi prostreclnictvim syYch hlavnich Utednikti informuje elenstvo o praci vykonane, o vYhodach pojistek Jednotou vydavanYch a o planech do nejbli ,Zgi budoucnosti. Sestry a bratti radii ternplovskYch, dostave se do tet6 spoleene schtze v poetu nejhojnej gim a ptesne na easl Nagi stari odehazeji, druh za druhem Pada.... V Utery 14. btezna 1950 zesnul na g spolubratr John C. Smajstrla ve sve residcnci v Elk, Texas, u yeku 68 let. ZesnulY dojel do Texasu co etrnactilety ehlaPoe, prodelal teZkosti noveho ptistehovalce jako skoro v gichni do nova svobodne semi dojed gi a pevnou vuli, vytrvalosti a stalYrn ptieinenim se v kahlem fikolu dopracoval se hospodatske neodvislosti, sPoleeenSkeho postaveni a pro svoji krasnou povahu nespoeetne rady ptatel a v obchodnim podnikani velike mnoZstvi zakaznikii. Bratr John C. Smajstrla byl muSem dobracke povahy, byl spravedlivYrn a zku genYin pracovnikern v 'Zivote kovem, vlidnym a zku genYm dZinatem po =oho roku v osade Tours a pak v Elk, uvedomelYin Amerieanein eeskehn plAvodu, ptiznivec a StedrY podporovatel eeskYch ochotnickych i filinovYch divadel a vabec v geho krajanskeho podnikani podpory yyZ'adujiciho. V soukromem 'Zivote byl bratr Smajstrla St'aStnYm manZelem, otcern a dedeekem, jsa vSemi eleny sve rodiny cten a milovan. Na ge Jednota v nem dobreho a ptikladnehO syna, protole on, jeho dobra manZelka a v gechny ditky jsou Cleny na geho Bratrstva, my vgichni ztracime clobreho bratra. e lime, trpce 2elime jeho Umrti a jrnenem -v gech jeho ptatel a cele Jednoty yyslovujerne jeho portistale rodine, obsylagte jeho manZelce sestte , Marii Smajstrlova, nazi uptirnnou soustrast. Zemtel dobrY brat' . a eest budiS jeho pamatce, kterou mu v srdcich svych po celY Z'Avot zachovalue. Poziistali jsou jeho vdova sestra Smajstrlova; tti synove, Albin a Raynold

ye ;Ai'edu, tine 22. btezna 1950. y Elk, a Eugene ye Waco; osm deer, pi. August Farkova, pi. Alfred Holubova, a sleena Johnie Lou Smajstrlova, v gechny v Elk; pi. Frank , Maddox, pi. John• R. Rogers a sleena Evelyn Smajstrlova, v gichni ye Waco; pi. Harry Urbi gova v Abbott, Tex., pi, Edvard Nerneekova y e West; dva braa gest sestet, v gichni na Morava, a deset vnoucat. Nosici rakve byli J. A. Holub, Henry Farek, Joe Urbi g, Anton Nemeeek, F. M. Maddox st., a J. J. Rogers.. Tajensstvi veeneho jara. Dech seine obrozuje hroudu, kolobeh mizy napruhije stromy, kvap vetru proei gt'uje oblohu, z toho vSeho lidsky tvor nassava novou silu do Sivota. Malinke easteeka jara veene mlacleho a veene stejneho v svein nekoneenem opakovani omlazuje nejen stare lidi (kaZda to babieka stare je veselejgi z jara), ale kaZdeho eloveka. On-dazuje i dite, ptisobi osvaive na kahlY organism. Povsbuzuje Sivotni projev jako teplo , povzbusuje rtut' v teplomeru. Jaro je nemnylnY ornlasovaci prostredek, tonicky vzrugujici. JedirlY prosttedek, jehoS lidstvo vgech vekti, snaZici se o to, aby si elovek mohl zachovat veene mladi, nehledalo a draze neplatilo. Jar() pPichazi samo, pticha.zi neomylne, ale, nikoli na objednavku. Clovek je tak dlouho jak dlouho se dovede radovat ze 2ivota, to jest, i z jeho nejmen gich . darU. Nedostatek teto schopnosti dovede Jambe porug it lidskou Sivotnost. Lida, kteti se nejakou nenadalou. smenou s vise hohatstvi a hodnosti octli o 2ebracke holi, konei sebevraZdou. Nedovedou se spokopt radosti z malYch svetskYch pote geni, jako paprsek slunce, pohled na kvetinu, pochod, zpev, vane; radost price. A debra mysl za v gech okolnosti. Vlore, co narnitnete: jsou okolnosti rang osudu, Saly kdy se zda, jako by si elo yek naprosto ncmohl udrZet dobru rnys1. Kdy hlava klesa meal ramena a Clo y& za hodi nu zestarne o desitku -let. To jsou chyile nahlYch ze g ediveni a zhrouceni telesnYch r2dyt' Sivot nebo. du gevnich. Zajiste je mince o a . rubu! Ale tajemstvi veeneho, veeneho jara je prave v torn, Se v 2alu ,musi. elovek bleclat silu, bolern se otuZovat, n.ikdy neklesnout, nikdy nezvadnout. Jaro, opakujici Se , nernenne- co svet svetem je, clava eloveku klie k tajemstvi sveha veeneho trvani. Census obyvatelstva. Behem dubna nayStivi seitaci ztizenci americke domacnosti a predlo2i jejich ptishi gniktun tadu otazek, jichz vYsleclek bude mit v budoucnosti snadnY vliv pri projednavani otazky ,co pottebuji jednotlive obee po strance gkolstvi. SCItacI uredniei uvedou ye svYch zpravach poeet deli, ktere dosed ned:osahly Skolniha yeku. Tyto (Teti bu-= dou rortricleny podle sttri a :§kolni organy budou tak moci zjistit, kolik deti v kakle skupine dosAhne Skolniho veku


Ve stkedu, dne 22. bkzna 1950. behem ptigtich sesti let. Deti, ktere chodi do skoly, budou rorttideny podle sta.ti a podle Akolniho rodniku, kterk dokoneily. Podobne budou shromitdeny informace o studentech na vyMich 'Skolach a seitaci ntad sestavi pfehledne tabulky na zaklade techto informaci a gkolni ntady tak ziskaji fakta, podle nicht bude motno vypracovat plany na vytekni problejejicht potteby stale vzrustaji. fteditel seitani Filip M. Hauser tada vkchny osoby, ktere se narodily v cizine a tiji nyni ve Spoj. statech, aby daly spravne odpovedi seitacim ntednikum, kteti 1. dubna ei dny nasledujici naystivi jejich domovy. "Zejmena je aby naturalizovani obeane neuvedli Spoj. staty jako zemi, kde se narodili, sdeluje teditel seitani. "1:Thinky takovkch nespravnkch Udajii se nenlusi projevit ihned, ale za 20 ei 30 let celkova statisticka eisla za rok 1950 mohou mit netadouci vliv na imigradni kvoty." Je proto tadouci, aby kaidk zodpovedel otazky seitaciho iitednika ochotne a nevyhkbaye. Seitaci Utednik se proste snati sestavit statisticka data o americkena obyvatelstvu a jeho domovech. Oechoamerieane a jejich socialni a kulturni organisace se budou obzvlake zajimat o ptesne ndaje, tkkajici se poetu osob deskeho ptivodu prvni i druhe generate, ktere tiji ve Spoj. statech. Ve gkere informace, poskytnute seitacim uiednikum, jsou diiverne a nesmeji bkt odhaleny textile ("sobe ni tatine vladni agentuie. Jmeno Valach znamena pastkte. Palackk se domnival, Ze Valak jsou poslovankenkmi potomky starch Keltickkch Bojtii; nekteti udenei mini, 'te jsou ptivodu rumunskeho ei valakkeho. Rumuni ye 12. — 16. stoleti se stehovali po Karpatech na zapad, ptichazeli se svkmi stady ovec na uherske Slovensko a lid tamni keel. Morayske Valakko bylo z vetk easti osazeno slovenskkmi pastkti "valach" zvankmi a odtud ptekl nazev ten na obyvatelstvo i krajin. Nekteti slovanki badatele tvrdi, ze jsou Valasi eiste slovenskY kmen. Valak sami pokladaji se za potomky betlemskkch pastktt ei Valachtit a proto nikde nevzniklo tolik vanod7 nich koled, jako na morayskem ValaSku. Na sve ovedky, dobre sve 't ivitele, nerad Valach zapomina. Starostlive o ne peenje, popasa, je po ithodich a travnatkch svazich Bezkyd a jim take, kdy za yederniho 'Sera ..clo salaSe se vraceji, zpiva zadumeivou svou piseri: Bezkyde, Bezkyde, kdo po tobe - ide, eernookk baea, oveeky zataka.... Nateei valakke je nejzachovalefk, nejptesnefk a nejpeknelk ze vkch eeskomorayskkch; tak plynne a tak lahodne, jako z Ust Vala§ky karlovske, nezn.I nikde tee na pe eeska. MluVeno jsouc, nateei valaske zceia jinak sc nese, net podobne

V] S TN i IC — WEST, TEXAS slovacke. Slovak mluvi pomalu, jaksi vahave, Valach hbite, jadrne a plynne, na Karlovsku, Rotnovsku a FrenStatsku s ptizvukem ponekud polskym (na ptedposledni slabice). Nedostatek iirodne pfidy nutil Valachy hledeti si tet drobneho myslu a obchodu a vyhledavati vkdelku delnickou praci v iirodnejkch krajinach. Valach je vzrustu ztepileho, Vela slotiteho, vzezteni inteligentniho. Tva • ma podlouhlou, nos p •inik a dlouhk, oci bystre. Chnze je hbite, kroku drobneho, pii praci velmi obratnk. Rodinnk tivot je patriarchalni, deladka podita se za tidy rodiny. Slukbna deveata tikaji gazdovi (hospodatovi) tatulko, gazdene mamulko, staremu dloveku,i cizim tikaji vilbec tatieku. Lid rad zpiva, a tanei, celou dui oddava se sve zabave. Nejvice se ovSem zpiva a tan& o svatbe, ku ktere se zve vakere piibuzenstvo, eimt vznikaji neobyeejne dlouhe prilvody. Z kostela se jde ptimo do hospody "na vino", ale konoivalo se palenkou, jet byla nejvetgim zlem a mnoho se ji tam pilo. Kroj, ktery Valagi a do let sedmdesatkch vilbec nosili, byl Uhlednk: koSile se Airokkmi otevienkmi rukavy, soukennk brunclek (yes ta) eervend barvy, nzke nohavice z bile, modre nebo hnede houne, na lyrtkach na hakliky zapjate, tupica (kabat) v bocich od pasu dole na zpilsob polskk odstavajici, ze sukna zeleneho, modreho nebo hnedeho, na vAedni den hounena halena tehot stkihu. Klobouk vysokk s nekrokou sttechou. Obuvi bkvaly za stare krbce, pozdeji papuee z bile, hnede nebo eerne houne. 2eny nosily koS'ile a kordulky (tivaky) hano.ckkm podobne. Kasanka (sukne) byla eernah skvele vyhlazend, z tenkeho huste tasnateho platna, neco ma,lo lktka zastirajici, pasanka (zastera) pti svateenim kroji obyeejne hedvabna, dervena,, pivonkove barvy, pun dochy eerne, asi na dva lokte dlouhe, huste se shrnovaly, &nice nohy ten tlustYmi. Po nek'astne bitve na Bile Ho •e u Prahy, v nit dne 8. listopadu 1620 bylo pora.teno vojsko protestanskkch paint eeskkch, cisatske vojsko zle se mstilo na &skein lidu. Kdyt poeali jezovite na Vsetine, jent tehdy path' Albrechtu z Valdstkna, nasilim zavadeti katolictvi vzbouttili se ValaSi a plenili statky biskupske a katolickkch panii. Zmocnili se mest Ptibora, Mistku a Frkdku (1621) a podporovali Svedy pri obsazeni Olomouce. Za to byli v roce nasledujicim hrozne trestani cisatskkm vojskem. Kati sovta staeili mueiti, stinati a vekti. Nejkruteji potresta,ni Vsacane, jicht asi dye ste utraceno. V rode 1663 p •istahlo 25.000 Turku a Tatak morayskkm hranicim a bylo po nekolikrat odrateno Valachy, kteti jim po nekolik dni v postupu pfekateli. DostavSe Turci posilu, porubali, strate hranic a zple

Strana 3 nili ValaSsko, naeet pies 700 osob (mtita i Zen) zavlekli do otroctvi. V roce 1676 vsboutili se Mad rati a hrozili vpadem na Moravu. Valachum tehdy bylo uloteno, aby mohutnkmi ohni na vkznaenkch mistech davali vkstratna, znameni, vpadnou-li neptatele do zeme. V druhe polovine 16. stoleti ujalo se na Valgsku nictvi (chov ovci na horach). Na jednotlivkch panstvich byli ustanoveni vala§vojvodove, kteti dohliteli na spravnk chov, rozsuzovali menk spory a v done nebezpeei byli vudci Valachti. V roce 1680 bylo 2000 Valachii ozbrojeno jako pohranieni straki zemSti a v polovici 17. stoleti zrizen byl zvlagtni sbor stratcil pohranienich, jemut dano jmeno "portak". V dobe oblehani Vidne Turky (1683) vpadli zase Mad'ati na ValaSsko, porubali pohranieni strafe, spustokli cele ValaAsko po Frenkat, zajitdejice at k Mistku a Frkdku. Teprve v roce 1711 nastal klid, kdyt byly Uhry uklidneny. Za valek cisatovny Marie Terezie osvecleili Valak nejednou stateenou mysl v boji s hrabivkini Pruk.ky, nemene za valek z Napoleonem I. V roce 1829 byl zrukn sbor portam'. Mrakodrap ptines1 mestu Waco neobyeejnou reklamu a neekavank rozvoj mesta. V roce 1909 byla ye Waco zalotena pojik'ovna Amicable Life Insurance Co a jeji teditele rozhodli postaviti mrakodrap o 22 poschodi, kterk by poskytl kancelate pro novou spoleenost a dalk k pronajmu. Se stavbou bylo zapodato v podzimu 1909 a obrovska budova byla dokoneena v podzimu r. 1911. PH kopani zakladti delnici narazili na ztidlo arteske vody, jet musela bkt stale pumpovana do stoky Austin Avenue. Dohotoveni mrakodrapu bylo nemalou udalosti sttedniho Texasu a na jeho rovne stteS'e konala se 14. listopadu 1912 dokonce svatba. Amicable mrakodrap byla prvni sobestaena obchodni budova ye Waco s vlastni sobou vody a zatizenim pro vkrobu elektkiny pro ptiPad nutnosti. West° Calvert melo etyti tisice obyvatelil, kdy -mesto Fort Worth bylo teprve vojenskou stanici a Dallas bylo to doby pouze skupina srubovkch chat. Belvadere Brooks zakladatel Bell telefon systemu, byl tehdy v Calvert telegrafistou a svetove znamk herec a spisovatel David Belasco dlel kratkk eas tamte s koeujicim divadlem. V druhe svetove valce rodaci z Calvert sloutili u valeeneho namotnictva Spoj. stattii co nejvyki dustojnici asice: Admiral Spencer Lewis, Admiral Ernest M. Pace a komodore Roberston. Calvertskkm rodakem byl take kapitan ponorky R. A. Knapp. — fzeka Brazos nebyla nikdy splavna aekoli v podatcich Texaske Republiky •eky sloutily k doprave zboti. Nizkk stay vody po delAi dobu roku, dale piseene nanosy tinily plavbu po tece


Strana 4

VESTNIX— WEST, TEXAS Brazos nebezpeenott a skoro nemoZnou. rie Nejedla, ye svych vzpominkach na ViParnik "Columbia" plul po Brazos toliko tovo detstvi nam pribliZuje jeho vnimavou nekolik mil od jejiho vtoku do zalivu, "Byl to od malieka takovy prirodni dale se nepoMitel. Zkamenela ryba del- elovek. JeSte ani nechodil, ale lezl po traky 13 stop objevena byla pri kopani strou- ye a pozoroval mravence, brouky a vfibec by nedaleko Celina v okresu Collin a je vSecko Zive. Kolem dvanacteho roku .. . nyni vystavena v geologickem odcleleni vkchen volnY eas venoval motYlttm a Texas Memorail Museum v Austinu. hrnyzu . . krmil housenky, pestoval paPosledni zemetreseni v Texasu nastalo kobyly. Mivali jsme i kozlika nebo kozie30. eervence 1925, je0 postihlo rozlohu ku, kraliky, drtibe2 a vkcko to 0110 jako 200.000 etvereenich mil a bylo hlaSeno ze jedna rodina." 34 edliSbych mist v Texasu. Nejsilneji Turnovske detstvi Vita Nejedleho se bylo pociteno v linii mezi okresy Randall zraei v tomto rozmilem sditu lidovYch a Olchitree a severo yYchodne od Amarillo. pisni o zviratech, ktere v neodvolatelnYch na Stesti nebyla timto zemetresenhn zpti- kresbach narodniho umelce Josefa Lady sobena Zad-na Akoda na majetku. — V jsou vpravde klasickou ukazkou soueasne zapadnim Texasu nalezeny byly znaeky hudebni literapry, venovane lidu. Pisne a pamatky obyvateltt jeskyni aekoli znal- Vita Nejedleho jiste proniknou do nejS'irci a historikove nemohli rozhodnouti ur- Sich vrstev a budou zpivany na koncerteitou dobu, kdY tito praobyvatele v Te- nich poradech, stejne jako v peveckYch east' 0111. Nalezene veci v oblasti Pecos sborech na'Ai mlacieZe. Tak budou spinosveclei o nemale dovednosti jeskynich vat spoje optimisticke poslani, oZivovat obyvatel pri Mani tkaniv, lanovi, ryti na stale svetlou vzpominku na Vita Nejedleskalni stony, je2 byly nalezeny pri Shu- ho a jeho krasnY odkaz naAemu lidu. mla a jinde. Byly teZ nalezeny dynaky )• • zhotovene z rakosu, coo by mohlo svedeit, Kdy umiiraji jednotlive cacti lidskeho ze tito praobyvatele byli prvYmi kuraky tela. Nejrychleji umird mozek a proto na svete. — Indiani kmene Delaware pri- donmenky ,ze ut'ata hlava podrZuje jeSte Sli do Texasu v letech 1812 zaroven s Che- nejakou dobu vedomi, dluZno zcela odmitrokees a Coshattis. Usilovali o pridel po- nouti, nebot' bezkrevnost mozku, je2 to zemku od Mexika coZ se jim nepodarilo a nastava, vede okamZite ke ztrate vedomi. jejich nobyt v Texasu pry je neteSil. Cevy krevni bYvaji pak napineny vzduNak navStevy. — V fitery min. tydne chern, takle ani timele nelze vstrikovati k poledni dojel do West s firednim posla- do tepen krev. Naproti tomu lze jeSte poni reditel bratr Karel Navratil a jak ob- drO,Zdenim prodlouZene michy vzbuditi vykle zastavil se na chvili v redakci, kde nektere pohyby, tak na priklad pohyby jsme si pekne porozpraveli. Sotva roily kousaci — anebo ze sympatiku kreniho na,YUevnik odejel, dorazil z Temple dru- vyVolati rOzAireni zornic. .ElektrickYrn hy navAtevnik a to bratr ' J. J. Mikeska, draZdenim michy paterni daji se u e'erjen2 se svou manZelkou dleli lonskeho stveho trupu vyvolati sloZite pohyby, na leta v eeskoslovensku navkevou. Bratr pr. rozgirovani hrudniku a pohyby hOrMikeska jejich zajezd popsal velmi zaji- nich koneetin, ale ye 30 minutach jest inavYm zpusobern a cestopis tento otisk- micha rnttva. Pohyby dOlnich koneetin neme ye Vestniku eeskY i anglicky v do- .nelze vyvolati z kreni michy. Dale moZno be nejbli00I. NavAtevy rids opravdu buditi pohyby draZdenim nerve mI0nich, ) • .,74 ( nikoli vAak sporadane pohyby, pouze trhODKAZ VITA NEJEDLEHO NAkIVICT nuti jednotlivYch svalu. Obvodove nervy LIDU. Ziji zrejme dole nab nervstvo fistredni. Hudebni matiee . Umelecke besedy Svaly Ziji zase del neZ nervy. Z ylaSte srddala prave rortomily seSit lidovYch pisni cc je dlouho draZdivo: leve srdce umira o zviratech, jeho2 titulni stranka vyvola 30 minutach, prove az za hodinu. Prove Usinev v tvari kakleho, kdo se do ni zadi- ou§ko srdeeni znaira nejpozdeji a reaguje Je to vesela kresba Josefa Lady, kterY jeSte za 16 hodin. Posmrtna ztuhlost svYin razovitYm pismem nakreslil vYznae- stavuje se u rtznYch na gich svalu v rtizny titul: Vit Nejedly Lidove pisne o zvi- ne dobe. U ohYhaeft nastava, celkem driratech. Listujete a usmivate se \. Co stran- ve ne2 u natahovaeti, takle mohou nastaLa, to vtipna kresba k srdeenYm pisnim ti zmeny v poloze udu. Hladke svaly strevOskeho lidu, ktere uearoyaly inlademu ni zachazeji jdle pozdeji. eeskernu skladateli Vitu Nejedlemu, jak ) • 4 je naSel ye sbirkach K. J. Erbena, Fr. Su- Devet set kilometru, Praiske kanalisace, Silo, Fr. Bartok a Leok Jana:aka. "maliekost," ktera zptisobuje za rok 50,A kdyZ si ty pisne prehrajete, radost se 000.000 Kes Skody. Tota ne kanalisace stupnuje v poznani krasne eiste prace sama, nYbrZ jeji obyvatelstvo, krysy. Je nadkneho hudebniho mladi Vita Nejed- to k netiVereni a piece pravda. Kdo jenZ tak proste a jimave dovedl vy- vi tyto ,§ktidce? Kdybychom rekli, ze elostihnout v klavirnim doprovodu ducha vek, jeho nedbalost nebo pohodlnictvi, Ceske lidove pisne. Je to vpravde dilo ei- bylo by to skoro k neuvereni. Ale i to je ste lasky. ,11 ,-,!aclatelova matka, pani. Ma- pravda. Odpadky nikdy nepatri. do

Ve sti-edu, dne 22. bl'ezna 1950. stok. Nejen proto, ze je to prima hospodarska S‘koda, nYbrZ take proto, ze tyto odpadky, ktere nebyly z nejakeho du dany do sbernych beden, jsou chutnou a tuenou potravou pro krysy. nude-li procento takto znieenYch odpadkft, ktere patri do vYknnen vepiti), sniZeno na bude tim kaZdodenni taky boj kanalisaenich zamestnaneil proti teto amohamilionove podzemni rodine 'Ski:Aden velmi usnadnen. Aby elovek dobrovolne 0ivil nositele nejrUznej'Sich epidemii, k tomu ho jiste nikdo neprimeje. ) • 4 • ( NOVA KRAPNIKOVA JESKYNE Asi v kvetnu bude zpristupnena verejnosti jeskynni soustava eislo d ye, objevena na podzim pod kopcem Sinrenikem nedaleko Lazni Jeseniku. Pod Snarenikem je nekolik jeskynich sousta y . Prvni z nich byla probadavana od roku 1936. Na podzim objevila pak badatelska skupina nove nadherne krapnikove jeskyne. Zatim byly nazvany druhou oblasti. Je v ni pet doma, je2 badatele oznaeili prozatim pismeny z abeeedy. Zjistilo se take, 2e chodby z druhe oblasti vedou do oblasti prvni. V pokraeovani chodeb a domij jsou vodni jezirka a hojne vapencovYch hra.Akii, dale stalagmity a stalaktity, draperie a zaelony. V druhe jeskynni soustave jsou take podzemni toky, dosud neprobadane. Koneene byla objevena jeskynni sooustava, nazvana zatim treti. V ni neni z ylaStnich Utvarii. K zpristupneni jeskyn prispeje novy vehod. Schody do jeskynniho bludiSte jsou uZ hotovy. Prikroolio se take k elektrisaci chodeb. ) • •. • ( NOVE S OBILiM Hospodarske druZstvo v Tachove nakladalo obili tim zpilsobem, ze se obili sypalo do pytlfi, pytle se nosily na vahu a z vdby do vagonn. Tato prace byla znaene namahava. Proto se dobre uplanil zlep'Sovaci navrh skladnika Smidla. Na jednom konci v soustave potrubi je prihrnovano obili, ktere sji2di vlastni vahou pHmo na vahu, kde se bez dargi namahy pytluje a pak s pomoci vozikii je nakladano. Drive naloZilo 1 vagon 6 zamestnancti za 3 hodiny, nyni 3 zamestnanci phi menS1 namaze naloZi 1 vagon za 2 hodiny. e 4 + NOVE ROZMETADLO Rolnik Frantikk Dokonal z Rybitvi u Pardubic dostal patent na svilj vynalez rozmetadla hnoje a kompostii. Timto strojem se vykonava jedna z teZkYch a namahavYch zernedelskYch praci. Rozmetadlo je usporadano tak, ze se mute pouZivat na beZnYch typech zemedelskYch plo§inovYch vortt pouze s nepatrnou a nenakladnou adaptaci, ktera, nebrani uZivat vozu k jinym banym Konstrukce rozmetadla je odliAna od podobnYch dosavadnich strojtit.


Ve stkedu, dne 22. 13tezna, 1950.

Oddil DopisovatelskS? Fort Worth, Texas. Cteni bratii a sestry! Chci ten nee° psat o torn zlep geni papiru na Vestnik. Nevin, kde se to vyklubalo ale ja. myslim, 2e by 'z toho mela 1-11. fitadovna jen gkodu a tech penez inta2e upottebit na nee° u2iteenefglho. Kdy2 byla ve.lka tak jsmeslostavali Vestnik polovieni a riebyl segity dohromady. Me se stab kolikrat, 2e mi ho po gtak hodil na pore a jeliko2 jsem mela plot jen z jedne strany, tak se tarn zachytil a kdy2 foukal vitr z druhe strany, tak jsem nagla jeden neb dva listy, tak nevim, proe bysme nemeli bYti s nynej girri Vestnikem spokojeni. Dekuji tern sestram, co me odepsaly zkrze tu "eximu", dostala jsem 4 psani a ta sestra, co mi poradila to mYdlo a to mast, tak jsme to hned koupili a tim chlapeeka leeime. Ty druhe rady si ten uSchovam a take dekuji nagemu tadu Cis. 92 za penize, jen dali memu synovi misto kvetin, proto2e mu je nemohli poslat do nemocnice, neb o tom nevedeli a on tam byl jen 4 dny. Dostal otravu krve do ruky a uz je zdrav a pracuje. Te2 rdekuji holkam Svitakovym 2e ho ptigly navgtivit a donesly mu darky i kvetiny. Samy maji tatinka doma nemocneho syn je jejich bratranec. .Vyslovuji uptimnou soustrast sestie Milanove, Hejlove a 8vegrove nad fimrtim jejich tatinka br. Fr. Obala, jen zemtel 13. biezna 1950 a jernu pieji klidnY odpoeinek. S pozdravem na vgechny A. 8ilhavi. • 4, • Schulenburg, Texas Drazi ptatele! Ptijmete vgichni srdeeny pozdra y. Uminila jsem si, 2e napi gi par 'tadkil a co toto pigi, tak mame zase ostry severak, ze musime sedet pii peci. Opravdu je zima a nevim jak to bude vypadat, broskve prave hodne kvetly i gvestky a ten kvetiny, ne2 •ty vypadaji, '2e jsou opialene jen aby to nebylo horgi. Videla jsem ye Vestniku dopis pana Jana Slinky, no jeg te nezapomnel na nage dobre easy ale Jane, kdybys to byl v nedeli 5. biezna, meli jsme schrizi a bylo nas tam 35 a valy nam tam hraje Richard Krupa na koncertinu, ale ja vim, 2e by ses byl neudr2e1, ani se nam. nechtelo svaeit, zpivalo se, mame to vadycky vesele. Start' se nemohl vzpomenout jak jsi psal, 2e jsi se potil ale jak jsem mu pravila, 2e to na to "platforms" jak nag 00, chorovali na vojnu, u2 na to vapoinnE, I. -

VtSTNiK WEST.

Mejte se tam dobte a pi geg, ze jste byli na vYlete. My jsme ten byli v Houstone mame tam tici ditky — Cyril, Lilian a Clarenc. Zfistavam Julie Knapek. ) • 4, • it d livezda Texasu Oslo 47. Sestry a bratii, v nedeli 26.13kezna 1950 bude potaklana spoleend schfize frtedniky Hl. fitadovny a okolnich tadti SPJST. v sini tadu Hvezda Texasu eislo 47 Seaton, Texas. Proton jmenem •adu zvem Oenstvo jak na geho •adu tak i okolnich kadtl, by se stleastnili teto spoleene schrize co mono v nejlftet gim poetu. Ptispevek peeivem od spolusester ku spoleene svaeine po schnzi bude velmi

Strana I

po cele jedne strane to postavit. Tak by to vyhovovalo v gernu, toho dluhu se nemusime tolik bat, podle toho jak se podavaly finaneni zpravy vidim, 2e sin dela dobie 2e se nemusime toho obavat, 2e to sokolske natadi by melo met nejake misto. sarno pro sebe, to musi kaLly uznat. Tak bratti a sestry, ptijd'te do dubnoye sclafize a at' vite oe se jedna. Ve schtizi projevte sve nahledy. Ji2 by bylo na Case ,aby bylo trochu teplo neb ta zima nevi dobre na ty krmiva ani bavina to nema rada, vlahy prozatim mame dost. Se srdeenYm pozdravem jsem Mrs. Agnges Elzner. ) • *T. • Fayetteville, Texas Mili broth a sestry! -Se zajmem jsem pfeeetla 2ivotopis sesA tad obstara dobre klobasy, chleb, o- try Anny Fojtikove a bratra Diana Haikurky a jine pot,teby. slera. Zajimave je, ze v jednom je zminS eistenim ptikoupenYch dvou akar ka o Fayetteville a v druhem o New Ulm, horky ph na gi sini pokraeujem dobte, con ktere mesteeko je jen asi armlet mil od budem chtet oslavit velkYm piknikem dne Fayetteville. Ptipada mi, ze je .opravdu 16. eerYence tohoto roku. Podrobne ozna- hodne tech co bYvali ve zdej gim okoli meal podame ve, Vestniku pozdeji. nebo jej aspori trochu znaji. Te2 21votopis Tak parnatujte na tu spoleonou man2elii PaclikovYch je zajimavY, jen, dne 26. biezna na Seaton, Texas. 2e to vzali trochu zkratka, ale i to je S bratrskym pozdravem lepgi ne21i nic. Jejich krasna podobenTheodore Dana, ptedseda. ka to vynahradi. Frank V. Spanhel, tajemnik. latekvapilo me, 2e i Faninka od pti) • 4 • moti kdysi byvala ph Fayetteville. MuVynikajici nalezy sim ji prositi za odpu gteni, 2e jsem ji po7. Vedouci Burjat-mongolske expedite ri- eitala inezi vdovy, ale tak u2 to je ;Clostavu dejin hmotne kultury Akademie ved y& je tvor chybujici a ja jsem jista, 2e SSSR, A. Okladnikov, oznamil, 2e nagel mi tu chybu nema za zle. v udoli keky D2idy a Selengy stopy sidligt' Take musim sdeliti, 2e v kvetnu se provz dob privodniho obydleni Zabajkali a tadcera ptedSedy Hlavni fitadovny, brake kamenne natadi, stare 15.000 let. Vy- tra Edvarda L. Marka, sleena Adelyne nikajici vedeckou hodnotu maji vYsled- Marie Markova, za William Morris Holky vykopavek v sidli gtich z doby novoka- berta z Corpus Christi. Jeji zasnoubeni menne a n.ejranej gi zabajkalske .pamatky bylo nedavno oznameno. bronzove doby na tece Berezovce. VYpraZase nam v Unoru skonala tadova sesva objevila na nekolika mistech sverazne tra man2elka bratra Antona Kulhanka, rytiny na skalnich fitesech, jakO na ktereho jisee mnoho nagincil zna, neb klad postavy jezdcu z doby bronzove a dlouhe roky hraje s na gi znamou Baeo2elezne a take neobyeejne vzacne a v se- you kapelou. Kakleho jeji smrt ptekvapiverni Asii po prve nalezene otisky lid- la, neb odegla velice nahle. Dne etvrteho skYch rukou na stenach jeskyri. biezna skonal spolkovY bratr Bohumil 4, ) Beran z Ellinger v mladem veku pouhYch Taft, Texas etyticeti let. Oest budf2 jejich pamatce a Ctend redakce Vestniku pozfistalYm vyslovuji moji nejhlubgi souJi2 zase jdu s trogkou do mlYna abyste strast. nemysleli, 2e zmrzl inkoust, to ne ale neJa ted' koneene mohu neco sazeti, ale mam jaksi latky na psani, ted' jsem si piece jegte jak rYpnu trochu hloubeji je i-ekla, 2e napi gi ohledne na gi Sokolske jegte velice mokro, 2e nemohu ani hitsine. V Unorove schfizi se mluvilo, 2e se nu s vidli settasti. Ti-eba ale, 2e mam jevi tteba ptistavit trochu sine ale byla dosti price, mela, jsem radost, kdy'2 mi pi. schnze malo nav gtivena tak bratr staro- Joe Zapalacova pti gla vytiditi, 2e budou sta to nechal do bteznove schfize a zase zase progivati deky pro katolickou osadu bylo tak Indio Z toho vidite jak abych take pti gla jim vypomoci. Velice se to te2ko tim Utedniktim pracuje. Bra- rada pro givam pokrYvky, neb je nam pti tti a sestry, p_oIep gete se a ptijdete do tom opravdu veselo. U pani Anny Zatopdubnove schfize, to nam jiz bratii done- kov(.‘ jsme progivaly, dne 16. biezna cely sou plany, kolik by to stab() ka2cly rozum- den a u ni se mame v2dy jak na prave ny bratr neb sestra musi uznat, 2e je to 'Ceske sVatbe. Za etrnact dni bude siti zamane. Podle meho nahledu bylo by dobke se ilekolik. Vera jsme prosily ri pokrS7v.


VESTN1K— WEST, TEXAS

Strana 6 ky. Pri S'iti east° vzpominame sestry Fr. Steinerove z Dallas, neb ona take east° mela "quilting party" dokud zde bydlili. Sestra C. L. Drawe nam u Z • delgi eas churavi, tak nom u pi. Zatopkove chybela, nebot' ona nikdy nevynechala, kdy2 byla pozvana. U ni jsme se teZ nagily nespoeetnYch pokrYvek, a ona se pro nas take napekla a navarila vkch nYch dobrot a ona to take umi. Vkcky si prejem, aby zase mezi nas mohla co nejdrive. Pozdrav na vSechny zasila Anna Tapalova. • 4 ®

Prochazka nail krisnou stove iatou Prahou. Jaroslav Kleprlik, Men radu Cis. 133. San Antonio, Texas. (Pokraeovani)

-

Vychazime-li z Obecniho domu, vidime pied sebou velikou fasadu bYvaleho kostela sv. Arnbrole, kdysi pri kiaStere Irskych Frantiekanii (Hybernove, od toho pojmenovani Hybernska ulice, vedouci k Masarykovu nadraZi). Mohutna, tato budova, znaene ovAern poSlozend, byla skladiStem eeskoslovenske tabakove retie. Ne2 jsem z Prahy odejel ( v kijnu 1948) bylo vne i uvnitr budovy stale nem opravovano a nemohl jsem se od nikoho dovedeti o dalkm osudu budovy. My se podivame nyni vlevo od Obecniho domu, kde se nam rozevird nevelike namesti, ponnenovane Namesti republiky. Jest to vlastne vetk dopravni kriZovatka, uprostred bylo upraveno parkovike pro auta. Stojime-li na lemem rohu Obecniho down, pak proti nam vidime nepriliS S"irokou ulici Tale" vedouci k nadraZi Dernso vu daie pak ke Karlinu .Na na.roZi ulice Tone'' je malt' kostel sv. Josefa s piiipojenYin klakerem kapucinskYm. Jest to ^tsr kostel, vnitrek jeho byl v lete 1143 vyinalovan, 0 uarc, oiirazy a rtizne ozdoby , kip rabyl sve ptivodni krasy. Pied vehodem do kostela je malt' dvorek, oddelenY od Namesti republiky vysokou zdi. Uprostred dvorku je mohutna socha sv. Tadeak,. zazraeneho pomocnika vSech, kteri se k nemu zboZia modli. Stena pc cele ploSe i socha tiamotna jsou pokryty mnohs destiekami ciekovnYmi napisy za pomoc a vyslySeoou prosbu Ne2 opusi'me misio a podivejme se na sousedici velikou budovu, na, kasarna Tiriho z Pociel'iad T7a budove same neni celkem me zvla t zanroaveho, jedine s.'uta nak pozornost pametni deska, zaSaY.011(■ na postranni zdi. KdyZ si pi preeicnie. dovidame se, Ze Josef Kajetan Tyl, 2,iiitm3) jiste VS'em, etenaku n i i etetiArkii,

v kasarnech Jiriho z Podebrad jako vojensky kuryr ztravil znaenou Cast sveho Zivota. ° Jinak na Namesti republiky neni pro nas nic zvlak' pozoruhodneho a proto je opustime a pujdeme do stredu nah Prahy, ke Staromestskemu namesti. Vratime se k PraAne brane, projdeme ji a vejdeme do starobyle, tyPicke itzke ulice Celetne. A hned po leve strane prichazime pied rozlehlou budovu vrchniho zemskeho soudu. Divame-li se zpredu, obdivujeme se krasne dekorovanemu portalu, krasne to historicke pamatce. Pro nas ma tato budova jeke tu pripominku, Ze v roku 1848 bylo v ni urnisteno gegneralni komando a telidejk general Windischgratz mel tam svoji residenci. A prave pied touto budovou o svatcich Svatodu:§nich doko tehdy k prvni srake lidu pra;Zskeho s vojskem. Vlevo rozprostira se znamY OvocnY trh. My vSak dame se vpravo, opustime Celetnou ulici prave proti zernskemu•sou du, Mijime starou budovu okresniho finaneniho reditelstvi a prichazime ke kostein sv. Jakuba. Je to kostel stark, zaloZeny na poeatku xIII. stoleti zaroven s klakerern t. zv. Men gich bratri sv. FranKostel nekolikrate vyhorel, byl v,§ak vZdy znovu postaven. Ptivodni budova kostela byla ye slohu gotickem. Toho v'Sak nebylo pri opravovani a prestovovani kostela dostateene dbano. Nynejk st,acba se datuje od rokci 1C39 Kostel jest jednim z nejdelkch chramt praz'.skych Jest doslova pf-cp1m -in olta i razn3)ch svatYcla. Nas zajima yzaena ume.leca to nalirabe. Jana Vratika s,ava z Mitrovic, bYvaieh p ricjvyWiiho kanclere kralovstvi, zernrelello v roce 17-, 12. Nahrobek podle navrini dvorSkho architekta Fischera z provedl dovedny sochar Ferdinad Brokoff. Nutno si pripomenouti jeke jinou historickou pamatku. V bYvalem refektari klakernim bYvaly konany zemske snemy, z nichZ pro nas je pamatny mem z roku 1414, na nemZ arcibiskup Konrad ujal se Mistra Jana Hitsa proti nateeni z kacirstvi a pak zde byla usporadana roku 1311 svatebni hostina Jana Lucemburskeho a Elisky Opoukime tentO historickY kostel, dame se vlevo a kratkYm podjezdem vchazime do Tynskeho dvora, neboli "Ungeltu." Je to typickY &fir, historickeho vyznamu. JiZ na poeatku xI. stoleti byl ureen k tomu, aby kupci z cizich zemi vykladali a prodavali zde svoji zboZi. Jiste bylo to mist() veinal na ykevoyane a pine 'dileho veseleho zivota. Svedei o to mi stare jeho latinske pojmenovani 'Curia laeta" (Vesel' dvtir). Po dobach husitskYch stal se dviir majetkem obce prakske. Obchodni ruch, ktery vlivem itdaiosti delinnYch 1I., ne vSak ustal, ozil ponekuci

Ve stkedu, dne 22. bkezna 1950. no, dlouho. Dries upouta pozornost kaki& ho navkevnika ladoir raznotvarnfrch, zajimavfrch domovnich fasad a peknou starobylou ozdobnou malbou na omitce. Pki who:1u do TYnske ulice jsou znat na dvou inistech znaky pant GranovskYch z C1ranovc. Se strany opaene, t. j. z Thnske ulice, ma prteell raz starobyle tvrze, opatrene strilnami. KdyZ opoultime Ungelt, tu vpravo nachazime dam, opattenY pametni deskou a sochou Vaclava Budovce z Budova. byl majetkem man'Zelky teho2 a zakoupen byl d ye leta pied ba you na Bile Hoke. Zajimave je, 2e jako majetek 2eny Budovcovy nebyl tento churn po exekuci roku 1621 zkonfiskovan, KdyZ jsme vyg li z Ungeltu, vkrodili jsme do velmi uzounke ulieky, vedouci kolem kostela TYnskeho. Ulieka je kratpo nekolika jenom krocich naskfrta se nam krasny pohled na prostorne pamatne, a rekneme posvatne Staromestske namesti. S chvejicim se srdeem postupujeme do jeho stredu, uvedomujice si jedineenY jeho. vYznam. Misto, kde v nejstarkch jiZ dobach byly konany trhy, kde kralovki hlasatele a obecni bikicoye zvestovali van. s y Ych panil obecnemu lidu, kde roku 1437 byla vykonana poprava posledniho Husity Jana Rohdee z Dube a na Slone, kde o kralovskYch korunovacich byly konany velike slavnosti, kudy byl veden Jill PodebraskY po sve vol be do Tynskeho chramu a kde stab° roku 1621 osudne popravni leseni. Staromestske namesti jaksi uzaviral start' dam Kre novsky. Ten vSak ji2 dlouho tarn neni. Pra,ve. tak nadherna, kaAna, postavena, primatorem Vaclavem Krocinem z Drahobejle, nezdobi jiZ toto namesti. Take stara straZnice byla odstranena a konedne v roce 1918 byl nerozumnfrm roseg tvanYm davem str2en pamatnfr sloup Mariansky. Zastavme se nejdrive uprostked Staromestskeho namesti a prohledneme si zblizka Hustv pomnik. Je to vlastne cela skupina vYjevii, projevenYch umelecky v bronzu. Pomnik postavil profesor Saloun. Postavenim pomniku uctil oeskfr narod petiste vYroei upaleni velikeho Mistra Jana. BohtZel, toto vfrroei nemohlo bYti ucteno a oslaveno, tak, jak by si narod peal, jeliko2 v tu dobu nebyl narod pine svobodnY. Proto zasmu gily pfichazel pra2sky lid pokloniti se paina,tce Mistroye a zahalil podstavec pomniku nadhernYra kobercem zivych rani. Se slzou v oku a se zat'atou pesti kraeel od pomniku, vzpominaje slavne minulosti a ubohe pritornnosti. Jak jiZ jsem uvedl, je pornnik skupina vYjevt, kde postava Husova prevykije cele sousok. Mueednik pro svatou vec sveho pfesvedeeni vy, vstava, z dohokivajici hranice, jako symbol na geho narodniho osvobozeni. Po strane Hu-


Ve stredu, due 22..brezna 1950. sove peieleneny jsou skupiny Husitfi a CeskYch ernigrantft. Vpravo je to peizrak BoZich bojovniku, zanicenYch slovem MistrovVm. Jest to lid, tak jak povstal od sveho ob y ykleho povolani a jde za vfidei ideou. V ruse jsou mu vtisknuty pouze nejnutnejti atributy valeene, paveza a copy. Ve skupine nejsou ale jenom nachazime tam i matky s detmi. Umelec chtel tim naznaeiti silu Husova ducha, kterYm nadchnul vet'kery ndrod. Vlevo je vytvorena skupina naroda zdeptanekterY za sve peesvedeeni obetoval vie i svou rodnou pfidu. Take zde odra.21 se sila vtidei mytlenky a neta k natemu lidu, ktery poctive bojoval za prava naroda. _jsme si pomnik prohledli cely, bychom jej nejradeji znovu, tak se katennt neda se nic delat, nemame toho easu tolik a proto piddeme dale. Terrier nasilim odtrhli jsme se od mohutnYch skupin, vysoce urnelecky provedenYch a prozhlilime se po namesti. A co vidime? Peed nami, jak jsme vytli z ulieky TYnske, je budova pamatne Staremestske radnice. Tu vSak prozatim ponechame, stranou, pohovotime si o ni pozdeji. Vpravo od nas, v mistech, kde stdval Krenovskeho dean, tyei se k nebesUm krasnY barokovY chrdm sv. Mikulate, jedna z momunentalnich praci Kiliana Ignace Dienzenhofera. Staval pftvddne pCi klatteee mnichft benediktinskYch, kteri sem byli peestehovani z Ematiz, kdyZ SpanelSti mniehove z Montserratu osidlili klatter na Slovanech. Za Josefa II. byl kla'Ster zruten a kostel se stal sladiStem. PonevadZ ma ale velmi peknou akustiku, byl promenen v koncertni sin pro cirkevni hudbu, aZ koneene jako majetek oboe pralske byl pronajat k bohosluZebnYm tteelfun pralske obci pravoslavne. Jakmile vtak vypukla I. svetova valka, byla ()bee donucena zrutiti siniouvu a kostel stal se chramem PraZ gke posadky. Nutno zdftrazniti, tato okolnost byla pro kostel velmi proPfisobenim tehdejStho velitele staVebniho oddeleni zemskeho vojenskeho veliteistvi, plukovnika a PoZdeji generala Raudnitze, byla sem nakomandovana Pada Vynikajicich umelcft, slonZieich tehdy v rakousko- uherske armade. Tim general Raudinitz prokazal dva zaslOne einy. Ochranil jednak celou eadu natich mallet peed frontou a vie net moZnYm zffirzaeenim a odkryl nam celou eadu vzacnYch praci umeleckYch a budovu doplink Ze vedeni architekta, a maliee Jaroslma Majora pustili se natl. =Mei smele do prace a za ncdlouho na miste proste obileneho stropu zaskvely so mohutne fresky Assamovy, zave,, ,ma byla keiMva, cesta, kopieovana dle originalft TiepolovYch a vytvoeen byl novY hlavni oltde Postatnim peevratu v rote 1918 byl pro-

V ks T N I K— WEST, TEXAS ptijeen kostel cirkvi Ceskoslovenske, kterd tarn zridila svoje prvni a hlavni duchovni steedisko. (pokraeovani). ) • 4 • ( Temple, Texas. Cteni bratei a sestry nateho eadu Cesky Prapor Cis. 24. Timto vas laskave upozorriuji abyste se v hojnem poetu dostavili do spoleene selatize vtech SPJST eadu z okresu Bell, Milam a Falls, kterd bude poeadana v sini eaciu Hvezda Texasu Cis. 47 v Seaton v nedeli odpoledne dne 26. beezna. V teto sclanzi budou peitomni tJeednici na'Sl H. U, kteei nam podaji rfizne zpravy ohledne nail SPJST a vysvetli nam vtechny vYhody natich pojistek. Bude to velmi dobre pro kahleho siteastniti se -Leto schnze. Proto se jisto sneastnete -Leto schfize a pozvete teZ svoje zname. SehOze tato jest oteveena pro kaZdeho. Tedy na shledanou v Seaton v sini v nedeli odpoledne due 26. beezna. S bratrskYm pozdravem Chas. Navratil. ) • sTa • Mid Praha eislo 29

Taylor, Texas. Bratei a sestry: Timto vas uvedomuji, ze peitti eadova schtize se kona, 1. nedeli v dubnu, totiZ 1. dubna. Budern volit kralovnu a jejj druZinu Majove slavnosti "May Fete", kterd se bude poeadat 7. kvetna. Nezapomerite na tuto schnzi, budem miti po schtizi Ceskou svaeinu, a budem se miti po eesky hezky. A. L. BoudnY, taj. ) • 4, • Chickasha, Okla. Ctena redakce! Doufam, Ce me dovolite peispeti nekolika eadky do Vestniku, aekoliv nejsem alenkou, Texaske Jednoty. (rnoZna Ze byste ani Oklahomske nechteli, cot bych Vain skuteene nezazlivala.) Jsem ale odberatelkou Vestniku, kterY se nam libi pro jeho pekne dopisy i pouOne elanky. Po divadle "Zasvitlo nam Slunko Zlate" ktere jsme na yttivili v Dallas dne 26. Unora nemysleli jsme, ze br. Kraft to mini vaZne Ze se k nam do Chickaska, Okla. vypravi s manZ. KottakovYmi z Ennis, Texas. Ale po obdrZeni dopisu od ses. Kraftove, Ze skuteene k nam peijedou v sobotu dne 4. beezna, tedy jsme se na ne peipravili a nebylo to Zadne peekvaperil jako kdyZ" nas peed nedavnYm easem navAtivili s manZ. Tyrek z Fort Worth bez oznameni. Litujeme ale, 'Ze br. Peevratil s jeho spoleeniky nas zde v Chickasha nenatel, zato jsme si `s mm pekne pohovoeili druhY den v Ceske sini v Yukon, Okla. Nedivime se, .2e se ;inn Oklahoma libila obzvlagt ty krasne Arbuckle hory a

Strana Sulphur Springs National Park. Mnoho texaskYch turistU navAtevuje tyto mista, nevime vial: zdali jsou to ty hory, neb soudime podle vyhazenYch plechovek podell oesty, Ze by to take mohlo byt to "Oklahomske" pivo, co je sem vabi. Peilelitostne si zase zajedem do Sokola do Texasu, Ode je unto v 'Ceske spoleeinosti. Nazdar ! Marie Sykora. )• • Guy, Texas Mill bratel a sesteieky: Dues 15. t. m. je zase zaehmorteene poeasi, clavam se do psani ale moje myilenky jsou tento tYden zrovna takove jak to poeasi menive. Stale myslim, Ze 18. bude rok co zemeel muj mantel. Fr. Truksa a co jsem se peistehovala na Guy k Mikesnezcla se mi., Ze jeto tak diouho neb to vie vidim jako by se to-stale yeera. 18. beezna rano k Mon peitla snacha Ella Truksova, jeZ od nas bydleli nedaleko. Ze ona, pojede do mesta, chcem-li by nam nee° peiVezla, tak mantel sednul ku stolu, Ce ji to napite co nam ma peivezti, a my stdly u neho a mluvili jsme vAeci jette co je rano noveho. Najednou Ella vsktikne co delate, ohlednu se on, neho, a on IA mel hlavu ria, stole, teZ voUin Frantitku co je ti, chytla ho za ramena a zdvihla ho v zidli, volame na nej, naeikame, ale marne! Ella utikala domn k telefonu peivolat vtecky mlade Trukse, kteei byli v praci, i ostatni deti a ja manZela drZela v naruei, aZ se vSeci deti sjely, mluvila k nemu s plaeem ale vzbudit jsem ho nemohla. A tak to vidiin stale, pak jsem se nemohla pro nemoc ani jeho poi:1113u sfleastnit, a dosud jsem nemohla se dojeti podivat na Alvinsky hebitov navttivit jeho hrob. Onehdy pfijeli k nam manele Vinca Pekaeovi za spolkovou zalelitosti neb br. Pekae je pokladnikem eadu eislo 112 SPJST. tak jsme si se ses Pekaeovou popovidaly, jak jsme se dobee bavily a snatell dokud jsem rnohla nav'ttevovat ze, ses. Pekaeova je velka milovnice kvetin valy meli moe krasne kviti kolem domu, mantel ji pei praci s tim dobee vypomahal. Maji Cetnou rodinu a brzy vieci jsou v Jednote a dobee si i mladi stoji, jsou vtichni Zenati a vdane. Veera zase byli zde u 1V1ikeskft mladi rnani,ele Jan Pekaeovi z Damon, teZ v zalditosti spolkove. 28. 'Mora oslavil mEj tvagr Roman Pollak v Rosenberg 87 lete narozeniny, vteci s na jecineho jejich deti ho peekvapily, a Z syna. Frank Kanaka, ktery se nemohl sfteastnit neb je v Nemecku v Americke zone, je Majorem, a bydli tam i s rodinon. 07tatni deti nanesly dobrYch jidel i piveeko a 1:ab,l(11 neb on jeS"t6 miluje fa ,i2dku. PSeji :;vagrovi, by se ye zdravi clodkal i pClCtICh narozenin. Co toto dopi-.


Strana 8 cuji ut hezky sluoieko sviti a hreje, tak se vtecko usmeje a rozveseli. Rolnici seji kornu a nekteri te uz self i bavinu, a v zahradce ut rozliena semenka vschazeji, jen aby nepritel na to mraz. 'Nazdar vtem etoucim Vestnik Rozi Mikeska-Truksa ) • A, • ( OD itADU CiSLO 27 Moulton, Texas. Mill Ctenari Vestniku! Jak talc vzpominam na ta mladti leta nemohu skoro tomu vent, te ten eas tak rychle utika, zda se mne to jak lidera kdyt jsem vstupoval do nati Jednoty. A je to pies 40 let jak mne prijimali do iladu Oslo 24. Cesky Pra.por v Cyclone, Texas.. Meli tarn peknou, velikou, novou sin. Jme novali ji tarn Flag Hall, (nate Havlikova Impala i orchestra tarn mnohokrat na slavnostech a zabavach vyhravala, byly to vesele a dobre easy) Jestli se nemYlim, byl jsem zvolen do Uradu ten prvni fok jak jsem byl prijat, (motna te to bylo pritti rok) za treetniho. Roku 1911. jsem se tend a ten samy rok nechal mantelku uvest do toho radu. tract iidetnika jsem mel at do roku 1917, v torn Case jsem byl jednou zvolen sjezdovYm delegatem sjezd se odbYval v Galveston, Texas. Koncem roku 1917 jsem byl povolan do slutby pr y -nisveto alky,mnteajl pochazela z Moulton, Texas. Jak jsem byl proputten tak jsem jel za ni a zitstali jsme tarn. Dostal jsem praci v obchode Ed. Boehm Sons. Tak jsme prestoupili k zdejtiinu radii Pokrok Moulton Cislo 27. a zase jsem byl pocten idadem mistopred., arad jsem mel Lrok, pak jsem byl predsedou po 9 let, a -1 rok starti pied.. pak mne dali Urad tieetniho, ten firad jsem. mel 14 let at do konce 1949. V torn Case jsem byl sjezdovym delegatem 2krat v East Bernard a v Corpus Christi, Texas, a na rok 1950 mne poctili Uradem sedou. Jak Hla y . iiradovna ustanovila organisatory talc mantelka a ja jsme zde upsali za $91.000.00 pojistneho do dnet niho dne nevi toho moc za ta leta ale zde jsou rady moc husto asi od 6ti do 9ti mil jeden od druheho po cele Lavaca County. V loni na podzim, neb od novella roku, se k nam pripojil rad Spravedlnost ' Cis. 121, Tak ted' mama hodne vetti rad je nas ores 300 elena. Tak jsme se dali limed do prace pies:50 dlenti a nekolik ncelenti jsme koupili Culak tkolu a 1 akr, pozemk,u na Farm to Market Hi-Way. Je to od nati stare male sine, jen 3 mile na zapad ku Gonzales, pojmenovali jsme to misto White's Lave Oak Center. 19. 15.nora jsme to tarn oslavili s odpolednim piknikem a tanedni zabaVou. Vallee nas tail° te br. J. F. Chupick i s mantelkou byli pritomni, na ysteva byla velika talc! se to Yellin deVre vydarilo. Diky vtem tomnYm za yYpomoc. S. dnora jsme meli

ESTNIK— WEST, TEXAS schizzi v stare sini a vtichni pritomni volili, aby se pritti schtze 12. biezna odbyvala v novem miste .a tak se i stalo, naytteva byla hojna, te nas talc moc pohromade po mnoho let nebylo. Dostavil se tat' oat pokladnik a teditel nemocenskeho Odboru z Hla y. aradovny br. Jos. Koliha a po schuzi k nam promluvil a dobre vysvetlil nem. Pod. a jak vte ostatni pracuje v Hlay. Uradovne, prace rortridena pekoe na vte, a pracuje to jako koled ka v hodinach. 'Voice nas potetila jeho fee i pritomnost, i Miro Sedlak, poslanec z Oeskoslovenska piijel s br. Jos. Muras a po schtizi k nam krasnou kratti red udeal, diky jemu. Pak od 5 do 10 hodin se hralo Bingo pila se kava, sodovka, svaeina atd. V ge dopadlo dosti dobre, diky vtem pritomnYm za vYpomoc, a pilitomoast. Z jakYmsi nedorozumenim nekteri elenove se nedostavili, nemohu pochopit prod, asi proto, te schtize se odbYvala v novem miste a ne ye stare sini vtak to yeah, bylo to oznameno ye Vestniku i v zdejtich novinach Moulton Eagle. Tak ye schtzi 12. brezna, bylo ujednano, te katdemu elenu v okoli asi 25 mil bude zaslana pottovni karetka, aby se dostavil do pritti schtize v nove sini v White's Oak Center dne 2. dubna- ye dve hodiny odpoledne bude volba listkami, jestli se budou schtize pritti odbyvat ye stare sini nebo v nove, timto se dava priletitost katclemu pak bude spokojenost mezi vtema bratry i sestrami, dostavte se vtichni, aby se to spravne a dobre zaridilo neb jen v schtzich se takove veci mohou vyiidit a uskutednit. S bratrskYm Dozdravern Nazdar J. V. Havlik;pred. ♦•„ • ( Baytown, Texas. Ctena redakce a etenari Vestniku! Tak uz zase ta yak primorska Fanninka je zde, nu ale jak pak div, vtdyt' ten mesic brazen talc nejak podivne phg el te celYch 5 dni se ani slunieko na nas nepodivalo a mne je talc nejak smutno, kdyt jen stale di katc1Y druhy di treti den aspon trotku sprchne a talc co Mat, kdy2 venku ta priroda stale plade talc to ye mne vtelicos hrka, talc yen s tim a pak se mi treba, ulevi. Nejdrive si vezmu na mutku tu pani Annu Trampota kdesi tam v torn blate pri torn Crosby, Texas, s tou jeji slepiel havetl. Ano mila Vy pant, s chuti jsem se zasmala pit eteni vateho dopisu ve Vestniku a davam Vain za pravdu jak pitete, te` ty Vate slepieky co tivy byly vajiako nesnesly at jsou vajieka 25c, talc to ut snateji ba ne dost na torn, aji ten tata kohout tkrabe a hrabe a chvali at beda, te tarn by bylo mistedko pro vajieko. Ono je to talc asi se vtim co farmai ma na, prodej, to je at beda laeine ale co musi farmat koupit, to je zase at beda clra,he treba jako ted' to mizerne

Ve stredu, dne 22. brezna 1950. kafielp jakou ma peknou cenu. Ale vite Vy mila pi. T., osedlejte si toho tatu kohouta a nalotte tech 25c vajidek do pytle a vsednete na kohouta a privezte mi tech vatich vajieek aspoti nekolik, vtak nezapcmerite a ten pytel s Verna vajiekama dejte si pil es rameno aby to'nebylo tomu kohoutovi talc moc tetke. Ha, ha, ha, hi, hi, hi. Co zase nedtu ye Vestniku psdno tarn odkudsi z Dallas a to te ja, jako jsem stara, baba, ja Ti dam stara baba, jetto ja (levee jako lusk nu a jak pak by ne. Vtdyt' jsem v loni v lete jette hrobarovi z lopaty utekla, talc to videt to jette dobre nohy mam. Pitet, te do Evropy asi nepojedet, ale po Americe te budet vandrovat, te tatky ut mat dve a te se Ti loni ztratila pri vandovani vandrovni tatka, nu a ted' budet mit tatky d ye, talc proto Ti Toninko H. radim, abys sama jedind se na ten vander po Americe nepouttela, Vem si nejakeho priivodeiho, aby na zavazadla dal pozor, ovtern na Tebe davat pozor by nemu,sel, mat Usta a doptat se a take se rika, te po dem nic, te se to neztrati. Ale prosim za prominuti a vem vie jako tert a pak se tomu zasmejeme ha, ha, ha, hi, hi, hi. A ted' at prodam tu moji starou rend talc se ut tette, te vas pak vtecky me dobre pratele nayttivirn, ja ut se na to take tetim ale at prodam a to vozidlo si koupim, nu ale tetit se ut mutate te rune brzo uvidite treba letet do toho neznama. A ba jo.. A jestli mi v redakci tyto me ra,dky nejak netikovne zkomolite, tak na vas tarn take prijedu a vyrovnam se s vami a reknu vain jagaco. Take jsem v kterYchsi novinach detla, te by potrebovali trochu dette ale prosini vas bide jeli to motile, te by bylo misty treba dette kdetto zde je tolik dett'il a te vody tolik utede tam do te hlubiny morske a take kdyt se di-yarn jak ta pekoe eista, voda bail tarn do te hlubiny morske a tarn te vody nic netak si myslim te, je to nespravne. Nada tolik vody a jinde zase nic a talc mi take prijde na mysl, tam v torn severozapadnim Texase kdyt ja si zalotila jako trvalY mtij domov jak jsem s chuti pracovala, te snad bildu mit take jednou kus to hroudy ale chyba lavky, ma prace, ma nadeje, vie bylo prye a vie mune, vody nebylo, prtet nechtelo, cele leto vodu vozit pro tiznivY a hladovY dobytek a ten mitj tank byl stale such)) a tak ted' kdyt vidirn tu vodu betet tarn do te hlubiny morske, byt' by ne toho, te bylo na severozapadnim Texasu takove sucho, ja, dnes nemusela delat mestskau pani ale byt pani farmarkou 115 aril iiekneho pole a ut vie zaseto, ale ut byl toho roku demo konce a na ba y lnu a krmivo nadeje tadna. Jak mne bolelo srdce kdyt ja musela, vteho se vzdat, ma prace, ma nadeje, vie mama, vie bylo ztraceno, vte


ve streau, one 22. Drezna 1950. cko prye. A tak se tam lide zeerstva natehovati. tak zeerstva z tamotud ili prye. Tenkrat z to Otto Stelink vypravy, ktery Leas doprovodil na to rozsahlou Franchers Rane, ja byla mezi prvnimi co zakoupila km to divoke prerie, ba jo, ty vlei koncerty jsem dostala co premiji iipine zdarma. Jak to tam zaeinalo bYt krasne, ti naii Ceii, kaZdY se civil aby sobe kus to hroucly zajistil a kdo si tam tenkrat pHnesl peknou sumo. penez, tak se tarn udrZel. Spolek SPJST se tam zaloZil eislo '77 Bemarton, Texas. Take sestra Spanhel cosi piie, ze se ji yielicos ve hlave srovnat neniZe, Ze se bude y e schuzich jako hoyorit v reel anglicke, inn pi. S., tomu se asi predejit ani neda a uZ si to pane ye vasi hlavel srovnejte, ze se tak stane, ba jo. V2dyt' piece jsme zde rozeni lide Amerieani a nikoliv Cesi, mile drive take vielicos ye hlave se nechtelo srovnat, ale seznala jsem„ ie my mali eleni nic nesved erne. Nei jsem tyto radky dopsala, prines1 listonoi psani ai z Alabamy od pi. Bystricke me decry a piie toto: mile mati, asi 23. tam budu na °bed a zdrZim se tarn u Vas asi 14 cini a pak jedu do Californie. Nu myslim si , pri cteni toho psani nu to dostanu pane nadeleni. Odtud pojede do San Antonio, Texas, tarn ma sestrenici s kterou se neviciely od detstvi a dues uz obe jsou babieky, to bude zylaitni shledani. Nakonec prosim redakci za oloravu chyb a ze zakonoit toto psani jsem musela na tomto papire. Chybelo mi papiru tak prosIm odpustte to to vaii primorske Fannince. Milt' pozdrav viem. Faninka od

VESTNIK WEST, TEXAS me slyieti olcveka, kter9 bezpochyby musi byt dobre informovan protole je to bYva1,9 poslanec Mirka Secllak .jei je v Exilu• Poeasi mime nadherne, jeden den se potirne do rana dostaneme dost pisku ne na dYchani a druh9 den mrzneme. Co lepiiho si mtrZeme prat? No nic na plat, v zime vreime jaka je zima, v late ie je mcc horko, na jare moc prii a na podzim je moc y etrno a mnoho listi na Jak asi `ten Pin Bith viem ma nam vyhovet ja nevim, kdyZ sami nevime co chceme. Co se me tyke ja mam nejradeji jaro, jak by elovek se probudil ze sna. Pain Filpcove proji brzkeho pozdraveni z tato pcsledni valne 'operace a aby trZ mela pokoj. }Vila u.2 toho dost. Je to skorem zazrak co dneini lekarska veda na eloveku dokaZe spravit .Tyto tak zvane "Plasticke operace" udelaji dobra., ze se ani nepozna ZadnY rozdil, a preci eloveka udelaji jak noveho. Ja myslim, ze je to dar Boliem dan9. Tak se mejte vsichni vespolek radi aZ na priite Nazdar viem, Antoine echan, clop. ) • 4 • ( UPOZONENi

eisloi 40. Hillje, Texas ' Bad Oechoslovan JelikoZ na den 9. dubna pripada tek Velikonoci a jak jest nam viem znamo v ten den se obyeejne sejdou rodiny a maji spoleeny °bed, anebo rimohe ditky se sejdou s rodieemi aby se viem ponechal eas voln9 pobesedovat. Tak naie schtze bude poradana 2. dubna 1950 misto 9. dubna. Tak si to bratri a sestry zapamatujte tuto zmeno schirze. S bratrsk9m pozdravem Dallas, Texas. Emil K. Hajoysk9, taj. 'Mena redakee! ) • igo • Tak ui me to zase mate, chodim Mezi ty vase etenare kaZdY mesic, jiVZIPOMiNKA NA KARLA HAgLERA nak to nejde kdyZ se pracuje. Naie sokolo y na dostala nova dva tee- Praho ma, zda jeite vii, kdo to byl, ny, jsou to Frank Fitz a jeho chot' Ma- jen2 veie chramti tv9ch svou pisni rozzvonil rie Fitz, oni jsou domovem v Bridgeport Conn. On sem priiel s Chance a v kouty tve malebne pisne sve Vaught do Grand Prairie. Tam je to no- jak narue bilYch kopretin rozhodil? va tovarna na aeroplany. Jsou nam y ell- Vltavo ma, do niZ podzim listi sval, zda vzpominai, jak kdosi s kytarou ce vitani. OdlaZily se pro dobu pcstni viechny u tveho brehu stab a cit svaj narodni zabavy, tak ai po Velikonocich mohou do tyYch vin, Vltavo, nadiene vyzpival. si zatim viechni tance chtivi data no- Praho ma, ca to to nedojima, • . ze zavraidili tobe nejlepiiho syna? • him odpoeinout. Divadlo jei melo b9t davano atvrtou 0 vznes se, bil9 racku, nad rnesto karnenne nedeli tento mesic, bylo odloieno na ‘ .. tvrtou nedeli v dubnu. Bude naiim a vytrvej, neZ boure se nad Prahou preZene! Ochotniktrm poskytnuto dosti easu se vie Tak rnluvil ten, kter9 trZ nepromluvi, dobre naueit. Musim naiim etenarnm oznamit• ze 1.i tak zpIval prostou melodii a slovy kvetna bude v Dallaske sokolovne pred-, a hral, do srdci lidskYch hral naika, jei bude velice zajimava. Rode- Karel Hailer, jenZ to tolik miloval!

Strana 9 BOLESTNA VZPOMiNKA Na:i milcvanY syn a bratr Robert Eugene Kue"era odeiel nam na veenosi due 25. brezna 1949. Vzpominame na nej tak casto a je tomu prave jeden rok, co uz odpoeiva v pokoji. Vzpominaj Otec, Matka, Brati a Sestra. (c) ) • 4 • ( Led na Vltava. — Koneene ledf Vltava, ktere se dlouho nijak nechtelo do mraziveho krunyre, razem zmenila svou podzimni, nekdy skoro letni nalado, ztuhla v nemem ddivu nad krasami Prahy a . • .Tak by cl o prvnim ld tick9 snitek, bloudici "u yytrZeni" podel vltaysk9ch breht1 a lepici, poked by mu dovolil itiplavY mraz, basne o zmrzle yode. No, na Stesti romantikove vymteli .. • Ze ziistala nam jen skuteend Vltava, prosaicka, to Vltava, ktera nam v late nabizi ipinavou vodu ke koupani a v time, kdyZ se to yydari. . trochu ledove radosti z brusleni. Z tramvaje mtiZeme yidet neobyeejn9 zajem o to nova skupenstvi vody. Bruslari, mladi i stall, se prolidneji podel brehil (doprostred se zatim boji) -- no a ledari, tato kasta yesel9ch chlapikir, vyjela na led, aby automatickYmi pilami narezala nejrfiznejii hranoly .. ne pro poteieni romantikii, n9brZ do leda.ren. Tak .. a je po romantickem blouzneni. Ale ne po blouzneni. Nejeden kluk bude jeite v noci blouznit o torn, jak ho •ty brusle dneska prohnaly. .. a na prvni led nezapomene ani rano, kdy mu v eipernem kaidodennim vstavani bude branit nekolik modrin od "ledovYch salt." A zitra? Pookat, o tom nebudeme jeite psat. Co kdyby treba zitra priilo jaro. . .? ) • 4• (NOVE, PICNINY Mlademo vYzkumnikovi Josefu Dedovi, rolniku z Malejova u Zamr., kter9 se zab9va ilechtenim picnin, podatilo se natrvalo podle mieurinske methody vyilechtit itirovnik obecn9. Vyilechten9 itirovnik je zcela novou odrudou, vzdorujici mrazu a suchu, se statnou 2lutou lodyhou. Ji2 za sucheho roku 1947 dal tento etyrovnik pri prvnich pokusech 50 q suche pica z hektaru. Ptivodni horka, chut' se vyilechtenim npine ztratila. Nyni rolnik Ded pracuje s prof. dr. Mg. Kleekou na vyilechteni jestrabiny, ktera jako v9nosne krmivo podporuje mleanou produkci. o • ajove konviee mivaji hnede usazeniny z yylouhovaneho eaje, ktere se nejlepe odstrani jedlou sodou. Do konvice se dá voda a nekolik 1Zieek jedle sody, privede se do varu a necha na plotne nekolik hodin. Pak se eajnik vyplachne eistou vodou.


Strana 10 MALE VZPOMINICV NA VELKEHO PRESIDENTA. Olga Sedlmayerova. 0 abstinentrni cti. Pri velltem, obede s hosty v Topoleankach se podavalo jasne jiskrive vino. Pan Dostal, vrchni ‘Senk, vedel, Ze vina nepiji a nezastavil se u mne. Prof. Bane, portretista pana presidenta a mkj soused u tabule, me premlouval, ze bych snad prece mela toho bajeeneho vina okusit. Vaiml si naSeho hovoru pan president: "A nikdy jste , vina ani nepila?" "6 pila, pane presidente, vyrtistala jsem ria Znojemsku, ye vinarskem kraji, a uZ jako (levee jsem dovedla rozeznat z peje vina a podle vune druh a toenik. Notar. Palliardi rikaval, Ze mne Panbilh na zraku, rime ptidal na eichu a na sluchu!" I obratil se pan president: "ToZ udelame zkouSku! Prineste to vino!" Prinesli lahev obalenou v ubrousku. Vino prim° rajsky zavonelo. A vybavilo mne vzpominku na vitni, kterou jsem ucitila pred tim jen jedenkrat: pied pied prvni svetovou valkou, cestou do Luhaeovic mne znami ve vlaku ye Bzenci pohostili bzeneckou lipkou. Ano, to byla tataZ vzacna. lame Moravy! Jeji vjem musel bYt y e mne hlubokY a silnY. Ochutnala jsem: "To je bzenecka lipka!" Pan president se obratil: "UkaZte tu lahev!" A byla to opravdu bzenecka lipka ---- a me znalectvi se zdalo zachraneno, nebot' stolni spoleenost mne zatleskala. Jenom pan president ne. Pan president se optel o lenoch pale na prsou a povida: 'CoZ o to! JazYdek mate tedy dobry. Ale Ze by vain to slouZilo k abstinentni cti — to tedy neslouZi!" 0 slavicich v TGM mel rad Moravu, rad sem prijiZdel, ale nemel rad Zidlochovicky zamek. KdyZ' tam prvne vstoupil: — "tam Vam bylo parohk, dude sama rohatina, Ze tarn bylo aZ 'Cern() jako v lese! — Potom, to VSecko odklidili," to lovecke dedictvi po arcivevodech. "Hrozi nine zase letni cestovani. Nemam vlastne nikde dornova. ftikain si, ie je inym dornovem cola republik y - ale to jen tak lc sebechlacholeni. Nyni tedy zas Ldlochovice." A po chvilce: "Jak tarn prijedu, za dva dny ochraptim, nebo se o mne zaerie pokouSet chripka." (Chripka, ne ehripka!) "Ne, nemyslini, Ze by to bylo tim staveRini — i kdyby bylo jen z kamene. Piece se tam stale \Tetra, — a je tam dost slunce, staveni je asi zdrave. — Ale bride to tim — co je tarn slavikk!" "Slavikk? A jak by meli slavici vliv na ochrapteni a chilpku?" "'DA jak! Slavici jsou tarn, kde je hodne komark. A komati, kde jsou

VES TNIX —• WEST, TEXAS

Ve st •edu, dire 22. brezna 1950.

ny. A tarn kolem je same., mokrina. Tak Domaci politika?" tam jsou konnati a slavici. A proto tam Mavnul rukou: "Ach - to ne! Oni Se hned ochraptim." pokorpi — a zase se to srovna a je dobte. 0 zasluhach. A vidite, jak se u nas dude eisti. Treba Chtipka a chrapot se dostavovaly dost PrafSek, nebo StribrnY, -- a jini. 0 to staeast°, jak pilnY jezdec koinno vyjildival rosti nemam. To se upravuje." i za sychraveho poeasi. "Tak Nemecko? Hitler?" "Snad byste mel, pane presidente, poOpet rnavnuti rukou: "To je blazon. slechnout doktora Maixnera a za nepoho- Ten se odpravi sam. Nemei jsou vzdelanY dy nevyjiZclet. PrilduSky tim trpi." narod takoveho nevzdelance prokouk"To bych mel! -- Ale ja jsem se, parade- nou. Ale co nine dela starosti — pani 010, ku, nena-ueil poslouchat — a ted' jsem us2 bude hlad! — Kolik lidi nenia u rids chlena to trochu start'!" ba! Tak Spekulujo, jak jim poinoei. Vem"Tak yam poglu takovY jednoduchY a te si tady neco" — otevrel naplocho patprirozeny lek proti chrapotu a pro hlasiv- you dlan a gpetiekou prstri leve ruky s ni ky. SuSeny kvet eerneho bezu. Uvari se a naprazdno sbiral — —ltdyZ to tilt nenii" horkou parou z odvaru se pied spanim Zadival se oknem k Petrimi a po vdechuje." ce Obratil se 'ive" napino ke mne: "Prosim "Dr. Mayr (karlovarskY lekar) ma pra yvas -- takovY babsky recept! Od Cello du. Mnoho lidi se u nas zbyteene prejida, mam lazebniky -- at' se starajl." pak se z toho jdou kurYrovat, — a tolik "ZadnY babskY recept! Je take od la- lidi nema chleba." zebnika. Radival to doktor MrStik, NorMluvil s ticlaym d'arazem, jakby mince bert. A je to vYborna vec." razil. "Aha! To byl z nich ten nejmlacgi. Tak "Tak se o to aspori netrapte nespapoSiete!" nim." Krome bezoveho kvetu byla v zdsilce "Jakpak — netrapte! Od toho jsem predavka krasneho kvetu lipoveho na veeer- sident, abych se trapil!" ni eat V dopisu pak prislo podekovani. "JenZe si tim ubliZujete." Ale pri pristi navSteve o Oernem bezu — "Ja —to take nekdy citim. A dost Canic. A ph druhe — zase ani muk. Tu jsem sto. Tak premy§luju, kdyby ti, co maji trZ neodolala. dost a vic neZ dost, dali tem, co maji ma"Pane presidente, uvaiili y am ten e'er- lo. Jak by se to pane vyrovnalo. Ale to -nebucle jeSte ani za sto let. -- Ja jsem niny bez?" kdy pro sebe mnoho nepotreboval. Ani "ToZ ted' nepotrebuji — me by uZivilo pet sle"A jak pasobil?" "To nevim. Ja, se nepozoruju. -- Ale pie. Nepiju, nekourim, do bark nechodim, nekaSlal jsem. — A nechraptim." A zase ani penez nepotrebuji ja naSe penize dale nic. Dobra, tak teda nic. Tak se tedy ani dobre neznam!" nedovim, mel-li Cerny bez jako zasluhy. "A jak vite, pane presidente, ze jsou Za easek na to mne p •ekvapil belovlasY bary?" plukovnik Seidl: "Ten eernY bez je 0"Jakpak bych nevedell Piece kaldou hromna vec, jak ten pomaha od kahe!" chvili slYcham, co ten a ten za noc v baA vySlo najevo toto: jeli s panem presi- ru proflamoval nebo prohral v kartyl" dentem na konich 8arkou a pana plukov"Ale abychom nezaporrineli na to nenika trapil kasel. Tu mu pan president spani: mel byste rano dele odpoeiyat, povida: kdyZ se spanek prihlasi." "To2 to nejde. VSak vite: K snidani 11'1 "Poekejte, ja yam dam nee° vyborneho proti kaSli. Z Moravy, od pani Sedlmaye- prijclou noviny. A o deviti maul uz kgeft!" rove." A pridal lined navod, jak vclecho- 0 SIAVNkCII MANEVRECII A BILEM vat a potorn vypit lipovY eaj: LiMEtz;KIJ "Ten lipovy vain voni jako alej v kvetu. To byly vYchodoslovensk; manevry v r. Mire to uZ kolikrat pomohlo!" 1930 a Spiai, ke kterYni prijel francouzA tak timto prenosem priSlo piece jen sky marSal Franchet d'Esperay se skveye znamost, Ze eernY bez a mora yske lipy lou suitou a jiniZ velel'slavne pameti gese osvedeily, i kdy patient stroze odmitl neral Snejdarek. o jejich zasluhach mluvit. Tatranska Lomnice, hlavni stan, byla 0 nespavosti, barech a kkftu. po nekolik dni, srdcem republiky: kroPoeatkem tricatYch let zaeinala hospo- me francouzskYch vojensk:;7 ch hosti zde ddrska krise. Byvala rana, kdy pan presi- byl ministersky predseda Udrzal, byl to dent vypadal unavene a vyeerpane. ministr narodni obrany ViSlovskY, byl to "Maio jsem spal. -- Co naplat, Maixner predseda branneho vYboru JuZka David, mne porouei, o jedenacti na luzko. Nekdy bylo tu i mnoho panstva civilniho, na i usnu. Ale o jedne jsem jiZ vzhiiru a al priklad pan cisarskY rada PeniZek z Nado rana Spekuluju. A pak rano bych koli- rodnich listri a jeho pani s hedvabnYm teprve spal!" prehozem, ktery Warn obyeejnYin lidein "Co y am dela starosti, pane presidente? predstavovala jako dar od cisare pana 1


Vr

(-111c, 22. btezna 1950.

Franc Josefa v g ecko v lesku, hotel Praha v zati s y etel a cely oveneenY, slava \ Tellico_ Nebot' nad hotelem vlala vlajka presidentova, byl zde uz nejvySSC velitel armady, sam v prostem frboru jezdeckern, y e sve obvykle eapce, jen tti kg.dove stuZky v knoflikove dirce a belouoky prou Z. ek u limce bluzy. Manevrovalo se, valeilo se, a posledni den byla velika vojenska pfehlidka na mi ste slavne historie boja bratrskYch, na Spig skem Podhradi. Potom po obecle zajel pan president do Tattanske Poljanky nav g tivit churaveho starostu COS bratra dr. Scheinera. Veder mel byt slavnostni banket na podest francouzskYch hosta. Naveder ptijal pan president nekolik navStev. Byla jsem z poslednich. V ptedpokoji bytu pane presidentova byla jakasi dalaita porada: tajemnik, plukovnik Seidl a ministr ViSkovsky, v geci jaksi ustarani. live se na mne obratili: pry, kdyZ" jdu k panu presidentovi, zdali bych nemohla nejak se pteptat, jak se pan president k vedeti ustroji podle neho tie se ustroji take ministr ViSkovskY. A ze bych mela nejak na pana presidenta zapasobit, aby se ptestrojil do vederniho aboru, Haza v'Secko ptivez1 s se i ptal, ale pan president ze sebou, se nebude ptestrojovat, ze zastane v jezdeckem. A ze by snad piece mel ptijit v eernem, loni na manevrech v Krometili byli jen francouzgti generalove — a pan president piisel k yeeeti ye vedernim obleku 1 A letos je zde sam mar gal Francie — tedy, atd., a pani ze zde poekaji, s jakou se vratim. No — vratila jsem se ,s nepoiizenou. Bylo to tak: pan president mne ptivital ztejme zamySlen.Y. "Byl jsem ted' u Scheinera. Ptipada mne hodne gpatnY. Marn o neho starost. Mam starost o Sokoly — kdo by ptiAel po nem" Mluvili jsme o rraAnYch kandidatech na starostenstvi 60s, o prof. dr. Weignerovi, a tu pan president: "Porad'te se s Antoninem Krejeim. Ten do toho vidi lepe neZ my. Zna, lidi." Po chvili jsem ptipomnela: "Zdr.Zuju vas, pane presidente. Budete se za chvili ptipravovat k yeeeti." "A! -- Nebudu! Ja jsem hotov. Ja, se nebudu pkevlekat." "Nebudete? Myslela jsem, kdy2 je tu martial, ze pajdete v eernem." "Nepujdu! — Jsme tu piece v poli! — A ja jsem si to proto takhle spravil u krku," sa.111 si na bily pronZek u limedku "abych se nemusel pkevlekat do toho brneni." ' Jegte jsem se nevzdala. "Ale nayslela jsem, kdy, loni v Krone-

a

\:j PST/4 I F

WEST, TEXAS

jste gel ye ve6ernim a byli tam jen generalove, a zde, kdolZ je ttt marSal. . ." "Ja to jsem gel ve vedernim, ale ne. k vojakam k vali arcibiskupovi!" A najednou se podival zbysttene a v oeich mu zahralo: "A jak pak vy to vite? Vy jste tam nebyla!" Na takovou otazku jsem ovaem nebyla ptipravena do tvati se mile rozlila zradna horkost. "Aha, panaeku! Na mne si neptijdete! To vas ti tam venku poslali!" a rozesmal se srdedne a hlasite. "Tak vy na mne takhle! Kdybych*Vas tak neprokouki! Jan jim to venku teknete !" A zas takove uptimne zasmani. "Pani Olo, neumite v torn chodit! Tady" — t'ukl si prstem do 'Splay nosu — "na yes poznam, co si myslite! A vy na mne takhle!" A pak pti loueeni s ukazovaekem do vYge: "Tak se -k veeeti jen .pekne upravte, bude tam inar gal Francie, no — a hlava statu!" Tedy tak neg t'astne a s vysmanim skondila to misse. Hiava statu po chvili pak sestupovala slavnostnim schodiStern do slavnostni haly v cele zaticich uniforem blankytnych i gedozelenYch, na nichZ marnotratne svitilo zlato a brilanty tada a duha slavnYch vyznamenani, sam jediny prosty a nezdobenY, stihla, elegantni postava s uSlechtilou bilou hlavou a s eist'ounkYm bilYm prouZkem u limce jezdecke bluzy.-- a oei celeho Spaliru v hale ptehledly a nevidely lesk uniforem a obratily se k nemu. ) • O. • ( VEDCI KONTROLUJI JAKOST VYROBKU. Mluvime tu stale o tokolacle, cukrovinkach, bonbonech a podobnYch dobrotach a etenati se moZna sbihaji sliny v 'A cedstavach UhlednYch tabulkove dokolady, pyramid chutnYch bonbon y a jinYch pochoutek, tonoucich v zaplavach sladke vane. Musime jejich oeekavani zklamat. Nic takoveho se ye VYzkumnem astavu pro dokoladu a cukrovinky nevyskytuje. Ani pamatky po nejake vfmi, krome znameho pachu chemikalii. Nikde ani jedina tabulka eokolady, ZfulnY sladky bonbon a ani kousidek peeiva. Misto toho mikroskopy, refraktometry, pece, zkumavky, misky a ostatni tajemne zai'izeni vedeckYch laboratoii. V odmetovacich -barikach jsou jakesi Zlute tekutiny, nektere svetlejgiho, jine tmaySiho odstinu. To jsou pudingove praSky, ptipravene pro kontrolu jakosti. Tyrde bonbony s napini jsou podrobeny mnoha zkouSkam. Kdy2 se po nich taZete, ukaZi yarn mikroskop. Pod nim je zkoumana naplri bonbonfl. ,ZjiSt'uje se tu projev kvageni .v napini. TotO kva geni tota napin znehodnoeuje. VyzkumnY astav je

Strana it

vedeckou slakou, ktera slott21 vYrobe, hleda cesty prb zlepSeni jakosti vYrobkft provadi kontrolu jakosti. VyzkumnY astav korai nejprye laboratorni pokusy. Zkouma nove methody vyroby, zlepSeni vyroby i nove methody kontroly. Zkouma nove suroviny a rozhoduje, maji-li se doporueit k yYrobe. Na podklade laboratornich pokusa VYzkumneho astavu provadeji se pak velke prakticke zkouSky, nadeZ je teprve nova zlepSena methoda doporueena vYrobe. Znamym na gim vYvoznim artiklem jsou dute dvojite eokoladove figurky. My, kteii jsme zvykli bojovat s moly v Satstvu ealounenem nabytku, ani netuSime, tito nevitani hoste s oblibou kladou vajieka do techto figurek. Boj s remit° nevitanYmi hosty spacla, do akola mikrobiologickeho sektoru VYzkumneho astavu. Zkouma se tu na ptiklad freinnost raznYch chemickYch posttika na steny skladiSt' i pytht se sladkYm nakladem a podobne. ) 4,6 • ( THeitka, velke Frahy Zitra bude tomu tticet let, kdy zvla gtnim zakonem yznikla z tehdejSich mest, ptedsta y ujicich dneSni Prahu, jedina, obec s nazvem hlavni mesto Praha. PraZskY primator dr. Vaclav Vacek vzpomnel v rozhovoru se zpravodajem 6TK, kolik nedostatka odstranilo sloueeni tehdejSich samostatnYch obci a mest: Vinohrad, Karlina, Smichova, Liboce, Hloubetina a jinYch s vlastni Prahou, a jak velmi prospelo tehdejSimu obyvatelstvu. Slo ptedevAim o delniky, kteti bydleli v okrajovYch obcich, nemeli spojeni s pmcovigtern a cestou z prace a do prace ztraceli denne dlouhe hodiny. 0 rozvoji Prahy za uplynulYch tiicet let snad nejlepe svedei rozvoj pralskeho Skolstvi. Roku 1920 mela Praha Best vysokYch Skol, 29 strednich, 81 obeanskYch a 148 obecnyeh. Dnes ma 8 Skol vysokYch, 35 zakladnich odbornYch, 21 zdravotnich a socialnich, 14 pramyslovYch a zernedelskych, dale 21 gymnasii, 33 gkel pro deti slabSiho zraku, 106 gkol stlednich a 186 narodnich Skol. ) • 4, VelkS, tispech eeskoslovenskS,ch voza na autosalonu v Bruselu Ceskoslovenske vozy zaznamenaly na prvnim autosalonu v Bruselu, kterY se pra.ve skoneil, krasnY aspech. Osobni vozy 8koda jsou na druhem miste v prodeji ze vSech svetovYch znaeek. — 8est ptedvadecich Tatraplana, nestaeilo pro mnoZstvi zajemcil. Minor se staff milaekern dvoutaktaft. Take na ge nakladni vozy mely podil na aspechu. Nav'Steynici autosalonu se zejmena obdivovali solidni konstrukci chassis a oceriovali motoristicke kvality nakladnich voza a autobtisir Praha a 8koda. Take poeet kupca zajemca o CS. mbtocykly -byl obrovsky.


Strana 12 1MYHGV, .4,24Mi.0411160.010.0.1.11AWN00.40.041150, .:T14/011.0.0

S T N I K -- WEST, TEXAS

A v torn se probudila. Viecka udYchana, a spocena rozhledla se tolem sebe. B. Zahraclnik BrodskY: Nad sebcu videla znamY, dtevenY, Cerny strop. Ted' svezl se jeji pohled stranou a spattila matku, sedici u ni a drZici ji za ruku. Place ubolad. Proe? Co se to stab? Jak pri gla do postele? 03 se s ni delo? Primhoutila oei a ptemYglela. 41i010.0.51.00111:1141.4.0.6..M.1.12•11.110-0.51.04=1.0...-11.155117.04./.,ITA Anc, vtdyt' Sla za muiem, na gla ho a Ale nikoho tu neni, Kde je mut a kde vracel se s ni domu. Pamatuje se na vieje maminka? Proe oba odeSli? Co pak ohne, kudy spolu Ali, co ji iikal, jak vizaspala? Ruda by byla vstala, za nimi dela yes a clavatala, aby se lidem vyhnuli. Sla, ale ku podivu, jak by ji neco ku pc- I Ze ji bylo zle, si ptipomnela, takove podivne, zle bolesti, ale take, dusive, to steli poutalo. Ted' slySi kroky v sini. To snad bude jegte ted' to citi. mut. Setrasa snih s nohou a ut saha Ale domil nedoSla, to vi, ani maminku po klice. Podivala se ke dverim, aby nan nesli. Ale vtdyt' se nepamatuje, to by zavolala, ale misto neho y chazi Vojta. nevidela. Bylo snad pravda, co zdalo se Pocitlila takovY lanusnY, oSklivY odpor o tcpeni? Motna, ze ji vytahli a sem do proti nemu, to mu c'ntela pohrozit a kiik- byla k rybniku Sla. Co se to jen stab? nout nan, aby odtud tahl, ae tu nema, co Kde je mut? eclat. Ale zase nemohla knout ani rukou, tzkost ji pojala. Chtela zeptat se matani pronest slova. ky, otevrit oei, ale nemohla. Jako by ji Sinai se, ruce si nanul a Sel at k ni. cosi zase tahlo do nartve, nllcici tmy. At Za yrela radeji obi, aby se nan divat ne- ji to dusilo, jak tu bylo uzko, kde tadne musila. Jen chlad z jeho satin ji ovanul. svetlo, iAdny iciest nezavanul, kde byl Ted' ji vzal za ruku a prisedl k ni. takovY mlcici klid. Marne tapala sem "Hyba.j edtud!" rozkrikla se, napina- a tam, aby vybiedla nekarn yen, k jic vSeeky sily. "Ty sem nepatriS, viak chodu, na svetlo a vzduch. Nohy borily sem to vyhnala." se ji do tiny, jako by kraeela bahnem, "At' vyhnala, ja sem jdu piece. Vy smrclutYm, mlaskajicim,lepicim se na jemne mate rada. Vite, jak jste mne sama ji nohy. Umdlevala, toeila, se kolem sepo musice sem vedla, Pamatujete se, co be, krieela do to tmy, a volala po svetle. tenkrat jste povidala, te —" tit se lekala, te tu zahyne, kdyt najed"Mle, mne," lcrioela zbesile, tlukouc ko- nou jako by tma se rortrhla ye dve pule lena sebe. "Nic jsem ti nerikala, nikam a uteknY pohled jeji spattil sluncem jsem to nevodila. Byla jsem opila, tys zalitcu krajinu. me opil, k tanci me bral. Zavolana mute MCij Bote, to jest opravdu dvfir, ye ktea uvidiS ,co dostanei." rem byl mut poklasnym. Tady tyei se "Zavolejte," srnal se drze. "Povim vysoke topole podle rozsahlYch stodol, viechno, a pak uhlidate. Ja, nic neztra- a za nimi jako pestrobarevnY Sat tahnou tim, ale vy, vy jste jeho tena, vas vy- se dilce poli, stromoradimi pekne rozdetene a ut nikdy neprihlasi se k yam. lene. Jeden je zelenY, druhY SedavY, Nu talc lcriete, volejte, chcete-li." treti zlate zloty, katclY jinY. Pocitila strach. Zdalo se ji, to mut se A vedle ni kde se vial tu se vzal, stoji koulca oknem, to je posloucha, to viech- mut a povida ji, to tu vSudy chodi, na no pozoruje. ZdeSeni ji lomcovalo, co s lidi dahlia a porouei. Povida, jak je tu stane. Schoulila se pod p.erinu, aby ji krasne, jak tu pole rodi jinak net u Datanevidel. menic. Prodame to u lads a piljdeme sem, "VojtiSlcu, nelcrie," prosila ho udeSene. vyklacla. Ale ona nechce. Proe chodit "Dam ti, co budei clatiti, nebudu na tebe jinam, kdyt je doma taky pekne. Jsou talovat, jen jdi, odtud. Keukej, jak se di- tam lesy, velike pastviny, a jaka, je to va pantata oknem. Elide s nimi obema raclost, kdyt mohou vyhnat svilj dobytek. zle. MCj rozum, vtdyt' ja proti tobe nic TakovY peknY, statnY maji, to jim ho nemain, nevyhanim te, ale bojim se katdY zavidi. Napred jde jeji straka, pantaty." Sirokopteci, s kratkou hrdou lila"Nikam nepiljdu, at' se kauka," povi- y ou na silnern, bujne vztYeenern krku, dal zamraeene. "Ja, to prave chci, aby se zvoni zvonkem na krku a moudte se didovedel o viem. Zabije vas, zavrou ho va pa ostatnich. A za clobytkem kluSou a ja budu mit celY statek. Budu sedla- klisny s hribaty, ktera poskakuji, Skadli kem, koupim si nove slaty a budu cho- sve matky a Mei jako rozpustili dit do hospody. Vi me potom odtamtud Paneeku, to vie by to nemeli. VSechen vyhazovat nebudou. SlySite, jak se pan- dobytek je cizi a z toho by nemel ratata vraci, jak jde po 'zaprati? Hued tu dost ani on, ani ona. A pak by zastavali bucle." pohromade s tolika lidmi, melt by jen V zou'falem napjeti hr-dzy pied malou svetnieku a jak by se tam vrtli, cim se prozrazenim krikla, aby j ej taPti- at by se narodilo Bite? Ne, to nejde, lope cilia. lzUstat doma y e stalku.

Co si Vrabci Povidali

ye stiedu, dne 22. bic ezna 1950. Nlut mlei, smutne se diva a odvraci se. Jiste mu tim zptisobila bolest. To ne. Ona ho nechce zlobit. At' dela, co chce, jen kdyZ bode pokoj, v gecko proda, i straku, i. klisny s tieichni hribaty, a pirjde za nim, kam ho oei pcnesou. jak ho to te gi, jak se usmiva, jak ji bete do naruei a liba. Napied do vlasil a potom eel° i testa. Ale milej gi je ji to polibeni do vlasa. Nikdy ji tarn nepolibil, az ted'. Jak je dobrY, hoclnY, jak ji ma rad. Chyta se ho a prosi, aby ut gel prodavat, aby se mobil stehovat sem. On ma radost, 2e mu vyhovela, tiskne ji a nese rychle pry6 tem' dlouhYmi alejemi, jicht konce nemute clohlednouti. Jeho blizkost, teplo jeho tela, vrouci objeti ukolebala ji a tine jako spici dite leZela mu v ne.ruei, nechavajic provivati se sladkou blizkosti jeho. Ale jiz. se zastavil, neZne na zem ji postavil a slysi, jak povida: "Talc tu jsme, doma." Otevtela opet oci, tentokrate ke skute6nosti. A zase videla strop domaci svetnice a spattila matku. Tato viak nesedela u ni, ale tile, Cosa tourala se kolem kamen, varujic se kaldemu gramotu. Co jen to viechno je. Tohle Niece nerd sen. Se strany sem pada pine svetlo. °toed tarn hlavu a hie, vidi oknem na dvtir, na sttechu chleva a pies h•eben stfechy navr gi nade vsi s nekolika jedlemi, aastoucimi mezi hroma.dami Aterku vyhazeneho z poll. Je asi rano, protote slunce stoji velmi nlzko a sviti z tale strany. Na dvote vrabci odbYvaji snem, co delat celY den. o.epSd'i se na do gkove sttege staji, nattasaji a, vykladaji o s yYch rodinnYch uddlostech.'Nekteti se chlubi, ut maji ptirastek, jini z pinYch plic vyktikuji, to to neni nic tak zvlagtniho, pretok jejich panimamy opatruji v hnizdech mala vajieka, v nichZ u.z Zdvot se probouzi. Snad by se mezi sebou popra.li, ale nejstar gi ,sameeek je zakfikne a rozzlobene vola, aby nechali marnYch poyida6ek a postarali se o sebe i sve domaci. Soused ptevrhl Zebtiny s pgenici a je treba nasbirat to pochoutky, net ji to otrocka laavet' siepici sesbird.. A ut jako vitr plove vzduchem a za nim cela jeho poddand chasa. Holubi sly gi, cci vrabci snemuji. Nehadaji se, ale svorne vznesou se na sttechu a divaji se, kam ti ulienici leti. A jit brazdi vzduch rychlYnai rozmachy syYch kridel„ aby nep?itli pozde. Kohout na dvore dovida se od slepic, jak jim vrabci prezdivali. Pln bojovnosti se rozkokrha, to ho po cele vsi sly get a vyktikuje, to at vrabce dostane, vyraka, mu, at z neho bude Acid litat. Zakokrhani kohouta obratilo pozornost vYmenkat6inu k posteli. Lekla se, aby ten rozpusta dccru ucprobudil. Spi od


Ve sttedu, dne 22. biezna 1950. vaira zdrav•Srm spankem, jen ji vice pozdravi, nez v gecky leky, jak pan doktor povidal. Lekla se, kdy't spattila otevtene oei dcekiny. S nesmelou bazni p •istupuje k nedtive •ujic si, je-li opravdu dcera vzhnru. "Jsi vzhirru?" optala se geptem. "Xsem, mam,inko," odpovidala dceru geptem. "Jak ti je?" "Dobie. Ale jsem trochu slabs. Co se to se mnou stalo?" "Nic, det'atko, inc. Jen tie le2,, pan doktor to porueil. A tuhle bude ugvat mediciny a pak se napije g vina. To ,ti udela dobte. A ttesoucima se rukama nalevala lek na Wei a podavala jej dceti. Slzy ji torn tekly po vraseite tvati a brada se ji klepala radosti i pohnutim. Selka divala se po ni udivenYma, tazavyma °alma. Ptijala lek a spolkla nekolik 1Zic vina, ktere ji matka nalila. "Jak ti to dela, dob•e?" "Hezky, hteje me to. Je tu Tonik?" "Je, dceru gko, je. 0 nic nemej starost, vsecko jest v potadku. Byl u tebe celou noc a ted' bezel za oraeem na pole. Vig, jak je, ze 'Zadnemu neveti." "Tak to je piece pravda, ze tu je," za geptala radostne a jaksi uklidnene. "Jen jak jsem se to domil dostala. Rozstonala jsem se asi, byl to lekat a od to doby nevim, co se vgecko se mnou deje. Maminko, co mi to vlastne v gechno schazelo?" "Ale nic, jen jsi se ubehla," te gila ji vYmenkatka, plisedajic opet k ni. "Mela's potad o neco starost, trapila jsi se a tak jedno ke druhemu to porazilo. Ale neboj se, bude zase dobte. Pan doktor u tebe byl kaZdY den a povidal, bude g ze je vyhrano. A ty od veira-lidobtespat, rana spig. Veeta rano jsi odi otevtela a uZ jsem se lekla, ze se snad zle. Ale pak jsi usnula a spala jako dudek. A tak jsi se pekne ze spani usmivala, ze mne Tonieek potad na tebe ukazoval a kikal, koukejte, jak se usmiva jako dite. To Se ji zda„ jiste o nano. Zdalo se ti o neni?" "Zdalo," ptitdkala a ptijemne horko ji polilo. "Poglete, marninko, pro nej, ja bych ho tak rade, videla,. Nehneva, se vid'te?" "Kde pak by se lineval. Kdybys videla, jak plakal, kdyZ jsi se rozstonala, jak u tebe cele noci vysedaval a pana doktora prosil, aby se o tebe postaral, teprve bys videla, co je to za 'eloveka a jak to ma rad. Musig ted' koukat, abys byla zdrava a p•slouchat, co pan doktor porouei. Bud' pokojna a brzy bude zase dobte. Pak tu bude jako v rdji. Ted' poekej, poglu za pantatou Nanu. On tu bude jako na koni." Vybehla, a selka se zadivala 'po svetnici. Bylo ji to v gecko nova, mile, jako-

V] STNiX — WEST, TEXAS

by ,se sem vratila z pouti, 130.h vi jak jak dlouhe. Ale jen co ji to bylo, zase znovu ji napadlo. Musia ji bYt zle, kdy'Z tak dlouho stuns. A ruce ma takove bile, hubene bez krve, Milj ty BOZe, co pak snad to bylo horgi, nhZ ji dosud napadalo? Stajila dech a okam2ik ptemYglela. Cosi stragneho hrnulo se j1 k srdci. Nechtela tcmu vetit, ale nebylo pochybnosti. Proto s ni bylo tak zle, proto leZela jak zabita kolik dni a zdalo se, ze citi stra gnou, pronikajici bolest. A kde je maminka, aby se ji zeptala. Co tam tak dlouho dela? Vgak na Nanu volala a maze se vratit. Vracela se la, ale ne sama. Hovotila, s nekYm radoste a chvatne a ted' oba jdou do svetnice. Srdce ji hlasiteji zatlouklo a slab rumenec ji polil. Sedlak ve gel a fismey rozprostked se mu pa celem oblieeji, tlumenY hsrnev, jimZ pkikrYval sve vzru geni. Sel rovnou k ni po gplekach, jak byl naueen, aby ji neprobudil. Byl taky paksi ubledlY, jako ne•ocny. "Zaplat' Pan Brill!" povidal duse pohnuti. "Hezky uz yypaciag. Vgak jsme to uZ oplakali." Sklonil se k ni a libal ji. A zase ji polibil do vlash. A to polibeni bylo lepgi nez lek. "Vid', Tonioku, dite nam umfelo," tekla jeho laskou ptemoZhna a slzy ji polily. "Ptiglo na svet mrtve," povidal vaIne a kolem rtu t •u zacukalo. "To proto, jsi si vgecko tuze brala. Ale dekuj Panu Bohu, ze jsi zdrava. Prvni dite jsme ztratili, ale kdyZ pti glo prvni, ptijde snad druhe, a to nam Pan bah necha. Ty jsi si sva• oeistec jiZ" odbyla a budeme se modlit, aby nam Pan Bah uz v gecko odpustil." A svymi prostYmi slovy, prodclinutYmi uphmnou verou, jako by vleval novY .2';ivot do jejich iil. Zaplakala, ale tiseh, ktera ji prsa selela pied jeho p•ichodem, umlka, ztistavujic jen mirnY Ted' si oba k ni sedli a povidali v gechno. Divala se na no sama se desic toho, co ptestala. Ale jako za •iva nit stale pia celem vyprayovani htado vedomi, ze ji zase path muZ, celY, s vegkerYrn citenim. U2 proti ni nema hotkosti, ma ji rad, jako ona jeho, a nic se mezi ne nestavi, aby jim drasalo nitra a tvotilo novou propast mezi jejich laskou. TakovY slavnY a yYznamnY zdal se ji bYti tento ekamik, kde ona se skiesbind holy jako ptdee s pteraZenYmi dly na lozi odpoeivala a jeji mili venovali ji celou pozornost. Svateeni nalada naplhovala vuni svetnici, zatila z oei sedlaka, i matky a vkradala se se zati hoticiho slunce do nejtemnej giho kouta. KcI)t" ji znovu podali leku a vina, yrkolemana yypravovanirn s‘lch drahYch znovu usinala, tkeba 2'e si ptala, aby byla

Strana 1l

hodne dlouho vzheru a slygela kaIde jejich zagepnuti. LehYnce zaviraly se ji oei a 'jako ukolebavku v polosnu zpival ji parek holubh usadiv gich se na zidku okenni a houkajicich svou milostnou pisen. Pocit sladke devery, spinenych nadeji a bezpeenosti ptisobil lane ne2 leky. Dlouho spala, nidim se nerozeilovala a po etrnacti dnech opou gtela pcprve ktere se ji mohlo stati iii2kern snartelnym. Potacela se, kdyZ se postavila na podlahu, zavrat' se ji chytala, ale smala, se tomu. Tonik ji pod paZdim dad, z • blizoudka na ni se dival a ji bylo tak kre,sne, lehce, mohla-li se celou tihou sveho vyhubleho Lela nan podeptiti. jen po muZi koukala, kaale hnuti jeho svala ye tvati zkoumala a vycit'ovala, s jakou bazni se ji dotYka• aby ji neublilil. "Jak je dobrY, jak je dobrY," te .2ko ji stale v mysli. Tolik se proti nemu prohtegila a on ji vgecko odpustil. Ona ma nebyla by s to tolik ocipou gtet. Jake to ma srdce. Nieim ji neprozradil, Ze se hnevd, ze aspoti zbytek kyselosti proti ni chova. Vgecko v sobs pochoval. VZdyeky si myslila, zA neni schopen hlubgi Ids ky, a piece pod jeho lhostejnYrn,zevnejgkem hotel plamenck neZnych citi a chvela se struna u glechtiieha zaniceni." Proto tak rada davala se od neho voditi po svetnici, smejic se, kciyZ se zapotacela a on ji hzkostlive chytla do ndruei. Ciro se mu nyni odrnenim, kmitalo se ji hlavou, kclyZ, si 'vzporninala na loZi na vgecky chvile, jeZ s muZem zazila. Do-; jista by jej neco .od ni tegilo. Ale co by to bylo, jak by se toho dovedela? On ji to nepovi. Ptili g se 0 ni boji, piilis ji ma red, ne2. aby snad monesenYin ptanim ji bolest zpirsobil. • Z povzdadeei snaZila se nahlednout do jeho du ge, jiZ en tak Uzkostlive pied ni zaviral. OdbYval ji v gak smichem a On-dil, ze je Upine spokojeuYm a St'astnYm. PO; nahoda ji pomohla. Uz sama chodila po ha vy:Ila na zapraZi, lokajic eerstvY, svai vzduch, jenZ ji (TAW svou vfun a chvel se ptaeirn Stebotem, Matka sice nedala ji pracovat, av,c;ak ona piece jiz tu i tam neco lehoiho kutila, citic radost, ze maze bYt k rakemu dabs, ze poeina mitt v rukou silu. Tvake zvolna barvily se jemnou eerveni a oei svitily se novYm Mvotem. Co asi delaji lids ve vsi, ptala se v ducbu, patiic ua seskupene clor3kove sti'cchy, polozakryte korunami vysokYch hruS'ni a topolit. Mluvi je gte o ni? Odpustili trZ ji jako ma? Co asi tamuto, kdy'Z se s nimi segel? Nadavali ji asi, vypravovali mu v gecky ty povesti, ktere o ni kolovaly, a mall radost, kdyz videli, jak jej in trapi. (Pokraeovani ptiSte.)


'I`EXAS , TMAVi MED MA NEJVICE MINERAL!! praktickY zajem o lidove umeni. Prof. Hostinsky byl spoluzakladatelem NaroKuchafky a ..spotfebovatele pi i koupi clopisneho rnusea. meclu nehledi na jeho yYZivnou hodnotu ) • 4, • ( a posuzuji jej hlavne podle vzhledu a Uspechy vYvorti chuti a nekdy i vnne. VYZivna hodnota NaSe papirenska vYvozni spoleenost mela by vSak bYti brana v nvahu v grvni Papco ziskala prave zakazku na velke fade, a pak by po tmavem medu byla mnoZstvi balicich kartonti pro tabalcovY vetSi poptavka neZ jest nyni. monopol v Iranu. To yama v UfedklaSteDr. Schuette z university ye Wisconsi- 11, ktera bude tuto objednavku vyfizovat, nu nalezl v medech tmave barvy mno- dodala podobne zboZi a veasne vyfizeni hem vetSi mndstvi mineralii neZ v me- byla pochvalena. Jinym z mnoha Uspedech svetlYch. Tmave medy jsou bohate cht nakho zahranieniho obchodu z pozejmena na Zelezo med' a manganese. sledni doby je zvYSeni dodavek eokola2elezo i med' v malem mnoZstvi jest ohzylaUe pottebna, pfi tvorbe hemoglobinu clovYch vYrobkft a trvanliveho peeiva do v krvi. ((Hemoglobin jest organicka, ba- Velke Britannie, kde si je pochvalovali revna latka, kterd twirl devet desetin stejne jako naSe•brusinky. 4 • ( vahy normalnich suchych eervenYch krOSA POMAHA vinek, a slouZi k pfevadeni kysliku z Jako zvlakni druh zasilky dopravily plic do tkaniva celeho telesneho systeaerolinie v minulYch dnech do BraOs. mu. Jest to dosud zahadna latka, jejiZ chemicka formule neni dosud dobte zilie hudebni nastroje pro celou kapelu brazilskeho letecvta. Leteckou dopravou znama.) Kdyby nak jidla byla vYbirana dle pomahaji tak aerolinie nakmu hudebjejich vYZivne hodnoty spiS'e neZ die to- nimu prtimyslu, aby se jeho svetozname ho, jak jejich chut' jazyku lahodi, ne- vYrobky dostaly co nejdfive po objednavspotkebovalo by se u nas tolik bileho ce do rukou zakaznika. Brazilki letci buchleba, z nehoZ cdstraneny byly vSech- dou moci hrat na hudebni nastroje o Best ny Zivototvorite prvky, aZ v nem mimo nedel dtive, neZ kdyby se dopravovaly :Skrobovin velice malo jineho zbYva., a ta- drahou a lodi. ) • a6 • ke mnoho jinYch jidel zbavenYch pfirodZENA V (XIX nich Zivin by se se stolu zmizelo. 1\1"asledEvaadvacetileta Helena Simunkova bykern tcho, ze jime jidla, ve kterYch se techto Zivin nedostava, na2Se nemocnice la jrnenovana prozatimnim vedoucim stat jsou pkepineny pacienty, ktefi ztratili niho statku Bilina, ke kteremu patti 12 zuby, maji vyjmute mandle aneho pod- hcspodarstvi s 3.064 ha. Vychcdila vyki stupuji operate na, slepe stfevo a Zlue- rolnickou §kolu, posledne pusobila v Kreine, kde se osvedeila jako energicka, nik. Dries jest v trhu poptavka hlavne po pracovita a svedomita spravkyne. V kratmedu svetle barvy, ktery and jemnou, ph- ke lobe dovedla pozvednout neuteSenY jemnou ptichut'. AZ budou odkupnici sta y cele oboe Simtinkova je prvni iedipoueeni tak, ze budou ocencvati vYZiv- telkou na statnich stateich. ) • jemnou prichut', po tmavem medu bude NOV PRACI STROJ nou hodnotu medu prave tak jako phvet'Si poptavka neZ po svetlem a bude Letos bude na trhu novY automaticprinaAeti i vySSI ceny. kY praci stroj, ktery pere a suSi pradlo, • •( a ph torn drZi horkou, mydlinovou vodu, v ktere se vypralo pradlo, ,:x postrannim VZPOWLINKA NA OTAKARA zatizeni. Potom se voda znovu pouiije, IIOSTINSKEHO kdyZ se da do stroje dalk §pinave pradlo. Dale je, praci stroj opatten ultrafialoPted 40 lety odeAel z eeskeho kulturniho Zivota estetik hudebni vedec, prit- von lampou, ktera vrha zarcelky usmrcubojn3.r umeleckY kritik a spisovatel univ. jici paprsky na pradlo pfi prani a sukni. ` ,da prof. dr. Otakar HostinskY. Jeho vSe- K tcmu ma signalove zafizeni, je Z stranne a po mnoha strankach stale ',live zna.meni, kdyZ je pradlo vyprano. ) 4 dilo udivovaio uz jeho suueasniky syYm rozsahem i dosahem. Jako universitni ueitel vypracoval Vlastni soustavu estetiKALENDAR ky na empirickem zaklade, ji2 dal pctom 26. biezna. Divadlo "Vesnieka pod jeho kik dr. Zd. NejedlY literarni formu, ale s nemenS'im zajmem se venoval i dil- Su/nave)" pchostinsky sehraje Dram. elm otazkam theorie umeni, jako byl pro- odbor Sokola Houston v Shiner, Texas. -1316m realismu nebo spoleeenske funkce Zaeatek ye 2 hod. odpoledne. umeni. K nejZivejSim strankam jeho ein1. dubna. Spoleena svae'ina po schanosti naleli jeho viteznY boj o Smetanu, schazi tadu Praha Cis. 29. v Taylor, Tex. v jeho dile videt uskuteeneni vlastniho umeleckeho ideaht y jeho narodnim a 2. dubna. Piknik ta,du Rozkvet Zapadu vklidskem poslani, a jeho badatelskY i Cis. 107. ye Floresvil/e, Tex. Strana 14

Ve stfedu, dne 22. blezna 1950. KOSTI Z PORAZEK Podle platneho vladniho natizeni je povinncsti pfi domacich porafRach odevzdat z kaZdeho porakneho vepte kosti ye vaze 5 procent mrtve vahy, nejmene vSak 4 kg. DobrY hospcdat vi, k se mu odevzdana surovina vrati zpet v hodnotnYch vYrobcich. Ze 100 kg kosti je 15 kg klihu, 10 kg hnojiva, 10 kg kostnihe, tuku (t. j. 20 kg jad.roveho mYdla 40 kg krmiva. KaZdY uvedomelY °bean, kterY chova a porazi vepte, odevzdava take krupony. Veptove krupony jsou velmi dalelitou a drahou surovinou nakho prtimyslu koledelneho, rukaviekatskeho, brakaatsketio atd. A kdyZ si uvedomime, ze domacich porakk je u nas 30 procent a spoeitame, kolik to znamend za rok na ukttenYch devisach, dojdeme ke stamilionnin Kes, ) 4, LegtenY nabytek se osvai po utteni prachu rortokem 50 g tueneho oleje, 50 g terpentYnu a 20 g vi•eleho vosku, jenZ' po rozpuSteni se dobre smicha a smesi se pomoci mekkeho hadtiku leSti nabytek, kterY se pak doleki suchou, mekkou latkou. Mono ten pou'Ziti rortoku ze dvou dilu petrcleje a jednoho dilu terpentYnu. Cistiti lze nabytek vInenSim hactrikem, evlheenVin slabe v petroleji. )• • FIBICHITV SYN ZEMEEL V pondeli 16. ledna weer zemtel v Praze po delAi chorobe ye veku 73 let syn hudeb. skladatele Zdefika Fibicha, MUDr Richard Fibich vrchni banskY lekat v. v. v Ptibrami. ZesnulY, kterY byl take docenten vysoke Skoly bariske v Ptibrami, venoval celo'Zivotni asili peei o zdravi hornika ptibramskYch rudnYch don't, mezi nimiZ byl veimi obliben. Pracoval yedecky a jeho nektera, dila byla ptelolena ro cizich jazyku. Pohteb bude v patek 20. ledna ye 14:30 hodin z kostela sv. Petra a Pavla na VySehrade. )• • ITypranYmi neloupanYnii bramborami, ktere rozstrouhame, vYborne vyeistime vinene latky a Calouny. Do vody k machani pak ptidame trochu octa. )• •( Oobnova Betlemske kaple. Oastka na obnovu Betlemske kaple, v niz kazaval IV1istr Jan Hus, byla pro letokk zvYSena na sedm miliona. ) • AI • ( 2elatina se rozpouki ye vla2ne vocle, nesmi se nikdy vafiti; nabYva pak chuti, klihovate a nevak. ) • 46 Mashie skvrny s prkenne podlahy odstranujeme nejprve henzinern. Pak skvrny posypeme bramborovou moukou, pokryjeme je pijavYm papirem a pre:112thme ne pfiM horkou kehli6kou.


dne 22. brezna 1950.

Vt TNIK— Vik161".1.11X.AB

EDUARD WORK:

MALI' eTENAit (CAST DRUH8.) UCte rne. &sky Zistil DVANACTE CVICEN1

Dedeeek. Ach, dedeCku milk, to nine tiize hnete, hlave na snuck stale kvete. Kdy asi, dedeeku, slunk® se usineje, na Vagi hlavince snack rozehieje? Ach me dite, v dobe, noekej, jenom poCke brzv budu v hrobe.

kratiele jai

Pteeti basnieku nekolikrat hlasite a opig ji do seg itu bez chyb! StrYeek srcledne dekuje pani Marii A. Zivney z Austinu a pani Anne g'apalove z Fayetteville za krasne prisl:evky do .Maleho 6teniir.e. Kdo .bucle nasledovati jejich krasneho prikladu? V mlaciai je nage budoucnost. S. pozdravem STRUEK MIOEK Z AUSTINU. ) • 4. • KDO SAM, HOLOUBATKO? Sevcova upekia d y e holoubatka, jedno pro sebe a jedno pro mute, pane do zla,tova, postavila je na picku a Sla nekam y en. Svec zatim Ail. Chvilkami zdvihl nos a lokal do sebe libou Tani, jiZto vela svotnice nadchnuta byla. Koneene ho zarazila vane, tak silne, ze mu misavost dele na stoliece posedet nedala. Sotva na paty ze dveri vytahl, byl se stolieky vzhitru a to pekae'e. Wive vLak, ne2 pro

jedno sabl, naslouchal, neni-li Zena v sini a to z to pfieiny, 2e se 2ennSky bal. Zapiral to site, ale bylo tomu tak a nejinak. Venku bylo ticho a Avec v eerstvosti holoubatko vytahl a snedl. Mlsny jen kdy2 se Willie a hladovY kdy2 se naji, je stare pfislovi. Svec byl ale rnlsny i hlo.dovY, tudy nebylo jednoho holoubatka, dost, proto se take bez darSiho rozmYS . leni do druheho pustil a bez vS'elikych yYt •2kti je snedl. Nato sedl na tfino2ku a pilne Ail. Zena pfiSla do svetnice, a 2e bylo prave poledne, uchystala na stul table a dala °bed, V'Secko se vedlo dobte, jak pkitlo ale na peeeni, tu nastala z eista jasna boufka. "Kdo s-nedl holoube?" znelo prvni udekeni. "Mne se neptej, ja ne, v2dyt' jsem ani nevedel, ze je peee'S." znela zase odpoved', a td slo v jednom kuse dale, otazka za otazkou, odpoved' za odpovedi. Svec se nepiiznal, az koneene tekl, 2e to 2ena sama snedla, co na 'nem, na ubohem, pohledava. "Nu, dobfe tedy, nechame hadky prozatim; ale od to chvile nebudeme jeden ani druhy mluvit. KterY by cliive promluvil, na torn to zitstane, 2e holoube snedl." Tak rozhodla gevcova a die jejiho vyroku muselo se stati. Od t chvile bylo v gevcove domu jako v hrobe. Mrzelo je to dost: Sevcova nemohla se vadit a klevety vypravovat, 'Sevci se zase stYskalo, 2e nemuie odpovidat a zpivat, i radeji by jeji vadu byl poslouchal, nee to tuft y& ticho sna. el. Ale prvni slovo vYi'knouti piece nechtel jeden ani druhY. Byl ti•eti den od to doby, co naposled spolu mluvili, kdy2 zastavil u domku koear, slou2ici skoeil dole a ptal se na cestu k rnestu. Ji g mela Sevcova hubu otevfenou na odpoved,' ale najednou zase sedla a jen ukazala rukou na stranu, kudy maji jet, a Svec udelal to same. Slou2ici, pfijda nazpet, povidal panovi svemu, ze jsou v chaloupce dva nemi. V torn vybehne gevcova, z chalupy, kte •a si byla neco vymyslila, a leze k pa.nu do koearu, davajic na srozumenou, '2e mu cestu uka2e. Pan udelal misto, koei praskl do koni a jiZ uji2del.

btrana To kiici Svcc z oldie. "Lao, '-z:enolc.o, neodjiZciej a odpust' nine, ja snedl holoubatka!" 2ena se, dala do smichu a nyni tepry panovi celou historku povedela. Pan se srdeene zasmal, a dal gevcove dukat, aby si koupila jinn holoubatka; z tech nedo.: stal mlsny pan mantel ani na zub. • eto • NA NOVEM MOSTE 'MACE I V ZI1VIE Na novostavbe Stefanikova mostu se, stejne jako na ostatnich diilelitYch sta ybad' petiletky, ,neprestalo pracovat ani v zime. Dokud poeasi pralo zednickYrn pracim, dostavely se oba pilire . aZ do patky budotici klenby. Nyni se pracuje hlav ne na fipra,ve obou predmosti a nabre'.2L Na pralskem breho se ma posunout bfeZni zed' po obau stranach o 8 tat b112c k teee, aby se rozgirila pobreZni komunikace. Zaaina se pracovat . u nejvzdatenejMno bodu, 155 m smerem 6echovu mostu, kde se stare nabreZni zborene zdi obloko yite vyhYba zed' no-; yd. i ale se uplatriuji neve zpdsoby price v zime. Dkevena stavba prikrYva pracoviSte v deice asi 20 metre. Nekolik koksaku vyta,pi ynitrek, takle na praco visti je stale teplota, 2 aZ 3 stupne nad nulou. Na letenskem precimosti se uZ gest tYdnu boura stara operna zed' ,k letenske strani. Na jejim miste se provadi vYkop k rozgi •eni pobreZni komuni. kace, jejiZ odbeeka povede proti mostu do tunelu pod letenskou strani. Predjar, ni price budou spoeivat v p •iprave stayby pro yrchni konstrukci mostu. kily most je vzornou pralskou stavbou. Nekteri zamestnanci nastupuji teprve nyni loriskau dovolenou. BARVA PRAVE110 DRUIIU JE DULEZITA Vyber barvy je velrpi didelitY pro m2).7 jiteie, jen se pPipravuje barviti svnj atm. Ponevad2 barvy jsou ponejvice pravovany pro jistY tacel, je nutno, aby jet bode pouZivat, byla pravehe druhu. Toto se rozhoduje, die povrchu kterY se bode barviti. Priimerna osoba, nema-li zkugenost ye vybirani barvy, tfeini dobre, bode-li se spolehati na , redo poctiveho obchodnika. Tento je zpilsobilY clodati pravoli sines barvy pro kaZdou praci, at' pro. drevo, key nebo stucco. Dobra Stetka je teZ didelita. Spathe vyrobena Stetka 'Arad Stetiny a zanecha, va nestejne rortPenou barvu. Dobf:e shetovend Stetka drZi sve Stetiny a dovoluje hiadke rortirani barvy. • 4e VYrobek z elasticke gumy Guma, jet je jiz piqpravena v pie-, chovce, byla pfipravena pro ritzne opravy y domacnosti. Rozprostird se z plechovky jako pasta, a kdyz je sucha, padr2uje si nepromokave a ptu2ne vlastnosti gamy.


Stran g id

vI

N K WI TT, TETAI)

41` 1 so obe race ji we?. IMpPoci jeji cure potom rty polibil. / I "I_I; vas zaCinam miti red, jako vy 1 l ame," pravil dojat, "bylo pouze tteba, by ROMAN 1 pritel okamtik, v nemt by v me cluti se Napsal rortvitilo. Nebyla to nahoda, te jsme se Rohu "I Zahradnik-Brodsky setkali i neni nahoda, te jsme se zblitili. Terezo, i ja ves budu miti rad jako poctivY muZ, ale uvatila jste, te nejsem mlacl? "Nebylo to tedy Pravda, te byste nine 2e mam dve (raj, ktere jednou budu chti.mohla miti rada," pronesi s jenmou vy- ti k sobe vziti? 2e ye mile je touha po Caeitkou. se se vratiti zpet a neunditi v cizine?" "Jak to? Kdo to rekv? To ja piece ne"To vtechno vim a to vtechno je prirotyrdim. Mne uratelo, te to strYc povidal zene," povi dala a sladky Usmev vykvetal yam, jako by me y am nabizel. Bez vati na jeji tvati. "Vate prani bude mym pi calasky nemilte bYti o sriatku ani reel a nim, ale i vy inusite miti ohled na me vy jste me rad nemel. MOO to cloznejte, slabosti a rozmary." ctim a vas prave to, te jste takovy pocti"Ktery mut by neniel pochopeni pro ze vy charakter, ktery nelte, i kdyt mu to nu, ktere si vati a kterou ma rad? Bud'te prinati tkodu." jista, te si budu vedom obeti, kterou pri"Sleeno Terezo, newel jsem vas rad," nesete a budu zavazan prostYm ptikaprisvedeil, "nemel jsem vtibee tadne te- zem vdeenosti, abych splacel dluh. Ne ny rad, lee svou prvni term. Nate laska proto, te je dluhem, ale protote mi to netrvala dlouho a byla rutena, natimi bude me srdce veleti. Mohu tedy se strYepoeateenimi starostrni a natim kern jednati, aby zaridil vte podle sveho ktere si obvykle nevati toho, co je nej- prvni?" cennejti. A nebYti vas a vateho strYce, "Jednejte," pravila prudce. "Vidite, stytetko asi by se bylo me srdce k nejake dim se to rici. Jela jsem sem s pevnYm nove lasce probudilo. Ale vat strYc je mou precIse yzetini, to k tomu nedojde, ale podry mut, otevtel mi oci, te vlastne hlute dlehla jsem. Omluvte to tim, te jsem tiji, a te co povatuji za tivot, neni tivo- pouze tenon a te nedovedu si poroueeti, tern, ale tivotenim. Bojim se ten, aekoliv jak bych rada," dodavala pYrie se a onemohu bez nick titi, a mohu miti rad stYchajic se na neho podivati. jenom. tu, ktere budu mod bezpodminee"Jsem st'asten, te jste podlehla syYm ne dtiverovati. Jako jste vy o nnie kekla, citizen, a doufam, te nebudete litovati. te jsem poctivy a nedovedu lhati, tak i Ted' vtak ml slibite, te hned neodjedete. ja o vas verim, te jste bezelstna. At do- Musime si tolik tici, musime se o vtem sud jsem vas newel rad, a protote jste dohovoriti, protote ja, jak vidite, mam byla Frankovi ptedureena, ani jsem] se mnoho prace a nemohu opuotteti pilu, neodvatil na vas mysliti. Ale v poslednich jako vy nemntete nechavati farmu bez clvou dnech jste predmetem mYch mytle- dohledu. Pojd'me do velke svetnice, zde nek a mohu vain rici, te jste se za ty dva rime dusi ilzky prostor." dny priblitila k memu srcici, a te prime "A sam zde tijete?" pravila s jemnou citim, jak se mi stavate milou. Kdybyste vYtkou. byla stale u mne, jsem si jist, to ye mne "Spravne jste rekla, te sam zde tiji, vzkrisite lasku tak velikou a svatou, vlastne jsem zil, kdy mi bylo tizko a kdy jsem vlastne takove dosud neprotil. Ta- jsem nevidel nikde nic, co by me potetilo. kovou lasku mute vyvolati pouze miluji- Ted' bude jinak. Mani tieel tivota, mam ci srdce, a ja jsem pripraven, abych toto' nove svetlo, ktere me povede, a to se mi srdce s otevtenou naruei piijal. Jste o- chce volneji dYchati a miti vice jasu kochotna, ktlsiti mou duveru a &Ai me to- lem sebe. Pojd'te, Terezo, vlastnri pojd', muto zazraku? Nechcete-li, neodpovidej- Terezo. Ut si nejsme cizi a odstrarime te, ja poekam." vte, co nas odcizovalo." Podal ji ruku, a ona zatic prijala ji a Naslouchala nedivajic se na neho a jeji riadra se prudce zvedala. Mleela a usmivajic se Ala s nim do velke svetnice, ilzkost byla vepsana. na, jejim vYrazu. kde sice nebylo o mnoho vlidneji, net v Nahle zvedla hlavu a prekvapene se na lotnici Dumatove, ale kde byl prostor a neho podivala. Jejich pohledy se setkaly svetlo. Usedli proti sobe a zaeali hovor. Vladimir opakoval vte, cc Terner si prat a on se jaksi snautne pousmal. "Ano, poekejte," povidala tetce. "Nebo a po chvili ut byli v horlive &ate o jedneeekejte. Nebo take ne, chci to jinak notlivYch bodech. Mela radost z toho, te Vy se mi vysmejete, te jsem tak zba- Eumat projevil ptani, aby Frank byl odtkodnen. Navrhovala, aby Mdall strYce, bela, vy ztratite ke mne tictu, by mu postoupil celou farmu, ale uznali, se yam, te vas mam rada." Hlas se ji ziomil a slzy ji vyhrkly na & takovY navrh asi farmai' nesclavali. tvar. Ruce se ji chvely a mueiva nejisto- Souhlasila, aby Vladimir zmenil sve ta divala se z jejich rystir. Tvar Dumato- jmeno a zvlatte ji bylo mile, te rozvod va se rozjasnila, vstal a pristoupiv k ni, bucle provedeh,

Noe Jeho 2ivota

V

rt.N,Jdn, due 22: bte7na

Mel bys to napsati sve zene, aby dela,- to ji nechcet z hnevu odmitnouti," povidala prosebne. "rake jsem na to pomYtlel a jeSte clnes v noel dopis napiti. Vezmet jej s sebou; clostane se drive na pottu a :Ivon budu klidny, to nepacham nic otkliveho. , Niceho se tolik nebojim, jako dtky, jsem vedome nekoinu tzblizil. Nikdy jsem nic takoveho neueinil a neueinim." "Vim to a prave, ze jsem to vycit'ovala, prilnula jsem k tobe. Tolik se tetim na nas spoleony tivot, to se at lekem, aby ma radost nebyla neeim zmarena." "NeubliZujice nikomu nemusime se be.ti msty osudu." "Nekdy osud tresta, anit by elovek si byl viny vedom," pravila zamytlene. "Budeme d ye, a dva vtdy leheeji nehodu unesou net jeden." "Mat pr'avdu. Mela jsem site strYce, ale presto jsem byla jaksi osamele a Caste mi napadalo, to v nejhortich dobach nezdolam, co mne potka. Ted' budu stateenejti. A vit, nae se teSim? jednou poloZime zellad Ice svemu majetku, vratime se tarn k nam. Zde je sice krasne, snad krasneji net u nas, ale teskno to je. Necitit to take?" "Denne," priznaval se a miniodek se usinal a do prazdna zahledel. "Jen jedno misto na celern svete jest nejkrasnejti, a to jest elovekova kolebka. My se vratime klidni a silni, zoceleni zkutenostmi a praci. Pracovat pro takovycil je radost a prace bude mi poLetenim. Budeme pri tom jeden na druhebh mysliti a ve chvilich oddechu vyhledame se, abychom si rekli, co za dobu vzdalenosti nam hlavou se honilo. Poekej, musirn ti pripraviti nejake obeerstveni. Hovcrime tak dlouho, a musit bYti hladov." Marne tvrdil, to neciti ani hIadu, ani tune. Ut se v ni probudil materskY cit a starostlive chvatala pripraviti mu nejelcou lahudku. Znovu a znovu povidali o vecech, o kterYch u2 jednali a divili se, to ptitla noc. Hodne dlouho sedeli, a potom Dumat, donutiv ji ulehnouti, Sel do sve lotnice, aby napsal dopis sve tend. Chvili sedel vatne a ptemital, potom vtak vzal pero a pooal psati. "Mile Pavlinko, muslin Te vyruSiti z klidu a na chvili Ti pripamatovati 'Cloy& ka, ktery kdysi Ti byl blizky. Kdy: jsem se vratil z vojny, byl bych Te red videl a byl bych rad aspon sve deti spattil. Tvej otec mi naznaeil, to by Tito nebylo mile a proto jsem prines1 obet' a utetril Te nemile setkane. Neni &dem meho dopisu, abych Ti civil dtky. Osud nas rozvedl, a Ty jsi jiste vedela, prod sis poeina la tak, jak sis pocinala. Jsi St'astna v novel rodine a ja Ti toho ze srdce prep. Jente jsem se ociti na svete v postaveni, jet mi nemesis zavideti. Sam a sam jsem byl a vtechno, co nine talvalo a k eemu


V• •71 Wit Orr frl loPezna jserri svou mysl upinal, kdy jsem valeena leta od Tebe byl vzdalen, zmizelo jako para. JinY by si byl snad zoufal, mne vg ak ritrapy valeene naudily trpet a bojovat. Ode gel jsem do ciziny a hiedal, kde se uchytiti. Uchytil jsem se laskavosti clobrYch lidi, v samote tiji a pracuji nemusim se nouze bati. Co je to v gak platno, kdyt mi nic nemrite nahraditi domov a teplo domaciho krbu. Dlouho jsem zapasil, at konedne jsem prigel k presvedeeni, to nezbyva, led poinYgelti na novY sriatek. Mohl bych se oteniti bez jakYchkoliv vyeitek svedomi, ale pi=ece jen mi ma dir ge povida, te by to nebylo eestne. Proto udinim kroky, aby nag svazek ma-ntelsky byl zakonite rozloneen. Nic na Tebe nebudu talovati. Doznam, to jsi jednala v dobre vrili, uverivgi firedni zprave o me smrti a te neminim se dovolavati zakona, aby Tvrij druhy sriatek byl prohlagen neplatnYm. Ut k vuli Tvemu tretimu diteti nemohu to ueiniti. Ty jsi jeho matkou, a 'ja, bych nemei srdce je odmitnouti, adkoliv mYm ditetem neni. Proto, at prijde Uredni jednani, nezdrtuj je zbytedne a Wain, co einim ja: smi •live umotni rozchod. Za neco Te v gak prosim. Ty jsi mlada., budeg miti snad detnelgi rodinu, ale nage dye deti, Cyril a Botenka, v gim pravem odekavaji, aby jejich otec, kdy je naaivu, se o ne staral a aby uzil jejich lasky. Snad budu jednou moci z ciziny se vratiti a usaditi se v Cechach. A to mi me deli vrat'. Slibuji Ti, te nikdy nebudu pied nimi jejich matku odsuzovati, te budu uciti, aby Te mely v lasce a vdeenosti a ochotne Ti je poglu, aby ses s nimi mohla potegiti. • Dopis posilam prostrednictvim pana ueitele Jenika, protot k Tvemu otci nemain cliivery a obavam se, te by dopis mohl pied Tebou zatajiti nebo pinou pray du Ti netici. Nehnevam se site na neho, nemohu mu vgak odpustiti, te mi nedopkal setkani s Tebou a s detmi. 2ij blaze, bud' hodne gt'astna a vzpomene g-li si nekdy na sveho prvniho mute, uein talc bez nenavisti a vYeitek. Tyfij bYvalY mantel Vladimir Dumat." Byl dojat dopisem, kte •y v nem vyvolal mnoho novych vzpominek a starch a prechazel diouho lotnici. Potom usedl a napsal kratkY dopis uditeli, s niin.2 se znal, 2adaje ho, aby prilotenY dopis ye vhodne civil! odevzdal Primo jeho tene, netaje se obavou, te by tchan asi jej nedodal. Dopis tizavkel a potom, jako by ho nejhorgi tiseri opoug tela, zhlu boka vydechl a polotil" se. Znovu se mu myg lenky hlavou honily a tena Pavlina se mu zjevovala. Ano, mel ji uprimne rad, a kdyby byla motnost k ni se vratiti, civil by talc hned. Jente zde ut nebylo rozm glerii; nov* mut a dite stall mezi

v

S N 17.;_

,TERAs

1-31tana 17

nimi jako zed', a on byl dalek toho, aby dam tadne zpravy. Slibil jsem, 2e rano boril jeji klid. za tebou pojedeme; prorckovaP, jsem Na Terezu si vzpoinnel a pocitil vgak, ze napked prijecle g ty k nam. Vitam Ano, to mu Favlinu nahradi. Miluje ho te, hochu, mel jsi ogklivou cestu, .2e?" uprimne a jeji prima, bezelstna, povaha "Bal jsem se, 2e zbloudim," povidal je zarukou, te bude pri nem poctive otrepavaje snih. stati. Nevi tak rozko gna, jako jeho tena "Nage kone nikdy nezbloudi. Zde ho bYvala, ale ma p • irozenY pfivab a div'di mat tiveho a zdraveho." rcztomilost, takte si vynutt jeho lasku. To Tereza prichazela do sine. Na jeAn on ji bude miti rad a vedomi, jich oeich byly znyti stripy slz, ale ted' mu prina gi sve mlacli, svou ochotu stat zatila radosti a bez ohledu na pkitomnes nim v tivotnim boji a bYti mu vernou ho strYce pkistoupila k nemu, a vzav gi ho drutkcu. Ano, jiste s ni bade gt'asten a kolem krku, diouze ho polibila. Jeji Ponova budoucnost ho deka po boku tako- libeni bylo tak vrouci, netne a laskypine, ye teny, ktera nepedleha ru givYm doj- te i jeho dir ge pocitila opojeni a te vzav mum. jeji hlavu do dlani„ opetoval polibek. "Vida, je po strachu," zatertoval far Rano byl ut klidnY, a pohled na Terezu, jet v predtu ge pri gtich radosti vitala mar g ibalsky, skrYvaje Usr9evem sve poho. zarieim pohiedem, ho osveril. Chva.- hnuti. "Pojd'te dal, at' se sem nenavetala domii k strYci, presto v gak asi ho- je. Vladimir beztoho nevederel, prines neco k jidlu a p •ilot do kamen. Posedidinu jegte spolu ivatlali, slibujice si, se brzy setkaji. Potom ji zapfahnouti ko- me si dcma v teple; je to mile a tegil ne a cloprovcdil ji at pied dvin. Net u- jsem se na to po celou cestu. Mire se sedla, priblitila se k nemu, a chvatne ho zda, te se ti na pile stYskalo?" "StYskalo," prisve-deil usazuje se proti polibivgi, vyskoeila na vozik. Odpodate kone vy •azili t •yskem, a. Durnat, divaje farmari a oeima sleduje Terezu, jet se za ni, jak pevne drti °tete, zalit byl chvatne pohihala, aby sehnala jidlo. blahYin pocitem, to jeho tena je stated- "Nevedel jsem, co se zde delje. Aspon kdy byste byli posla poslali." nt a te se u ni nebude bati zrady. Ted' prijde brzy Terner, rekl si vesele. "To jsem prave nechtel," priznaval se Ne-li dues, tedy zitra zde bude dojista. vesele. "Kdyt Tereza prifela z pily o Tentokrat v gak prohadal. Ani odpoledne, oznamila mi, te jste se dohedli, rekl ani nasledujici den, bo ani v prigtich jsem si, to bude dobre vec docielati. Tvrij dnech se Terner neobjevoval. Podinal mi- dopis tene mne znepokojil; upkimne ti ti obavy, zase se v gak utegoval, to te jis- to reknu. Vim, te jsi psal moudre, ale te ut pracuje na podminkach,- ktere pki 'tenant je tetko rozumet a mohlo by ji svem Warm kladl. Prod ho nezval s se- leccos napadnout, co by te rozeilila. Mat bou? Nerad by, aby neco zatidil, s dim mekke srdce, a to bYvti nebezpednejgi by nemohl souhlasiti, zvla gte aby v ta- net zlY nep •itel. Sebral jsem se a jel dosti o rozvod nejak ne garne se jeho te- jsem do Quebeku. Doma nebylo nic nutny dotkl. Kdyt neprijel ani v sobotu, ne- neho a mei jsem temer pet dni volnYch. mel stani a veder, sveriv Perkinsove pi- Nemysli si, 2e to byla lehka vec; elovek lu, osedlal kone a pustil se tmavou noel se z•obi, co je na svete zbyteeneho psani k fume. Snih se sypal, cestu nebylo a vykladani. Napredina konsulatu citeznati, ale spolehal na kone, te najde abys ty prijel. Potom zase u vlady spravnY sorer. U2 se zaeal lekati, 2e kladli podminky, 2e nemfite g odlotiti sve zbloudil s testy, kdyt tesne pied ram jmeno bez svoleni vlady sve stare vlasti, objevilo se motile sveth a kdyt div ne- Obeanem ses nemohl hned stati a brill narazil na ohradu nadvori farmy. sam vi, co v gechno mi napovidali. NeZabugil na vrata a po chvili kdosi pki- chal jsem je mluviti a kdyt myslili, te jsem ut spokojen, zadal jsem znovu cha.zel mu ctevriti. "Halo, kdo je to," poznaval hlas eele- jinak. Main tam znameho prokuratcra, je mazanY, platit si cla, nekrest'ansky, dinftv. ale kdyt se za neco pcstavi, jde to. Talc "Dumat z pily." jsem dostal tve obeanstvi, konsulat pri"Hospodar uhodl," prohodil deledin tevirale vrata. Kdyt Dumat vjel na dvrir, jal tvou tadost za rozvod a povoleni k vzal od neho kone, a Vladimir se blitil sriatku jsem dostal. To mne bylo nejvike staveni. Svetlo ze sine zazatilo a ce k smichu." v nem poznal farrnare. "Chce g, abychom se vzali je gte net dojde prohla geni rozluky?" "Vladimir?" volal do tiny. "Jak jinak,", rczhodil rukama. Zae by "Ano, ja jsem to." "Vtdyt' jsem to povidal," rozesmal se stal takovY tivot, abyste chodili vedle ze giroka. "Jak jsi na vrata ndekil, rekl sebe jako cizi? Nic by vas nete gilo a ja jsern, to jsi to ty. jsem pied hodi- bych pro strach nespal. Ano, vezmete se. nou, a Tereza chtela, abychom jeli na Stavil jsem se ye Grenoblu, mame pkigti pilu. Vidig, ut stareho eloveka negetki.1 nedele p •ijeti na rikad, oddaji vas. Frank Weitkami - mne zahrnovala, te se tou- se tam take tend, at' tedy vi, to Tereza lam po svete temer cely *len a ne- nepotrebovala jeho milosti. Take s Fran-


Stran g

18

kein jsem vec ul oneil. Nalioda, nebo stestf mi pralo, ze jsem se srazil s Halmesem. Krev se ve nine zavarila, byl bych nejradeji Si odplivi a kl dale, ale nekdy musi elovek i do kyseleho kousnouti. Do baru jsem, ho zavedl a rekl mu, aby se; postaral o hladke urovnani, jelikot main: ut za Franka nahradu; ktery ponese jeho jmeno. Napred se vztekle vysrnal, ale pot-cm se ztiAil, a kdyt jsem mu radil, aby Frank prijal jeho jmeno, oei se mu zasvitily. "Ale tim se yydedi," prohodil. Je ut vydeden, byl jsi u toho, kdyt jsem mu to Uradem napsal. Na domluvu tech, Merl mi Franka nahradi, chci mu prece nem dati, ale pod podminkou, te se nebude jrnenovati Terner, ale Holmes. A ted' nastal tanec. VSechnu svou peternost obratil k tomu, jak mnoho mu dam. Napred chtel celou farmu. Potom slevoval, a kdyt jsem nic nerikal, doratel, co vlastne mu chci dati. Rekl jsem, te bud' penize, nebo tretinu potf. .s inkti. Chtel obe ale koneene prijal penize. Zda se, te jeho dsmacnost hodne nyni stoji. Mezi reef prozradil, te Frank s mladou tenon jezdi pa okoli, chodi na lov a chystaji se za hranice. Myslim, to do Statn, snad d.o Kalifornie, ne-li dokonce do Francie. Chlubil se, jaka elegantni ma se z Mabel stala a jak je Frank St'asten, te si ji vtal. "Komedianti," zasykl, kdyt, ciomluvil. "Verim, ze je z ni laezka dama, peal bych vtak Frankovi, aby byla take hodnou tenon." "Dokud bode dosti penez a dokud ji VC. vSem vyhovi, bude take hodna. Ale na dlouho ji nezkreti, to je krev krev nepredela. Ostatne, me to ut nekoli. Frank beztoho rli jen • pul srdcem naletel a postaral se, aby mei chivody k zapomenuti take pro druhou polovinu srdce. Vite, deti, nekdy rime chyti zoufakolest a hnev, te so mi zda, abych jel k Hohnesovi, spraskal tam vkchny, a Franka, treba svezaneho privedl zpet. Potom viak mi rozum tekne, ze je to detinstvi a zasmeji se tom. Kolika rodieam padli y e valve jedini synove a nemohli zoofati. Reknu si, Ze i lame path syn a ulevi se mi." "On se po case,- strYeku, ,vrati," po yidala Teresa mace. "A tase bode vSechno dobre." "MysliS?" usmal se zahadne. "Mladi ytdycky se diva rtitovYrni skly. Ja, ut vim vice, tivot mi byl dobrym aitelem a naneil nine poslouchati vice rozumu, net srdce. Predne se Frank nevrati, presto proto, to ho oni nepusti. Nekdo tam musi delat, a tim bude on. Holmes miluje spoleenost a Mabel, oh Mabel, z te bude dama, ni budou mluvit at v Quebeku Holmes ma sice velmi peknY majetek, kdyt vSak se z hromady sidle here a malo na ni diva, ztenei se. A i kdyby tomu tak nebylo, po Case se piece nekdy v

V213

TNIK WEST, TEXAS

nem mile terne •Ovska krev a nebude mu volno ye spoleenost i, do ktere upadl. Ale eini vice se mu oei otevrou, tim vice se bode stydeti. To by se musil stati zazrak, aby se pokoril a priSel. A /name by to bylo, proto2e co mu chci dati, uz jsem dal, a ostatni bude jednou yak." "NebudeS-li mu ty chtiti new dati, dame mu my," durdila se Teresa. "Ba nedate, protae by to byl hrich. On by toho neuZil, to by bylo ty lenochy a nafoukance, takovYm prece nedate teSce vydelanY majetek. Ostatne, snad budu do te doby take ja 'Siv, a budu pra y° mluviti. 'red', kdyt jsem ut dal tolik penes, musime Setriti. ResSireni pily bude S'adati pane penize, a nerad bych na stara kolena zadinal dluhy. Ty, jak doma rikavali, jedi s elovehem z jedne misy a jsou velikymi jedliky. Nauete se vaN.ti si majetku, kterY vas eini nezavislymi a poskytuje mo'Snost konani dobra. Vtdycky si vspomeilte na t yrdY Sivot naSich lidi v chudYch eeskYch krajich, jak se ti nalopoti, jak bidne tiji, a co zkusi, jen aby 'Sivot uhdjib, a vezmete si z toho poueeni, ze je lepe, kdyt 'Siva projde mene t yrde a mene brute. Snad abys prinesla jeSte lahey . Dost jsme zkusili a maine pravo byti jeden veeer veseli." Bylo videti, te nasilim zahani take my'Slenky, a proto se varovali hYbati jeho bolesti. Za chvili se uklidnil, a pak nastala perada. 0 vSem povidali, o pki§tich pldnech na rozSireni pily, na hospodarske starosti ve fume a na sob, jak si praci rozdeli. Potom do glo na snatek a hodina za hodinu utikala. V§ak byla pri'Stiho dne nedele a mobil ocipoeivati. Opravdu take odpoeivali, a jelikot mel Vladimir at na weer odjitdeti, farmar ho vyvedi yen. Venku byla spousta snehu, ale dobrY bun hrave se prodiral hebkYm prikrovem snehovym. Do ohrad zajeli se podivati, jsou-li phstreSky proti severu chrameny a ma-li dobytek c, pici a vodu postarano. Celedinave hoveli si ve s yYch drevenYch bardcich a farmar cestou prednaSel rovi o zakladnich vedomostech hospodarskYch. "Kdybych se roznemohl, musil bys prevziti dohled ty a beda, kdybys tomu nerozumel. Main site '6.eladku dosti dobrou, ale i nejlepSi se zkazi nevedomosti panovou. Jab jsem ti ut rekl, mam v Umyslu prestehovati se na pilu a ty ptijd6 sem. Zde je vice jetdeni, prate a ziosti a pila me te§i. Ty se pajdeS obeas podivati, dohlednouti, bona-li se v'Se dobre, a ja dovedu s drevari jednati. Ode dneS"ka za rok budeme, dcufarn, oba moudrejSi. A take spokojenejSi." Jake venku v prirode byl klid, tab take ve fame bylo dnes poklidno. Uz bylo vSe otehave vyrovnano, a ted' vlastne ocitla se v popredi nadeje priStich bla-

ye sti.edu , due 22. brezna 1950. hych civil. Duinatovi se z farmy nechtelo, a teprve na uposorneni farmarovo chystal se k navratu. "Bud' cestou opatrny, noc je na spadnuti a mej oci ,otevrene,"napominal ho Terner, kdyt sedlal bone. "Nepou'Stej hlav ni cestu a jed' vtdy prostredkem. Prike s sebou her psa, to je nejlepSi prtivodce a varuje zdaleka. Ten Lion je znamenite tvire, ina v sebe vlei krev a je neohrotenY. Daval jsem ho tam proto, to ptljdeme s nim na lov, a k tomu je primo neocenitelnY. Nepusti zranenou zver, , a dovede se postaviti i jelenu, aekoliv postrelenY jelen je horSi medveda." "Snad mohl Vladimir zustati do rana a rano vziti s sebou eeledina," radila Teresa starostlive. "Nikoho nepottebuji," chlacholil ji s asrnevem, "a nic se mi n.estane. S Bohem, °tee a Terezo, prijed'te ine brzy nayStiviti, aby se mi tolik nestYskalo." Podal ruku Ternerovi, polibil Tereza a vyskoeil no kone. Kun stateene pope11)6111 do metal a bylo videti, te mu pfiso-, bi rozkos brouzdani se vysokYm, hebkYm snehem. Stall venku, patrice za nim, ale zahy jinn zmizel s oci. Kdyt se ociti ven ku mezi poll a ohradami, polotil tou ruenici pied sebe na sedlo a jeho pohled se stal patravejSi a bystrejS'i. Nic nesvedeile, te by nekdo mimo neho se venku nachazel a s rostouci tmou ubihala take cesta. Byl ut v.e dvou tretinach testy, kdyt nahle ozval se nad hlavou ostry hvizd a v zapeti treskla rana. Zrejme, te bylo streleno bezdYrnYin prachem a z velke dalky. Kuii poposkoale Dumat strhnuv ho tail se a pa.tral, odkud rana, priSla. Hoed nato bylo streleno po druhe, ale take vysoko. Nevide]. ani obeli z hlavne, ani nikoho, kdo uz sahal na uzdu, aby hone popohnal zpet smerem, odkpd bylo strileno, ale rozmyslil si to rychle a stisknuv bokY kogovy, prudce jel k pile. Kdo shale], strfiel pouze pro postrach a marne by ho ye time hledal. Ale v te chvili si vs-go-11nel na radu farmarovu nejezditi bez psa. Miti ho s sebou, byl by se odhoellal k prondsledovani, ale takto usoudil, bode lepe nechati pronasledovani napodruhe, broto2e byl ve svem salei pevne presvecleen, to kdo strilel dries, bude jeSte jednou, a motna to lepe. Nu, at' strili, rekl si rozhoreene a pevne rty setrev do tmy, brzo-I i spatri pilu. 4 •( file keig iny se dobre eisti pSenie,nYmi otrubami nebo brainborovou moukou, kte,re se nasypou na kotiSinu a tato se pak nine rukama, jako prf prani. Na zyla2St' epinavou koMinu pripravime si kaSTeku z bramborove mouky a benzinu. Pot erne ji pa eastech ko2iSinu, nechame Uschnout a pak vymnemc a vykleparne.


1,'sttarla 19

Ve stfeclu, one 22, biezna 1950.

All contributions, correspondence of Lod ge rso. Porters, biographies, etc.. intended for pub• lication. must be in the hands of the Ass°• ciate Editor a week before the date of issue.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC

BENEVOLENT ORDER

All communications relating to editorial mat• ters of the English Section should be widress• ed: Associate Editor, 6402 Prague Houston 'I.

OF THE STATE OF TEXAS

Texas.

POSTMASTER: Send form 3579 with undel iverable copies to S. P. J. S. T., Fayetteville, Texas. / better than someone else, will always go a long way. The associate editor sincerely welHere's some good news which makes comes Reporter Edwin Malish. It is your associate editor feel pretty cheer- hoped that young Edwin will get several In the Czech Section appeared, what ful. A letter arrived, saying: more companions of his age. Maybe, "I am a member of the S.P.J.S.T. looks to us, a very important announcewhen we get more of them, the Supreme and was appointed reporter for the ment. Since we do not have any other Lodge will some day invite them and English Section in the Vestnik. I source of information, we freely transgive them a public recognition. But am 17 years of age, a junior in high late the Czech announcement. District first, we must have more reporters like school, and have done some reportmeeting is to be held at the hall of Edwin Malish. ing on sports for the local paper. I Lodge Hvezda Texasu No. 47 this Sun) ° 4 • ( understand that I am supposed to day afternoon, March 26. The meeting write the activities of the local will start promptly at 1:30 P.M. The lodge. I am submitting a copy of officers of the Supreme Lodge will be my first article. I shall appreciate present to give a report for the year' of your correcting my mistakes, and 1949 and also for the previous years. also your criticisin:—Edwin Malish." To answer this teasing question, The SPJST members in the vicinity of That kind of letter deserves a special amuse yourself with a bit of silent obTemple, Holland, Seaton, Rosebud, or even from Granger and Taylor, should mention. The lodge that made the servation when you go to your lodge try to attend this meeting. You al- selection should be complimented, and meeting in April. Simply look around ways learn something new and get fresh the young reporter, Brother Edwin and count those members who are, in viewponts and inspiration. The su- Malish, should be introduced to the your owil estimate, less than thirtypreme officers will have plenty material wide circle of the readers of the Vest- five years old. Then notice, too, if for you. And should they run out, or nik. It is indeed a pleasure to print his these young members are taking a part should you wish to take a part in the first report elsewhere in this issue. in the discussion, reporting, and voting. I played this innocent solitaire in the discussion, there are always two highly Don't skip it, because it is well written. Reporter Edwin Malish will be giving February meeting. There were ten or important topics: (1) concentrated membership drives; * (2) placing our us the news from Lodge Praha No. 29, twelve members who, in my way of younger members in charge of the local located at Taylor. But don't be misled guessing, were decidedly young. One of by his age. His writing is excellent. He them, who could be barely twenty, had lodge activities. Please, don't overlook this meeting. still writes longhand, but I can bet any- read a lengthy financial report for the And please, give some thought to these one a $20 Stetson hat or a new Easter month of January; receipts and distwo vital points. Discuss the member- bonnet that by 1951 he will be playing bursements of the committee containing ship drive. Take up the question of with the keys of a typewriter like a many individual items and running pretty close to a thousand of dollars: our young members. It is good to know professional. Every lodge needs a reporter. If your Then there were five young officers, about the past, but it is also of utmost lodge wishes to attract the younger young in years but veterans in the importance to plan the future. The district meetings are rich with members, it needs young reporters. length of service. It was a thrill to obopportunities to bring forth new ideas, Those who write for the Czech Section serve the efficiency with which they practical plans, and rejuvenating ac- are mostly grandfathers, grandmothers, handled their respective duties and the and great-grandparents. Their thoughts ease with which they ran the entire tion. Thirty thousand members by the and observations are immensely valua- meeting from start to finish. time the next convention is held should ble, for they bring to the younger genIt is true that the majority of those eration the wisdom of experience. But present were older members, mature be our aim. It can be done. Brothers around Temple, give us a they inevitably drop out, pass away, and conservative. But the action was , • push. Start thinking 30,000. South and the younger writers have to take in the hands of the younger set. Most of the debate was carried on by those Texas will be with you; North Texas! their places. Take a tip. Look around and select whcm you may place to be around will follow; all the stretch from San Antonio to Corpus Christi will join; and your reporters from your high school thirty-five or less. They enjoyed disthe rest of Central Texas will not stay students. You give them the finest cussion. They spoke with . glibness, training which they can possibly get. smoothly but not flippantly, and they behind. Start thinking 30,000 and action will It means something for a boy or a girl were listened to with delight and interto be selected or appointed as a reporter. est. The meeting retained throughout follow. It can be done. It gives them self-confidence, self-reli- the atmosphere of grace and perfect ) ance, and a tremendous boost even in manners; in fact, it was one of the best Other investments ask a dollar and their school work. The boy or the girl lodge meetings which I have had the promise three cents. The SPJST asks who can handle words, who can say pleasure to attend for many, many three cents and actually pays a dollar. things simply, effectively, and slightly years.

District Meeting at Seaton

Take a Tip

How YoUng is Your Lodge?

\


Strana 20

V2STNIK WEST, TEXAS

Ve stredu, dne 22. bkezna, 1950.

It was a Meeting using two languages, at your dairying industry today. It come taxes will have to be paid, as well English :predominating, the youth being brings annually 3 1/2 billion dollars. In as the probation court cost and lawyer's given the tight-of-way. Having been the past twenty-five years, the farmer fees. Will $1,000 certificate cover all given a free hand, the young members learned to get four gallons of milk for this? Hardly. So make a mental note of your memdisplayed surprising capabilities and re- every three. matkable aptitudes. It makes a per- Yesterday's chickens hardly paid their ber who thinks that his certificate is big son wonder how much talent is being board and keep. If chickens used to enough to carry his family safely overlooked and neglected by our own buy a few yards of gingham, today they through the trying days. Most of us clumsiness, unfitness, ineptitude, and bring every day 7 million dollars. And buy our homes, autos, radio and refoolish conservatism. you still can count 365 days a year, frigerators en the installment plan. The history of the United States of- which means that 10% of farm income Ask Mir member if it would not be : fers us a classical example what the is from poultry. It was figured out that just as easy for him to buy additional young minds can do. Go back to the a net profit from one hen is $3.43 a protection for his family by installmaking and adopting of the U. S. Con-, year. SoMebody in the U. S. Depart- merits, paying every month to the finstitution. True, there were men of age merit of Agriculture in Washington fig- ancial secretary of your local lodge. Ask him that. Get his answer. and maturity, but a large proportion of ured this out. I quote his figures. those who worked on the Constitution, Look at the plowed field. It used to In settling death claims, have you the most active and influential men, take plenty walking behind the middle- ever had a widow ask you or someone else whether the SPJST certificate her those early American statesmen, were with four mules. Now the legs husband carried was an ordinary life or decidedly young: Madison, the master buster don't hurt so much riding the tractor. 20-endowment? No, she wants to know thinker, was thirty-five, Morris thirtyWe have made progress in farm four, Hamilton thirty, Pinckney twenty- homes. The farM house now has only two things—how much benefit the everything we have in a city home. Supreme Lodge will pay, and whether nine. that amount will be big enough to setHow many young members are atOnly the taxes are not so high on the tle the obligations she has to meet. tending your lodge • meetings? If they farm dwellings as on the city homes. all So, don't try to sell any member do, how many of them get up and ex- When a farmer retires, he still prefers heavy savings plan. Sell him what he p•ess themselves with ease, with feeling to retire right on the farm. needs, protection insurance. "• cf equality, with desire to help and We have also made a lot of progress It is your duty, as an SPJST member serve? How many of you would allow in the rural schools. We have better the young members to sweep the cob- teachers, better buildings, larger schools, and solicitor, to point out these things to the living members while they live. webs which have accumulated in your 4-H Clubs and Future Farmer Clubs. There are 400,000 widows and hundreds lodge over a period of years, both All that means progress. of thousands of orphans each year who physical and mental cobwebs? So, let us go back to that $1,000 ter are facing untold difficulties on account Your lodge was founded by younger tificate. Do you still believe that so of insufficient protection. people. _Put again younger . people to little insurance is enough? Eighth It is your duty to see your local memwork. Adjust your thinking to younger grade is not enough for the children ideas. Place young members in charge. reared on a farm. High school is not bers first. Increase their protection. ) 4,„ Rejuvenate your lodge. You've been enough. Farmer's sons and daughters resting—or rusting—long enough. must go to college to be farmers in the • 49 ° ( future. Where will they get income to pay for these educational advantages if it Let us make the surprising statement does not come from life insurance? The assembly program at the Uniand then, if you wish, we can argue Everything has changed, and so did versity of Houston in commemoration of the creation of capital. Life insurance 'about it. the centennial of the birth of Thomas Your best prospects today are your is the safest method to create capital. Your old members won't drop dead if Masaryk turned out to be very impresown lodge members. If you don't believe it, let us open the you remind them that a $1,000 certifi- sive and successful. The program began with the Star record book of the financial secretary. cate is not big enough. They expect. list through, it, notice the amount of you to call and explain. Sometimes Spangled Banner by Mrs. I3irdie Hilprotection that the individual members they wonder why you don't say some- slier with piano accompaniment by Miss Naomi Kostome. Then the Dramatic thing as a friend and solicitor. now have, and let us discuss it. Let us go further. Here is a factory Club Hlahol from Lodge Pokrok Houston Here it says that this farmer has a that No. 88 sang a Czech song, "Ma yan jsem $1,000 certificate and that it is enough worker, cert;ifimte $1,000. Is a Slovan budu," which was followed by fOr him. What was good enough for his enough today? The most certain of all money short- another Czech song, the well-known father, is good enough for him. • Okay.' For centuries, man plowed ages is in the cost of dying. Have you "Humoresque," from Dvorak, by Mrs. straight across the field. But about figured what it will cost the family of Hilsher. This was followed by , , a dance numb number, the "Beseda," a Cze ch folk 1928 somebody started selling the idea this factory worker if he dies today? Do you know. what a cemetery lot dance in native costumes. of countour plowing, and he sold the Dr. J. M. Skrivanek, chairman of the idea to the farmers in just about five costs? Lodge Pokrok Houston No. 88 invested over $12,000.00 in some 200 Department od Slavonic Languages at . short years. So, if you say that the farmer is not graves. That was a bargain, cash pay- the Houston University, who presided, progressive you should think of the merit, ten miles beyond the city limits. introduced the first speaker, Dr. Henry progress the farmers really have made. So the lot will cost plenty. And the R. Maresh, well-knOwn physician, hisTake the cows. The cow that was undertaker's hill. And 'the hospital, tOrian, and PersOnal friend of the Matied to the covered wagon was monde- nurses and doctor's bill for the final ill- earth family. Those who have known script, and dry much of the time. Look ness. Current household bills and in- Dr. Maresh were very much surprised

Your Prospects Today

Masaryk Day Program At Houston University


Ve sttedu,dne 22. btezna 1950.

vESTNiK—WEST,TEXAS

Strum 21

that he was such an eloquent and in- in Washington, where' he then stayed, not belong to the Czechs, he belongs to spiring speaker. We were lucky to , ob- at 3620 Sixteenth Street, and also at the world. He can be compared with Abraham Lincoln, perhaps, the most tain his notes, incomplete and sketchy, 1127 Fourteenth Street. On the tenth anniversary of Czecho- beloved man in the world. Masaryk is to be sure, and from these fragmentary notes we attempted to reconstrue his slovakia's independence, President Mas- known as the Liberator and Lincoln as impressive address which is given sepa- aryk presided at the unveiling of a great the Emancipator. Both had an humble statue of Woodrow Wilson in Prague. beginning or background, both endured rately. He acknowledged the share of Americai hardships, both were humble, and both The principal address was delivered in the building of the new republic by gained eminence through a wide knowlby Dean Charles F. Hiller, Director of stating that the Constitution of Czecho- edge and understanding of the experithe Department of Arts and Sciences. slovakia, her laws, her mode of govern- ence of the common man. There is a It is regrettable that Dr. Hiller did not ment, and even her business methods like similarity in the two men as there have notes, and, therefore, only the followed closely those cf the United is a similarity in the two countries, high spots of his address can be given, States. Czechoslovakia and United States of thus rephrasing his thoughts rather Dr. Hiller kept on unrolling the histor- America. than repeating his exact words. How- ical panorama in softly spoken, melodiAfter serving as President for sevenever, it was the opinion cf several list- ous phrases. Then he ended his 20teen years, he resigned. The Parliaeners that Dr. Hiller could have talked minute speech something like this: ment conferred upon him the title of two or three hours longer and still keep You, Texans of Czech descent, you "President Liberator," granted him the his audience literally absorbing every have cousins and relatives all over the sentence he uttered. Dr Hiller is not world. I don't mean scattered and dis- use of Lary Castle for life, and voted to only a brilliant speaker, but a scholar persed, but in every state of the Union continue all the benefits he enjoyed and profound thinker. Your associate and in Canada, you find settlements during his presidency, including the editor well remembers the day when he with substantial persons of Czech par- salary. To all of this he objected. He first met Dr. Hiller and had the pleas- entage. In commemorating this day as also objected to the government's plan ure to listen to his description of what Masaryk Day, we do so not only at the to celebrate his birthday on March 7, as the Moravian Brethren accomplished University of Houston, but many other a national holiday. Nevertheless, his eighty-sixth birthday was celebrated in Bethlehem, Pennsylvania. Conseuniversities are recognizing this day; throughout the country and in Prague quently, Dr. Hiller knows far more about not because Masaryk was a Czech, but the cornerstone of the huge Masaryk the historical background of the Czech because he was a great man. It was his people than some Czech ultra-patriot. privilege to walk the path with great monument was laid. . In spite of his objections while living, In speaking cn the subject of MA- men, for he himself was a great man. today, 13 years after his death, his SARYK, A DEMOCRAT, Dr. Hiller His teaching affected practically all birthday is being remembered throughshortly reviewed the life of Masaryk, countries of Europe. As we know that most of Europe. except in his beloved how he was apprenticed to be a black- the history is formed very slowly, it Czechoslovakia, the country he created; smith, worked about the forge 'until the may look almost impossible to us now throughout United States and Canada. protest of a village teacher induced his that his ideas and ideals will imprint The Governor of Texas declared March parents to let him attend the grammar themselves upon the pages of history. 7 as a State Masaryk Day. 'The Library school. The speaker brought out Mas- Yet, the idea is always indestructible, of Congress is having a Masaryk Exhiaryk's study of philosophy, how he was and it will live longer than any ma- bit, for one week, March 6-11 inclusive, appointed a teacher at the University terial force. Masaryk's ideas will not of .documents and letters exchanged beof Vienna, and how later he became be destroyed. itween Thomas G. Masaryk and Woodprofessor of Philosophy at the UniAt the end of Dr. Hiller's address, the row Wilson. Unive • ities and Clubs versity of Prague. Masaryk's carrier as members of the Dramatic Club Hlahol throughout United States and Canada that of the scholar was explained, also sang one more Czech song, "Chaloupky will observe this day with appropriate as a statesman and a philosopher, al- pod horami." ceremonies and lectures. These are too ways displaying admirable courage. All in all, it was a successful program. numerous to mention. . When the World War I broke out, Mas- Dr. .Skrivanek deserves unstinted Praise Modern world is greatly indebted to aryk became the champion of Czech in- for working hard in preparing the as- Masaryk for his moral integrity, statesdependence. In his now famous work, sembly program. The members of 'the manship, and, particularly, for his con"The New Europe," he made a strong Dramatic Club Mahal were glad to make tribution to the effacement of racial a Huck on the Austro-Hungarian go y - their contribution to• this memorable prejudices. Had he lived a few more e; nmcnt, characterizing it as corrupt, event. years, perhaps, we would not have had ) •( imperialistic, militaristic, pretentious World War II. and a senseless relic of the Middle Ages. In the memory of the Czech people, Austria condemned him to death as a Masaryk lives and will live forever, as a traitor. But other nations aided' him, personification of the national spirit almost from the first. Masaryk roved and as a Liberator. He was a product basily through France, 'England, Russia, of Eternity, of a combination of the Siberia, Japan and America—everyfinest forces of culture and religion, Delivered by rthere that Czechs could be rallied to and of remarkable intelligence and deep Dr. Henry It. Maresh Fight against the Central Empires. He feeling. He was one of those in whose at the University of Houston, was then close to seventy. presence one feels the meaning of the March 10, 1950 We are here to pay homage to, and to name "Man of God." A life founded on When Austria asked for peace, expressing willingness to federalize its celebrate the 100th anniversary of the living faith, cannot pass without leavempire, Masaryk checkmated the move. birthday of Thomas Garrigue Masaryk. ing a heritage, and could not have been He immediately issued a proclamation He was born March 7, 1350, at Hodonin, lived in vain. It may be a coincidence, or just on of independence. The document, writ- a border village in southern Moravia. ten by Masaryk, was prepared by him Although he is of Czech descent, he does irony of fate, that we are celebrating

Thomas Garrigue Masaryk


Strana 22

V

N

WEST TinC.Ari

Hallettsville, Lavaca County, in the English Section. Everybody can see that there is plenty good reading in the English Section. Take the last Vestnik, it has "How to Influence New Members; "Improve Your Meeting:" and "The Five Years of .Growth;" also "The Slav and the Slavonic:" all these articles are good, for which we must give our editor credit. Now, I'll try to give a short report on our doings at our meetings, that is, if the editor wants to put it in print. First, I want to report on our February meeting which was on the 12th of February, and that was, as we all know, the birthday of Abraham Lincoln, and also birthday of our Lodge president, Brother Frank K. Bucek. So on that day, even that it was raining to some extent, members were there in very large number to help celebrate these two birthdays. Not only that we had plenty of good eats and drinks, but also we had good Czech music, waltzes and polkas. Everybody enjoyed it to the limit and everybody was wishing Brother Bucek that his birthday would come many more times. No one asked how young Brother Bucek was, but judging from the way he waltzed he is very young, and we can look for many more get-together like the one we had. So let's find out whose birthday is next, and let's make another member happy by celebrating with him or her and have another nice get-together. In the February number of a wellIn the last March meeting we didn't edited nationally known magazine was have a big attendance, but let's look for published a story, which gripped your a large gathering in our next meeting associated editor. It would stir up the which will be cn April 9, and it hapimagination of the old and the young pens to be on Easter Sunday. So let's readers of the Vestnik alike. It tellS be there in big number, and, if possible, what happened near West, where our bring some new members. This year paper is printed, some fifty-odd years we secured four new members so far, ago. and we have few prospects on the list Your associate editor asked to get per- which may be with us as members by mission to reprint the story in the Vest- the next meeting. I am mailing two nik. The answer came: HAPPY TO new applications today. GRANT PERMISSION TO REPRINT For this time, I'll ring off. If this THE ARTICLE. But the permission don't go into the wastebasket, then came too late for this issue. Conse- we'll have a regular reporter, I hope. quently, watch the Vestnik next week. REPORTER, Lodge No. 4 —A. E. (Editor's Note:—Good for you, Brother ) 4 —eh, Reporter, for coming in with the kind cf stuff that will make the Vestnik a fraternal paper indeed. Your nice words about the editorials sound good, and are thankfully received, but our SPJST is a big family and everybody capable should take a part. Your associate editor has tried to contact sevAs the editor is asking, I shall try to eral lodges to get biographies of the old write few lines to the English Section. members. Some lodges promised, some Of course, I don't have the time do elected a committee which also promwrite often and regularly; but I wish to ised, but—there it is. Lodge Karel Ha y -licekNo.4hasneout digmebr, report that in our last meeting we decided to have someone to represent . our the only one of its kind: a member who Lodge Karel Havlicek by reporting from has been representing your Lodge at

the birthday of ThoMas Masaryk, which is cn March 7, and that today, March 10, two years ago, his son, Dr. Jan Masaryk, was murdered. Dr. Jan Masaryk delivered a speech in this University in 1942, many of you present heard him and shook hands with him. While visiting in our home, he inscribed a Bible for our oldest child, and, I am afraid, that we revere that inscription almost as much as the Bible. The death of Jan Masaryk served as a dnd cf trigger that set off bitter denunciations of the Czech Communists and the Soviet Union. The Western World was shocked out of its apathy and complacency. The United States, particularly, was rudely awakened to the fact that eight countries had been taken behind the Iron Curtain, and even when Czechoslovakia, the ninth, had been closed= in, it was accepted as a matter of normal consequence. It is a sad commentary that the death of a beloved man was necessary to set off the alarm. The realization was terrifying. A dead man, out of agony that brought him to his death, can sometimes speak more eloquently than one yet alive. If his death awakened the Western World to the danger of the spread of the Iron Curtain, perhaps it was not sacrificed in vain. ) s „„y,, *

Watch the Next Issue

LETTERS Lodge Karel Havlicek No. 4

Ve ntl'edu,

cane 22. bfenn 1950.

every SPJST convention ever held. Of course, the editor would gladly take the advantage and write the article about your member, steal the show, but don't you think that it should come from some of you, heart-to-heart feeling? If someone from your lodge would do it, maybe the other lodges would get sort of jealous, , maybe somebody would recall that Brother So-and-so has served as secretary f_r 40 years, or as lodge president for 35 years, and they would begin to appreciate the work of the old members still living. That's what makes the Vestnik interesting: write about your own member,,; and let the third and the fourth generation read it. —Once more, thanks for coming in with your report, and don't be afraid that a news from your Lodge would be dropped into a wastebasket. You are writing for your paper about your Lodge, and not to please a guy who is paid for publishing what you write.) ) • 4

Lodge Pokrok Moulton, No. 27 Dear Brothers and Sisters: It has been quite some time since I wrote to you, the readers of our official organ "The Vestnik." My last letter was written in regards to cur plans, that is the members of our local Lodge, Pokrok Moulton, were endeavoring in securing a school and land that was closed due to the passage of the GilmerAiken Bill. We have accomplished a great many things in this respect in spite cf the strong opposition of a very few members who, it seems, just can't or won't keep 'up• with the progress that is being carried on all around us and'who would like to see things stay as they were some 25, 30 or more years ago. The members,, Who volunteered their services at the called meeting last fall, got busy and pushed the plans unrelentiously, in spite cf the opposition, and today, we have something to be proud of. Of course, things could be better but Rome wasn't built in one day nor have we been able to fix things up in such a short a time. The volunteer committee looked over the school building and agreed to subNOTICE! If you report your Lodge activities in English, be sure to send it at least one week before the date of issue in which you wish to have it directly to: Associate Editor, 6402 Prague Street, Houston 7, Texas.


V. Ai'c r tu, (inc , 21. &emu. 1930.

VES

N

---

WEST TEXAS

Strana 23

mil, a determined figure 10 ilin Trustees interest, and 1 11).1,1 the renewed interof the IVIoUlton. Independent School Dis- est, can be 'only accounted for by the trict as a bid and the Trustees accepted fact that we have secured the White's Our bid; and as soon as the necessary Live Oak Center as a new nucleus for action was taken by the School Board our lodge affairs, which at present is Taylor, Texas is proud of the S.P.J.S.T. and the State Hoard of Education, a entirely separated from the local lodge deed was delivered to our association, as far as the assets and name is con- Lodge Praha No. 29 because of its great being named, The White's Live Oak cerned but fraternally it is the same, entertaining activeness. Its members . Center. We have today some 66 inter- save a few die-hard members as before and staff go a long way to produce a program that is not only enjoyable and ested parties in our association of which mentioned. entertaining but •cultural and educa54 are members of the Moulton Lodge. Due to the action of the February .As soon as the deed was .delivered to Lodge meeting, selecting White's Live tional as well. Many an enjoyable Sunus, we got busy and cleaned, repaired Oak Center as-the meeting place for the day afternoon can be spent either playand dressed up the appearance of the local lodge, it was brought out at meet- ing a wide assortment of entertaining building and grounds. We were fortu- ing of yesterday's .that the membership games, or enjoying a tasteful meal, or nate that the REA lines were tied into shall be notified, by postal card, shortly, visiting with old friends. And Saturday our .property and so additional wiring that their presences will be requeSted nights can be spent most enjoyably had to be done to light up the grounds; at the next month meeting, to be held either dancing to well known bands on and on Feb. 19th, we had our grand on April 2nd at the White's Live Oak a big roomy floor or refreshing your palate. Just recently many old time opening of the White's Live Oak center. Center, for the purpose of i y square dances are fired up and many a Our program of activities commenced and finally deciding, whether to con- panting couple enjoy themselves. on that day at 2 p.m. and lasted past tinue the lodge's meeting at the White's Be fore Lent the famous French midnight. We had a very nice crowd Live Oak Center in the future. It is Mardi Gras was transacted at the present during the afternoon as well as hoped that every members will be presLodge--the only Mardi Gras celebration at night for the dance. The Henkhaus ent and exercise his own right to ap- in Central Texas. The show was made Playboys, who are, Radio Station KTCI, prove or condemn the proposal. It is Gonzales, musical artists, furnished the sincerely hoped that those members up of near and far talent., which, by the music during the afternoon as well as who, in spite, or for acme other reason way, is another aim and that is to furfor the dance at night.- :A lunch was only known to them, who came to the ther the talents of the youth. A King and Queen were chosen and senoritas Served to all who partook of the occa- old hall, on the edge of town, to attend and senors displayed great entertainsion. Bingo was enjoyed by the crowd the monthly meeting, when they knew during the afternoon as well as at night that it was at the White's Live Oak Cen- ment for the afternoon and at night a before the dance started. There was ter, will attend the next monthly meet- great dance was enjoyed by everyOne. plenty •of refreshments on hand for ing at the Center, and state their griev- The coming of May brings another bang young: and old. All in all, everybody ances there, where they can be aired up celebration with the annual Mayfete. Two queens will be chosen, one from who was present, enjoyed themselves and discussed and definitely decided. the 8 to 10 age group and another in enormously. It is my understanding that this is the the older age . group. The Mayfete will Yesterday, March 12th being the sec- main purpose of a meeting of any kind. be held May 7. ond Sunday in the month, the monthly Those members who are not in favor of All girls, members of the S.P.J.S.T. meeting of the Moulton Lodge, Pokrok having their meetings at the Center, will be eligible and should attend the Moulton ,Lodge No. 27, was held at the may have some real and definite reason next meeting for the nomination and White's Live Oak Center instead of the and there is no better place to present electing of the queens.. The meeting usual place, being the 'old hall on the them then at a meeting, where their will be held the first Sunday of April edge of town. This change was made reason can be weighed, discussed and instead of the second, because of the at the monthly meeting in February. acted upon in a truly democratic man- Easter Holiday. . ' We had a swell attendance at the meet- ner. Every reason has its merits and At the last meeting, held March 12, ing , yesterday, I believe, the largest I in order to be acted upon must be pre= have seen at the local lodge meeting sented and duly discussed. Those mem- the members decided to bring a few since I am a member. There were some bers are urgently and definitely invited refreshments and after the business is 20 brothers and 8 sisters present at the to present their reasons for discussion over with a lunch be enjoyed by all. meeting. We also had the pleasure of and debate and if their reason so merits, Also the members were reminded to having in our presence the Grand Lodge can and be adopted as being right and visit the hospitalized members. I would Treasurer, Brother Koliha of Fayette- correct. It is my hope that the differ- like to take this time to thank - the ville. He made a splendid talk about ences can be corrected and eliminated members for electing me as their EngI he sick benefits as offered by the so that we can forge ahead and make lish Reporter who will try to do his best. Grand Lodge. We certainly appreciated progress in strength and numbers. Edwin Malish. Bro. Koliha being in our midst and exI have written enough for this time ) • 4 • ( plaining to us many of the things, that and I hope that at least some of my rewe did not know about the sick benefits. marks will be constructive for the betLa Center, Washington Our lodge is growing very nicely and terment and groWth of Pokrok Moulton, Dear Readers of the Vestnik; Here I am again. Last time I wrote I if the present rate is kept up, by the end Lodge No. 27. got a, letter from Nadine Schiller. She of the year, we should have some 50 or I desire to extend my best of greetings is a Senior in Sealy, Texas. 60 new members in our lodge. Since My grandma got a letter from Lillian the first of the year, we have secured to all cur Brothers and Sisters in our 12 members and there is lots of people great organization, which is growing by Houpy. She asked Grandma or me to write about Washington. Well, Grandin our community who are waiting to leaps and bounds, I remain, Fraternally yours, ma has diabetes and is taking it easy. be asked to join us and take out some I can't Write because I have to go to Lad Hruska. insurance. I can safely say, that this

Lode No. 29 Taylor, Texas


Strana 24 school on Saturday. But I will write a little about Washington. The State of Washington has 330 cities and it is the largest apple state in the Union. Up here the winters are very cold. This winter it was as low as 13 below zero. Nadine Schiller, I will answer your letter when I find time. I also read a letter in the Vestnik from Frances Lu Henderson, but you didn't say from what part of Texas you were. I go to La Center school an am 11 years old. Boy, are there lots of things to see and places to go. Last summer my mother, dad, sister, brother and I went to ' Arial Dam. That's where we get our power. From my windoW I can see Mt. Adams, Mt. Rainier, Mt. St. Helens and Mt. Hood. It's just beautiful with a dark blue sky and nice warm sun and snow on the mountains. In the summertime the deer, bear, and chipmunk come up to the house and eat the apples off the trees. My little sister and brother watch them eat. Before my grandma and grandpa Houdek came to Washington Mother and Daddy took as huckleberry picking on Larce Mountain 4000 ft. above sea level. I was standing by a bush and I thought it was a big, black, berrie and as I grabed it I found out it was a bear's paw. I was so scared that I stood still and yelled until hoarse. Then I dropped the berries but I still couldn't run because I was too scared. But one thing if you ever meet up with a bear give him the berries and walk away slowly- if you have the courage. Sincerely yours, Jo Ann Johnson ) • 44 • S:P.J.S,T. LODGE NO. 29 We the undersigned members of Lodge Praha No. 29 take this method of expressing our sincere sympathy to the surviving family, in loss of their husband and father and our brother member of Lodge, V. G. HARKINS, who departed from our midst March 9, 1950 at the age of 37 years. To you the surviving family of our brother in lodge we express our sincere sympathy. May he rest in peace! Marie Svadleuak, Vera Polansky, A. L. Boudny. ) • 4 • ( POLITICAL IDEALISM "In democracy, the citizen must not be indifferent. The aspiration for political attainment must not be personal, or of conceited bigotry. Eagles do not see flies; bats do."—Masaryk.

VPSTN1

WRST, PE

ingenious Work With Children

Ve s • rdu, clue 22. biezna 1950. from across; you simply couldn't make the other children believe that she was barn in Texas. Where else could she learn those Czechoslovakian songs cent in Czechoslovakia? There were other Czech names on the same program, Sonja Skrotzky and Carol Stasta. Altogether, twelve countries were represented in this particular program prepared by Miss Hornak. By the way, if you don't know, she is the daughter of Joseph and Anna Hornak, of College Station. All this is told for one main reason. Use your children in your lodge prog rams. Give them a part. Put them on the stage. Display them. Cut out these long, windy talks. Replace grandfathers with grandchildren when it comes to deliver speeches. Decorate the stage with the old-timers, but when it comes to put spark, pep, shine and life into your program, use the fresh minds, quick steps of the youth. You get more smiles and better results. ) • .13 •

Time and again we have been stressing the importance and the advantage of using children in connection with every lodge program. Children are always more co-operative. They, as a rule, don't object to be maneuvered around. The younger the children are on the program, the more responsive; the more appreciative is the audience. The program sparkles with that touch of youth and spontaneity which everybody enjoys. Every club and organization employs the talent of the children to the full advantage. Thus, the children are initiated more or less into the club and lodge activities from the early age. Those childhood impressions are lasting. Take, for instance, the ingenious work of Miss Ann Hornak, new librarian for the children's roam at the Houston Public Library. Your associate editor talked with Miss Hornak a few days ago (By Julia W. Wolfe) and found out that every Saturday Are you one of those persons who morning a number of youngsters assemble in the Norma. Meldrum Chil- think it is impossible to leave their dren's Room of the Central Public Li- home or business for a week or a day? brary. They enjoy it, because a pro- If so, you are permitting material things gram is planned with them--mark this, to curtail your enjoyment of life by letWITH them, and not just FOR them. ting them make disproportional deTwo weeks back, Miss Hornak organized mands upon your time. For, you see, a program "Ambassadors from Many the material possessions which you once Countries." Young boys and girls rep- had hoped would be a source of freeresented different places of the world: dom can turn out to be your jailers—if England, France, Switzerland, Czecho- you allow them to do so. Recently a wealthy woman told us slovakia, Russia, China, South America. she was feeling bored with life and Dressed in the native costumes of the countries they represented, these young everything and everyone about her. ambassadors made short talks about the She concluded something physically country each of them was supposed to must be wrong, and that she must concome from. Mind you, all of them only suit specialists. Knowing her, we replayed the part, made a short address, plied that what she was really suffering then sang a native song or two, or per- from was a disease of ownership—a fatformed a native dance. The object was ty degeneration of the purse, and that to make the children understand that she needed to shake herself free from there are millions of children all over the ever-pressing demands of her the world who would like to be friends Wealth. We suggested that she pack with boys and girls of other countries. one small bag, take a proportionately For example, the young daughter of small amount of money, and set off on Dr. and Mrs. J. M. Skrivanek, little a vagabond trip to some place where she Deanne, dressed beautifully in a Czecho- was unknown, and forget her possesslovak costume borrowed fro mMrs. 0- sions for a few weeks. lexa, made a good showing'. You should At first she rather liked the idea and hear the "ah's" and "uh's" from the began to make plans for putting such children when she was introduced, in a an adventure into operation. But we real make-believe style, as the young soon realized that she would never go. There were so many arrangements to ambassador from Czechoslovakia and sang two real Czechoslovakian songs, be made. She would have to close up "Kane, Moline," and "Sla Nanynak do her house, let her housekeeper go, hoard zeli." She was the real thing, because her dog and horse, send her valuables she could sing those pretty tunes with to the bank, and goodness knows what strange words—she must have come else besides. Nothing short of a moral

Travel Light as You Go


Ve stredu, dne 22. bkezna 1950. earthquake could shake her free of the encumbering ties of her possessions. That woman is typical of many: people who do not seem to have any real existence apart from the elaborate shell of material things; people who never enjoy a trip—not even their trip through life—because they are always worried about their luggage. One does not have to be wealthy to have this happen. We recall a visit to a very poor woman far out in the country. Her mother had just passed away, and the old hothe was on the point of being broken up. We found this woman surrounded with a .hopeless litter of useless objects: old hardware, old magazines, old clothes—the accumulation of two or three generations—which she seemed incapable of bringing herself to destroy or give away, although keeping them was seriously impeding her plans for the future. It isn't owning things that matters, but being owned by them. For every man or woman who has learned the secret of not being victimized by this world's goods there must be many more who have not learned that secret. The millionaire, stifled under the burden of property, looking back wistfully to the days when he was really free is as true in fact as he is in fiction. Once let your possessions get a hold on you and they become as much a part of you as the barnacles on a ship and even harder to get rid of. The rich young ruler found it easy to do all else that the Master commanded except to free himself from the shackles of his wealth. "He went away sorrowful: for he had great possessions." Travel light as you go through this world; it will make the journey less fatiguing. The earth is yours, and also the fullness thereof. Why limit your enjoyment to those things which can be had only with your money? After all, some of the most exquisite experiences of life come to us from things we can never hope to "own" in any literal sense—sunset on the mountains, sound of one's name spoken in love, the scent of a rose. These are the best "possession" of all things. They will "lighten the going" and not add to the pack we carry through life. Travel light.--Rosicrucian Digest, March 1950. ) • • IIIASARYK'S VIEW ON OPPOSITION "I could, and -probably I would be justified if I did, react to some of the recent expressions of opposition. However, I would prefer to follow the advice of Jesus: Whosoever puts his hand on the plow, let him not turn back."—Message to Parliament, 1927.

VkSTNIK

Strana 25

and interesting and worthy of being perpetuated in America. The next year the PRESS, in coThis is an account of what happened operation with the City Recreation in one large American city with more than one-half of its population belong- Commission, repeated the Dance on a larger scale. More than 10000 dancers, ing to some three dozen nationalities. the picturesque peasant costumes of In 1927 a young Rumanian immigrant, in their native lands, performed before a Theodore Andrica, appeared in the editor's office of the Cleveland PRESS with crowd of 100,000 in the natural amphian idea. In broken English, he re- theater in Brookside Park. In 1929 the All Nations Council, sponmarked . that Cleveland newspapers were missing a bet when they paid so sored by the Recreation Commission little attention to the foreign-born. and with Andrica as secretary, was About 60 percent of the city's popula-. formed for the purpose of staging an All tion, he went on, consisting of immi _ Nations Exposition in 1930. The exposigrants of some 40 nationalities, and tion took place in the Public Hall, lasted their American-born children, were oft- a week, and consisted of 29 full-size reen referred. to as "foreigners." Their productions of Old-Country homes. Inexistence was almost never recognized these buildings were exhibited 50,000 except when some Slovak, Pole, or Czech handmade articles — tapestries, rugs, pottery, wood carvings, lace, paintings, got in trouble with the law. This neglect, maintained Andrica, etc. — most of them loaned by nationals was causing an unhealthy segregation1living in Cleveland. In the Hall were by nationalities, and as a result Ameri_ 20 kitchens where visitors could buy camization was slow. Foreigners, feel- typical foreign foods, prepared on the ing that the oldtime Americans looked spot according to ancient recipes. Evendown cn them, showed a tendency to in g s were given over to folk-dancing hang back, not to take part in civic af- and singing. More than 100,000 visitors fairs. Yet they had a good deal in learned that the foreign • groups had them which might be useful in the more things to contribute to civic culture than even Andrica had predicted. long run. Thanks to his efforts, Cleveland at last Andrica produced a batch of scrib- was getting acquainted with itself. blings about recent affairs in a dozen Today, the PRESS and the other Cleveforeign groups, and said he believed American readers of the PRESS would land papers (the PLAIN DEALER and be interested. He offered himself for the NEWS) are taking a genuine interthe job -of reporting immigrants' do- est in the city's immigrant population. ings. The editor hired him, with the The foreign-born and their children understanding that it was to be an ex- have a much stronger sense of belonging to the community than do similar periment. groups in other cities, because they are The experiment was an almost imreceiving recognition from the big Engmediate success. Andrica became acquainted with leaders of the 30 largest lish-language newspapers. Meanwhile, the old-stock Americans are inclined to nationality groups in the city, and accept their fellow citizens with fewer brought daily to the of fice,bits of news misgivings, with less stupid prejudices. about the play in rehearsal by a SlovenIn consequence, there is less unhealthy ian dramatic club, the colorful marriage inversion in the foreign groups, and a of a Polish couple, the lecture before a Swedish or Jewish group. These items stronger tendency to the wind of Americanization which does not involve supreceived as much space in the PRESS as pression of the good qualities and posimilar doings of native Americans. The paper's circulation in the foreign tentiatties inherent in immigrant strains.—Condensed from "My Amerquarters went 1.11) at once. Andrica then suggested that the ica" by Louis Adamic. • r PRESS sponsor a public festival to BROTHERS and SISTERS, we want bring together national groups having you to have your Vestnik. When you a background of more than 25 years of activity in Cleveland. Why not call the have a change in address, please send affair "The Dance of Nations," as your change of address to the Supreme dancing was something in which all im- Lodge SPJST, Fayetteville, Texas. Don't forget to fill it our like this: migrants shared a common interest? I have a new address! On the night of November 12, 1927, NAME over 14,000 people packed the vast PubOLD ADDRESS lic Hall to watch 800 dancers, male and LODGE female, perform. All but three of the NEW ADDRESS groups brought their own orchestras. Mail to: Supreme Lodge SPJST, They showed the large audience that Fayetteville, Texas each country's dances were beautiful

These "Foreigners"


Strana 2G ,g

S T N I K — WEST. TEXAS

Ve Sti'edu, dile 22. bl'ezna 1950',

After the Secretariat Building is corn- tractors estimate that the Secretariat pleted, plans call for a four-story, 18- skyscraper will be completed and ready room Conference Building to adjoin it for occupancy by late summer or the on the east side. Facing the river, the early fall of 1950. .ess Conference Building will jut out over Construction of the first stage of the A wife is often the "key" to her bus- the Franklin D. Roosevelt Drive; On UN's permanent home is in the hands band'S success! the east side, glass walls will enable the of four of New York's largest building It seems that when Pietro Mascagni delegates , to look out over the ' East contractors who joined forces and subcompleted the score of an opera, he had RiVer Comfortable roof-top restau- mitted a combined bid on the project. ) • 4 • ( no . faith whatsoever in its inherent rants will be installed to serve UN perqualities. In fact, he brooded about it sonnel. until his energetic wife played a trick In the center of the tract,, a fan- 1401A7 on him which turned out to be the shaped Assembly Hall, built cf stainless turning pcint in the life of this great stool and glass, is to be erected It will YOUr composer. Ir,ve. a large public seating capacity. S One cold and rainy afternoon, AT How safe are the stairways in your " ler— All three of these main buildings will Mascagni — with script tucked safely be interconnected and air-conditioned. home? Better check up, for statistics under her arra — slipped away to the Much later the UN plans to construct show that a high percentage of home post office where she mailed the score a 30-story building at the northern end accidents occur on stairs. to an opera contest committee in Rome. of the tract. This building will house Cellar stairs are the worst offenders. Later when the comi:oser learned that delegatf.ons, their staffs and specialized Often they are dark, too steep, have his music was entered in public compe- a gencies. _Beneath the entire site there narrow treads and lack a railing. Give tition, he became furious. He fumed eventually will be a mammoth under- yourself plenty of light, You aren't an for days but his faithful spouse weath- ground gara ge capabte of handling 1,500 owl; and coming from a lighted kitchen ered his storm of wrath bravely and un- pc,kcd cars. Terraces, courts, pools and or hallway, you are under a double dis-: flinchingly. fountains will transform the whole plot advantage. A fluorescent strip light Then one morning a letter arrived an- into one large garden. running under the bannister will do the n , uncing that "Cavalleria Rusticana" trick nicely — and not dazzle the eyes. First plans for the UN's home called was the winner of the contest and that To avoid a misstep at the bottom, paint for the expenditure of $100,000,000 to it would be premiered in Rome before the last step white. Put up a rail, if it's the most distinguished people of Europe. $125,000,000. The need for economy, lacking. And don't use the stairs for however, has trimmed the budget down Together they sat reading the letter storage space. That mop you always over and over again with mingled tears to approximately $65,000,000. The money park on the second step, that little stack for the construction has already been and joy. voted to the UN by the United States of canned goods you keep next to it, so And since that memorable moment, Government. handy to reach, can send you sprawling. Pietro Mascagni always regarded the In order to improve the immediate, Carpeting and stair treads should be opinions of his wife with the most neighborhood, the city of New York tacked down firmly. See, too, that gra cious consideration! ~lams to spend about $23,000,000. To those scatter rugs at top and bottom ° *( keep traffic out of sight and out of are non-skid. You don't want your descent to commence in midair, or termihe a ring , a tunnel the length of the site nate in a crash landing. of the will be built under First Avenue and all Walk erect when you go up and down approaches will be widened. Just a few years ago the site of the the stairs, and keep your feet under you. UM: world peace center was covered with This way, you can make a quick -recovThe land on which the pernianent dilapidated slaughter-houses, breweries ery if you stumble. Don't carry objects, home of the United Nations is now be- and tenement buildings. John D. Rock7 that obstruct yont vision. And if you're ing built was the gift of John D. Rock- efeller, Jr., offered to buy the area, at obliged to use two different types of efeller, Jr., who bought it at a cost of a cost of $8,500,000, and present it to eye glasses — the kind for reading, and eight and one-half million of dollars the.. United Nations. Ills offer was the kind for ordinary use -- make sure you're wearing the latter when you start and then I:resented it to the United accepted by the UN assembly. Nations. The land covers six blocks in By the latter part of 1948 - wrecking down. Glasses intended for clese work New York City. crews had removed the old buildings. will deceive you on distances and may The work clearing the site began early Excavators blasted through solid rock cause a misstep. in 1948. The Secretariat Building, the and created a massive hole that extends If the stairhead is near a bedroom dominant mass of the world peace cap- from Forty-Second to Forty-Seventh door or the bathroom, put, :up a small itol, will be erected at the southern end Streets between First Avenue and the night light-. Sleepy eyes may easily of the 174acre plot. Towering 39 stories, East River, mistake the stairway for a doorway. the skyscraper will look like a house.of City sewers, which ran from Forty glass, for both the east and west sides Fourth and Forty-Fifth Streets to the of the building will be made up of 5,400 East River, were diverted from old brick NOTICE! windows separated, from all outward tunnels to metal pipes. Excavation appearances, only by strips of aluminum proceeded so rapidly that the job was All News for the English Section arranged in a grid pattern. finished almost a • month ahead of should be sent directly to: When finished, the building will house schedule. A:,iociale the UN Secreiariat and will contain In he early part of this year structu0402 Prague Street:, facilities for offices of the Secretary- ral steel began to arrive, The first steel Houston 7, Texas. General, Secretariat Departments and construction is already beginning to the proposed UN broadcasting studios. sprout from the excavation, The con-

ricked


Ve stfedu, dne 22. biezna 1950. Immossalmilm1111111111111111111r

Niii ZALOV .44§1211=116==6161NESEENUMIL RESOLUCE SOUSTRASTI. Jmenem elenstva "radu "M. R. 8tefanik eislo 142 SPJST v Houston, Texas, vyslovujeme uptimnou soustrast' rodine zesnuleho spolubratra Charles M. Shilka kterS, zemiel dne 7. imora 1950 ye svem domove po delAi trapne ehorobe ye stall 73 let, dvou mesica a nekolika dnfl. Narozen byl dne 22. listopadu roku 1876 v Ridgeway, Pa. Zanechava zde bolem sklieenou manklku Annu, dva syny — Harolda a Roy-e; z prvniho manklstvi pak syna Charles Shilka, Jr. v Galvestone. Pohiben jest na hfbitoVe ''Brookside" v Houston, Texas zesnu1S/ byl tithe povahy a pro rozvahu jeho mysle byl elenstvem tadu i sousedy respektovan. PozustalSnn at' je fitechou, Ze drahSr jejich zesnu13% zanechava varn, v elenstvu tadu i v sousedstvi svetle vzpominky a dobre jmeno a proto soucit s vami ye ztrate tak bolestne. J. B. Schulda, Marie F. K. Valova, John Filipec, Resoluoni Vybor. ) • 4 • ( RESOLUCE SOUSTRASTI. My nitepsanY resolueny vYbor radu eechoslovan dislo 40. v Hillje, Texas, jmenem radu projevujeme uptimne citenou soustrast poziistale rodine nad ztratou jejich otce a dedeeka a na,geho spolubratra Anton G. Seidl kterSr od nas odekl k veenemu odpoeinku dne 7. btezna 1950 ye staff. 73 let a pohtben byl dne 8. lakezna na htbitove v Hillje, Texas. Vime pozilstale ditky, ze teke nesete ztratu va geho otce a dedeeka, a ysak uditi y am fitechou, Ze my opravdu soucitime s vami ten vas zarmutek. ZeznulSr bratr at' odpoeiva v pokoji a test budi'Z jeho pamatce. Za fad Oechoslovan eislo 40 v Hilje, Texas. James HradeckSr, Emil K. HajovskSi a Leon Tfiska, resolueni vS rbor. Dano v Hillje, Texas, dne 14. bfezna 1950 ) • * • ( RESOLUCE SOUSTRASTI. My niZepodepsanS, resolueni vS7bor fadu KomenskSi cis 20. v Granger, Texas, projevujeme jmenem naSeho tadii uptimnou soustrast pozustale rodine nad innrtim jejich otce a nakho spolubratra., Jana Roznovika, kterS, od nas odegel navkly k veenemu

V; STNIX WEST. TEXAS odpoeinku dne 8. btezna 1950 ye stall 77 let, a dne 12. btezna byl pohtben na Narodnim htbitove, 5 mil jihovSichodne od Granger. Pohiebni obtady v chramu Pane a na hfbitove vykonal Rev. Frank D. Svoboda. Zesnu1ST bratr Roznovak pattil k radu KomenskSf od roku 1900, totiZ 50 let. Valy byl dobrStm pracovnikem. Vy, pozustale ditky a v gichni ptibuzni, ptijmete jeSte jednou naSi uptimnou soustrast a zesnulemu budiZ" zeme lehka. Demo za fad KomenskS7 eislo 20 v Granger, Texas Henry E. Vitek, Chas. H. Dukk a Anton Mikuleneak, resolueni vSibor. ) • 4, • ( RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nizepsany resolueni vSrbor radu Woodrow Wilson 6. 146, v Galvestone, Texas, jmenem radu projevujeme uptimcitenou soustrast truchlici rodine na ztratou jejich mileho spolubratra Antona Haul, kterSr nahle zemtel 8. btezna v Alta Loma ve stati 61 let, a byl pohtben 9. bfezna na Galveston Memorial Park htibotve, za velke fieasti eele rodiny, pfibuznSich a : pfatel. BudiZ yam pozastala rodino Atechou, ze i my vSichni eleni tohoto radu soucitime s vami ye vakm zarmutku. Zesnu1S7 necht' odpoeiva v pokoji a jeho pamatce budiZ test. Dano v Galvestone, Texas, dne 12. btezna 1950 Frank A. Ulbanise, Louis Macik, Jos. Vesely, resolueni vS7bor. ) • 4 • ( RESOLUCE SOUSTRASTI. NiZepsanSr resolueni vS7bor radu Jaro 'Oslo 130 Dallas, Texas, timto vyslovuje jmenem radu uptimne citenou soustrast portistale rodine nad ztratou jejich manZela, otce a syna, nakho spolubratra George E. Harris, kterV od nas nahle odekl k veenemu spanku dne 11. bfezna 1950 ye stati 37 let. Tace &lime odchodu nakho spolubratra neb byl dobrSim elenem, vZdy svSreh povinnosti dbalST. Vime pozfistala rodino, manklko, synku a stafiek3i otce v Corpus Christi, 'Ze Wee nesete odchod jeho, ale budiZ Vain fitechou, ze i my s Vami soucitime ve vakm zarmutku. ZemtelSr spolubratte odpoeivej v koji. Johnnie 8. ebetka, Stanley Hulovec, Antonie Horakova, resolueni vYbor. )• • Nova barva na gich tieleznienich zavor a -Ostrainjrch Ministerstvo dopravy vydalo vyhlagku o zmene barvy zavor a vYstranych krin no, 2eleznidnich ptejezdceh, Tyto z6.vo-

Strana 27 ry a kfik byly az dosud u nas natirany barvou eernou a bilou. Nyni budou eervene a bile. Je to proto, aby byla zachovana jednotnost signalisace pfejezda a prechothi ieleznice ye vgech evropskYch statech. U vYstraInYch ktiUi bude eerna barva jednodu ge nahrazena barvou eervenou. Zadni strana techto vYstranYch lain a stejne tak i vedlej gi soueasti zavor zustanou derne. Nova natery budou provadeny postupne a budou dohotoveny do konce roku 1952.

CERTIFICATE NO 1522 The State of Texas COMPANY NO. F-845

Board of Insurance Commissioners of the

State of Texas Austin, Texas, March 8, 1950. TO WHOM IT MAY CONCERN. THIS IS TO CERTIFY THAT

Slavonic Mutual Fire Insurance Association Houston, Texas has according to sworn statement complied with the laws of exas as conditions precedent to its doing business in this State, and I have issued to said company a Certificate of Authority from this office entitling it to do business in this State for the year ending. May 31, 1951. Given under my hand and my seal of offire at Austin, Texas, the date first above written. GEORGE B. BUTLER, Chairman of the Board. Frank T. Aneinec, pfedseda, Houston, Frank . J. Zubik, rnistoptedseda, Bryan, Anton Bily, misto ptedseda, Houston F. V. Urbish, Sec'y East Bernard, Jno. P. Trlica, pokladnik, Granger C. H. Chernosky, •rravni radce, Houston. F. A. BezecnY, organisator, Schulenbur=;, Will A. Nesuda, neetni Nitbor; Dallas, Robert Cervenka, neetni vYbor West, John Kahanek, Jr. neetni vYbor, Houston.


Strana 29

V S T N f K WEST, TEXAS PitiCHOD JARA ni vSecka tvarnost pkirody. Nesmirne dlouha se zdala Helence zi- Prechazela mekka, jasna not, pina, ma. Pkibehla domu, hodila r. atek kamsi hvezd a sladkeho Septani, jakoby se jaza truhlu a vSecka mrzuta zastavila se ro prikradalo po Spiekach. na prahu pokoje, kde spokojene dymal Zeme, vkcka jeS"te zavinuta v bilk postary otec. vlak, nezdala se mitt ani tukni, co se "Tati, bude-li pak uZ jam ei nebude?" bode s ni diti za chvili, aZ ji bily koZikk "CoZ pak ja vim, ze na mne tak krieg?" sklouzne s beder. usmal se myslivec pot'ouchle, "jeSte to A tu pojednou, kdyZ vYchod na ni zaani konopky nejsou, poekej ----" dYchal, zeme jako by se ze sna probirala, "A sktivanek jindy uZ tu bYva zachvela se a zahueela tisicerovYm poz"Jak pak skrivanek! JeSte jsou tu vra- dravem rinoucich se vod. ny — u‘Stipaly by ho." Ledy praskaly nastalo tani. "Nepamatuji se na zimu tak dlouhou." A kdyZ Helenka rano videla, jak slunStars' se usmal. ce teple sviti do jejiho okenka, ztichla a "Vi'S jeSte mato. U nas v Podebra- prekvapena poslouchala, co se venku dedech prvniho kvetna hudebniktim na.- je. stroje zamrzly snail,' tehda napadlo t.T. sme y zahraval ji na tvari. Vzduch byl tolik, ze jsme meli sanici. Beranka jsme jaksi lichotivy, triekkY, voda hreela se jedli nejednou na lede." sttechy dolt. Helenka ua nereptala, prisedla si k okBole, jaky to much! nu a divala se na bila pole. Kohouti kokrhali, skot betel a oknem Priftiho dne se zdalo, ze nadejdou jine bylo videti zapad vylehlY do barevne daleasy. K yeeeru se strhl hoeivY vitr, po ky. A obrysy hor se lehce obraZely v Cinem hojnY deSt'. Ale rano bylo nebe hlu- stern ramci. Helenka hodila rychle na seboke, modre, slunce eiste a silne, zeme be Saty a vybehla na dvdr. se zahrala, snehy se rozpouUely a oko "Marto!" vykrikla malem a nemohouc mermomoei v travniku zdeptanem a ulehlem hledalo aspon stopu smave ze- promluviti, zalohia nice nad hlavou a div nezavyskla radosti, kdyZ" prvni teplY palene. prsek se ji vpletl do vlasit, prvni ulna ja"Tatinku, jaro uZ je tu!" volala Helen- rs obeSla jeji Nemohla ji pojmout ka na otce, kdyZ se veder vracel domn z hned, prisedla na kamen, srdce v ni bulesa; ale pravila to nesmele, jako by se silo; radosti zaponmela dYchati. .A teprve ptala, neni-li to klam. slunce se na ni smalo, rortapelo nivy, oStart' zavrtel hlavou. hrivalo zahrady; vitr vlahy a mekky pro"Nevim, zeme se jeSte nepari, to je fukoval polem, roznakje vdni vod a zazle znameni." paeh mokre zeme, a dechem sveho vlani "Ale bazanti vyvadeli uZ slepieky do pronikal i tam, kde yeenY vladne chlad poll. —" a still. Co hluku tu bylo a zate, S'umu a "Vyvadeli 11Z pred tydnem." lesku na horach i v dolinaeh; v blate se "A koroptve se hledaji. Slykla jsem j e, trpytilo ziato, kUra svitila mezi klomninkdyZ zvonili klekani." ky tribrem a stromy plakaly, kapky jako "Ty zaenou kineet, aZ kdo vi jeAte kdy." slzy svetle a tithe spon§tely se s vetve na "A drozd uZ take pohvizdoval v haji." vetev a k zemi. — A voda hrnula se ode"VS'ak zase ptestane." vSad s hukotem, jeeic a strikajic bourila "A havrani uZ kkakaji, to piece bYva jako diva, valila se v proudech, pinila eaka —" kopy, zaplavovala luka, razila si prticho"Krakaji, ale jeSte neleti. Houfy se vra- dy, stavela mtistky, a kde nernohla,-preceji, citi jeSte zimu, uvidis, ze to je:Ste tekala; kde se dalo, rozklkiala se do budou bph vi jak dlouho. Dokud strnad sirky, berouc s sebou hlinu, kalna a Z1unezazpiva v lese, neni nadeje." to jako po bounce splYvala s ledovou "Ale dnes bylo vkehno uZ jako na ja- Sti a to zvonila a praskala, lamajic se " kiehce jako pod praZicina siuncem A stromy se ttasly, v udoli Splounal potok Stark pokreil rameny. 'Uvidime, jak bude zitra. Neverim to-' a eelYm lesem tahl dlouhY, podivny jakYsi hukot, jako kdyZ Airoka reka pada mu jeAte." A skuteene, vkchny ty znamky jara Ares vysoke jezy a buraci a huei ye skabyly jen zdanlive. Noe se ptevratila a na lath. druhY den byla zima zas a zima, snih a Helenka eels' tYden se pak brouzdala v mraz, vichrice, rampouchy, na vode s triSt' kaluZieh, honila se po lesich, hledala snea na nebi smutno. I u srdce bylo chladne- Zenky, bledule, devetsil; a dolt pod les ji a zdalo se, ze zimu nebude ani konce. chodila se divat na velikou vodu, jak se A zatim. Byilo v den sv. Kvirina. He- kalnYrni proudy vall z lead, vzpind se a lenka posud spala, a venku se odehrava- itzkYmi brehy se dere Obravou. lo jedno z hlubokYch dejstvi vSehornira, A slunce hralo, louka se zelenala i mekdy obratem proudu vzcluchoveho se me- ze zasvitly prUs y itnou travkou, jako kdy

ye stredu, dne 22. Vezna 1950. tvar se zardiva. Strorny nemely jet listi, ale vrby se uZ eervenaly, kre svetelkovaly a na pokraji lesa stribrem zaplanuly snitky prvnich koeieek. Jam se otviralo, rozkvetal Prvni moucha vrazila do okna ,na polich se objevili ordei, deti lezly Da stromy a na semi zadupavaly housenoi hnizda. Co jasu a kriku bylo na v gech stranach! To divy se duly v Utrobach tvorstva, nebe i zeme slavily obrozeni. Kohouti kokrhali, co jim hrdlo staeilo, slipky svirily, vyhrivajice se na slunci, komari a drohne musky motali se nad zemi a pies cestu prebehl kovarik. Helenka behla a ukazovala prvniho pavouka, phlitla znovu a na ruce nesla sluneeko, i konopku slySela v haji, jak na vetviece sedi a zpiva tak slabounce a sladce, jako kdyZ jemne hraje na houslieky. I sovy houkaly za noel, Zaby za bileho dne sidehotaly v baZinach svoje choraly; ptaci se vraceli, pueelo jaro, v gude se oralo, vSude solo. Semena klieila, trava rostla, a kdyZ" posledni prSky zapadly do rozevrene zeme, Husk nedele se seSla s tYdnem, v prirode bylo zeleno. A tu nade gly nejslavnejS1 chvile sniyell° jara; deti vybihaly na oslunenY tray nik, chvili dovadely, chvili si hraly, a kdy unaveny lehly na zem a divaly se do nedohledne dalky nebeske, zdalo se, Ze to ne mraky letely nad semi, nYbr‘Z ze labuti bile plovaly sinavVm morem. Podivna bYvala pro Helenku radost sly:leti prvni sktivanei pisen. Zprvu se ani nezdalo, ze je to skrivanek, kdyZ zapiskal na fivrati jako trpelka a zase ztichl. ) • 4. • -C Trat' se mapuje leteeky Uskuteenovani nekterYch rozsahlYch technickYch projekta, budovanYch v ramci petiletky, zavisi do velke miry na rychlem porizovani vy§kopisnYch a polohopisnYch mapovYch podkladil. Nejvetnrn pomocnikem ph tomto mapovani je letecka fotogrametrie, t. j. fotografovani mapoveho Useku s pomoci leteckYch kamer. Letecke fotografie se prepracuji pak s pomoci z ylaStni aparatury na podklad budouci mapy. Timto zpusobem se denne zpracuje na jedinem stroji, ktery ma k disposici Statni zememericky a kartograficky Ustav ministerstva technicky, pramerne 27 hektaril plochy. Ziskanim dahich techto strojit, ktere se vyrabeji jen ye SvYcarsku, se porizovani podkladu pro technicke projekty jeSte urychli a usnadni. Statni zememericky a kartografickY as1 av ministerstva techniky pracuje prave na mapoy arn projektu jedne nove zeleznicni trati. Zatim byla zmapovana polovina nove trati.


Ve stfedu, dne 22. bfezna 1950,

V2STNIK WEST, TEXAS

Strana 29

Nove barvivo 1.1 7zkumni pracovnici

Sberne suroviny na zpt- Zen z ciziny. Barvivo Ize zatim p sob, jak ziskat hodnostne barvi- ziskat jen z hektografickVch pavo z hektografickeho papiru, pouZivanIcrch pH rozmnokter3i musel bft aZ desud clova- ovani na strojich systemu Ormig. Kancelrire, ktere ponZivaji rozmnoZovaeich stroje Orrnig, eskS, Likar a Operatic. buclou_ tedy pouZite rnoclre papiSPRAVNIk VYKONAN& 711 Medical Arts Building ry, a to i reztrhane, schovavat PORREBNI SLU'Alla HOUSTON, TEXAS V hodine Z'alu zarmouceni na- a cdvadet 45. zavoclu n. p. SherTelefon residence: Lehigh 9745 leznou Edward Pace pohtebnl rie suroviny v Prase VIII, StriZkovska, 82. (Telefon 800-08.) Ustav pohotovSf k sympatickeTelefon iliadovn y : Pres. 2553 mu vykizeni nezbytnSrch jednotlivosti a k vypraveni do6•••0••••••00000•00ee e jemneho .pohtlau. Levni ceny jsou naSi zasadou. eeskjr zubni Mica. 700 • firadov na: • • • Pohiebni teclitel 511 Medical Arts Bldg. 61en S.P.J.S.T. — Telefon 3606 Houston, Texas 118 N. Fifth St. — Temple, Tex Telephone F-4283

Dr. Chas J. Hollub

Dr. W.W. Mikeska

Edward Pace

• •• • •

• •• •• •• • •• •• •

1

Dramatic14 odbor Sokola Houston sehraje hezkou lidovou hru se zpevy

• CRATE

• •* o •

OR

CARLOAD

o

•• •• •

"VESNICKA POD SUMAVOU" V SHINER, TEXAS V NEDELI, DNE 26. B/TIEZNA ve 2:00 hodiny odpoledne OSOBY: Viclav Marougek, sedlak Lenka, jeho Zena Jarea, dcera Lenka, dcera Matej Marou gek, vSrinenkar Anna, jeho iena Karel Novak, selskV syn Stanislav Sedloii, ueitel Fridolin Vozab, eeledin Harmonikar Tekla Cervenkova, sluzka Frantik 'Dvorak, souseditv synek Otomar Mrkvieka, profesor (vVletnik) Jarmilka, dceru gka Lenky Karlieek, synieek Lenky

Jos. Kalousek Carrie Vodehnal Lillie Nezval Marie Koei Jan Svreek Emilie Svec Josef Kai Franta Vaviik Dominik Nezval Jery Vacek Helena Teperova Sidney Soukup William Svec Anna Koei Irma StrainickST.

• • 0 • • •

• •

• •

NATURAL ROUTE ROUTE SOUTHWEST

• ••••••••eeee•e••••• 9 0 291K5

Hilsher's Home Su pp ly Co.

Vadie pfatelske nabytkove obchody Nabytek Elecktricke tteby. Cokoliv pro vaAi domacnost 2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. — V 41383 5225 Washington Ave - T. 3490 HOUSTON, TEXAS Kupujte zde — Ilostanete nejlepgi za merle Botov6 aneb na mime splatky

Vesnieti hogi a deveata.

Vase uspokojeni zaruieno —

CHASA A DETI

Zdarma doclavka kdekolt

Hra je o t •ech jednanich v. narodnich krojich promisena lidovymi zpevy a -lei zpevy deli.

Poictovni objednavky jsou cychle vytizeny.

K hojne Ueisti zve dramatickjr odbor Sokola Houston

Otevieno po ve er ery a nedile die ujednini.

11111K.11111,0

Nove haspodaiske stroje V mechanisaci zemedelstvi budou se nahra zovat male a ne yVkonn6 stroje vjikonnefSiMi. Tak v rote 1950 budou vyrobeny pasove traktory o idkonu 60 ks, ureePte pro take prace polni a pro prace v lese. Ve yetZim melitku budou vyrabeny k traktor•vm pluhtm predradlieky k uleheeni .erby zaplevelench Pezemkti a k zaoraNce jc.telfSt'. DtiLe budou vyrobeny nove sazeci stroje na brambory a sethenaeku, a jednokliekove repne seci stro je: Nove idkonne vyoravaee brambor a cukrovky ulehei prace, take pki sklizni nebude nutno dotknout se rukou ani brambor, ani cukrovky. KaZictSr tento stroj nahradi 10 a2 15 pracovnich sil. Budott clodavany automatico vSikontt ke 10 a 20 metrakti za hodinu. Tyto mlatielcy vyZadaji si k obsluze 2 aZ 3 osoby. Dale budou vyrabeny v roboty pro zahradniky, zelina •e a vinare a stroje pro dvorske a stajove prace. Zatim se vyzkoirgi prototyp obilniho kombajnu, stroj na sbirani a vazani vyrnldeene slamy za kombajnem, a fada jinSlch. Umrtveni plynem RumunSti lekari dr. Vasile Lustres, mestske zdravotni laboratoi.e v Aradu a dr. Emerich Wiener z teha mesta objevili neve methDdy znecitliveni — umrtveni. Nov zptisOb znecitliveni spo . viva v torn, Ze se paci entovi vstikne davka ureiteho plynu. Podle dosavadnich zkuZenosti je tento apt :relo znecitliveni daleko tspanejSi a zdravi me rie Zkodliv3i, net kterakoli jinx methoda.


ST

Strana a0 Nove pokusy s umelym Ministerstvo techniky pracuje na zdoko naleni navrhu pristroje na vYrobu umeleho date. Navrh tohoto do sud nejmodernejeiho pristretie, zaloleneho principu universalniho podtlakoveho kotie, vypracoval meteorolog Kozumplik. V pristroji se lutZe vyvinout teplota minus 50 a2 plus 50 st• pilil Celsia, nejrtiznefSi atmosfericke tlaky, vzdu8ne viry a vodni para k vytvareni mraku. UmelST deet' vznika umelYm ochlazovanim umelYch ci prirodnich mrakt1 ztuhlYm kyslienikem u ltheitYin (t. zv. suchY. led.) Pripracuji se take pokusy s "bombaydovanim" mrakil umelYm ledem se zerne. Setkaj i-li se tyto pokusy, ktere budou provadeny v pinem rozsahu jeSte letos na jare s aspechem, bylo by premeriovat moZno, i se zemraena v me. Slovensku piibSrvit gkol JeSte v roce 1945 bylo na Slovensku jen 56 materskYch ekol se sta0m nevyhovujicim zatizenim. K. 1. zati 1949 stoupl jejich podet na 1377 s 1724 tilldami. thrnem je na y -etvo al61.875deti. V budoucnosti se planuje na Slovensku zrizeni materskYch Skol v takovem poetu, aby mely 700 trid. Piipravy na seitani du Seitani lidu bude provedeno lebos k 1. bi'ez,nu. Posledni seitani lidu bylo v race 1930 Dalei seitani v roce 1940 odpadlo. Pristupujeme tedy ke seitani po prestavce pinSTch 20 let. Provede se soueasne i soupis domii, bytft a prilmyslovYch a 2tvnostenskSreh zavodu i zavodit zemedelskSich.

Ve sttedu, dne 22. lakezna 1950.

— WEST, TEXAS

DR THOS N. DeLANEY Hadka rychle skonei, kdyZ jedChlubil se jeden na.S" znarriST OCNI LEKAR na strana mlei. herec: Brie spr6vn6 pripravene — KdyZ ja, pratele, nekdy v Oas dle innluvy nektere hie umiram, vklycky 513-17 Professional Bldg. veteina obecenstva pldee. -- Res. 2681 — To ti rad verim, povidal jetJfadovna 3248 TEMPLE, TEXAS den z kolegti, a hned ti take povim proo. Ti lide totiZ vedi, le to neni pravda. sa, P24 Og _,„,■■■■••■■■■■■•• ,y3no 3101

Mate-li se cititi dobfe Vypadati dobfe • . Jednati dotie • . Musite mat! sprivne stievni vymeiovini. Jestliie se citite nesqm, nervosuim a trpite bolestmi hlavy, plyny, nadfr• zkaZearim Zaludkem, i•patqm dechem, nedosta• teenou chuti k jidlu, ztratou spanku — I° pamatujte si vie to mac!, biqi zavineno zicpou. Pro idevu zicpy

Dr. Peter Fahrner 1840 • 1905

Dra. Petra Hoboko prokazalo se 14ti ideilnim lekem. IThivejte dle navodu. Mime a hladce tento poeisrovaci prostfedek a ialm deeni einnost povzbuzujici lek piivede Ifni stieva k einnosti a napomitie jim vyloueiti vaznouci odpadky; pomiha vypuditi plyn zacpy, diva Zaludkn onen p •ijeranS, pocit tepla. Pfekvapp• jici neinnost Hoboko pochizi x videcke formule ktera spojuje 18 (no jen jednu neb dve) pfirody vlastnieb laivfich hylin, ko •inkii a rostlintajna formule zdokonalena behem doby 78 let. Ano pro rychlou, deka. zanou, p •ijemnou tilevu od fitrap zfie• py opatite si dnes Hoboko y e vagem sousedstvi aneb poilete si pro Zvlaitni Obeznamovacf Nabidku 11 uncover lithev za ht $1.00 poslano pos tovne vyplaceno k vaiim • NOB dvefirn. 0K0'•

Odeilete tento kupon "zvlaitni nabidky"---Nyni o Pfiloien jest $1.00 Po5lete Trine poitou vyplacene pravidelnou II uncovou 16.hev HOBOK.O. • Potlete na dobirku (C. 0. D.) (poplatek piipoeten). Jrnino

Mrs.* Poltovni dradovna

DR. PETER FAIIRNEY & Scan " 81;3111.1 go D Pt16 1501 Washington 111vd.,Chica 155 Stanley St., Winnipeg, Man., Can.

Adolph D. Pavlieek !B4VNIK

33IAti3S Ceske Rekordy Veliky vyber

)35 Bankers Mortgage Bldg HOUSTON, TEXAS

—U—

Heights Record Shop S. t1WELEA Telefon VA-7725 843 Waverly (Heights) HOUSTON 7, TEXAS ,No. 6-51 NONAT OBLIBENA MAST JEST V UtiVANI PO DOBU 50 ROKU Nevyhledavane dosvedeeni mnohYch potvrzuje spolehlivost NONAT mast, jez ochranila nmohe od bolesti a prinesla KdyZ se v3irobek osvedeil pul stoleti, to jiste ma osveddenou hodnotu. Nonat mela by bYt v kaale domaci 16101niece.

Nonat Cena Noat patou 55c a $1.05 R. C. MILLER & CO., ALTADENA CALIFORNIA

John W. Lesikar prism* Long Theatres Bldg. 2229 Avenue F, — Phone 644 BAY CITY, TEXAS

412110ErLinflig

atilikeigka

Ka& & Leiikai privnici Temple, Texas 125VIESItiatillt

AMMISIMMOINISOlawriG

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BOtHA, teditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pray°, vylizuje majetkove poji§teni trEadovna na d Peoples State Bank 'reiefon do tadorny dislo 5, do residence HALLETTSVII.LR, TEXAS

4:1


Ve sti'edu, dne 22. Vezna 1950. V takovemto rozsahu s jeg te nikdy seitani iteprovad;e1Q. ISkoleni instruktortt pro seitani bude provedeno ye vg ech krajskYch mestech (v Praze u'2, bylo zahajeno). Tito instruktori budou dal gkolit seitaci komisafe a revisory. V9sleclky le togniho narcdnibo seiVain po PrevratnYch zmenach y e siozeni obyvatelstva vytvofi naprosto nczbytne p •edpoklady pro vypracovani zakladniho plane_ ye vgech oborech nageho bospodarstvi. Pra ye, proto je narodni sei tani tak Pcdrobne •rozsahle. Bude mit tedy Podstatne vet gi vkznam pro stdt, neZ seitani prede gla. Statni statistickY bude mit pochopitelne nej"vetgi ilkol: zpracovat miliony dotaznikh a r.ted ltoZit co nejdiive vYsledky.

Vt STN K WEST, TEXAS

Maly Oznamovatei Politicke Vdova bydlici v peknem , OZNAMENI meste preje si dopiscvati s mu-

Strana celan vYtvarnou spoluproci umel ce Pett'a, Tueneho a jeden keramickY zavod. S yYrobnim zavodem se umelec stark o to, aby vYrobky zdvodu byly co nejlepSi materidlem, i svou strankou funkeni a vYtvornou. VYtvarnik nagel u vYrohy pine -porczumeni. Narodni podnik Sklo a porcelan byl veden my glenkcu, poskytnout spoti'ebiteli nadobi, jeZ by dokap ale vyhovovalo svemu fieeln bylo zdroveil vkusne 0 vybral si k tomu vYtvarnika, kterY s vYrobnim zavodem Yytvori takovY model hrnce, vataku, ktery ni vgechny predpoklady. 0, , se u lekaPe nov ■": lnedstavil pacien t: Jd jseht Krejci. povidC zarnyslenY pan-doktor, panskY nebo darnsky?

Zem od 50 do 65 let dobre povaUvedene sazby zahrnuji poby. Pigte pod znaekou: Vdova platek za uverTjneni jmena kanVestnik, West, Texas (12-13c) didata o Ufad ye sloupci tomto for Hledam enu stredniho a2Z do voleb. $25.00 veku k prebYvani a opatrovani Statni urad 15.00 Statni Zastupce star gi 'Zeny. Den volno. Pi gte na 15.00 Mrs. Annie Green, 407 West 33rd Okresni itfady 10.00 Houston, Texas, Telefon VI-5871 Okresni Komisaf 7.50 (11-12c) Precinktni Ufady Vestnik byl opravnen, uvefejOfr Pfijme se kuchaika. 113;r- niti nasledujici oznameni. • teena, prilelitost pro usedlou oOKRES FORT BEND sobu, 5 v rodine. Jina pomoc. RAY OWENS Udejte zkugenosti, odporueeni, Za SERIFA oeekavanY plat, vek, a eislo telefonu. Mrs. John O'Boyle, 5007 OKRES BURLESON Seneca Drive, Dallas, Texas. ZA SERIFA (11-12c) CLEVE BATES (0 znovvzvoleni) Cyr Hospodyne pro • man2ele s dvema detini gkolniho veku do- Led pro letni ochlazeni mleka eisla brY plat, peknY domov, pl•jemNigt. BL-1319 KaLlS, rok zpilsobuje v letnich Office PR-8833 ne okoli odporueeni se vymeni. mesicich vaZne hespoclaske CeskSr Zubni Leka• Mrs. Paul Jacobson, 2210 Com- ztraty kyseleho mleka. MtaomYm merce, Dallas, Texas (11-12p) tomto nesnazim by se dalo preElltrIlleda se "Zeno k Uklidu dejit. kdyby si zemedelci v zimdomacnosti a vakeni pro 0,34- nich mesicich zajistili postaeuelennou rcdinu. Soukroma svet- jici zdsoby ledu pro chlazeni mle Mrs. Murray, Ass't Staveji i v nejvet'Si nice s koupelnou, dobrY plat. Pi- ka v let& Led lze ulont bud' do Ste na: Mrs. R. F. Vaughan, 3630 lednic nebo prostornYch chladtime 3041 Main Street Houston, nYch sklepft a tam, kde takovYNa jednom velkem Del Monte " Drive, Nad M and E Bank (11-13c) chto moLlosti neni, stool jej u-stavenigti v Bohumine Texas. HOUSTON, 2, TEXAS skiadnit v krechtech, dobl'e isojistili stavbati neKU RATKA NEJLEPMCH (11-14c) lovanYch proti teplu, zal6Zenych l• enY chod zimnich DRUlliT .. . na stinnYch a chladnYch mipraci tak, ze ani osm- posilame poStou kdekoliv $14.95 stech, pokud moZno v blizkosti nactistupriovy mraz sto vyplacene Hanu§ Hdw., Box sberny. Dostateene zasoby ledu rninulY tYden neohro- 4147, Bellmead, Texas (dzc) zarueuji pak dobre vychiazeni zil rovnomerne pineni mleka i v nejpatrnej gich letnich zimniho planu. Na stadnech, pri CemZ tento zpilsob venig ti lokomobila echlazeni je jecinoduchY a levnY, h •iva vodu promichaesoueasne velmi iteinnY a pro ku betonu a vyrabi pakoZdeho zernedelce proveditelnY. in hadicem , do dutch ZeleznYcl Spojovini diev o Z OBYCE.INEHO NACHLAZENt jehel, jeZ zaraZeny d VyhleddvanYm zatizenim koKTER' DLOUHO TRVA h •omad • pronirzleh , voobrdbecich dilen je dnes egterku. Jedna lehla ro Creomulsion dava rychlou We-. lektrieka bcdova sv:Veeka na vu ponevadi pronika, piimo k mizelifeje za d y e minut y plechy. Novinkou je, Ze• je moZkub. rnetr Sterku. Ro stu potiii, a pormahi, uvolnit a no bodove spojovat i dfevo. DevypuZovat hlen napinenk zarodzehfatY Sterk je dopra je se tak zvlagtnim druhem uvoltam do michaeky SC . ky, a napomaha piirode zmirito- mele pryskyi•ice elektronkovou a vat a hojiti podraidene citlive stavou transportniht , zanicene slizne briny dychadel pistbli s kratkovinnYm zahriva-, pasu. Horkk beton nim. Di'evo i pryskyrice se vyPEAVNIK micha'Oky je malou po 2adejte vageho lekarniha o label h •y v nekolika vterinach. Sponi drahou odvaZen no Crebmulsion, s tim porozumenirr jovani diev timto zpitsobem je Vytizuje vatere scnidni ie se vim musi libit ten rychlj Misto betonaIe. Za ye l zpitsob zmirneni a zastaveni ka rychle, levne a bezpeene. Pistole k:Vch mrazu je posta nebo ie yam penize. budot ma iteinnost a.Z" do hloubky dvou tfadovna: 936 Bankers Mortvon nod mistem, kde s ' 'Sle, . a pill centimetre. vraceny. gage Building, pies ulici nabetonuje pfencsnY vent' barak, vytapen VYtvarnici pracuji s keramikou proti Kress bvdovt, koksaky, aby bete ' V fzsili o stale zlep govani vY1, OUSTON, r.l'EXAS rife(' ztvrdnutim neza • proti ka2S11. nachladu v prsou, ;1 robkil pro na 6. domaci trh poveMr . 14paht priidukk. (Bronchitis) ril narccira pocillik Ski() a poi

Dr. R. B. Lichnovsky

Ernest 1 Hanka

Chraiite se pied kailem

Privnik

Houston Texas

C. H. Chernosk;

CW.v.,OMULSION


Strana 32

Vt STN f K WEST, TEXAS

Ve stkedu, dne 22. bkezna 1950.

Slovanska Pod. Jednota State Texas poskytuje vSthodne iivotni poji gteni pro celou rodinu.

Nabizi nasledujici pojiiteni: Doiivotni, Mete, 151ete a Mete splacene, doiivotni zaplacene v 65 letech, 15 lete a 201ete nadaeni, dvacetilete vyplacene v 65 letech.

Pro ditky nabizi: Lhfitni pojiiteni, 201ete splacene, 201ete nadakni, gkolni pojistka hotove vyplaceni v 18 letech stall SPJST poskytuje nasledujici vjrhodne dodatane ochrany za levne poplatky

Dvojnisobne pojiiteni v pkipade smrti neKtastnou nahodou Zproiteni poplatlth v pripade ftpineho a trvaleho zneschopneni ku pracj.

Pojiiteni platiciho (Payor Insurance zaplacene pojig teni v plipade, kdy platici zneschopnen je trvale ku praci. Vegkere informace s radosti

Hlavni aiadovna S. P. J. S. T. Fayetteville, Texas

1897 -- THE SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS (S.P.J.S.T.)

1950

A FRATERNAL BENEFIT ASSOCIATION Olt r.,RS THE FOLLOWING LEGAL RESERVE INSURANCE CERTIFICATES: IN THE ADULT DEPARTMENT IN THE JUVENILE DEPARTMENT Ordinary Life, Life Paid-Up at age 65; 10 Ternie to age 16; 20 Pay Life, two plans; pay Life; 15 Pay Life; 20 Pay Life; 15 Year Endowment 20 Year Endowment; 20 Pay Endowment at age 18 and 20 Year EndowEndowment at age 60 and Continous Premment. Payor Insurance Feature available. ium Endowment at age 65. Premium Waiver, Double Indemnity Feature and Sick Benefit available.

53 YEARS OF FAITHFUL SERVICE STATtMENT — DECEMEER 31, 1949 ASSETS — $5,776.377.13; CERTIFICATES OUTSTANDING

.23,556; Insurance m Force — $21,223,790.00

For all information write

113

THE SURE E LODGE OF T E S. P. J. S. FAYETTEVILLE, TEXAS


Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.