Ors 4n Slovanske Podpot tciiednoty St to Texas,
Entered as second class mall matter anuary 3rd, 1933 at West. Texas. under the Act of Congress of Au gust, ?4th, 1022. ROtNiK (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 8. dervence (July) 1942.
iS11,42) 27.
DUDOUCI MI OUDIM, 2e konec valky bude rychlY a snad i nahlY. Nesmime ptijit pozde se S syYnii mySlenkami o po yeleenem uspotadani sveta, nebot' bychom se snadno mohli dostati do revoludniho zmatku. Bojujeme ptede y Sim o jiste moralni hodnoty. Bojujeme o demokratickY zpusob 2ivota, ktery je zasadne neptatelskY kulturnimu a moralnimu barbarstvi nacisttii, kteti zavrhuji osobni obeanskou svobodu, lidskou clastojnost a rovnost, hlasaji vladu nad slabSimi-riarody, a ruSi smlouvy i dane slovo. Za druhe bojujeme za novY socialni a hospodatskY Md. Dusledky nynejSi valky budou dalekosahle, at' tomu chceme nebo nechceme, budou snad i revolueni. Proces demokratisace sveta, kterY je pkijat v oblasti politicks, musi bYt take zpina aplikovan na oblast socialni a hospodakskou. To bude znamenat pro detne evropsite zeme skuteenou socialni a hospodatskou revoluci. V nekterYch zemich postoupi tento proces velmi daleko, v jinYch bude proste jen pokradovanim ptedvaleeneho socialniho vYvoje. Tak na ptiklad v Mad'arsku nastane radikalni a hluboka promena nynejAiho feudalniho a aristokratickeho systemu. Nova socialni struktura Mad'arska umokii mad'arskemu lidu nove a tesnejSi vztahy k jeho vSem sousedtim: Rumuntim. Jihoslovantim a Cechoslovakem a skonei definitiyne irdobi stale tevnivosti a teritorialnich sport'. Take Nemecko, Italie, a podle meho mineni i Francie, projdou nutne podobnym procesem. Za tieti bojujeme za novou politickou organisaci Evropy a sveta. Tentokrat vSak budeme si muset poOnat jinak ne2 za minule valky. PtedevSim budeme muset yeas ptipravit podminky ptimeti, v nich2 bude v zaklade zahrnut ji2 budouci mir samotnY. Nesmime tentokrat odkladat na pkiklad teSeni zakladnich teritorialnich otazek, otazku odzbrojeni, otazku surovin, otazky kolonialni atd., nebot' svetova mirova konference, ktera bude svolana nekolik mesicti po ptimeti, trvala by rok nebo i d ye leta, jak tomu bylo v rote 1919. EvropskY svet bude po nynejSi valce v takovem zmatku a rozkladu, 2e musime jednat rychle ji2 v prvYch dvou inesicich. Soudim, 2e nynejAi sdrOeni Sestadvaceti spojenYch narodil musi pokraCovat ye sve 'dinnosti. Nejprve musi twine vyhrat valku. Potom musi vojensky obsadit vSechna itzemi, ktera jsou politicky a strategicky yYznamna. Musi stenovit a vymoci podminky ptimeti. Spojene narody musi zaroven spoleene stanovit postup a metody evropske rekonstrukce i koneene podminky miru. Tak snad po viterstvi budeme mod nabYti deleiho iirobi miru. Prozatimni plan bezpeenosti musi bYt stenoyen ji2 v podminkach ptimeti a musi bYt vynucen spoleenou vtili viteznych spojenYch naroO. Pak budou spojene narody moci vytvotit jakYsi novY svaz narodfl, kterY vSak nebude jen teoretickou konstrukci nebo jen instituci pra yni. Bude to prakticka organisace, ktera bude tettl ze zkugenostf nabytS7ch kdysi v Geneve.
Sovetske Rusko bude miti pinou a opravnenou tieast v povalednem uspotadani sveta. Isolace Ruska po minule valce byla velkYm neStestim. Nemecka ofensiva proti So yetskemu svazu jest bitvou, ktera na del:si dobu rozhodne osud sveta, snad na cela stoleti. Vetim v Uspech Rude armady. Snad bude miti Nemecko podateeni Uspechy. AvZak domnivam se, ae nemecka sila bode na podzim zlomena. SovetskY svaz bude v povaledne Evrope velkou mod. Dostane se mu vyznainneho niista ye sve"ZA SlInCE31". V 'Leto basni (nale'Zi do "Zpevil pateenich") Jan Neruda pravi, srdce jeho ryane leti ve budouci vek, tam, kde se nejvic shemZi neptatele kleti nu2, za nim, k ptedu, rerne Ceske deti! A bitvou vysekejte mne to srdce ven — tot' srdce dobre, dim to sam, vSak smele, a veru ze varn stoji za kYs horky den, za paZi zdatnY vzma"h a vinu krve vtele, v2dy srdce Ceske, je-li Ceske cele! A a2 se vysekate, zas jim mrSTte del pies vekti rozhrari, za kynouci leta a2 tam, kde neptatel nam novY vzroste val: nam " echilm z '2arnS7ch meet]. vSechna dana meta — rad byl bych pii vas do skonani sveta! te. Bude miti mnoho prate se svou vlastni vYstavbou, avSak jeho vliv na ostatni Evropu bude politicky a socialne urCite veliky. Proto jsern trval jiz vr. 1934 aby SovetskY svaz vstoupil do Spoleenosti narodie A protole jsem pokladal konflikt s Nemeckem za nevyhnutelnY, trval jsem na spolupraci zapadni Evropy se SovetskYm svazem. Podobne jako Rusko za minule valky, byla Francie y e valce teto zrazena demoralisovanYm vedenim. AvSak Francie je schopna velikosti v budoucnu jako v minulosti. Oeka ji Udobi stra'Sneho utrpeni a nevime dosud, jaci vadcove vzniknou z kruhu mlade Francie. Obrana Francie zavisi na mlade a pine dernokraticke generaci, ktera z teto valky vznikne. Sovetstke Rusko a Francie jsou tedy podStatnymi einiteli v povaleene rovnovaze evropskYch sil. Neni ovZ • em jiz man° myslit na starou evropskou rovnovahu. Musime pomYSlet na inteligentneW rozdeleni Evropy v jednotky, ktere samy budou znamenat uspokojivou rovnovahu politickYch, hospodatskYch a Uzemnich sil, aby vSechny sdruZene jednotky mohly pine ptispet k evropske solidarite. Male staty nesmi bYt jiz pokuSenim pro zradne diktatorske moci. Zakladnim problemem evropskeho miru bude jako v minulosti °pet ovSem posice Nemecka. NemtiZeme uspotadat sttedni Evropu, dokud nerorteSime nemeckY problem. Prvnim piepokladem trvaleho evropskeho miru jest, aby bylo Nemecko omezeno na hranice, ktere meld pied
svYm nezakonnYm a nasilnYm obsazenim Rakouska. Tim merle mute se mu dostati hranic, ktere melo pied mnichovskYm diktatem, kterY ZadnY deskoslovenskY vlastenec nemtiZe pokladat za svobodne uzavtenou mezinarodni dohodu. A i tito hranice mely by bYt revidovany ye prospech sousedil Nemecka, bude-li to osvobozena Europa povaiovat za nutne pro jejich bezpeenost. Bylo by hlubokYm omylem, kdyby si Nemecko smelo ponechat i pfid' ptidy, ktere nabylo nasilim anebo hrozbami. Dnenim i budoucim Neinctim musi bYt prokazano, ze nasili se nevyplaci. 226,d/V rozumnY elovek nechce Nemecku ptipray ovat osud Kartaga. AvAak nebude-li jasno, 2e Utoana politika bude potrestana a 2e civilisovanY suet proste neptijme brutalnich rasovYch teorii, antisemitskych z yerstev nebo jinych nacistickYch teorii a Herrenvolku, neni nadeje pro Evropu nebo lidstvo. Tentokrat bude nepochybne nutno, aby spojenecke armady pochodovaly do Berlina. Nepodati-li se nam po teto valce ptimet Nemce k hluboke vnittni ptemene jejich povahy, neoeisti-li se nemeckY lid ze ySi Spiny a zla, do nich2 bylo Nemecko vta2eno nejen nacismem, nY13r2 i celou politickou vYchoy ou od roku 1870, budeme miti za nejakYch dvacet let tteti svetovou valku. A tote2 plati o Mad'arsku. Nejsem neptitelem Mad'arska, avSak ptimlouvam se za skuteenou spravedlnost za Mad'arsko. NekterYm lidem se zdalo, ze nieeni sttedovekeho velkeho Mad'arska po minule valce bylo nespravedlive. Domnivali se, ze sousede se k Mad'arsku chovali nespravedlive. AArS'ak nesmime zapomenout, ze dokud existuje nynejAi Nemecko a nynejSi Mad'arsko, to jest Mad'arsko a Nemecko v nynejZ1 politicks a socialni a vYchove, bylo by nesmyslne se domnivat, Ze je moZno tyto staty od sebe 0(1MA. Jako Nemecko musi se i Mad'arsko ptevychovat a projit podobnou politickou a mravni revoluci. Neni jine testy k miru a spolupraci narodu v Dunajske kotline. Pokud jde o Oeskoslovensko, zdaraznil bych skuteCnost, ze p tedmnichovske Oeskoslovensko bylo z nejlepZich evropskYch demokracii, ze na poll vetejneho, socialniho a hospodatskeho vota slo dtstou, ktera byla nastoupena i nynejSi Evropou, 2e to byl pokrokovY a St'astny stat a ze skuteene se vyvijel ve stopach mySlenek MasarykovYch. Mnoho veci, o ne2 se bojuje v nynejAi valce, byly ji2 nami uskuteeneny. Povaleene Oeskoslovensko bude proste pokraeovat ye svYch dtivejSich tradicich a vyrovna se s novYmi podminkami a velkYmi zmenami v Evrope a ve svete. Povaleend obroda bude snad v Oeskoslovensku uskuteenena rychleji ne2 v kterekoli jine zemi, nebot' mnohe z toho, co bude nutne uskuteeneno jinde, bylo ji2 v oeskoslovensku ptipraveno pied valkou. Oeskoslovensko bude v uptimnych a ptatelskYch vztazich s Velkou Britanii a SovetskYm svazem. Bude s ostatnimi bojovat o nove Nemecko a Mad'arsko, uzrale pro Evropu. Bude bojovat za novou Evropu, v niz se dostane Francil (Dokoneeni na strane 19.)
Stranst SEVERN-I 'oast Suerskeho priiplaVu, V mistech, kde kanal Asti do Sttedozerriniho mote, stoji pomnik Ferdinanda de Lessepse v cele sve kamenne krase, enici do vYte 60 metrii. Vnejtkern i svym gestem se de Lesseps podoba svernu merle napadnemu soueasniku, jent tines shliti z kamenneho pomniku na Ringstrasse ye Vidni — purkmistrovi Luegerovi . Drte pravou ruku v poloze, kterou by anatomista nazval lehce zvracenou, de Lesseps ukazuje it port Saidu na sve dilo, prtplav, yyzYvaje — jak pravi Baedecker — narody, aby pohledly na jeho tspech. Na podstavc.:i je n5.pis o ttech latinskYch slovech, ktera pry byla oblibenou vetou mute, jent vypracoval p!any a postavil prtplay: "Aperire terrain gentibus". Volne pteloteno: otevtme zemi budoucim generacim. Tento mu g optimisticke doby, ktery vyutival technickych vynalezt prumysloye revoluce a vzrnstajiciho bohatstvi tehdy mlacle kapitadisticke ery, aby uskuteenil sve hrde sny, 4771 si velmi jist spravnosti svych mytlenek. Zkratil cestu Anglie it indickemu bohatstvi z 12.000 mil na 8000 a it einskemu zboti ze 14.000 na, 9.500 mil a jiste to si myslil jako mnoho jinYch jeho doby a rodu, to vzriistajici ptitok zboti ze zvettujiciho se imperia ptinese bohatstvi a pohodli i tuberkulosnim a ktivienYm daytm z ptepinenYch brloht v Birmin • hamu a Manchestru a v tedivYch ptedmostich Pa:kite a Lille. M. de Lessens mel dostat pottebne penize od mocneho a bohateho sveta a stavba a administrace stala telkera- asi 14,000.000 liber sterlingt, col je zajiste hodne penes. Jak smetne vypada tato suma dnes, kdy Velka Britanie podle poslednich zprav vyda tolik v jedinem dnu na obranu Kanalu. Kdyt M. de Lessens uvedl sve tivotni moto Aperire terram gentibus v dopis Gladstonovi, jiste tehdy nikdo netutil, jak dnes tato zeme bude uzavtena vettine, o vtech tech pasech, zamrzlYch verech, garanciich a garantorech a o vtech tech Silenych a zloeinnYch ptivlastcich, ktere provazeji kdysi hrdou a mocnou, nyni upadajici eru velkYch stavitelt it neslavnemu konci, jehot jsme dnes svedky. Nebylo •zaznarnendno, zda altruisticke mytlenky jako Aperire terram gentibus tkvely na mysli vysokym osobnostem, ktere prvni vyj ely na cestu suerskYrn prtplavem za listopadoveho rana v roce 1869. Francouzska, cisatovna Eugenie si na ptiklad mohia vzpomenout na, neslavnY konec, ktery -zptsobila nett'astnemu bratrovi rakouskeho cisate. PruskY princ Bedtich Vilem pocitil snad pti pohledu na btehy oboe kontinent y bolest dediSne rodinne chorcby Drang na'th Osten, ale jako ovykle — neni zria,u-io, co mel na mysli cisat Frantleek Josef kterY pti opoutteni lodi v Suezu podekoval vYboru slovy Es dar sehr schon, es hat mich sehr geireut. Neni take zaznamenano v tadne ueebnici dejepisu, co si tehdy rnyslely a povidaly ty tisice arabskYch delnikt a egyptskYch felachinit!, kdyt se divali s btehti Kanalu na dilo svYch rukou a na nadehrne shromatdeni korunovanch hlav Evropy, pomichanYch s jejich vlastnimi pati. sultany, beji a effendy. Neni znamo, zda byli take tak hrdi na tento velikY lidskY vYkon a technickY pokrok, Ci zde ptirovnSvali 70 trocentni zisk v dividenach akcionatt prUplavni spoleOnosti it dvema procentilm, ureenYrn fondu pro blaho tamestnanct spoleonosti, nebo zda ptemYtleli jen o sve budoucnosti. kdy2 nadherne dilo bylo ukoneeno. To vtechno my nevime. Mnterne vtak podotknout, ze kdyt spoleenost projitdela piseenYmi dunami na jih od Ismailie, tehdy ani nejproziravejti statnik mezi nimi netutil, ze jiz za 60 let bude zde vybudovan pomnik s na.pisern Obrana Suerskeho prtiplavu 1914 — 1918, ttebal• vime, ze jit tehdv tragedie svetove valky byla ptipravoVana., Na torn miste Turci, vedeni nemeckYmi dtstojniky, pronikli v prvni svetove valce na africkou stranu kanalu a byli zatlaeeni impevojskem v take bitve. A nepochybne se v priAtich letech vyskytne nekde mezi Sue-
VieTNiE
Aperire terrain gentibus. zem a Port Saidem jinY pomnik s anglickYM, snad i polskym, teckym a SeskYm napisem pHpominajicim °pet obranu suerskeho kanalu. 1939 . . . konce nezname, ale doufame, Se to bude posledni pomnik toho druhu, i kdyt piseene btehy kanalu ztstanou tak puste a jednotvarne jako jsou dnes. Nebot' je tu velmi malt' vYber barev: tlutY a hnedY pisek a kameni, jet vypada v barve a uspotadani jako nejnevkusnejti pestra pohlednice; nizke duny a nikdy i male palmove haje, sem tam melanchalickY velbloud s jezdcem ✓ hadrech, ktere by mohly bYt koupeny u vetetnika v Jobe, kdy farao odmital starYm Isra• vydat propustky, stejnY to dokument, kterY Gestapo na PerttYne tak - krute odmitalo jejich potomktm. Ano, dejitte exodu bylo nekde v techto mistech a Dtebel Mariam v blizkosti Ismailie stale jettei ptipomind sestru Mojtitovu . Kde skuteene bylo Rude mote ntekroeeno, je dosud oblibenYm ptedmetem diskuse v jidelnach projitelejicich lodi. Dnes jit tadne pohyblive mraky a plameny neukazuji cestu, jen osamelY Hurricane klouza pomalu nad Dtebel Mariam. V nedavne geologicke dobe, jak bible zaznamenava, Rude mote pravdepodobne sahalo at sem a kdyt se divame na asijskY bteh, neni take rozumet, prod Israelite tehdy reptali proti Mojtitovi a pochybovali o torn, Se by jette mohli urtlt zemi, oplYvajici mlekem a medem. Je to i dnes opravdova pustina, pusta, kamenita a piseend krajina, kde malo dette, avtak tadno. mana nepada s nebe, jen obeas italska, nebo nemecka bomba, ureena kanalu. Ttebate tu dlovek vidi tak malo, bylo by nezvykle nebYt v teto east sveta prosycen duchem bible, I jinak ubozi umelci, kteti malovali nabotenske postavy a biblicke krajinky pro nate uaebnice, dosahli velke podobnosti ✓ barve a tvaru, tak proste a ostre barvy, tak jednoduche obrysy. A tak jste nucen myslet na neptetrtitelnost lidske historie, a lidske bidy a clkiny, kdyt arabske feluky s plochYm dnem projitdeji kanalem, Cluny, ktere nezmenily tvar ani velikost od dob Tutanchamenoy.Ych, kdyt se divate na rybate v hotkem jezete, kteti nosi prostY odev Petra z jezera galilijeskeho, a kdy2 o torn ptemYtlite, ze svet je stale jette pinY hnevu, kterY nazyvame starozakonnim. Jednou v noci mocTjti a barbatttejti moderni farao opet hrozil ditkam Izraele okem za oko a zubem za tub. Jsou jette stale hnani ze zeme do zeme, stale putuji, pokud je nechaji putovat. Nedaleko odtud, na vYchod, je Svata zeme, kolebka ktest'anstvi. Veera jsme projeli rorttepenYm pasmem hory Sinaj, kde byla podepsana smlouva Vtemohouciho s Mojtitem a jenom kousek dale na jih jsme minuli pobteti, z nebot Mohamed uprchl do Mediny se svym novYm Evangeliem. Dnes v noci jsme s podivem a hrtzou obzirali obe tithe poutte, Arabia Petrea a Arabia Deserta; videli jsme, bohutel, prdlit easto tutet chudobu a zkazu a ani zazrak Lessepsova kanalu neni novY, nebot' ma ptedchtdce v krali Dariovi a cisati Trajanovi. Tyto konCiny daly vznik ttem velikym nabotenstvim, jet, vtechna ukazuji cestu miru a Lasky. AvSak ani zde nebylo mnoho miru od east "Spasitelova miru na zemi", Lorda Beaconsfielda "miru se cti" a Chamberlainova "miru pro flat' dobu". Ztratil se ten pravY prsten? jak pravi G. E. Lessing. K zapadu se rozklada delta Nilu a &loll, kde po prize elovek meal psat, kde byly poloteny zaklady astronomii a chemii, kde po prve bylo zemedelstvi pestovano podle vedeckYch zasad a zakont ArchimedovYch bylo poutito it umelemu zavlatovani poll. A v Alexandrii se shromald'ovali moudti a chytti musi staroveku, aby studovali, badali a vedecky spolu rozmlouvali," ptedchazejice moderni vedeckou Akademii, zalotenou Rockfellerem a Camegiem. A tak pied 3000 lety byly polaeny za-
Ve stfedu, tine 8. eervenee 180. klady moderni civilisace a naznaana cesta, it lidskemu ttesti a pohodli. Dries vtak tijeme pod ohnivYm znamenim scorched earth Zatim co za starch case barbel a znieili dila prilmyslu a obratnosti, dnes civilisovanejti Cast lidstva musi nieit vYkvety sve obratnosti vlastni rukou, aby nepadla do rukou Barbara, kteti jsou at ptilit schopni jich utivat. OkamtitY vYsledek je na nettesti stejnY a zptsobuje jen hortl bidu. Technicke symboly pokroeilejti lidske spoleCnosti byly znieeny, Dneprostroj vyhozen do vzduchu, nejbohatti cinove doly v Malaji zatopeny, gumove plantate a haje kokosovych palem spaleny na vtech kouzelnYch ostrovech Dalneho vYchodu, olejova ztidla na Sumatte zniee' a Borneu zavalena, Uroda rte v dine na, Sahib s bilou ktzzi z hotelu Raffles v Singapuru citi stejnou bidu jako jeho hnedY a tlutY, opium koutici kuli, kdyt lodi postavene, aby odvately zboti z vYchodu do zapadnich tovaren suezSkYm prtplavem, vozi tanky a sttelivo, a mirumilovnejti naklady musi se plavit dlouhou cestou objevitelt Vasco da Gama a Francesca Diaze kolem Mysu dobre nadeje. Tak konci epocha, ktera zaeinala vynalezem parniho stroje, a jet povatuje suerskY prtplav za svuj nejhrdejti vYkon. Ptak Fenix pry vzlet1 z plament na vYchod odtud v arabske poutti. Nikdy nebylo tolik potart a popele, z nicht by mohla povstat nova a lepti lidska, spoleonost; avtak, jak H. G. Wells tvrdi, mute to bYt posledni nadeje pro Homo sapiens, aby to vtechno prezil. 2e je to pray -da,nikyjsemlnictezdvto stare zemi nabotenstvi a udeni, universit a techniky, zkazy a nadeje. Dnes blackout half do sveho Serneho platte etyki kontinenty a ani ditkam IsraelskYm neni dovoleno, aby nechali svitit svetlo ze s yYch oken. Jen svetlo reflektort miha, se na temne obloze. Aperire terram gentibus — je to zajiste ut posledni ptiletitost, Alois. V General Ingr v Rusku. Kujbytev. (CTK.) — General Sergej Ingr, Cs. ministr narodni obrany, ptijel v sobotu do Kujbyteva. Na letisti jej privitali zastupci sovetskeho ministerstva zahranienich vesi, president mistni Rady sovett, Cs. vyslanec Zdenek Fierlinger s personalem vyslanectvi a diplomatieti astupci Recka, Jugoslavie a Polska. 6estna rota rude armady vzdala generalu Ingrovi lest. — Po ptijezdu db- Kujbyteva odevzdal general Ingr veliteli Cs , jednotek poselstvi presidenta dr. Benete, v nemt se pravi, 'Se es. vlada a president republiky posilaji SeskoslovenskYm vojaktm v Rusku srdeene pozdravy a s radosti sleduji pokrok, jejt Cs. vojsko u'Cinilo v ptipravach it bliticimu se boji. "Stejne radostne ptijimaji Cs. vojaci v Rusku zpravy o vYkonech natich letct a o hrdinstvi Cs. jednotky v Tobruku. Nate mysl je ustaviene obracena it natim doma, kde celY narod pkinati nejvetti obeti na neviditelne fronte pine neznarnych hrdint. Jejich obeti nas zavazuji k nejvettimu vypeti sil, abychom jich byli hodni. Vy, deskoslovenSli vojaci v Rusku, jste vyznamenani tim, it se miltete UCastnit boje na pude slavne zeme, kde byla znieena legenda o neporazitelnosti nacistickYch band, Jste svedky bezptikladneho hrdinstvi ruskYch vojaku, kteti svym vojenskYm umenim a chrabrosti zastavili suroveho ttoenika. Bliti se den, kdy se po jejich boku utkate s neptitelem, abyste jej potrestali za vtecky zloeiny, jicht se dopustil na sovetske a Ceskoslovenske ptde. Vetime, Se spinite svou povinnost jako Yak ptedchtdci u Zborova a Bachmake pied 25 lety. Dekuji yam za vase rozhodnuti nepoddat se", konci poselstvi presidenta Benete, "a vyzYvam vas, abyste ve svern rozhodnuti vytrvali. Svoboda nateho naroda a vlasti je poklad, kterY nikdy nezaprodame.!" V Neni vettiho nettesti mute, netli bYti ovlidan tenon. V tom ptipade neni ani mutem ani tenon, jest nieim.
ye sttedu, dne 8. eervence 1942.
Oddil dopisovateiskfl vIMKNIINIANINI.41■041■11.041111141411■011■0411111141■041■ 0•••■0•11.0.11111.0.11■0•11111.
Doptsy, jet by obsahovaly neveene, neb sixvadne polemiky, potadatel ptedklada ve smystanov Tiskoveinu Wboru k vlastnimu ireahodnutt. Caldwell, Texas. Ctend redakce Vestniku! Od to doby, co jsem naposledy psala, sestra John Ktenkova skolektovala $2.00 od pana a pani John Prasatikove pro S.A.C.T., a ja 50 centil od pana a pani John Trdalkove. A sledna Aneika Houdkove. z Corpus Christi mne poslala krasnou, hadkovanou pokryveeku. VSem darcum srdeene dekujeme. Pani Wondraeova te2 skolektovala nejake penize, ale tikala bude te2 psati, tak ja to zde neuvadim, Ve Vestniku dislo 24 moje netet Juline Rosemary Mikeska z Los Angeles, Kalif., ve svem peknem dlanku piSe, 2e se bude &it Ceske fedi. Jsi za to hodna, mila Juilne Rosemary. Bude nam to vSem mile, kdy budeme s Tebou moci mluviti v naei fedi sem ptijedete a nas navkivite. Ptala bych si, by veeci mladi dopisovatele v anglicke easti Vestniku, ktefi Ceske 'fedi neznaji, nasledovali Tveho krasneho ptedsevzeti, mila Juline Rosemary, a tel se Ceske fedi OHL Nemyslete si, mila mladek, 2e Ceske keel neni potteba. Je ji potteba i ted', a jest-li se po valce slovanske narody spoji, a Spojene Staty otevrou obchod se ilovanskYmi narody, bude ji tteba jests vice. 6etla jsem dlanek v Casopisu Amerikanu pod ohlavenim "Navrh na zmenu nazvuCeskoslovenska", kterY psal Arthur Gaeth, profesor na universite v Salt Lake City. Ja si Amerikana vyprijeuji od pani Wondra$ove a tak nekdy dostanu nekolik disel najednou. Ten elanek byl psan hned prvniho Cervna, ale ja jsem na nej teprve nedavno ptiela . A tteba ten eldnek byl jig davno psan, nemohu sse uddeti, abych nenapsala co ja si o navrhu profesora Gaetha myslim. Prof esor Gaeth navrhuje, aby nazev Ceskoslovensko byl zmenen na Morava. Aby toti2 Ceskoslovensko po valce se jmenovalo Morava. Podava mnoho pricin, prof by se Ceskoslovensko melo,.nazYvati Morava, ale ja je zde udavati nebudu, protole 2adna ta pricina neni dost zava2na, abychom k van ni chteli udelati z Ceskoslovenska Moravu. A za druhe by to zabralo moc mista veechny ty pflCiny zde uvadeti. Na 2adnY pad by se nazev Ceskoslovenka nemel meniti. Mo2na, nekdo tekne, ta je proti nam, Moravanum, kdy je tak velice proti tomu, aby se Ceskoslovensko jmenovalo Morava. Ja nejsem proti Moravannm, neb oba moji rodiee pochazeli z Moravy. Maminka byla narozena v Hoet'alkoye a tatinek v Zadveticich. Mamince byly tti mesice kdy pfijela do Ameriky, tak si ze stare vlasti nic nepamatovala. Ale tatinek mel dvanact let, kdy sem Itel, tak on si vee dobte pamatoval. Byl hrdY na to, 2e pochazel z Moravy. Vkly tikaval, 2e on je rodem Moravan, ale jazykem Cech. Aikaval, Ceei a Moravane jsou jeden narod, narod deskY, neb meli v2dy jednu spisovnou fed, tee Ceskou. To jen naafi neptatele by nas chteli deliti na Moravany, Cechy a Slovaly, aby jsme pak pracovali jeden proti druhemu, a oni nas pak snadno ovladli. Ale musime se vratiti k tomu nazvu. Vime fSeci, 2e pied rokem 1938 o nas jinonarodovci nic nevedeli. Kdy‘2 ani Anglidane a Francouzi nevedeli, 2e Ceskoslovensko bylo kdysi "Kingdom of Bohemia", Kralovstvi Ceske, a fekli, 2e se nebudou biti za malt' narod, o kterem nic nevi, tak z toho mf2eme posouditi kolik o nas vedely narody vzdalenejk. A ted', kdy celY svet Ceskoslovensko poznal, kdy Cesk oslovensko jest celYm svetem obdivovano, ted' kdy i Anglienne tekli, 2e po valce se budou muset uciti prave demokracii od Ceskoslovenska, si dejme jine jmeno, aby pak zase EadnY nevedel kdo jsme neb co jsme. Ted' jsme v celem svete znami jako techoslovaci, a kdy by se pal; st4t jmerioval Morava, tak by me gadnY
a
nevedel odkud jsme prisli. kdyE narod je eeskoslovenskY, tak stat ma tO bYti Ceskoslovensko. A nas bychom si davali kaklYch par roka jine jmeno, bylo by to jen smeene, a pitome. Anglie je v2dycky Anglii a Francie Francii, tak Ceskoslovensko ma tea zristati Oeskoslovenskem. Ten, kdo chce nazev Ceskoslovenska meniti, bud' dost neptemYkel a nebo je nakm neptitelem. Jde mu to proti srsti, ze 6echoslovaci maji ted' v celem svete tak krasne jmeno, tak by si ptal, aby Ceskoslovensko s mapy zmizelo a s nim i deskoslovenskY narod. Nekdo namita, Z'e jinondrodovci nemohou 6echoslovakia vysloviti. Ale to neni pravda. Ted' neni myslim ani jednoho dne, aby se Cechoslovakia ptes radio nevzpominala, a kagdY ten zpravodaj to jmeno dobte vyslovi. Tak k vali nekolika lidem, kteti jsou talc pitomi, nedovedou a neb nechteji deska jmena vysloviti, si nemusime nage jmena meniti. Myslim, 2e v$eci vlivni lido, jak v Americe, tak i jinde, by men psati proti tomu, aby se nazev Ceskoslovenska menil. Ja doufam, 2e nak krajane v Oeskoslovensku se nedaji nakm nepte.telt= tak pobalamutiti aby nazev Ceskoslovenska zmenili. Moravane se nemusi cititi uraEeni, kdy se nas stat jmenuje Ceskoslovensko. Piece Moravene jsou jazykem Ceei, zrovna tak jako Cesi, kteti byli zrozeni v 6echdch. Jsme piece v$eci jeden narod, narod teskY. Jsou dva staty neb provincie, Morava a Cechy, ale narod jest jen jeden, narod deskY, vlastne od to doby, co nas stat byl pojmenovan Ceskoslovensko, jsme narodem deskoslovenskYm. Slovaci maji trochu jinou spisovnou fed jak Oek a Moravane, tak proto nas stat byl nazvan Ceskoslovensko. A nemohli bychom vhodnejeiho jmena najiti. Vain, pane Jos. Mikulin, srdeene dekuji za pochvalu. A sledne Milade Kocurkove vtele volam nazdar, za to, 2e si vo.21 svoji teal a raft Cesky mluvi. Jsem hrda na kakle dite, ktere si matetske keel va21. Tim samo sebe povzna$1, rodieum dole, radost a svemu narodu test. Velice krasnY elanek "Nutno uva govati," byl ve Vestniku 'Oslo 24, na posledni strance, psany R. J. K. z Needville. Doufam, ze jste si ten elanek vSeci ptedetli. A obzvlake rodide, kteti maji ditky graduanty, by si ho men ptedisti a pak se dle jeho rady kiditi a poslati sve ditky na Statni Universitu do Austinu. Kde mohou eeStinu studovati pod deskYm vlastencem, doktorem Midkem a mohou se nauCiti si sve teal a sveho naroda. S pozdravem, Pani P. P. Mikeskova. V Rid Tioga, cis. 5. Mill bratti a sestry! Timto vain davdm na vedomost, 2* e budeme odbYvat nak schrizi dne 12. dervence, tak se nechte videt co moano v nejvetAim podtu. Na to nehled'te, bude horko, br. ptedseda se snad postard o nejake to ochlazeni. A jest-li zapomene, tak mu nedame plat a poSleme ho zpet k to oervene tece, a to bude $vanda. zajiste mate jiZ' okopano a mlatit neni co, tak ptijd'te do schrize a tam aspori zapomeneme na ty trampoty. Dne 26. jsme doprovodili man'telku F. Juredky na posledni jeji odpoeinek za doprovodu jeji ptatel. Pfejeme ji lehke odpoeinuti a vy, pozustala rodino, ptijrnete naafi uptimne citenou soustrast. Chas. HejnY, taj. Rid Pokrok Jihu, els. 72, Cameron, Texas. Cteni bratti a sestry! Timto vas vSechny upozorriuji, abyste se vkchni dostavili do ptiAti schilze, ktera se bude konat 12. eervence o 1 hodine odpoledne. ✓ posledni schtizi bylo ujedno.no, 2e budeme miti spoleanou svaeinu s tadem R.V.O.S. po schuzi a veder taneeni zabavu. •ProceI mile sestry obou rada jsou ‘idclany, aby kakla donesla nejake zakusky, o vice se postaraji k tomu zvoleni. S uptimnYm pozdravem, R. J. Mailer.
Ctena redakce Vestniku! Dekujeme Hlavni ritadovne nemocenskeho spolku a fitedniktim tadu dechoslovak za oochotne vyclneni 2adosti a vyplaceni nemocenske podpory. Doufame, ze ptijde eas, ze kal dy 'e'en S.P.J.S.T. bude dlenem nemocenskeho odboru. S Actou zustavame, Paul a Elsie Smilek. V PLUKOVNIK JOSEF BEROUNSKt. Plukovnik letectva Josef Berounskjr, C.B.T., polni pilot letec, narodil se 31. srpna 1895 ye Slanem. Vystudoval gymnasium a za svetove valky byl s rodidi v Rusku, kde jeho otec byl zamestnan v priimyslovem podniku. V Rusku studoval 4 semestry pravnicke fakulty, studia vaak pteruSil v roce 1916 ptihlaSkou do deskoslovenskYch legii. Byl zataden do clustojnicke ekoly u deskoslovenske brigady a rieastnil se pozdeji boja pri rozvedkach, pti fistupu od Zborova a sibitskeho ta2eni. Za techto boju byl nekolikrat ranen. Po navratu do Ceskoslovensko republiky absolvoval v roce 1923 pozorovatelskou $kolu letectva a kratce na to pilotni stihaci vYcvik. Byl zataden jako pilot u deskoslovenskYch stihacich jednotek a v letech 1934-1938 byl velitelem 4. leteckeho pluku. Pozdeji byl u 3. odboru Ministerstva narodni obrany. Byl velmi fispeSnY, vYkonnY sportovec a tadil se mezi nejlepAi ceskoslovenske tennisty a germite. Nekolikrat zastupoval deskoslovenske statni barvy na mezinarodnich turnajich. Okupovane fizemi Ceskoslovensko republiky opustil 21. dervence 1939 s celou svoji rodinou. Cestou ptes Polsko Intel do Francie, kde byl v Patik ptednostou leteckeho odboru u 6eskoslovenskeho narodniho vyboru a pozdeji byl tamte2 pkidelenYm dastojnikem. Pri vYstavbe eeskoslovenskeho letectva v Royal Air Force byl zataden k Inspektoratu Cs. letectva, kde pine uplatnil sve organisaeni a velitelske schopnosti. Pozdeji byl ye funkci stydniho dustojnika u velitelstvi bombardovaci Groupy, v jejim2 ramci operuje Ceskoslovenska bombardovaci perut'. S naeimi bombardery provedl nekolik operadnich lett). do Nemecka. Vzpominam na noc 11. imora 1941, kdy plk. BerounskY byl elenem nak posadky pti naletu na Bremy. ACkoliv jsme zavadu v.radiostanici, let jsme fispeene spinili, ale pti navratu do Anglie nas neekavalo velmi neptiznive podasi s mraky a2 na zem. Byl to prase plk. BerounskY, jen2 dodaval posadce odvahu a klid, talde bez radia jsme ptistali na jednom z anglickYch jeho smer nam naznadily — pokud to nizke mraky dovolovaly — anglicke svetlomety. ZbYvalo nam pohonnYch hmot jig jen na pohYch 10 minut. V kriticke fazi letu byl nam p1k. Berounsky vydatne napomocen pti hledani letiSte. Od bombardovaci Grotipy byl odvelen k deskoslovenske vojenske misi, odkud byl asi pied mesicem odvolan zpet. Za navratu do Anglie zahynul na ceste pH neptatelske namotni akci proti spojeneckemu konvoji. Ztratu plukovnika Berounskeho nese te2ce eels deskoslovenske letectvo a nese ji tim bolestneji, nebot' se nam jeho odchodem odhaluje tragedie eels jeho rodiny. Ode gel na misto urdene ptedstavenYmi, zanechav v Anglii manZ'elku a dye deli. V dobe jeho neptitomnosti kerma, nemoc vzala detem milovanou matku a jemu vzornou mantelku. Byl j12 na ceste ke svYm detem, aby jim mohl nahraditi to, co jim krutY osud odebral. Bohu2e1, ani tohoto nebylo detem doptano. Byl zde v Anglii oeekavan v$emi ptislugniky eeskoslovenskeho letectva a mnoha ptateli Anglidany. V techto dnech bylo doporueeno Inspektoratu es. letectva udeleni anglickeho tadu "Commander of British Empire", kterYm vyznamenal Jeho Velidenstvo anglickY kral G/ Cpt. Berounskeho. Zaroveri mely mu byti dorueeny uvitaci dopisy od velitele bombardovaci Graupy Air Vice-Marshala J. E. A. Baldwina a G/Cpt. J. A. Graya, kteti s p1k. BerounskYm dtive rizce spolupracovali a na jeho navrat se srdeene Valli. Pane plukovniku BerounskY, nezapomeneme Vas .nikdy tkpt. let. S. D.
Ve sttedu, dne 8. Cervence 1942.
Strain 4. * DY s kloboukem v ruce. At' byl HODIL V Z C sebe y ak opal mrazovSr nebo sluneeni, nanejvS7 8 to drtel sviij nizkST, ale bariat cylindr se g irokou stiechou nad hlavou jako parasol. edive vlasy byly hladce pheisnuty k lebee a spojovaly se vzadu v ctipek tak pekne stlakenSr a svazanSr, ze se ani nekSrval — z nejposledne j g ich cilpkt v Praze ut byly jen dva nebo th. ZelenS7 frdeek jeho, se zlatVini knofliky, mel tivttek jen kratk3"7, ale za to byly gosy, dlouhe a tloukly hubenou, malou postaviekou pane Rybakovu do vychrt1Srch 1S7tek. Bila vesta kryla nahnute, prsa, eerne spodky sly jen po kolena, kde se svitily dy e stfibrne piasky, pak dale byly snehobile puneochy zas at k jinS7 m dvema sttibrnSm pteskam a pod temi gouraly se velke sttevice. SucK g pieatST oblieej pane Rybattiv byl otaken veenVm iismevem. Zvla gtni podivana byla na pana Rybate, kdy gel po ulici. KatdSTch dvacet krokt se zastavil a ()torahl se v pravo v levo. Podobalo se, to jeho my glenky nejsou v nein, to jdou uctive asi krok za nim a potad ho bavi nejakSrmi veselSrmi napady, tak to pan Rybat musi se usmivat a obeas se po etveracich ohlidne. Kdyt nekoho pozdravoval, vyzdvihl jen ukazovad prave ruky do vfge a leWince hvizdl. Takove lehynke hvizdnuti zafieelo vtdy take, kdy pan Rybat zadal mluviti a obyeejne zaeinal s "d'jo!" cot melo v3.7 znam potakujici. Pan Rybat bydlel v Hluboke ceste, hned dole v levo, s vyhlidkou na Pettin. Ale kdyby jit at u sameho domu, jakmile spattil nejakeho cizince, kteti se zastavili u rozlotite vyhlidky a podivovali se krase na gi Prahy, sta.l vedle nich, pozdvihl prst a hvizdl: "i5ji, mote! — Prod nebydlime u mote!" Pak gel za nimi do hradu a kdy se cizinci ye svatovaclayske kapli podivovali zase stenam vylotenSrm eeskSani drahokamy, hvizdl podruhe: "To si myslim! U nas v Cechach hodi pasak kamenem za stadem, a kamen ma east° vet gi cenu net cele stado!" Vic jim netekl nikdy. Pro jeho jmeno, pro jeho zelenST frdeek a pro to "more"!, tikali jsme mu hastrman. Ale v tote jsme ho meli stall mladi. Pan Ryloat byl justicarem ye vVslutbe nekde od Turnova. Zde v Praze til u sve blizke ptibuzne, mlade, ktera mela nevysokeho ttednika za mute a ut dye nebo tri ditky. Vypravovalo se, to pan Ryba.t je at bajeene bohat. Ani ne tak penezi jako drahokamy. Ve svern pokojiku mel, tikali, stati vysokou eernou sktiri, v to sktini byly same nizke ttythranne gkatule derne, hezky velke a v katde gkatuly byl vnittek snehobilou lepenkou rozMen na same etverce, a v katdem etverci letel na bavince lesknouci se drahokam. Byli lido, kteti to videli. Na gel a sesbiral pry v ge na hote Kozakove. My Oh jsme si vypravovaly, kdy u ajvha — to kse nazSrvali ti pane Rybatovi phbuzni — myje se podlaha, to posypavaji ji misto piskem, samVm potlueenm cukrem. V sobotu, v den drhnuti, vtely jsme ukrutne zavidely detem SajvlovS7m. Takto se prochazel "hastrman" — ale ne, nefikejme mu tak, vtdyt' ut nejsme deti! — vtdy po bruslch hradbach. Potkal-li nektereho kanovnika, jicht prochazky take vtcly tam smetovaly, zastavil. se a promluvil k nim nekolik phvetivS7ch slov. Kdysi — poslouchalt' jsem rad, co mluvili lido dorostli — slygel jsem ho, jak rozmlouval s dvema kanovniky, sedicimi na laviece. On stal. Mluvili o "Frankreichu" a o nejake svobode, same divne veci. Najednou zdvihl pan Rybat prst a hvizdl: Dji, ja se drtim Rosenaua! Rosenau pravi: "Svoboda je jako ty gt'avnate potraviny a silna vina, kterSrmi se navykle jim stile nattry tivi, ale slabe ptemahaji, opojuji a znieuje." A pak kyvl kloboukem a Pamatoval jsem si tu vetu jako obsah ve gkere vyggi moudrosti. 0 Rosenauovi a panu Rybati mel jsem stejne vzne genV pojem. Kdyt jsem pak donlstaje dostaval sam rozmanite knihy do ruky, nelezl jsem, to pan Rybat byl vskutku tenkrat citoval zcela verne. Jen s tim rozdilem, to zminene vety nenapsal Rosenau, nSrbrt jak 7s Rousseau. Patrne byla mrzka hoda pans. Rybate svedla s nejakou lehkomyslnou tiskovou chybou.
Hastrman. Jan Neruda. — Z MalostranskSlch povidek. Proto veru nepozbyl ficty me! DobrST, nesmirne dobrS7 elovek! — Bylo v sluneenSi den srpnovV, tak asi ke tteti hodine odpoledne. Kdo gel prave Ostruhovou ulici, zastavil se; kdo stal prave tak po domacku venku, zavolal honem nee° dovnitt domu; z kramt vybihali Tide. V gichni se divali za panem Rybatem, kraeejicim dolt. Ale pan Rybat kradel klidne dale, trochu rychleji net jindy. Pod lev3'im patdim nesl jednu z tech etythrannSich gkatuli dernS7ch, o nicht tolik povidano. Tiskl ji pevne k telu, tak smeknutS7 klobouk v ruce dole, byl k noze jako ptikliten. V prave ruce mel gpanelku s placatS7 m knoflikem ze slonove kosti, znameni, to pan Rybat jde nekam na nav gtevii; nikdy jindy nenosil hole. Pozdravovan jsa, zdvihal hill a hvizdal mnohem hlasiteji net jindy. Segel Ostruhovou ulici, pte gel Svatomikula g gel do domu Zamberecke--skVmnaestimave ho. Tam bydlil v druhern patte gymnasijni profesor pan Miihlwenzel, matematik a phrodozpytec. Tedy mut vzdelani trochu tenkrat neobyeej neho Pan Rybat polotil gkatuli na still a sundal svrgek. Pestre kaminky ja"Ja bych — ja jen, co tadyhleto tento kou to ma asi cenu — " koktal. Posadil se pak a optel bradu o knoflik holi. Pan profesor se zadival do kaminkt. Pak vyndal jeden temnV, vatil v ruce a prohlitel proti svetlu. "To je moldavit", pravil. "'to, moldavit!" hvizdl pan Rybat. Na tvati jeho bylo tak trchu videti, to slovo to sly gi poprve v tivote. "Ten by se hodil pro na gi gymnasijni sbirku, jsou ut tiky. Mohl byste nam jej prodat." "To by se vial°. — Co asi tak — " "TN zlate v dvacetnicich byste za nej dostal. No?" "TN zlate!" hvizdl tenounce pan Ryba.t. Brada se zdvihla a sklapla pak zas na knoflik. "A ostatni?" geptl po chvilce z hrdla nahle stisneneho. "Chalcedony, jaspisy, ametysty, zahnedy — to nic neni." Za nejakS7 okamtik byl pan Rybat zase jiz u rohu Ostruhove ulice. Kraael pomalu vzhtru. Poprve ho souseda spattili, an mel klobouk na hlave. Siroka stfecha byla statena do 'dela. spanelka se vlekla koncem po zemi a hara gila o dlatoleni. Nev giml si nikoho, nehvizdl ani jednou. Take se na ceste ani jednou neohledl. Patrne dnes nedovadela tadna z jeho myglenek venku, v gechny jeho my glenky byly v nem hluboko. Toho dne jit z domu nevy gel, ne na hradby a ne za Brusku. A to byl krasr4 den! Bylo jit k ptlnoci. Nebe se modralo jako za rana, mesic zatil nejpy gnej gim, nejkouzelnejgim leskem syS7m, hvezdy se ttepetaly jako bile jiskry. Pettin byl pokryt nadhernou sttibrnou mlhou, sttibrna, zaplava letela na cele Praze. Vesele svetlo MO se do pokojiku pane Rybakova obema okny, dokotan otevtenSrmi. U jednoho okna stal pan Rybat. Stal tu jako socha, ztrnu1S7. Z dali hudely jezy vltayske tahlSTm mohutiVm tonem. Sly gel je statedek? Nahle sebou trhl. "Mote! — Prod tu neni mote!" geptl a rty se mu zachvely. Snad se vnem ylnila tesknota jako bijici more. "Eh!" gkubl sebou pak a odvratil se. Po podlaze letely otevtene gkatule a zrak jeho se jich dotknul. Vzal pomalu nejblit gi z nich a vyndal z ni kaminky do hrsti. "Fi — oblazky", a smS7k1 jimi oknem yen. Dole azpraskalo a zafineelo skol. Pan Rybat toho dne ani nevzpomnel, to dole v zahrade je sklenik. "StrStku, co pak Mate?" ozval se ptijemne musk hlas venku, patrne ze sousedniho okna. Pan Rybat mimovolne ustoupil o krok nazpet. Dvete vrzly a veSel pan 8ajvl. Snad ho byla
krasna noc zdr2el.a u okna. Snad byl zpozoroval na starem stOci neobydejnS7 neklid a slygel z jeho pokojiku dlouho trvajici gukot. Snad vylehly i nektere starcovy vzdechy hlasite z okna ven. "Streku, snad nechcete ty krasne kaminky vyhazet vgechny yen?" Statec sebou gkubl. Pak za geptal, divaje se uprene k Pettinu: "Nema to ceny — oblazky —" "Vim, to nemaji ceny velke, vtclyt' to znam sam. Ale cenu maji piece, pro nas i pro vas. Vy jste je sobe pracne sesbiral — str3"reku, nechte je, prosim, vgechny pro me deti. Budou se na nich unit. Vy jim budete vypravovat — "Mysleli jste snad", 'g eptal zase statec monotonne a s namahanim, "te jsem bohat, a ja, vskutku " "StrS7eku", pravil pan 8ajvl hlasem pevnSrm, ale ph tom mekkSr m a uchopil starcovu ruku, "co pak nejsme vami bohati? Moje deti by nemely dedeaka, moje Lena by byla bez otce, kdybychom nemeli vas. Vtdyt' vidite, jak jsme kolem vas gt'astni, vy jste na gim potehnanim v dome — " Nahle phstoupil statec zase at k samemu oknu. Usta se mu zachvela, v oku citil nevS7slovnSi tlak. Pohledl ven. Nevidel nic ureiteho, vge se ttpytilo jako rozpu gtenS7 demant; v ge se vlnilo — az k samemu oknu at do jeho ()di — more — mote! Dal ut povidat nebudu, dal ut neumim. V pesky lid je nezlomen. Londn. (CTK). — Od doby, kdy eeskosloveng ti vlastenci potrestali pratskeho kata Heydricha za jeho zloeiny pachane na deskem du, nemine temet dne, aby se v nekterem meste v Oechach a na Morave nekonala "vetejnd protestni schtze lidu". Neni tteba ptipominat, ze schtze jsou organisovany vladou na pokyn Nemcii. Svolava je Svaz pro spolupraci s Nemci a Arijska, jednota a hlavnimi teeniky jsou "protektoratni" ministti, zejmena Moravec, Krejci a Hrub3'r. Vg echny tyto organisace jsou placeny Nemci. Na techto manifestacich "lidu" se ov g em protestuje proti atentatu na Heydricha, nadava se es. vlade v Lond hlavne Bena govi a 8ramkovi, a vyslovuje se dtvera Hachovi. Nektere ze schtzi byly vysilany rozhlasem, bylo tedy motno ptesveddit se o skuteene nalade nakomandovanSrch teastnikt. Ph ptichodu o odchodu teenikt ozVvaly se ojedinele vS7ktiky Sieg Heil, potlesk byl velmi slabs' a jenom hymnu "Kde domov milj" zpivali vg ichni ptitomni. Nemecke ttedni zpravy rikaji, to se toast na schtzich pohybuje mezi 30.000 a 65.000 osob. Tato disla jsou tak ptehnand, 7e si etenal mimodek klade otazku, jsou-li vtbec minena vatne— V nedeli mluvil Emanuel Moravec na vetejne schtzi v Blatnici u Uherskeho Hradi gte. Vyhrotoval deskeumu narodu, to bude rozdrcen, nebude-li dobrovolne spolupracovat s Nemci, kteti pry maji na mysli jen blaho desky'ch zemi. Prohlasil, to se nebude rozpakovat poslat na smrt sedm tisic "zradcii", aby sedm milionu ostatnich obeant mohlo it gt'astne. TerorisoVane obyvatelstvo mora yskeho Slovacka, jet se na rozkaz Gestapa muselo scheme teastnit, ptijalo Moravcovu tee naprostS7m tichem. A takovou odpoved' dostavaji Nemci a quislingove vgude. Lid je zre gen hromadriSrmi vratdami, mlei a pohrda, Ale je nezlomen a 'deka, at phjde jeho chvile. V Jihoslovane v Cs. armade. Lond5"7n. (CTK). — Kralovska jihoslovanska vlada v LondSrne v techto dnech rozhodla, tie Jihoslovane, kteti slouti v eeskoslovenske zahranieni armada, smeji zilstat eleny teto armady i nadale. — tetni Jihoslovane jsou ye svazku polskeho vojska ye Skotsku. Jihoslovanske vojenske jednotky se take heastni bojt na strednim VYchode. V LondYn. (CTK) — Denik es. vojska v Anglii Naga Noviny oznamuje z Madridu, ze nemecka zabavila kla'Ster mnichti Franti'Skanti v Chebu a vSechen jeho majetek. vyzvani, aby opustili chebske okoli.
Ve stieclu, dne 8. d'ervence 1042.
Fayetteville, Texas. Cteni bratti a sestry:— TimtCse yam oznamuje, ae behem mesice eervna 1942, Hlavni tqadovna vyplatila pojiAteni po naSlch zemtelS7ch bratlich a sestrach jak nasleduje: Umrti dislo 3328. Br. Josef Jeemenek, zamestnanim rolnik, od radu Pokrok Texasu, eislo 1, zemtel dne 29. kvetna 1942, ye stall 78 let. Ptidina smrti, mrtvice. Do Jednoty ptistoupil dne 9. iljna 1905. Certifikat A-9 na $1,000.00. Umrti dislo 3329. Br. Frank J. Martinet, zamestnani rolnik, od tadu deskS7 Prapor, eislo 24, zemtel dne 2. deryna 1942, ve staei 57 let. Pricina smrti rakovina. Do Jednoty pilstoupil dne 10. dervna 1906. Certifikat A-1392 na $1,000.00. ITmrti dislo 3330. Ses. Anna Macik, zamestnanim hospodyne, od tadu NovS7 Tabor, dislo 17, zemiela dne 6. dervna 1942, ye stati 51 let. Ph.eina smrti, chudokrevnost. Do Jednoty dne 10. kvetna 1914. Certifikat A-974 na $1,000.00. Umrti dislo 3331. Br. Tom Ho gek, zamestnanim obchodnik, od Mart Pokrok Houstonu, 'Oslo 88, zemi•el due 8. derma 1942, ye stall 55 let. lna smrti, mrtvice. Do Jednoty ptistoupil dne 13. listopadu 1910. Certifikat A-1165 na $1,000.00. Umrti dislo 3332. Br. Hugo F. St'astnjr, zamestnanim tidid trucku, od tadu Bedtich Smetatana, dislo 39, zemtel dne 9. eervna 1942, ye stall 61, let. Ptidina smrti, ialudeeni rakovina. Do Jednoty ptistoupil dne 27. kvetna 1906. Certifikat A-3384 na $1,000.00. 'Umrti dislo 3333. Ses. Emilie Wotipka, zamestnanim hospodyne, od tadu No y Tabor dislo 17, zemtela dne 7. dervna 1942, ye stall 81 let. Ptidina smrti, srdedni vada. Do Jednoty ptistoupila dne 18. srpna 1902. Certifikat A-4983 na $1,000.00. Umrti dislo 3334. Ses. Marie Jakubec, zamestnanim hospodyne od tadu Slo yanskS7 Svaz, 'disk) 86, zemtela dne 13. derma 1942, ye stall 68 let. Ptidina smrti, slepe sttevo. Do Jednoty ptistoupila dne 24. dubna 1910. Certifikat A-6247 na $1,000.00. Umrti dislo 3335. Br. John Jarma, zamestnanim zarnestnanec na odpodinku, od tadu Svornost Jihu, 'Oslo 15, zemtel dne 9. eeryna 1942, ye stall 73 let. Pildina smrti, mrtvice. Do Jednoty ptistoupil dne 17. listopadu 1898. Paid up certifikat cis. 403 na$426.00. Umrti dislo 3336. Ses. Anna Sontag, zaniestnanim hospodyne, od tadu Slovan, eislo 9, zemtela dne 14. der yna 1942, ye stall 75 let. Pilodina smrti, srdedni vada. Do Jednoty ptistoupila dne 10. zati 1906. Certifikat na $1,000.00. Umrti dislo 3337. Ses. Marie Michalik, zamestnanim hospodyne, od tadu VyS'ehrad, eislo 48, zeintela dne 12. dervna 1942, ye stall 65 let.' Pricina smrti, cukrovka. Do Jednoty ptistoupila dne 9. iljna 1908. Certifikaty A-10468 a B-54, kaadSr na $500.00. Umrti 'Oslo 3338. Ses. Teresia Ondra gek, zamestnanim hospodyne, od tadu Nov ST Tabor, eislo 17, zemtela dne 17. derma 1942, ye stall 71 let. Pilaina smrti, srdedni neduh. Do Jednoty ptistoupila dne 12. ledna 1913. Certifikat A-1055 na $1,000.00. Umrti eislo 3339. Ses. Florentina Vavfe6ka, zamestnanim hospodyne, od tadu Jaroslav VrchlickST, dislo 111, zemtela dne 15. derma 1942, ye stall 69 let. Pildina smrti, mrtvice. Do Jednoty ptistoupila dne 8. dubna 1906. Certifikat A-6010 na $1,000.00. Umrti dislo 3340. Br. Alois Kozels'ky, zamestnanim na odpodinku, od tadu Karel Jond'A, eislo 28, zemtel dne 22. eervna 1942, ye stall 80 let. Ptidina smrti, srdedni neduh. Do Jed-
VitSTNt/E noty ptistoupil dne 1. 'dervence 1897. Certifikat A-2038 na $1,000.00. Umrti Oslo 3341. Ses. Raiena Balcar, zamestnanim hospodyne, od tadu Prapor Magnolia, eislo 65, zemtela dne 22. 'derma 1942, ye stall 56 let. Ptiaina smrti, utopila se. Do Jednoty pilstoupila dne 6. ledna 1919. Certifikat A-15285 na $1,000.00. Hlavni T.Ttadovna vyslovuje vSem pozastal3)In nejhlubSi. soustrast. J. F. Chupick, tajemnik Hlavni ttadovny. V ftad NovSr Tabor, eis.17, Caldwell, Texas. V tadne schazi tadu Nov7 Tabor, els. 17, S. P. J. S. T. usnekno bylo, abychom si udelali zde pri spolkove sini spoledmi abed druhou nedeli v mesici dervenci (to jest 12.), na kterouato nedeli mime tea nasi spolkovou schazi. Na tento obed jsou vSichni laskave zvani, tea i nedlenove Jednoty. Jenom necht' si neco ptivezou ssebou co se milk jisti. To bade, jak se pravi, ko§iekovS7 abed. Ale br. Geo. A. 8efeik pravil, ae kdyby si nekdo ptal miti peCend kutatka a nechtel se s tim doma ptipravovat ,tedy aby je jenom ()distill a ptivezli tam k sini na 8 hodin v nedeli rano a on ae je peee, tak jak barbicue. Tedy elenkyne i nedlenkyne nakho tadu jsou laskave Zadany, aby na tento obed neco ptipravily, a to k sini ptivezly neb ptinesly, tak abychom nemeli hladu. Proti aizni tam budou chladne napoje. Co to vS'ecko bude, nevim, to zaleai na dem se zabavni vS7bor usnesl, neb on to ma na starosti. Ale jenom tam y 'Sak piljedte, si s nami pobesedovat, myslim, ae budete ripine spokojeni. Tak nezapomerite na druhou nedeli v mesici earvenci. Obed ae ma bSti na 12 hodin v poledne, dle noveho easu. S bratrslqm pozdravem, Jos. Siptak, taj. V Austin, Texas. Musim zase dati vedet co delame v Austin, aby si addn3:7 nemyslel, ae nemame addnou starost. Na§e schaze Sdrukni Americke Oeskoslovenske Mladeae byla zahajena v nedeli, 21. dervna, ye 3 hodiny odpoledne v YMCA budove. Z daletit3ich pilein pan ptedseda i mistoptedseda nemohli prijit, tak je zastupovala Rosie Neumanova, aby schaze mohla 1c) 7ti zahajena. Usnesli jsme se, ae schaze F.C.A.Y.' Sdrukni pies leto budeme konavat ye stejnS7 veder jako University Czech Club, jednu po druhe. Pak byly rozdany otisky Constitute mezi naSe 'deny a byl ptedten dopis od district ptedsedy. Pan doktor Pelidek ptedet1 dopis z hlavni atadovny z Chicago. Je‘Ste se yytidily spolkove zaleaitosti a vesele jsme se rozegi. Mnoho zdaru VSem dtenatum pteje, Sledna Rosie Neuman, dopisovatelka. V Fort Worth, Texas. CtenSr bratte Monaco, bratti a sestry! Myslela jsem, ae nebudu vas obteaovat ye VCstniku, doufala jsem, ae ktera je dopisovatelkou, da si praci a opik, ktera jsme co dostaly pro eervenST Ktia, ale jak vidim, musime to napsat kaada sama a ja, taky, nebot' dostala jsem periize i clarky i od ptatel, kteti neodebiraji Oechoslovak ani na ginec, tedy podam jejich jmena do Vestniku, nebot' ten snad ma kaadST. je to trochu pozde, ale lepe pozde nea nikdy. V penezich jsem vybrala od nasledujicich: Frank Spadek $1, p. a pi. R. Rifaidka 50c, p. a pi. Wm. Hundle 50c; pi. Frances Luk'Sa 50c, pi. F. Konednd $1.40, p. a pi. J. Svitak st. $1, p. a pi. Joe Chaloupka 50c, pi. Terezie Chaloupka 25c, p. a pi. T. Matejka 50c, p. a pi. a syn 2ilkovi $1, p. a pi. Jan Hlas $1.50, sled. Evelin Foit $1, pi. 2ofie Vasquez $1, Dewis nabytkov3"7 obchod $2, p. a pi. C. V. Palachek $1, p. West Hicky $1, pi. Aneaka Vrubel $1, pi. F. KratkS7 50c, p. a pi. V. Vadkat $1.50: p. John Petrof $1, pi. F. Gajdova $1, sled. Oldtigka Palashek $1, pi. R. Huberiak 25c, p. a pi. H. Langer $1, p. a pi. B. PolinskSr $1, p. a pi. Slava Elich $2 p. a pi. Joe Spurlock $1.30, jeden nejmenovanS7 Ameridan daroval $1, a ja., ae se bliCila doba ySrrodi umrti bratranka Olfonse CernoSla, misto kvetin na rakev pi. Sta.nglove po jednom dolaru, celkem jsem odvedla 30 do-
arantt lara zabavnimu vStoru. Nevim, kam Jewel Coffee Co. poslala ty penize, ale byla to snad suma $7.00. KdyZ to byl posledne, jasla k Oervenernu Kei2i, pi. Joe Vitek mi tekla, ae pry to poslali na Ceskoslovensky. CervenY KCiC. AZ prijede v patek, tak si to sama vytidim, jestli to poslali do Houstonu prim() nebo do Chicaga. Na darky pro bingo peispely tyto damy: sleany Anna, Agnes a Lili Svitakove, pi. M. Kohout, si. Bedan, pi. Josefina 2ilka, pi. Ed. Dukatnik, pi. Karel Pokluda, pi. Terezie Miler, sl. Josefina Vilek, pi. Peihodich, p. Joe Palshek, pi. B. Kuchat, pi. B. Downin, Vii. J. OujeskS7, pi. Ed. Ennis, pi. M. Prochaska, pi. Rose Belik. Mill peatele, neudavala jsem, co ktera jste darovala, vzalo by to mnoho mista. 2e to byly veci diteene a prakticke, to vim a vSem srdeene dekuji za vaSa ochotu, se kterou jste,mi vySli vsteic a rozmnoZili tim pomoc pro oba Cervene Dekuji yam vSem. V poslednim cisle jsem psala, ae neni ‘jednoho tS7dne, aby nekdo zna,mV nezemeel. Ve sttedu rano ptijela za mnou dceruSka Petra Stegina, EliSka, jsem jeji kmottenkou, pravi: tetinka Milka dnes rano zenatela. Ztistala jsem na, ni hledet, nebot' jsem tomu nemohia rosumet. Byly jsme tam asi peed teemi tYdny a pi. Jarmila 1N/Lkeskova uZ se citila lepe, tipela srdedni nemoci, rano si peipravila vodu, ae budou prat s neteti, a v tom zemtela. Pi. Mikeskova, rosena Toma g ikova, zanechala zdrceneho manZela, tai syndeky, Joe Walter, kterS 7 je nejstarSi, je mu teprve 14 let, Johnnie 3letV, a Alton Gene je teprve 16 mesicu star, jednu dceruSka Mary Ann, 8 rokti stara. Je to kruta, rana jak pro manZela, ale horS1 pro ty ubohe deti, ktere strati svou matieku tak malieke. Ty male nebudou u2 pamatovatnasvou roditelku. Take zanechala 6 sester, pi. J. R. Isbel, pi. J. F. Isbel, pi. Otto Rasner a maminku pi. TomaCCikovou, ti vSichni bydli v Mart, Tex. DalS1 sestry, pi. Anna Stegin, pi. Mary Winkelman a L. B. Bartek zde ye For Worth, dva bratry Augusta TomCCCika, take zde, Vladislava Tomakika v Temple. Pohebu se sUeastnila vS'echna rodina, take maminka p. Joe Mikesky, pi. Franti§ka Mikeska a jejich, dcera s muZem a dceruSka, p. a pi. Wilie Holubec z Taylor, Tex. Peijmete rodino zemtele pi. Jarmily Mikeskove soustrast od nas vSech. Boll vas tak kruta rana, boil to i mne, nebot' jsem Jarmilu mela velice rada, byla to dobra. Zena a ticha, ktera, svou rodinu milovala. Jsem s nimi trochu z peisne, tak citim vasii bolest tea, ale eas hoji rany osudem ureene. , zahoji tea ranu vaSi. J.1'112 nic neboli, nevi nic o tomto nem sveLe, nevi o tech vraZdach, ktere se deji ve stare vlasti, rodiSti to jejich peedku. Tobe, Ty dobra, duce, peeji tich3"7 veenS7 spanek, a2 pCijde nak doba, tak se s Tebou shledame. Bolestia:crm popaleninam podlehia mladieka 181eta pi. Willie May Decker, rozend Sna pkor a. dceruAka p. a pi. Gabriela Bnapky. Jeji mu2 je stale v nemocnici. 10. i.- ervna vybuchi plyn, kter3"7 kdesi uchazel v dome dr. Coffeyho, pro ktereho tito mladi manZele pracovali. Zemeela zanechala zarmoucene rodiae p. a pi. G. 8napka v Munday, Tex., dva bratry, Viktora Snapku, take v Munday, Henry 8napka v Dallas, Tex., a sedm sester, pi. Annie Sustula, Fort Worth; pi. Lithe Prols, Agnes Minor ve West, pi. Eleonora Wilde, Rniheland, Tex., slex. Betty Snapka v Dallas, s. Frances a Josefina Snapka., oba s rodidi v Munday. Vy rodino Snapkova, peijmete od nas upeimnou soustrast nad ztratou tak mladeho Zivota, kterS7 podlehl tak krutemu osudu popelenim. Same to smutne spravy. Vera odejel ad nas do Houstonu mladS7 Fr. Bpadek, kde ma sestru, a take aby se seSel se svymi rodidi p. a pi. F. SpaekovVini. Mela jsem chut' jeti s nirn, ale nebylo mi to moZne tak rychle se vypravit. Doufam, ae Frank peijede odtamtud osveZen. Ua ho bylo teskno po cich. PCeji v'Sem hodne zdravi a dam na dlouho pokoj. Zdar vlasti a zbranim Ameriky, aby byl tomu konec. Mary Paulo-va,. V Day, kterV mne v obdivu riasleduje, by stejne dychtive za mnou beZel, kdybych kraeel ku guillotine. — Napoleon.
btfalla IMOVOLANi K NAiti CESKE MLADEti. Austin, Texas. Graduanti z 1.7:7SSich Skol (high schools), jak hogi tak i divky maji nyni lepsi ptileaitost nab9t vyggiho vzdeiani nez meli kdykoliv pied tiebas i penez nemaji. Prvni pottebna vec jest jejich touha dosahnout v ssino vzdelani a druha vec jest vytrvalost pti svem dile. VSechno jest moario dosahnouti, kde je silnd Texaska Matice VySkho Vzdelani pomaha, takovYm nadan9m a nemajetnym deskYm studenttn do zadatku s malymi ptijOkami, aby mohli se dat zapsat ; ia vySSI uciliste, aby si knihy mohli koupiti, atd. Texaska Matice pomaha avid:Ste tern, kteti sLuduji na Texaske universite v Austinu. Pak si najdou nejakou praci, aby• si vydelali dost na stravu a svetnici. Prace je nyni snadno k dostani, neb mnoho star gich studentti odeSlo na vojnu a prace je vSude dost. Doufarn, ze rase divky a mladici se uchopi teto ptileaitosti a dopomohou si ku lepSimu vzdelani a snadnejSimu alvobyti a postavi se na &oven ygernu vzdeltinemu lidu. Jen kdya se do toho jednou date, prijde to. Mnoho jinYch to dokazali pied vami. Prot ne vy? Ptejete-li si dalk informace neb piljdku od Texaske Matice VySgiho. Vzdelani, piSte co nejdtive na: Mrs. J. M. Matejek, 1904 San Antonio, Austin, Texas. V Koval', Texas. Ctena redakce, mile sestry a bratti! V poslednim Vestniku jsem vam psal o nag slavnosti, kterou zde na Koval' v nedeli dne 12. deryence uspotadame. Nyni varn chci jeSte-adelit, o dem jsem tehdy nebyl jistY, a site 2e k nam ptijedou vzacni hoste, kteti zaroveri budou nagimi teeniky, bratr Vladimir Maudr, piedseda SALT. a bratr C. H. Chernosky, ptedseda SPJST. Aba tito bratti jsou vYborn9mi teeniky, bratr Chernosky zvlake v anglicke teCi a bratr Maudr pak v nagi rnatetkine. UjiSt'uji vas, 2e to bude opravdu stat za to tyto bratry vyslechnout. Mimo toho budou u nas co hoste vysoci armadni dustojnici, ano i majorgeneral nebude chybet, no a to ua stoji za to, neb tech mnoho nemame. Tedy ptijedte kteti se o dobrou vec zajimate, sestry a bratii ano, cela osada Kavat, Cistern, Smithville a Kirtley, prispejte kaadY dle moanosti kutaty, .peeivem a z ylake .praci ten den pti sini. Nekolik statnich kandidatt take slibilo ptijet s nejak9mi temi sliby, na ktere jsou pted volbami Steal. Program zapoene i reeeti o 5:30 hod. a zakonei tomedni zabavou. Tedy na shledanou v nedeli 12. dervence! Za odboaku Koval: ziistava,m vas, Vaclav Batina. V itad Jarcmir Cis. 54, West, Texas. Bratii a sestry! Schtizi jsme odlotili nasledkem 4. eervence, a tak se hled'te dostavit do ptiSti schrize 12. eervence, ktera bude jak obyeejne ye 2 hodiny odpoledne. Piknik byl tak navStiven, ae snad nikdy pted tim tolik lidu zde nebylo. Meli jsme i naSeho texaskeho guvernera v nag ern parku, a co a kdo tam teanil ja nevim nic, neb jsme byly v kuchyni mmestnane. Pohodu marne peknou, misty dobte zaprSelo a celkem vzato nrody jsou pekne, az na to, ae pozdni. Tak, to je pro dneg alt dost, po druhe toho bude vic. SrdeenY pozdrav na vSecky Ctouci, jsem Vage M. Klausova. Pczdrav na westske chlapce vojiny V Cad Bra,tti Svornosti Cis. 60, Wallis, Texas. Cteni bratti a sestry, na vedomost yam dayam, fe jsme schrizi 5. dervence neodb9vali a bude se odbYvat druhou nedeli, t. j. 12. dervence. Prvni nedeli schrize nebyla pro Spatne poeasi. Tak hled'te se do solarize dostavit, neb mame duleaite jednani. Ale kdy2 tam addn9 neni, my utednici to nemilleme udelat sami. S bratrskYm pozdravem, J. W. Vagina, taj.
stkeau, One '6. 6ervence 1942. Alvin, Texas. Ctenemu bratru A. Katifovi, pravnimu S. P. J. S. T.! Nejsem advokatem, abych do podrobna na druh9 odstavec VaSeho dopisu ze dne 1. eervence 1942 odpovidal, kter9 je sam pravnickY hadek a popirani pravdy. Kde stoji v naSern referendum, abyste stale dostaval plat dle 1 1/2 %? V resoluci tadu cis. 149 se 2adalo o dodatek ku al. 44, stanov, kter9 znel: Jelikoa stanovy zakazuji ukladani rimrtniho fondu Jednoty na menSi urbky ne2 4% a jelikoa vYlohami za pravnickou praci sniauje se Urok jen na 3%, proto tad Tomeg Jefferson Cis. 149 tacla o dodatek ku el. 44. v nasledujicim zneni: "Vydani to plati se z fondu na vYlohy HI. Ut. a nesmi obnageti vice net $250.00 mesiene". Jak mritete psat takovou nepravdu, ae jsme chteli abyste stale dostaval 1 1/2 %, kdya jsme abyste dostaval $250.00 mesiene? CelY Vag vYklad o torn je pin9 advokatskYch ha6kt, co2 neodpovida zpusobu, jakYm by mela b9ti bratrska Jednota vedend, a divim se Vam, ae kdyt vidite, ae dlenove i statni nici s Vagim jednanim nesouhlasi a povaiuji 1 1/2 % komigne z prijeek za nezakonite, jen Vy ne. Vyzval jste mne, abych si pfehledl stare stanovy, cot jsem udinil a podavam zde dlanky o povinnostech pravniho radce, ptijate na sjezdech v Ennis, East Bernard a Taylor. Povinnost pravniho radce, ptijata v Ennis zni: Pra y -niradcemusztpovJnadye vSech pravnich zaleaitostech a pravni radu uZkourna. abstrakty a listiny pozemkoye &lye ilea HI. tt. prijeky povoli. Utraty s kaadou prijekou spojene, plati osoba, o prijeku addajici 1 1/2 % tadane sumy piijeky. — Na sjezdu v East Bernard ptijate povinnosti: Pravni radce musi peelive sledovati zakony bratrsk9ch Jednot a zastupovati Jednotu a tady ye vSech pravnich zaletitostech a pravni radu udileti. Zkouma, abstrakty a listiny pozemkove dtive neali Hl. Ur pujeku povoli. — Utraty s kaadou prijekou spojene, anebo pit obnoveni prijOky, plati osoba prijeku addajici 1 1/2 % povolene prijeky. — K tomu sjezd povolil $1000.00 roani sluane. Sjezd v Ennis povolil $250.00 roeni sluane. Na sjezdu v Taylor ptijate povinnosti: — Pravni radce musi pedlive sledovati zakony bratrsk9ch Jednot a zastupovati Jednotu a tady ye vSech pravnich zaleaitostech a pravni radu udileti. Zkourna, abstrakty a listiny pozemkove dtive neili HI. tt prijeku povoli. — Pravnicke prace s kaadou prijOkou spojene, aneb pri obnoveni prijeky plati Hl. tr. . 11/2% uzavtene prijdky. — K tomu sjezd povolil $900.00 roeni sluank Ani zde nejste v pravde, kdya pigete, 'ae tento zprisob placeni pravniho radce jia staval dtive. V kaadem sjezdu seznate zmenu a nejvetSi zmena se stala na sjedu v Taylor, kde do el. 44, byla sjezdem vsunuta poloika, ae za pravnickou praci katcle prijaky a za obnoveni prijelty plati H. Ui. Jak to, ae ti, co ptijeky obnovuji, plati sami pravnikovi, kdyt dle stanov by to mela platit HI. Ut.? To byste nem mel vysvetlit. Dokud ti, co prijeky Ulan, platili sami pra y 1/2 %, statni irtednik proti tomu-nikovtech1 nic nenamital, ale jak to zadala platit HI. tjt. tak to uznai za nezakonite, co g jste Vy, jako pravnik mel vedet, kdya jste pted sjezdem pomahal stanovnimu v9boru stanovy sestavovat. Adkoli to vzalo stanovnimu v9boru po sjezdu 8 mesicri flea stanovy vy gly v tisku (die stanov Ma se tak Stati do 90 dnri) jsou stanovy tak nejasne, ze statni urednik byl nucen svolati stanovni vYbor, aby mu nejasne elanky yysvetlil. ACkoliv se pted . sjezdem vedelo, 'ae dobre bondy nenesou 4% . Moku a ktere nesou, 'ae se za ne musi vice platit, nekdo se asi o to ph.dinil, aby se do stanov dostal elanek, by do takov9ch bondri Jednota svoje fondy neinvestovala. Proto v jedne schrizi se teditele usnesli, by fondy Jednoty se ukla.daly do pozemkovfth not a mestskeho majetku. Ale kdyi
tak do tech v9kazti addosti o prijeky nahledneme zda se, ae nektere odhady jsou hodne vysoke, zvlag te mestskeho majetku. Tak se podoba, ae to bylo zavedeno, aby pravni radce a teditele meli z toho take neco ptijmri. Jenom pozor, at' se neocitneme v to same situaci v jake Jednota byla po posledni valce. Jestli se mestsky majetek oceriuje na zaklade dnegni ceny staviva a prace, tak to mute kaadY ptedvidat, ae po valce vSe klesne v cane, jak se to stalo za posledni valky. HI . Ur. by se mela informovat u Weralni banky na jakem-zallade oni odhaduji majetky. Divim se Vam, 'ae na me aadate, abych si spoeital VaSe ptijmy a vydani, kdya sam vidite, jak zkracene mesidni zpravy jsou elentim podavany, ted' v poslednim Case nejsou skoro aadne a piece Vestnik je bratrsk9m organem. Vasa otazku, proe sobe nespoeitam nutne vydemi ostatnich Utednikti, nemohu zodpo yedeti, neb ye zpravach mesienich o aadnem nutnem yydani, krome jejich slutneho, zminky neni, a obte2ovat v9konne ritedniky nechci, neb ti jsou beztak praci ptetiaeni, neb tim novym systemem o investovani majetku Jednoty do realit jim hodne prace ptibylo. Moand, ze bychom se neco priucili, kdybychom nahledli jak u na gich sousedri jejich spolkove zaleaitosti vedou a Co se u nich osvedeilo, zavesti i u nas. Ta jednota ma skoro 34 tisic dens, ma ptes 8 milioha doll, majetku, v realitach ma jen 35 tisic dol., v majetkovYch pujekach 11/2 milonu dolarti, v bondech skoro 6 1/2 milionu dol., ptijeek certifikata 600 tisic NaSe Jednota me. asi 14.000 Menu, dle posledni tidetni zpravy $3,668,372.90 majetku. Ma uloaeno v realitach $180,658.98, v bondech $872,113.42, hypoteky $1,976,103.56, piljeek certifikatti $664,836.09. Zde shledavame velkY rozdil v investovani majetku. Nevim pros naSi teditele zavrhli investovani do bondu a tarn si to pochvaluji, neb dle jejich zpravy za poslednich 9 rota Aa bondech ztratili $380,667.10, ale v to same dobe $409,113.27 vydelali, takie od 1933 as 1941 $28,446.17 zisteho na bondech vydelali. Prot naSe Jednota v to same dobe tolik ztrat v bondech utrpela? Oni tel, meli ztraty v letech 1935 a 1936. Ztratili v bondech pies 180 tisic dolart., ale v to same dobe 85 tisic vydelali; ale v poslednich dvou letech meli na bondech 115 tisic dol. eisteho vYdelku. Jen nail teditele se tak bondil boji a investuji majetek Jednoty vetSinou do hypotek, tim ptidavaji vykonnYm Utednikum vice prace s vymahanim Urokil a rtznYm dopisovanim. U one jednoty tolik prace nemaji, ponevadt jejich majetek je ulolen na men& mistech, torn jejich Utednici mohou konat jiste prace, ktere u naSi Jednoty musi konati pravni radce. Neb kdyt maji merle investo yano v hypotekach, neni ani tolik abstrakta k prohliteni, potom jejich pravni vYlohy jsou male. Za rok 1941 obnag ely $300.00. Za poslednich pet rokil pravni v9lohy one jednoty obna gely celkem $2,564.89. Prot by se u nak Jednoty nemohlo . neco podobneho zavesti? Prod VAS ptijem byl za rok vetk stale se, nemYlim-li se, nasledkem toho, ze se dalo do stanov, 2e penize Jednotou ulotene musi ptinageti 4% iiroku. Ponevada dobre bondy tolik procent nenesou, tak se fondy Jednoty ukladaly do hypotek, proto Va g ptijem 1 1/2 % byl za rok 1941 vetk, ale jestli to zmena v ukladani fondri podobnYm zprisobem ptinese Jednote vetk zisk, to ukaae blizka budoucnost. S bratrsk9m pozdravem,
Frank Truksa.
V Houston, Texas. K dopisu sestry S. C. Bundilove ze San Antonio tolik tea chci ptidat, ae jsem tea jeden z vas, kter9 na to na gi deStinu tea tak klopi a proto techto par tadkri Vas podepird. Ty jmena by mela bYt psana tak jak maji, neb nemriaem anglicka jmena psat jinak jak maji a proto tak nage nekazit. Jest na rodidich, ne na detech, ty nevi lengi. Nedelame-li jinak zle, nestyd'me se Hamusek. za sebe.
stfedu, dne 8. cervence 1942. LIPOZORNENi NISEM (4,ENtivt s.v.r.s. I NECLENtim. Schtize Hlavni ttadovny Slovanskeho Vzajemne PojiAt'ujiciho spolku kona se v heal' 19. cervence 1942 v East Bernard v sini SPJST. Zadatek schtize v 9 hodin rano. Ma-li ktetY e'en neb kdokoliv neco k ptedneseni anebo k vytizeni v one schtzi, necht' se dostavi ye 2 hodiny odpoledne, ye kterou hodinu bude jeho 2adosti anebo prosbe eas venovan Utedniky Hl. U. S bratrskYm pozdravem za Slovansky Vza.jernne PojiSt'ujici Spolek, F. V. UrbiS', taj. Frank Aneinec, pied. V SOKOL HOUSTON. Tak zase s nekolika tadky mezi vas, abyste nemysleli, 2e zapominam, naopak, vzpominam na vSechny me dobre ptatele a jsem rada a 'St'astna, kdy vidim u nich same vesele tvate. Je ale mezi nami starSimi tolik smutku nad bestialnosti nacistti nad narodem deskoslovenskyrn. Do jake Silenosti vystupuje jejich zbesilost, to dokazala svYm einem v Lidicich. Ale vetime, 2e jsme vSichni verni Oechoslovaci a Huh je nam svedkem, ae takove pohany a bolesti nestrpime. Ka2dY z nas vi jak Zivot nekdy tili, ze si mysli — uZ. u.z kiesnu, z yla.§te v nemoci. kdy prichazi jeden truhl za driil,cin, neb na jednom neni nikdy dolt, ale dloTek snese mot rie2 zahyne. Zapasi o ten tvrclY 2. ivot zase se vzchopi, obrati se vS'e k lepSimu a zapomene, 2e je to nekcly te,:ke, ale piece to doka2e. Ale tohle co provedli naciste, to barbarstvi na ,c1 civilisovanYmi lidmi v Lidicich, na to se nezapomene. Proto si vSlchni uvedomeme, 2e ka2cIY mame svnj Ukol v nynejSi valce. Mu2i, 2eny a deti, VS'ichni hled'me nejak pracovat. abychom zvitezili, pomaheime praci, poinahejnie penezi jak kde kdo mti2e. Doekame se letos jeSte hroznejSich zprav a SpatnYch easn, ale musime to trpelive sria.c;et a duvetovat v lepSi dni, ktere se jiste ncb nikdy neni zle, aby nebylo zase ciobte. Tak se nam zda, Ze kdy slySime ty smut rie hrozne apravy a Oech, ze my zde v claino niezi cizimi lidmi se vie a vice ptibliaujeme k svym drahYm vzdalenYm tam za motem, tak horoucne jakoby jsme se vinuli k syYm srdcim a je. vice posilovali, aby neklesali, tak nas to jejich utrpenl boli, aekoliv to i my name zde k oeekavan', nebudemc-li pomaliat k viterstvi Ameriky. Ta vtine toho naSeho sliclkelio domova, kde jsme se zrodili, nas tak omamuje a zaroven tak posiluje k nacl§ene praci narodni. Jsem Klacienacka a je nas zde v Houstonu a okoli hodne z toho kraje a je jich vetMla, kteti znaji tu neSt'astnou vesnidku Lidice. Co z ni nyni udelali? Jako 'Spatne zlotrile zloeince je odpravili, mute postiileli, matky odtrhli od deti, po za2iti vsi ilzkosti a strachu je nejvice pottebovaly, dali ie do koncentra6nich Liborti, kde je zahrnou Spinou a bestiAlhosti. A dal? Ty nevinne deti, ktere kdy2 se usmeji vidi jeden v ,jejich usinevu celou jejich cistou duSI, ktere ted' bude otravovana nemeckou hrtizou. .Ty cletske nevMne oei, ktere drive hledivaly na 2ivot jako na hezkou pohaclku 2ivota, kterou melt' pked sebou a ktera, se promenila nyni v tu nejvetSi hrtizu sveta. Myslite, to 2e se zapomene? Nikcly. likely! Odpust'te. ze jsein se tak vzruAila, ale kdo trochu citi a zna to nasi zemi nemti2e jinak citit. VCera jsem se se gla so sestrou Studnienou, ktera se mne ptala, zdali budu psat do Vestniku, abych kvitovala dary na C. N. SdruZeni, neb -nyni zavaruje. tak ma pino prate a ja milesda vybovini. Te2 dekuje za ptekvapenku. kterou ji sokoli p ekvap li. Pekne obeerstveni uchystala jeji dceruSIa jindtiSka a o peeivo se postaraly jeji pritelkyne pi. 13uriova pani Langrova.. Veder, kdy se to prekvapenka konala.1371 nadh.srh:;, , oroto byl ochotne uvitan navrh oslavovat piekvapenku v jejich pane zahrade a neZli jsmo so nadaly a rekli, "stoleaku, prostti se", bylo vSe hotovo. Bylo nas tam hodne a vesclily a Vzponainaly aZ do rana. TeZ meli nyni narozeniny naSe Bolenka Silhanova, ktere jsme udelali rodinnou prekvapenku. dostala pane daredky, a. na g br. nadelnik Dom. Nezval, ktereho teZ sokoli prekvapili s dare6kern.
Strain
Vt/EiTNIK Sokolska jednota 2ije a cviei vesele jednou tYdne. UtuZujeme to ptatelstvi mezi seboti a vzpominame tech ne gt'astnYch sokolskYch pre.covnika v Oeskoslovensku. Darovali na C. N. Sdru2eni rodina Lebrova $4.00, br. DlouhY $1.00 a br. Ramusek dal $1.00 misto kvetin k ucteni pamatky br. Jana Schovajsy. Olenske ptispevky a legitimate, ktere poslali, budou uvetejneny ptiSte, neb br. 0. Va.la ina jejich seznam. Ted' yam napiSi pisen, kteroil joie posledni eas hodne mezi sebou zpivali. VZPOMINAME. Tam v dali za motem spattil jsem svet v chaloupce doSkove se gle tihou let a v ni nas matieka ueila znat, aby svou rodnou zem ka2clY mel rad. Refrain. Daleko v cizine vzpominam, daleko rodna je zem. Pozdravy tesklive posilam po hvezdach do vlasti Mesieku na nebi, jedno ptani mam: ov: latle en. Praze vypravuj, o zemi rodne a drahe nam, o zemi Ceske, kde domov Zfim krasne Iiradeany, pohadku deb, :lavriS7 a vzileSenY kraluv hrob. A kdyby nekdo chtel rodnou zem brat, kaZdY z nas tivot svilj za ni da rad. Je to hezka a smutna, pisen. Tak pteji v'Sem, kteti meli narozeniny tento a minulY mesic, hodne zdravi, ktere je vSem tteba v nynejSi dobe. Te2 Pavlinkam, ktere slavily svatek v Cervnu, a to pi. Pavle Valove, pi. Pavle Kratinove (bYvale Mileove) a pi. Pavle Studnieno a Pavlovi Dubeakovi a nyni br. Edovi Kostkovi, kterY se na Pavla a Petra narodil. Zatim Nazdar! Karla Otvrtnikova. V Slcena Juline Rosemary Mikeskova graduovala v Los Angeles, Calif. Z Los Angeles, Cal. se nam oznamuje, ze poslcdni doby dopisovatelka do anglicke Oast VCstniku sleCna Juline Rosemary Mikeskova graciuovala na tamnej gi diVai kolleji, coZ poteSi nejen jeji rodite a pribuzenstvo nYbrZ i radU jeji pkatel v Texasu. Graduaeni obtady konaly se v uvedene kolleji v patek veder dne 26. eervna 1942. K eetnYm gratulacim redakce t.outo cestou posild slean.e Mikeskova uprinine blahoptani. V Houston, Texas. Mill brain a Myslini Si, ze je a cas, abych vain poveden na cmeni Klubu Mlacieze Stei,inik. Jelikoz v Masi sini u2 Sokol necviei, tak jsme si zaridili hove cvieeni. Cvidinle u2 dva mesire, kaadY patek vecer od 8 do 10 hodin. lIam novou silo a vette mi, ze je to radost se podivat na tu mladez, '26.ky a 'a,.k.yne, ktera jest od 6 do 14 let Jejich cviceni ma krasnY rhytm, a snaZi se co nejvice, aby lepe cvik zacvieili. Take se taime na detske divadlo. Doufame, ze se nam to hezky "„ovede. Bude se brat asi na 26. cervence. Ptijdeme vSichni svorne, nadSene a °betave za jednim spoleenYm cilem s tim vedomina, 2e 2adne nasili a bezpravi mina veeneho trvani a ze na konec ptece jen: Pravda a pray() zvitezi. Na zdar! Ann Vaja Ward. V lilac/ Elm ton, Cis. 148. Blessing, Texas. l3ratti a sestry! Timto yam oznamuji. ze schtize se neodbYvala prvni nedeli, toti2 5. cervence pro Spatne pooasi, ale tad bode konat tuto schimi druhou nedeli, 12. cervence odpoledne ve d ye hodiny. Tak, bratti a sestry, doufam, ze se 'v plnem poctu dostavite VaS, s bratrskYm pozdravern, za tad Elmaton cis. 148, Frank Hlo2ek, jr., taj. V Zena byla stvotena pro sveho mantiela, man. 2e1 pro svou vlast, sve deti a slavu.
.
RESOLUCE SOITSTRASTI.
My, niZepsanY resoluCni vYbor roidu SlvnskY Svaz Cis. 86., projevujeme uptimne citenou soustrast pozfistalemu manZeli a ditkarn nad ztratou jejich manZelky a matky a nak spolusestry ktera zemrela dne 13. eervna 1942 v Temple, Tex. My Zelime ztraty naSi spolusestry, ktera nas odeSla tam odkud neni navratu a vy stall prijmete uptimne c riterion soustrast. Dano v Temple, Tex., dne 9.(•!ervenc,.e 1942. Jan Maruna, Ed. Sodek, 0. V. ITaniZek, resolueni vYbor. OZNAMENi f7.',23.Ti A HlubokYm Zalem sklideni oznamujem vSem prateltim a znamyin, 20 ificipi tam odkud neni :!)1111 otcc, dedeCek a navratu nas A pradedeeek lot trvajici co kteit . staiii. 80 rokti a invalida duo . r:titove Sva6 dni. Pohrben . teho Krite v ,ine tiCasti spoyi?ch. lubratrit a sestet, pra;iel a Dekujeme tinato . Jos. C. Kuncovi a Ben Holubovi za vYkrop v dome smutku. za slova Utechy slavnou slouZenou nak sva a za doprov reeich Ceske a anglick vod na hititov, zpevaL::v dome tak i v kostele a na hitctove. m kv0tin, kterYch bylo mnoho. a zv16.S .:n'::du Jonaf; 28. za venec veform,":: Diky tem, kt. o posledni miste(ko odpotini:u. b-,..c,13.s.:1 .711 naS'emu pohrobniku UrbiSovi za jej k jeho od• te jako byl v poeinku v tak krisne 2ivote, nosithim hrobu a v'Sem kdnZkoliv a bk zci.'nulerriu prokazali poslcdni a nam se snaKii naS. .ni jmete uprim Johanna Kozel.. a August. Poessel. Josef a Ludvik (vojin , Kozeisl• .E. non Sklar, Emilie Krenek. Emma atonic KozelskY. drery: Albert PustejovskY, FoeSsal. Albina Kozeisky, snac . a viauCek a 8 pravnukti a vnueek Neboftik byl narozen 1352 v Mistku na Moral* do Amei:lki.y 1:-:ce 1884 do Dubiny. Wenn se v i. Johannou Poessel, kde priebYvali do •oku 1908. odkud se nastehovali k East Bermiiid. 2ebYvah do dneSni doby„ na KozelskY. V LondYnske Times o LondYn. (CTK). -- Ned elanek o zlopovestne . m : r .vcovi, jeho2 Hitler jrnenoval ]stvi a lidove vychovyv pra2ske 2.e Moravec je pi vo ;. sQ? u7-13-ling a ze teprve v nein sl:uteaneho spolupracovnika. Je a "nejschonej gi" z 'ainitele v LondYne if Moravce cnickeho dobrodruha, jenz se nikdy a netajil, tim, ze jeho zi i.im &Hem jsoti a tisice zase jen penize. .Loraveo, zna ees. dilstojnikti a intelel ,ittiE:ilti cr-ib,'1, kdo privedl v zall a ri,ln . 1 1: cornu, aby provedi v radach 6istku. Ma take velkou hrornadne vraldeni, nebor: znalostech eeskeho , diva Nero onYch osob dav nechtestatni quislingove cit.' 7ienaohou n Nikdy jsem neviciel osla Se vyslovil jako i.`;lovek,
jen2 by. p:::F;t1a1 j ccecn rnnolio
lidi, kte11 se vysl6vili jak c3lo
iStr.sna
V ti5T N SOUBOJ.
Fozhovor s presidentern dr. Ed. Benegem. S presidentem dr. BeneSem mluvil jsem nekolikrat, kdy pro gival eiramaticke chvile. Videl jsem ho u psaciho stolu v Cerninskern palaci v Praze, kdy byl jests ministrem zahraniei. Bylo to davnp pted hitlerovskYrn vpadem do Prahy. Pak jsem ho vide]. na Hradeanech, kdy g byl zvolen presidentem Ceskoslovenske republiky. Mel jsem take ptile gitost videt ho v r. 1938, kratce pied neWastnou mnIchovskou konferenci, kdyg se jig nad Evropou stahovala boute a blesky gleholy k Praze. Hitler mluvil tehdy teatralne o souboji, kterY se pry odehrava mezi nim a presidentem Bendem. V , sportovnim palaci v Herline pravil 26. zati 1938: "Nyni stoji proti sobs dva mug i. Tam stoji pan Bend a zde stojim ja. Jsme rozdilne povahy. Ve velke svetove valce vykonal jsem svou povinnost jako prostY vojak, zatim co pan Bend jezdil po svete. Nyni povstayam proti tomuto mu gi jako vojak sveho lidu. Nyni jde o to, aby se pan Bend rozhodl." Hitler povag oval sve viterstvi za list& ponevad g se mu podatilo oklamat evropske mocnosti a zatajit pied nimi skut&ne nacisticke zamery. Koncem zati 1938, pted nasilnYm odloueenim severoeeskYch kraju, pro gil dr. Bend nejte gSi chvile sveho g ivota. Ceskoslovenska republika byla vydana na pospas nemeckemu barbarstvi. NeSlo jen o OeskoslOvenskou republiku, nybr g o vSechny ideje a idealy, ktere dr. Bend a s nim vgichni dobti Evropane vyznavali. 19. eervence 1939 videl jseit ho za degtiveho ran g ptijet na paddingtonske nadra gi v Londyne. Vratil se prave ze SpojenYch Statti. Historieke udalosti se titily. Hitler se prave chystal k Utoku na Polsko. Dr. Bend byl tehdy bez Utadu a hodnosti — a Hitler prohral piece ji g tehdy svuj souboj! Va gnY mug, kterY na londYnskein nadrag i vystoupil z vlaku, vedel, ze Hitler se chysta rcazpoutat svetovY po gar. Za nekolik dni — bylo to v male vilce v londynskem ptedmesti Putney iekl mi s U gasnou ptesnosti, co lze v dohledne dobe odekavat. Udalosti, ktere ptedpovedel, nastaly velmi brzy. Sidlem presidenta eeskoslovenske zahranieni vlady je nyni krasny, story dam nedaleko londYnskeho Hydeparku. V pracovne dr. BeneSe plapola v krbu ohen podle anglickeho zvyku. Na velkem psacim stole le gi knihy, easopisy a psaci naeini. Dr. Bend sedi u krbu a na jeho tvati pohrava si zate plapolajiciho ohne. Divam se do giveho oblieeje, na nem g uz neni videt stopy bolestnYch za gitkU. Nasloucham feel, ktera vynika vaSnivou logikou a prozrazuje vedomi mravni zodpovednosti v poirtice. V torn se dr. Bend podoba T. G. Masarykovi. Olovek ma dokonce dojem, ge slygi Masaryktiv hlas, kdy president dr. Bend, kterY si vysvetleni socialnich zjevii jiste neuleheuje, dtrazne ptipomina, to pit posuzovani uddlosti v Nemecku tieba moralni otazky posunout do poptedi. Pohroma, ktera se na svet privali.la, dala za pravdu v'Sem politickYm tesim dr. Bene'Se. NeimavnY bojovnik 2a kolektivni bezpeenost, va gnivy odpurce vgech pokust, smetujicich k nemravnYm kompromistm, odbornY pozorovatel udalosti v Nemecku, dobrY psycholog, pevnY Evropan a mug, pro ktereho se politika stala temet veclou, ma nyni satisfakci, ge se politick' svet po tomto straSlivern dobrodru gstvi probiji k zasadam, za neg po leta bojoval. Tato satisfakce je ovgem zvla'Stni. Souboj, k nemu g Hitler presidenta dr. Bende vyzval, stal se ideovym soubojem vgeho lidstva. S tim Hitler nepoCital. Na Benegovu stranu postavil se ponenahlu celY civilisovany svet. Vslechny Bene govy ideje, ktere se tYkaji porleene obnovy Evropy, diktuji bohate zku genosti a ptikaz, aby se jig nynej gi tragedie neopakovala. Dr. Bend yeti v novou soustavu kolektivni bezpeenosti, ktera bude silnejsi a UeinnejSi, neg Spoleenost narodt a v gechny dosavadni pokusy, je g mely bYt obranou proti utoenikovi.- Dr. Bend vidi hloubeji ne g zastanci pouhe hospodatske spoluprace. Nestaei ani politicks konfederace s jistYm omezenim svrchovanosti malYch narodt, aby evropska demokracie byla proti pti gtim ttoktm zajiStena..Dr. P,cre=hrrauje do sve soustavy noveho evrop-
skeho potadku mimo jine i kontrolu pramysloveho potencialu a mluvi o "prilmyslove Dohode". Ptipomina take sestatneni ve§kereho zbrojniho prilmyslu. Teti koneane, ze Evropa bude zcela zajiStena teprve potom, ptipoji-li se k svetove soustave bezpeenosti celYch kontinentt a velkYch skupin velmoci. (Velka Britanie, SovetskY svaz, Amerika). Dr. Bene'S mluvi o cele fade politickYch a socialnich otazek, jet na povaleenY svet eekaji. Patti k nim ptedevSim pacifikace Nemecka, jeho trove politicks uspotadani a odstraneni pruske nadvlady nad ostatnimi nemeckYmi zememi. To ptedpoklada vhodnou decentralisaci. Ale poevropSteni Nemecka neni pouze politiekou otazkou, nYbrt jests vic problemem zmeny nemeckeho ducha, otazkou politicks hygieny a vYchovy. Stavi ptiSti mirovou konferenci pied nedohlednou tadu novYch tkolt (§koly, university, novinatstvi, wYchova mladete atd.). Mnohe problemy obklopuje ovSem nejistota a neklid, kterY bude nasledkem epochy tak ye, jakou nyni protivame. Nemecko musi byt zatlaeeno do ptedhitlerovskYch hranic. Oeskoslovensko dostane tim met t. zv. sudetonernecke kraje, ktere byly odraziS"tem pro Hitlerovy dobyvaine plany. Tato otazka — soudi dr. BeneS — je u2 nyni mimo diskusi. Cechy se obnovi ve svYch prastarYch hranicich, ktere Hitler zkomolil a rozdrasal. Kdyt Hitler vyzval dr. BeneS'e posme gne k souboji, doprovazelo ho jednak opovrteni vSemi moralnimi argumenty a jednak onen obdiv, kterY velka. Cast nemeckeho lidu mela vtdycky pro vneySi moe. Hitler se spolehal na podet svYch del, tankt a letadel. Dr, Bene§ byl ptesvedeen, ze se jednoho dne probudi spojene moralni sily celeho sveta, aby nemeckou tyranii znieily. Dnes uz neni pochybne, kdo zvitezi v tomto souboji. Europ. Corr. Lt. V Z MOSKVY ZAZNIVA HLAS eESKEHO LIDU.
Jan 8 verma. Moskevske Casopisy ptinesly 6. kvetna vYzvu osobnosti z deskeho vetejneho Nvota, ktera je dulezitym dokumentem v boji deskeho lidu za svobodu. Mezi terra, kteti provolani podepsali, je tada politikt i jinYch osobnosti, jejicht jmena jsou znama nejen v Oeskoslovensku, nYbrt take mezi Cechy ' a Slovaky tijicimi v Americe. Je mezi nimi poslanec Klement Gottwald, profesor Karlovy university v Praze, Zdenek NejedlY, mistostarosta mesta Prahy, dr. VrbenskY, kterY je dnes elenem Cs, statni rady, uvest jmenem aspori nektere z vYznaenYch Cech y , tijicich nyni v Sovetskem svazu. Ve svem provolani vyzYvaji tyto osobnosti CeskY lid k boji a zdtrazriuji, ze jit nadegel den, kdy celY svobodymilovnY svet se zveda, aby zasadil hitlerovskemu stra'Aidlu smrtelnou ranu spoleenou a raznou akci. Ptipominaji deskemu lidu, ze prase dnes musi vystoupit a dokazat sy Ym odhodlanYm jednanim, le je hoden svobody. V provolani se pravi: "Kdybychom nepochopili, ze nadeSla chvile, na nit naiS narod po tit leta eekal, kdybychom si neuvedomili, 2e doba tdda, velke diny, dnes jests vahat a eekat — to by melo osudne nasledky pro deskY narod." Tato vYznamna, slova byla pronesena v dtletite chvili. Oe'Si vedi dobte, to byly takove chvile v jejich bohatYch dejinach, kdy se rozhodovalo o osudu naroda na nekolik desitek ba dokonce set let. Jednou z nich byla doba Husitt a Taboritt. Ve svem boji proti mezinarodni reakci to doby deskY lid vepsal se slavne do historie lidstva, zaujal vtddi misto mezi ndrody a vytvotil tradici, ktera ho posilovala v dobach temna. Jine takove historicke a zaroveri osudne dobi byla Bila Hora, Sily naroda byly zlomeny poralkou husitskeho hnuti a jedind ztracend bitva staeila, aby deskY narod ztratil svou nezavislost a v hrobovem tichu sna2Sel ttlak po tti sta let. TragickY stin Bile Hory padl na nasi jako symbol utrpeni a zaroven jako vYstraha. Dnes nade'Sla °pet historicka, chvile, v nit se rozhodne osud a budoucnost deskeho naro-
ye sttedu., dne 8. eervence 1942. da. Nenavist Ceskeho naroda a jeho odpor proti nacisticke hrtzovlade ziskal mu sympatie sveta. Ale dnes v r. 1942, v dobe rozhodne a vSeobecne ofensivy proti hitlerovske tyranii svet odekava a vytaduje vic od deskeho lidu: Je tteba, aby byla zahajena odhodlane ofensiva take na deskem tseku fronty. "Doba pasivniho odporu minula," pravi se v provolani. "Uhodila hodina rozhodne akce. teslcr narod ukazai svou velikost v utrpeni. Ka nyni rozvine svou velikost v aktivnim zasahur Ano, prave dnes, kdy rozhodnY boj dosahuje vrcholu, dnes ma katclY narod ptilaitost a je povinen ukezat svetu svou moralni silu, dobYt sve svobody a zaujmout destne misto v budoucnosti mezi narody. Prave dnes ma deskY narod ptilaitost a musi smYt poniteni r. 1938 a 1939. Prave dues musi desk' narod dokazat, zda je narodem HusovYm, tit'kovYm a Prokopa Holeho anebo zde poklesl na firoven otrolol, kteti se poddali cizi nadvlade, i kdy v jejich srdcich plane nenavisti k utlakovateliim. "Pevne vaime, 2e na.S narod ukeie svou yelikost v boji", pravi provolani eeskYch vetejnYch einitelti. Take my, kteti jsme tel.° a krev krie eeskeho naroda pevne v to vetime. Je pravda, v tomto -rozhodnem roce boje za svobodu stoji aeskY narod pied nesnadnYm lem. Ceske zeme byly at dosud velikYm arsenalem HitlerovYch hord. Tato zbrojnice musi bYt znidena vSemi prostiedky, ktere jsou po ruce CeskYm delnikiim a technilann. Ceske zeme jsou thilentou zakladnou, zasobujici nemecka vojska a Teti tigi. Tato zasobarna musi bYt uzaviena pro chtive drapy nacistickYch lupieil a eati rolnici musi pti tom pou2it vsech prosttedkii, ktere maji k disposici, Ceske zeme vrou nenavisti. Presto vS'ak snakji nacistickou tyranii s trpkYm stoicismem. Musi bYt ueinen konec tomuto nedOstojnemu stavu \reel a musi bYt zahajen rozhodnY a stateeny boj proti nemeckYm okupaknim vojskum po vzoru JihoslovanskYch a sovetskYch partySlavna minulost ptikazuje tyto velike nkoly deskemu narodu a jests vic tak veli zejem a blaho deskeho naroda v budoucnosti. eesk r narod me vSechny piedpoklady, aby se chopil s uspechem teSeni techto ukoln. Je jednotnY a mute se tak postavit na odpor proti okupantum. Posledni zpravy z eeskYch zemi ukazuji, tento Ukol bude spinen. Mnoaici se ptipady sabotage v tovernach a prvni ozbrojene sraky mezi teskYmi podtyzanskYmi oddily a okupanboj•eeskeho naroda vstupuje do ty ukazuji, vygkho a rozhodneho stadia. VYzva k deskemu narodu, ktera se nese z Moskvy do deskYch zemi, nepochybne urychli tento vYvoj. Hias deskeho naroda zni z Moskvy, ze slovanske Moskvy, tak blizke a drahe kat'clemu 6echu, z Moskvy, ktera, se pne jako zatnY pMklad ho svobody milovneho lidstva , Ceske provoldni otiStene na Celnem mists na titulni strance easopisil hlavniho mesta, vzbudilo v Moskvy velikY zajem. Ruki delnici a rudoarmejci kladou si easto otazku, kdy't hovoti o priibehu nadchazejicich bitev: "Jakou ulohu budou hrat nak Ceti bratti v rozhodnem letoSnim bojil' eeskY narod nebude otalet s odpovedi na tuto otazku a jeho odpoved' bude diistojna jeho minulosti. Take bratii O&M. a Slovaci, kteti jsou za hranicemi vlasti a kteti se ptipojili k jednotne fronts svobody, udini zajiste v§e ye sve mod., aby hrali nemene duletitou aloha ye velikem spoleenem zapase, aby pomohli rozdrtit hitlerovskS7 raim v roce 1942. V Den Spi3jenSTeh naroda v Kanade. Montreal. (eTK.) — Dne 4. dervence v Kanade byl konan Den SpojenYch narodii. Mistni vybory ptipravily pro tento den pritvody, schtze, tabory, vYlety, vYstavy, divadelni a filmova ptedstaveni, ptednesy a jine podniky, pti nicht kanadske obyvatelstvo se bude lope seznamovat se spojeneckYmi narody. Tohoto dne mezi jinYmi Spojenci se fiCastnili tet eechoslovaci. Odboeky es. narodniho sdrn2eni od Atlantiku k Pacifiku byly v pine praci s ptipravami. V Montrealu Oechoslovaci podileli se pilne na oslavach, ktere byly konany v Molson Stadium.
Ve sttedu, dne 8. eervence 1942. J. SCHNEIDER:
VYKOUPENI ROMAN
ISE NARAZELY stlibtite dett'ove kapky na okenni timsu a odrately se odtud na dobte udrtovanou cestidku. Avtak tisice jich odskakovaly od tirokeho venkovskeho schoditte k velike nadrtce a zpupne libaly perly, ktere mobutnY vodotrysk rozhazoval na vtechny strany. Sad byl zahalen v zimomiivou ted'. Neztetel-ne rozmazany tahly se skupiny tisu podel lesa, kterY obklieoval sad. Zamek Kamenice se tydil 'opodal na nizkein navrti. Dale, asi 6tvrt hodiny cesty odtud, ponekud doleji letela vesnice tehot jmena, s nepravidelnou smesici dornii a zmeti ulic a ulicek, ye kterYch pocestnY pH dettivem poeasi zapadl at po kotniky. Pozoruhodneho tu nebylo taktka nic. Kostel a tkola byly jednotvarne, jak jen motno. Ani Klatter AnglickYch pannen, ktere vyueovaly vesnickou mladet, nepilsobil pranikterak obveselujicim dojmem svou holou, kamennou st •izlivou stavbou. Nicmene skYtalo nadratieko na zadatku prazdnin pestrou smesici trvalYch i projitdejicich letnich hostu, nebot' Kamenice byla vYchodiskem nejnadhernejtich celodennich vyletu. A protote bydleni ye t •ech tamejtich hostincich bylo piece jen levne u srovnani s drahYmi hotely v blizkem meste Pasovicich, najimall si mnozi letni byty radeji zde v Kamenici. Aekoli byl maj, mrzlo dnes a na zamku Kamenici zatopil sluha ye velikem krbu s rodnimi hodinami a s mohutnou skupinou vlkt z derneho mramoru na timse. Rudolf z Hardenu ze zvedl z hluboke klubovky, ye ktere jeho postava tamer zmizela, kraael do rohu, kde byl velikY krb, a hodil do ohne bu:kovou vetev. "Mela by sis poposednouti sem Wit, Rilto! Zde je mnohem tepleji", pravil, zpola se °braceje k arkYti, u jehot okna sedela divka. "Neni mi zima", odvetil mu z yudnY altovY hlas. Pokreil rameny a usedl opet vedle RUM v arkYti. Peelive oklepal popel z cigarety do sttibrneho popelniCku na malem kutackem stolku pied sebou a mimochodem pozoroval jemne ruce divoiny. trsmev poktivil mu iista. Byl to Asmev zpola smutnY, zpola sarkasticky. Pottas1 hlavou, jako by se chtel zbavit obtitne mytlenky a rozevtel namatkou knihu letici na stole. Oillet se mu objevil na tvati ten podivnY smev. "Poslyt, Rift°, co pravi mudr o tench." PtikYvla, ani vzhledla. "Poslouchat, Rato?" °pet ptikYvla, avtak nyni na neho pohledla na okamtik, jako by ho chtela povzbuditi. tet1 durazne: "Nic neni nevyzpytatelnejtiho, net Lena. Jestlite to dnes miluje, nejsi jist, nebude-li to zitra nenavideti. Mluvi o lasce, ale ye stu ptipadech je laska padesatkrate vypoditavosti. PMsaha ti vernost, zprott ruje se vtak bez vYeitek sve ptisahy, jakmile ji zaeina, bYt nepohodlna. Kdyt ti klade ruce kolem krku a 'Septa omamna slova lasky, mysli motna na nekoho jineho, jehot pied tebou libala nebo bude libati po tobe. ji na hodinku z ruky, nejsi jist, zda je dosud zcela nebo eastedne tva, kdyt se k tobe vrati." Rule zvedla krasnou hlavu. Jeji oei ziraly ptimo do odi mlacleho mute. "Kdybych dostala pisatele do rukou • " 'Minna sotva znatelny posunek pravicl. Ru-, dolf z Hardenu se vesele zasmal. "Ale je tomu tak, Rato!" Svrattila oboe:. "Nemluv o tenach! — Nebo ano! Milovala to jit nektera, ktera to druheho dne nenavidela? — Ne? — Dobte. Porutila ti snad nektere. vemost?"
VESTNIE "Ano!" pravil a zabotil svuj zrak do jejiho. Sklopila hlavu jakoby u vedomi viny. "NazYvat-li to neverou", pravila tine. "Odlot knihu, Rudolfe, nechci z ni ut nic slytet." Sklapl poslutne a ptistoupil k jednomu z vysokYch oken. Ptilotiv Belo k tabuli, ziral do neproniknutelne tedi, ktera se pied nim venku prostirala. "Piece jen bych ho chtel znat!" pravil, aniz se obratil k Mate, ktera opet protahovala batistem hedvabne niti. "Koho?" ptala se. "Toho druheho!" . "Jakeho druheho?" Jeji hlas neznel docela jiste. "Jehot budou tve deti jednou nazkvati otcem!" Nahle se otoeil a spattil thavY rumenec na RatinYch tvatich. "Dovolujet si ponekud mnoho!" pravila nepohlednuvti na nal°. "Pray° bratrovo!" prohodil sarkasticky. Pramen jejich vlasii se uvolnil a spadi ji do tvate. Uchopil se ho, ovinul jej kolem ukazovaeku a sklonil se nad nim. "Nech toho!" branila se mrzute. "Nebud' lakotna, Rato! Vidik to jsem skromnY elovek! Nemohu-li miti tve srdce, spokojim se s pramenkem tvYch vlasti." Zastreil opatrne pramenek na misto, odkud vyklouzl, vzal cigaretu a knihu a usedl opet vedle ni do klubovky. Kdyt tak proti sobe sedeli, mohi je nekdo pokladati za sourozence. Oba meli stejne Atihle a prutne telo, stejne huste a Berne vlasy, ktere mel on bezvadne rozeisnuty petinkou na leve strane. Neobydejne krasnY oblieej obou byl AzkY a mdle bilY, Belo vyskoe a hladke, nos nepatrne zahnutY. Krasne utvatena, tista mela rys jakesi tvrcle drsnosti. Venice, tmave modre odi kontrastovaly napadne s vlasy a s pletl oblideje a ptilsobily neodolatelnYm kouzlem. Kamkoli prisii ti dva lido, vtude je pokladali za sourozence. Byli vtak jenom posestkenci. Jejich otcove byli bratti, jejich matky sentry. A po matkach zdedili ten zvlaitni jitni puvab, ktery nemel nic spoleeneho s rasou hardenovskou. Hardenove byli vesmes plavovlasi, rudovlasi nebo kattanovi v rozlienYch odstiriech, se smavyma, jasne modrYma nebo hnedYma oeima. 2eny nebyly ttihle, mely tvate jako kvety jablone a rty, ktere i nejvettiho asketu uvadely v pokuteni. Mutove byli veld a ramenati, drsni a zdravi, vettinou Vousati. Vtichni byli sanguinicky zaloteni, ani jedinY flegmatik nebyl fnezi nimi, o melancholikovi ani nemluve. Mali naprosto praktickou povahu. Kdy2 se vtak uchazeli o divku, ukazalo se, to maji take idealy. Vtdycky si vybirali divku nejmilejti, nejkrasnejti, nejlepti. Na nic nekladli vahu, jen na dobre jmeno. Po penezich se neptali, tech bylo u Hardenu vice, net bylo zapottebi. Bylo to cie'dictvi po ptedcich a mnotilo se v tovarnach a v rozsahlem panstvi. Kam oko dohledlo pies pole, luka a lesy, vte bylo jejich majetkem. Bylo jich pet bratril. Tri z nich zemteli v mladYch letech. Tu se oba zbyli rozdelili o majetek. Bohumil, mladti, se usadil v Bukovci, kterY byl vzdalen od Kamenice asi hodinu cesty; Jan, stars:, ziistal na rodnem zamku. A pak hledali oba, jak dinivali jejich ptedkove, nejkrasnejti a nejlepti divku! Zdalo se vtak,. 2e se tadna pro ne nezrodila. At' hledali jak hledali, nic nenachazeli. Bylo tu site dosti soused& bohate obdatenYch dcera-• mi a mnoha z nich by byla prilis rada a ptilis radostne vymenila snubni prstYnek s nekterYrn z Hardenti. Avtak bratti byli vybiravi, jako jsou mutove vtdy, kdyt ptekrodili tticitku. Jednou nemelo device naletite plave vlasy, jako si prali, po druhe ji chybel onen mekkY nadech, v kterem si Hardenove libovali. 6ernovlaska neptichazela vabec v dvahu. Ptiznalf: si. to jednou se smichem, kdyt ye velke obraz ptedkti prohliteli sve otce a praotce. At' byla tvat mutova sebe zachmutenejti a sebe v ousaCOSI, vtdy meli po boku usrnevavY tenslc'r ublidej oramovanY plavYmi vrkoei. Praktie l A Hardenove zkratka byli pro plave nebo sv1
Strom
ttanove vlasy a small se katclemu, kdo tvrdil, to eerne ttetne jsou vYte net bile. Jednou na honech si mladti Bohumil uhnal talky zapal plic. Kdyt se opet ponekud zotavil a mohl se vydati na cestu, odvezl ho Jan do Kahyry. A zde v KahYte zakolisala zasada Hardent, to jenom Lena plavovlasa nebo s kattanovymi vlasy smi s nimi sdileti mantelske Bohumil pozdeji tvrdival, to thavY dech pou'Ate ho oloupil o jasnou rozvahu a zakalil jeho zrak tak, to nedovedl rozeznati plave vlasy od eernYch. Avtak Telma, jeho mlada Lena, hrozivala mu vtdycky prstem, kdy't tak hovotil. "Bohumile! Tehdy; kdyt nas Iodide unatela po Nilu, byly tve oei jako destilovany; po tam poutte ani pamatky. A ptisahal jsi, to neni nic nadhernejtiho, net eerne vlasy a modre oei a broskvove tvate a oble formy pry nejsou naprosto dle tveho vkusu." Tu nemohl ueinit Bohumil nic jineho, net se ptiznati, to lhal a potvrdil pravdu toho, co tikala ona. A kdyt ji jednou opet tkadlil, at ji vstoupily slzy do odi, protote myslila, ze to Mita, doopravdy, zvedl ji se smichem, odnesi ji do obrazarny, postavil ji mezi vtechny ty plavovlase Hardeny na stenach a porueil: "Sklotite se pied mou tenou! Je nejmilejti! Nejkrasnejti! Nejlepti! Politujte ji! Nebot' vita z kite faraonti se dostala do rukou nejkrutejtiho severskeho barbara." Tu mu ovinula hrda Telma obe pate kolem krku: "Ach, vy sevetane! Nikdy bych byla nevetila, to vas mate mit May& tak rad! Vypadate tak sttizlive, tak chladne, tak bez idealti. A zvlatte ty se svYmi dlouhYmi vousy, se svYmi mohutnymi zady a tirokYmi prsy jsi mi skorem nahanel hrtizu. Myslila jsem si, to Lena, kterou tve pate obejmou, musi se udusiti pod tlakem tvYch rukou a tveho tela. A zatim se tak dobte odpoeiva na tvYch prsou, a tve ruce jsou tak make a kdyt se tve pate kolem mne ovinou, je mi, jako bych musila zemtit rozkoti a blahem. 6, Bohumile, jak to miluji!" Kdyt v osmem mesici mantelstvi nosila Telma pod srdcem dedice jeho jmena, kleeival pted svou tenou a libal ji, jako poutnik liba posvatnY obraz, s tictou a vroucnostl. Telma porodila syna. Bukovec mel dedice. A jakeho dedice! V cele zemi nebylo takoveho chlapce. Byl obrazem sve matky. Prvni dernovlasY Harden. Vtechno at po posledniho pacholka ve staji pocit'ovalo radostnY dech, kterY zavanul nahote na zamku pti zrozeni toho noveho tvora. Na podzim ptitla na Bukovec Telmina sestra na navttevu. Jan z Hardenu se smrtelne zamiloval do krasne tvagrove sveho bratra. Za nekolik nedel se stala Jessa pani na Kamenici. Sotva Telma odstavila maleho Rudolfa, citila se znovu matkou. Stesti Bohumila z Hardenu neznalo mezi. Telma toutebne eekala plavovlase deveatko, byl to vtek zase chlapec. Tentokrat pravY Harden! SilnY, ramenatY hoch s chomdekem &r yenYch vlasti na hlaviece. Porod byl tetkY. Ale ny,ni bylo po vtem. 8t'astile se usmivajic, drtela matka v narudi oba .syny, provorozeneho a nejmladtiho. Sesteho dne pocitla slabost. A jette tehot yeeera zavtela oei navtdy. Posledni jeji slova byla slova ttesti: "Bohumile, jak to miluji!" Druheho dne ji nasledovalo clet'atko, bez sebe nepatrnejtiho ptiznaku nejake nemoci. Bohumil z Hardenu byl jako strom, jemut podt'ali kmen. Bolest toho mute byla stratliva a desna svou tuposti. Kdyt Telma spoeinula se svYm deckem dole poblit vesnickeho kosteliela v rodinne hrobce hardenovske, uzavtel se s malYrn Rudolfem jakemukoli styku. Jan a Jessa ptichazeli. Ale Bohumiltiv pokoj zixstal. uzavten. Jen nespattit Jessu! Ji, jet se tolik podobala jeho zerntele 2ene. Nikdy neptichazel na: Kamenici. Maly Rudolf
Ve stledu, due 8. dervence 1942.
Iltrana zce onemocnel a v horeece volal svou matku. "Zachrari mi dite!" S terni slovy klesl pied Jessou na kolena. Za etvrt hodiny stala pied Rudolfovou postYlkou a libala jeho 2houci eilko. Pod doteky jej ch rnekkYch rukou se decko uklidnilo. Za nekolik dni, kdy2 hogik °pet se zardelYmi tvatinkami pobihal po chodbach a po schodigti, ptinesl Bohumil telkou °bet', 2e dal dite na Kamenici pod ochranu a peel Jessinu. Tak bla2eneho mladi nebylo dosud doptano 25.dnemu Hardenovi. V gichni sice prdili slunne ale Rudolf ho vyudil dvakrat a ttikrat. Jessa, sama jsou bezdetna, zahrnula syna sve zeintele sestry takovou laskou, 2e snad ani inatka neni schopna Irak. Tak zustal Rudolf na Kamenici, a2 Bohumil uznal za vhodno, dati ho na vychovani Benediktinam do Svatoriovic. Tam putovali ad dosud vgichni Hardenove, kdy2 dosahli veku deseti let. Tam rortrhali, jak tikaval stars' Michal z Hardenu, Bohumilav otec, svaj tucet kaihot nebo jette vice, podle temperamentu a zaldeni, a starali se o to, aby pateram neubihaly dni berstarostne. Odna geli si odtud znaene mno2stvi "ueenosti" a dostali pevnY zaklad nabotensky a mravni pro 2ivot. "Nadbytek", tikaval se _;michem, "sette se easem sam, jak u "ueenosti", ;ak u potadnosti. Jenom to, aeho je prilis radio, neda se nikdy dohoniti." Bertram ze Svatoriovic byl spolulakem Bohumila z Hardenu. Studoval osm semestra mediciny, naee2 se venoval k zde geni svYch rodiea, ejicht byl jedinYm synem, theologii. Kdyby se byl alespori stal svetskYm kazem! Ale mnichem! To zni tak o gklive! Prosadil v gak svou Nyni vladl jako opat nad stoosmdesati mnichy, kteti obYvali kla gter svatoriovickY. Byl milovan a valen nejmlad gimi i nejstargimi Benediktiny. Byl ptisny a piece pin porozumeni, vkly ochoten promijeti, nikoho nezatracoval, i kdy2 sebe vice pochybil, nebot' mel v2dy na pameti zasadu mute hlasajiciho slovo bo2i: nezlomiti ohYbajici se rakos a nezhasiti blikajici knatek. Byl urostlY a mel pronikave Bede oci, pled nimi2 se srdce sklanela nejpr y v bazni a pak, kdy2 ho poznala, v lasce. Bohumil z Hardenu doprovazel Rudolf a sam do Svatoriovic, aby ho osobne doporudil paterum a zaroveri nav gtivil opata. "Podivejme se, dernovlasY Harden!" pravil Bertram s asmevem a pozvedl azkY chlapcum oblidej k sobe. Kdy2 ptijel Rudolf na Kamenici ztravit prvni prazdniny, nagel v bile postYlce pavabnou, dernovlasou holeieku, jet pokojne spala majic rueieky zat'aty v pestieky. Bylo to Jessino deck°. Rudolf se sotva odva2oval vydychnout. "Mami, chce g mi je vskutku dal?" ptal se v bohabojne acte. Jessa ptikyvla. Nechal si je poidit do narude a dival se na ne se vzrastajici pozornosti. Bohumil a Jan se nemohli ubranit asmevu. Jo – nom Jessa mela starost, nebude-li 2arlit na malou Ridenku a bude-li i naddle hledat svfij domov na Kamenici. Rudolf si vykladal vYraz v jejim oblieeji docela jinak. "Neboj se, maminko", pravil valne, "kdy2 vskutku nenajde 2adneho mute, denim se C ni sam." Jessa se odvratila, ponevad2 se nemohia, ubranit asmevu. I jedenactileti chlapci maji svaj pojem o cti a chteji v nekterYch vecech, aby se na ne pohldelo valne. Jen Bohumil Jan se hlasite rozesmali. "SpravedlivY Bole, to by byla michanice! Sami eerni Hardenover pravil Bohumil a settel si slzu s oei. Tentokrat se Rudolf telce loueil s dornovern. Dalo velikou praci, net ho pohnuli k tomn, aby se vratil do Svatoriovic k Benediktinam. Maio, "sesttieka" — tak toti2 kikal Rt2ence vyplriovala v gecek jeho myglenkovY kruh, laska k ni vzrastala ka2dou nav gtevou o prazdninach. Ani kdy2 se po ttech letech octla na Kamenici mala Tonieka, nezmenilo se nic na vzajernnem pomeru Rudolf a k Ruzepce, Tonieka byla
plavovlasa, s jemnYm, bilYm oblidejiekem a se dvema pohadkovYma odima. Pla ya, Hardenovske, rasa! Ale Rudolf se o ni rnalo staral. Jeho prvni myglenkou rano byla Rena a posledni myglenkou veeer zase ona. Tiche, hrde dite inulo jimavou laskou k velItemu "bratru"! On prvni ji ucil Gist a psat. Sadie mu na kline a objimajic ho drobnYma ruekama, 2alovala mu sve detinske strasti, plakavala usedave pro panenky, jejich2 hlavieky se rozbily o mramorovou dla2bu hally, pro krabieky od doutnika, ktere si vyzdobila jako cletskY koearek a ktere ji pak vychovatelka spalila jako "zhola nemo2ne", nemajic pro takove veci pochopeni. A pro vgechny tyto strasti musil Rudolf najit nejakou leeivou naplast, nejakY prosttedek, kted by rany rychle zacelil a ()aka °pet rozj asnil. Kdy2 Jessa — Ride bylo prave deset let — nav2dy zaviela oei, ptilnula Rtda Je gte vice k bratrovi, ktery 2arlive sledoval jeji v szrast a \TYyin. Svetova valka ho povolala do pole Rida byla zoufala. Nekolik nedel byla take nemocna. Vratil se zdray. S blagenym vYktikem se mu vrhla gestnactileta Rata do naruee. "Jegte dva roky!" myslil si. "Pak bude ma!" A nyni? — Pied hodinou se ji ptal, chce-li se stat jeho tenou, a ona mu odvetila zaporne a tekla mu, 2e mu nemide bYt nidim jinYm net sestrou, kterou mu byla ad dosud. Ru2a vzhledla od vy givani a utkvela pohledem na jeho postave, ponekud doptedu ohnute. Pocitila nevYslovnY soucit. Ach Bose, prod jen vstoUpil do jejiho 2ivota ten druhY? Ten mel nyni vge! Celou jeji lasku! Vgechny jeji smysly a mygleni, vgechna ptani a nadeje se sousttecrovaly kolem neho. Ptipadala sobe samotne hanebne nevdeenou k bratrovi, kted mel vlastne nejptednej gi pravo na jeji 2ivot. "Nenavidi g mne, Rudolfe?" ptala se tile. "Tebe ne! Ale toho druheho, ktery mi ukradl tvou lasku! Ano, ukradl!" vybuchl. Chtela vyprostit ruce, sviral je v gak pevne jako v 2eleznYch klegtich. "Kdo je to?" Trhla sebou, pokusila se vyprostit a zat'ala bolesti ruce; tak pevne ji dr2e1 v zapestich. Videl jeji bled' oblieej, z neho2 hledely podivne velike a tekave oei. Divna azkost ho gkrtila. Byl to nehodnY mu g , jemid se odevzdala? Byl to svadce, jeho lakaveho hlasu nasledovala? Byl to — Vyskoeil, chytil ji za ramena a plimaekl ji je prudce k gtihlemu telu. "Rtde! — Je to nectnY elovek?" Zbledla jako stena. Jako by se ji nahle zmocnila slabost, zapotacela se nazpAtek k azkemu pilitku, oddelujicimu okna. "Rath!" vykiikl zde g ene. "Tak dalece ses zapomnela? Ale ja ti ptisaham, de ho ddsttelim jako psa! Ted'! Ihned! ftekni mi, kdo je ten bidnik?" Hrube ji zattasl, a kdy2 neodpovidala, pibtiskl nemilosrdne jeji telo k azkemu piliti. "Podivej se mi do oei! Chci vedet jeho jrneno! Odpovez! Ach, Bo2e! zapominam se!" Chraptive vykiikl a pustil ji. Ptejela si chvejicima se rukama pale. Na ramenou citila dosud jeho nehty. Jeji zraky se setkaly s jeho. Sklopil "Odpust' mi, Rtdo! Nebyl jsem pti smyslech!" Pohlilela na neho rortr2ite. "Chfela jsem u tebe hledati pomoc a radu a atechu — jako kdysi, kdy2 jsem byla dite! Ale vzal jsi mi odvahu k tomu, Rudolfe!" Pfitiska pate k telu, jako by se vyh'bala kaldemu dalg imu doteku s nim a odegla z pokoje. II. Lamps. se rozsvitila. Mekke, modre svetlo se rozesttelo v mistnosti. Venku dosud creel degt', vetve popinavYch ri121, dosahujicich a2 do patra, nara2e1S7 o dtevene mtdovi. Rudolf z Hardenu si sviral obema rukama spanky. Co udelal? Choval se jako divoch. Ona pottebovala pomoci a on s ni zachazel surove. Zda ptijde dnes je gte jednou? Oi ma jit on k ni? Je6te jednou poprosit: "Odpust' mi, nev6.
del jsem, co Chaim?" Plitiskl eelo k okenni tabuli a zabotil se pohledem do tmy. Rida vegla, and si toho povg iml. Teprve, kdy2 stala vedle neho, ucitil jeji blizkost. Prudce se k ni otoeil. Nastavovala mu asta k polibku, on vgak pozvedl pouze jeji pravici a ptitiskl na ni rty. "Nemusig se, Rudolfe, ostYchat pri jodit sVa usta k inym. Mutes mne libat jako &five. Neudelala jsem nic, zae bych se miisila stydeti," pravila "Mela bys pram vyhoditi mne ze dveti!" pravil drsne. Pohledla na neho zahadne. Pak se jeji oblieej rozjasnil bolestnym, mdlYrn asmevem. "Mo2na., 2e me jednou bude maj mid tlouci!" pravila bezbarve. "Rt2o!" zastenal. "Myslig, 2e mne bude bit?" "Mel slitovani, Rido!" Rudolf byl smrtelne bled' a krajne rozrugen. Chtel se ptat a neodva2oval se. Aby alespori na chvili nemusil videti jeji bled' oblieej, set k ptiborniku, vzal odtud eistY pohar a postavil jej pinY vedle jejiho "Mohl jsi toho klidne nechat, bratte. Nebudu mit ani pozdeji k piti vino. Snad dokonce k tobe jednou ptijdu prosit o kousek chleba!" "Mle nebo mluv, Rtdo! Nemohu ji2!" Zastenal a chytil se za hlavu. "Milujeme ho oba, Rudolfe! — Ty i ja!" Sklenice v jeho rukou zakolisala, musil ji postavit. "Rudd! — MilosrdnY Bode! — Baron Hartrnati??" PtikYvia. Jeho postava se vgecka zhroutila, tak ho 0chroinilo zdegeni. "A on? Miluje to take?" "Nevim!" "ftekni mi pravdu, Rido!" "Nevim to!" opakovala. "Od kdy ho milujeg?" "Od minuleho beta. Zabloudila jsem v lichtengteinskem reviru a to mi ukazal cestu a . "A?" ptal se Rudolf chraptive. "A libal mne! Na oblieej — na ruce, na gaty — a kdy2 mi pomohl do sedla, ptitiskl mne na chvili s povzdechem k prsam." "A od to doby jsi ho nikdy nevidela?" "Ne — nikdy!" Divala se kamsi do dalky, jako by hledala jeho obraz. "2e je zcela bez prosttedku, zajiste vig?" zal se Rudolf. "Ano!" "A to ostatni, Rido? To, co je mezi Hartmanem a Hardeny — ?" "Nevim o nieem", pravila sotva slygitelne. "Ptala jsem se na to otce, on mi v gak posunkem natidil, abych mleela. "Nevyslov ji g nikdy toho jmena!" odpovedel. "Ji2 pouhe jeho vysloveni by ti mohlo ptinesti kletbu! — Cdpak se ptihodilo neco tak stra gliveho, 2e to nelze nijak odeiniti?" "Chce g to vedeti, Rido?" "Ano!" SloZil ubrousek a vypil nark sklenici, dosud skorem pinou. "Poldim onu listinu, ktera, ti vysvetli, do tire-ho pokoje. Musim ji vgak nejpr y vyhledati v knihovne". "Prosim", pravila tige. Te2kym krokem vy gel z pokoje. 2drovka v rozsahle knihovne zazarila. Rudolf z Hardenu otevtel jedmi z vysokYch, bohate zdobenYch sktini a hledal tenkY spis, opattenY pouze jedinou obalkou. Nerozhodne nan pohledl. — Ma? — Bylo by bYvalo lepe, kdyby se byla nikdy nedovedela o tom neblahem dramatu. Nyni vg ak to musi vedet, musi sama po--soudit, pro koho se rozhodne. Zavtel opet sktiri a klieek zastreil do kapsy. Listy musi bYt jegte dues na mist& Ruda dosud nebyla ve svern pokoji, kdy2 tam vstoupil. Sedl si na lehatko, pled ktedm byla rozesttena velika medvedi kdi gina a optel hlavu o dlane, trokraeovani.)
Ve stfedu, dne 8. eervence 1942. ZAMESLi HITLER PLYNOVOU VALKU? V polovici dubna hlasil nemeckY rozhlas, bylo vydano natizeni, aby dve sklarny v protektorate vyrabely od potatku tohoto roku vYhradne nadoby na plyn. Z toho se sbudi, ae naciste ptipravuji plynovou valku. Je vice takovYch znarneni a je dobre si je uvedomit, zvla,Ate ted', po tedi ministerskehO ptedsedy Churchilla, kterY nacisty pied plynovou Valkou varoyal, a prohlasil, ze kdy Nemci od svYch mysla neustoupi, Velka Britanie bude provadet Utok na nemecke yojenske objekty. Zkoumejme nejpry ptipravy, ktere uoinil Hitler k protiplynove obrane. Pisateli techto nebylo dovoleno, aby si pti odjezdu z Prahy koncem srpna 1939 vzal s sebou svou dobrou skoslovenskou plynovou masku. Naciste nejen, ze zakazali vYvoz plynovYch masek z protektoratu, nYbd naridili ihned z yYteni vyroby masek v protektorate. Vybavili vSak nacist y obyvatelstvo plynovYrni maskami? V roce 1933 byla zalo ts ena 'protiletecka, obrana, do nd spada i protiplynova, obrana. Jiz davno byly k dostani masky po 50 markach pro Nemce, kteti je chteli a mohli zaplatit. Naciste ptinutili 10 milionti, t. j. osminu ve8kereho obyvatelstva, aby vstoupili do protiletecke obrany a platili ptispevek jedne marky mesiene. Byla vyrobena lidova plynova maska po pet markach, avSak bylo prohla§eno, ze jen maska za 50 marek skuteene chrani proti jedovatYm plyntim, take ani NiSichni alenove protiletecke obrany nemaji opravdove plynove masky. Aby, tento zmatek byl napraven, dali Nemci v celerisi na podatku valky stavet protiplynoye kryty, kde ma elovek miti ochranu i bez masky.. AvSak tyto kryty nechrani pied vYbuSnYmi bombami, take muselo bYt vydano naiizeni, podle neho2 je dovolen jen 50 lidem ptistup do plynoveho krytu. To znamend, 2e vetSina obyvatelstva zilstava, bez ochrany pied plynovYm utokem. Nebezpeei se jen zvysi, jestlde bude pouLto nejen dra2divYch plynu, ktere zachvacuji dYchaci organy, nYbd i hoteidnYch plynu, jet leptaji kidi a sliznice a zptisobuji ochrnuti plic. Trya to nekolik dni ne2 je mono odstranit hotdiene plyny. V Anglii jsou t. zv. decontamination squads, vybavene gumovYm 'Satstvem, botami a rukavicemi. Ostatne masti proti plyntim tohoto druhu, obsahujici nale2'ite chemikalie, si Nemecko mute dovolit jen v mnohem menAi mite. Takova je tedy situate Nemecka v obrane proti plynove valce. Jak je to s aktivni plynoYou valkou? Kdy2 v Berline 18. btezna 1942 byla provedena prohlidka plynovYch masek, varoval generalmajor P. J. Mackesy v Daily Telegraph pied mcdnosti, ze nacist y mohou poidit Poeatkem kvetna byly nemecke oddily na Krymu vyzbrojeny zvlaStnim druhem plynovYch masek, a 10. kvetna hlasili Rusove z Krasnodaru, ze Wind poldivaji zvla gtnich plynovYch steel, ktere zamoiuji atmosferu kyselinou a znemoZriuji tak dYchani. Nemci pkiznali nove stielivo, zapteli vS'ak, 2e be2i o jedovatY plyn. Tti dni na to vytYkali nacist y V. S. Rasmussenovi, nemeckemu korespondentu 'AvedskYch noYin "Dya Ragligt Allehanda", ze hlasil svemu listu, ze Nemci poldivaji plynovYch steel, ktere ochromuji nervovY system.' 3. btezna 1942 uvetejnil "Deutscher Reichsanzeiger" a "Preussischer Staatsanzeiger" natizeni ministerstva prate, aby pro Reichsstelle Chemie byly oznadeny vgechny ocelove cylindry poldivane soukromYmi firmami pro technicke plyny. Kratce pied tim bylo hla, geno, 2e cylindry s hotdienYmi plyny byly v imoru odeslany na vYchodni frontu, ze Wind vymyslili zatizeni na vysttelovani plynil a ze bylo vyrobeno z ylakni del°, opatkene S'esti hlavnerni k vy'sttelu min, napinenYch kapalnYm plynem. Je krome toho znamo, 2e existuji dva typy letadel, opattenYch zvla gnim zatizenim, pomoci neho2 je mono spustit plynovY deW na yojenske oddily,. Tato metoda byla Rusy ptivodne yypracovana k boji proti hmyzu a nabyte zkuS"enosti neobydejne jim pomohly k priprave chemicke val-
VESTNtit ky. Obrovska organisace "Osovjachim" poueila ua davno civilni obyvatelstvo — u vojska je to samortejmost vyplYvajici z dlouholeteho vYcviku o nebezpeeich plynove valky. Je take nepravdepodobne, ze by Hitler nejakYm pfekvapujicim plynovYm Utokem neco ziskal. V kaldem ptipade vgak musi poditat s okanditou odezvou u spojenc0, jak Churchill prohlasil. Proti takovemu plyno yemu irtoku je Nemecko htite vyzbrojen y ne't Britanie nebo Rusko. Plyn se maze stat zbrani, ktera se ()brat proti Hitlerovi. Josef Kalmer. V ZE BY Z NAS SNAD PRECE MELI STRACH?
Pan Alois Kti2 z pralskeho rozhlasu pti gel o chleba, nebot' od 1. kvetna ptestali z Prahy vysilat obvyklY pfehled tisku. Je to pkedevS'im velka tileva pro posluchaee pralskeho rozhlasu doma, kteti budou ugetteni namahy vypnout phjimae, jakmile se z neho ozve hlas pana Ktde. US'etti tim elektricky proud a ptispeji znaenou merou k valeanemu usili tteti tiS'e. To ovSem sotva byla hlavni pohnutka. Je velmi pravdepodobne, ze skuteenou ptitinou byli ti "emigranti z londYnskYch synagog a krytu", kteti brali pod lupu vSe, co se V Praze napsalo a einili z toho zavery. Pkehledy tisku v pralskem rozhlase nebyly Upine. Byly hned od zadatku vyrabeny tak, aby poskytovaly co nejmene manosti pro polemiku a aby podavaly co nejmenSI poeet skutednYch zpray. Dulezitejsi veci z pra2skeho tisku byly v rozhlase hlaSeny jen velmi ztidka, and by ovem bylo zabraneno tomu, abychom se nich v dobe velmi kra.tke nedovedeli. Ted' se vSak zda, ze i ty vykuchane ptehledy Nemctim vadi a ze je zastavili proto, aby londYnskemu rozhlasu neposkytovali uz vtibec mo2nost odpovidat. Nebot' teener ve vS'ech piipadech byly vYsledky polemik mezi LondYnem a Prahou pro nacisty Zalostne. Uvedeme jen tti souboje z posledni doby, ktere skondily viterstvim LondYna v porneru tti k nule. Bratislava a po ni Praha Utodily v bkeznu a v dubnu na presidenta BeneS'e a dovozovaly, ze dr. Bene'S piipravoval v roce 1938 valku. Pomahaly si tim, ae iimyslne zkreslily citat z presidentova projevu k 15. bkeznu, kterY znel: "Jak vite, ja sam osobne si peal, aby valka vypukla uz v zati 1938, pied Mnichovem, poeital jsem s tim, ze ji Hitler vyvold a proto jsem jako president vaecko, co k ni bylo politicky i vojensky u nas tieba, spolu s naai vladou ptipravoval a ptipravil." Marne pan Kti2 citoval "Prager Zeitungsdienst", kterY konstatoval, 2e "BeneS nyni prohlasil, ze tuto valku chtel a 2e ji politicky ptipravil . . . " Staeilo, aby LondYn opakoval ptesne zneni ptisluS'neho odstavce a polemika by,la u konce. Druhym pkikladem je tee. Moravcova na mezinarodnim novinalskem kongresu v Benatkach. Moravec podal zlovolne zkreslenY obraz eeskoslovenske zahranieni politiky. Pralsky tisk musil Moravctiv projev uvetejnit v pinern zneni a protole LondYn reagoval postupne na jednotliye jeho tasti ozval se z praIskeho tisku ptes rozhlas brzo ironickY pokiik, prod pry LondYn k ureitYm eastern Moravcova projevu mlei. "Toto mleeni LondYna je velmi vYmluvne", napsalo dne 19. dubna Ceske Slovo. Kratce pote LondYn odpo yedel jeS'te jednou a to talc, ze se potom pra2sky tisk uchYlil k "vYmluvnemu mleeni." Uprostted dubna pokusili se nacist y o dal'Si naivni pfekrucovani skutednosti. Pouzili ptedna2Sky Pavla Svateho v rozhlase, aby nam u gtepaene dokazali, ze pry i sam LondYn nam vytYka, optimismus. SkutednY text •znel takto: "VytYkaji nam v LondYne, 2e pry svfij optimismus ptedstirame . . . " Nemideme ovem od /Omar chtit, aby ovladali deskY jazyk talc dokonale, ze by se vyznali v tajemstvi darek mezi slovy, naznaeenYch v rozhlase poklesnutim hlasu. A zase statilo, aby vela byla z LondYna opakovana a bylo po polemice. TiskovY odbor Reichsprotektora, Prager Zeitungsdienst a vtichni ti, kteti vice merle dobrovolne lamou za nacisty sve pera, nemaji tedy v polemikach s LondYnem gtesti. Proto zavteli hlasum usmerneneho tisku praskY mikrofon a
Strana npokoji se s tim, ae budou polemisovat podle svYch rozhlasovYch zaznamit ania by, jak se domnivaji, poskytii napadene strane moanost k 0kamaite porade nebo odpovedi. Brzo poznaji, ae se zmYlili, nebot', jak jsme rekli ` na zaeatku, praaskY rozhlas neni jedinYm prostrednikem mezi eeskYmi zememi a LondYnem. Ostatne je uz stejne ponekud prises podle, protote Pbmalu nastava, chvile, kdy uz kaada rozhlasova polemika bude pouhYm sportem a pov3raaenim. Nebot' brzo uz nebude tteba polemisovat, brzo se ua bude mluvit ieci, jiz nejen Prager Zeitungsdienst, ale i sam pan Goebbels nebude, s to prekroutit. Jiti Hronek. V HOLANDAN INILUVi DO PRAM". A. den Doolaard. Je toho mnoho, co o nas, Holand'any, deli od Vas, ..C' echoslovakti. Ale velmi innohe nas tea poji. Mezi nag a Vag zemi je zeme spoleeneho neptitele, hitlerovske Nemecko. Ale presto, ae nas deli Uzemi neptitelovo, jsou pouta, ktera nas spojuji. Byli jste srateni k temi- spoleenYm nepritelem. KrvavY Utisk Heydricha a jeho po7. chopt je dnes v Holandsku takovy jak byl Toni v Ceskoslovensku. Hunove nam vzali vlast praye tak jako ji vzali Vain. Ale jednu vec nam vzit nemohli: Touhu po svobode v srdcich na gch narodit, duch odporu, kterY je ve Vas prave tak silnY jako v nas, viru, ae lid, kterY nekiesne na kolena nemitae bYt poralen. Ale je zde jege vic Mho, co nas poji: Boj obou nagch narodu vyrtista, ze stejneho duchovniho podkladu. Oba nak narody jia progy to hlubokou revoluci, duchovnich boja, v nia jste Vy byli naSimi predchuci. A to nam zanechalo spoleene duchovni dedictvi. jea Nemci nemaji. Nemci nikdy nebyli svobodnYm lidem, jejich revoluce teprve nastane. Na'S odpor je tedy vybudovan na tvrde skale staleti, kdeato nemecka moc je slatanou budoyou vystavenou na pisku. Nemci se snaai presvedditi svet ebu'Sky, kulomety a pumami, ae, jsou silnej g neali jsme my. Proti nim vSak povstava dustojnY prorok skuteene. demokracie — Masaryk, jehoa pohrbu jsme se z;;Ieestnil v krasne Vag Praze, ktera je mernu srdci tak draha, jako Amsterodam. A kdya Heiler vykiikuje: .Povladneme svetu na tisic let, odpovda klidny Masaryktiv hlas: "Nikoliv CEnsar, ale Povim yam, kdy jsem poprve instinktivne pacitil, ze nas oCekava, desatY kveten: bylo to v den, kdy jsem v:del fotografii. ktera ukazovala Hitlera, jak stoji v okne hradeanskeho zalnku. Nikdy jsem nepocitil takovY otres, jako v temto okamaiku, kterY pro mne znamenai konec • jedne epochy. Hitler na Hradeanech, to byl konec demokraticke Evropy. Bylo-li moane, aby se takova, vec stala, musela demokracie projiti temi zmenami, jimia prochazi dries. Druhe vYroei 10. kvetna 1940 neni vSak jen vzpominkou na • hrtizu a zmar. Znamena tea, ae jsme opet o rok bliae k znieeni Nen-iecka. Dubova sila odporu naaeho lidu je o rok star g . Desitky podzenmich bojovnikU byly jia popraveny a stovky jeSte padnou. Nepoeitame mrtyYch, nepoeitame zajatYch; modlime se za jejich du'Sr e. Ale poditame peste, ktere uderi, aa nastane vhodna chvile a poeitame miliony Nerncn, ktere pochudji vstric k zaanku. Snad se zda, jsme byli sraaeni na kolena, ale sbirame pouze svou silu, abychbm byli schopni dal gho odporu. Nekdy se tato tajna sila vzchopi k uderu, nekdy se add, ae dtime. Ale nikdy nemilae byti zlomena, protoae jde o odpor celeho naroda svobodnYch lidi. To, co plati o nas, plati take o Vakm narodu. Vim, ae prijde den, kdy hlavy poraaenych Nemcu Oechoslovaci a Holand'ane si pohleclnou do oei, v nicha bude planout plamen svobody. A pak si fekneme: Byli jsme kamarady v dlouhYch hodinach temneho boje; zUstaneme ka.marady v nadhernem svetle noveho dne. To co nas pojilo — hrda pYcha rnalYch, ale svobodnYch narodti, — zvitezilo nad tim, co nas rozetvojovalo: nad tyranii rasy otrokti. V Testa milujici deny vyleti mriohy neduh.
Eitrans 13.
(1REDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOITKA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, - WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roone. Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni ttadovny ye Fayetteville, Texas. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. Vegkere donisv. predrontn6 a n7nAmkv hud'tg sdresovan y na: Vestnik. West. Texas. Vestnik has the larc rePt eircil l stior of any Czechoslovak Weekl y in the South. My eely svet jsme bi.li v tvat. a celY svet tlouk' v lebky nas, my pohtbili jsme mnoheho a nmohY moh u2 pohtbit nas; my sklesli chofi — ptikl eas a zdravi jsme a silni zas — nra. Suhajci, my jeSte Zijem a dlouho a dlouho se nevybijem! Jan Neruda. Pies osmdesat let uplynulo — a jak to zni easave je;§te dnes, ba dnes snad vYznamneji neZ tehdy pied osmdesati lety! V Diistojna oslava 4. eervence v Ennis. NejsilnejSi tad SPJST. v podetne osade Ennis — tad Ennis is. 25. — uspotadal ye sve prostorne sini zvane Narodni, tradieni oslavu vYroei prohlaeni americke neodvislosti. Poiadatel pamatuje, ze ad roku 1908, kdy dorazil do Ameriky a ptimo do Ennis, tad els. 25. potadal tehdy s tadem Denice OSPS. v byvale budove — Stare sini — jak byla jmenovana — oslavu 4. eervence rok co rok. A jake to byly tehda osadni oslavy: osadnici vydavali se na tento americkY svatek vozmo u2 dopoledne, cele rodiny ptivezly s sebou zasobu proviantu, ad barbecue ptipravene vYborem nechybelo. Mivali spoleanY abed a odpoledne ptipadny program na nem2 promluvil nekterY vynikajici pozvanY teenik — kapitan Method Pazdral teanil v Ennis na 4. eervence nekolikrate. Po programu nasledovala ptatelska beseda a milovnici tance neeekali na rejdovani a2 veeer, nYbr2 oddali se viteni polek, val'elk() a mazurek ihned po programu. Byvaly to srdeine a vesele zabavy, na ne2 se dlouho vzpomInalo, byly tehdy osadnikiim vitanou ptilelitosti shledani se vespolek k vzajemnemu pohovoru, potekni a obveseleni. Oasy se meni a lido pochopitelne s nimi. DneAkem neni to dychtivosti a ptani k hromadnemu srazu osadnikt, auta a nove pomery pfinesly zpohodlneni, jakYsi nezajern o ruch spoledenskY, ano take o dinnost spolkovou. Pozorujte ptikladne freast spolkovYch schUzi, sledujte p •imo zoufale vYzvy dovYch Utednikii, aby pravidelne schtize mely pattienou Udast alenstva. Vazne to, pokulhava, i kdyZ v nejposlednejk dobe mohli bychom ochablost spolkove prace neb nav gtev podnikii omlouvati valkou a z teZe nastalYmi pomery. Nedelni oslava v Narodni sini byla svedomite pflpravena a s Uspechem provedena. Kubinova dobte sehrana, kapela zahajuje program americkcu hymnou, jiz obecenstvo vyslechlo v postoji. itadovY piedseda bratr Josef HejnY uvital eastniky a velmi vystiZne naznaCil yYznam dne prohla§eni amer. neodvislosti. V filoze obtadnika ptedstavoval na to jednotlivce tady disel promySlene sestaveneho potadu. Hezounka, deveatka recitovaly pekne basnieky, Iado Jarekva mela "Americl", Madalikovy devu gky tniloueky dvojzpev, GureckYch Albert w:)(11., nich potadatel organu mluvil o vYznarriu vyro. ei dne americke neodvislosti. V druhe dasti Pure0c$, na con ertinu 1001.na
VikSTNig zahral pekne eislo, za ne2 sklidil boutliv3i potlesk. Hudebne patrne nadanY Edvin mel skutednou koncertinu malem tak velikou jak on sam a drZel se znamenite. Doroty Vavrova za pianoveho doprovodu svoji .matinky zapela libivYm hlaskem ptipadnou pisnieku, devuAy Madalikovy opet ptednesly dvojzpev, Alla N. Trojadkova apelovala svoji recitaci pro kupovani valeanych bondu a znamek. Obecenstvo sledovalo celY program pozorne a neskrblilo potleskem, kterY si tadova mlade2 pine zasluhovala. Bratr piedseda pied ukoneenim potadu ukazal pritomnS7m pekne thotovenSr zaramovany destmi vYkaz Mena, kteti jsou v branne moci ujce Sama. Ctrnact jmen je at dosud na Cestne listine zaznamenano a dalSi budou obeasne na ni zaneSeni na dtikaz, ze nejsou zapomenuti, to spolubratri a spolusestry jsou nad nimi hrdi a v duchu s nimi protivaji chvile radostne i tetke Po to podekoval nainktijicim na poradu za pekne a zdatile provedeni a obecenstvu za pozornost. Potad else). mladeZe vybrala a s detmi nastudovala pani Velma Nesudova, dirk eel& zdatile oslavy byl spolehlivY pracovnik piedseda br. Jos. HejnY. Jan Neruda, zakladatel moderni Ceske poesie a tvtirce deskeho feuilletonu se narodil 10. eervence 1834 v djezdskch kasarnach v Praze, kde jeho otec byl kantinskYm. Rostl v malYch a Caste dosti bidny'ch ponaerech, poznal, co zname= na nedostatek, tiha tivota, a proto socialni pomery se tak hluboce vryly do jeho vnimave a citlive duSe. NejlepSim pritelem oyla mu jeho dobra matiCka a to postavil ve svY 7ch verSich nejslavnej g pomnik v cele Ceske literature. Ver'Se ty zna, katc1S7 jit ze S . kolnich eitanek a vtdy budou znovu a znovu citoVany,. Od pr y -nichbaskYpr,jetoCalybvip easopisech cd roku 1854 pod pseudonymem Janko Hovora (Hovora je opak slova Neruda -nerudny znamend nemluvny, zasmu'LlSr aovek), dilo jeho roste do UtasnYch 1/7S1 a "Zpevy pateeni", vydane pet let po jeho smrti, jsou basnickou zavai Ncrudovou, vyznanim Nerudova vlastenectvi, ktere die vystitneho odhadu Miloslava Novotneho "ma, pro stoleti 19. t3"72 v3:7znam, jako mela pro stoleti 17. slova Komenskeho." etete stokrat a treba . tisickrat Nerudovy "Pisne kosmicke", "Ballady a romance". "Malostranske povidky" atd. — a vtdycky vas tak chyti, jakoby byly psany veera. Proto Neruda nikdy nebude patriti do literarniho musea bude vtdy tiv3i. F. V. Krejci napsal spravne: "Neruda je pro nas stale jefte vice kusem skuteCnosti net, literatury, uditelem tivota netli hlasatelem ideji, pinym elovekem neili virtuosem umeni. Jini basnici a spisovatele vzbudili snad vice obdivu, -defy a sensate, Neruda v'Sak je milovan a dim dole tak bude, tim lope pini sve poslani." Petr Bezruee, posilaje prispevek na Nerudtiv pomnik, napsal: "Pomnik muti, kterS7 htmel do svedomi naroda!" Predseda Csl. parlamentu Torna2Sek, napsal pied (asem: "I vlky slSrchaval psovsk7 skudet u nas, v nisi kdysi lvi. A piece z pokoleni porobencti bylo nutno vychovati mute svobodne a samostatne, s hlavou vztYeenou, pateti vzptimenou: bylo nutno rozlamat pouta poroby duS'evni, aby dovedli setrasti pouta cizovlakly statni. To bylo vlastnim smyslem poesie jeho v nejpinej..§im smyslu slova mutne." Jaroslav Vrchlicky vztp:nje Neruday v7znam temito slovy: "Wznam Nerucluv je pro eeskou literaturu v nejedne strance smerodatnSr. V prvni polovici sve einnosti otviral noy e obzory Ceske poesii i prose, sta y se taktka tvilrcem celYch odbort moderniho eeskeho pisemnictvi. V druhe polovici zakotvil se zcela na pude domaci a podal v povidce, romanci a ballade i v proste pisni prace prvniho fadu, vynikajici hloubkou, vielosti cite, lapidarniho (mohutneho, pamatnikoveho) vYrazu a dopjal se k nejvy§§im metam um.eni i Zivotni mcudrosti. Neruda vytvotil si sloh razny, zcela osobitY prosou i verkm, sloh, kterY se vymyka kaZdernu napodobeni." -Co Neruda tekl verkm, Bedtich Smetana v symfoniicke basni "Ma vlast" vyslovil hudbou. Jeho "Tabor" z konce 1878 a "Blanik" z brezna 1879 jsou stejnym pil.61them, j aka Neruda f Smetana bude 66514m nArtglem: at do sisonani
Ve sttedu, dne 8. eervence 1942, Tuto valku je moino vyhrit jen na podklade uptimneho a §irokeho hospodifskeho a socialniho programu. Velka hesla o svobode a pravu pracujiciho eloveka na slugny iivot na zemi musi dostat a take dostanou svoji spravedlivou naplii. Nesnurtelne Lidice povstaly z popele prozatim jen v podobe etytmotoroveho bombometu, jen postaven bude za penize ziskane vladou odprodejem valednYch banal obeany okresu McLennan. Psali jsme posledne o vlasteneckem hnuti v tomto okresu, jen vyvolano bylo vernYmi zastanci demokracie za naelem prodeje valeenYch 'Donal na Uhradu postaveni dvou bombard'aka — Duch Lidice a Miss McLennan County — co'Z ptedstavovalo sumu $556,000. Kampati pro uskutedneni ptikladneho podniku stanovena byla na jeden tYden a jsme skuteene nesmirne poteS'eni vYsledkem obetaveho snaZeni cele Lady pracovnikt, Zen i muM, kteti po cele dny china od domu agitovali — nebot' cile bylo dosaZeno a co vice — stanovena, suma pies pul milionu dolarti byla ptepsana o celYch sto tisic. Nak West v 'let° povzbuzujici snaze melo jak oby(ejne eestnY podil. Jak by ne, naS1 osadnici, ptisluSnici rozlienYch spolkt a taborti, jsou v ohromne vet,ine opravdovYmi Ameridany , a uvedomelYmi Cechoslovaky, kteti vedi, oe v teto straSne valce jde a co yyZaduje doba ptitomna od kaZdeho lojalniho abeam.. My v Texasu vame a dle potteby dame vkchno, co svedomite dat muzerne. Nebudeme mensi naSlch ptedku; byli jsme a budem! Za pravdu a pravo, za '$t'astnou budoucnost, za naS1 novou vlast, za rodne kraje doeasne porobene, za VSechno krasne, dim lidstvo tilo a tije, dame v'Sechno, co mame, i naS'e tivoty. Lidice nebyly smeteny — budou odeneny! Pod ranami Wtlera padla dinska zed' mezi zapadni Evropou a Ruskem a nejprve anglicka, a nyni i aly.tericka vetejnost si uvedomuje, jak tesne je snjat vvvoj cele zapadni s priibehein zapasu na ruske front& Terrve nyni dochazi k obecnemu hodnoceni ruskeho ptinosu a lid tak •ka pudove chive prod Hitler valku prohral i kdyby se mu podatilo zatladit Rusy za Voihu a snad i za Ural. esla yy 4. eervence vynesly rekord, pokud se tVee poetu autonehod a jinSrch ne§testi, jake se udavoly roky posledni. Od patku do rana 4. eervence hla.S'eno bylo toliko 175 osob zabitVch proti 650 v tete dobe loni. VelkS7 poeet obi:ant nechalo auto v garati a vydali se na nav§tevu bud' drahou neb busem, jet mely rekordni poeet cestujicich a v nekolika mestech na severu dokonce byly nuceny zastavit prodej jizdenek. V New Yorku drahy vypravily behem narodniho svatku tri sta zvla gtnich vlakt1 a v Chicagu pravidelne vlaky pribraly dvojnasobny poeet vortl osobnich. Pot'aitelnSr iikaz sniteni zabiti behem eslav 4. Cervence prieitan je getrenim rafu, opatrnosti ridieft aut a zakaz vypou'Steni ohriostroloch raket, prskavek a jinS7ch neopatrnSrmi detmi drive IfZivanYch vybtAnin. Zkuste nisledujici novinku! Westska, oslava 4. Cervence mela ptedpovidanY iispech, rozlehly park tadu Jaromir skoro nepostaeoval navalu lidu, tee guvernera Coke Stevensona byla znamenita, Uspech podniku byl na cele aare vNjrbora vynalezavSi poradatel zabav a podniku nST . Nibratr Hugo Freund prosadil ye schitzi potadajiciho vVboru, aby do hry Bingo misto obvykbich vecnch vSTher davany U'astnemu vYherci ye, leene znamky. Obyeejne pro Bingo jsou k vecnYm vVhram "boleny" riizne ptedmety od obchodnikt, nektere se zakoupi a vYboti s tim maji pochilzky, nekdy nechutne tebrani a nekdy i — dlouhY nos — jsouce se 2adosti odmitnuti. V nedeli vYbor zakoupil valeene znamky nominace 10 a 25c. do malYch obalek dal znamky v eerie 50 a $1.50, vYherce obdr2e1 nejen nejmen§i cenu znamek nYbrZ zkou'Sel svoje Atesti v katdem pripadu podruhe a to tim — te katdSr vytahl si z krahice obalku a po otevteni teprve zvedel, co vyhral. Novota se vkobecne libila, averhrann- still. pro 60 hradu obsazen byl cele odpoledne a dlouho veder. VS7tetek Bingo poehopiteln6 byl znanSt a tentokr6te bez pted. ch6,zejici tIcrtiale pritee vYboru. Zkuste u to riovinkii buOto pfekvapeni vtsledltentl
stredu, clrie 8. eervence 1942. Dinn p4omoci.^ Na jinem miste naleznete dopis ptieinlive spolkove pracovnice 'pani J. M. Matejkove z Austinu, z nejt seznate dobrou ptiletitost pro Ceske divky i hochy, kteti maji nadani, chut' k dal gimu studiu a odvahu k testa za vygg imi idealy — net pro nedostatek financi jsou nuceni sve touhy krotit. Valka ptinesla v tomto ohledu pro nemajetne kandidaty universitnich gkoleni povzbuzujici zmeny, dobrou letitost a sice: mnoho studentfi dalo se na vojnu, velky podet studentek nastoupilo dobte plaeerie misto stenografky a z techto vysoko gkolanemale procento mimo studii yydeld,va, si slugnY peniz riiznYmi slutbami v kancelatich, obchodech a pod. Dnes je v Austinu poptavka po takove vYpomoci, dnes snativY hoch Ci divka ma otevtenou cestu k nalezeni mista, kde po vyueovaci dobe mohli by si ptivyclelat tadu doeimt celkove yYdaje s rodnim studiem spojene by znaane poklesly. Vzdelani — dobra gkolni ptiprava, kollejni a universitni studium ma v dneg ni dobe nepopiratelnou cenu ba znamena pro jednotlivce vice net ptikladne znaenY hmotnY majetek. Vzdelani a pattienou ptipravu jakehokoliv oboru varn nikdo vziti nemute — majetek ano. A proto pobizime temito tadky pticinlive studenty nezamotnYch aby vyutili krasne pkiletitosti a pokradovali ye gkoleni. Kdo se zajima g o navgtevu statni university a chtel bys nalezti misto k easteenemu zamestnani — pig na dr. Mirka neb pi. Matejkoyou. Skupiny mezinarodnich. finanenich piratti, ktere .jsou prav, mi pilvodci runichovske katastrofy, svoji tilohu dohrily. V gude Evropou i Amerikou za6ina vlat jinY rrroud. Hovorna. Bratr Jos. K. Pevnost Sevastopol postavena byla carevnou Katetinou Velkou roku 1783 na miste tatarskeho rnesta Achtiaru za kratko po postoupeni ostrova Krymu Rusum tatarskYmi kmeny, s nimit Rusko vedlo dlouhe valky. Za Krymske valky v letech 1854-55, tedy skoro pied 90 lety, byl Sevastopol oblehan brannYmi silami Britanie a Francie, ktere po prve tehdy se spojily po 200 letech a za spojence ptibraly si je g te Turecko. 0 pevnost tu tehdy svedena byla jedna z nejslavnej gich bitev v historii valeenictvi. Rusove od nepameti meli znamenitou povest nejen jako budovatele pevnosti, ale i jako jejich obhajovatele. Sevastopol byla jednou z nejlepg ich pevnosti na svete. K ztizeni obran pevnosti zutitkovano bylo nejen pobteti Oerneno more a eetnYch jeho zatok a skalnatych btehti, ale i v gech okolnich skalnatYch paNaciste oblehali Sevastopol osm mesicti a udatni rudoarmejci odolavali stra gnYm Utokum. K idasu sveta net ohromne ptesile podlehli. Dobyti Sevastopolu stalo Hitlera asi 300,000 mutti zabitych a zranenYch, /nest° bylo hroznYm bombardovanim tetIcYch del a bomb aeroplanil taktka zniCeno. Nage navg tevy. Ve sttedu min. tYdne dojel do West bratr Otto Stehiik z Wichita Falls a zdrtel se tu do patku. ZnamY spolkovY pracovnik Stehlik navg tivil redakci a pekne jsme si pohovotili. Odsud vydal se za ureitYm poslanim do nekolika mast sttedniho Texasu. — Zet' a dcera — mantele Alb. Nemeekcvi — dojeli domil z Corpus Christi na tYclenni prazdniny. Moc jsme jich neutili, maji tu =oho p •ibuzenstva a dva dny ztravili besedou u Karel 2aludkoich v Ennis. V ptedveC:er jejich odjezdu sjeli se doma sourozenci — Alb. Nemeekovi, Karel t aludkovi a Oldfich Mouelcovi z Ennis u Jerome KopeckYch, kde jsme v rodinnem kruhu htejive pobesedovali. V LondYn. — (OTK.) Archivni oddeleni es. brigady v Anglii vydalo v techto dnech knitku feuilletonfi "Anglie nas svadi", jeji autor se podepsal jako Svetobetnik. Knitka je autorem ilustrovana. KnihovnVka spolku Mlade Oeskoslovensko vydala malou broturku, nazvanou "Do zbrane, Slovane". Je to sbirka proslovil vynikajicich delegatti V geslovanskeho sjezdu v Moskva. 1,1de nemohou pochopiti, proe nag i nemeeti princove ziji tak dicta-it). Gui se boji zerafit, pr'otc'i se boji, by v tl iobnizn svete sOtz, ti: iii IlaPolcoriem: ffeine,
Strana 13.
VESTNiK SLOUPEK 0 tESTINE. 0 sklonovani cizich jmen. 6e§tina ma snahu skloriovati v ge, co se skloriovati dd. OeskYch slov nesklonnYch jest pomerne mak). Jest ptirozene, te se v na gem tisku objevuje dnes velmi mnoho cizich slov, zvlagte jmen osobnich a: mistnich. Jak jest to s jejich skloriovanim? Nektera cizi jmena mistni jsme pode gtili a skloriujeme je proto podle vzort, o kterYch rozhoduje jejich koncovka a rod. Tak podle "hadbrad" skloriujeme Londyn, Rim, Brusel .. podle "tena" KahYra, podle "dlari" Videri, Paatd. Cizi jmena, jicht utivame v jejich ptvodnim zneni, dilem skloriujeme, dilem neskloriujeme. U jmen teckYch a latinskYch rozhoduje obydejne jejich rod a . kmen: Nero-Nerona, Artemis-Artemidy, Cicero-Cicerona atd. U jmen slovanskYch ureuje skloriovani vedle koncovky take jeji ptivod: Tolstoj (tlustY) — Tolsteho, Dostojevskij — Dostojev gkeho, Krasicki — Krasickeho a pod. Skloriovani jmen z jazykti jinYch jest ureeno jejich rodem a koncovkou jak se vyslovuje: Descartes (vysl. Dekart) — Descarta, Orleans — Orleansu (ve vYslovnosti bez s) atd. Proto take anglicka jmena obydejne naletite skloriujeme podle na gich vzorti, ktere maji podobnou koncovku. Jest nespravne utivati jich v textu bez ptislu gne koncovky, jak se Casto deje. V reportati o na gi gkole se melo mluviti o Cs. gkole ye Whitchurchi a nikoli ye Whitechurch. Toto podstatne jmeno mistni v duchu okamtite tadime podle jeho koncovky k podstatnym imentim typu "mee". Stejne tak skloriujeme podle na gich mutskych vzorti (had-hrad) anglicka jmena jako Churchill, Eden, Bevin, Byron, Oxford, Chester atd. Anglicka jmena typu Shelley, Derby, Macauly skloriujeme podle "Jiti" (Shelleyho, Shelleymu ... ) V titednich zapisech, na pt. vojenskYch, je snaha nemenit koncovku ciziho jmena mistniho, aby bylo jasne jeho spravne zneni. V tomto ptipacle, pike-li se datum, jest nejvhodnejgi ciziho jmena v prvnim pade, bez ptedlotky,: Walton Hall, 17. V. 1942, nikoli ye Walton Hall dne Jinak ovgem ye Walton Hallu; v takovYchto soutadnYch sloteninach skloriujeme druhou Cast ( ye Villa - France). Mnoha cizi jmena nesklonujerne a nemiiteme je skloriovati, protote se svou koncovkou nehodi do tadne z na gich sklotiovacich skupin: vino z Bordeaux, bitva u Waterloo, katedrala v Canterbury, nemocnice v Oswestry, prazdniny v Torquay a pod. Stejne tak neskloriujeme anglicka jmena mistni slotena podtadne: Stratford-on-Avon, Stoke-on-Trent, Newcastele-on-Tyne, Ashtonunder-Lyne atd. Celkem mono tici, te v duchu deskeho jazyka jest skloriovati vg ecka cizi jmena, kterd, se snadno skloriovati daji a ktera Ize podle jejich koncovek zataditi k nekteremu z na gich skloriovacich vzort. Vgecka ostatni se nesklonuji. Alois Kruschina. V Nemec presidentem praiskeho Statistickeho fiiadu. Madrid. (OTK.) — Pooatkem eer yna byl v Praze zavratclen president Statniho idadu statistickeho dr. Jan Auerhan. Byl obvinen ze schvalovani atentatu na Heydricha a skrYvani neptatelskYch para gutista, "odsouzen k trestu smrti a zasttelen nekolik hodin po vyneseni rozsudky . Nyni ptichazi zprava, ze Nemci jmenovali noveho ptednostu Statniho iitadu statistickeho. Je jim ri gskY Nemec vladni rada dr. Hermann Wirth. Jeho titul zni "komisatskY spravce." Nemctim nejde jen o to, aby vyvratdili es. inteligenci a zeslabili tak — jak se bldhove domnivaji — odpor lidu a donutili narod k povolnosti a spolupraci. Sleduji jeate dalgi cile. Jednim z nich je ziskani NthodnYch mist pro nacisticke pteclaky. Povratdili jit nekolik set vedoucich lidi es. obchodu a priimyslu a vysokYch statnich iitednikU a na jejich mista dosazuji vesmes sve lidi z Gestapa a z nacionalne-sociali,sticke strany. Dlouho pry,tam vgak tito gktidci seat nebtaion. zavariu svobody tv.1!=d-rg‘lXvii, vom: Bch!
"Pfani eeskeho lidu" a nemecke rozkazy. LondYn. (oTK). — Berlitmsky rozhlas oznamil v techto dnech, ze pratska vlada natidila ustaveni zvla gtniho soudu, kterY bude soudit "zloeiny spachane na deskem narode". tisk ani rozhlas se o ztizeni tohoto soudu dosud nezminil. — Nemci jsou ztejme odhodlani pokraeovat v hromadnem vratcleni eeskoslovenskYch" vlastencti. a novY soud ma jim umotnit svaleni viny a odpovednosti za tyto zlodiny na pratske quislingy Hachu, Krejeiho a Moravce. Mute ho bYt take poutito k inscenovo.ni procesu proti presidentu Bene govi a jeho spolupracovniktim. Naznaky toho se jit v pratskem a brnenskem tisku objevily. "Ceske slovo", jemut Nemci dovoluji z propagaenich cluvoda psat dosud Cesky, uvetejnilo jit 13 eervna Avodnik, v nemt jakYsi Jaroslav 8. paeek obvinil z atentatu na Heydricha — dr. Bene ge a es. vlaclu. Mezi terni, kdot pit podepsali rozkaz k atentatu, je dr. Bene g a deskY lid stale nalehaveji pry tada, aby byl "bYvalY president" postaven pied soud. Vlada by pit mela vyhovet ptani lidu a Bene ge in absentia odsoudit. — Nyni tedy Hacha a Moravec vyhovuji "ptani lidu", ztizuji soud a ptinuti patrne Ceske soudce, aby sami vyna geli rozsudky a posilali na popravig te eeskoslovenske vlastence a dali tak Goebbelsovi motnost kileet do sveta, te ne Nemci, ale oe gi sami odsuzuji a popravuji. Dojde-li k procesu proti dr. Bene govi a jeho spolupracovnikum, bude to jen dal gim dokladem, ze pratska vlada vykonava pouze rozkazy svtch nemeckYch panti a te nemute bYt povatovana za mluveiho deskeho lidu. Nebot' lid odpovida nemeckYm nasilnikilm a placenYm nada= jinou redi: odstranil zradce Latnovskeho, potresal kata Heydricha, v tovdrnach a na polich sabotuje nemeckou vYrobu a zasobovani. A eeka jen na ptiletitost, aby se vypotadal s ostatnimi quislingy a s dalsimi nemeckYmi katy. V Nemci pokraeuji v hromadnem vraideni a pi-ipravuji dani masakry. LondSm. (OTK). — Nemecke iitady zjistily, ze v Erne a okoli pohybuje se mnoho osob s padelanYmi prukazy tototnosti. Bylo proto narizeno, ze vg echny prilkazy tototnosti musi bYt v teto oblasti ptedloteny do 30. sdervna nemeckYm policejnim iltadum ku prezkoumani. Osoby, jet budou po tomto datu ptistiteny s kazy nepoty rzenYmi. budou odevzdany Gestapu "k dalgimu rizeni". Znamena to, te si talc Nemci ptipravuji dal g i motnost hromadneho vratcleni. Podle zprav Reuterov y tiskove kancelate bylo v iiterY zavratcleno v Praze a v Brne dal g ich 82 eeskoslovenskYch vlastenct. Nemecka Utedni zprava stereotypne tika, "schvalovali attentat na Heydricha nebo byli y e styku s nepratelskYmi agenty." Jmena zavratclenYch nejsou dosud znama. V vedskY list o udalostech c ZeskSrch zemich. g LondYn. (OTK). — .8tokholmskY list Aftenbladet ptines1 v techto dnech vivodnik o udalostech v eeskYch zemich. V dlen.ku nadepsanem "Nevinna krev" pile se mimo jine toto: "8vedsky lid je hluboce pohnut stragnYmi rozsudky smrti nad tolika lidmi v Oechach a na Morava. Je juste, to tam tekla nevinna krev. eteme o vesnicich vyhlazenYch s povrchu zeme, o zasttelenYch mutich a tenach a detech, jet byly ody ledeny kamsi prye — a ptame se, je-li toto vhodna metoda, jak lidem vladnout. V neutralnim svete maji takove udalosti gpatnou odezvu. Lidi, kteti nedovedou zajistit sve posice bez popraveich Cet a koncentradnich tabortl, povatujeme za g patne yucice"'
'CALENDAR 12. eervence. Slavnost v sini na Kovat, na promluvi predseda SPJST. br . Chernos“T a ptedseda SALT. bratr Vlad. Maudr. 19, eervence. Barbecue a piknik v sini fadu Pokrok Houstonu Cis. 88. v Houston, Tex. 30, srpoEL Oftz4r ve prosp6ch SALT. chysta ,ajfArmeto 3druger4 oclboeka
Etrana 14.
Vt STNIE
All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor by Saturday.
.'ICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS
ATTENT1i3N HIGH SCHOOL GRADUATES Many of our young ladies and young men graduating from high schools want to attend the University of Texas or some other institution of higher learning but cannot do so immediately after graduating because they are not financially able to attend the college or illivensity of their choice. A large number of toan funds are available to the ambitious young people. Catalogs furnished you will reveal the names and addresses of such lending agencies for your benefit , Mrs. J. M. Mateleh, 1904 San Antonio Street, Austin, Texas, is in charge of the Texas Council of Higher Education. Our fund is limited. Those who apply first are given first attention. Only small loans are made to the needy students. Many young ladies and young men borrow a small sum of money annually to defray their expenses and find some employment in Austin to take care of their room and board. A very large number of students attending the University of Texas work while attending school. 'those interested in pro .p.uring employment should do so now and not wait until September became most of the "jobs" are spoken for during the early summer months and those coming in later find only "jobs" that other students derided not to accept after coming to the University. Such jobs are scarce. I 'am sure that Mrs. Matejek and Dr. Edward Mimic will gladly assist you in finding employment. The Supreme Lodge cannot lend its mortuary fund to students attending colleges and universities. It does have a fairly large sum of money owing to "minor beneficiaries" whose parents or rolath-es passed away. This money can ordinarily be paid only to those beneficiaries upon their attaining the age of 21 years or to the person who qualifies as guardian of the Estate of such minors. The cost of qualifying. a guardian ranges from $35.00 to $50.03. If a minor has only $250.00 coming from the insurance certificate in such event the cost of qualifying the guardian is prohibitive and the money is left on deposit with the Supreme Lodge until the minor attains the age of 21 years when the money together with accrued interest is paid to the beneficiary in his or her own right. When a guardian is appointed such percon must give a bond with the county judge to protect the funds so delivered to the guardian for the benefit of the minor. Under our present statutes money to the extent of $250.00 may be deposited into the Registry of the County Court for the benefit of the minor. If the minor wishes to attend college or university the father or mother of the minor may apply to the county judge of the county where the money is deposited, give a bond to the satisfaction of the judge, and withdraw the money for the benefit of the minor. The party withdrawing the money, together with his sureties, are responsible to the County Judge for the money. If the money is used strictly for the benefit of the minor then the Party withdrawing the money and his sureties are relie ged of all responsibility. If he squanders the money then such minor upon attainin g the age of 21 years may sue the party withdrawing the money together with his sureties. The procedure is very simple and inexpensive . Money only to the extent of $250.00 may be deposited. But this amount may be just enough to help pay your way through the university one or two years depending on tho amount of money you can -earn while attcnclin college. At this time when most adult young men are in our Army, Navy and other branches of services, and many young lady stenographers are employed else-
Ve sttedu, dne 8. dervence 1942.
where with better pay and where they can render more beneficial service to the nation there may be more positions or jobs for students in the respective cities. If you are interested in attending the university you should investigate for yourself. The cream of our nation in now preparing to defend the American inalienable rights. Many young men cannot complete their course of study until after we win the war. It is more necessary now that those young men and young ladies who can should attend colleges and universities. Hitler and his cuthroats first destroy the college men and women in the nations they enslave. College graduates are potential leaders in their nation and that is one reason why Hitler and his gangsters close all institutions of higher learning in the nations they overrun. Our SPJST has always supported higher education as well as elementary education. Our organization has been supporting these institutions to my knowledge beginning with 1910. While many of us think that the University of Texas is the best institution for our students there are many other exceptionally good institutions of higher learning. If the small deposit you have in our "minor beneficiary fund" will assist you in procuring the education you desire, we will gladly deposit the money into the Registry of the County Court of your residence without any cost to you. I am not encouraging every one to try to withdraw the money but if any minor needs the money for his education then such minor is making his or her choice between money and education. All of us prefer a good education over money. Should you desire that the funds be deposited into the Registry of your County Court for educational purposes please write your request to Mr. J. F. Chupick, Secretary, Fayetteville, Texas. Fraternally yours, August Kacit. V Los Angeles, California. Dear Vestnik Friends, I haven't much time to write a long letter this week, but I will at least thank all of you who complimented my letters. Annie Jurasek, I am glad that you enjoy my letters, and will try to write some interesting ones again soon. Your school was out early in May. Here in California we have to stay until June 26th. Angeline Chudej, am glad that you also like my letters. After school is over, I will begin writing again about more places in California. A. H. Biel from San Francisco recently wrote to the Vestnik that it takes a long time to see everything in such a beautiful State as California. It really does, and I haven't seen everything yet, because I haven't gone very far away from Los Angeles. Olga Mae Rohan and Clem Kovar, thank you, too, for complimenting my letters. I appreciate such sincere compliments, and it makes me feel that my efforts in letter writing have not been wasted. This last week of June will be a very important and busy one for me. Friday the 26th will be my graduation day. All week there will oe the excitement of last examinations and the many things that come up at the last minute; such as shopping, having invitations printed and photographs taken. Then too, there will be the social affairs, dances and parties. My week started off with a theatre party on Sunday. There were two good pictures which young people enjoy; "The Courtship of Andy Hardy", with Mickey Rooney, and "Born to Sing," with Virginia Weidler. I will have a party at my home one night during the week, and there will be a dance at
school one night. Will tell you about my graduation in My next letter, and in the meantime I am sending my sincere good wishes to all of you other graduates . of '42. Juline Rosemary Mikeska A Mart, Texas. Dear Vestnik Readers, Here I am again dropping a few lines in this nice paper. You can go ahead and attempt to read this with your own risk. First of all, I want to thank Mary Svrcek, Sadie Ray Miller, Irene Wytovak, Emill Broz, Olivia Kulhanek . J. D. Thompson, and Edgar E. Staha for their sweet letters and lovely cards. It is indeed a pleasure to exchange cards and letters with such swell boys and girls. Keep on writing. Saturday night, June 13, the Crazy Water Gang from Mineral Wells, gave a free entertainment on the Waco courthouse lawn. Hall Collins and other speakers made speeches. Sugarcane and February were also there, telling their cute jokes. Billy Walker sang nicely and the whole gang did wonderfully. A very large crowd attended the program. It has been raining here very much, Seems as though the rain likes us a great deal. Irene Wytovak, your letter in the Vestnik are all interesting. Keep on doing the good work. All of you other boys and girls come on and write. It's lots of fun to see this section of the paper full of letters. Best regards to the editor and all of you. Until next time I remain. A Faithful Reader, Andeline Beralek. V Midfields, Texas. Dear Friends, Since my first letter was published I decided to write again. I enjoy reading all the letters in the Vestnik. My grandmother, Mrs. Frances Kurecka, mother, daddy, sister Albina, and . I were in Corpus Christi, Texas visiting uncle Emil Kurecka, and family, June 4th and 5th. We also brought plenty of cucumbers and onions back with us. We got a nice rain here June 5th, and 14th, we got some more. It surely did help the crops and gardens, Cotton is in full bloom. And corn is real nice too. "Rosaners" sure taste good. We had dry weather here, since Feb. 21st it didn't rain here until this month. May 31st twenty members of our C. Y. 0. went to Port Lavaca, Texas. To attend a C. Y. 0. Rally. We all had a nice time. Mr. and Mrs. Anton Kasper and family, Mr. and Mrs. John Kasper of Taylor, Texas were visiting us over the week-end. Sisters are teaching Catholic summer school here in our parish. Mrs. Lesikar, I surely enjoy reading your letters, also .yours Helen Stocklas. Helen you write again soon lot of news about Cameron. Matilda Vaculin. V Floresville, Texas. Dear Vestnik Readers, This is my first letter to the English section of the Vestnik. I have been reading the swell letters and decided to write a few lines too, I go to Webliville school and like it very well. I am in the 9th grade. I am a CzechAmerican girl although I can't read or write Czech I live on a farm. If anyone is interested in writing to me my address is Lebbie Tkadlec, Floresville, Texas, Route 3. I must end my letter for it is getting too long. Lebbie Tkadlec. Sincerely
Ve ettedu, dne 8. eervence 19424 Temple, Texas. Dear Readers, This is my first letter to the Vestnik. I have been planning to write to the Vestnik for a long time, but I never got to it. I probably would have never wrote if I Wouldn't have seen Vallie Mae Pomykal's letter. She is a very good friend of mine. I will tell you something about myself, and what I look like. I go to Thompson school and I'm twelve years old. My birthday is on June 15th. I really did enjoy it. My teachers name is Mrs. Ely Glass. I like her very much. I take Math, Reading, Language, History, Health, and Geography. I just love to go to school. My hobby is roller skating and dancing. I can skate very well. I was trying to learn to skate backward but my skates broke. I am 4 feet, 11 inches tall. I weigh 76 pounds, have blonde hair and blue eyes. I have one sister, but she is married. Her husband is a musician; Edwin Marek and His Play Boys. I have one nephew. He was one year old on June 6th. I think he is very cute. I belong to to the SPJST. lodge of Cyclone. I have belonged to it three years. My daddy has belonged to it 25 years. Mother belongs to it too. I know how to talk Czech, but I don't know how to read or Write it. However, I am determined to learn some day. Well, I guess everybody is canning at least we are. We have been canning pickles, beans, and cabbage. Daddy isn't exactly farming. We have renters that are running our farm. We have very pretty corn and after the big rain it really started to grow. CottOn is begining to bloom. We have a very pretty flower garden. I have lots of different kinds of flowers in it. Juline Rosemary Mikeska, I enjoy your interesting letters about Los Angeles, California. I wish you lots of luck on your graduation. Irene Wytovak, I think your letters are very interesting about Galveston. Keep up the good work. I hope the editor doesn't have a waste paper basket. If he doesn't I will write again. With best wishes to my aunt and uncle, Mr. and Mrs. Charles Bartek and to all my cousins of Fort Worth. Sincerely, Marilyn Bartek. V Temple, Texas. Dear Vestnik Readers, I was promted to write while reading all the nice letters everybody had written. I enjoy reading everyone and think they are swell. Boys and girls come on and write more I'm living on a farm, and everythink looks nice after the wonderful rain we had here. Many have written about the boys in the Army. Well, I have a cousin, Sergeant Jerry Zabcik, stationed at Ellington Field, Houston, Texas. I think its something great to know about our boys in the Army. For it may be your brother or a neighbor's boy who means so much to the fighting forces of the United States and to you. He has given up his home, and his work is set aside. All his hopes, all your hopes for him, now awaits getting through with the war. He works for his pay. Long hours of desperate work, with barely a chance to sleep, or eat. During many a long time trips through many a long night and weary day, his thoughts will be with you, who are at home. But we may be sure though that the longing to get the victory won, and to come home, will grow to be one of the most delightful feeling he will ever experience. My hobbies are playing a piano, sewing, and writting letters. If anyone would like to correspond with me, my address is, Temple, Texas Route four. Hello! Willie Mae Marek from .Port Lavaca, Texas, your letters are swell, come on and write more, and give your sister Evelyn a nice big hello. Come on readers and write more, cause I enjoy reading everyone of your letters. This letter is getting long so I'll have to stop, and write some more next time. Sincerely, Ruth Nell Tomasek.
ViiSTNIK Snook, Texas. Dear Readers, Since my second letter was published, I decided to write again. It rained here, thus, I have time to write another letter. I will try to make this letter longer, then I did my first two. We had a good rain here, and will not need anymore rain for about one month. The people around Snook have a lot to chop yet. I do not have to chop, because, I have to stay at home and cook dinner. In the evening I have to feed. I rather stay at home then chop. We have a good garden this year, especially our watermelons they are growing fast and are pretty big. I hope they grow fast cause I really like them. My uncle Pvt. Edward E. Bravenec, who was in. Camp Wolters at first, and now is in Fort Leonard Wood, Missouri, is getting alone fine. He will leave the Camp July fifth. That's when he will finish his basic training. He writes us every week and we enjoy hearing from him He gets plenty to eat there and likes the place very well. Our school was turned out on May 25th. I wished it wouldn't be out yet. I was promoted to the ninth grade. I can read and write Czech pretty good and like the Czech language real well. Gladys Kulhanek, I enjoyed your letters. Write again when you have time. I want to tell all my aunts and uncles in Houston and Freeport, hello. I guess this is all for today so, if my letter is published I will write again. I will end with best regards to all the Vestnik readers. Bertha Bravenec. Bellville, Texas. Dear Vestnik Readers, This is my first attempt to write to the Vestnik. I enjoy all the letters in the English section. I especially like Juline Rosemary's letters about California. My cousin and his wife have taken a trip to California. They have taken several pictures and I surely did enjoy seeing all those snapshots of California. They were real interesting and beautiful, I think your state is beautiful, Juline. I will tell you readers about myself now. Although there isn't much to say. I am partly Czech. I am a girl fourteen years of age. Will be fifteen on the fifteenth of July. I have brown hair, blue eyes, weigh 114 pounds. I am five feet, five inches tall. Have lived on a farm all my life. We have been having rains lately, which the crops sure did need. All the crops around here look good now. Well, before I sign off, I want to send a hello to my cousin Gladiola Bravenec in Da Costa, Texas. If this letter is published I will write again. Save your scrap iron to knock those Japs Joyce Ellen Hold. down. Wheelock, Texas. Dear Vestnik Readers, This is my first time to write in the Vestnik, I am a Czech-American girl. I have lived on a farm ever since I was born. I am in the seventh grade. I go to Tabor school. My teachers names are, Miss Ruby Frye, Mrs. Pat. Dooley, and Mr. L. D. Robinson I think they are swell. I have two brothers in the Army. There names are Rudolph and Charlie. Rudolph is in North Carolina and Charlie is in the Hawaiin Island. Rudolph had a seventeen day furlough. He left June 3th. I sure do miss them. I have one cousin in the Army too. My hobbies are dancing, fishing, and horseback riding. I am sending a sweet hello to my grandmother and kinfolks in Caldwell. Well, I guess I will quit for this letter is getting too long. I hope Mr. Wastebasket is asleep. Save some scrap rubber to knock the Japs down. Keep them flying and let's Remember Evelyn Matejka. Pearl Harbor.
Strana 111, Markham, Texas. Dear Companions, Friends, and Readers, I said if my first letter is published that I would write again and it seems that my first letter was published so I'm writing. SOme one,said that it makes a person feel high classed to read , your letter in print and I honestly do agree with this person. Even if you write a few lines or paragraph it makes you feel more proud of yourself. My opinion of the English part of the Vestnik is high, because I think that it has brought friends, news and so many new things for us younger folks to learn. The elder folks have brought up the SPJST. lodge in a very nice and educated way and I think that it is our younger folks duty to keep and try to take our parents or friends places later on in life. I have been an SPJST. member ever since birth and I am growing' older and growing more and more interested in learning the purpose of our lodge. All the SPJST meetings of Makham are taking place at my home. My father sells SPJST. Insurance and is the president of our lodge. My sister Bennie is the bookkeeper, Georgia Etta Eucek is the secretary, George Gelber, treasurer, and Mr. Gelber, vice-pres. Our secretary, treasurer and our bookkeeper are not yet in their twenties, but have been keeping the books and money business in a correct order, Our lodge has a number of about 50 members. Everyone in my family belongs to this lodge. Our lodge was organized August 3, 1941. Juline Mikeska, thanks for the compliment and I also love to read your letters as I have been at quite a few of the places that you have written about and after this dreadful war is over and our enemy is killed I hope to go back and see the new viabrations that have been made. I am sorry to hear about all the damage that has been done in Caldwell and I wish all of you luck throughout the year. My brother from Port O'Conner and also my brother from Camp Blanding. Florida were home this past weekend. My bother from Camp Blanding had a 10 (12.y furlough. My other brother from Port O'G'onner comes home almost every other week-end. They are now both classed as Sergeants. 1.1v brother also from the Naval Air Base in Co: • us Christi comes home around every 5 wc, eks. Put my poor brother in the Philli;ines, well lets pray that he'll come home. We got a letter from the War Department and they said he was missing in action. I have made quite a few friends with boys and girls of the Vestnik so will some of you others be kind enough to write to me. My address is just Markham, Texas. Do you buy War Bonds? It's a nice thing to buy. So save your money and not only remember Pearl Harbor. but t1 , a P'_ dillies Island as well. So until next time I remain a L Leona Senkirik. regular reader. V Halletts 1,, Texas. Dear Vestnik Readers, This is my first time to write to the Vestnik. I enjoy reading all the letters in the Vestnik: I do not know how to read nor write Czech. I am a Czech girl, 8 years old, and I.have lived on a farm all my life and like it very much. I go to the Boethel school. I am in the 4th grade and I like it very much. My daddy belong to the SPJS T. lodge. The weather here is o. k., but a rain would be very handy for cotton and corn. My birthday comes on September 7. If my letter is published I wil lwrite again. I hope Mr. wastebasket don't get this letter. Remember Pearl Hall= sour Friend,
Virginia 1\42P Boehm,
y*prrsim
West, Texas. Dear Vestnik Readers, This is my first attempt to write in the English section of Vestnik. I enjoy reading all the interesting letters of Vestnik. I am a Czech. girl 10 years of age and I am promoted to the fourth grade. I can't either write or read Czech. My teachers name is Mrs. Scott. Our school was let out May 14 . I have four brothers their names are, Alfonse, Frankie, Bobby, and Leon. The oldest brother Alfonse is working in Flatonia. We have a good weather here, and everybody around here are chopping corn and cotton. I'll have to stop and leave some space for others. I hope Mr. wastebasket is asleep, so my letter would be published. Buy Defense Stamps and Bonds. Remember Pearl Harbor. Your sincerely, Aline Hromadka. Cameron, Texas. Dear Readers of Vestnik, I have written to the Vestnik once before and as I have been urged by friends to write again I have decided to do so. I might say that I have become a member of the SPJST lodge of Buckholts. My mother and father are members and have belonged to this lodge for several years. It is nice to belong to a lodge like the SPJST, and if any of you young people have an opportunity of becoming a member do so. Farmers have been busy workin g, but last night we received a big rain which enables them to rest a little. We also had a few hails, but not enough to-do any damage. Uncle John and uncle Charlie Havlik, lets hear from you again. We enjoy reading your letters to the Vestnik. When they're written in Czech, dad reads them to the whole family. I haven't been able to tackle the Czech language so I could read it. Cousin Raymond I read your interesting letter and you must write again. I'm glad you are well and not sick anymore. Thank you for congratulating me on my graduation. I feel kind of free now, but I miss all of my friends. I have noticed a few letters from Cameron, Texas, but not very many. Come on young people write some more. Helen Stocklas, your letters are interesting so let's hear from you again. Irene 'Wytovak of Galveston, Texas. I enjoy reading your letters so keep on writing. If I visit my uncle in Galveston I hope I have the opportunity of seeing you. Since my last letter to the Vestnik I have received many nice cards and letters. I thank all of you friends that wrote to me. I must conclude my letter and will write more next time. Keep 'em Flying and the Nora Lee Havlik. Yellow Japs Dying. Bryan, Texas. Dear Readers of Vestnik, I have been enjoying the English section for a long time. I hope everybody will keep on being interested in it. We have just had a storm down here by the Brazos River. It came early this morning about three o'clock a . m., June eleventh. The lighting and thunder just didn't seem to cease. Lots of our corn and sugar cane are on the . ground, but I guess we are lucky it wasn't any worse. Most everybody is through chopping cotton the first time, but there is plenty of grass again. On May 31st we went to Galveston. We started at seven a. m. and returned about nine p. m. My sister and I went swimming. Did I get sunburned? And how! But it's all over now and I think I would do it again even thou gh the sunburn did not feel so good for almost a week. The Little Brazos River is up a little again. It's trO again, down again all the time this year so we don't have much fun there. Guess I'd better close for this time so I'll just say "Remember Pearl Harbor and let's hope to win the war soon. Very sincerely, rlillie Hanus,
Schulenburg, Texas. Dear Vestnik Readers, Since my first letter was not in the Vestnik I thought I would write again. I hope that Mr. wastebasket is asleep this time. I have one brother who is in the Army. He is stationed at Ft. Henning, Georgia. He is now a Sargeant. I also have an other brother who I think will go soon too. I also have some cousins in the army. So far I have enjoyed reading all the letters that have been written into the restnik, and I hope that everybody keep on writing. I am in the teen age and go to Engle High school. Our school ended on May 1, and I was promoted to the eleventh grade. I am sending a hello to my sister Agnes in Olney, Texas, and to my aunt Mrs. Adolph Barta in Corpus Christi, Texas. Will close my letter for this time as its getting kinda long. Keep 'em Flying. Sincerely, Irene Jalufka. V Tioga, Texas. Dear Readers, Since the wastebasket didn't catch my first letters I thought I would try again. I really do enjoy reading all of the letters from boys and girls everywhere. I have written to the Vestnik before and have never told about myself. I am 15 years old, 5 feet, 1 inch tall, hazel eyes and light brown hair and weight 90 pounds. I belong to the SPJST. I am a Czech girl. I live on a farm. My hobbies are reading, dancing, and collecting trinkets. I like to read letters from Juline Rosemary IVIikeska, Gladiola Bravenec, and Irene Wytovak, We were in Ellis County May 30 to see my little cousin, Doris Marie Parker, daughter of Mr .and Mrs. Earl D. Parker of Ennis, Texas. We also went to see my gandma and grandpa, Mr. and Mrs. John Polak. We had our neighbors, Mr . and Mrs. Gabriel Horak with us.. School was out May 22. I was glad. The last week of school was rainy so I missed all of my tests because the bus didn't come after me. If I hadn't missed my finals I would be a junior next term. I guess I had better close as my letter is getting long and I want to leave space for other letters. I am sending hello to my friends and relatives and also the readers and editor. A reader, Viola Jaresh. V Abbott, Texas. Dear Vestnik Readers, This is my first time to write to Vestnik. I enjoy reading the English section very much. I am a Czech girl eleven years old. I was promoted to the 7th grade. My sister, Bessie was promoted to the 5th grade, and my brother, Marvin was promoted to the 3rd grade. I have one more brother, Billie Joe. He is five years old. We got another big rain here June 14. Hope it stops raining. I have one uncle in the Army. His name is Charles Simcik. I have also, three cousins, George A. Marek, at Fort Benning Ga., John Matoska, at Washington and John Filla, at Camp Barkeley, Texas. My uncle is in that same Camp. One of my cousins Joe Matoska, will leave for Army June 17. I sure do miss them all, and I hope they can get to come home soon. Am sending hello to my aunts and uncles in Taylor. Come on cousin Albina Srnensky and Georgia Maly, Annie Matoska, write in the Vestnik too. Would like to read your letters. Also I am sending hello to all my kinfolks, who are with the United States forces. Will write more next time if this is printed. Hope the wastebasket is empty, so he won't get my letter. Good luck to all the readers. God Bless America! Annie Ruth Marek.
Ve sttedu, dne 8. 6ervence 1942
Wharton, Texas. Dear Vestnik Readers, It has been a long time since I have written in the Vestnik so I thought I'd write a few lines. The English section of the Vestnik has been increasing a lot. Viola M. why don't you write again? And Rosa Lee H. you haven't written in here yet, why don't you write? There is not much to do now since school is out. and it has rained here, so we can't chop cotton, but we are nearly through chopping it the second time. If anyone knows the words to "One Dozen Roses," 'Jersey Bound," and "Three Little Sisters." I wish they would send me a copy. Those three are my favorite songs. My address is Bessie Matula, Route 1. Box 220, Wharton, Texas. I have been promoted to the tenth grade. I'll end my letter saying, Let's Remember Pearl Harbor and also remember that we did it before and hope we will do it again. "V" for Victory. Bessie Matula. V Taft, Texas. Dear Readers, This is my first time I am writing to the Vestnik. I am a Czech girl nine years old. I go to Gregory School I will be in the third grade next Fall. My teachers name was Mrs. Rawlings. I liked her very much. I live on a farm and like it fine. I have one sister, her name is Anna Mae, she is 7 years old and a brother, Peter Lee 4 1/2 years old. We all belong to the SPJST. Why don't you write again to the Vestnik Earline Janca? I like your letters very much. Annie Elsner, why don't you write too, I am sending hello to my grandmother and grandfather, Malish in Corpus Christi. I hope Mr. wastebasket is asleep so this letter will be printed. I do want to surprise my dady. If my letter is published I will write again Until Peggy Jean Elzner. then keep 'em Flying. V Inez, Texas. Dear Readers. This is my first letter to the Vestnik. I enjoy reading all the letters. I am a Czech girl 9 years of age and am in the fifth grade, but I have passed to the sixth. My birthday is on January 19. I go to Wood High school. My subjects are as follows: Reading, Arithmetic, Language, Spelling, Health, and Geography. My teachers name is Miss Claybrook. She is a good teacher too. My friends in school are Rosie Lee Jurice, Georgia Lee Jurica, Gladys Stary. My hobby is reading. If my letter is published I will write again. Remember Pearl Harbor. Sincerely yours, Gracie Marie Millberger. V Snook Texas. Dear Readers, This is my second letter to the Vestnik. I enjoy reading and writing letters, especially the letters in the Vestnik. I won a Registered Duroc Jersey Gilt in the Sears Roebuck Essay contest in May. I and another boy from Snook won a gilt. It is gaining over a pound a day. My hobby is feeding the hog. In the fall there will be a pig show in Caldwell. There will be ten hogs in a contest, the one that will win the first place gets a registered Jersey calf, second place will get 100 chicks and the third through the tenth seventy five chicks. I hope I can win the first place. I belong to the 4-H Club. Our school is out, I'm promoted to the tenth grade, I'm glad. It has rained here a lot, but if it don't rain more the rain will do some good. We are not through chopping yet. I would like for some of my cousins from Houston to write to the Vestnik. I'm sending hello to my cousins in Houston. I guess I stop for I want to let other girls and boys have some space left for their letters in the Vestnik. Buy U. S. War Saving Bonds Henry Bravenec. and Stamps.
V stfedu, dne 8. 6ervence 1942. Temple, Texas. Dear Readers, and Relatives, I have been writing a little too often, but there are a few things I'd like to say. I guess next time I'll write I will write in Czech, ha, I can read real well, but I never tried writing. I think it is real nice for somebody to know your own born language. There are quite a few young folks that go to high school and take other languages and learn it, and neglect their very own. When I go to high school, which is in September, I want to take some other language, but first, I will learn my own, which is Czech. I saw a good many of my friends writing lately in the Vestnik. Come on you all write some more. Helen Stocklas, you sure can write interesting letters, •so keep it up, as I enjoy reading them. Juline, I want to say it was a very unusual coincidence about me writing the same thing you did, but I never did noticed that. If I ever did write the same thing, and I am sure it does happen more than once, I am sorry it did happen that way. You also wrote about Willian Josef Mikeska living in Temple, but there aren't any living here by that name. There is a W. M. Mikeska living here they own the Sunset Hatchery. I am the daughter of John Mikeska. Well guess I'll close as I am sure there are other who would like to have their letters published. ' With best wishes to my relatives, Vestnik readers and the kind editor. Sincerely, Willie Mae Mikeska. V Schulenburg, Texas. Deal Readers, Well, here I am writing again few lines since my first letter was published I decided to write again. I must say that the English section is increasing, come on girls and boys join the fun with us. Probably every child's school is out, and all of us are now spending our vacations. I could have gone to Houston and Galveston, but something came up and I couldn't go. Next week I am going to Randolph Field to stay at my aunt and uncle Srgt. Bobert Balcar. I believe everyone enjoys Juline Rosemary's letters, because they are interesting. My dady used to stay in California, I don't know what part, I guess every place. He tells me he doesn't know why he left, because it is a beautiful and healthy country to live in. We may take a trip and see California someday. If we do, do you think we would be invited to come to your house? I hope so. Sometimes in May we had a band of cowboy's playing and singing out at the Schulenburg High school. They were from Mineral Wells, Texas. May be some of you folks listen to the Crazy Water Gang over the radio. Those two dark coulds of joy Sugarcane and February were also here. We all think they are colored men, because they sure do talk like it, but we are mistaken, they are white men. We all really did; enjoyed them. I will have to stop now. Sincerely, Valeria Pesna. V Caldwell, Texas. Dear Vestnik Readers, I have an opportunity to write again a few lines in Vestnik. I enjoy reading all the interesting letters in Vestnik, especially Juline Mikeska. Juline, I sure think your letters in Vestnik are very interesting. Oh yes, Juline while I think about it, you wrote a long time ago that your hobbies are collecting picture post cards, so I would like to send you one, but I don't know your address, so why don't you put it in Vestnik so everybody would know it. June 10, we had a storm here; it didn't do much damage, just the wind bloomed some of the corn to the ground. I really am glad that it didn't do more damage. May 26, all of the eight graders of the Burleson county schools had their graduation
VESTNiK at the Caldwell High School gymnasium. It sure was interesting. Our school was out May 22. We didn't have a program. Gladys, I sure did like your letter in the Vestnik. It was interesting. Marguerite Ann Haisler, I don't know you, and you wrote that you don't know me, but I. do know Gladys. I will give my height so you would think about how I look. I am five feet tall and I have light brown hair and light blue eyes. If I did say my age, I'll say it again; I am twelve years old and in the seventh grade. My sister and my brother-in-law, Mr. and Mrs. Joe Odstrcil, were at our house. My sister stayed two weeks and my brother-in-law just stayed two days and went back to Houston. My brother, Joe, and sister-in-law were at our house from Houston too. My other brother, Johnnie, and sister-in-law, were at our house Wednesday, June 17. I hope Mr. Wastebasket is asleep and my letter gets a chance to be published. I shall write again. We will slap the little dirty Japs and Uncle Sam is the guy who can do it. If any of you girls or boys want to write to me my address is: Lorine Mucka, Route 3, Box 107, Caldwell, Texas. Lorine Mucka. Yours truly, V Hallettsville, Texas. Dear Vestnik Readers, Well here I am again with a hand full of news. How is everyone now-a-days? Hope you are fine. The crops here around Hallettsville are really looking fine. The tomato crop was good this year. Now I must say a little about myself. Well, I am 5 feet, 4 inches, have dark brown hair, grey eyes, a freckled complexion, and weigh 130 pounds. I will be 19 years of age on August 19th. Have I a twin? Whoever is just write to the Vestnik so I would know and I'll give them my snapshot. I have a few cousins in the army. Pvt. Leo Baca is stationed at Fort Sam Houston; Pvt. Jerome and Jerry . Chudej are stationed at Camp Barkeley, Abilene, Texas; one brotherin-law, Sgt. Rudy F. Tajchman Jr., stationed at Medical Detachment, Waco Army Flying school, Waco, Texas, and also a lot of friends. Here's wishing all our beloved men in the service good luck and a safe return. Lottie Mae Fabian are you any kin to Henrietta Fabian of Hallettsville. She and I are great pals. Virginia Kunetka, by the way are you any kin to Lillie Kunetka of Breaslu, Texas. She is a little kin to me. Janet and Virginia Sykora, come on and write again. You all know me don't you. We're kin together. Tell your parents I'm sending them my love and also tell auntie and uncle John Chudej. Tell all of them that I'm in hopes of seeing them soon. Will you? Must end as my pencil is getting short in some way. Will drop a few lines again soon. Have written enough for this time. Remember Pearl Harbor as we did the Alamo. With best regards, Angeline Marie Chudej. V Sinton, Texas. Dear Readers, I saw so many wonderful letters in the Vestnik that I couldn't help but writing also. Sinton is a little town about thirty miles from Corpus Christi. The land here is best for farming and cattle raising. I. live on a farm and really like it, but I will volunteer in the Signal Corps in the very near future. Three of my brothers are in the service and I'll be the fourth. I am a Czech boy, but I don't know how to write it. As long as it comes to reading, it's alright, but writing is something different. But a person could write it if he put his mind to work. This is my first letter to the Vestnik and I hope the editor will publish it. I belong to the S. P. J. S. T. lodge in Skidmore, as a matter of fact, every one in the family belongs to
Strana it, if not in Skidmore well some place else. Sunday, June 14, I was nineteen years old and all of the boys and girls enjoyed a swimming party and ice cream party at the Aransas River. We are in the middle of cutting feed now so I hope it will stay dry for a few days. The cotton is white with flowers and if nothing happens to it we have a good prospect for a crop. • I would like to hear from all of the girls and boys in all parts of Texas, so when you are not busy or when it rains, drop me a line or two. My address is: Sinton, Texas, Route 1, Box 117. So come on you boys and girls, write to this paper so we can keep the English section going. Henry Kasper. V Da Costa, Texas. Hello Readers! Just got through reading the Vestnik and it's just grand to see all the young people taking so much interest in the paper. Keep up the good work as that is the only way for a paper to exist. I have really been enjoying these letters that I can hardly wait for Thursday to roll around so I can read the Vestnik. I see that soldiers are taking more interest too. Keep it up. Clem J. Kovar, your're doing swell, if I may say so in writing; very • nteresting. Say, are you by any cht,nce related to Monroe and Leonard Kovar of Victoria? I know them real well. They are barrels of fun. Keep on writing the swell letters. Olg Mae Rohan, do you make these Da Costa dances? My brother is always talking about your brothers, what swell times they have together at the dances. Willie Mae Marek, why don't you write again? Where is the spirit? Talking about airplanes, you should see them fly around here. It really is interesting to watch them fly. Sometimes it's breathtaking. As you all know, at least some of you do, Foster Field is located about 5 miles from Victoria and about 22 miles from Da Costa. There are quite a few soldiers and cadets at the base. My dad works there in the field, that is in the civil service, so he has seen many interesting things, but can not tell as that might help somebody. Oh yes Pvt. Willie 0. Blasek, very interesting letter you wrote. Come again. Say, do you know Tom Bravenec or any of the other Bravenec. Tom Bravenec is my dad's father. We have all of our relatives living around Nelsonville and New Bremen community. I think my dad konws your parents as Bellville is Dad's birthplace. Well, it seems I'm' getting this letter too long or the editor might cut it down, although I hope not. Best regards to all. Gladiola Bravenec. V Dime Box, Texas Readers of Vestnik, This is my first letters that I am writing to the Vestnik. I have been enjoying reading all of the letters that all of you boys and girls have been writing, so I decided to write one, too. I am a Czech girl and I am at the age of 13 years, I will be 14 August 20th. I go to the Dime Box school, and have been promoted to the 10th grade. I have been going to the Dime Box school ever since I have started. Juline Rosemary Mikeska, write some more of those interesting letters about Los Angeles. I live on a farm, and we also have a tractor, We have been taking Vestnik as long as I can remember. So I guess I will have to stop and wait for Mr. wastebasket go to sleep. "Keep 'em Rolling Uncle Sam." Mary Balcar.
Straus 1$. DRVNIMI kolonisatory nebyli Anglosasove • nebo jine nordicke narody, riStr g Jihoevropane: Portugalove a '8'panele. Portugalci chteli rozmno git sve bohatstvi objevitelskmi cestami, kolonisaci a svetovSrm obchodem s tim spojenS7m. Spokojili se tedy s tim, ie v africkrch a indickS7ch pobte gnich pasech zakladali obchodni osady, aby mohli provozovat nerueene obchod s domorodci. Jejich einnost veak nezanechala trvalSrch Spanele kolonisovali sttedni a Ji gni Ameriku, jednak pro jeji bohatstvi zlata a drahSTch kovii, jednak proto, aby sirili ktest'anskou viru. Dobyli rise Aztekii a Inn a vyhubili velkou east pAvodnich obyvatel. Ponevad g se veak epaneleti kolonisatoti smisili s domorodci, vzniklo mezi nimi tak silne spojeni, ze jests dries je citit duchovni ptibuzenstvi se gpanelskem, aekoliv staty jsou politicky at davno samostatne. Portugalsko a Spanelsko si chtely svou svetovladu zajistit nav gdy. Proto uzaftely v letech 1479 a 1494 mezi sebou smlouvy, v kterS7ch si rozdelily pravomoc v ruznSich svetadilech. To jim mnoho nepomohlo. ✓ roce 1600 objevili Holand'ane ostrov Javu, zalozili r. 1602 Holandskou ITYchodoindickou spoleenost a zaeali kolonisovat vYchodoindicke ostrovy. Aby sve einnosti dodali zdani pra y yYm slavnYm uCencem, pravnikem-nosti,dalis Grotiem, zakladatelem mezinarodniho prava, hlasat zasadu "svobodnYch moii". Neru gili domorodce v jeich obvyklem zpOsobu givota, riSibrg spokojovali se jen rte gbou ptirodniho bohatstvi kolonii. ✓ 17. stoleti prisli tak francouzove a Anglieon& kteti ptedeveim na zapadoindicl*h ostrovech zavedli svou piratskou hrazovladu, chytajice a plenice epanelske a portugalske lodi, ktere pluly s drahocennSuni naklady ✓ tote dobe bylo v Anglii zvykem, stehovat prebyteene lidi jako zemedelske delniky a formate do Severni Ameriky. Tomuto ptikladu nb.sledovaly Francie, 8panelsko, 8vecisko a jine evropske narody. V tomto kolonisaenim procesu zvitezili Anglicans, ponevadt jich bylo nejvice. Anglicke kolonie veak nezustaly dlouho spojeny s mateiskou zemi. Kdy g Anglie ke konci 18. stoleti chtela koloniim ulogit vysoke dame, prohlasilo se 13 severoamerickSrch provincii za samostatne a donutily Anglii po dlouhe valce uznat samostatnost SpojenSrch state severoamerickS7ch. Jen Kanada zilstala Anglii Verna. SpojenSrm statum se brzy po to podatilo koupit od Napoleona Cast Severni Ameriky, kterou Francouzove dobyli na Mezitim se zmenila Ji gni Amerika, vlastni zpanelska kolonie, ye vice na sobs nezavislSrch • Brasilie, jedina, portugalska, kolonie v Jigni Americe, oddelila se roku 1822 pokojnou cestou od Portugalska. ✓ roce 1823 postavil Monroe, tehdejei president SpojenSrch state severoamerickSTch, sadu "Amerika Amerieanum", co g znamenalo, ze gadne evropske mocnosti nebude od to doby dovoleno ziskavani americkeho Od to doby ptestala Severni Amerika pro Evropu existovat jako kolonialni oblast. Nahradu za sve velke ztraty v Americe si hledala Anglie na Dalnem 'vrchode. Od roku 1750 dobyla postupne VSichodni Indii. Hospodatskeho zugitkovani Indie se ujala Lond3inska ilrchodoindicka spoleenost. VelkS7 mogul nominelnim vladcem Indie. Ale od roku 1876 byl anglickSr krai take indickSrm cisatem, eimg se Indie stala easti Anglie. Soueasne s Indii obsadila Anglie Australii, kam od roku 1787 do 1836 usidlila velkSr poeet trestancti. Roku 1806 ziskala Anglie holandskou kapskou kolonii. Holanded koloniste, burove, se odstehovali na sever, kde zalozili Transval a svobodnS, stat Oran gsko, ktere veak roku 1902 take padly za kotist Anglii. VS7voj Anglie na kolonialni velmoc probihal ✓druhe polovici 18. a prvni polovici 19. stoleti. Tento proses usnadilovaly dye okolnosti: 1. Anglie vyela z napoleonskch valek jako nejsilnejzi namorni moc teridegi doby. 2. prvni
VikeTRIM
holonialni rise kdysi a nyni. Andreas MoraVek. kolonisatoti, gpanele a Portugalci, byli uz na sestupu, ostatni evropske staty pak jests nemely pro kolonie porozuineni. Tak nemela tehdy Anglie vatneho soupete a obsadila v'S'echno, co se obsaditi dal°. Tak byly ony body na zemi, ktere teprve ,pozdeji nabyly neobyeejne duletitosti, jako na pt. Malta, Gibraltar, Aden (po yystaveni Sueskeho praplavu), v rozhodujicim okanitiku v rukou Anglieanu. Celkem motnorici, britska svetova 'rise byla ve svYch zakladnich rysech hotova kolem polovice 19. stoleti. At do to doby pohlitela britska, vetejnost na otazku kolonii, jako na zaletitost hospodatstvi a obchodu. Od to doby vgak nabyla tato otazka politickeho vS rznamu, nebot' evropske staty, ktere se dosud zabyvaly malo kolonialnimi otazkami, zaealy na mnoha mistech zeme ohro govat nadvladu Anglie. Jako prvni se ptihlasila Francie, jet v letech 1830 at 1861 ziskala Altir a pozdeji i Tunis. Odtud rozS'ito yala svou moc poznenahlu do vnitra Afriky at ke Kongu a ohrotovala britske driavy v Africe. Rusko, druhY nebezpeenY soupet, postavilo se v cestu britske expansi v Asii. Od Petra VeEitel° si podrobilo s pozoruhodnou rychlosti. obrovskSr asijskST kontinent. Ke konci 18. stoleti proniklo pies Behringovu fi ginu at k Aljaece. Soueasne dobylo easti turecke rise na Kaspickem moii. Aby ueinila ptitrt teto expansi, Anglie obsadila severni kraje Indie a zabranila v krymske valce, aby si Rusko dobytim Catihradu neziskalo ptistup k Sttedozemnimu moii. Rusko se °bran° znovu na vSlchod a vyutivajic nesnazi v Cine, obsadilo Amursko a Mandgusko. V roce 1860 zalo gilo na btezich japonskeho more Vladivostok. Proti jeho daleimu rozeitovani na vSrchode se postavilo Japonsko. Kolem poloviny 19. stoleti bylo Japonsko t. zv. kapitulacemi ptinuceno k tomu, aby poskytlo Evropaniim ptistup k japonskYm pkistavam. Japonsko si osvojilo rychle evropske metody. Za padesat let se vymanilo ze zavazkii kapitulaci a vystoupilo samo jako dobyvatel. Obsadilo nasilne Koreu; jet byla easti Ciny, a po vitezne valce s Ruskem 1905 se chtelo usadit v Mandtusku. Nepodatilo se mu to tehdy ndsledkem tlaku evropskYch velmoci. Aby uspokojilo sve kolonialni potteby, obratilo se Japonsko k tichomotskSrm ostrovam. Zde se veak dostalo do konfliktu se SpojenSimi Staty americk3"7mi, jet po valce proti Spanelsku v roce 1898 obsadily Filipiny, Samou a Hawajske souostrovi a tak se objevily jako kolonialni mocnost v Tichem oceanu a zkil gily cestu japonske expansi. ✓ poslednich desetiletich se pkihlasili jako novi uchazeoi Italie a Nemecko. Oba staty byly vedeny hospodatsk3imi pohnutkami: pottebou surovin a odbytiet'. S velkS7mi obtigemi se Italii podatilo ziskat jen male a thuds kraje na pobiTZ. Rudeho more. Nemecko ziskalo dosti rozsahle kolonie v Africe a kousek reservace v eine. Jeho nost v kolonialni oblasti veak nabSlvala ponenahlu politickeho razu. Nemecko bylo toho ndzoru, to k zajieteni sveho zamotskeho obchodu pottebuje silne valeene lod'stvo. K rozeiteni a zajieteni svSrch zajm .O. v Asii poskytlo Turecku podporu a vystavelo bagdadskou geleznici. Tim ziskalo spojeni s PerskSrm zalivem. Tato opatteni a rostouci soupetni Nemecka ye vzech oborech obchodu a pramyslu vzbudily v Anglii, Francii a Rusku velkou nedilveru a silnou tevnivost a byly vedle mnoha jinYch dilvodu ptieinou svetove valky. Po svetove valce ztratilo Nemecko fOechny sve kolonie. Tim chteli vitezo ye navgdy vyraditi Nemecko jako velmoc. Je telko rici, jak se vyvine budoucnost. Ale t` e je trvale neud.rtitein6, aby may svet roz-
Ve sttedu, dne 8. eervence 1042, delenST rnezi sebou Anglie Francie, vyplYva toho: Anglie si site s Pomoci maridatii SpOlednosti bakodu vybudovala od Kaira at po Kapske Mesto v krasmi a jednotn3i celek a take znaene posilila sve postaveni ye Sttedozemnim obsazenim Mezopotamie, Zajordani, Palestiny a Kypru, ale ztratila nato svou hegemonii na mokich. Musi se o ni debit s Japonskem a .Spojenymi staty. Dominia se silne osamostatnila, takte a yetove britske imperium drti pohromade jen osoba kralova. Nebezpeenejkm znamenim v§ak je, to roste rychle a mohutne narodni citeni Indil a Arabi:I. Francie site jako kolonialni mocnost take silne vzrostla, ale nepokoje v severni Africe a politicks pomery v matetske zemi neslibuji mnoho do budoucna. Svet je prozatim, zda se, rozdelen do posled7 niho misteeka, ale stare kolonialni mocnosti Anglie, Francie a Rusko ukazuji znamky slabosti a Upadku, a novi uchazeei o kolonie: Japonsko, Italie a Nemecko jsou mladi, eerstvi a jdou promyelene za svS7m cilem, Proto Anglie a Francie nebudou mod udrtet na dlouho nynejS1 a ye mocenske oblasti. . V Miniqtr Ripka o britsko-rusks strtiouve. LondYn. (OTK). — Ve schUzi Oeskoslovenske statni rady podal dr. Hubert Ripka, firadujici ministr zahraniei, vS7klad o britskoruske smlouve. Tato smlouva je zakladern hlavni zarukou budouciho rniru v Evrope. ka Britanie a SovetskY Svaz uzavtenini vy o vzajeinne poinOci razerri zmarily snahy vSech, kdd z nedostateerie znalosti nebo z poiihe hlouposti ci rozmysine z nejakYch jinYch diivodfi navrhovali nebo jeate navrhUji, aby Evropa byla uspotadana bez jakekoli fleasti Velke Britanie a Sovetskeho Svazu. Vzhledem k tomu ,ge Velka Britanie a SovetskS7 Svaz jsou nejdalegitejei evropske mocnosti, je nesmysIne zakladat novSr potadek bez jejich ptime a aktivni soueinnosti. Kdyby byly ze spoluprace vyloueeny, Evropa by se dostala pod vliv a moc Nemecka . — Ministr dr. Ripka pak to se Nemecko bude musit po valce vzdat vzech OtoenYch innysh). Bude to y'Aak mozne jen po skuteene socialni a duchovni revoluci. Total plati o Mad'arsku, jet se bude muset zbavit nynej§iho retimu a zavest skuteenou demokracii zalotenou na vlade selskeho obyvatelstva. Tento nazor sdileji take rumungti derriokrate. Svoboda a neodvislost malych narodu, ptatelska spoluprace se 'SovetskYm Svazem, stale vet..§i telesna politicks a hospodatska soueinnost mezi malYmi zememi, jet musi mit demokraticke retimy — to jsou zakladny, na nicht mute byt sttedni a jihuqchodni Evropa opet vybudovana. V Ponta Ceskoslovensku v Mexico City. Mexico City (OTK.) — Spoleenost ptatel Ceskoslovenska (Los Amigos Aliados de Checoslovaquia) daval 20. kvetna slavnostni abed na poeest eeskoslovanskeho chargé d'affaires dr. Karla Wendla, kterST se nedavno ujal tizeni es. vyslanectvi, kdy g, byly obnoveny diplomaticke styky mezi Mexikem a Ceskoslovenskem, a na podest majora ' tefana Dobrowolskeho, polskeho vojenskeho ptidelence. Obeda se eastnili ptedstavitele spojeneckch diplomatickSrch misi v eele s polskS7m vyslancem Marchelewskim a francouzskS7 m zmocnenSrm nistrem Bodardem, zastupce Polske unie v Mexiku plukovnik Skoryna, mistoptedseda Cs.mexicke associace profesor dr. Brumlik a dalosobnosti z politicicSr ch, umelecsi kVch a vedeckYch kruhu. — obede promluvilo nekolik hostt o vS7znamu Ceskoslovenska a Polska pro y es Spojencil a o nutnosti, aby obe zeme byly opet svobodne. Dr. Karel Wendl ve §panelskem projevu zduraznil, jak si vati potty, ktera je Ceskoslovensku prokazovana, a pak kratce uvedl, eim ptispiva:teskosloverisko spojenectelnu vale'dnemu
N.re stfedu, dne 8. 6ervence 1942. NANIOrtNi ZAKLADNA CEYLON. Josef Kalmer ✓ den, kdy britske vojsko opustilo Rangoon, prozradil general-major Sato z japonskeho ministerstva valky na schtizi razne japonske piany do budoucnosti. Sato pravil m. j.: "Japonsko vstoupilo do druhe etapy rozhodneho boje proti VeIke Britanii a SpojenYm Statism. Obe tyto zeme maji dostat posledni ranu Japonska, Italie a Nemecka, Italie a Nemecko zamYgleji obsadit Suez a Gibraltar v pti gti dobe a pti dalgim pochodu na jihovYchod si chteji podat ruce s Japonskem v Indickem ocedne. ✓ Indickem ocedne ma, Velka Britanie motni zakladnu na kterou pan Sato, jak se zda,, zapomnel. Ostrow Ceylon ma velikost poloviny Anglie a hemM se spojeneckYm vojskem. Velitelem je general Inskip a vojsko maze dostat kdykoliv posilu z blizke pevniny. Dokud byl Singapur v britskYch rukou, byl Ceylon z namotne-technickeho stanoviska — zasobovaci stanici. Kdy2 Japonsko bombardovalo Andamanske ostrovy v Bengalske zatoce a naznadilo tim iitok na zapad, stal se Ceylon, ktery je od Rangoonu a Kalkuty vzdaleny asi 1200 mil, ptigti! zavorou na japonske tests po moii na zapad. Trincomalee na vychodnim polate2i ostrova Ceylonu je jednim z nejkrasnej gich p•irodnich ptistavu na svete. Tento ptistav se stal hlavni namotni zakladnou Britu v Indickem oceane. Odtud bude vychazet obrana proti japonskYm Utokum na Bengalskou a Perskou zatoku. Vzdalenost mezi Sumatrou' Ceylonem je pouze 1000 mil, ale pro Japonce bude velmi ooti2ne.. Do ptistavu Pearl Harbour se dostali, Ponevad2 detne ostrovy mezi Japonskem a americkou namotni basi na Havaji byly pro Japonce dobrYm fikrytem. Ale na tests k Ceylonu neni takovYch ostrovt. S Ceylonu je mono bliiici se Japonce yeas zpozorovat a nemohou proto po&tat s nahlYm fitokem.Celou zemi probihaji vYborne silnice a dobre 2eleznice. Pfistavu Colombo se utiva pro oceansite lode. Jaffna na severu a Galle na jihu jsou skoro zapomenuty. Dtile2itYm se mute stat ptista y Manaar na severozapade ostrova v Adamskem zalive. Legi na mists, kde pruh more mezi Ceylonem a Indii je neju2 gi, naproti Dhaneshkodi. Tento ptistav je spojen 2eleznici s Madurou a Madrasem. Dhaneshkodi je s Manaarem spojen pravidelnou ptivozni sluthou a v
villeTvitz
Btrana
ptipade japonskeho pokusu o invasi by, na tomto mists mohlo bYt z indicke pevniny dopraveno tolik vojska, kolik by bylo zapottebi, aby ueinili vettelcihn 2ivot 'peklem. Utok na Manaar neptichazi v Uvahu, ponevad2 more je zde ye).mi Uzlte a skalnate a plavba z yYchodu na zapad neni vilbec mand. Japonsko to vge vi. Po dlouha leta posi.lalo sve agenty na Ceylon. Tito agenti meli nejrftznej gi zajmy. Nekteti se proste zam6stnavali prodejem baylneneho tkaniva, jini putovali "Zubu Budhove", kterY je zde uschovan, jini zase malovali s nadgenim tak dlouho ceylonskou krajinu, a2 je policie "doprovodila" k nejbli2gimu parniku v Colombe. Ale co se Japoncum podatilo v cele jihovYchodni Asii, od Fillpin o2 k Burnie, totit zkizeni pate kolony, o to se na Ceylonu neodva2ili ani pokusit. Proto jsou gance obrany Ceylonu a ittoku z Ceylonu lepgi a vetgi. European Corr. Let. V JEDNOU VETOU Z PROTEKTORATU. Pra2ska vetejnost vyslovuje svtij obdiv tigske branne mod., ktera opet nastoupila cestu dalgich viteznYch akci. — Z propagaeniho z Podebrad. Dnes varuji znovu a znovu opakuji: ka2de Ceske hlavy je gkoda za ztracenou vec zradne a bezcitne Anglie. — Emanuel Moravec. Vyloucenimzidu z deskeho givota byl deskY elovek osvobozen. — PragskY rozhlas: 6eskST narod a ka2clY jednotlivY Cech dekuje za svilj 2ivot Adolfu Hitlerovi. — Lidove Noviny. Mesta Votice a Milevsko nemaji vlastnich budov pro divadlo a proto se jedna o ptizpasobeni tamnich 2idovskYch synagog pro tieely divadelni a podniky kulturni. — Narodni Politika. V V Leakach zavraideni take Ceti eetnici. LondYn. (oTK.) — Ve spravach o povra2deni obyvatelstva Letakii a znieeni vesnice oznamil pra2skY nemeckY list Der Neue Tag, '2e "ptislugnici protektoratniho Cetnictva, kteti byli odpovedni za vetejnY klid a potadek v LeZakach, yeah o tom, ae se ve vesnici skrYvaji neptatel gti agenti." Ne2 mohlo Gestapo pkikrodit k zateeni techto eeskYch spa.chali pry sebevraklu, V LondYne se ma vgeobecne za to, Ze byli zastteleni a 2e Nemci mluvi o jejich sebevra2cle jen z politickYch dilvodU.
HITLER JEST BLAZEN, jest dugevne pomaten a "my sleduPRAVI DUSEZPYTEC jeme pozorne jeho pathologicke pozahrnuje v to jeho pokusy Boston, Mass., 29. aervna. — AmerickY dugeznalec tvrdi, 2e Adolf Hit- znieiti dug evni zdravi jinYch jeho ler jest dugevne chorY a 2e jest na valkou nerve slovnim ptekrucovasvobode na misto v blazinci jest za nim pravdy." V to zodpovednY nemeckY leka•. PraiskY rozhlas mlei o dalgich Dr. Charles H. Dolloff z Conend, vraid.ich. N. H., byvalY ptedseda Medical SoLondYn. (eTK). — Zpravy o hrociety v New Hampshire, prohlasil v lekatskem Casopisu New England madnYch vra2dach ZeskoslovenJournalu, 2e byla to nejosudnejgi skYch vlastencti, zejmena o masakdiagnosa v cele historii, kdy2 nate- ra v Lidicich, zpilsobily v celem sverad byl prohliZen te velke vzrug eni. Vetejne mineni "Jig v roku 1923, kdy tento pseu- boutilo se proti temto nemeckYm do-Caesar, jen2 nemohl ani slo2iti zverstvtim i v neutralnich zemich. zkougku v obecnYch gkolach, zoos.] Proto se Nemci pied desiti dny naprvni vzbou •eni, nebo pus, proti sta- hle rozhodli nevysilat pralskYm rozvajici nemecke vlacle, byl prohli2en,1 hlasem zpravy o darsich vra2dach. zdali jeho dugevni sta y je v potad-1 Mleeni nemeckeho rozhlasu o udaku a psychiatrist (duaezpytec), kte- ! lostech v deskYch zemich vzbudilo ry Hitlera prohli2e1, jednodu ge u- vgak za hranicemi je gte vetgi vzrututlal diagnosu. geni a matek, protole z neutralnich "Na misto, aby uznal, 2e ma co do- pramenti je znamo, 2e Nemci eineni s nebezpeenYm gilencem, jen vraideni pokraduji. V mel bYti zavten na neureitou dobu, SLUZBY B021. byl Hitler pouze nazvan nemocnYm' fanatickym psychopatem a yge, co 12. Cervence Temple, 10:45 rano CesHitler dostal, bylo gest mesicti ye veky a v 8:00 weer anglicky. zeni. "To jest ptieina, prof Hitler jest 19. Cervence Seymour (V. P.) 9:45 rano ye Ckole Lively. — Ft. Worth na svobode dosud a jest to fakt, kte(V. P. 7:00 veder ye YMCA. dokud mi znamo, nebyl dosud nikde uvetejnen." 26.'Cervence Anton (V. P.) 10:00 raDr. Dalloff pravil, 2e psychiatrino u Stehlika. stOm jest dobte znamo, te Hitler Josef Hegar.
BUDOUCI min. (Pokradovani se strany 1) spravedliveho mista, v ni2 sdru2ene narody stiedni Evropy, budou mit opravnene misto a v ni.2 se budou sna2it, aby ktivdy na nich spachane byly odeineny. Oeskoslovensko bude usilovat o nove federalni kombinace — jako je na ptiklad polsko-eeskoslo yenska konfederace a o nove lep gi a radikalnejSi rorte geni otazek menginovych. Ptipravujeme take peelive svou rekonstrukci vnit •ni. Pracujeme na torn, co udinime ihned po padu Nemecka, jak nove zorganisujeme Zivot svYch politickYch stran, ptipravujeme revisi sve Ustavy, decentralisaci politicks spra,vy, a dulaite socialni a hospodatske reformy. Jsme ptesvedeeni, ge brzo po valce budeme ye sve zemi mit opet potadek a blahobyt a Ze budeme ope brzo jednou z nejlep gich evropskych demokracii. Na jednu vec nezapomeneme: 2e na ge vlada a nage statni institute nalezly asyl a pohostinstvi v teto velke zemi. Dostalo se jim zde take velke politicks pomoci. Zde mohli ptipravit noyou a lep gi budoucnost sveho naroda v nejsmutnejAim fidobi s yYch dejin. To bude velkYrn poutem do budoucnosti mezi na gimi dvema narody a staty. Jsou kladeny zaklady k velkemu, uptimnemu a ygeobecnemu styku obou zemi po valce. Konec konca take Velka Britanie bude miti velky zajem na evropske pevnine, nebude se jig isolovat a bude mit cltivernY podil na novein systemu evropske bezpeenosti. A 6eskoslovensko jiZ nikdy nebude pro Velkou Britanii neznamou zemi. My, zastupci potlaeeneho naroda, kteti se te gime pohostinstvi Velke Britanie, vratime se do svYch osvobozenYch clomovii s pocity vdeenosti k velkemu narodu za v gechnu pomoc, moralni a duchovni podporu a insplraci, ktera nam v gdy bude z nejlep gich vzpominek z doby nejhroznej gi valky svetovYch dejin. ,Reporta g z ptednagly presidenta Dr. Benege v Ceskosiovenskem Ustave v LondYne. Smuteeni bohosluiby za Lidice a Leiaky. New York. (6TK). — V eeskem kostele Panny Marie Ustaviene Pomoci v New Yorku byla slou2,ena 4. Cervence, na svatek Independence Day, mge za Ceskoslovenske vlastence z Lidic a LeZakfi. Smuteeni kazani proslovil Rev, Josef Vetrovec, rektor eeskeho tadu Redemptoristu. Smuteeni bohosluaby byly slouleny peel Na,rodniho svazu Ceskych katolikt. Za eeskoslovenske Atady byl plitomen generalni konsul Karel Hudec. ZVOLTE EN() 1,
BASCOM GILESE ZNOVU - ZVOLTE
ZA
NAgEHO PRITELE
statntho komisaie pozemkii
Tom A. Graham Vagim okresnim
ICOMISAtkEM PRECINKT NO. 4 OKRESU HARRIS (Political adv. paid by friend)
(Commissioner of the General LAND OFFICE) Vyslechnete jej v PATEK V 8:30 VE1ER na Texas Quality Network WFAA — WBAP — KPRC. (Tato oznamka jest placena ptately 'Rana Gam),
Ve stiedu, dne 8. eervence 1942.
71215T1riK
Strain 10.
VITEZSTVI TETO VA KY A TRVALS" MiR PO NI JEST ZASADOU
Breda KANDIDATA ZA
S TNA I) koveho sena ora James V. Allred, bS7valY guverner statu Texas, byl ptivodcenT starobni pense, nebot' jako guverner Texasu, ji zavedl. James V. Allred, jako guverner statu Texas, ustanovil vice des14.ch schopriSmh lidi do riiznSrch statnich zodpovednSrch mist, nein kterykoliv jinS7 guverner y Texasu. Viterstvi v teto valce jest v srdci kaaleho praveho americkeho obdana a kaZdeho slu gneho dloveka na svete, ktery si \Tab svobody. James V. Allred take to poklada za prvni a nejdilleNtej§i povinnost spolkoveho senatora a slibuje, ze jestli bude zvolen, napne sve sily a schopnosti, by vykonal v6e, co se da, by viterstvi Ameriky bylo co nejUpinejSi a aby jednou byla vitezne. vz.WCena americka vlajka v Berline, Tokio a Rime. James V. Allred jest teem i du g pro pinou podporu ledneho programu presidenta Roosevelta. On nechce, aby se opakoval osudny rok 1918, kdy isoladnici porazili ideu bS7valeho presidenta Wilsona, jent -chtel zameziti dalsim valkam, ale isoladnici v kongresu jeho ideu zavrhli a tak nesou zodpoved-
nost za tuto valku. V kongresu jsou je'ete isoladnici, kteli motion a snad se pokusi o vyjednavanSr mir s Hitlerem, proto lid by mel se miti na pozoru pied Omit° nebezpeenSmi muZI, a mel by zvoliti mute, jako je JaMes V. Allred do spolkoveho senatu, kterS7 rozhodne takove my§lenky zavrhuje. James V. Allred jest proto; aby se vojinUm na frontach svetovS7ch dostalo pine protekce a zasob, by mohli chraniti sve 2ivoty a neptatele poraziti. Allred veti v sjednocennost naroda a nedovoli gtvani jedne tiidy proti druhe. Jest pro ochranu pray delnictva i kapitalu. Jest pro ochranu zakladnich pra y farmaiqi a neodvislSch obehodnikii. Bude se starati, aby kaZdemu se dostalo ptiletitosti k vzdelani a ptileiitosti k praci a nezavislosti. Jest pro trvalY mir po valce a spolupraci y'Sech narodu, jak znazornil ndS yelikSr vadce president Franklin D. Roosevelt. Jest pro hospodatske zaopatteni starcti, pro zdokonaleni socialniho zabezpeeeni pro kaaleho.
Chcete-li takoveho spolkoveho senatora, volte 25. eervence pro
mes
•
llreda
(TATO OZNAMKA JEST PLACENA PRATELY P. ALLREDA.)
Ve
stiedu, dne 8. eervenee 1942.
vejk v Protektorate. Josef Schrich a Erik Denrose. Scena: v blazinci. Svejk, tri nemeeti profesoti-psychiatti. 8vejk: DobrY veder, panove. Nejactivejei Heil Hitler feem vespolek, Tady mne mate. Me jrneno je 8vejk. Josef Svejk. Profesor 1: Povezte nam, '8vejku, kterY rasov' typ iadite vSree v nemecke etnograficke stupnici? Typ, brachycephalicky ci typ dolichocephalicky? Profesor 2: Co vite, S' vejku o mystickem gptizneni pudti a krve? •Profesor 3: 8vejku, prod jsou tidi naiei ahlavni metlou? vejk: Je mi Tito, panove. Nevim. Opravdu nevim. Ale dovolte, abych ted' zase ja yam polotil malou hadanku. Dejme tomu, ze by se nag' vildce . . Profesor 1 • Ein Psychopath, Profesor 2: Ein totaler Psychopath. Profesor 3: Ein totaler, kapitaler psychopath. 8vejk: Ja ut to o nem tue'll davno, panove. Ale opatrnost matka moudrosti. Jeete by yam nekdo mohl za ten va.s odbornY a na slovo yzatY nazor o nokm vadei zbytedne nabit hubu. Profesoti: To nam stall.. tvejk: Mne taky. Scena: v pratske ulici. Na narotich jsou umisteny tlampade pro ptenos vittleova projevu. tdernik .vede 8vejka zpatky do Petschkova palace, tvejk: Ja mu nerozumim jedinY slovo. To zas mluvi vtidce nemecky. Udernik: Maul halten. Poslouchat! Je valka. Valka s Ruskem. vejk: Nepovidejte . . . Valka s Ruskem . . A to hura na Beresinu! Hurd, at' tije druhe napoleonske tateni. Vzharu na Sibit! Vzharu na Omsk a Tomsk! Prye s pluto, zedno, demo, tidokraty ye Vladivostoku. At' lije n Ls' milovanY vadce! Hurd na Beresinu! Obdan 1: Kdo je to? Zblaznil se? Co to vyktikuje? Ob'dan 2: Podivejte se. Vede jej adernik. vejk: Vpied na Beresinu! Vpied na Beresinu! At' tije Gestapo, kam tento pan adernik mne znova zavadi. At' tije blazinec, ze ktereho mne pravy vyhodili bez obeda. Obdan 1: Je to blazen. Vedou jej z cvokarny. 2ena: Maj ty bote, Valyt' je to 8vejk. °bean 2: Na g' start, dobrY vojak S'vejk. tvejk: At' tije ride milovanY vadce! Obdan 1: At' tije cvok! 8vejk: At' tije velike Nemecko! ObOan 1: At' tije cvokarna! . tvejk: Hurd na Beresinu! 'Mei: Kura na Beresinu! Scena: kancelat v Petschkove palaci. Uiednik Gestapa, 8vejk. ttednik: . . . naposledy, 8vejku. fteknete nam kdo vas to navadi, abyste provadel takoy e blaznovske kousky. nevim 8vejk: PoslUene hlasim, vafenosti, o . ,a.dnYch blaznovskYch kouscich, ttednik: 8vejku, mate mne skuteene za takoveho vola, abych uveiil, ze jste to myslel witne, kdy jste provolaval slavu vadcovi? Avejk: Posluene hlasim, ze yes za takoveho vola nemam a ze jsem to vaane nemyslel, kdy jsem provolaval slavu vadcovi. ttednik: Aha, konedne, ptiznavate se tedy? vejk: Ptiznavam, va§nosti. Co bych se neptiznal. To mate tak. Tady na g' milovanY vadce vypovida valku pro svaj lid a lid stoji a posloucha a netike, tak ani onak jako by se fej to vtlbec netYkalo. Copak si,• vaenosti, vadce ogles 6e§ich pomysli? itekne si: "Copak deeti delnici. To jsou stall oligarchove a plutokrati. Ale, ze mi moje milovane sttedni vrstvy neskodily na epek a neprovolavaly slavu kdy se tahne na Rusko! To mi nejde na rozum. Z toho jsem, panove, Janek." Tak jsem si teda myslel, Avejku . . Vtednik: Hiztaus, Schweinkerl,
vilsinthe Scena: V nemecke voj•enske nemocnici. Tak zvani "Stati frontovi valeenici" a Vlajkati, kteti se tak houtevnate hlasili ke spolupraci s nacisty, byli Gestapem vyzvani, aby utvotili ceskou protibonevickou, dobrovolnickou rotu. Hledaji nyni zachranu pied mar'ekou na marodce v nemocnici. Doktor: Ah, vCiehni moji milovani Oe'ei veseli a pohromade. To rad vidim. Myslim, ze uz brzy bude•e schopni odejet na frontu. Tak co? mum yam jeete jednou na rozloudenou proplachnout taludek? 8vejk: Posluene hlasim, pane doktore, ze veichni jsme zdravi a v potb.dku at na jednoho kratkozrakeho hokynate, ktereho sem polotili omylem a mne s mym chronickYm revmatismem. Posluene hlasim, ze M.dnY z ptitomnYch aktivista netouti po proplachnuti taludku, ale, ze veichni touti po okamtiku, kdy v eturmbatalionu se budou moci ukazat jako neporazitelni valeenici, majice na pameti vojensk' vehlas sveho milovaneho ce. Posluene hlasim, le je to pro mne cti a rozkoSI sdilet stejnou svetnici s hrstkou techto chrabrYch hrdina, kteti ut tak zahy a dobrovolne poenou cedit svoji krev na SirYch sibitskYch planich pod kulemi rozstiilenou vlajkou hakoveho ktite a poenou pokladat sve Zivoty v ramci sveho velikeho historickeho poslani pro svetlou myelenku desko-nernecke spoluprace a veteiho nemeckeho, tivotniho prostor u. Vlajkat: P • estat! Ut to nemilZu poslouchat. Ja jsem kratkozrakY. vejk: Jen si ptedstavte to dostiudineni a slavu. BYt rozSavlovan kozackYm najezdnikern 'di rozmaekan na haSe vlastnim nemeckYm tankem s posledni nesmrtelnou mySlenkou na vyprahlYch rtech: "At' ije nae milovavadce a iTesky kanclet. \Tee pro zasadu spoluprace. At' tije nafe vet§i nemeckY tivotni proctor." Vlajkat: Ja to nevydrtim. Ja chci domt. Ja jsem kratkozrakY, g vejk: JakYpak kratkozrakY? Je-li vetSi NC-meek° dnes uz v takove brynde, ze rekrutuje vlastni spolupracovniky pak musi kaZdY staatskripl konat svoji povinnost. Kdybych jen sam byl o 20 let mladCi. Doktor: Ein prachtiger Bursche. Bravo. Jake je vase jmeno, dobrY muL. Svejk: 8vejk.DobrY vojak 8vejk, vaSnosti. • V FRED DVACETI PETI LETY.
Po hladove•zime zaval Evropu pied dvaceti pet lety sveli vitr od vYchodu. Ruske samoderZavi padlo a breznova, revolui:ni vlada postavila se na stanovisko demokratismu a sebeureeni naroda. Na branu zabuSily nove radikalni my'Slenky. Aakoliv se generalove Ustrednich mocnosti — tehdej§i osy — teeth, ze vnittni rozklad vytadi Rusko z boje, nove ideje neznaly hranic. Jarni vitr veetil bouii a vladcove evropskYch talatt zadali se strachovat o budoucnost. Posledni rakousko-uhersky panovnik i jeho zahranidni ministr Czernin posttehli take TYznam udalosti. Vynakladali Veechen svilj vliv, aby Rakousko odolalo naporu ideji ruske revoluce. V zahranidni politice snaLl se to Czernin dokazat uzavtenim mire, bvt senaratniho, a pokoueel se v tom smeru vyutit rakouskYch socialnich demokrata na sjezdu Druhe internacionaly ve 8tokholmu i pfibuzenskich syazidi cisafovny Zity z rodiny Bourbon-Darmske. Ve vnitrni politice snaZil s0 nastoimit cestu nosti. Byla proto svolana tiCska, rada na 30. kvetna 1917. Jeii svolani bylo v§ak priia to s ob' l vami mP7i eeskim lidem i v zahranienim odboii, poneva0, si dobte pamatovali protest eeskYch poslanca, sdrutenYch v tak zvanem Oeskern svazu. kteff, byl jeete v lednu toho roku podan Czerninovi proti DrohlaCeni Dohody o osvobozeni eeskoslovenskeho naroda. Dr. Bene'S poslal Dred zahaje, nim vzkaz do Prahy, ze je nutno tiein g pied zahajenim snemovny revoludni projev uro statni samostatnost deskoslovenskou, nikoliv jen pro historick6 3tani pray° desle.
Straus IL narodni rada vydala pak z pera iViasarykova prohlakni plot rakouske riSske rade a proti vemu, co by na ni bylo proti vuli deskeho naroda usneseno. Koneene spisovatele a basnici blizci lidu spik ne2 razni Cehonove a Va,clavove Dusebou a verni odkazu deskYch dejin, chopili se z podnetu Jaroslava Kvapila akce sami. Bylo to poprve od roku 1848 a vSeslovanskeho sjezdu, kdy se prihlasili spisovatele o ifeast na politickem vedeni. 222 spisovatele, na prvnim miste mezi nimi Alois Jirasek podepsalo projev adresovan3-7 deskemu poselstvu na riSske rade. Co deal spisovatele chteli, vyjadfuje jasne zneni jejich provolani: "Spirite svou svatou povinnost a zastante se aeskYch pra y a eeskYch poladavka. Program naS'eho naroda je zalolen jeho dejinami i jeho krnenovou jednotnosti, jeho novodobYm politickYm Zivotem i jeho pravy a vS'im tim, z deho tato prava vznikla a aim byla svate zarudena. Doba dneSni zdarazriuje jej do poslednich dusledka; zdalo-li se kdy, ze lze jej odkladat nebo omezovat, nutka vas doba dne'Sni, abyste jej rozvinuli a hajili do krajnosti, abyste se domahali jeho spineni bez vYhrad, nebo 6eskY lid se ho nikdy nevzdal." Z obsahu je ztejme, ze to b31 program obnovy Ceskeho statu s ptipojenim Slovenska bez dynastie habsburske a bez ramce rise rakousko-uherske. Bylo to poprve, co byl doma formulo yan novodob desk' politick' program, a shodoval se s programem, pro neZ agitoval v cizine zahranieni odboj. V dobe, kdy se rodila nova Evropa svobodnYch naroda a kdy se °pet rozhodovalo na dlouhou dobu o eeskem osudu, byli tak desti poslanci yyzvani, aby jednali podle piani lidu. I kdyZ se snad manifest zdal bYt y etSine domacich politica pfedeasnYm a zdanlive neodpovidajicim situaci, piece jen vYvoj brzy zal, ze odpovidal skuteenYm pomeram. VzeS'el z nalady lidu, kter' instinktivne citil — mnohem spravneji neZ domaci politikove — ze nadeSla doba, kdy mleet a eeka bylo by nejen zbabelosti, ale vedlo by take k pord2ce. VYvoj uddlosti potyrdil, Ze projev priSel yeas. Projev poslanca Kaliny a Prunara byl odleskem projevu spisovatele, statopravni prohlaSeni deskYch poslanca, sdruknYch v Ceskem svazu, nemohl ji2 Uainek a dojem spisovatelskeho projevu zmenit. V cizine bylo jim eeleno opatrnickemu stalopravnimu prohlaSeni Ceskych poslanctl, doma se k nemu priznalo delnictvo demonstrujici 30. kvetna proti katastrofalnim pomeram hospodarskYm. Ulicemi rozlehal se tehdy nejen Rudy prapor, nYbr2 i Kde domov spisovatele sedi dnes v koncentraenich taborech a jejich hlas byl udukn gestapem. Neni y S'ak pochyby, ze v tett) chvili zaznelo by jejich volani v podobnem smyslu jako pied dvacetipeti lety. Nemohou-li tak uainit oni, je to tim spiSe povinnosti nas v cizine. V Nemecke podrobnosti o zabiti pavodcil atentatu. LondYn. (aTK). — PrL'skY tisk i rozhlas roz'Sirovaly aZ do stredy 17. eer yna o privodcich atentatu na Heydricha a o jejich dopadeni zpravy neptesne a zmatene. Ve stredu 17. derma zrejme na nemeckY rozkaz, rozepsaly se nahle pralske noviny o podrobnostech. Kostelnik pravoslavneho kostela v Resslove ulici v Praze II. ukryl pry domnele pachatele v kostele. KdyZ oddily adernika SS kostel obklieili, pachatele-paraSutisti se pry zabarikadovali a zadali na aderniky strilet z revolveru a hazet rueni granaty. Nemci stfelbu opakovali a zabili nekolik paraSutistii, mezi nimi take KubiSe, Gabeika a 22 roku stareho Adolfa Popelku, bYvaleho porueika hraniearskeho pluku es. armady. V
Vatikan a Siovensko. New York. (OTK). — TureckY statni rozhlas v Ankate v techto dnech oznamil, ze Vatikan vyzval vladu tak zvaneho slovenskeho statu, aby sluSneji zachazela se slovenskYm ZidovskYm obyvatelstvem. Bratisla yska vlada, yedend katolickSTm knezem Msgre Tisou, odpovida, veak na vatikanskou tadost dalSi persekuel ticlik.
Manz.
V 2 T Nt mokratieti a tolerantni Ameridane . . . sjednoceni, bez rozdilu na.bolenskch, politickSrch a stavovskS7ch. Nakmu programu zustali jsme a znstaneme verni al do vi-* terstri Spojenrch Statti a SpojenSich Narodu.
ArnericWh Cechoslovikii v iexas vo a do price. Sdruzeni
AMERICANS - KRAJANE! KdyL jsme se pied temek etyhmi lety organisovali co AmeriCane eeskosloy enskebo pnvodu, dali jsme si do na eeho programu jakoprvni si do nakho programu jako prvni zasad a ideahl, obranu naei nova americke vlasti . jako pravi deSPRAVNE VYKONANA POEIREBNi SLUIBA. V hodine talu zarmouceni naleznon Edward Pace pohiebni iistav poliotovY k sympatickemu vyiizejednotlivosti a k ni vypraveni dojemneho pohibm. Levne ceny jsou na'Si zasadou.
EDWA R D PACE
Pob •ebni fiditeL 6- len S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.
Charlie's Food Market Chas. HrtAka, maj. terstve maso. Grocerie, ovoce a zeleniny. NejlepM maso ye meste. Dodavka zdarma. 501-67th St: Wayside 4304
Dr. Chas. J. Hollub CeskY Likat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Te1pfon rppidpree7 TP11101 014s ri (wil y • P- • Potnr) 24563
Henry ' ebesta E
tkadovna nad MIZE DRUG STORE SMITHVILLE,
4 =-
TEXA
AINIMOIMW.IIVIIMI.M09,14.11M11.117.1....m.11,MOVIMOVIZg
C. II. CHERNOSK PRAVNili Vytizuje vdkere soudni ze.lelitosti. ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove. HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY OONI LEKAft BrS7le spra.vne phipravene. as dle itmluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg. TEMPLE, TEXAS
skein° ptivodu s velkS7m Usilim nadi snaiili se je tak zachranit pied neamericke vlady. meckou pelicii. — Le'Zaky byla maKrajane do price. Pod praporem id osada o 10 eislech a asi 60 obyhve'zd a prulni "Sjednoceni zvite- vatelich. Byly east osady Habrozime", vie, je2 path k obci Louka u ChruSDRU2ENI AMERICKYCH came. tECHOSLOVAKT:1 V TEXASU V Vime, k na§i elenove a naM ZE SCHUZE AM. t SL. MLADEZE, tele pinili sve povinnosti av§ak dnes V AUSTIN, TEXAS. jest doba tak vaIna, a kriticka, Ze toto nepostaei, dnes musime vyMusim zase dati vedet co Mame pnouti vkcny nak sily a podpoiiv Austin, aby si ZadnST nemyslel, Ze ti nsili Ameriky 100%. Nak SALT UNITED jest ye stalem styku at' ptimo neb nemame Zadnou starost. prostiednictvim eeskoslovenske Na- • Nak schtize SdruZeni Americke STATES rodni Rady s ruznS7mi departmen- Lesko-slovenske Mladek byla zahajena v nedeli, 21. dervna, ye 3 hoty nisi americke vlady. diny odpoledne ye YMCA budove. Dnes volame k Vam opetne, aby Z dtilelitch pirein pan ptedseda BONDS chom sneastnili se akce Department i mistoptedseda nemohli prijiti, tak AND of Treasury, akce valeenSTch bondti. je zastupovala Rosie Neuman, aby STAMPS Nekolik milionn na'Aich nejlepSich schaze mohla bSrt zahajena. Usnesli mlatich mual jest povolano do jsme se, to schtize F.C.A.Y. sdruZeni zbrane. Jest nutno, aby tuto demo- pies leto budeme konati ve stejnS7 kratickou armadu, armadu lidu, vy- veeer jako University Czech Club, bavili jsme terni nejlepgimi a nej- jednu pa druhe. Pak byly rozdany modernejimi zbranemi co moina v otisky Constituce mezi naAe eleny nejkratSi dobe. Dobra, hojna a nej- a dopis od District piedsedy byl PRO MENSI ZALUDECNI POlepsi nejen povede nagi pieeten. Pan doktor Mieek pieeetl armadu k viterstvi, ale i zachrani dopis od Hlavni itiadovny z Chi- TI2E NIC LEPSIHO NE2 spoustu tivotn na S . ich mlatrch mu- cago. Jefte se vytidily spolkove zaSeverfiv Dobra ii7zbroj a rychla vS7roba lei tosti a vesele jsme se rozeni.. Mnoho zdaru vkm etenaktm a doprava v3izbroje znamend zmeneni ztrat . . . k tomu jest potheba je, Sleena Rosie Neuman, penez, ano naSich penez, ktere jsme dopisovatelka. teto zemi meli moLlosti yydelati a uspohti. Kdo dnes dava, Americe V Druhe Lidice. 3ve fispory co pujeku — upisoyanim LondSm. (CTK). — Osada Ledaly War Bonds, neastni se akti yne bo1e, stava, se yoja,kem na domacim u Chrudime byla ve sthedu phepa2ADEJTE V LEKARNE! 'oojiSti. — Ten kdo schovava sve dena oddilem nderniku SS. 1Thechoc A dolary v truhle, jest zradcem sve no dospele obyvatelstvo veetne lien bylo vyhnano z donna a posthileno, zeme, sveho lidu a stare vlasti . . stava se sabota2nikem. Dnes neni deti byly odvleeeny neznamo kam mista pro ty, kteti delaji veci na po- a cela osada vypalena a srovnana Kdyby lekarnik nemel, objednjte lovic neb jen na oko, dnes jest me- se zemi. Pralske noviny uvetejnily nami misto jen pro ty, ktehi yy- na rozkaz Nemcu ve etvrtek rano KDO JEDNOU sEVER(JV nalo21 sve nsili a podpoii naS1 a- zprayy o tom, Ze obyvatele Le21kt BALZOL ZKUSIL, NECHCE BEZ merickou viast 100%. Miliony s yo- byli popraveni a obec znieena pry NEHO BYTI! bodmich lidi po celem syete umira proto, k tarn byli ukryti nephatelpod ranami Gestapa, v koncentrae- §ti agenti-paraSutisti, kteii prST nich taborech, ye YYpalen'Ych yesvedouci filohu v phiprave atennicich, v ssutinach s yS7ch dome s tatu na Heydricha. Phi yS7sleAich omodlitbou na rtech, s modlitbou za byvatele LeZakt pry zatajovali phiAmeriku a jeji armadu . . . jedinou tomnost para gutistu ye vesnici to naden vsech utiskovanSrch a poni,enSTch . . . Krajane, vy nesmite sklamati, vy neskiamete tyto nevinne °bet suroveho barbarskeho, pohanskeho nacismu.
BUY
WAR
8
HOUSTON, —:— TEXAS
PRAVNiK
Ve stiedu, dne 8. Cervence 1942.
ZABAVY
Ameriky neada, od vas dar . . . Zada, od vas jen pnjeku, ktera se yam v nekolika letech znroei . . . jak mohli by jste uzaviiti sve srdce a nedati Yak nspory k disposici sve vlasti, k disposici naSI americke armada, ktera s y3"Tmi 2ivoty chrani vase domovy, vase farmy a budoucnost celeho lidstva. ADAME naS'e odboeky SALT, ve kterch jsou sdrukny v gechny nase organisace, spolky, jednoty a lady, aby pokadaly v naSich krajanskSrch osadach schnze, na ktere se pozvou heenici z bank a takov3"7ch finanenich instituci, ktere se upisovanim valednch bondu zabSrvaji. Reenici pak nejen mohou vysvetliti kaldemu podrobnosti o valeenSrch bondech, ale mohou i na miste samem zapsati si jmeno a eastku, kterou jste ochotni upsati na valeene bondy. Gadame, aby odboeky drtely seznamy techto krajand, ktere pak v tistiedi seeteme abychom meli obraz o torn jak na§i krajane upisuji a abychom mohli Department of Treasury podati vyZadanou zpra,vu o nal 'Cinnosti a spolupraci Atneridan0 oeskosloven-
faclu
Pokrok Houston 12. eERVENCE.
HOUSTON CZECH SYNCAPATORS BILL MRAZ J. R. BAtA HOUSTON CZECH SYNCOPATORS MUSICAL SIX
19. tERVENCE eERVENCE
2. SRPNA 9. SRPNA 16. SRPNA 23. SRPNA DAMY 40c — MU2I 40c (Tax included)
0 zakusky a obeerstveni navAtevnika jest VStorem /Waite postarino. Zabavni Vtbor. 1140 ROBBIE ST.
Na doptani: 20th and North Main.
T. 04511
VageTNIM
Oznameni Kandidatfi VOLItOM OKRESU AUSTIN! V tomto sloupci naleznete kandidaty, kteti 26,daji vas o hlas a podporu v demokraticky. ch primarkach v roku 1942. Poplatky za ozna.meni kandidat0 jsou: Do precinktnich Ukadu $10, do CO OKRESNi SUPERINokresnich, zalirnuje v to poslance TENDENT DVA ROKY 1923 - 1925. do zakonodarny, $15, do statnich $25. Profesor H. A. Ripple z Bellville opravnil Vestnik k uvefejneni sveZa senatora Spoj. Statt. ho oznameni kandidatury do idadu DAN MOODY ) okresniho superintendenta. J. E. McDONALD Pan Ripple neni nezkuaenSTm muZa komisake zemedelstvi km pro tento dulelit3'r fikad, ale jest dobke obeznamen s povinnostJESSE JAMES mi spojenYmi s timto iftadem, maZa statniho pokladnika. je dvou letou zkuaenost, neb &ad L. A. WOODS tento zastaval po dobu dvou let, a Za statniho superintendenta. site od r. 1923 — 1925. Krome toho ma zkuknost vyudovani co prinOKRES McLENNAN cipal po dobu tiiceti let v obecnSrch D. W. BARTLETT a venkovsk3ich vykich akolach. Za soudce 54. distriktniho soudu On jest usazen zde, daneplatcem okresu Austin a opravnenSrm voliJOHN W. DUNCAN dem okresu po dobu posledZa Aerifa, o znovuzvoleni nich dvaceti-peti let. Jest 48 let star a naleza se v doOKRES MATAGORDA brem zdravi, v nejlepaim veku, fiG. P. HARDY, JR. sicky i duaevne schopen sprostiti se za Okresniho Navladniho povinnosti o kte* se ucha.okresu Matagorda. zi. Ujist'uje dale volide okresu, LUTHER ROBERTSON bude skuteene vdeenm za jejich Za odhadeiho-VYberelho Dani podporu, a bude-li zvolen, ujist'uje okresu Matagorda. je, Ze se vynasna2i dle nejlepaich svS7ch schopnosti vykonati povinD. B. (JACK) HINTON nosti spojene s timto fitadem. Za okresniho klerka Krajane zvlaate mei by vykonati vae a bSrti napomocni k zvoleni J. W. "JIM" GARTRELL profesora Rippla, neb sam jest MeZa okresniho klerka nem S.P.J.S.T. po dobu 28 let a o sobne zada vaechny bratry o hlas TOM HALE a podporu. Za okresniho Akolniho dozorce Jeho kandidatura spada dle akce demokraticke primarni volby 25. W. J. HICKL (Pd) Za okresniho komisake 4. precinktu eervence 1942. V Hurban o Rusku. OKRES WHARTON New York, (oTK). — V pondeli PAUL J. ABLATURA veeer konala se zde v Madison Za okresniho komisa • e Precinkt els. 3. Square Garden manifestace, jiZ uspo • adal Russian War Relief a na OKRES FAYETTE niz promluvil sovetskS7 velvyslanec CHARLEY B. BOROVEC Maxim Litvinov a poradce presiZa okresniho komisake precinkt dislo 1. ZNAM "NONAT". OKRES BELL FRANK PONtiK Poznal jsem jej asi pked Aestnacti Za okresniho komisake precinktu lety. Mel jsem "housera" a byl jsem redaktorem u "Novell° Domova" v eislo 2. Hallettsville, Texas, kdy jej jeate vlastnil p. Josef KopeckS7, dnekii OKRES AUSTIN pa:s- tmistr tamte. W. D. BRYAN, Byl jsem jako mrzak, nemohl jsem Za okresniho navladniho se hnout. Tehdy manaelka p. Jos. Kopeckeho poradila mi "Nonat", a J. L. McNUTT ja si naplast z nej prilozii na pater. Za aerifa. Psal jsem noviny v posteli tti tYdny, po vyuZiti naplaste z "Nonat" byl E. E. REINECKER jsem za tri. dny zdra y . Od to doby Za Serifa. "Nonat" v me domacnosti neschazi. Odporueuji H. A. RIPPLE Stan. Novotny, za okresniho superintendenta vydavatel Pravdy, Rosenberg, Texas. 1,000,000 iIDiJ POVRAZDENO LondYn, 29. dervna. — Nemci povradili jiz nejmene 1,000,000 Ziclit v Evrope od poeatku valky, jak pravil dnes mluvel za 2idovskS7 svetovY kongres. Cena Nonat je ponou 55c a $1.05. "Masakr iidu jest easti prohlak- Ptejte se vaeho lekarnika neb jedne zasady nacistfi, k "fysicke vy- natele, ale nic jineho neberte, radehlazeni zidu musi 13S7 ti ode dneala ji p g te pkimo na na gi adresu: Udelem Nemecka a jeho spojencir, R. C. MILLER & CO. pravil tento P. 0. Box 2851 Mtadena, Calif.
H. A. Ripple uchazi ge o naiad okresniho superintendentsLouta,
denta Roosevelta Harry Hopkins, jena je spravcem ttadu pro pujeky a pronajem Spojenctim. Krome feenikil promluvil na Mtn schuzi take des. vysianec VI. S. Hurban, jen toto: "V g chni slain lide na celern svete obdivuji odpor, jej . klade Sovetsk37 svaz naporu na-
NiCitel tra
eistickYch hard. 0 in: spech umoanen? Odpoved' zni takto: velkYm nadeenim, silnou vith zit svYm vlastnim zpUsobern a tvrdou praci. Tragicke staroruske "nidevo" neoslabuje pl'irozenou silu ruskeho lidu. Dovolte rr.da r.), abych Rudou arnaddu pozdravil no rusku: Da zdra y stvujet poLedonosnaje krasnaja armia!"
Tento jednoduchSr pkistroj da se p • ipevniti jednim eroubkem na svibove no'Zky kolovetru a zniai malou travu, kterou sviby nemohou zahrnouti. Tisice spokojenYch rolnika dosvedei ifeinnost tohoto ni&tele travy. Usetri y am mnoho prate, jest uZivan p • i oboravani bavlny a korny. Tento rok zvlaat' bude nedostatek delniku, proto kupte si tento pkistroj brzy neb mame jen malou zasobu.Cena $1.75 par, poatou vyplacene. Kupte u nejblilaiho agenta, nenili u vas, objednejte pkimo od E. D. Doskoeil Burlington, Tex. Chceme agenty.
BOTTLED IN ND I<OPROOF 0 AVAILABLE PROOF BUT BOTTLED IN BOND
Le sage Company, Distributors. Dallas, Texas.
War Bonds Guard Home Front
This new coitor iter, which soon will be seen throughout the United States, E hasizes a new theme in the War Bond sales campaign. The present goal of the Nation wide drive is to persuade all citizens to invest 10 percent of income in War Bonds and Stamps. U. S. Treasury Dept, 1.4.45,A041
SVSS4 4-Q3 C
Strana 24.
F-311,1 W.
Podiveite ,oznamovaLi
PRIVITANI.
Vitame Vas, — pane profesore, co rodaka Mora yskeho kraje, jako apoS"tol pfichazite k nam, Piljme se — ma s dost vel- velkY ukol byl svefen Vam. kou rodinou k vedeni velkeho stada dojnych 'tra y. Udejte zkugenost Vy jste vide' vlast svou zaprodanou, a podet v rodine. C. M. Lancaster, uvrzenou v pouta — v okovy, 1725 Barnard St., Waco, Tex. (27c) Vy jste videl vratclit bratry rodne, vykradat visky, mesta, domovy. ZS"- Medi se zkugend ueitelka k Ptedneste to ted' krajaniun nagim, vyueovani statni gkoly Lost Prairie, vzbud'te v srdcich jejich k vlasti cit, v Primery Room, v Ceske esade pti vzburcovat je k boji, jest Ukolem Temple. Doba vyaovani 8 mesicil. Vagim, Pigte na: John H. Kovar, Temple, proto jsme si ptali Vas zde mit. (27-28p) Texas, Rt. 4. Vttlyt' i nage vlast, draha, Amerika, fairl Znamost s deveetem chtel by vela v boj s neptitelem tak si ueiniti mladenec farmat, dobreukrutnYm, ho charakteru, za Ueelem snatku. aby hajila svobodu katdeho eloveka Pigte na znaeku: "ZdravY mlade- proti barbarism tak vratednYm. Vestnik, West, Tex. (27p) nec", Naposled mom prosbu k yam, Ovir, Piijme se — fatmat s rodinou krajane drazi, deskoslovenske narodnosti, pro 300 jich v Americe tije na tisice, akrovou farmu. DobrY pozemek. dejte dar na oltat vlasti, Dobre zvelebeni. Na mlekatske ce- a pamatujte na "LIDICE". ste, skolni ceste. Dobra ptileMtost. Mzda a procenta ze zisku. DobrY do- etend redakce:;— Prosim uvetejnete v-Yge uvedebytek a dobre natadi na mist y. VYnou basen ve Va gem liste. Tato bynosnost *bine zaleti na praci a zeni teto farmy. Adresujte: Postof- la darovana p. Jakubem Nemcem fice Box 523, Fort Worth, Tex. (27c) k uvitani prof Odlotilika v Corpus Christi, Tex., u ptilaitosti slavnoProdam — farmu 95 akril, 49 sti dne 5. dervence. Diky. akru vzdelano, neb farmu zrentuji. V Geo. Holy, Crosby, Tex.., (26-28p)
Meld Ork
Prodam melasovY pres lacino, pottebovan 3 roky, s motorovYm pohonem. Geo. Holy, Crosby, Te-
xas.
(26-28-p)
OF* Zkuiena ueitelka hleda misto k vyueovani, Ma ueitelskY certifikat, je graduantkou koleje. Pi gte na: "Elementary Teacher Akoly", Vest(26-27-p) nik, West, Texas. DO PRODEJE. Dobte vybudovana farma proda se i s traktorem, (buster, cultivator, planters, disk-plow, raw binder, grain drill) atd., korn a krmivo. Tato farma ma v gecky v'hody: blizko Taylor, v eesko-nemecke °sad& 0 dalgi podminky a cenu pi gte na redakci Vestniku pod znaekou "Farma" % Vestnik, West, Texas. 26-28-pd) infri Prijme se: — Jedna neb dve
rodiny s detmi na vedeni a praci na ranci v zapadni easti statu Texas. Musi bYti zku geni ve farmateni, take v pesteni norek a dr .O.bete. Musi bYti schopni operovani traktoru a uCiniti lehei spravky na tomto. Musi bYti schopni a miti kvalifikace. Kra.sna, ranch, nalezajici se dale od mesta, 30 mil od Mineral Wells. Adresujte na: 818 Gulf States Build-
ing, Dallas, Texas.
(26-0
mor Mala. kukatka, druhu "Barred
®d1®iiik we West.
Dr. Odlailik, profesor historie na Columbia University v New Yorku, bude ptitomen na sjezdu eeske presbytete ye West, Texas, ye dnech 11. a 12. dervence a bude na programu v nedeli odpoledne o 3:30 co hlavni teenik. Te't bude mluviti Dr. Kovacs, profesor z Baylor University a soudce Chernosky z Houstonu. Zveme celou Ceskou vetejnost k tomuto Yzacnemu programu. Nezapomente na nedeli 12. o pill atvrte hodine odpoledne. Sjezd se bude odbYvati v mistnim presbyternim kostele. Nedelni kola zapoene v nedeli v 9:30. Slavnostni kazani vykona, Rev. Vilt a anglicky dr. Fender o 10:45 dopoledne. Hlavni vec. Ona: "Kup nejake pane listky na zavody. Ne jako posledne". On: "Vtdyt' bylo odtamtud kras ne videt!" Ona: "Ano, odtamtud, ale ne tam!" Nae, vitejme, hledejme veci lepgich, hledejme nejlepgich! hledejme sobe, hledejme vgem! hledejme stale, hledejme vadycky, pokud jsme zde. Nebo co lep giho lze konati v tivote, net' abychom hledajice pravdy dohledavali se i pravdy, i miru i 'Zivota? — Komensk':
a White Rocks, Reds, S. L. Wyandottes, New Hampshire Reds, Large type Whites, Buff, Brown & Black Leghornes, Anconas, Crosses, Sexed Ui ma. dost pojigteni. & Unsexed." Za velmi levne ceny. Vgechna kutatka z vybranYch stad "Mate to marne. Gadnou pojistku a "Bloodtested". Pi gte si o nag cen- nechci. Jit jsem poji gten na Lvot, nik. — VON MINDES HATCHERY, proti firazu, ohni, vloupani i krouFayetteville, Texas. (21-dz.) pam." "Co mate polnosti?" NABIDNUTI K SSIATKU. "Ne, ale kdyt. mi 'tena posledne Inteligentni mladenec 48 let, dobreho karakteru, uptimne povahy, uvatila kroupy, hodil jsem ji je na v dobrYch pomerech, zijici v pH- hlavu a od tech dob je nedeli." motnim Texasu, v eestnem Umyslu, hlecla, znamost divky nebo vdovy Peijmou se d ye deveata k ptimeteneho stars. Po glete fotogra- vgeobecne domaci praci v Rio Granfii. Pigte na: "Inteligentni", % Ve- de Udoli. Podrobnosti u 1503 Costnik", West, Texas. (27-29p) lumbus, Waco, Texas. (2'7-p)
Ve strati],
tine o. CerVence luckz.
Caldwell, Texas. tim dolarem, kdetto oni tam davaji sve Lvoty a jest nejcennejgi. Ctond redakce: — S pozdravem vgem etenatum a s Nak pen'aita sbirka na misto heslem "My zvitezime!", Marie Wondragova. potadani bazaru, pokraduje pomalu, ale neni divu, neb jsme meli 14. kvetna velkou bouti s krupobitim, Mejte oei otevf.ene a pozorujte, ktere misty v ge rozbilo, zahradky co se kolem vas deje, jinak lide yam a korny byly moc po gkozene, takte je protrou. mnozi museli ptesivati, tez mnoho oken bylo rozbito a domky ptevraceny. Pak tet Caste sbirky patrioticke. Pan Emil Le gikar, kterY byl• ustanoven za jednoho sberatele od FOHI4EBNI DOMOV odboelty Nov' Tabor, sebral nasleV hodine zarmutku najdete u dujici obnosy: Henry Machati a nas nejlep gi pohrebni obsluhu a manielka $2.50, za sebe a mantelceny levne. ku $2.00, za p, a pi. Jos. Novdeek BILL MAREK, feditel. $2.00 a od Edwina Novaeka 25c. — Tei proditvame pohiebni pojiJos. Wondraz sebral nasledujici iteni od 1 mesice do 80 rokii staff eastky: Pan Anton 1VIacik za sebe Ambulance ye dne i v noci. a zemtelou mantelku $2.00, Marie Telefon 546. Wondra gova, $2.00, Riitenka MosMAREK BURNS FUNERAL ner z New Yorku $1.00 a za sebe HOME $2.00. A za "zvoneeky svobody" od CAMERON, TEXAS Gloria Mosnerove z New Yorku
AREK BURNS
$1.00. eetla jsem v Amerikanu, te pi. Koubova., v New Buffalo, Michigan, hadkuje "Zvoneeky vitetstvi" pro Narodni Sdraeni a prodava a 'zasila je po celYch Sp. Statech po 25c a 3c pogtovneho. Objednala jsem si vzorek a katdernu se libi. Jsou moc hezke, jest to okrasa na 2- 'ensk gaty na misto kvetu. Mam jich nekolik hotovych a 4 jsem poslala do New Yorku. Ted' i ja prodavam tyto zvony ye prospech Narodniho Sdruteni po 25c a 3c poetovneho. Pani Koubova zaslala tez zvoneeky pani Kane BeneSove do LondYna, za ktere ji pani Bene gova dekovala dopisem v Amerikanu. Pani Mikeskova, mela peltnY dopis ye Vestnik-u, co odpoved' jeji neteti sl. Mikeskove v Los Angeles v Calif. Pani Mikeskova jest rozend v tete zemi, ale Uctu a lasku ji v g tepili jeji rodiee k rodne jejich zemi. Pani Bundilova ze San Antonio pile, ze sleduje dopisovani na gi mladete ve Vestniku. I la sleduji dopisy a myslim, 2e anglicky psat nak mladdi neni te2=ke, kdy2 chodi do anglicky §koly. ale Cesky psat, jak isi deti do Hospodafe v Koutku Babieeine, jest co udrll nak deskou tee. To jsme na na gi mladet hrdi. neb myslim si, ze ten kdo si vati syYch- rodiet, ze si van jejich matetske teei. Jak to hteje u srdce, kdyt eteme Ceske dopisy od nagich studentt ze, statni university v Austine. Ted' nejvice tteba, aby nage mladet nezapominala na matetskou f:ee, red sv'ch rodieft, ted' kdy Nemci chteji vyhubit celY 6eskY narod, tak jak vyhubili Lidice. Cetla jsem v Amerikanu, ze bude osada Margareta Gardens v Illinoisu pfemenena na jmeno Lidice pti slavnosti 12. eervence, ktere bude ptitomen mistopresident SpoienYch Statil Wallace Ma tam b'ti postaven pomnik, v nem2' bude udr2.ovano veene svetlo na pamatku tech mudednikt. Jak jest ted' heslo: "Nezapomente na Pearl Harbor" tak take bude heslo: "Nezapomente na Lidice". Take jsem eetla, jak natal aedavaji navrhy, jak by se priRepublika mela sti jmenovat. Ja myslim, ze je to pledeasne a pak, 'le my zde v Americe nemame pra y° ureovat jmeno republiky; kdyi ptispejeme nejakYm
ZACPOU prod nezkusit e ORA. PETRA
110101(0
faludeeni dinnost povzbuzujici lek 5 pokoleni
CESKY FILM
"Rozvod pani E a krajiny z Valaiska. sv..,..,
f.4..
440 4.
0
ZajimavY ptibeh o dobrodrastvi neverne teny. V hlavnich Ulohach: Theo. Pigtek, Jiti Dohnal, Marvan, Tregl, Nollova, Helena Bugova, a jini. Ptedvadi, Jos. Vagut, zastupce Praga Film Co. EL CAMPO, ve etvrtek 9. eervence, od 2 odpol. do 11 veeer. FAYETTEVILLE, v patek 10. eervence o 9 hodinich veeer. ROSENBERG, v nedeli 12. e'ervence, o 2:30 odpol. a o 8 veeer. V pondeli o 8 hodinach veeer. WALLIS, v titer' 14. eervence, o 9 hodinach veeer. YOAKUM, ve stredu 15. eervence, 0 7:30 a o 9:30 veeer. GRANGER, ye etvrtek 16. e'erverve. . '7:30 a 9:30 veeer. CALDWELL, v patek 17. eervence, o 8:30 hodinach veeer. .....................