Akva
Halančíci podrodu Diapteron
Aphyosemion (D.) cyanostictum GBN 88/29 SAM, samec. Zřejmě nejatraktivněji zbarvený druh podrodu Diapteron. Některé populace mají protažené ploutevní paprsky nepárových ploutví
Ondřej Sedláček a Václav Sedláček
Foto: Karel Zahrádka
Zástupci podrodu Diapteron (rod Aphyosemion) patří k nejatraktivněji zbarveným halančíkům. Jejich chov a odchov bývá specialisty považován za jeden z nejobtížnějších, a proto se s nimi můžeme v našich akváriích setkat jen velmi zřídka. Dodržíme-li však několik chovatelských zásad, můžeme se těšit z jejich krásy a udržet rybky po několik generací. 20
akva tera fórum • 5/2005
S
eegers (1980) vyčlenil samostatný rod Diapteron na základě několika znaků, odlišujících tyto druhy od ostatních zástupců rodu Aphyosemion. Další práce však dokládají, že toto členění je neoprávněné a dnes klasifikujeme skupinu Diapteron jako podrod rodu Aphyosemion. Murphy a Collier (1999) na základě genetické analýzy západoafrických halančíků odhalili, že nejbližšími příbuznými podrodu Dia-
pteron jsou zástupci skupiny Aphyosemion exiguum – podrod Kathetys. Všechny druhy podrodu Diapteron obývají drobné bažinaté potoky, protékající pod příkrovem tropického deštného pralesa. Voda je v těchto potůčcích velmi čistá, měkká a poměrně studená (do 20 °C). Rybky vyhledávají místa s klidnou vodou, bohatě zarostlá vodními rostlinami a krytá splývajícími listy pobřežní vegetace. Zde, ve vodě mírně teplejší
Aphyosemion (D.) cyanostictum GBN 88/29 SAM, samice. Tento druh se z celého podrodu rozmnožuje nejobtížněji
Akva
4 Aphyosemion (D.) abacinum GBG 92_11, samice
(kolem 22 °C), se nejvíce zdržují a zřejmě vytírají. Z těchto biotopových nároků musíme vycházet při vytvoření vhodných podmínek pro chov v akváriu. Co je příčinou toho, že bezesporu tak atraktivní rybky, jejichž samečci hýří zejména při bočním osvětlení zářivými barvami s kovovým leskem, zůstávají i mezi halančíkářskými specialisty vzácností? Pokusíme se na to odpovědět v několika dalších odstavcích.
Na rozdíl od mnoha jiných, v akváriu snadno rozmnožovaných druhů halančíků, nejsou u zástupců podrodu Diapteron ustáleny akvarijní chovy. Z přírody jsou sporadicky dováženy nové populace, které mají speciální nároky. Z našich zkušeností, získaných při chovu a rozmnožování všech pěti popsaných druhů, uvádíme ty nejzákladnější, platné pro všechny zástupce podrodu.
Chov
Na rozdíl od běžných podmínek pro chov
tropických rybek nesmí teplota vody ani v nejteplejších letních měsících přesahovat 24 °C. Při vyšší teplotě se rybky stávají apatickými, nepřijímají potravu a brzy hynou. Řešením je chov v nejspodnějších patrech stojanů s akvárii, nejlépe ve sklepních nebo přízemních místnostech domů. Kvalita vody se musí, s výjimkou tvrdosti, co nejvíce blížit přírodním podmínkám. Pro chov vyhovuje středně tvrdá (do 15 °N), rašelinným výluhem obohacená, mírně kyselá voda. Huminové a tříslové kyseliny v ní obsažené zabraňují množení plísní a bakterií. Na rozdíl od údajů, uvedených v několika málo dostupných článcích o rybách této skupiny, chováme (a jak bude popsáno níže i vytíráme) všechny druhy podrodu Diapteron v objemu asi 20 litrů vody na jednu rybku. Není tedy výjimkou, že triu (samci a dvěma samicím) A. (D.) abacinum, druhu který je uvnitř podrodu nejdrobnější, věnujeme 60 litrovou nádrž. Vzduchování ani filtraci nepoužíváme, po týdnu však měníme jednu čtvrtinu vody za čerstvou. Tímto velkým objemem Aphyosemion (D.) abacinum GBG 92/11, samec. Tento druh je z celého podrodu nejsubtilnější, jeho rozmnožování však činí nejmenší potíže
5/2005 • akva tera fórum
21
Akva
Podrod Diapteron
8 Aphyosemion (D.) fulgens, samec.
Nejrobustnější druh, samci dorůstají přes 4 cm
8 Aphyosemion (D.) fulgens, samice. Při zaplnění
jikrami je bříško znatelně zaoblené 2 Aphyosemion (D.) georgiae LEC 93/2, samice. Tento druh je nejčastěji chovaným zástupcem podrodu Diapteron
vody jsou simulovány přírodní podmínky mírně tekoucích říček, zátočin a slepých ramen pralesních potoků v domovině těchto rybek. Nejvhodnější potravou jsou drobní korýši, pohybující se v celém prostoru akvária. Halančíci podrodu Diapteron vyhledávají stinná místa pod listy rostlin a v tmavých rozích nádrží. Tyto úkryty velmi neradi opouštějí a spíše vyčkávají, kdy se k nim přiblíží plankton, kterým se živí. Upřednostňují malé dafnie a artemie, buchanky požírají s menší oblibou. Občas jim prospěje změna v podobě cezených drobných larev pakomárů, známých koreter. Za náletovým hmyzem, včetně octomilek, se k hladině téměř neodváží. Podávání nitěnek ne2 Aphyosemion (D.) georgiae LEC 93/2, samec.
V akvarijním chovu se objevuje populace s modravým zabarvením
22
akva tera fórum • 5/2005
Dnes řadíme do tohoto podrodu 4–5 drobných druhů, dorůstajících velikosti kolem 3,5 cm – Aphyosemion (Diapteron) abacinum Huber, 1976, Aphyosemion (Diapteron) cyanostictum Lambert a Géry, 1968, Aphyosemion (Diapteron) fulgens Radda, 1975, Aphyosemion (Diapteron) georgiae Lambert a Géry, 1968 a Aphyosemion (Diapteron) seegersi Huber, 1980. Všechny tyto druhy jsou endemické, obývají poměrně malé území na severu Gabunu a Konga v povodí řeky Ivindo, a byly objeveny a popsány poměrně nedávno. A. (D.) georgiae a A. (D.) cyanostictum se mohou vyskytovat na téže lokalitě. Dosud panují spory o druhové příslušnosti rybek nalezených Huberem v roce 1980 v horní části řeky Ivindo v severním Kongu, které popsal jako Aphyosemion (Diapteron) seegersi. Tato populace je velmi podobná dříve popsanému Aphyosemion (Diapteron) abacinum a někteří specialisté ji nepovažují za samostatný druh. Světlo do problému pravděpodobně přinesou až molekulárně genetické metody.
doporučujeme. I malý obsah těžkých kovů v zažívacích traktech a tělech těchto kroužkovců je pro diapterony nebezpečný. Suchého krmení si nevšímají. Obecně jsou tyto rybky málo žravé, a proto by měly být neustále zásobovány malým množstvím čerstvého, výhradně živého krmení. Hygienické akvárium bez písku volíme spíše z praktického hlediska. Chceme-li, aby vynikla krása těchto rybek, zařídíme dno tmavým pískem nebo drobnými štěrkem. Zakrývat dno rašelinou nedoporučujeme, protože se rybky do něj při vyrušení zavrtávají. Plně postačí nezasazené, k drobným částem starých vyluhovaných kořenů připevněné, rostliny. Vhodné jsou typicky „halančíkářské“ rostliny: Colysis (=Microsorium) pteropus, Vesicularia dubiana, i všichni zástupci rodu Anubias. Ty také nejlépe snášejí tlumené a rozptýlené osvětlení, situované v přední horní části nádrže. Při intenzivním osvětlení rybky vyhledají nejtmavší místa akvária a po celý den je neuvidíme. V tropických rovníkových oblastech je stálá nejen teplota, ale i délka dne a noci. Podceňování vlivu fotoperiody na kondici, nasazování jiker a ochotu samiček ke tření je, u těchto na akvarijní podmínky neadaptovaných rybek, jednou z příčin neúspěchu chovu a zejména odchovu. Akvárium s rybkami podrodu Diapteron by mělo být 12 hodin mírně osvětlené a 12 hodin ve tmě.
Akva
Aphyosemion (D.) seegersi PEG 98/5, samec. Tato populace je velmi podobná dříve popsanému Aphyosemion (D.) abacinum a někteří specialisté ji nepovažují za samostatný druh
Odchov
Dosáhnout úspěchu při odchovu všech druhů podrodu Diapteron je obtížné, a proto by se o ně měl pokoušet jen velmi zkušený akvarista - halančíkář. Opravdu nedoporučujeme začátečníkům a málo zkušeným akvaristům, aby podlehli kráse těchto rybek a za poměrně vysokou částku si halančíky podrodu Diapteron
Aphyosemion (D.) seegersi PEG 98/5, samice
Sameček Aphyosemion (Diapteron) abacinum GBG 92/11 s netypickým zbarvením ocasní ploutve - mutace je vcelku běžnou záležitostí akvarijních chovů
koupili na burze, či je pro sebe vydražili na specializované výstavě. Kadlec (1992a, b) uvádí pět problémů, spojených s odchovem: 1. Malá plodnost samic. 2. Požírání jiker dospělými po vytření. 3. Nutnost vytírání ve velmi měkké, mírně kyselé vodě. 4. Vzájemný kanibalismus mláďat. 5. Nevyvážený poměr pohlaví mláďat.
Plně s Jaroslavem Kadlecem i po 12 letech od napsání jeho článku souhlasíme. Dosáhneme-li vykulení několika malých rybek, je možné je ihned po rozplavání krmit naupliemi žábronožky. Rostou pomalu a do dospělosti dospívají přibližně po šesti měsících. Pak můžeme sledovat, jak se vybarvují a dosahují krásy dospělých rybek. Vám, čtenářům časopisu Akva tera fórum, tuto radost zprostředkovávají
fotografie Dr. Karla Zahrádky, zachycující rybky námi chovaných populací.
Literatura
• Huber, J. H. 1980: Die AphyosemionArten des Ivindo-Beckens im Kongo, mit der Beschreibung von Aphyosemion (Diapteron) seegersi nov. spec. DKG-Journal 12 (1): 2–8. • Kadlec, J. 1992a: Halančíci podrodu Diapteron (1). Akvárium terárium 35 (11): 4–6. • Kadlec, J. 1992b: Halančíci podrodu Diapteron (2). Akvárium terárium 35 (12): 6–9. • Murphy, W. J. a Collier G. E. 1999: Phylogenetic Relationships of African Killifishes in the Genera Aphyosemion and Fundulopanchax Inferred from Mitochondrial DNA Sequences. Molecular Phylogenetics and Evolution 11(3): 351–360. • Seegers, L., 1980. Diapteron - Eine neue Killisfischgattung aus dem Ivindobecken. Aquarien Magazin (Oktober): 554-561.
SUMMARY Subgenus Diapteron – Jewels from Gabon Diapterons are thought to be a little bit of a difficult fish to breed and raise. Four to five small species (Aphyosemion (D.) abacinum, A. (D.) fulgens, A. (D.) georgiae and A. (D.) seegersi) originate from small streams of the Ivindo River Basin in northern Gabon and the Republic of Congo in Central Africa. The species rank of A. (D.) seegersi from Congo is still not known and some ichthyologists accept it only as a subspecies of A. (D.) abacinum. The status of Diapteron is also controversial, but recent molecular genetic approach revealed, that Diapteron is one of the inner branches of genus Aphyosemion, closely related to Aphyosemion exiguum group - subgenus Kathetys (Murphy & Collier 1999).
All Diapteron species inhabit small rain forest streams with soft, clean and relatively cold water (till 20 °C). They prefer calm, shady areas with dens water vegetation. These specific demands have to be take into account for breeding in aquarium conditions. The most important things for breeding of Diapterons are: 1) The water must be colder than 22 °C, otherwise fishes become apathetic, do not eat and spawn. 2) The water for breeding must be very soft and slightly acid (pH 6-6.5). To simulate conditions in clean forest streams, we recommend to breed one trio in about 50 litres aquarium. A quarter of water should be changed each week. 3) Diapterons highly prefer live food, mainly Daphnia and
Artemia crustaceans, they reluctantly leave vegetation for getting food. 4) Aquarium for breeding should be well overgrown by darker plants. Microsorium pteropus, Vesicularia dubiana or Anubias spp. are recommended. The length of photoperiod should be 12 hours, with rather soft light. In these conditions, fishes will spawn each day. Move plants with eggs each ten days and let them incubate in fresh soft water. Do not touch eggs. Fry develop in about 20 days and must be fed by very little food. Fry is very slowly growing and fishes maturate at about five to eight months. Ondřej Sedláček, Václav Sedláček
5/2005 2/2005 • akva tera fórum
23