PVE Dlouhé stráně

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně (dále jen PVE Dlouhé stráně) láká k prohlídce desetitisíce návštěvníků ročně. Od svého uvedení do provozu v roce 1996 pravidelně obsazuje nejvyšší příčky v nejrůznějších anketách – unikát ČR,  7 divů Olomouckého kraje, div České republiky.

Přečerpávací vodní elektrárna má několik částí:

• horní nádrž na hoře Dlouhé stráně – právě její fotografie jsou nejznámější,
• dolní nádrž – klasická přehradní nádrž v údolí říčky Divoké Desné,
• samotná elektrárna – je skryta v podzemí u dolní nádrže,
• správní budovy a technické zázemí se nacházejí pod dolní nádrží.

Turisticky nejatraktivnější je horní nádrž přečerpávací elektrárny. Leží v nadmořské výšce 1353 m n. m. na hoře Dlouhé stráně (podle níž dostala název celá přečerpávací vodní elektrárna) a skýtá nádherné výhledy do všech stran.

V údolí říčky Divoké Desné je postavená dolní nádrž přečerpávací elektrárny a celé zařízení elektrárny je ukryto v podzemí. Podzemí elektrárny je možno si prohlédnout jen v rámci exkurze.

Horní i dolní nádrž jsou volně přístupné (na dolní nádrži platí zákaz vstupu na hráz), dostupné pěšky či na kole po asfaltové silnici, v zimě vede k horní nádrži běžkařská stopa – trasa viz ZDE. K horní nádrži se lze přiblížit i lanovkou ze Ski areálu Kouty, od horní stanice lanovky k horní nádrži Vám zbývá 2,7 km pěšky, 4,7 km na kole nebo je k překonání této vzdálenosti možno využít kyvadlovou autobusovou dopravu. Z horní nádrže zpět do Koutů můžete opět lanovkou nebo je možno si u horní nádrže vypůjčit koloběžku a do Koutů si užít 17 km dlouhý sjezd. Trasa pro koloběžky vede kolem dolní nádrže, podrobnosti ZDE.

Jste-li zdatní cyklisté, můžete zdolat Dlouhé stráně na kole. Na horní nádrž vede asfaltová silnice jednak z Loučné nad Desnou – Kociánova, jednak z Koutů na Desnou. Druhá trasa vede kolem dolní nádrže. Několikrát tudy projížděl závod míru i jiné cyklistické závody. Popis trasy naleznete ZDE.

Pro pěší vede cesta z Loučné nad Desnou po červené cykloturistické značce. Trasa je dlouhá 22 km, její popis naleznete ZDE.

Exkurze na PVE Dlouhé stráně

Máte-li zájem si podrobněji prohlédnout Přečerpávací vodní elektrárnu, doporučujeme Vám rezervovat si exkurzi, a to buď přímo ve Areálu Kouty na tamějším informačním centru, či na stránce https://www.dlouhe-strane.cz/strane/exkurze. Nástupní místo pro exkurze je autobusová zastávka před Areálem Kouty.

1. varianta: Exkurze s výjezdem k dolní nádrži, v rámci níž si prohlédnete

• elektrárnu (přednáškový sál – projekce filmu, přednáška)
• podzemí elektrárny
• dolní nádrž (součástí exkurze NENÍ výjezd na horní nádrž)

Celková doba prohlídky je 2 hodiny, účastníci jsou převáženi autobusem od Ski areálu Kouty do elektrárny, k dolní nádrži a zpět.

Horní nádrž si můžete prohlédnout individuálně – např. vyjet lanovkou nahoru a dolů na koloběžce. Jako účastníci exkurze můžete uplatnit 20 % slevu na zpáteční lístek lanovky a 10% slevu na půjčovné v prodejně Helia Sport.

2. varianta: Exkurze s výjezdem na dolní i horní nádrž

Z klimatických důvodů se exkurze na horní nádrž konají pouze v letním období (1. 5. až 31. 10.). V rámci exkurze si prohlédnete:

• elektrárnu (přednáškový sál – projekce filmu, přednáška)
• podzemí elektrárny
• dolní nádrž
• horní nádrž (rozchod na 15 minut)

Celková doba prohlídky je 3 hodiny, účastníci jsou převáženi autobusem od Ski areálu Kouty do elektrárny, k dolní a horní nádrži a zpět.

Exkurze s prohlídkou horní nádrže se konají pouze 2x denně, z důvodu velkého zájmu je dobré si exkurzi předem rezervovat.
Psům je na prohlídku vstup zakázán.

Exkurze na Dlouhé stráně pořádá:

Areál Kouty
Informační centrum Dlouhé stráně
Kouty nad Desnou 30
788 11 Loučná nad Desnou

Telefon:  583 283 282, 602 322 244 (denně od 8:00 do 16:00)
Email: info@k3-sport.cz

On line rezervace: https://www.dlouhe-strane.cz/strane/exkurze

 

Základní údaje a zajímavosti o Přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé stráně

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně od svého uvedení do provozu v roce 1996 pravidelně obsazuje nejvyšší příčky v nejrůznějších anketách – o unikát ČR, 7 divů Olomouckého kraje, div České republiky, atd. Není mnoho technických děl, které se po relativně krátké době své existence stanou jedním ze symbolů celého kraje. Soudě podle zájmu více než 60 tisíc zájemců o exkurzi, kteří sem každoročně dorazí, je jasné, že Dlouhé stráně si návštěvníky na svou stranu získaly už dávno.

Své jméno dostalo energetické dílo podle původní stejnojmenné hory, jejíž vrchol byl o cca 3 metry uměle snížen a byla do něj zapuštěna ohromná „vana“ tvořící horní nádrž přečerpávací elektrárny. Po léta bylo její zdolání hodno slušného fyzického výkonu cyklisty nebo pěšího turisty. Od prosince 2010 už je cesta k nádrži pohodlnější díky jediné šestisedačkové lanové dráze v ČR, která milovníky hor dopraví z Koutů nad Desnou až pod Medvědí horu, odkud je to k nádrži  2,7 km pěšky, 4,7 km na kole.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně má tři NEJ: největší soustrojí s reverzní turbínou v Evropě (325 MW), největší vodní spád v Evropě (510 m) a je vodní elektrárnou s největším celkovým instalovaným výkonem v České republice – 650 MW. Tento výkon ji staví dokonce mezi největší elektrárny v Evropě.

Impozantní horní nádrž je umístěna na vrcholku hory Dlouhé stráně v nadmořské výšce 1350 m. Má celkový objem 2,72 mil. m³ a do plochy horní nádrže by se vešlo 15 fotbalových hřišť. Horní nádrž je dlouhá přes 700 m, široká 300 m a hluboká 30 m.

Dolní nádrž se rozprostírá v údolí říčky Divoké Desné, která je v nadmořské výšce spoutána přehradou. Objem dolní nádrže přesahuje 3,4 milionů m3.

Obě nádrže jsou spojeny s elektrárnou, která je zabudovaná v podzemí. Horní nádrž je s podzemní elektrárnou spojena dvěma podzemními přivaděči, každým pro jednu turbínu. Přivaděče mají délku 1 547 m a 1 499 m. Elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma podzemními odpadními tunely o průměru 5,2 m. Tunely jsou dlouhé 354 a 390 metrů.

I rozměry podzemní elektrárny je neskutečné. Srdce elektrárny – dvě reverzní turbostrojí (laicky 2 turbíny, které nejenže zajišťují výrobu elektřiny, ale umí i přečerpávat vodu z dolní nádrže do horní) jsou umístěny v kaverně s monumentálními rozměry 87 x 25,5 a výšce 50 m. Souběžně s kavernou turbín je v podzemí uložena i komora transformátorů, která má rozměry 117 x 16 x 21,7 m. V této komoře jsou transformátory, rozvodny a další zařízení. V podzemí je dále vybudována celá soustava komunikačních, větracích a odvodňovacích tunelů a šachet s celkovou délkou 8,5 km. Horní nádrž je sice dostupná po silnici (o délce zhruba 12 km), ale pro případ její nesjízdnosti (zejména v zimním období) je horní nádrž dostupná také tunelem s 2400 schody, který je ale opatřen plošinovým výtahem.

Elektrárna denně přečerpá 2,6 milionů m³ vody.

Dvě reverzní turbosoustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou v létě schopny pokrýt desetinu spotřeby ČR. Reverzní Francisovy turbíny FR 100 byly vyrobeny v ČKD Blansko.

Na povrchu je kromě obou nádrží pouze správní budova s velínem, vývodové pole se zapouzdřenou rozvodnou, čistírna odpadních vod a technické zázemí.

Hlavní přínos přečerpávací elektrárny je, že v době přebytku elektrické energie v síti (především v noci) spotřebovává energii tím, že přečerpává vodu z dolní nádrže do horní, a ve špičkách, v době nedostatku elektřiny, voda vypuštěná z horní nádrže roztáčí turbínu a vyrábí elektrický proud. Tím ušetří mj. tisíce tun skleníkových plynů ročně. Hladiny ve vodních nádržích při provozu klesají nebo stoupají až s 20ti metrovým rozdílem v závislosti na aktivitě jednoho nebo obou turbosoustrojí. Kromě výše zmíněné statické funkce (přeměny nadbytečné energie na špičkovou) také elektrárna poskytuje funkci dynamickou – funguje jako výkonová rezerva systému, poskytuje regulační výkon a podílí se na řízení frekvence soustavy. Dále pak může fungovat v kompenzačním režimu, kdy pomáhá regulovat napětí v soustavě. V případě potřeby dokáže elektrárna z klidu do maximálního turbínového výkonu přejít za 100 sekund a energii dodávat nepřetržitě šest hodin.

Výstavba elektrárny byla zahájena 11. května 1978. Na počátku osmdesátých let však centrální orgány rozhodly o převedení do útlumového programu. V roce 1985 došlo k modernizaci projektu a po roce 1989 bylo rozhodnuto stavbu dokončit. Stavba mohla probíhat pouze v létě, v zimě jsou zde mnohdy dvoumetrové závěje. Do provozu byla elektrárna uvedena v roce 1996.

Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/
https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/dlouhe-strane.html
https://www.dlouhe-strane.cz/
Kobza Miroslav: Cestou necestou za tajemstvím Hrubého Jeseníku, Praha: Regia s. r. o., 2015
https://www.dlouhe-strane.cz/