Anarchie v Samaře byla obdobím extrémní vnitřní nestability od roku 861 do roku 870 v historii Abbásovského chalífátu, poznamenaného násilnou posloupností čtyř chalífů, kteří se stali loutkami v rukou mocných soupeřících vojenských skupin.Termín pochází z tehdejšího hlavního města a sídla chalífského soudu, Samarry.„Anarchie“ začala v roce 861 vraždou chalífy al-Mutawakkila jeho tureckými strážemi.Jeho nástupce al-Muntasir vládl šest měsíců před svou smrtí, pravděpodobně otráven tureckými vojenskými náčelníky.Jeho nástupcem se stal al-Musta'in.Divize uvnitř tureckého vojenského vedení umožnily Musta'inovi uprchnout do Bagdádu v roce 865 s podporou některých tureckých náčelníků (Bugha mladšího a Wasifa) a policejního náčelníka a guvernéra Bagdádu Muhammada, ale zbytek turecké armády zvolil nový chalífa v osobě al-Mu'tazze a oblehl Bagdád, čímž si vynutil kapitulaci města v roce 866. Musta'in byl vyhoštěn a popraven.Mu'tazz byl schopný a energický a snažil se ovládnout vojenské náčelníky a vyloučit armádu z civilní správy.Jeho politika byla odmítnuta a v červenci 869 byl také sesazen a zabit.Jeho nástupce al-Muhtadi se také pokusil znovu potvrdit chalífovu ​​autoritu, ale i on byl v červnu 870 zabit.