Včera proběhla novinářská premiéra filmového Uncharted, snímku, který prodělal dlouhou a trnitou cestu na svět. Přesto má ale díky silnému obsazení a slavné značce v zádech ambice překonat prokletí filmových adaptací videoher a ukázat, že ne všechny musejí dopadnou jako Assassin’s Creed nebo pokusy Uwe Bolla.

Do kina se vydala dvojice Aleš a Pavel, ten první jako letitý profesionální filmový novinář, ten druhý jako příznivec značky Uncharted a vášnivý konzument všech filmů podle her nezávisle na kvalitě. Toto je jejich příběh.

Pavel Makal

Předem říkám, že jsem do kina, poučen zážitky z Tomb Raidera, Sonica nebo již zmíněného Assassin’s Creedu, šel s naprosto nulovým očekáváním a doufal, že se přinejlepším nebudu v sedadle cítit trapně za to, že hraju videohry. Výsledek ale naprosto předčil moje očekávání a musím říct, že jsem se po celé dvě hodiny dobře bavil. Ty jsi ale kritičtější, viď?

Aleš Smutný

Slovy ruského klasika: „Not great, not terrible.“ Je pravda, že se na Uncharted dívám optikou člověka, který jej hodnotí jako film a nejen jako „herní adaptaci“, což vedlo ke snižování laťky a je to vlastně pro Uncharted pochvala. Šel jsem do kina spíš s obavami a odcházel jsem… Řekl bych v pohodě. Žádná potřeba zavrtat se do sedačky pod náporem trapnosti (na to je Uncharted až příliš dobré), žádné emocionální nadšení (na to je příliš podle notiček letního blockbusteru). Takže je to vlastně úspěch, je to prostě „fajn“ film. A možná je pro Toma Hollanda cestou z prokletí věčného Spider-Mana?

Pavel

To je otázka. Právě přítomnost Hollanda v roli Nathana Drakea budila vášně navzdory tomu, že příběh vypráví o úplných počátcích a mládí hlavního hrdiny. Nutno říct, že hlavně v úvodní scéně a při akci se Tom své spidermanovské minulosti zbavuje velmi těžko, především proto, že jeho pohyby často nepůsobí jako variace na Indyho Jonese, ale spíš na pavoučího superhrdinu. Navíc i tady má po boku silnou a exotickou ženskou postavu. Prim ale v celém filmu stejně hraje Mark Wahlberg.

Aleš

Souhlas, je to trochu zvláštní, že Marky Mark v roli Sullyho (který není na obrazovce pořád), přehrává jak klasicky ukecaného Hollanda, tak i obě ženské protagonistky (Sophia Ali, Tati Gabrielle), které prostě působí v rolích Cloe a Braddock nevýrazně. Wahlberg skvěle pracuje s konverzačním humorem a rychlým slovním ping-pongem. Ten ale zas podle mě nutí Hollanda, aby trochu drmolil a hláškoval a zas připomínal Petera Parkera.

Pořád nejsem přesvědčený, že jsme měli začínat s takhle mladým Nathanem Drakem, ale jelikož Nathan Fillion už nám neomládne, je to asi jedno. Holland rozhodně nebyl špatný, v honičkách po Barceloně nebo aukční síni mu to jde, a akční scény. No… Jak ty se ti líbily?

Pavel

Barcelona mě potěšila, především proto, že si tvůrci vybrali turisticky vděčná místa, a tak jsem si vzpomněl, jak jsem se sám potil na schodech u katalánského národního muzea umění, obdivoval nadpozemskou Sagradu z lavičky, která se ve filmu taky mihne, nebo navštívil ponurou gotickou čtvrť. Chyběl mi snad už jen Park Güell a Casa Milá a zážitek by byl kompletní.

Nicméně musím říct, že je film o poznání méně akční, než bych býval čekal, a je to dobře, protože právě při rvačkách frenetická kamera nestíhá a místo efektních soubojů na pěsti se na plátně míhají rozmazané skvrny. Navíc se film striktně bojí ostrého násilí, a tak si na masového vraha Drakea z her počkáme asi až do pokračování

Aleš

Rozmazaná, roztřesená akce mě iritovala a moc jsem nechápal, proč po ní režisér sáhl. Přitom co jiného než Uncharted by mohlo mít přepálené, komplikované přestřelky? Chápu, že se tvůrci kvůli věkové přístupnosti bránili krvi, že tu nebylo masakrování desítek nepřátel mi nevadí, ale co mi chybělo, je víc té akce ve stylu Indiana Jonese. Tedy nějakého zkoumání, lezení po tajemných ruinách… Vlastně toho lezení tu bylo překvapivě málo, vzhledem k tomu, že to je Uncharted!

zdroj: Foto: Falcon

Pavel

Na druhou stranu musím filmu přiznat slušné tempo, díky němuž jsem se vlastně až do konce nestihl nudit. Uncharted zvládá odškrtávat ty nejdůležitější prvky z herní série, tajemné mapy, složité prastaré mechanismy, exotické lokace a samozřejmě nechybí ani několik pomrknutí na hráče, jako je třeba samolepka s logem studia Naughty Dog v krabici se skromným majetkem mladého Natea nebo jedno poněkud na sílu implementované cameo.

Potěšilo mě, že autoři neztrácejí moc času zbytečným vysvětlováním, nikde se zbůhdarma nezasekávají, a i když jsou některé scény samozřejmě přitažené za vlasy, pořád se drží v intencích vnitřní logiky dobrodružného filmu, tedy snad až na samotný závěr, kde těch ztřeštěných momentů je na ploše několika minut snad až příliš.

Aleš

Fanservis je tu udělaný opravdu příčetně a nebije do očí, za mě velké plus. Úvodní expozice mi přišla fakt rychlá, postavy vlastně během prvních pěti minut konverzace vychrlí vše důležité o svém životě, ale ano, je to prostě blockbuster.

Jediné, ale to hlavní, co filmu budu prostě vyčítat, je fakt, že jede až příliš jasně podle notiček a vždy víte, jaká scéna bude následovat. Ve výsledku mě až na jednu chvíli nedokázal Uncharted nijak překvapit, což prostě po čase začne nudit. Klidně bych film o 20 minut zkrátil.

Ale zase, jak jsem psal na začátku, nikdy jsem neobracel oči v sloup. Ani v přepáleném finále, které mi vlastně přišlo celkem v pohodě vzhledem k tomu, že se tu pořád bavíme o Uncharted, které není etalonem realističnosti. Popravdě je vlastně uspokojující být v situaci, kdy herní adaptace funguje jako solidní akční blockbuster, a ne nízkorozpočtový bizár, který stihne otrávit svou nekvalitou i zprzněním předlohy (Monster Hunter, Hitman, Max Payne, Doom, Street Fighter… Dalo by se pokračovat).

Pavel

Uncharted má na rozdíl od většiny zmíněných šanci zaujmout a bavit i diváky, kteří nemají o existenci herní předlohy ani páru. Hráči budou při sledování samozřejmě znevýhodněni vědomím, že zásadním postavám filmu se ve skutečnosti nemůže pořádně nic stát, což napětí ubírá.

Přesto ale na nějaké ty překvapivé zvraty dojde a ze dvou (!) potitulkových scén je zřejmé, že produkční studio počítá minimálně s jedním pokračováním. A proč vlastně ne, látky má Uncharted na rozdávání a do segmentu letních blockbusterů jakožto lehké popcornové zábavy perfektně zapadne. A upřímně? Vlastně bych pokračování viděl raději než libovolný tisící zapomenutelný film s The Rockem v hlavní roli.

zdroj: Foto: Falcon

Aleš

Nesahej mi na Rocka! (OK, poměr jeho dobrých filmů s těmi nic moc je 50:50). Ale úplně souhlasím, že tohle je film, který si stoprocentně užije i ten, kdo žádné Uncharted nehrál a chce prostě dobrodružnou akci s hláškami. V tomhle Uncharted funguje skvěle. Nechce po divákovi žádnou předchozí znalost, vše jednoznačně vysvětlí. A určitě bych si pokračování dal, protože si myslím, že tvůrci by paradoxně měli víc svobody, protože postavy už představili. Takže i když jsem z jedničky nebyl extrémně odvařený, hlasuju pro pokračování!

Pavel

Ve finále mi ty dvě hodinky velmi příjemně utekly, z kina jsem odcházel spokojený, a dokonce jsem ochotný film relativně záhy vidět znovu, protože moje hry nehrající přítelkyně vyjádřila zájem, a tak si v pátek dám opáčko. A to by se mi třeba v případě Tomb Raidera nebo Maxe Payna opravdu stát nemohlo.

V segmentu guilty pleasure filmů podle her mám třeba oba staré Mortal Kombaty nebo Street Fighter, ale Uncharted je přeci jen jiná liga a stavím ho kvalitativně vedle prvního Silent Hillu, který se adaptované látky zhostil podobně se ctí. A to je vlastně to nejlepší, co mohou filmaři udělat – otrocky se nedržet známých herních momentů, ale přinést dost vlastní invence, aby i na znalce čekala nějaká ta překvapení.