Návrat vlků do evropské přírody ochránci zvířat vítají. Farmáři jsou však nešťastní, chránění predátoři totiž napadají jejich dobytek. Útočí i za bílého dne, v blízkosti domů a za přítomnosti člověka i psa.
Představitelé členských zemí, europoslanci a zástupci sdružení lovců a zemědělců minulý týden diskutovali o ochraně vlků. Evropským institucím v čele s Evropskou komisí se často vytýká, že směrem k ochraně nejrůznějších druhů zvířat zastávají příliš dogmatické postoje. Kritikové dokonce tvrdí, že EU se často stará více o blaho vlků než o dobytek. Instituce tak dle některých upřednostňují zvíře před člověkem.
Eurokomisař Vella: Problémy s vlky se nevyřeší jako mávnutím kouzelného proutku.
„To není pravda,“ prohlásil eurokomisař pro životní prostředí Karmenu Vella. Přestože Komise situaci pečlivě sleduje, „problémy s vlky se nevyřeší jako mávnutím kouzelného proutku.“
Podle Velly nastává největší problém v oblastech, kde vlci již dávno vyhynuli. Důvodem je, že chovatelé hospodářských zvířat již opustili tradiční způsoby, jakými chránili svá stáda. Komisař proto navrhl, aby státy zavedly opatření regulující vlčí populaci vedoucí k vyřešení situace.
Vella při diskusi také zmínil, že Komise udělá maximum pro lepší soužití s vlky. Mimo jiné upozornil na projekty, jako je program LIFE zabývající se otázkou vlků ve volné přírodě.
Jeho projev se však nesetkal s pochopením. Po návrhu na využití vlků jako lákadla pro turisty se situace dále vyostřovala a komisaře při odchodu z místnosti doprovázel nespokojený pískot.
Farmář: Harmonické soužití je mýtus a dlouhodobě vede k poklesu dobytka.
Vellovu bezprostřednost uvítal europoslanec José Bové (Zelení/EFA), který setkání spoluorganizoval. Na druhou stranu ale Bové zdůraznil, že řešení navržená výkonným orgánem nejsou ohleduplná k situaci v terénu.
Veřejný nepřítel číslo jedna: vlk nebo Brusel?
Zástupci farmářů mají jasno: více vlků způsobuje škody a řešení jsou čím dál méně účinná.
Nepochopení situace v terénu překvapilo i zemědělce z francouzského departementu Ayveron. „Je to ohraná písnička. Nejprve popřou, že za útok mohou vlci a následně nás obviní z nedostatečných protiopatření. Harmonické soužití je mýtus a dlouhodobě vede k poklesu dobytka,“ řekl farmář, jehož slova si vysloužila potlesk.
Garde: Útočí za bílého dne, v blízkosti domů a za přítomnosti člověka i psa. Být v blízkosti stád už pro ně nepředstavuje riziko.
Výzkumný pracovník CERPAM (Centrum pastorálních studií středomořských Alp) Laurent Garde tvrdí, že vlci se znovu musí naučit respektovat životní styl farmářů. V současné době se díky zákazu lovu nebojí přiblížit k lidem.
„Útočí za bílého dne, v blízkosti domů a za přítomnosti člověka i psa. Být v blízkosti stád už pro ně nepředstavuje riziko. Proč by měli lovit ve volné přírodě, když stačí obelstít psy a lidi, aby si ulovili ovci,“ dodal.
Mnoho zákonodárců se také domnívá, že instituce EU záměrně přehlížejí problémy spojené s vlky ve volné přírodě. Odmítají si připustit, že je potřeba přijmout nová opatření v oblasti řízení vlčí populace, než aby farmáři pouze bezvýhradně vlky přijali.
Garde: Farmáři by měli mít právo chránit svá stáda […] Vlk musí mít respekt, když se blíží k našemu dobytku.
Menší ochranu vlků požaduje i odborník Garde, podle kterého by mělo být legální používat střelné zbraně v situacích bezprostředního ohrožení dobytka. „Farmáři by měli mít právo chránit svá stáda […] Vlk musí mít respekt, když se blíží k našemu dobytku.“
Pro europoslance Michela Dantina, spoluorganizátora konference, z debaty vzešla především nutnost posílit práva chovatelů dobytka.
Stále ohrožený druh
Vlk je v Evropě, a to zejména ve Francii, stále ohroženým druhem. Přesto diskutující označili odhady mezi 350 až 400 kusy vlků za nepřesné. Asociace farmářů tvrdí, že vláda by měla přijmout opatření již při překročení hranice 500 kusů. Ve volné přírodě dle nich žije víc jak 700 vlků.
„Na čem zakládají své argumenty?“ zeptala se Marielle Chaumienová ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF). „Sčítání provedená Francouzskou loveckou agenturou (ONCFS) jsou založená na pečlivé metodologii, kterou uznávají kompetentní orgány.“
Mezinárodní fond pro ochranu zvířat (IFAW) a jemu podobné organizace nabízejí různá řešení ochrany dobytka. Jedná se například o elektrické ploty anebo výcvik hlídacích psů. Ten se tradičně používá v zemích Balkánu, kde vlci nevyhynuli.
„Důležité je správně připravit oblasti jako kupříkladu Nizozemsko a Belgie, kam se vlci pomalu vrací“ řekl Robert Klees z německé IFAW. Částečné řešení může být speciální krmivo zvyšující efektivitu psů při ochraně dobytka.