Kongresové centrum Praha (KCP) se v současné době připravuje na rekonstrukci tak, aby mohlo hrdě konkurovat kongresovým centrům jak v Evropě, tak i ve světě. Způsob, jak toho chce KCP docílit, nám přiblížili Michal Kárník, generální ředitel KCP, a Václav Novotný, náměstek pražského primátora a pražský radní.
Počátky KCP sahají ke konci sedmdesátých let, kdy byla v roce 1976 zahájena stavba Paláce kultury. Samotná stavba je poplatná době zadání a vzniku. Obecně však lze říci, že se podstatně neliší od podobných staveb, které v této době vznikaly po celém světě. Jako vzor zřejmě posloužilo kongresové centrum v tehdy západoněmeckém Hamburku.
Na podzim roku 1992 byl Palác kultury převeden do majetku hlavního města Prahy a v roce 1995 byl majetek transformován do nově založené akciové společnosti Kongresové cen-trum Praha. Jako kongresové centrum začal Palác kultury sloužit po Sametové revoluci.
Ve více než 70 sálech, saloncích a jednacích místnostech nabízí centrum v současné době prostor pro pořádání kongresů až pro 9 300 účastníků. Umožňuje realizaci kongresů a konferencí, ale také výstav, společenských akcí i kulturních představení. Svým návštěvníkům nabízí 20 sálů a 50 salonků s kapacitou od 20 do 2 800 osob a výstavní plochu o celkové rozloze 13 000 m2. Největším sálem je Kongresový sál s maximální kapacitou 2 764 míst. Díky vynikající akustice se řadí mezi nejlepší koncertní sály světa.
KCP se může pochlubit konáním významných mezinárodních akcí jako například Výročního zasedání Rad guvernérů Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v roce 2000, Summitu NATO v roce 2002, Předsednictví ČR v Radě Evropské unie v roce 2009 a podobně.
První velká rekonstrukce KCP proběhla v letech 1998–2000 pro potřeby zasedání MMF a Světové banky a účet za ni se vyšplhal na bezmála 5 miliard korun. Za účelem úplného splacení dluhu schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy 28. února 2013 záměr majetkového vstupu státu do KCP. Hlavní město souhlasilo s tím, že přijde o 70 % majetkové účasti v KCP a že stát za to KCP vyplatí 2 miliardy korun, které KCP použije k eliminaci dluhové služby. Po tomto kroku KCP vlastnil ze 70 procent stát a z 30 procent město.
Plánovaná druhá část záměru odsouhlasená zastupitelstvem spočívala v tom, že Praha navýší základní kapitál o dalších cca 800 milionů korun, určených na umoření vnitřního dluhu. Nakonec proces proběhl jednorázově a KCP má dnes již finanční prostředky na účtu. Po doplacení 800 milionů korun ze strany Prahy se vlastnictví ustálilo na poměru 54 procent stát a 46 procent město.
Kongresový sál KCP pojme 2 764 delegátů
|
Náměstek primátora Václav Novotný byl zastupitelstvem pověřen, aby předložil smlouvu s budoucím akcionářem, reprezentovaným Ministerstvem financí. „Stejný závazek předložil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek na jednání vlády v dubnu 2013. Tehdejší premiér Petr Nečas jeho projednání odložil a už se k němu po pádu vlády nevrátil,“ sděluje Novotný.
Následně se dohodě věnoval ministr financí v demisi Jan Fischer a vláda 11. září 2013 přijala usnesení, kterým ji schválila s podmínkou, že s ním musí souhlasit antimonopolní úřad z hlediska slučování soutěžitelů a veřejné podpory. To se podařilo během 2 měsíců a stát poslal před Vánocemi 2013 na účet KCP 2 miliardy korun. „Zaplatili jsme většinu dluhů, nicméně na některé závazky nám peníze, díky posílení eura vůči koruně realizovanému ČNB, již nezbyly. Tento krok nás stál 150 milionů korun,“ říká Michal Kárník, generální ředitel KCP.
Od okamžiku, kdy KCP splatilo své dluhy, vrcholí přípravy na jeho rekonstrukci. „Dochází ke konzultacím se zákazníky, organizátory kongresů, jako například PCO (Proffesional Congress Organiser), a společně sdílené názory se pomalu transformují do formy zadání,“ uvádí Václav Novotný. Probíhají jednání s největšími klienty a spolupracovníky KCP a pomalu se rýsují představy o možnostech modernizace kongresového centra. „Na základě těchto představ vzniká tzv. zadání, ve kterém bude specifikováno, do čeho investovat. Byla vybrána skupina architektů a projektantů, kteří mají za úkol prověřit situaci z hlediska reálnosti našich přání a financí. Tento materiál by měl být odevzdán v listopadu tohoto roku,“ vysvětluje Michal Kárník.
Jelikož částka 800 milionů zřejmě nebude na realizaci celé představy o rozsahu rekonstrukce a dostavby stačit, dojde na základě této studie ke zreálnění představ. Ty pak budou předloženy dozorčí radě, resp. valné hromadě. „Pokud valná hromada návrh odsouhlasí, odstartujeme rekonstrukci,“ říká Michal Kárník. Celý proces bude podle jeho slov velmi rychlý, například v porovnání s o něco starším kongresovým centrem v Hamburku. „Na rozdíl od hamburského kongresového centra bude KCP rekonstruováno za provozu,“ uvádí. Přitom některé změny jsou realizovány již nyní, jako například doplňování a obměna AV techniky, nábytku (židle, stoly) a dalšího vybavení apod. Rekonstrukce bude znamenat také celkové zkultivování centra. Základní úpravy chce vedení KCP mít připravené na přelomu roku tak, aby je mohlo předat ke schválení akcionářům.
Rekonstrukce by měla vyřešit nedostatek výstavních prostor centra
|
Podle Michala Kárníka dojde také k výměně některých technologických celků s jasnou návratností, kam lze zařadit například rekonstrukci kotelny apod. „Zde se jedná o metodu ECP, kdy jde o úhradu nákladů z úspor garantovaných projektantem,“ sděluje. Záměrem KCP je vybrat dodavatele, který navrhne opatření, která KCP vložené náklady vrátí. Investice půjdou ale i do technologií bez nenávratnosti, jako je například výměna rozvodů apod. Nutné jsou též úpravy interiérů a vybavení jako jsou AV technika, informační systémy, židle, stoly a další vybavení, pronajímané na kongresy, koberce apod. Jsou nutné také změny směrem k flexibilitě. „Akce dnes probíhají tak, že po úvodním zasedání se kongres tzv. rozpadne do sekcí a workshopů, které se prolínají,“ vysvětluje Václav Novotný. V KCP je ale většina místností projektována tzv. napevno a není flexibilní. Proto musejí být všechny prostory, u kterých je to možné, upraveny tak, jako tomu dnes je například u konferenčních místností v hotelích. V KCP je toto možné realizovat ve většině větších sálů s výjimkou dvou největších. KCP také potřebuje rozšířit rozptylové prostory a plochy pro catering, a zejména navýšit prostory pro doprovodné výstavy. „Kongres pro 9 500 delegátů potřebuje odpovídající rozptylové prostory. Tím ale přicházíme o většinu naší výstavní plochy a na doprovodnou výstavu toho zůstává málo. Organizátor tak mnohdy přichází nejen o peníze, ale trpí tím úroveň a rozsah prezentace,“ ztotožňuje se Michal Kárník s Václavem Novotným. Některé výstavní prostory KCP jsou dnes také hůře logisticky dosažitelné. K nejcitlivějším stavebním změnám bude tedy patřit právě zásah do „podstaty“ budovy v souvislosti s rozšířením výstavních ploch. Rekonstrukce bude zahrnovat také úpravy exteriérů, opravy zpevněných ploch a chodníků kolem centra, sadové úpravy a podobně. Podle Michala Kárníka bude rekonstrukce a dostavba KCP znamenat nejen změnu kongresového centra, ale podepsat by se mohla také na proměně architektury této části hlavního města. Václav Novotný se domnívá, že rekonstrukce a dostavba může KCP dostat na špičkovou úroveň. „KCP v poslední době nebylo tolik atraktivní pro některé klienty a pořadatele kongresů. Po rekonstrukci však bude mít podle mého názoru možnost získávat více příležitostí na pořádání velkých mezinárodních konferencí,“ uvádí.
I když je KCP určeno především pro kongresy a konference, pražský magistrát i centrum samotné mají zájem též na tom, aby Pražané KCP akceptovali a navštěvovali ho. „Proto chceme pracovat na zintenzivnění kulturní nabídky, a to ať už pronajímáním prostor pro akce různých pořadatelů, tak i vlastní iniciativou,“ nastiňuje budoucí plány Michal Kárník. V souvislosti s tím si KCP objednalo analýzu možností změn směrem k rozšíření kulturní nabídky kongresového centra u Štěpána Kubišty, bývalého ředitele Nové scény Národního divadla.
„Pokud jde o obecný cestovní ruch, jsme připraveni podporovat akce, které budou generovat dodatečnou návštěvnost v období nízké sezony,“ avizuje Václav Novotný. Podle jeho slov má KCP šanci stát se jedním z nejlepších nejžádanějších a nejnavštěvovanějších kongresových center v Evropě i ve světě, s velmi dobrým standardem a bonusem propojení s městem, nad kterým se vypíná. Náměstek pražského primátora se v současné době snaží podpořit kongresovou turistiku v Praze také podporou kongresu ICCA, který v Praze proběhne v roce 2017. „V roce 2017 již počítáme s tím, že KCP bude ve valné míře zrekonstruované a pořádání kongresu ICCA bude pro KCP další významná reference,“ uzavírá.
Foto: Prague Convention Bureau, CzechTourism
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) ve spolupráci se společností Data Servis – informace zveřejnila výsledky vývoje tržeb v ubytovacích a stravovacích zařízeních za první čtvrtletí letošního roku. Z průzkumu vyplývá, že provozovatelé restaurací zažívají postupný návrat hostů na...
Během 84. valného shromáždění konfederace HOTREC, které se uskutečnilo v Praze, obdržel Pavel Hlinka evropské ocenění za svůj mimořádný přínos k propagaci odvětví cestovního ruchu a pohostinství v České republice. V tiskové zprávě to uvedla Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR...
