Syn.: Boraginella zeylanica (Burm. f.) Kuntze, Borago zeylanica Burm. f., Borraginoides zeylanica (Burm. f.) Hiern, Pollichia zeylanica F. Muell.
Čeleď: Boraginaceae – brutnákovité
Rozšíření: Druh tropických oblastí východní polokoule, vyskytuje se v tropické východní a jižní Africe, na Madagaskaru a Srí Lance, v Indii i Indočíně, Malésii a Austrálii.
Ekologie: Roste na pobřežních dunách i skalnatých svazích, na narušovaných stanovištích, při okraji zemědělských ploch, silnic a cest; stoupá až do nadmořské výšky okolo 1500 m.
Popis: Jednoletá až vytrvalá bylina, s lodyhou přímou, 30–150 cm dlouhou, bohatě větvenou, chlupatou. Dolní listy jsou vstřícné, horní střídavé, řapík je až 1 cm dlouhý, čepel je podlouhle kopinatá až obkopinatá, až 16 cm dlouhá a 5 cm široká, na bázi zaokrouhlená až mělce srdčitá. Vijany skládají latovité květenství; květy jsou oboupohlavné, 5(–6)četné; kališní cípy jsou kopinaté, až 10 mm dlouhé a asi 3,5 mm široké, chlupaté; koruna je kolovitá, často modrá nebo vzácněji i bílá s namodralým okrajem a načervenalou skvrnou u každého korunního cípu, trubka je 4–5 mm dlouhá, cípy jsou až 4,5 mm dlouhé a 6 mm široké. Plody jsou tvrdky.
Záměny: Poněkud podobný druh Trichodesma indicum lze od zde popisovaného druhu poměrně dobře odlišit podle kališních cípů – má je totiž na bázi zřetelně ouškaté.
Využití: Mladé listy a výhonky této rostliny se konzumují jako zelenina, v mnoha oblastech se používá i v tradiční medicíně (analgetikum, lék na tuberkulózu, bolesti žaludku, revmatismus, obklady na rány, vředy i hadí uštknutí).
Poznámka: K rodu Trichodesma je v současnosti řazeno 36 druhů (POWO 2021), které se vyskytují v tropických a subtropických oblastech Starého světa.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 2. 10. 2021 (Mosambik, provincie Sofala, Gorongosa).