Syn.: Helianthus tubaeformis Jacq., Urbanisol tubiformis (Jacq.) Kuntze
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Rozšíření: Středoamerický druh, pochází ze středního a jižního Mexika, objevuje se i v Guatemale, Hondurasu a Kostarice, druhotný výskyt je uváděn z Antil i Jižní Ameriky, kde se rozšířil v Bolívii a na severozápadě Argentiny.
Ekologie: Roste na křovinatých svazích a v roklinách, na pastvinách a výchozech vápencových skal, na březích vodních toků i na stanovištích narušovaných lidskou činností, podél silnic a v sekundární vegetaci, v nadmořských výškách zhruba od 100 až do 1800(–2500) m.
Popis: Jednoletá bylina s lodyhou přímou, 1–2(–3) m dlouhou, sametově chlupatou. Listy jsou střídavé, řapíkaté, 5–12(–20) cm dlouhé a 4–9(–15) cm široké, kopinaté až kosočtverečné, na bázi klínovité, téměř celokrajné nebo vroubkované až pilovité, na vrcholu zašpičatělé, na líci chlupaté, na rubu sametově chlupaté a žláznaté. Úbor vyrůstá na vrcholu lodyhy na stopce (5–)10–20 cm dlouhé; zákrov dosahuje 10–25 mm v průměru, zákrovní listeny vyrůstají ve 2(–3) řadách, jsou bylinné, nestejné, 15–25 mm dlouhé a 1,5–7 mm široké, kopinaté až obkopinaté, špičaté, sametově chlupaté; jazykovitých květů je 11–18, ligula je 15–30(–40) mm dlouhá, zlatožlutá, trubkovitých květů je 60–120, jejich koruna je až 7,5 mm dlouhá, žlutá nebo naoranžovělá. Plodem je nažka, 4–6 mm dlouhá, s chmýrem.
Poznámka: K rodu Tithonia je v současnosti započítáváno 12 druhů (POWO 2019), všechny pocházejí ze Střední Ameriky. Některé z nich se druhotně rozšířily i na východní zemskou polokouli, k nejinvazijnějším patří druh Tithonia diversifolia, v tropech poměrně široce rozšířen je i druh Tithonia rotundifolia.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 25. 10. 2019 (Mexiko, stát Oaxaca, Hierve el Agua).