KLASEA BAETICA (Boiss. ex DC.) Holub – srpice / kosienka

Syn.: Serratula baetica Boiss. ex DC.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Klasea baetica

Rozšíření: Západomediteránní druh, vyskytuje se na jihu Pyrenejského poloostrova a v severozápadní Africe. V areálu se rozlišují tři poddruhy.

Ekologie: Roste v xerofilních křovinách, společně například s druhy Cistus albidus, Sideritis hirsuta, Thapsia villosa, Thymbra capitata aj., stoupá až do nadmořské výšky okolo 1400 m. Kvete od dubna až do července.

Klasea baetica

Popis: Morfologicky poměrně variabilní vytrvalá bylina s lodyhou přímou, až 90 cm dlouhou, jednoduchou nebo někdy i v horní části větvenou, olistěnou, lysou nebo chlupatou. Přízemní listy vyrůstají v růžici, jsou řapíkaté, eliptické až kopinaté, až 35 cm dlouhé a asi 7 cm široké, celokrajné, zubaté nebo až peřenodílné, lodyžní listy jsou přisedlé, čárkovité až podlouhlé, celokrajné nebo peřenodílné, všechny listy jsou lysé nebo chlupaté. Úbory vyrůstají většinou jednotlivě; zákrov je vejcovitý, 15–40 mm dlouhý a 10–25 mm široký, zákrovní listeny jsou seřazeny v 5–7(–8) řadách, jsou kopinaté, vnější zelené, vnitřní červeně naběhlé, lysé nebo chlupaté, protažené do až 14 mm dlouhé špičky, která je rovná nebo odstálá; trubkovité květy jsou oboupohlavné, 20–30(–35) mm dlouhé, růžové až purpurové, s 5 čárkovitými cípy. Plodem je nažka 3,5–8 mm dlouhá, s bílým chmýrem dosahujícím délky 12–25 mm.

Poznámka: Do rodu Klasea je v současnosti započítáváno asi 30 akceptovaných druhů, které rostou v Eurasii a severní Africe. Patří k nim i na jižní Moravě vzácně se vyskytující srpice karbincolistá (Klasea lycopifolia).

Klasea baetica
Klasea baetica
Klasea baetica
Klasea baetica
Klasea baetica

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 1. 5. 2017 (Portugalsko, distrikt Setúbal, Cabo Espichel).