Železniční trať 

 Kuřim-Moravské Knínice-Chudčice-Veverská Bítýška


Dnes už si asi málo kdo pamatuje,že při cestě z Chudčic do Kuřimi, nebo opačným směrem do  Veverské Bítýšky bylo možno využít vlakového spojení na místní soukromé  železniční trati.Ta byla předána do užívání 16.února 1911.Tarifní vzdálenost z Kuřimi byla 7 km.Zastávka v Chudčicích byla v místech,kde je dnes autobusová zastávka Na Hrázi.
 Zpočátku jezdily na trati 4 páry smíšených vlaků denně,později jen 3.Například v roce 1930 odjížděly vlaky z Chudčic v pracovní dny v 5:30,12:52,18:07.
Příjezd do Brna s přestupem v Kuřimi byl v 6:48,13:54 a 19:33.

  Lokomotiva 422.0 (Malý Býček)  
  

 Základní údaje trati
Délka výstavby: 7 měsíců
Zahájení provozu:
16.únor 1911
První jízda: 16.února 1911, 12:45 hod. 
Poslední jízda: 9.květen1936 
Délka trati: 8,4 km 
Převýšení trati: 55m 
Maximální stoupání: 18% na 732m
Nejmenší poloměr: 200m
   
 
 Popis  trati

Klikni pro zvěčení
Zastávka v Chudčicích Na Hrázi

Trasa odbočuje z nádraží Kuřim,obchází obec a jde směrem ku Moravským Kynicím,kdež v 2,5km projektována osobní zastávka "Mor.Kynice".Z větších objektů,které nutno zřídit v této části jest v 0,5 km podjezd klenutý o světlosti 6,0m,jež má sloužiti zároveň co propusť potoku o šířce 2,0m,další objekt v 0,9km jest klenutý nadjezd pro okresní silnici Kuřim - Tišnov.V této části jest největší sklon v km1,3-2,0 totéž 18%.
Od Mor.Kynic jde trať údolím Kuřimského potoka až ku obci Chudčicím,pro kterou v km 6,4 navržena osobní a nákladová zastávka "Chudčice".V pokračování přichází v km 6,9 k největším zemním pracím celé trati.Trasa překračuje hřbet výkopem až 15,0m hlubokým a 150m dlouhým.Tomuto místu nedalo se vyhnouti leč prodloužením tratě o cca 900m a použitím poloměru o radiu 180m a postavením několika železných mostů přes dva potoky,jež bylo kromě toho nutno též částečně regulovati.Od km 7,1 až do konce jest celá trať v inundačním obvodu řeky Švarcavy (dnes Svratky).Násyp navržen ještě 1,0m nad nejvyšší známou vodu z roku 1860.V km 8 přechází trasa Švarcavu mostem příhradovým o dvou polích a vchází do konečné vodárnské stanice Veveří Bytyšky dlouhé 210m mezi vyhýbkami


Nádraží ve Veverské Bítýšce


Kuřimské nádraží

 
 Historie
 Začátek výstavby železnice se datuje k roku 1908,kdy bylo v oblasti Lažánek a Maršova nalezeno bohaté ložisko kaolinu.Těžba tohoto kaolinu však byla problematická,jelikož ho nebylo možné vyvést a prodat.Proto o rok později,kdy kaolinový podnik převzal nový majitel,byl podán návrh na výstavbu železniční trati Veverská Bítýška - Kuřim s vlečkou ke kaolinovému dolu.Tentonávrh byl výhodný nejen pro zdejší průmysl,ale i pro místní obyvatele a výletníky,kteří tuto oblast hojně navštěvovali.
 Vlastníkem koncese na výstavbu dráhy se stal Dr.Cyril Scifert,místopředseda cukrovaru v Napajedlích.Povolení ke stavbě dostal dne 12.9.1910,a proto k uskutečnění projektu založil akciovou společnost se sídlem ve Veverské Bítýšce.Základní kapitál společnosti byl ve výši 518 000 korun rozložen do 1295 akcií po 400 korunách.Generální projekt zhotovil Dr.techniky alois O.Samohrd,stavební inženýr v Brně.Jeho dokonale zpracovaný projekt obsahoval každý detail trasy,poloměry sklonu a směru,umělé styvby na dráze,poloha stanic a také předběžný výpočet předpokládaného výnosu z provozu trati.
 Se samotnou stavbou se začalo ještě dříve než byla oficiálně schválena.Po vykonání měření a vytyčkování trati bylo do Chudčic dopraveno potřebné náčiní a nářadí,stavební materiál,koleje a vozíky k rozvážení zeminy.Samotná stavba začala dne 15.7.1910.Z kroniky se dozvídáme,že k 31.12.1910 pracovalo na stavbě 91 dělníků nazývaných "bratránci".Byli to lidé různých národností,převážně Češi,Slováci,Poláci,Němci a dělníci z Bosny.Povětšinou se jednalo o ztracené existence,někdy i se středoškolským nebo univerzitním vzděláním.Práce bratránků byla velmi obtížná,namáhavá a málo placená.Přespávali po bytech v osadě a stodolách.Stravovali se v restauraci u Antonína Machatky v Chudčicích,nebo v kantýně,dřevěné budově patřící Václavu Kelblovi.Tato budova sloužila taky jako kancelář a sklad,kde pan Kelbl vedl evidenci o dělnících,přiděloval práci,vydával zálohy,mzdy a pracovní nářadí.Celá výstavby trati trvala 7 měsíců a skončila 16.2.1911.Trať měřila asi 8 km.Před první jízdou proběhla takzvaná technologickopolicejní pochůzka provedená zástupcem c.k.generální inspekce,inspektorem V.Lorencem,který povolil provoz.Provozování vozby vedl koncesionář prostřednictvím správy provozu se sídlem v Brně-černovicích.
 První jízda se konala 16.2.1911 ve 12 hodin 45 minut za účasti oficiálních hostů,zástupců obcí a školní mládeže.Před samotnou jízdou vysvětil místní farář ověnčenou lokomotivu.


Jízdní řád z roku 1927

Od té doby Chudčice mohli využívat této dráhy k osobní i nákladní dopravě.Této trati využívali hlavně okolní průmyslové podniky,kaolinové závody,automatický mlýn a elektrárna,parní pila a několik vápenek,veliké lesy hlavního města Brna a zemědělci,kteří se zabívali většinou pěstováním cukrovky (až 1000 vagónů ročně).Vlastníkem dráhy byla společnost místní dráhy Kuřim-Vevrská Bítýška,jejichžakcie z větší části náležely české průmyslové bance v Praze,zemi Moravě a drobným akcionářům.
  

 První personál trati
Strojvedoucí: František Dvořák
Topič: Tomáš Krk
Vedoucí vlaku: Antonín Peroutka
Pochůzkář: Richard Klouda
Přednostové stanic
Veverská Bítýška: Jan Pospíchal
Kuřim: Adolf Rumler (do roku 1914),Jan Hanuš (1914 - 1940)
 

* Kurzy * Akcie * Práce * Zájezdy * Zájezdy * Meteobox * Auto *