Hluboké Dvory

Krajina, ve které vznikla ve středověku ves Hluboké, nepatří do jádra nejstaršího sídelního území na Tišnovsku, ale bezprostředně s ním sousedí. Pobyt pravěkého člověka je zde bezpečně doložen již ve starší době kamenné, další nálezy pocházejí z mladší doby kamenné. Z následujících období je v literatuře uváděn sporný nález keramiky z mladší doby železné a nález římské mince.
Středověké osídlení tohoto regionu začalo s postupným pronikáním člověka z hustě obydlených nížin kolem řek do výše položených zalesněných oblastí. První písemná zmínka o obci Hluboké v podobě - in villa Hluboke - je z roku 1349 a je spojena s listinnou produkcí vladyckého rodu pánů z Trmačova. V listině s tímto vročením daroval Havel z Trmačova své manželce Přibce a dětem svým mimo jiné v Hlubokém 3 lány se vším příslušenstvím. Tvrz Trmačov, někdy také nazývanou hradem, postavili příslušníci tohoto vladyckého rodu necelý jeden kilometr jižně od dnešní obce. K roku 1305 se po Trmačovu psal vladyka Ondřej, tvrz je výslovně připomínaná mezi lety 1350 a 1418 a pravděpodobně následkem husitských válek a po nich válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem je k roku 1466 uváděna již jako pustá. Kámen získávaný z této zříceniny posloužil později v mnoha případech obyvatelům blízké obce Hluboké jako cenný stavební materiál na stavbu domů a dalších objektů. Do dnešních dnů se dochoval hluboký příkop vymezující prostor tvrze a torzo kruhové věže, chránící malý jednopatrový palác v nároží. Zřícenina je dnes státem chráněnou kulturní památkou. V těsné blízkosti tvrze Trmačov stála stejnojmenná osada, která rovněž zpustla a následně zanikla v 15. století.

S osudy trmačovské tvrze a jejími majiteli je bezprostředně spojeno nejstarší období historie Hlubokého. Po zániku vladyckého rodu pánů z Trmačova byla obec postupně rozdělena na 3 části, které přešly do majetku panství lomnického, černohorského a boskovického. Život tehdejších obyvatel ovlivňovaly nejen vztahy s vrchností a robotní povinnosti, ale i různé události, epidemie a pobyty cizích vojsk.  Z tohoto pohledu patřilo k  nejhorším období třicetileté války. Konkrétnější obraz o velikosti a rozvoji obce přinášejí až statistické soupisy obyvatel a domů z 19. století. Údaj z roku 1850 uvádí v Hlubokém 218 obyvatel, další sčítání o dvacet let později v roce 1869 zaznamenává nejen 220 obyvatel, ale i 34 domů.

Konec 19. století byl pro obec významný z pohledu územně - správního. Nejprve došlo v roce 1882 k oddělení Hlubokého od sousední osady Lubě, se kterou tvořilo původně společnou politickou obec. O 16 let později v roce 1898 bylo vyhověno žádosti místního obecního zastupitelstva a obec byla převedena z politického okresu Boskovice do okresu Tišnov. Až do roku 1892, kdy byla v Hlubokém postavena vlastní školní budova, chodily děti do školy v sousedním Uníně. Rovněž po církevní linii patřila obec do tamější farnosti. Naproti tomu poštovní spojení se světem zajišťoval úřad v Černé Hoře. Z pohledu hospodářského rozvoje stojí za připomenutí pokusy o dolování hnědého uhlí ve třech lokalitách katastru kolem poloviny 19. století a postupné vysazování ovocných stromů a celých sadů, které v pozdějších desetiletích až do poloviny 20. století dotvářely charakteristické zelené panoráma obce. S prosazováním nových myšlenek ve společnosti na konci 19. a počátku 20. století se také v Hlubokém začala rozvíjet kulturní a osvětová činnost. Vedle již existující vlastní školy k tomu zejména přispělo založení hasičského sboru v roce 1912, který kromě svého hlavního poslání pořádal různé výlety, divadelní představení a další podobné akce. Těžké období prožívali obyvatelé Hlubokého v letech 1. světové války. Z celkového počtu 41 mužů odvedených na frontu 3 padli, 2 zemřeli na následky války po návratu domů a několik dalších strávilo část válečných událostí v zajetí.  Velké utrpení spojené s bídou a hladem prožívali také ostatní občané, a to nejen z důvodu chybějící mužské populace, ale zejména pro četné konfiskace, odvody a omezující lístkový systém.
Vytoužený konec války přinesl i vznik samostatného československého státu. Zpráva o převratu se do obce dostala až 29. října a obyvatelé jí uvěřili až po potvrzení listonošem, který sem denně docházel z Černé Hory. Na počest vzniku nové republiky pak vysadili lípu nedaleko školní budovy. Dvě desetiletí v novém státě přinesla i na Tišnovsku postupující industrializaci a nárůst počtu živností, třicátá léta však poznamenala velká hospodářská krize. Poklidný život v Hlubokém, narušovaný občas přírodními katastrofami a požáry,
výrazně proměnil až stavební ruch na přelomu let 1930 - 1931, kdy na žádost místního zastupitelstva byla připravována elektrifikace obce. Tzv. " Slavnost prvního rozsvícení ", v rámci které byl do obecní sítě puštěn první proud, se konala 2. února 1931. Pro obec to byla jedna z nejvýznamnějších událostí 20. století, která zásadním způsobem ovlivnila a dodnes ovlivňuje kvalitu života všech obyvatel.

Na rozdíl od prvního světového válečného konfliktu nebyli obyvatelé Čech a Moravy v letech 20 světové války bezprostředními účastníky či svědky válečných událostí. Přesto německá okupace výrazně a často i velmi krutě zasáhla do jejich životů. Válečné roky jsou v Hlubokém spojeny se stavební činností. Katastrálním územím obce totiž měla procházet - v konečné fázi vzhledem k vývoji války nedokončená -  říšská dálnice spojující Vratislav přes Brno s Vídní. V závěrečném období válečného běsnění se staly lesy v okolí obce jedním z center partyzánského odporu vůči okupantům na Tišnovsku. Dokladem toho je pomník odhalený příslušníkům Třetí československé úderné roty v roce 1946 v lesním komplexu v jihovýchodní části katastru. Po krátkém období poválečného nadšení a obnovy přišel rok 1948 a nastolení komunistického režimu, který zásadním způsobem narušil a změnil dosavadní ustálený a stoletími prověřený způsob života včetně hospodářských a sociálních poměrů. Administrativní zásahy vládnoucí elity se smutně podepsaly i v Hlubokém, které bylo po zrušení tišnovského okresu v roce 1960 pod nově přiděleným názvem Hluboké Dvory přeřazeno do okresu Blansko. Společná žádost vedení tří sousedících obcí - Hlubokých Dvorů, Rohozce a Unína alespoň o symbolický návrat k Tišnovu přeřazením do okresu Brno-venkov byla v roce 1964 zamítnuta. Další, ještě citelnější zásah přišel v roce 1976, kdy obec ztratila svoji samostatnost a s dalšími 3 sloučenými obcemi byla spravována společným Místním národním výborem v Rohozci. Zcela se změnily také vlastnické vztahy. Od počátku vedený nátlak na soukromé zemědělce ke společnému hospodaření vyústil v založení jednotného zemědělského družstva v Hlubokém v roce 1952. Rozvoj zemědělské velkovýroby na straně jedné a direktivní slučování na straně druhé vedly i v této oblasti v 70. letech ke
ztrátě samostatnosti a předání vedení družstva mimo obec. Navíc socialistický způsob hospodaření poznamenal velmi citelně krajinu kolem obce, až už rozoráváním mezí v prvním období nebo pozdější likvidací nádherných ovocných sadů. Nejvýrazněji ale ve svých důsledcích zasáhla komunistická totalita sociální vazby a myšlení lidí. Dalším direktivním zásahem byla v roce 1962 zrušena  v Hlubokých Dvorech škola. Nejen tímto rozhodnutím byl narušen tradiční společenský život obce, aktivita a iniciativa lidí. Mnozí z nich také odcházeli
z obce za prací a lepšími podmínkami a vymoženostmi moderní doby. Obrat do vlastnických vztahů a naději pro nový rozvoj obce přinesly až společenské změny po listopadových událostech v roce 1989. Hluboké Dvory dostaly zpět svoji samostatnost, což občané potvrdili v prvních svobodných komunálních volbách v roce 1990.

Dnes žije v obci 75 trvale bydlících obyvatel, kteří jsou po poslední správní reformě občany Jihomoravského kraje a svoje úřední záležitosti vyřizují po více než 40 letech opět v Tišnově.

Významné osobnosti:

• Kučera Cyril, MVDr., Ing. - (9.7.1893 Kucíny, okr. Plzeň - 22.9.1968), vysokoškolský profesor. Absolvoval Vysokou školu zvěrolékařskou v Brně, v roce 1927 byl jmenován mimořádným profesorem. Po založení Ústavu  nauky o výživě, krmení hospodářských zvířat, krmivech a pro všeobecnou zootechniku stál v jeho čele do roku 1939, kdy byl přeložen na Vysokou školu zemědělskou v Brně. O jeho odchodu z této školy rozhodl až akční výbor  v březnu 1948. Prof. Cyril Kučera rozvinul pestrou činnost experimentální a publikační. Z velké řady jeho publikací patří k nejobsáhlejším kniha “Výživa domácích zvířat” v pěti samostatných dílech. V roce 1933 koupil v Hlubokém dvůr č.12 i s pozemky od majitelů statku Černá Hora. Po událostech v únoru 1948 byl statek znárodněn a po roce 1989 vrácen v restitučním řízení jeho synovi MUDr.Mojmírovi Kučerovi.
• Kučera Ladislav - (15.11.1865 Jedovnice - ?), první řídící učitel v Hlubokém od otevření místní školy v roce 1893 do roku 1907, kdy se odstěhoval zpět do svého rodného kraje. V roce 1910 ho obecní zastupitelstvo jmenovalo čestným občanem obce pro jeho zásluhy a pro jeho “snášenlivost, lidumilnost, milou a šlechetnou povahu a laskavé chování se ku všemu obyvatelstvu obce naší”.
• Mazáč Leopold - (2.2.1902 Doubravník – 27.11.1997 Pernštejn), řídící učitel a vlastivědný pracovník. V letech 1922-25 vystudoval učitelský ústav v Modre na Slovensku. První učitelské místo nastoupil ve škole v Deblíně, pak v Lipůvce, Šerkovicích, Hlubokém, Maňové a nakonec v rodném Doubravníku, kde byl  řídícím učitelem plných dvacet let až do odchodu do důchodu v roce 1964. Projevoval intenzivní zájem o historii, je autorem řady článků z regionálních dějin. Definitivním učitelem v obecné škole v Hlubokém byl v letech 1931- 1933. V roce 1932 přispěl do sbírky pověstí z Tišnovska  “Od Pernštejna k Veveří” pověstí o původu názvu obce Lipůvka a o rok později bylo jeho zásluhou objeveno pravěké osídlení  na hlubockém katastru.
• Trtílek Josef, RNDr. - (27.3.1908 Hluboké  - 3.3.1983 Brno), vysokoškolský profesor chemie. Maturoval na 1.české reálce v Brně. Po vysokoškolském studiu nastoupil jako asistent do Ústavu analytické chemie na své domovské Přírodovědecké fakultě v Brně. V letech 1935-1938 působil jako asistent Ústavu experimentální patalogie Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Mezitím absolvoval dva zahraniční studijní pobyty v Ústavu lékařské chemie vídeňské univerzity a v Toxikologickém ústavu Farmaceutické fakulty v Paříži. Po uzavření vysokých škol  působil na reálném gymnáziu v Brně-Žabovřeskách, později byl nasazen na nucené práce v táboře Račice u Plotiště. Po osvobození se vrátil na brněnskou univerzitu a působil zde v různých funkcích na Přírodovědecké a Pedagogické fakultě. Pracoval také v Čsl. společnosti chemické při ČSAV. Patřil k zakladatelům didaktiky chemie u nás. Vědecká práce prof.Trtílka obsahuje více než 150 publikovaných statí v naší a zahraniční odborné literatuře, některé jeho výzkumy vzbudily ohlas i ve světovém měřítku.
• Vosyka Karel - (18. 3. 1882 Mětice u Pardubic - ?), řídící učitel v Hlubokém v letech 1908 – 1919. Na školní zahradě učil žáky a žákyně pěstovat ovocné stromky, zeleninu, květiny i hospodářské plodiny. Z dalších zásluh o rozvoj obce patří k nejvýznamnějším jeho rozhodující podíl na založení místního hasičského sboru v roce 1912. V roce 1919 byl jmenován učitelem v Brně a z Hlubokého se odstěhoval.
• Vosyka Stanislav, RNDr. - (20.9.1901 Opava -  3.9.1986 Brno), geolog, profesor Vysokého učení technického v Brně. Část mládí prožil v Hlubokém, často pobýval také v Doubravníku, odkud pocházela jeho matka. Publikoval mimo jiné práci Pradávná i současná geologie Doubravníku.

• zřícenina hradu Trmačov
• partyzánský památník
• kaplička na návsi